15 C 286/2021

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl soudkyní JUDr. Vladislavou Halodovou ve věci žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupena advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému:Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B, sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 3 267 272,84 Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu o zaplacení částky 3 913 466,96 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 11 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 100 Kč od 12. 5. 2021 do zaplacení a z částky 3 256 172, 84 Kč od 12. 5. 2021 do 9. 2. 2022.

II. Žaloba se částečně zamítá, co do uplatněného nároku na zaplacení částky 3 256 172,84 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 256 172,84 Kč od 10. 2. 2022 do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 31 766,96 Kč.

IV. Vzájemný návrh se částečně zamítá co do uplatněného nároku na zaplacení částky 3 881 700 Kč.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení o žalobě částku 433 881,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení o vzájemném návrhu částku 453 966,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

VII. Žalobkyně je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení České republice do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 3 022,19 Kč na účet Okresního soudu v Českých Budějovicích.

1. Žalobkyně se žalobou z 24. 8. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uloženo zaplatit jí 3 539 490,44 Kč s úrokem z prodlení. Nárok odůvodnila tím, že se žalovaný na její úkor bezdůvodně obohatil tím, že pro něho jako objednatele ze smlouvy o dílo č. 03/2018 z 21. 3. 2018 ve znění dodatků z 25. 9. 2018 a 18. 12. 2018 provedla dílo - stavební práce na stavbě na parc.č. hodnota a 1217 v k.ú. adresa, ale žalovaný odmítl dílo převzít a poté tvrdil, že si ho nechal dokončit náhradními zhotoviteli, čímž jí neumožnil dokončit a protokolárně ho předat jako podmínku pro zaplacení jeho ceny. Neuhradil jí za skutečně provedené práce na stavbě 3 539 490,44 Kč. Rozporná tvrzení, že obstrukce žalovaného v průběhu provádění díla ovlivnily termín jeho řádného dokončení a přitom ale, že dílo bylo řádně a včas dokončeno k dohodnutému termínu 18. 2. 2019, upřesnila tak, že dílo bylo nakonec navzdory jednání žalovaného provedeno řádně a včas a že žalovaný ho účelově nikdy nepřevzal. Rozporná tvrzení, že žalovaný opakovaně odmítal dílo převzít a přitom ale, že jí zmařil možnost dílo dokončit, upřesnila tak, že tvrzení o nedokončení díla vznesla pro případ, kdy by bylo prokázáno, že dílo nebylo dokončeno, tak pak ho dokončit nemohla, protože už bylo dokončeno ze strany náhradních dodavatelů.

2. Žalovaný zpochybnil uplatněný nárok co do částky 272 217,60 Kč představující duplicitně fakturované položky za listopad 2018 ve výši 192 902,43 Kč a neobjednané, nedodané či neprovedené práce za březen 2019 ve výši 79 315,17 Kč. Dále zpochybnil část nároku ve výši 370 739,80 Kč, resp. následně pouze ve výši 359 639,80 Kč (podrobněji viz níže), s tím, že v této výši musel vynaložit náklady na plnění náhradních zhotovitelů (vnitřní výmalby, nátěry fasády, střecha a zařízení v technické místnosti), kteří dokončili dílo namísto žalobkyně. Ta ho emailem z 4. 3. 2019 dokončit odmítla a nedokončila ho ani v dodatečných poskytnutých lhůtách do konce dubna, resp. konce června 2019.

3. Ve zbývající částce 2 896 533,04 Kč žalovaný nárok žalobkyně nezpochybňoval, uplatnil však vůči němu co do celé této částky jako procesní obranu námitku započtení, a to započtení části své pohledávky vůči žalobkyni na zaplacení smluvní pokuty za prodlení žalobkyně s dokončením prací a předáním díla od 19. 2. 2019 do 14. 10. 2019. Smluvní pokuta činila celkem 7 140 000 Kč (30 000 Kč denně). Nárok na zaplacení zbývající části smluvní pokuty ve výši 4 243 466,96 Kč uplatnil žalovaný vzájemným návrhem.

4. Žalobkyně nárok žalovaného na smluvní pokutu zpochybnila s tím, že dílo provedla řádně a včas a nebylo zapotřebí ho dokončovat náhradními zhotoviteli.

5. Následně žalovaný výši smluvní pokuty omezil o 330 000 Kč za období od 4. 10. do 14. 10. 2019 na částku 6 810 000 Kč s odůvodněním, že po 3. 10. 2019 již nebylo prováděno žádné plnění náhradními zhotoviteli, a vzájemný návrh částečně co do částky 330 000 Kč vzal zpět. Usnesením z 27. 3. 2024 bylo co do této částky řízení o vzájemném návrhu částečně zastaveno. Předmětem vzájemného návrhu tedy zůstalo zaplacení částky 3 913 466,96 Kč.

6. Rovněž žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, a to co do částky 272 217,60 Kč, když nezpochybnila, že se jednalo o neoprávněnou fakturaci. Bližší specifikace neoprávněně fakturovaných položek vyplývá z jméno FO. jméno FO vypracovaného posouzení oprávněnosti fakturace za listopad 2018 a leden a březen 2019 z 8. 11. 2021. Usnesením z 27. 3. 2024 bylo řízení ohledně částky 272 217,60 Kč s příslušným úrokem z prodlení částečně zastaveno. Předmětem žaloby tedy zůstalo zaplacení částky 3 267 272,84 Kč.

7. Nejedná se o první soudní spor mezi účastníky z dané smlouvy o dílo. Rozsudkem Anonymizováno Anonymizováno v adresa z datum, čj. spisová značka, ve spojení s rozsudkem Anonymizováno Anonymizováno v adresa z datum, čj. spisová značka, byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobkyně domáhala nahrazení projevu vůle žalovaného k převzetí díla. Soud prvého stupně uzavřel, že byly prokázány vady, a to zatékání do střechy, nesprávné zapojení bojleru a hydraulického vyrovnávače dynamických tlaků (dále i jen „anuloid“), vadné nalepení keramického obkladu dlažby na poškozenou hydroizolační vrstvu, nesprávné napojení anglického dvorku na drenáž, nekvalitně provedená vnitřní výmalba a nekvalitně provedená vnější fasáda. Nebyla prokázána tvrzení žalobkyně o dohodě na odchylném požadavku žalovaného na zapojení anuloidu a bojleru oproti projektové dokumentaci, o toleranci žalovaného vůči nesprávnému napojení anglického dvorku na drenáž a o dohodě, že druhá vrstva vnitřní výmalby není finální a že žalovaný netrvá na jejich provedení v obvyklé kvalitě. Bylo uzavřeno, že zatékání do střechy, nekvalitně provedená vnitřní výmalba a vnější fasáda nejsou ojedinělé drobné vady, které samy o sobě nebo ve spojení s jinými nebrání funkčně nebo esteticky užívání stavby nebo by její užívání podstatným způsobem neomezovaly. Dílo nebylo k 18. 2. 2019 a ani k dalším náhradním termínům, ke kterým byl žalovaný vyzván k jeho převzetí, dokončeno, na stavbě se k tomuto dni i později vyskytovaly nikoliv jen ojedinělé drobné vady ve smyslu § 2628 o. z., pro které byl žalovaný oprávněn odmítnout převzít dílo. Žaloba proto byla jako nedůvodná zamítnuta. Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvého stupně. Uzavřel, že zjištěné vady výmalby, fasády a střechy naplňovaly důvody pro odmítnutí převzetí díla ve smyslu § 2628 o. z., odmítnout převzít dílo by bylo možno i při aplikaci ustanovení smlouvy o nemožnosti odmítnout převzetí díla pro drobné vady nebránící ani neomezující užívání díla. Následným odstraněním vad třetími osobami zanikl závazkový vztah účastníků pro následnou nemožnost plnění ve smyslu § 2006 odst. 1 o.z. Správným shledal odvolací soud i nevzetí v potaz námitky žalobkyně poukazující na nesoučinnost žalovaného, nedovodil ani účelovost jeho jednání, kterou žalobkyně spatřovala v nepřevzetí díla. Konstatoval, že žalobkyni byl druhým dodatkem prodloužen termín dokončení díla, v němž dílo stejně řádně neprovedla, byl zjištěn značný počet a rozsah závažných vad, které i přes výzvy neodstranila ani v dodatečné době.

8. Soud v této věci není vázán závěry soudu ve věci sp. zn. spisová značka. K znakům právního státu ale patří princip právní jistoty a z něj plynoucí princip ochrany oprávněné důvěry v právo zahrnující především efektivní ochranu práv všech právních subjektů ve stejných případech shodným způsobem a předvídatelnost postupu státu a jeho orgánů včetně soudů. Z toho nevyplývá kategorická neměnnost výkladu či aplikace práva, nýbrž požadavek, aby změna interpretace či aplikace práva byla s ohledem na konkrétní okolnosti předvídatelná, nebo aby byla alespoň transparentně odůvodněna a opírala se o akceptovatelné racionální a objektivní důvody přirozeně reagující i na právní vývody předtím v rozhodovací praxi stran té které právní otázky uplatňované. Pouze takto transparentně vyložené úvahy, odůvodňující rozdílný postup nezávislého soudu, vylučují libovůli při aplikaci práva. Ani ve skutkově podobných věcech tak není vyloučeno odchýlení se soudu od předchozí judikatury, avšak dojde-li k němu, a navíc to účastník v řízení namítá, musí soud důvody svého odchýlení se řádně a přesvědčivě vysvětlit (viz např. rozhodnutí Ústavního soudu II. Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno) Soud tedy provedl dokazování a učinil skutkové a právní závěry bez vázanosti závěry soudu ve věci sp. zn. spisová značka, ovšem s tím, že pokud by se od nich zamýšlel odchýlit, byl připraven důvody takového odchýlení se řádně a pečlivě odůvodnit.

9. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutkové a právní závěry.

10. Mezi účastníky byla 21. 3. 2018 uzavřena smlouvy o dílo č. Anonymizováno/Anonymizováno, kterou se žalobkyně jako zhotovitel zavázala provést pro žalovaného jako objednatele dílo, a to stavbu „RD adresa, 8. listopadu adresa“ na pozemcích č. hodnota a č. hodnota v k.ú. adresa, dle požadavků žalovaného a přiloženého rozpočtu. Stavební práce měly být zahájeny 3. 4. 2018 a dokončeny 31. 10. 2018, stavba měla být předána 8. 11. 2018. Žalovaný byl povinen řádně nabídnuté dílo převzít, bude-li provedeno ve sjednané kvalitě, rozsahu a termínu. Předání a převzetí díla mělo protokolárně proběhnout na základě výzvy žalobkyně ve stavebním deníku učiněné nejméně 3 pracovní dny předem s tím, že žalovaný bude vyzván emailem a telefonicky. Bylo vyloučeno právo žalovaného odmítnout převzetí díla pro drobné vady nebránící ani neomezující užívání díla. Pro případ žalobkyní zaviněného nepředání dokončeného díla v termínu dle smlouvy byla sjednána smluvní pokuta 0,05% z ceny díla za každý den prodlení. Cena díla činila 9 679 094 Kč (s DPH). Skutečně provedené práce byl žalovaný povinen uhradit po vystavení faktur na základě technickým dozorem odsouhlasených soupisů. (smlouva o dílo č. 03/2018 s přílohami – nabídkový rozpočet a harmonogram)

11. Dodatkem č. hodnota z 25. 9. 2018 byla cena díla „na základě dohody stran a z důvodu provedení víceprací a méněprací“ snížena na 7 193 718 Kč (s DPH). (dodatek č. hodnota s nabídkovým rozpočtem)

12. V druhé polovině listopadu 2018 v souvislosti s požadavkem žalobkyně na uzavření dalšího dodatku ke smlouvě s prodloužením termínu zhotovení díla do 28. 2. 2018 probíhala mezi účastníky a jejich zástupci komunikace, k uzavření dodatku ale nedošlo. (emailová korespondence z 21. až 28.11.2018)

13. Žalobkyně následně přípisem z 12. 12. 2018, doručeným žalovanému téhož dne (viz čl. III odst. 1 dodatku č. hodnota ke smlouvě), od smlouvy odstoupila pro podstatné porušení smlouvy žalovaným a vyzvala ho k převzetí díla. Odstoupení odůvodnila odmítáním žalovaného uzavřít dodatek prodlužující termín dokončení díla pro žalovaným požadované podstatné změny a dále prostoji vzniklými pozdním dodáváním podkladů žalovaným a nedostatečnou návazností prací, které si zajišťuje žalovaný sám či prostřednictvím jiných dodavatelů. Uvedla, že žalovaný uzavření dodatku nepřijatelně podmiňuje dodatečnými podmínkami, nároky a sankcemi. (přípis z 12. 12. 2018)

14. Následně ale účastníci 18. 12. 2018 uzavřeli dodatek č. hodnota ke smlouvě, jímž změnili termín dokončení stavebních prací a termín předání stavby oba na 18. 2. 2019, cenu díla snížili na 6 699 754 Kč (s DPH) a dosavadní ujednání o smluvní pokutě v čl. XIII odst. 2 nahradili novým ujednáním, dle kterého byla žalobkyně v případě svého prodlení s dokončením stavebních prací a předáním díla povinna zaplatit žalovanému smluvní pokutu 30 000 Kč za každý den prodlení. Zároveň se dohodli, že se ruší odstoupení od smlouvy, když žalobkyně odstoupení od smlouvy odvolává a žalovaný toto odvolání akceptuje. Žalovaný odsouhlasil soupis prací provedených zhotovitelem v listopadu 2018 v ceně 1 758 277,60 Kč bez DPH, která bude fakturována po provedení a předání díla. (dodatek č. hodnota s nabídkovým rozpočtem)

15. Tvrzení žalobkyně, že uzavřením dodatku č. hodnota bylo potvrzeno, že lhůta pro dokončení díla se prodlužuje z důvodu stavební nepřipravenosti žalovaného, bylo vyvráceno přímo textem tohoto dodatku, v němž je výslovně uvedeno, že dochází ke změně v části doba plnění a v části cena díla, vícepráce na základě vzájemné dohody smluvních stran a z důvodu provedení víceprací a méněprací. Obdobně tvrzení žalobkyně, že žalovaný sledoval uzavřením dodatku nepoctivý úmysl v podobě blokování úhrad žalobkyni a zdržování žalobkyně v provádění díla za účelem dosažení na smluvní pokuty, přičemž dle žalobkyně takové jednání nemůže požívat právní ochrany, je nutno odmítnout. Nic takového v řízení nebylo prokázáno a tvrzení žalobkyně se jeví toliko účelovým.

16. Původně uplatněný nárok vychází z přehledu fakturace z 8. 4. 2021, kde je rozepsán soupis prací a fakturované částky za listopad 2018, leden 2019 a březen 2019 s tím, že celková fakturovaná částka činila s DPH 3 839 490,44 Kč, po odečtení zaplacené zálohy 300 000 Kč zbývalo k úhradě uplatněných 3 539 490,44 Kč. (rekapitulace fakturace z 8. 4. 2021) K tomu žalobkyně předložila soupisy provedených prací nazvaných listopad 2018, leden 2019 a březen 2019. Nebylo sporu o tom, že v březnu již žádné práce neprováděla, poslední práce provedla v únoru 2019. Jak se podává z jejího vysvětlení, v soupise prací březen 2019 jsou uvedeny práce prováděné v únoru, případně i dříve, z označení soupis prací březen 2019 nelze dovozovat, že práce byly provedeny v březnu.

17. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení žalobou uplatněného nároku výzvou z 20. 4. 2021. (uvedená výzva, poštovní stvrzenka, sledování zásilky)

18. Žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalobkyni k zaplacení smluvní pokuty výzvou z 31. 1. 2022, kterou téhož dne žalobkyni odeslal. (výzva z 31. 1. 2022 a podací arch) Výzva byla žalobkyni doručena, jak vyplývá z přípisu jejího právního zástupce z 8. 2. 2022, kterým na ni reagoval. Nebylo však prokázáno, který přesný den k doručení došlo. Uplatní se tak domněnka doby dojití upravená v § 573 o. z., dle které byla výzva k zaplacení smluvní pokuty žalobkyni doručena třetí pracovní den po jejím odeslání, tj. 3. 2. 2022.

19. Rozsah potřebných skutkových závěrů závisel na tom, zda bude nutno učinit závěr o platnosti odstoupení žalobkyně od smlouvy. Před dalšími skutkovými závěry proto byly učiněny právní závěry ohledně smlouvy o dílo, jejích dodatků a odstoupení od smlouvy.

20. Mezi žalobkyní jako zhotovitelem a žalovaným jako objednatelem byla uzavřena platná smlouva o dílo dle § 2586 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále i jen „o.z.“), kterou se žalobkyně zavázala provést pro žalovaného na svůj náklad a nebezpečí dílo a žalovaný se zavázal dílo převzít a zaplatit jeho cenu.

21. Dodatkem č. hodnota došlo ke změně obsahu závazku ze smlouvy dle § 1901 o.z.

22. Po následném odstoupení žalobkyně od smlouvy uzavřeli účastníci její dodatek č. hodnota. Otázkou bylo, zda ho bylo možno po odstoupení od smlouvy platně uzavřít, resp. jaké měl účinky.

23. Podle § 2004 odst. 1 o.z. se odstoupením od smlouvy závazek od počátku zrušuje.

24. V případě neplatného odstoupení od smlouvy by smlouva nebyla zrušena a uzavřením dodatku č. hodnota by došlo dle § 1901 o. z. k výše uvedené změně práv a povinností ze smlouvy, tedy především ke změně termínu dokončení prací a předání díla na 18. 2. 2019 a ke změně ujednání o smluvní pokutě na částku 30 000 Kč denně za podmínek shora uvedených.

25. Složitější situace by nastala v případě platného odstoupení od smlouvy, kterým by s účinky ex tunc došlo ke zrušení smlouvy. Podle § 572 o.z. může osoba jednající v písemné formě svůj projev vůle odvolat, dojde-li odvolání druhé straně nejpozději současně s původním projevem vůle. K takovému odvolání nedošlo.

26. Dle § 2003 odst. 1 o.z. strana notifikující druhé straně odstoupení od smlouvy, už nemůže tuto volbu sama změnit. Ze zákazu jednostranné změny se ale zároveň podává možnost změny dohodou smluvních stran. Tato možnost odvrácení účinků odstoupení dohodou smluvních stran, přes úpravu § 572 o.z. o odvolání projevu vůle, je připouštěna nejen odbornou literaturou (např. Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. 1. vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2014, 1204 s.), ale i judikaturou, například rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka, dle kterého, dojde-li po odstoupení od smlouvy k uzavření dodatku k této smlouvě, v němž obě strany projeví vůli být smlouvou nadále vázány, lze nepochybně takový projev vůle obou stran vyložit též jako odvolání účinků odstoupení od této smlouvy. Toto rozhodnutí je přitom použitelné i za účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.

27. Dle čl. III odst. 1 dodatku č. hodnota žalobkyně odstoupení odvolává a žalovaný toto odvolání akceptuje. Z toho i ze zbývajícího obsahu dodatku č. hodnota lze nepochybně dovodit vůli účastníků být nadále vázáni smlouvou ve znění dodatku č. hodnota, pouze s dílčími v dodatku č. hodnota dohodnutými změnami. Pak tedy je namístě uzavřít, že i v případě, že by odstoupení žalobkyně od smlouvy bylo platným, byly jeho účinky dohodou stran odvolány, smlouva takovým odstoupením zrušena nebyla a práva a povinnosti stran z ní přetrvávaly se změnami vyplývajícími z dodatků č. hodnota a 2.

28. Jak v případě platného, tak v případě neplatného odstoupení od smlouvy tedy odstoupení nemělo účinky a nadále platí závazky ze smlouvy se změnami vyplývajícími z dodatků č. hodnota a 2. Bylo proto nadbytečné zjišťovat bližší okolnosti ohledně důvodů, pro které žalobkyně od smlouvy odstoupila a o oprávněnosti takového odstoupení.

29. Dodatkem č. hodnota uzavřeným 18. 12. 2018 došlo k platné dohodě na provedení a předání díla do 18. 2. 2019, dodatek byl uzavírán poté, co dle tvrzení žalobkyně mělo docházet k obstrukcím žalovaného představovaným požadováním změn v zadání díla a průtahy v provádění díla v důsledku nedostatečné návaznosti prací zajišťovaných žalovaným. V době uzavírání dodatku byly žalobkyni všechny tyto skutečnosti známy a i při jejich vědomí se zavázala dílo dokončit a předat žalovanému do 18. 2. 2019. Bylo tedy nadbytečné zabývat se žalobkyní tvrzenými obstrukcemi žalovaného, k nimž mělo docházet před 18. 12. 2018.

30. Žalobkyně tvrdila, že i po uzavření dodatku č. hodnota docházelo k dalším obstrukcím žalovaného ztěžujícím jí provedení díla. Zároveň ale tvrdila, že dílo k dohodnutému termínu 18. 2. 2019 bylo dokončeno. Pak ale tvrzené obstrukce žalovaného, i pokud by k nim došlo a ztěžovaly by provedení díla, nemohly být na překážku jeho dokončení v dohodnutém termínu. Bylo tak nadbytečné činit bližší závěry i ohledně obstrukcí v době po 18. 12. 2018.

31. Z výše uvedených důvodů tedy nebyly činěny bližší skutkové závěry na základě neadresovaného přípisu jednatele žalobkyně nadepsaného jako Stavba adresa – dotazy k 20. 9. 2018, přípisů žalobkyně žalovanému ze 17. 10., 24. 10. a 9. 11. 2018, částí stavebního deníku č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota, emailové komunikace z října 2018, částí stavebního deníku č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota.

32. Dle dodatku č. hodnota počínaje fakturami splatnými po 6. 12. 2018 neměla žalobkyně právo na průběžné placení skutečně provedených prací dříve než po řádném dokončení a předání díla, přičemž po dokončení a předání díla vystaví fakturu na provedené práce a dodávky se splatností 21 dní, poslední faktura na 10% z celkové ceny díla bude vystavena po odstranění vad a nedodělků vytčených objednatelem v předávacím protokolu.

33. Žalovaný uhradil žalobkyni na cenu díla v roce 2018 celkem 3 290 376 Kč. (výpisy z účtu žalovaného, potvrzení ČSOB a.s. o provedení platby z 5. 10. 2022)

34. Bez předání a převzetí díla, k němuž nikdy nedošlo (viz dále), žalobkyni nevznikalo právo vyúčtovat cenu za provedené práce nevyfakturované fakturami splatnými do 6. 10. 2018. Nikdy tak na tvrzenou neuhrazenou část ceny ve výši 3 539 490,44 Kč nevystavila fakturu.

35. V lednu 2019 probíhala mezi účastníky emailová komunikace ohledně rozsahu a kvality dílčích prací. (emaily z ledna 2019)

36. Přestože soudy ve věci sp. zn. spisová značka jednoznačně konstatovaly, že ke dni 18. 2. 2019 dílo vykazovalo značný počet a rozsah závažných vad zakládajících právo žalovaného odmítnout převzetí stavby dle § 2628 o. z., žalobkyně v tomto řízení opětovně tvrdila, že dílo bylo k 18.2. 2019 provedeno bez vad.

37. Žalobkyně k 18. 2. 2019 vyzvala žalovaného k převzetí díla zápisy ve stavebním deníku z 11. 2. a 15. 2. 2019. (stavební deník listy č. hodnota a 070151) K převzetí díla v tento den nedošlo, když žalovaný dílo odmítl převzít, připravený předávací protokol nepodepsal. (předávací protokol z 18. 2. 2019) Namísto převzetí díla zaznamenal do stavebního deníku mimo jiné, že stavba je ve stavu velké rozpracovanosti, stavební práce probíhají a zdaleka nejsou dokončeny. Dílo není způsobilé k převzetí a vůbec ne k užívání. Vytýkanými nedostatky bylo například zatékání střechou do podkroví; nedokončená technická místnost (kotelna); neprovedení části sádrokartonových příček a předstěn SDK v 1.PP a systémového napojení odvodnění anglického dvorku; nedokončení ústředního topení, dlažby na terasách, severní fasády (nezačištěná), klempířského svodu, montáže zařizovacích předmětů v koupelně v 1.PP, izolace střechy nad vinotékou, rozvodů a izolace vzduchotechniky a izolační stěrky v koupelně 1.PP; neopravená žalobkyní porušená část drenážního systému a přípojek inženýrských sítí. Žalovaný vyzval žalobkyni, aby ho po dokončení prací na díle vyzvala k převzetí řádně provedeného díla v souladu se smlouvou. (stavební deník č. hodnota-Anonymizováno)

38. Je tak zjevně nepravdivým tvrzení žalobkyně, že žalovaný v ujednaném termínu dílo odmítl převzít, aniž by v den, kdy mělo dojít k předání, vytkl jakoukoliv vadu díla či uvedl jakýkoliv jiný důvod pro nepřevzetí, a že až následně s ohledem na zahájení sporu vytkl stovky vad.

39. Poté byl žalovaný zápisem ve stavebním deníku z 21. 2. 2019 vyzván, aby 25. 2. 2019 převzal části díla, konkrétně střešní plášť – východní část, západní fasáda – nátěr a provedení změny zátek na začištění omítkovou směsí, dlažbu v 1. NP – vstup a obklady v koupelně 1. PP – západ a ve sprchovém koutě. (stavebník deník č. hodnota)

40. K tomuto předání se žalovaný nedostavil, jak se podává z emailu žalobkyně z 26. 2. 2019, kterým mu zároveň navrhla další termín předání díla na 28. 2. 2019 s tím, že veškeré práce jsou již provedeny a nic nebrání jejich převzetí. Žalovaný na to sdělil, že navštívil místo stavby a stav díla je stejný, dosud není dokončeno, aby mohlo být řádně předáno. Nemohl o tom pořídit zápis do stavebního deníku, neboť ho jednatel žalobkyně ze stavby odnesl. Specifikoval část nedodělků (zatékání do střechy, instalace strojovny ÚT v rozporu s prováděcí projektovou dokumentací, montáž obkladů v koupelně v 1. PP na poškozenou izolační vrstvu, napojení drenáže na anglický dvorek, množství skvrn na vnitřních malbách znemožňující nastěhování mobiliáře) s tím, že detailní soupis předloží další týden. V reakci na předžalobní výzvu z 26. 2. 2019 právní zástupce žalovaného emailem z 28. 2. 2019 vyzval žalobkyni prostřednictvím jejího právního zástupce k odstranění závažných nedodělků bránících převzetí díla a k dohodě na termínu odstranění nedodělků nebránících užívání díla. (emailová korespondence z 26. 2. – 28. 2. 2019)

41. K předání díla nedošlo následně ani dne 4. 3. 2019, z něhož je další předávací protokol opět podepsaný pouze ze strany zhotovitele, dle kterého žalovaný za účasti Anonymizováno jméno FO Anonymizováno.jméno FO odmítl zahájit předávací řízení stavby a podepsat předávací protokol.

42. Přes namítané vady a nedodělky žalobkyně odmítla cokoli dalšího provádět a trvala na převzetí díla ve stávajícím stavu. Jednoznačné je to z emailu jejího zástupce zástupci žalovaného z 4. 3. 2019, kde uvádí, že dílo bylo v rozsahu dle smlouvy provedeno a zcela dokončeno již k 18. 2. 2019 a žalobkyně v důsledku úplného provedení díla dle smlouvy již nemá, jaké další práce či činnosti by na stavbě prováděla, a žádné další práce či dodávky tedy provádět nebude. (email z 4. 3. 2019)

43. Žalovaný přesto žalobkyni i poté vyzýval k odstranění nedodělků a dokončení díla, konkrétně jeho zástupce emailem zástupci žalobkyně z 6. 3. 2019 a poté emailem z 27. 3. 2019, v němž informoval o prohlídce díla žalovaným 26. 3. 2019 za účasti pracovníka žalobkyně a soudního znalce jméno FO. jméno FO, který vypracuje znalecký posudek zachycující stav rozpracovanosti díla. Uvedl, že k mimosoudnímu vyřešení stačí, aby žalobkyně neprodleně: 1) opravila střechu s umožněním kontroly zakrývaných částí a provedla zkoušku její těsnosti vodním sloupcem; 2) ve strojovně v technické místnosti v 1. PP uvedla instalaci ÚT do souladu s prováděcí projektovou dokumentací, dokončila SDK příčku a instalační šachtu a kvalifikovaně prověřila nepoškozenost a těsnost hlavního přívodu plynu; 3) v koupelně v 1. PP provedla řádně montáž keramických obkladů s možností kontroly izolační vrstvy pod obklady; 4) odstranila závady drenáže na jižní straně stavby, resp. její napojení na anglický dvorek a 5) řádně provedla vnitřní malby, a odstranila tak mnohé skvrny. Poté byl žalovaný ochoten dílo převzít a dohodnout lhůtu k odstranění zbývajících nedodělků. Zástupce žalobkyně v emailu z 28. 3. 2019 zpochybnil správnost postupu a nestrannost znalce, jeho závěry nebudou akceptovat, vyčkají na znalecký posudek znalce, kterého ustanoví soud v řízení, jež zahájili. K vadám namítl, že 1) do střechy nezatéká, je plně funkční, po nalezených probodnutích byla opravena předepsaným technickým postupem již před 18. 2. 2019. Požadavek na zkoušku těsnosti vodním sloupcem neodpovídá technologickým předpisům ani smlouvě; 2) tyto činnosti byly dle požadavku žalovaného vyjmuty ze smlouvy; 3) i pokud by to bylo doloženo, jednalo by se o vadu, kterou lze vytýkat až po převzetí díla; 4) nebylo součástí smlouvy; 5) dle smlouvy žalobkyně neměla provádět kompletní výmalbu včetně finální vrstvy, byl stanoven počet a technologie nátěrů zpravidla 1x penetrační nátěr, 2x malba, což bylo řádně provedeno. Nejde o nedodělky bránící užívání díla nebo užívání omezující, nejde tedy o důvod pro odepření převzetí díla. Zástupce žalovaného v emailu z 2. 4. 2019 odmítl námitky ohledně znalce a reagoval na námitky ohledně odstranění pěti nejzásadnějších nedodělků. (emaily z 6. 3. – 2. 4. 2019)

44. Dne 22. 5. 2019 se na stavbě jednalo o mimosoudním vyřízení věci, jak vyplývá z emailu zástupce žalovaného zástupci žalobkyně z 23. 5. 2019, kde sděluje představu žalovaného, že složí 500 000 Kč do jeho úschovy a žalobkyně: 1) odkryje všechny vrstvy střechy a znovu je položí, 2) ve strojovně v technické místnosti v 1. PP uvede po konsultaci s autorem prováděcí projektové dokumentace a s výrobcem instalaci ÚT do stavu, aby bylo možné dokončit SDK příčku, tu provede a kvalifikovaně prověří nepoškozenost a těsnost hlavního přívodu plynu; 3) v koupelně v 1. PP provede řádně montáž keramických obkladů na předtím instalovanou nepoškozenou izolační vrstvu; 4) znovu odkryje napojení drenáže na anglický dvorek a správně složí, zafixuje a zakryje komponenty drenážního potrubí; 5) provede, resp. dokončí vnitřní malby a nátěry fasády tak, aby nebyly viditelné nerovnosti a aby malby a nátěry souvisle a dokonale zakrývaly vnitřní stěny a fasádu. Pak žalovaný neprodleně převezme dílo, žalobkyně poté doručí konečné vyúčtování. To žalobkyně odmítla, její zástupce sdělil, že, jak již avizoval, jakékoli požadavky na další aktivity žalobkyně na stavbě a plnění požadavků žalovaného musí mít vzhledem k vysoké nedoplacené částce návaznost na placení ceny díla. Požadavky žalovaného buď nejsou vadami či nedodělky (střecha a koupelna v 1. PP) nebo nejsou vadami bránícími převzetí díla (malby a nátěry, kde je třeba zohlednit, že výmalbu poškozovali další dodavatelé žalovaného). Požadoval z nedoplacené ceny cca 3,346 mil. Kč zaplatit 2,75 mil. Kč a zbývajících 0,596 mil. Kč složit do advokátní úschovy s tím, že poté postupně žalobkyně provede požadavky žalovaného, bude jí vyplacena částka z úschovy, vyřeší se formální převzetí díla, budou staženy žaloby, případné reklamace poté budou řešeny standardní cestou. Zástupce žalovaného následujícího dne konstatoval, že žalovaný by preferoval mimosoudní řešení, aby mohl konečně dům vybavit již vyrobeným mobiliářem. Každý další měsíc čekání představuje ztrátu z výnosu nájemného, vedle ztráty dosud utrpěné. Nemůže tedy čekat déle než do konce června 2019, poté si nechá dílo dokončit od jiného dodavatele. Jeho návrh z předchozího emailu trvá, budou-li jeho požadavky splněny do konce června 2019. (emaily z 23. 5. – 26. 5. 2019)

45. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaný nepřipravil žalobkyni o možnost dokončit dílo, jak tvrdila pro případ, že by soud došel k závěru, že dílo nebylo k 18. 2. 2019 dokončeno, ale že ona sama nebyla připravena ani ochotna provést jakékoli další práce, resp. nebyla ochotna je provést před zaplacením podstatné části do té doby nezaplacené části ceny díla, ač ta jí dle dodatku č. hodnota měla být zaplacena až po předání díla.

46. Skutečnost, že žalobkyně již neměla od stavby klíče (výpověď svědka Zabranského) neznamená, že by žalovaným požadované práce nemohla provést, když je nepochybné, že vyzýval-li ji k jejich provedení, přístup na stavbu by jí k jejich provedení umožnil.

47. Žalobkyně tedy již z vlastního rozhodnutí žádné další práce na stavbě neprovedla. Vady, jejichž odstranění po ní žalovaný požadoval, nechal žalovaný odstranit třetími osobami (viz dále). Stavební úřad na základě závěrečné kontrolní prohlídky stavby z 3. 10. 2019 osvědčil, že stavba je dokončena a schopna užívání. (sdělení osvědčení o dokončení stavby Anonymizováno Anonymizováno adresa, Anonymizováno, odboru výstavby ze 7. 11. 2019, čj. Anonymizováno č. účtu)

48. Mezi účastníky byl nesporný rozsah žalobkyní provedených prací. Jedná se o práce, jejichž zaplacení bylo předmětem žaloby po jejím částečném zpětvzetí týkající se žalovaným namítané neoprávněné fakturace. Bylo proto nadbytečné činit skutkové závěry z emailové korespondence ze září a listopadu 2018 a z 9. 1. 2019 ohledně odsouhlasení provedených prací a s tím souvisejících otázek.

49. Bylo ale nutno učinit závěry ohledně dokončení díla, existence jeho vad, práva žalovaného odmítnout jeho převzetí a ohledně odstranění vad žalovaným zajištěnými třetími osobami.

50. Podle § 2605 odst. 1 o.z. je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami nebo bez výhrad.

51. Smlouva uzavřená mezi žalobkyní jako podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem v čl. XI. odst. 4 žalovanému zakazovala odmítnout převzetí díla pro drobné vady nebránící ani neomezující užívání díla. Soud s ohledem na obsah citovaného smluvního ustanovení k tomuto ustanovení dle § 1812 odst. 2 o.z. nepřihlédl a aplikoval zákonnou úpravu zakotvenou v § 2628 o.z., dle níž nemá objednatel právo odmítnout převzetí stavby pouze pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.

52. Prokázání existence byť jen jedné podstatné nikoli drobné vady by ve smyslu § 2628 o.z. zakládala právo žalovaného odmítnout převzetí díla, a tedy postačovalo k závěru, že žalovaný oprávněně odmítl dílo k 18. 2. 2019 převzít a žalobkyně nesplnila svoji povinnost k 18. 2. 2019 provést a předat dílo žalovanému. V případě existence samých drobných vad by právo odmítnout převzetí díla bylo dle § 2628 o. z. založeno, pokud by se nejednalo o vady ojedinělé. Ovšem, i pokud by se jednalo o vady ojedinělé, právo odmítnout převzetí díla by bylo založeno, jestliže by tyto vady, ať již samy o sobě nebo ve spojení s jinými vadami, funkčně či esteticky bránily užívání stavby či ho podstatným způsobem omezovaly.

53. V soupisu nedodělků vypracovaných Anonymizováno., jejíž jednatel jméno FO působil jako technický dozor žalovaného na stavbě, je uvedena řada nedodělků zjištěných ke dnům 20. 2., 26. 2., 28. 2. a 4. 3. 2019. Žalobkyně předložila tento soupis s doplněním svých vyjádření a navrhla ho jako důkaz. Její vyjádření sice nepředstavuje důkaz, ale vyplývá z něj, že se žalobkyně vyjadřuje k velké části položek, aniž by namítala, že se nejednalo o předmět jejího plnění ze smlouvy. To namítala pouze u několika položek. Přesto v rozporu s tím tvrdila, že žalovaný jí vytkl stovky vad, ale následně vyšlo v řízení sp. zn. spisová značka najevo, že se jedná o vady či nedodělky jiných zhotovitelů sjednaných žalovaným. Takový závěr jednak z rozsudků ve věci sp. zn. spisová značka nevyplývá a především je toto tvrzení zjevně v rozporu právě is vyjádřeními žalobkyně k jednotlivým položkám v soupisu nedodělků.

54. V předchozím řízení sp. zn. spisová značka shledal soud prvého stupně existenci několika vad, pro které byl žalovaný dle § 2628 o.z. oprávněn odmítnout převzetí díla, odvolací soud takové vady rovněž shledal, zabýval se ale pouze třemi, a to vadami vnitřní výmalby, vadami fasády a vadami střechy. Soud proto v této věci nejprve činil závěry ohledně existence těchto vad. Teprve v případě, že by závěr o jejich existenci, či o tom, že neopravňovaly žalovaného k odmítnutí převzetí díla, učiněn nebyl, bylo by nutno zabývat se existencí i ostatních žalovaným tvrzených vad a nedodělků.

55. Žalovaný při komunikaci s žalobkyní hovořil o nedodělcích. Nelze přisvědčit žalobkyni, jak například uváděla v korespondenci se žalovaným, že o vadách lze uvažovat až po převzetí díla. Je sice pravdou, že dle § 2617 o.z. zakládá existence vady při předání díla povinnosti zhotovitele z vadného plnění, to však nevylučuje právo pro existenci vady odmítnou převzít dílo. Naopak zákon takové právo předpokládá, když v případě staveb v § 2628 o.z. zakotvuje omezení takového práva převzetí díla s vadami odmítnout. Byť tedy žalovaný hovořil o nedodělcích, soud namítané nedostatky díla, jimiž se zabýval (vady fasády, vnitřních výmaleb a střechy) podle jejich povahy považoval za vady díla a zabýval se tím, zda existovaly k datu, kdy mělo dojít k předání díla, a zda jejich existence zakládala právo žalovaného převzetí díla odmítnout.

56. K jednotlivým vadám učinil následující závěry. Vycházel přitom z listinných důkazů, fotografií, videozáznamů, znaleckého posudku jméno FO. jméno FO z 15. 6. 2019 a svědeckých výpovědí.

57. Znalec jméno FO. jméno FO provedl prohlídku stavby 26. 3. 2019 za účasti technických dozorů jméno FO a jméno FO. jméno FO a stavbyvedoucího žalobkyně jméno FO. Další prohlídku provedl 27. 5. 2019 již pouze za účasti jméno FO a jméno FO. jméno FO. Znalecký posudek měl veškeré požadované náležitosti, znalec vyšel z dostatečných podkladů, logicky vysvětlil své postupy a zjištění, znalecké závěry jsou logicky a přesvědčivě odůvodněny. Soud neměl důvod pochybovat o jejich správnosti, a proto ve svých závěrech ze znaleckého posudku a jeho závěrů vycházel. Ze znaleckého posudku bylo možno usuzovat na stav díla v době, kdy mělo dojít k jeho předání, znalec sám dle dostupných podkladů konstatoval, že od 18. 2. 2019 do prohlídky stavby 26. 3. 2019 na malbách, fasádě ani v technické místnosti nedošlo ke změnám.

58. U žádného ze svědků neměl soud důvod pochybovat o jejich věrohodnosti. I svědci ve vztahu k některému z účastníků v pozici zaměstnance či smluvního partnera vypovídali přesvědčivě, logicky, bez vnitřních rozporů, bez patrné snahy o zkreslování výpovědi. Pokud se výpovědi některých lišily, nebylo možno uzavřít, že to bylo dáno snahou o zkreslování pravdy, důvod je namístě hledat spíše v odlišném vnímání skutečnosti, zaměření pozornosti na jiné věci, které si pak lépe zapamatovali, v odlišném pochopení některých věcí apod. Proto, i pokud soud v některých případech učinil skutkový závěr stojící v rozporu s částí výpovědi některého ze svědků, nevylučovalo to možnost činit na základě ostatních částí jeho výpovědi.

59. První vadou měla být nekvalitně provedená vnitřní malba. Dle smlouvy měly být vnitřní malby provedeny z malířských směsí – mal. směs tekutá displ., bílá otěruvzdorné dvojnás., (Příloha 1 smlouvy - nabídkový rozpočet – položka 157)

60. Bylo nesporným, že žalovaný měl provést 1x penetrační nátěr a 2x malbu. Žalobkyně ale namítala, že neměla provést finální vrstvu malby, že vzhledem k zájmu žalovaného na provedení dalších dekorativních povrchů na vnitřních malbách, si ujednali, že provede pouze nátěr pod dekorativní plochy.

61. Bylo prokázáno, že žalovaný v průběhu provádění díla uvažoval o možnosti benátského štuku v některých místnostech (výslech svědka jméno FO, emaily žalobkyně žalovanému z 20. 3. 2018 a 17. 8. 2018), nikoli však, že by se pro něj nakonec rozhodl.

62. Účastníci se ve smlouvě o dílo dohodli, že, vyskytne-li se v průběhu realizace prací nutnost jakýchkoli změn proti předpokladům obsaženým ve schválené projektové dokumentaci a ve smlouvě, budou změny řešeny operativně jednáním mezi zástupcem žalobkyně a žalovaným a za účasti projektanta. Řešení drobných změn bude dohodnuto zápisem do stavebního deníku potvrzeným oběma stranami a případně odpovědným projektantem. Změny závažnějšího rozsahu mající vliv na termín plnění, případně na cenu, budou řešeny písemným dodatkem ke smlouvě, nebude-li dohodnuto jinak.

63. Ze žádného z provedených důkazů nevyplývá, že by došlo ke změně smlouvy o dílo v části týkající se vnitřní malby, ostatně taková změna ani nebyla tvrzena. Malba tak měla být provedena tak, jak bylo sjednáno, tedy penetrační nátěr a dvě vrstvy malby.

64. Na základě provedeného dokazování soud přitom uzavřel, že žalobkyně dle smlouvy měla provést i finální vrstvu malby, že druhá vrstva malby, kterou se zavázala provést, měla být vrstvou finální. Tento závěr nevylučuje, že na stavbě probíhaly současně nebo i poté další práce, jak namítala žalobkyně.

65. To, že žalobkyně měla provést finální vrstvu malby, vyplývá například z emailu jméno FO, pracovníka žalobkyně, z 16. 1. 2019 žalovanému, kde se ptá, zda platí, že dle posledních informací bude v koupelnách v podkroví a 2. NP provedena finální malba obkladačem žalovaného. Pokud by žalobkyně neměla provádět finální malby, nebyl by žádný důvod, aby si její pracovník ověřoval, že v některých koupelnách ji bude provádět někdo jiný. Je zjevné, že smyslem dotazu bylo zjistit, zda skutečně finální malbu provede někdo jiný, tudíž ji nebude provádět žalobkyně, jak by jinak zjevně měla.

66. Povinnost žalobkyně provést finální malbu nasvědčuje i její vlastní vyjádření k položkám v soupisu nedodělků, kdy u některých položek (108, 111, 113, 114, 140, 141, 144, 145, 146, 147, 198, 199, 202, 206, 207) uvedla, že „finální malba a začištění byla v dodávce objednatele, obkladače“. Pokud by neměla provádět finální malbu, neměla důvod argumentovat, že ji měl někde provést obkladač, neboť by bylo zřejmé bez dalšího ohledně všech maleb ve všech místnostech, že finální vrstvu provede někdo jiný než ona.

67. Žalobkyně provedla penetrační nátěr a dvě vrstvy malby. Pokud by po uzavření smlouvy došlo ke změně, že nebude provádět finální vrstvu, logicky by z toho vyplývalo, že provede o jednu vrstvu malby méně, že druhou vrstvu, která měla být finální, neprovede. Žalobkyně ale druhou vrstvu provedla. I to tedy svědčí o tom, že výmalba tak, jak ji měla provést a provedla, byla včetně finální vrstvy.

68. Vzhledem k rozsahu zjištěných vad prakticky ve všech místnostech (viz dále) bylo nerozhodné, pokud ohledně místností, kde byly dělány obklady, došlo k dohodě, že v nich finální vrstvu malby provede obkladač. Nebylo proto v tomto směru zapotřebí provádět bližší dokazování. Stejně tak by i v případě, že by v některých místnostech měl být benátský štuk (shora uzavřeno, že tomu tak ale nebylo), nebylo by to vzhledem k existenci vad prakticky ve všech místnostech rozhodné.

69. Znaleckým posudkem jméno FO. jméno FO ve spojení s výpovědí svědka jméno FO a protokolem o jednání z 9. 1. 2019 ve věci spisová značka zachycujícím svědeckou výpověď jméno FO bylo prokázáno, že vnitřní malba byla provedena značně nekvalitně. Jak znalec, tak svědci jméno FO a jméno FO popisují vadu malby spočívající v nerovnoměrném krytí. Znalec označil malbu za šmouhatou („kocouři“), i s průhlednými místy, svědek jméno FO vypověděl, že bylo vidět tahy válcem, přechody mezi použitím štětce a válce.

70. Na základě žalobkyní předložených videozáznamů nebylo možno učinit závěr, že by malba byla žalobkyní provedena kvalitně, jak tvrdila, a že by netrpěla uvedenými zjištěnými vadami.

71. Neobstojí ani argumentace žalobkyně, že vady malby se vyskytují tam, kde ji neměla provádět ona, ale jiní zhotovitelé žalovaného. Jednak z provedeného dokazování vyplývá, že vady malby se vyskytovaly prakticky ve všech místnostech (znalecký posudek, výpovědi svědků jméno FO a jméno FO). Především ale sama ve svém vyjádření k jednotlivým položkám soupisu nedodělků u velké části položek týkajících se vad malby uvedla, že byla dle smlouvy provedena jedenkrát penetrace a dvakrát malba, tj. nezpochybňovala, že zde malbu prováděla ona, přičemž u některých pouze doplnila, že za její znečištění, poškození odpovídá jiný zhotovitel (492, 494, 497). U některých sice neuvedla údaj o tom, kolik nátěrů provedla, ale z vyjádření je zřejmé, že malbu prováděla („o provádění zásahu do rovinnosti …, po provedených malbách, byl TDI informován písemně“ či „“elektro není součástí naší dodávky, malba byla provedena předem“), namítala ale, že za poškození malby odpovídá jiný zhotovitel (58, 40, 41, 153, 158, 159, 173, 174). Pouze u několika položek namítla, že malba neměla být vůbec provedena (položky 352, 353, 396) či že „parapet není naší dodávkou, tím pádem ani začištění“ (56, 64) či že měl jiný zhotovitel provést finální malbu a začištění (108, 111, 113, 114, 140, 141, 144, 145, 146, 147, 198, 199, 202, 206, 207).

72. Soud má za prokázané, že malba skutečně, jak namítala žalobkyně, byla v některých místech dílčím způsobem poškozena jinými zhotoviteli, když po montáži vnitřního zábradlí bylo 13. 12. 2019 zjištěno poškození vnitřních omítek na schodišti a 20. 12. 2019 znečištění po obkladech ve styku s vymalovanou plochou. (stavební deník č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota, výpověď svědka jméno FO, protokol o jednání ve věci spisová značka z 9. 1. 2019 o výpovědi svědka jméno FO, fotografie z 3. 12. 2018 a 13. 12. 2018, email jméno FO, pracovníka žalobkyně, žalovanému z 13. 12. 2018, fotografie čl. 257-261)

73. Je však bez dalšího zřejmé, že zjištěná poškození omítky nepředstavují podstatnou část zjištěných vad malby, a to pokud jde o různé krytí, šmouhatost („kocouři“), průhledná místa. Tyto vady nemohly vzniknout prováděním prací jinými zhotoviteli, ani opíráním předmětů o zeď, jak prokazovala žalobkyně. Neobstojí tedy její námitky, že provedla malbu bez vad a že její případné vady byly způsobeny až následně jinými zhotoviteli přítomnými na stavbě.

74. Znalec i jméno FO shodně popisovali nesprávně provedené opravy poškozených míst, kdy byly provedeny pouze lokální opravy, dle znalce jiným krytím a jinou strukturou povrchu. Obdobně z výpovědi svědka jméno FO, který následně provedl pro žalovaného opravu malby, vyplývá, že u vnitřních maleb bylo vidět nerozbroušené opravy tmelem, bylo vidět, že místo bylo zatmeleno a pak to bylo opraveno lokálně přetřením pouze tohoto místa, takže na stěnách byly skvrny. Opravy prováděla žalobkyně, resp. minimálně opravy poškození vzniklých v prosinci 2018, což se podává i z výpovědi svědka jméno FO, že byli přítomni ještě další řemeslníci, kteří přidělávali třeba světla či vypínač, třeba to poškodili, když to přidělávali a oni (myšleno žalovaná) to museli opravovat, takže upozorňovali žalovaného, že jim vadí pohyby těch cizích řemeslníků. Bylo tedy namístě uzavřít, že žalobkyně sice opravy provedla, ale provedla je značně nekvalitně. Ovšem, i pokud by část vadných oprav neprovedla ona, ale byly by provedeny až následně poté, co na stavbu již neměla přístup, neznamená to, že by provedla vnitřní malby bez vad a že by nebylo zapotřebí provést opravu prakticky veškeré jí provedené malby.

75. Argumentace žalobkyně je rozporná a zjevně účelová. Na jedné straně tvrdila, že neměla provést finální vrstvu malby, z čehož se podává, že sama nepovažuje malbu tak, jak ji provedla, za malbu s řádně provedenou finální vrstvou. Zároveň však tvrdila, že jí provedená malba nevykazovala estetické ani jiné nedostatky. Vlastně se tedy snažila tvrdit, že provedla nefinální vrstvu malby ve stejné kvalitě, jako kdyby provedla ještě jednu finální vrstvu malby navíc.

76. Svědek jméno FO v souvislosti s argumetnací ohledně toho, že neměla být provedena finální malba, uvedl, že nebyl požadavek na dokonalé provedení ploch, že žalovaný po nich chtěl pouze základní malbu, že někde bude uvažovat s malbou dekorativní. Argumentoval-li stavbyvedoucí žalobkyně tím, že nebyl požadavek na dokonalé provedení ploch, podává se, že při provádění druhé vrstvy malby nebyla ze strany žalobkyně zřejmě ani vyvíjena snaha provést ji kvalitně jako finální vrstvu. Shora však bylo uzavřeno, že žalobkyně finální vrstvu malby měla provést.

77. Vady vnitřní malby spočívající v prasklinách popisoval pouze svědek jméno FO. Za situace, kdy z jiných důkazů jejich existence nevyplývá, má soud jejich existenci za neprokázanou. To ale nemění nic na tom, že výpověď svědka jméno FO považuje soud za věrohodnou s tím, že pouze v této části ostatními důkazy nebyla podpořena, nebyla však jimi ani vyvrácena.

78. Soud ohledně vnitřní malby uzavřel, že v důsledku žalobkyní vadně provedené vnitřní malby bylo nutné téměř v celém domě opravit, a to tak, jak konstatoval znalec, tedy opravením podkladu (dobrousit, případně dotmelit) a poté provedením řádně podle technologických postupů jednoho nového nátěru.

79. Žalobkyně byla dle § 1914 odst. 1 o.z. jako ten, kdo plní za úplatu jinému, zavázána plnit bez vad s vlastnostmi vymíněnými nebo obvyklými tak, aby bylo možné použít předmět plnění podle smlouvy i podle účelu smlouvy. Z ničeho nevyplývala dohoda na provedení malby s méně kvalitními než obvyklými vlastnostmi. A to bez ohledu na to, zda po provedení malby ještě měly být na stavbě prováděny některé další práce, i bez ohledu na úvahy o benátském štuku. Na základě provedeného dokazování je jednoznačné, že žalovanou provedená malba požadavky ustanovení § 1914 odst. 1 o.z. nesplňovala.

80. Vady žalobkyní provedené malby nelze považovat za vady drobné a vykazují takovou četnost, že je rozhodně nelze považovat ani za vady ojedinělé. Navíc jednoznačně esteticky bránily užívání stavby. Tyto závěry přitom platí již jen ohledně části vad, u nichž je zcela jednoznačné, že nemohly být způsobeny jinými zhotoviteli, jak je uzavřeno shora. Pokud by měl mít žalovaný povinnost převzít stavbu i se zjištěnými vadami, neměly by ho nijak podstatně omezovat v užívání stavby. Znamenalo by to, že může do novostavby nastěhovat veškeré vybavení a začít ji užívat a nebýt v takovém užívání nijak omezen, čemuž tak ale zjevně nebylo. Sice by mohl do domu nastěhovat vybavení, následně by ale musel opětovně nábytek odstavit od stěn, zakrýt ho atd., aby mohlo dojít k opravě malby. Po žalovaném přitom nelze požadovat, aby stavbu užíval i se zjištěnými vadami, když jednoznačně z estetického hlediska jsou s řádným užívání stavby neslučitelné.

81. Nebylo tedy možno uzavřít jinak než, že nenastaly předpoklady, pro které by žalovaný dle § 2628 o.z. neměl právo převzetí díla odmítnout. Již jen existence zjištěných vad výmalby tak jeho zakládala žalovaného odmítnout převzít dílo 18. 2. 2019 a i v následujících žalobkyní stanovených termínech.

82. Přesto pro úplnost učinil soud závěry i ohledně zbývajících dvou vad, kterými ze zabýval odvolací soud v předchozím řízení. Ostatně z části by tyto závěry bylo i bez toho nutno učinit pro účely posouzení tvrzených nákladů vynaložených na jejich odstranění.

83. Pokud jde o fasádu, žádným z provedených důkazů, a to ani fotografiemi, ani videozáznamy nebylo prokázáno, že by fasáda ke dni, kdy mělo dojít k předání díla, netrpěla vadami. Naopak znaleckým posudkem jméno FO. jméno FO ve spojení s fotografiemi a výpovědí svědka jméno FO bylo prokázáno, že fasáda v době, kdy měl žalovaný dle výzev žalobkyně převzít dílo, vadami trpěla. Znalec k 26. 3. 2019 zjistil na všech jejích plochách místa s rozdílnou strukturou povrchu a odstínu a zřetelná místa po lokálních opravách. Významným je závěr, že nedodržením technologického postupu došlo k podstatnému snížení kvality fasády a k vytvoření předpokladu pro zkrácení její životnosti a že poškození severní fasády u kotvy dešťového svodu bude s největší pravděpodobností zdrojem jejich dalších poškození a poruch. Z výpovědi svědka jméno FO vyplynulo, že fasáda byla flekatá, byly na ní skvrny, barva nebyla plynule rozetřena a bylo vidět pruhy mezi prováděnou prací válci a štětkou, kdy tyto přechody byly vidět na balkonech, v jakémkoli styku se stavebním otvorem.

84. Přitom obdobně jako v případě vnitřní malby, ani v případě fasády nemohly zjištěné vady způsobit jiní na stavbě působící zhotovitelé. Je jednoznačné, že nemohli způsobit vadu spočívající ve znalcem zjištěném podstatném snížení její kvality nedodržením technologického postupu. Obdobně v případě zjištěných nesprávně provedených opravy fasády po demontáži kotev lešení je nezpůsobili jiní zhotovitelé, ale žalobkyně, neboť tyto opravy prováděla ona, což je mimo jiné zřejmé i z toho, že namítala, že žalovaný v den demontáže fasádního lešení změnil technologii oprav fasády po kotvách lešení. Těžko také jiní zhotovitelé mohly po odstranění lešení bez možnosti pohybu po něm způsobit vady fasády ve vyšších patrech domu.

85. Námitka žalobkyně, že neexistuje norma stanovící směr nátěru, nemůže se tedy jednat o vadu díla, je až absurdní, když je zjevné, že vadou není shledáváno to, jakým směrem byl nátěr prováděn, ale to, že směr nátěru byl patrný.

86. Zjištěné vady vyžadovaly opravy. Dle znaleckého posudku rozdílný povrch fasády a zřetelná místa po lokálních opravách vyvolal potřebu pro dokonalý vzhled povrch přebrousit, případně zatmelit, a znovu natřít při dodržení technologického postupu.

87. S ohledem na zjištěné vady fasády je zjevné, že ani fasádu žalobkyně neprovedla v obvyklé kvalitě vyžadované ustanovením § 1914 odst. 1 o.z.

88. Obdobně jako v případě vad vnitřní malby platí i ohledně vad fasády, že vykazují takovou četnost, že je nelze považovat za vady ojedinělé, nejedná se ani o vady drobné, a především rovněž jednoznačně esteticky bránily užívání stavby. Pokud by měl mít žalovaný povinnost převzít stavbu i s ze zjištěnými vadami, neměly by ho nijak podstatně omezovat v užívání stavby. Dle závěrů znaleckého posudku odstranění vad fasády bude pravděpodobně vyžadovat lešení, a svědek jméno FO skutečně při jejích opravách lešení použil (což se podává mimo jiné z toho, že účtoval náklady za jeho pronájem). Instalace lešení přitom omezuje užívání domu včetně jeho bezprostředního okolí. A po žalovaném ani v případě vad fasády nelze požadovat, aby stavbu užíval i s nimi.

89. I vady fasády tedy zakládaly právo žalovaného odmítnout převzetí stavby, když nedošlo k naplnění podmínek, za kterých by její převzetí dle § 2628 o.z. odmítnout nemohl.

90. Další namítanou vadou byla vada střechy.

91. Střechu prováděla pro žalobkyni jako poddodavatel právnická osoba (objednávka č. hodnota z 3. 5. 2018), která ji následně i revidovala a odstraňovala její vadu na základě smluvního vztahu přímo se žalovaným, nikoli z pozice poddodavatele žalobkyně. (výpověď svědka jméno FO. jméno FO, protokol z revize a opravy střechy z 27. 9. 2019) 92. jméno FO. jméno FO, jednatel právnická osoba, vypověděl, že jako subdodavatel byla určena žalovaným, jak namítla žalobkyně, nezbavuje to žalobkyni povinnosti z vady části díla provedené právnická osoba jako jejím poddodavatelem, neboť i v tomto případě se uplatní ustanovení § 1935 o.z., dle kterého, plní-li dlužník pomocí jiné osoby, odpovídá tak, jako by plnil sám. Nic na tom nemění v § 2630 odst. 1 písm. a) o.z. zakotvená společná povinnost zhotovitele a jeho poddodavatele. Navíc i z odst. 2 téhož ustanovení vyplývá, že zhotovitel se nemůže zprostit povinnosti z vady stavby, způsobil-li vadu jeho poddodavatel.

93. Žalobkyně nezpochybňovala, že střecha vykazovala vadu v podobě v zatékání, namítla však, že vada byla odstraněna ještě před 18. 2. 2019. To, že střechou skutečně na podzim 2018 zatékalo v důsledku jejího mechanického poškození a že oprava proběhla ještě před 18. 2. 2019, vyplývá z výpovědi svědka jméno FO, který popsal průběh opravy (odkryli část střech, našli porušení u třetí stoupačky, které opravili, a střešní plášť se zakryl). Provedení opravy vyplývá i z výpovědi svědka jméno FO. jméno FO a rovněž například i z emailu zástupce žalobkyně z 28. 3. 2019. Pouze na základě výpovědi svědka jméno FO, že pak už do střechy nezatékalo, nebylo možno uzavřít, že oprava střechy byla provedena řádně a že její izolační vrstva v den, kdy mělo dojít k předání díla, nebyla poškozena. Naopak z ostatních provedených důkazů vyplývá, že poškození izolační vrstvy střechy žalobkyně řádně neopravila a střecha neměla řádné izolační vlastnosti.

94. Znalec při prohlídce 26. 3. 2019 bez odstranění kačírku pouhou prohlídkou nemohl posoudit stav střešního souvrství a hydroizolační fólie. Na základě zápisů ve stavebním deníku konstatoval, že v období od 12. 12. 2018 nejméně do 30. 1. 2019, když další zápisy neměl k dispozici, se na stropě v podkroví projevovala vlhkost. Poukázal na skutečnost, že nebyl předložen návrh postupu opravy střechy a zápis o provedené opravě. Uvedl sice, že je nutné předpokládat, že oprava byla provedena řádně, ale zároveň konstatoval, že není doložen doklad, že by střešní folie byla sejmuta a vlhkost ze střešního pláště byla odstraněna. Na základě sdělení jméno FO. jméno FO, že se vlhkost projevila na dvou místech podhledu v podkroví, znalec shledal, že provedení parotěsné zábrany není vodotěsné, tudíž neplní svoji funkci. Zároveň uzavřel, že vlhkost, v podstatě nezjistitelné množství vody, zůstala zabudována ve střešním plášti bez možnosti jejího odvětrání, jisté množství vody se vsáklo i do stropního betonu, přičemž zabudovaná vlhkost snižuje tepelně izolační vlastnosti střešního souvrství, a tím zhoršuje uživatelské vlastnosti domu. (znalecký posudek jméno FO. jméno FO)

95. Je pravdou, jak namítla žalobkyně, že znalec při místním šetření nezjistil stopy vlhkosti na stropě. I v daném řízení, kdy byl vyslechnut jako svědek, vypověděl, že stopy po zatékání při šetření 26. 3. 2019 ani 27. 5. 2019 vidět nebyly. Zároveň ale při své výpovědi znalce ve věci sp. zn. spisová značka vypověděl, že nelze s určitostí říct, zda by se při prohlídce poškození projevilo, neboť záleží na jeho rozsahu, na množství vody, která by poškozeními pronikla do střechy, a zda by to proteklo až do spodní vrstvy a projevilo se to na stropě. (výpověď jméno FO. jméno FO, protokol o jeho výpovědi ve věci spisová značka z 14. 11. 2019)

96. Nezjištění stop po zatékání při prohlídce znalcem nic nemění na zásadním závěru znaleckého posudku, že ve střešním plášti zůstala zabudovaná vlhkost snižující tepelně izolační vlastnosti střešního souvrství, a tím zhoršující uživatelské vlastnosti domu, a že parotěsná zábrana nebyla provedena jako vodotěsná, a tedy nemohla plnit svou funkci. K zabudování vlhkosti přitom došlo nesprávně provedenou opravou poškozeného střešního pláště, kterou prováděla žalobkyně, byť pro ni jako poddodavatel opravu fakticky provedla právnická osoba Jedná se o vadu jí prováděného díla, a to i pokud by střešní plášť poškodila třetí osoba, takový závěr ale na základě provedeného dokazování učiněn nebyl. Již jen na základě výše uvedeného tedy bylo možno uzavřít, že střecha nebyla provedena řádně a že vykazovala vadu spočívající ve snížení tepelně izolačních vlastností střešního souvrství ponecháním zabudované vlhkosti ve střešním plášti.

97. V září 2019 při provádění revize a opravy střechy společností právnická osoba bylo zjištěno, že stávající povlaková krytina (hydroizolační PVC folie) nevykazovala vady ve spojích ani v návaznosti na detaily. V ploše ale bylo na dvou místech nalezeno mechanické poškození (proražené díry způsobené ostrým předmětem) s uvedením, že pravděpodobně vznikly při dalších montážních pracích, které byly na střešním plášti prováděny. V ploše střechy byly provedeny dvě sondy. První byla v celé tloušťce souvrství naprosto suchá. V druhé byla na parotěsu zaznamenána mírná vlhkost, za pravděpodobnou příčinu byla označena uvedená mechanická poškození. (protokol z revize a opravy střechy z 27. 9. 2019) Nebylo prokázáno, že by k tomuto mechanickému poškození došlo při odkrývání kačírkem lopatou, jak sice svědek jméno FO. jméno FO nevyloučil, ale z žádného z provedených důkazů takový závěr nevyplývá a ze svědkovy výpovědi se podává, že ani on ho nepovažoval za pravděpodobný. Na základě provedeného dokazování nebylo možno učinit jiný závěr, než že k poškození střechy došlo ještě před termínem, kdy mělo dojít k předání díla žalobkyní žalovanému.

98. Díry byly v září 2019 shodně jako při opravě prováděné před 18. 2. 2019 zaizolovány záplatou. Na rozdíl od první opravy, kterou prováděla právnická osoba jako poddodavatel žalobkyně, v září 2019, kdy prováděla opravu pro žalovaného na základě jejich smluvního vztahu, byla na záplaty položena další izolační vrstva. Svědek jméno FO. jméno FO pravděpodobný důvod tohoto rozdílu viděl v ušetření peněz při první opravě. (protokol z revize a opravy střechy z 27. 9. 2019, výpověď svědka jméno FO. jméno FO) Z jeho výpovědi zároveň vyplynulo, že bylo předpokládáno, že nemusela být nalezena všechna místa poruch, kterými docházelo k zatékání. Důsledek toho, že při první opravě bylo provedeno pouze zazáplatování nalezených děr, nikoli i nová izolační vrstva, ale, jak již konstatováno shora, nese žalobkyně, pro kterou tehdy právnická osoba opravu jako její poddodavatel prováděla.

99. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že ani střechu žalobkyně neprovedla v obvyklé kvalitě ve smyslu § 1914 odst. 1 o.z. Zjištěnou vadu střechy nelze považovat za drobnou vadu nebránící užívání stavby funkčně. Snížení tepelně izolačních vlastností střechy, jejíž funkcí je chránit stavbu před zatečením a vlhkostí a tepelně izolovat, nelze hodnotit jinak než jako podstatnou vadu díla. I tato vada tedy zakládala právo žalovaného dle § 2628 o. z. odmítnout převzetí díla.

100. Žalovanému by přitom v důsledku výše uvedených vad vnitřní výmalby, fasády a střechy vzniklo právo odmítnout převzetí díla i dle smlouvy, na závěr o existenci jeho práva odmítnout dílo převzít tedy nemělo vliv, že soud příslušné ustanovení smlouvy upravující možnost odmítnout převzetí díla neaplikoval (viz shora).

101. Trpělo-li tedy dílo ve dnech, k nimž žalobkyně vyzývala žalovaného k jeho převzetí, vadami opravňujícími převzetí díla odmítnout, nelze nepřevzetí díla žalovaným považovat za jednání účelové ve snaze nemuset hradit cenu díla a docílit vzniku nároku na smluvní pokutu, jak namítala žalobkyně.

102. Závěry soudu ohledně uvedených tří vad se shodují se skutkovými i právními závěry soudů ve věci spisová značka. Soud se s nimi ztotožnil i v závěru, že poté, co došlo k odmítnutí ze strany žalobkyně provést další práce a opravit vady díla a žalovaný nechal vady odstranit jinými zhotoviteli, nemohla již tyto vady odstranit žalobkyně a dílo bez nich předat žalovanému, a že její závazek k dokončení prací a předání díla tak zanikl pro následnou nemožnost plnění ve smyslu § 2006 odst. 1 o.z.

103. V této věci však bylo nutno činit ještě řadu dalších navazujících závěrů ohledně povahy nároku žalobkyně, existenci práva žalovaného nechat vady odstranit třetími osobami, nákladů vynaložených na jejich práci a ohledně nároku žalovaného na smluvní pokutu a její moderaci.

104. V důsledku následné nemožnosti plnění dle § 2006 o. z. dluh zanikne k okamžiku, kdy nastala skutečnost, která způsobila nesplnitelnost dluhu. Poskytnutá plnění stran je nutno vypořádat v režimu bezdůvodného plnění, když se jedná o bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 2 o. z. získáním majetkového prospěchu plněním z právního důvodu, který odpadl.

105. Na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně provedla stavební práce na domě žalovaného, za které jí nezaplatil. Vzhledem k předmětu sporu se soud zabýval vypořádáním bezdůvodného obohacení pouze ohledně prací, za jejichž provedení se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 267 272,84 Kč.

106. Podle § 2999 odst. 1 o.z., není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

107. Bylo nesporným, že žalobkyně provedla všechny práce, za které se žalobou, po jejím částečném zpětvzetí, domáhá zaplacení. Ohledně části z nich byl pouze spor o jejich kvalitu.

108. Dle § 2999 odst. 2 o. z., plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna.

109. Cena uplatňovaná žalobkyní vycházela z ceny díla dle smlouvy. Účastníci učinili nesporným, že obvyklá cena prací, za něž se žalobkyně žalobou domáhá zaplacení, kterou by za běžných okolností musel žalovaný vynaložit na opatření si srovnatelného plnění, by činila cenu, kterou uplatňuje žalobkyně. Výše náhrady tak bude shodná jak v případě aplikace ustanovení § 2999 odst. 1 o.z. stanovícího náhradu ve výši obvyklé ceny, tak při aplikaci § 2999 odst. 2 o.z., dle kterého se náhrada poskytuje ve výši úplaty, tedy ve výši ceny díla dohodnuté ve smlouvě.

110. V dané věci však bylo nutno vypořádat se s tím, že část díla, za jehož provedení se žalobkyně domáhala vydání bezdůvodného obohacení, byla provedena vadně.

111. Žalobkyně odmítla vady díla odstranit, výslovně odmítla cokoli dalšího na díle provádět, resp. odmítla cokoli provést dříve, než jí žalovaný uhradí podstatnou část ceny, na kterou jí ale vznikal nárok až po předání díla. Její postoj je tak nutno považovat za odmítnutí odstranit vady, když žalovaný nebyl připraven (ale ani povinen) se s ní na dřívější úhradě dohodnout.

112. Dle závěrů Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ve věci sp. zn. spisová značka Anonymizováno R Anonymizováno/Anonymizováno) za situace, kdy se zhotovitel odmítl zabývat odstraněním řádně reklamované vady díla, má objednatel právo na slevu z ceny díla, i když si nechal vadu odstranit třetí osobou a o této skutečnosti před odstraněním vady zhotovitele neuvědomil. Ustanovení § 564 a § 436 odst. 2 zák. č. 569/1991 Sb., obchodního zákoníku, z nichž uvedené rozhodnutí při svých závěrech vychází, odpovídají současným ustanovením § 2615 odst. 2 a § 2106 odst. 2 poslední věta o.z. Použitelnost uvedené judikatury i za účinnosti zák. č. 89/2012 Sb. se podává i z navazující judikatury Anonymizováno odkazující, například rozhodnutí sp. zn. spisová značka.

113. V dané věci se nejednalo o odstraňování vad po převzetí díla, ale o odstraňování vad díla ještě před jeho převzetím, kdy objednatel pro existenci vad díla dílo odmítl převzít. I v takovém případě , odmítá-li zhotovitel vady odstranit, musí mít objednatel obdobné právo jako má v případě vad odstraňovaných po převzetí díla. Soud tedy i s odkazem na uvedené judikatorní závěry uzavřel, že žalovanému vzniklo právo vady, které odmítla odstranit žalobkyně, si nechat odstranit třetí osobou.

114. Žalovaný do výše nákladů, které uhradil za odstraňování vad, zpochybnil uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení bezdůvodného obohacení.

115. Pokud by nárok žalobkyně nebyl nárokem z bezdůvodného obohacení, ale nárokem na zaplacení ceny díla, bylo by namístě posoudit obranu žalovaného ohledně vynaložených nákladů na odstraňování vad jako uplatnění slevy z ceny díla.

116. V případě nároku zhotovitele z bezdůvodného obohacení se povahou takové obrany zabýval Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp. zn. spisová značka, kde konstatoval, že při vypořádávání bezdůvodného obohacení vzniklého v důsledku odstoupení od smlouvy o dílo pro vady předmětu plnění je nutné peněžitou náhradu ve smyslu § 2999 odst. 2 o.z., odvíjející se od sjednané úplaty, stanovit se zřetelem k vadnosti či neúplnosti poskytnutého plnění a reálné využitelnosti výsledku činnosti zhotovitele pro objednatele. Uzavřel, že pro závěr, zda je dílo vadné, je tedy třeba přihlížet ke smlouvě, ač od ní bylo později odstoupeno a na samotné plnění se pohlíží jako na bezdůvodné obohacení, s tím, že by bylo absurdní, aby k vadám, pro které došlo k odstoupení od smlouvy, nebylo možno přihlížet při stanovení rozsahu bezdůvodného obohacení.

117. V dané věci smlouva nezanikla odstoupením, ale pro nemožnost plnění. I v tomto případě by ale bylo absurdní, pokud by při vypořádávání bezdůvodného obohacení žalobkyni vznikl nárok na bezdůvodné obohacení ve výši ceny jí provedených prací, aniž by bylo přihlédnuto k jejich vadám, které musel žalovaný nechat odstranit třetími osobami, neboť žalobkyně je odstranit odmítla.

118. Soud tak uzavřel, že je namístě bezdůvodné obohacení, jehož vydání se žalobkyně domáhá, ponížit o výši nákladů vynaložených žalovaným na odstranění vad žalobkyní prováděného díla.

119. Pro stanovení konečné výše bezdůvodného obohacení, na jehož zaplacení vznikl žalobkyni vůči žalovanému nárok, tedy bylo zapotřebí učinit závěry ohledně nákladů, o nichž žalovaný tvrdil, že je vynaložil právě na odstranění vad žalobkyní prováděného díla.

120. Jednalo se o náklady v celkové výši 359 639,80 Kč. Z toho činily 222 770 Kč náklady za práce provedené adresa (122 748 Kč vnitřní výmalby a 100 022 Kč fasáda), 61 193,80 Kč náklady za práce provedené společností právnická osoba (střecha) a 75 676 Kč náklady za úpravu topné soustavy v technické místnosti provedenou společností právnická osoba Žalobkyně původně uplatnila i 11 100 Kč za činnost jméno FO. jméno FO jako technického dozoru investora na stavbě v červnu až září 2019. Od požadavku na její zohlednění ale v průběhu řízení upustila a nárok žalobkyně o tuto částku již ponižovat nechtěla. Bylo tedy nadbytečné činit skutkové závěry na základě důkazů týkajících se těchto nákladů (faktura č. hodnota z 1. 8. 2019, faktura č. hodnota z 2. 10 2019, výpis z účtu žalovaného za srpen 2019, výpis z účtu žalovaného za říjen 2019).

121. Nejprve se soud zabýval náklady za práce provedené adresa. 122. právnická osoba učinil žalovanému několik písemných cenových nabídek. První dvě jsou z 19. 4. 2019, na 388 424 Kč a na 286 403 Kč, v nižší nabídce není vyčíslena cena za nátěr fasády. Rozhodná i dle výpovědi svědka jméno FO byla až následná cenová nabídka z 2. 5. 2019. Z tohoto dne jsou rovněž dvě cenové nabídky. Jedna na 138 456 Kč zahrnující pouze opravy po žalobkyni uvnitř domu, druhá na 416 445 Kč zahrnující jak opravy po žalobkyni uvnitř domu za 128 011 Kč (86 940 Kč - malba bílá dvojnásobná, vysoká bělost, 13 954 Kč - zákryt a oblep, hrubý úklid, 17 457 Kč - opravy omítek akr stěrka 2x, výbrus, podpe, odhad 5% celk m2, 9 660 Kč - odhad přetahů maleb očista, 3 dny), tak i práce na fasádě za 83 845,35 Kč (58 955 Kč fasáda 2x vrst, Baumit NanoporColor 0019, 17 250 Kč pronájem pojízdného lešení a 7 600,35 Kč oblepení stavebních otvorů). Dle této vyšší nabídky byla stanovena cena a rozsah díla, které svědek jméno FO pro žalovaného provedl. (cenové nabídky z 2. 5. 2019, výpověď svědka jméno FO, smlouva o dílo mezi žalovaným a Anonymizováno. jméno FO) Další cenová nabídka adresa z 4. 12. 2019 na 4 981 Kč se již netýkala oprav po žalobkyni (cenová nabídka z 4. 12. 2019, výpověď svědka jméno FO)

123. Tvrzení žalobkyně, že právnická osoba jako svědek vypověděl, že s žalovaným uzavřel smlouvu o provedení prací fakticky, písemné znění ale nikdy nebylo podepsáno, stejně jako nebyla podepsaná cenová nabídka, protože to nepovažovali za důležité, je to určité míry zavádějící. Svědek na dotaz, jakým způsobem byla uzavřena smlouva o dílo a proč smlouva, kterou předložil, není podepsaná a datovaná, odpověděl, že si smlouvu odsouhlasili emailem, že mu to stačilo, že jsou malá stavební firma, a když si to s klientem odsouhlasí, tak to platí, nesoudí se. Je pravdou, že svědek předložil nedatovanou smlouvo o dílo na 416 446 Kč bez vyplněných údajů o objednateli a že následně žalovaný v řízení předložil smlouvu o dílo s vyplněnými údaji o objednateli, datovanou a podepsanou. To však nesvědčí o nevěrohodnosti svědka jméno FO, jak namítla žalobkyně. Svědek vypovídal s časovým odstupem cca 3,5 roku od uzavření smlouvy. Je přirozené, že mohl zapomenout, že krom zřejmě emailem zaslaného návrhu smlouvy, kterým jím předložená nedatovaná smlouva bez vyplněných údajů o objednateli zjevně byla, došlo i k podpisu písemného vyhotovení smlouvy. Navíc, i pokud by byla smlouva podepsána v písemné podobě až dodatečně, což ale prokázáno nebylo, nic by to neměnilo na závěru, že k jejímu uzavření, bez ohledu na to, jakou formou, došlo v roce 2019 na základě předložené cenové nabídky z 2. 5. 2019 na provedení prací za 416 445 Kč. 124. právnická osoba pro žalovaného krom oprav vad po žalobkyni provedl i některé další práce. V cenové nabídce z 2. 5. 2019 na 416 445 Kč je takto zahrnuto lepení lišt za 163 185 Kč. To, že krom těchto prací ostatní dohodnuté práce představují opravy vad díla prováděného žalobkyní, vyplývá ze závěrů shora ohledně zjištěných vad a koresponduje to i s výpovědí svědka jméno FO a cenové nabídky z 2. 5. 2019 na 416 445 Kč s barevným rozlišením uvedených prací. (cenová nabídka z 2. 5. 2019, výpověď svědka adresa prováděné svědkem jméno FO nad rámec oprav po žalobkyni nepředstavují rozsáhlé nedodělky nesouvisející s dílem žalobkyně, jak se ta snažila tvrdit.

125. Lze přisvědčit žalovanému, že při stanovení nákladů na práce adresa na opravy vad po žalobkyni, je nutno je navýšit o poměrnou část z částky 41 268,90 Kč představující v cenové nabídce zahrnuté vedlejší rozpočtové náklady (11 255,05 Kč) a provozní režie (30 013,85 Kč). Z celkové ceny 416 445 Kč činí cena za vnitřní výmalby 34%, z částky 41 268,90 Kč tak na ně připadá 14 031,43 Kč. Cena fasády představuje 22% celkové ceny, připadá na ni tedy dalších 9 079,19 Kč. (cenová nabídka z 2. 5. 2019 na 416 445 Kč)

126. Z faktur, kterými právnická osoba žalovanému vyúčtoval cenu za provedené práce, se oprav vad po žalobkyni týkaly faktury č. hodnota z 20. 5. 2019 a č. hodnota z 13. 8. 2019 vždy na 166 578 Kč („stavební práce dle SOD č. 002/2019“), faktura č. hodnota z 20. 9. 2019 na 89 522 Kč („stavební práce dle SOD č. 002/2019 a penetrace stěrky“), faktura č. hodnota z 18. 10. 2019 na 1 582 Kč („stavební práce dle SOD č. 002/2019 - rozdíl výměry fasády nad 190 m2“). (uvedené faktury)

127. Ostatní předložené faktury se již oprav vad po žalobkyni netýkaly (faktura č. hodnota z 26. 11. 2019 na 9 634 Kč („stavební práce – koberec“), faktura č. hodnota z 5. 11. 2019 na 76 806 Kč („stavební práce - výroba a dodání lakovaných parapetů vč. montáže“), faktura č. hodnota z 17. 12. 2019 na 8 692 Kč („stavební práce - krytí roh tech m“), faktura č. hodnota z 4. 12. 2019 na 4 981 Kč („stavební práce - 5x podchod., náročnost obvod lišta“), faktura č. hodnota z 4. 8. 2020 na 18 279 Kč („truhlářské práce“)). (uvedené faktury)

128. Opravenou fasádu (194,3 m2) převzal od svědka jméno FO žalovaný 3. 10. 2019, dle předávacího protokolu činila cena díla 100 022 Kč, což je částka, v níž žalovaný náklady uplatnil. (protokol o převzetí z 3. 10. 2019) Při stanovení nákladů na opravu fasády vyšel soud z tohoto předávacího protokolu. adresa 022 Kč převyšuje 92 884,54 Kč dle cenové nabídky (83 805,35 Kč + 9 079,19 Kč), v cenové nabídce je však uvedeno, že cena fasády je za nátěr bez penetrace a oprav omítky. Je tedy reálné, že došlo k navýšení ceny oproti cenové nabídce.

129. U nákladů na vnitřní výmalbu naopak žalovaný uplatnil pouze 122 748 Kč, ač by dle cenové nabídky měly činit 142 042,43 Kč (128 011 Kč + 14 031,43 Kč). Za dané situace je nerozhodné, že v cenové nabídce z 2. 5. 2019 je uvažováno s vnitřní výmalbou na 1200 m2, zatímco žalobkyně, jak namítla, měla vnitřní výmalbu dle smlouvy provést pouze na 1 162 m2. Cena za vnitřní výmalbu činila 128 011 Kč. Jednalo-li se o 1 200 m2, připadá na 1 m2 částka 106,68 Kč. Za žalobkyní namítaných 1 162 m2 by se jednalo o částku 123 962,16 Kč, která by tak sama o sobě bez zohlednění vedlejších rozpočtových nákladů a provozní režie převyšovala žalovaným uplatněný nárok 122 748 Kč.

130. Žalovaný uhradil adresa 678 Kč. Platby ve výši 256 280 Kč byly prokázány výpisy z účtu žalovaného. Byť první platba 166 578 Kč dle žalovaného z 24. 5. 2019 nebyla doložena výpisem z účtu, její úhradu prokazuje výpověď svědka jméno FO, že mu žalovaný faktury uhradil.

131. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že uplatněné náklady na opravu vnitřní malby a fasády ve výši 220 770 Kč žalovaný vynaložil a že je vynaložil na odstraňování vad díla prováděného žalobkyní.

132. Dalším žalovaným uplatněným nákladem je částka 61 193,80 Kč uhrazená jím 16. 10. 2019 společnosti právnická osoba na základě její faktury č. hodnota z 7. 10. 2019 za práce provedené při revizi a opravě střechy. (protokol z revize a opravy střechy z 27. 9. 2019, soupis provedených prací z 30. 9. 2019, výpis z účtu žalovaného za říjen 2019, faktura č. hodnota)

133. Skutečnost, že to byla právnická osoba, kdo střechu realizoval jako poddodavatel žalobkyně, nevede k rozporu požadavku žalovaného na úhradu nákladů spojených s revizí a opravou střechy s dobrými mravy, jak namítala žalobkyně.

134. Pokud by žalobkyně střechu řádně provedla, nedošlo by k zatečení, resp. pokud by střechu po zjištěném poškození střechy řádně opravila, tedy odstranila by veškerou vlhkost a opravu by provedla tak, že by nehrozilo riziko zatékání neobjevenými poškozeními, nemusela by být následně prováděna revize a komplexní oprava střechy v září 2019.

135. Soud přitom shledal důvodným a potřebným provedení opravy v rozsahu, jak byla v září 2019 provedena, tedy včetně pokládky další izolační vrstvy. Nelze souhlasit se žalobkyní, že práce na střeše v roce 2019 nepředstavovaly opravy zatékání střechy, že se jednalo pouze o žalovaným požadovanou další nadbytečnou vrstvu izolace. Žalobkyně argumentovala tím, že dle svědka jméno FO. jméno FO chtěl mít žalovaný 100% jistotu, že je střecha skutečně odizolovaná a že se na ni může spolehnout a nemusí se obávat, že se po zimě někde objeví flek po zatečení. Dále argumentovala, že dle svědka byla vlhkost důvodem první opravy na počátku roku 2019 a že důvodem druhé opravy byl požadavek na izolační spolehlivost.

136. Při své argumentaci vycházela žalobkyně z výpovědi svědka v předchozím řízení spisová značka, kdy ale byl proveden pouze listinný důkaz protokolem o jednání ze dne 25. 5. 2020 obsahujícím jeho výpověď. Pominula přitom, že i v předchozím řízení svědek vypověděl, že v důsledku zjištění vlhkosti nebylo jasné, zda se podařilo úplně odstranit, respektive opravit všechna poškozená místa, a proto se z důvodu jistoty a efektivnosti přistoupilo k přeizolování celé střechy ještě jednou vrstvou. (protokol o jednání z 25. 5. 2020 ve věci sp. zn. spisová značka) V tomto řízení svědek na otázku, jaký byl důvod pokládání další izolační vrstvy a revize střechy na podzim 2019, odpověděl, že předpokládá, že lokalizace všech míst, kde docházelo k zatékání, k němuž docházelo v místech mechanicky poškozených. Je nerozhodné, že k tomu dodal, že na to se nevztahuje záruka. Svědek zároveň uvedl, že k odstranění závad spočívajících v mechanickém několikačetném poškození je jednoznačně efektivnější přeizolování celé střechy oproti lokální opravě. Již výše bylo uvedeno, že dle svědka bylo důvodem, proč na jaře 2019 bylo provedeno pouze zaplátování, asi ušetření peněz. Výpověď svědka v předchozím a v tomto řízení přitom není výrazně odlišná, smysl zůstává v zásadě shodný, nelze očekávat, že vypoví s odstupem dvou let zcela totožně.

137. Stoprocentní izolační spolehlivost je ale vlastností, kterou by měla střecha vykazovat. Neprovedla-li žalobkyně střechu tak, že její izolační spolehlivost byla stoprocentní, zcela oprávněně žalovaný nechal provést její opravu tak, aby stoprocentní izolační spolehlivost vykazovala. Lze se pozastavit na tím, že žalobkyně snad požadavek na stoprocentní izolační spolehlivost střechy považuje za neodůvodněný a nadbytečný.

138. Žalobkyně namítla, že další práce na střešním plášti, při kterých dle názoru svědka jméno FO. jméno FO došlo ke vzniku děr ve střešním plášti, pro žalovaného neprováděla ona, a že došlo-li k poškození střechy, došlo k tomu buď třetí osobou nebo činností právnická osoba Pokud žalobkyně mínila činnost právnická osoba z doby před 18. 2. 2019, pak ale, i pokud by takto došlo k poškození střechy, nesla by povinnosti z vad žalobkyně, pro kterou právnická osoba prováděla práce jako její poddodavatel. Mínila-li žalobkyně činnost právnická osoba až v rámci prací prováděných přímo pro žalovaného při revizi a opravě střechy, pak ze žádného z provedených důkazů nevyplývá, že poškození, která byla objevena při revizi střechy v září 2019 vznikla až později poté, co mělo dojít k předání díla žalobkyní žalovanému. Naopak, jak již i uzavřeno shora, má soud za prokázané, že k poškození střechy došlo ještě před 18. 2. 2019 před termínem předání díla, poškození existovala již při prvních opravách, nebyla však nalezena a zalepena.

139. I ohledně částky 61 193,80 Kč tak soud uzavřel, že ji žalovaný důvodně vynaložil na odstranění vad žalobkyní prováděného díla.

140. Posledním z nákladů, o které žalovaný požadoval ponížit výši uplatněného nároku na vydání bezdůvodného obohacení, je částka 75 676 Kč uhrazená jím za úpravu topné soustavy v technické místnosti společností právnická osoba Pro závěr, zda částka 75 676 Kč byla vynaložena na odstraňování vad žalobkyní prováděného díla, bylo nutno uzavřít, zda vady existovaly. Závěry, zda jejich existence zakládala rovněž právo žalovaného od smlouvy odstoupit, jako nadbytečné činěny nebyly.

141. Práce byly provedeny v polovině září 2019, jak tvrdil žalovaný a vyplývá to z písemného vyjádření právnická osoba k technickým úpravám v technické místnosti z 3. 10. 2019. adresa 676 Kč vyúčtovanou fakturou z 3. 10. 2019 žalovaný uhradil 7. 10. 2019. (faktura č. hodnota z 3. 10. 2019, cenová nabídka z 2. 10. 2019 včetně souhrnu nákladů, výpis z účtu žalovaného za říjen 2019)

142. Potřeba prací v technické místnosti v 1. PP vyplynula ze zprávy projektanta jméno FO. jméno FO, autorizovaného inženýra pro techniku prostředí staveb, specializace technická zařízení, z kontrolní prohlídky konané 20. 2. 2019, při níž zjistil tyto nedostatky:

1. Chybné umístění anulodiu svisle vedle kotle - nutno správně umístit do polohy dle PD, vodorovně pod kotlem.

2. Chybné umístění akumulačního zásobníku teplé vody – nutno umístit a předělat dle PD.

3. Nutno doplnit chybějící tepelnou izolaci rozvodů vytápění, studené vody, teplé vody a cirkulace.

4. Nutno umístit pojišťovací ventil na rozvodu studené vody na přívodu k zásobníku tak, aby bylo možné jeho napojení na odpad.

5. Doporučení přesunout stávající elektrickou zásuvku pro cirkulační čerpadlo, aby umožnila přímé napojení čerpadla bez použití nerevidovaného prodlužovacího kabelu.

6. Nutná revize – stávající venkovní přípojku plynu zkontrolovat/zrevidovat a prověřit funkce plynotěsného a vodotěsného prostupu do objektu.

7. Nutno opatřit vnitřní rozvod plynu nátěrem s vrchní emailovou úpravou.

8. Nutno dle PD doplnit na stávajících rozdělovačích chybějící termopohony.

9. Nutno doplnit propojení – okruhy podlahového vytápění pro prostory schodiště v 1. PP, 1. NP a 2. NP budou ovládány od společného stávajícího termostatu umístěného v 1. NP v prostoru vstupu. (zpráva jméno FO. jméno FO z 1. 3. 2019 z kontrolní prohlídky stavby)

143. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno s.r.o. po konzultaci s projektantem provedla odstranění nedostatků uvedených výše pod body 1 až 4 a 7. Konkrétně takto:

1. Anuloid byl umístěn do vodorovné pozice pod plynový kotel a znovu připojen do topné soustavy.

2. Akumulační nádrž byla umístěna a orientováno připojení s ohledem pro přístup k připojení.

3. Byla dodána tepelná izolace potrubí a namontovaná na potrubí a prvky topné a vodovodní soustavy.

4. Pojistný ventil byl přemístěn na vhodnější místo a připojen do kanalizační soustavy přes syfon.

7. Plynové potrubí bylo opatřeno žlutým nátěrem. (vyjádření právnická osoba k technickým úpravám v technické místnosti z 3. 10. 2019)

144. Žalobkyně namítla, že jí zhotovená topná soustava byla plně funkční, provedená v souladu s pokyny výrobce, prošla řádnou revizí výrobce, nevykazovala vady, náklady na změny v technické místnosti nemohou jít k její tíži, doporučení ve zprávě jméno FO. jméno FO, jako např. předělání el. zásuvky na druhou stranu od kotle, nepředstavují vadu díla. Zpochybnila i cenu provedených prací, které dle ní nemohly trvat déle než jeden den.

145. Dále namítla, že zpráva jméno FO. jméno FO nebyla vytvořena již 1. 3. 2019, což dovozovala z toho, že ji žalovaný předložil až v průběhu tohoto řízení. To, kdy byla zpráva sepsána, je nerozhodné, podstatný je její obsah. Bylo proto nadbytečné přesně prokazovat, kdy jméno FO. jméno FO zprávu vyhotovil. Pokud jde o její obsah, namítla žalobkyně, že doporučení předělat elektrickou zásuvku na druhou stranu kotle, aby nebylo třeba používat prodlužovací kabel, a podobná doporučení nepředstavují vadu díla, ale plýtvání prostředky žalovaného. Tyto práce však, jak zjištěno shora, Anonymizováno neprováděla, tedy jí za ně ani žalovaný neplatil.

146. U topné soustavy v technické místnosti vznikl spor ohledně umístění anuloidu. Bylo nesporné, že dle projektu měl být umístěn vodorovně pod kotlem, ale žalobkyně ho umístila svisle. Její tvrzení o chybném umístění anuloidu v projektové dokumentaci bylo vyvráceno zprávou jméno FO. jméno FO a znaleckým posudkem jméno FO. jméno FO, který konstatoval, že projektové řešení umístění anuloidu vodorovně pod kotlem bylo navrženo tak, aby byl zajištěn bezproblémový přístup ke všemu zařízení pro potřeby obsluhy a servisu a přitom bylo možno provést specifikované stavební úpravy. Znalec uzavřel, že nedodržením projektu v uspořádání zařízení technické místnosti byl ztížen přístup k jednotlivým zařízením a bylo znemožněno provedení stavebních úprav severní stěny – její dokončení až k čelní stěně a opláštění stoupacího potrubí v severovýchodním koutě místnosti. Rovněž jméno FO. jméno FO konstatoval nutnost dodržet řešení z projektové dokumentace zaručující přístupnost jednotlivých zařízení a možnost provést stavební část podle projektu stavby.

147. Povinností žalobkyně ze smlouvy bylo provést dílo dle projektu. Nebylo prokázáno, že by žalovaný dal pokyn jméno FO, který na stavbě prováděl ústřední topení, k instalaci anuloidu ve svislé poloze. Naopak ze svědecké výpovědi jméno FO vyplynulo, že při umístění anuloidu postupoval na základě konzultace s výrobcem a že to s žalovaným nekonzultoval.

148. Shora v souvislosti s otázkou změny ohledně finální vrstvy malby byly konstatovány podmínky, za kterých mohlo při realizaci prací dojít ke změně oproti schválené projektové dokumentaci. K jejich naplnění v případě změny umístění anuloidu nedošlo.

149. Nedošlo-li ale k naplnění smlouvou stanovených podmínek pro možné odchýlení se od projektu, představuje umístnění anuloidu jinak než dle projektu vadu díla. A to bez ohledu na to, že dle vyjádření výrobce je anuloid určen pro instalaci ve svislé poloze s tím, že v jiné poloze nelze zaručit jeho správnou funkčnost. (vyjádření jméno FO k instalaci Anonymizováno) To navíc neznamená, že v jiné poloze ho instalovat nelze. Ostatně ani svědek jméno FO nepotvrdil tvrzení žalobkyně o nepřípustnosti umístění anuloidu vodorovně dle projektové dokumentace, uvedl, že to, zda je umístěna horizontálně nebo vertikálně, nemá na funkci vliv.

150. I v závěru ohledně existence vady spočívající v umístění anuloidu žalobkyní v rozporu s projektovou dokumentací se závěry soudu shodují se závěry soudu prvého stupně ve věci spisová značka (odvolací soud se existencí této vady nezabýval).

151. Pokud jde o umístění akumulačního zásobníku teplé vody, má soud zprávou jméno FO. jméno FO za prokázané, že byl umístěn v rozporu s projektovou dokumentací. To opět představuje vadu díla, neboť shodně jako v případě anuloidu nebylo prokázáno, a v tomto případě ani žalobkyní tvrzeno, že by došlo k dohodě se žalovaným na jeho odlišném umístění. Pokud svědek jméno FO ve svém vyjádření z 11. 3. 2019 uvedl, že při instalaci akumulačního zásobníku v listopadu 2018 byl požádán žalovaným o jeho natočení pohledově, jak ho pak namontoval, nevyplývá existence takové žádosti z žádného jiného důkazu krom výpovědi svědka jméno FO zachycené v protokole z jednání z 9. 1. 2020 ve věci sp. zn. spisová značka. V tomto řízení již svědek o žádné takové dohodě nehovořil, když nebyl na okolnosti ohledně umístění akumulačního zásobníku teplé vody ani dotazován, což bylo dáno tím, že žalobkyně žádnou takovou dohodu ani netvrdila. Soud obdobně jako soud prvého stupně ve věci sp. zn. spisová značka má existenci dohody o odlišném umístnění akumulačního zásobníku vody za vyvrácenou, a to mimo jiné tím, že žalovaný hned krátce poté, co mělo dojít k předání díla 18. 2. 2019, za jednu z vad díla označoval provedení instalací strojovny ÚT v technické místnosti v 1. PP v rozporu s prováděcí projektovou dokumentací, kdy tím není umožněn řádný přístup k armaturám pro následné užívání a servis a není možné dokončení příček a předstěn. (např. email žalovaného jméno FO z 27. 2. 2019) Těmito instalacemi v rozporu s projektovou dokumentací je odlišné umístění nejenom anuloidu, ale právě i akumulačního zásobníku teplé vody.

152. Rovněž chybějící tepelná izolace rozvodů vytápění, studené vody, teplé vody a cirkulace, dále neumístění pojišťovacího ventilu na rozvodu studené vody na přívodu k zásobníku tak, aby bylo možno jeho napojení na odpad, a i neopatření vnitřního rozvodu plynu nátěrem s vrchní emailovou úpravou, jak byly zjištěny jméno FO. jméno FO včetně potřeby jejich odstranění, představují vady žalobkyní prováděného díla.

153. Žalobkyně zpochybnila cenu prací provedených SVITÁK měření a regulace s.r.o. s ohledem na jejich časovou nenáročnost s tím, že nemohly trvat déle než den, svědek jméno FO zpochybnil cenu za změnu úpravy polohy anuloidu 80 000 Kč. Účtovaná cena 75 676 Kč ale byla nejen za provedení této změny, ale i za další práce provedené v rozsahu vyplývajícím z vyjádření Anonymizováno, jež všechny představovaly práce na odstraňování vad po žalobkyni. Je přitom nerozhodné, zda byly práce prováděny ve třech dnech, jak tvrdil žalovaný, či zda trvaly pouze jeden den, jak namítala žalobkyně.

154. I náklady ve výši 75 676 Kč vynaložené žalovaným na provedení prací společností SVITÁK maření a regulace tepla s.r.o. tak shledal soud náklady vynaloženými na odstraňování vad díla prováděného žalobkyní.

155. Lze tak shrnout, že žalovaný oprávněně uplatnil nárok na ponížení bezdůvodného obohacení, jehož vydání se žalobkyně domáhala, o částku 359 639,80 Kč, kterou vynaložil na opravu vad žalobkyní prováděného díla. Žalobní nárok na zaplacení částky 3 267 272,84 Kč tedy co do částky 359 639,80 Kč nemohl být důvodný.

156. Ohledně zbývající části žalobního nároku ve výši 2 907 633,04 Kč naopak bylo namístě uzavřít, že žalovanému vůči žalobkyni vzniklo právo na její zaplacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 o.z. ve spojení s ustanovením odstavce 1 téhož ustanovení a ustanovením § 2999 o. z. V podrobnostech ohledně výše nároku lze odkázat na závěry shora pod body 106 až 109.

157. Žalovaný ale vůči pohledávce žalobkyně na zaplacení částky 2 907 633,04 Kč uplatnil jako procesní obranu námitku započtení své pohledávky vůči žalobkyni z titulu smluvní pokuty ve výši 2 896 533,04 Kč.

158. Byť žalovaný původně uplatnil procesní obranu proti celému žalobnímu nároku (poníženému o neoprávněnou fakturaci a náklady na odstraňování vad), v průběhu řízení upustil od procesní obrany ve výši 11 100 Kč (viz shora). Co do částky 11 100 Kč tedy byla žaloba důvodná bez ohledu na oprávněnost procesní obrany, neboť co do této částky procesní obrana nebyla vznesena.

159. K posouzení oprávněnosti procesní obrany bylo nutno učinit závěry ohledně uplatněného nároku žalovaného vůči žalobkyni na zaplacení smluvní pokuty. Tyto závěry přitom byly zásadní i pro posouzení důvodnosti vzájemného návrhu, který tvořil pouze nárok na zaplacení smluvní pokuty.

160. V dodatku č. hodnota byla platně dle § 2048 o.z. sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení žalobkyně se zhotovením (dokončením stavebních prací) a předáním díla.

161. K dohodnutému termínu 18. 2. 2019 dílo trpělo vadami zakládajícími právo žalovaného dílo nepřevzít, jak uzavřeno shora. Žalobkyně se tedy dostala do prodlení s předáním díla, a vznikla jí tak povinnost uhradit žalovanému smluvní pokutu ve výši 30 000 Kč za každý den prodlení.

162. Smluvní pokuta započala běžet dnem 19. 2. 2019 a její běh skončil okamžikem, kdy zanikla možnost žalobkyně svoji povinnost k předání díla splnit, tedy ukončením poslední práce na odstraňování vad, které měla před předáním díla odstranit.

163. U vad odstraňovaných v technické místnosti se soud nezabýval tím, zda se jedná o vady, pro které by žalovaný mohl odmítnout převzít dílo. Takový závěr nebylo zapotřebí činit ani v souvislosti se smluvní pokutou. I pokud by se totiž nejednalo o vady, pro které mohl odmítnout převzetí díla, po jejich odstranění, k němuž došlo v polovině září 2019, mělo dílo stále ještě vady, pro které jeho převzetí žalovaný odmítnout oprávněn byl, když vady fasády byly odstraněny až k 3. 10. 2019. Smluvní pokuta běžela až do jejich odstranění, tedy do 3. 10. 2019, neboť do jejich odstranění žalobkyni stále ještě měla žalobkyně možnost řádně dokončit dílo a předat ho žalovanému.

164. Podle § 2048 o.z. nejsou z hlediska vzniku práva věřitele na zaplacení smluvní pokuty právně relevantní podmínky, za kterých došlo k porušení povinnosti. Dlužník je povinen zaplatit smluvní pokutu bez ohledu na své zavinění, jedná se o objektivizovanou smluvní pokutu bez možnosti liberace, tj. pro vznik nároku žalovaného na smluvní pokutu postačuje závěr, že se žalobkyně dostala do prodlení s dokončením a předáním, tj. že dílo nedokončila a nepředala k 18. 2. 2019.

165. Žalobkyně pro případ, že by soud přes její námitky uzavřel, že žalovanému vznikl nárok na smluvní pokutu, navrhla, aby ji soud jako nepřiměřenou moderoval.

166. Podle § 2051 o.z. může soud na návrh dlužníka nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta.

167. Moderaci smluvní pokuty nebrání započtení. V tomto směru se neuplatní již překonané rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka, na které odkázal žalovaný (k tomu srovnej rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka).

168. Ustanovení § 2051 o.z. je právní normou s relativně neurčitou hypotézou, závěr o přiměřenosti či nepřiměřenosti pokuty tedy závisel na uvážení soudu vycházejícím z konkrétních soudem shledaných právně významných okolností dané věci.

169. Při posuzování naplnění předpokladů pro případnou moderaci pokuty soud postupoval podle rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka stanovícího podrobná pravidla pro postup soudu při zvažování moderace pokuty. Při moderaci pokuty (smluvní, zákonné) se soud musí zabývat konkrétními okolnostmi případu a přihlédnout ke zjištěné funkci pokuty. Vezme přitom zřetel na všechny okolnosti konkrétního případu, přičemž zohlední i okolnosti, které byly dány při porušení povinnosti, jakož i okolnosti nastalé později, mají-li původ v samotném porušení povinnosti.

170. Nejprve tedy soud přistoupil k ujasnění si, jakou funkci měla v daném případě smluvní pokuta plnit.

171. Dle žalobkyně měla funkci preventivní, neboť vytvářela na dlužníka dodatečný nátlak, aby dostál smluvní povinnosti, což dovozovala zejména z její výše, která dle ní přesahuje jakoukoliv škodu, která mohla potenciálně žalovanému porušením povinnosti provést dílo řádně a včas vzniknout.

172. S žalobkyní lze souhlasit, že smluvní pokuta měla preventivní funkci. Touto funkcí se ale vyznačuje prakticky každá smluvní pokuta. Podstatným bylo posouzení, zda její další funkce byla sankční, paušalizační či se jednalo kombinaci obou, neboť u každé z těchto funkcí sleduje smluvní pokuta různé zájmy stran, a pro posouzení přiměřenosti jsou tak rozhodující odlišné aspekty.

173. Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp. zn. spisová značka dává určitá vodítka pro posouzení funkce smluvní pokuty. V pochybnostech je dle něho možné vycházet z toho, že smluvní pokuta slouží k paušalizaci náhrady škody, na kterou se vztahuje smluvní pokuta a na kterou věřitel dle dispozitivního ustanovení § 2050 o.z. nemá nárok. To však neplatí, je-li utvrzovaná smluvní povinnost takové povahy, že škoda, kterou mohly strany v době ujednání smluvní pokuty předvídat (posuzováno optikou poměrů v době ujednání), se v podstatné míře odchyluje od sjednané (částkou či sazbou) smluvní pokuty. Bude-li sjednaná výše smluvní pokuty významně nižší než škoda, kterou strany mohly očekávat, měla smluvní pokuta spíše funkci sankční. Přesahuje-li sjednaná výše smluvní pokuty významně očekávanou výši škody, měla smluvní pokuta jak funkci paušalizační, tak funkci sankční. Na sankční smluvní pokutu přitom lze usuzovat zejména, je-li utvrzena povinnost, při jejímž porušení nehrozí věřiteli žádná škoda, kterou by byl dlužník jinak povinen nahradit za podmínek § 2913 o.z.

174. Ve smlouvě byla původně sjednána smluvní pokuta v podstatně nižší výši 0,05 % z ceny díla za každý den žalobkyní zaviněného prodlení s předáním dokončeného díla v dohodnutém termínu. Z v té době dohodnuté ceny díla 9 679 094 Kč smluvní pokuta denně činila cca 4 840 Kč, tj. cca 145 000 Kč měsíčně. Smluvní pokuta 30 000 Kč denně, tj. cca 900 000 Kč měsíčně, byla dohodnuta v době více než měsíc po původně stanoveném termínu předání díla zároveň s dohodou na prodloužení termínu předání díla do 18. 2. 2019. Je zjevné, že žalovaný za situace, kdy souhlasil s prodloužením termínu předání díla, požadoval pro případ, že žalobkyně nesplní svoji povinnost ani v takto prodloužené lhůtě, výrazně vyšší smluvní pokutu, jako citelnou sankci za porušení této povinnosti, přičemž zároveň nepochybně měla vysoká smluvní pokuta zvyšovat nátlak na žalobkyni ke splnění její povinnosti dokončit dílo a předat ho žalovanému v dohodnuté prodloužené lhůtě.

175. Žalovaný přitom původně navrhoval smluvní pokutu dokonce ve výši 60 000 Kč za každý den prodlení, jak vyplývá z emailu jeho právního zástupce právnímu zástupci žalobkyně z 21. 11. 2018, kdy v dalším emailu z 22. 11. 2018 vysvětluje důvod požadavku na vysokou smluvní pokutu. Uvedl, že vzhledem k tomu, že se původní termín má posunout o více než dva a půl měsíce, má žalovaný logicky zájem na právním zajištění dodržení nového termínu. Je to pro něj zásadní, proto navrhuje smluvní pokutu více motivující. Vyzval žalobkyni, zdá-li se jí navrhovaná smluvní pokuta snad nepřiměřeně vysoká, nechť sdělí svou představu. (uvedené emaily právního zástupce žalovaného)

176. Smluvní pokuta tak měla plnit jak jednoznačnou preventivní funkci, tak měla i výraznou funkci sankční.

177. Žalovanému však nelze přisvědčit, že smluvní pokuta byla sjednána především jako sankční. Nejedná se o případ, kdy by porušením utvrzované povinnosti nehrozil vznik žádné škody. Naopak sám žalovaný vznik takové škody tvrdil, a to ve výši ucházejícího nájemného. Oběma stranám, tedy i žalobkyni muselo být zjevné, že prodlužování termínu předání díla a případné další prodlení s předáním díla i v posunutém termínu, může vést ke vzniku škod na straně žalovaného. Smluvní pokuta tedy měla i funkci paušalizační.

178. Soud tak shledal u smluvní pokuty kombinaci všech funkcí, tj. krom funkce preventivní i funkce paušalizační a sankční. Ve světle této kombinace funkcí smluvní pokuty soud dále poměřoval její přiměřenost.

179. Vzhledem k preventivní funkci smluvní pokuty bylo při zkoumání její přiměřenosti namístě zohlednit mimo jiné narušení zájmů žalovaného spočívajících v nepohodlí, nejistotě a narušeném očekávání, nekompenzovaných cestou práva na náhradu škody.

180. Na straně žalovaného lze shledat poměrně značné nepohodlí, nejistotu i narušené očekávání, spojené s psychickým vyčerpáním spojeným s problémy při realizaci a dokončování díla a s opakovaným prodlením žalobkyně s jeho dokončením, s frustrací z postoje žalobkyně odmítající přes opakované výzvy odstranit vady díla. K odstranění vad tak musel přistoupit žalovaný, což obnášelo nutnost shánět příslušné řemeslníky, poskytování jim součinnosti atd. Nic z toho by nemusel činit, pokud by žalobkyně dílo včas bez vad dokončila. A toto nepohodlí a frustrace by se snížily, pokud by přistoupila k odstraňování vad vstřícněji, nikoli tak radikálně odmítavě, jak učinila. Již při sjednávání smluvní pokuty přitom musel být oběma stranám takovýto vliv prodlení s předáním díla zřejmý, navíc byla-li smluvní pokuta sjednávána již v době napjatého vztahu mezi účastníky vyvolaného v souvislosti s nepředáním díla do původně dohodnutého termínu.

181. U paušalizační (alespoň zčásti) smluvní pokuty patří mezi rozhodující okolnosti pro úvahu o nepřiměřenosti výše vzniklé škody. Rozsah škody, kterou věřitel utrpěl v důsledku porušení smluvní povinnosti a k jejíž kompenzaci pokuta cílí, zásadně určuje míru, v jaké byl narušen jeho zájem.

182. Lze uvažovat s tím, že žalovanému prodlením s předáním díla mohla vznikat škoda ve výši ušlého nájemného, měl-li v úmyslu nemovitost pronajímat, jak tvrdil. Námitka žalobkyně rozporu jednání žalovaného s dobrými mravy, když z nastalé situace profituje, neboť mu nemohla vzniknout škoda a naopak má postavenu většinu domu fakticky zdarma a ještě by měl obdržet téměř 4 miliony korun, nelze shledat důvodnou. Není nic nemravného na tom, že žalovaný uplatnil nárok na smluvní pokutu, jejíž hrazení si s ním žalovaná písemně sjednala. Žalobkyně si musela být při sjednávání smluvní pokuty vědoma, že je sjednávána ve výši téměř milion Kč měsíčně. Žalovaný smluvní pokutu neuplatnil v jiné než sjednané výši a uplatnil ji pouze za dobu tvrzeného prodlení žalobkyně s odstraněním vad díla bránících jeho převzetí. Při uplatnění nároku na smluvní pokutu postupoval podle smlouvy. Žalobkyně jako podnikatel se k hrazení této smluvní pokuty, kterou začala označovat za nemravnou, zavázala. Mohlo by se tak jevit spíše nemravným, pokud se s žalovaným na hrazení vysoké smluvní pokuty dohodla, zjevně vedena tím, aby souhlasil s posunutím termínu dokončení a předání díla, a následně, aby nemusela smluvní pokutu hradit, začala namítat její nemravnost.

183. Soud ale zároveň nemohl přehlédnout, že sjednaná smluvní pokuta zásadním způsobem převyšuje výši škody, která mohla žalovanému vzniknout.

184. Žalovaný tvrdil, že mu vznikala škoda ve formě ušlého zisku z nájemného 200 000 Kč měsíčně, která činila 1,8 mil. Kč za březen až listopad 2019, a dále že mu měl ucházet zisk z nájemného i další nejméně rok v důsledku zmrazení trhu s nájemními nemovitostmi v souvislostí s pandemií podezřelý výraz Covid-19. Vady díla byly odstraněny do 3. 10. 2019, uvedená pandemie začala až na jaře 2020, příčinná souvislost prodlení žalobkyně s předáním díla s případnou nemožností pronajímat nemovitost ještě rok po odstranění poslední vady žalobkyní prováděného díla nelze ani vzdáleně shledat. Ovšem i taková zcela spekulativní škoda by dle žalovaného činila pouze 4,2 mil. Kč.

185. Je zjevné, že bez dalšího nelze učinit závěr, zda, odkdy a v jaké výši žalovanému mohl ucházet zisk z nájemného. Pro takové závěry by bylo nutno uzavřít, od jakého okamžiku by žalovaný, pokud by mu dílo bylo předáno 18. 2. 2019, byl skutečně připraven a schopen začít nemovitost pronajímat, a učinit objektivní závěr o výši nájemného.

186. Smyslem a účelem paušalizační smluvní pokuty ale je vyhnout se případným sporům o náhradu vzniklé škody a usnadnit její vymožení. Význam paušalizační smluvní pokuty se tak projevuje především v tom, že věřitel není povinen ve sporu o uhrazení smluvní pokuty tvrdit a prokazovat splnění předpokladů nároku na náhradu škody. Z hlediska zjišťování skutkového stavu se výše vzniklé škody stává ve sporu o uhrazení smluvní pokuty relevantní až tehdy, je-li soudu z tvrzení stran a běžného chodu věcí zřejmé, že je ve zjevném nepoměru k smluvní pokutě. Vzhledem k tomu, že moderace je možná jen, je-li výrazný nepoměr mezi vzniklou škodou a smluvní pokutou, která měla odpovídat jiné předpokládané výši škody, není třeba výši škody přesně vyčíslit. Řízení o uhrazení smluvní pokuty se nemůže stát složitým sporem o náhradu vzniklé škody. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. spisová značka)

187. V dané věci smluvní pokuta 30 000 Kč denně, tj. cca v průměru 900 000 Kč měsíčně, škodu, která mohla žalovanému vzniknout, zjevně výrazně převyšovala, neboť si nelze představit, že by mu mohla nepronajímáním předmětné nemovitosti vzniknout škoda byť jen vzdáleně se této částce blížící. Nepoměr mezi možnou výší škody na straně žalovaného a výší smluvní pokuty byl naprosto jednoznačný, když smluvní pokuta převyšovala až o cca 700 000 Kč měsíčně žalovaným tvrzený ucházející mu zisk.

188. Tento nepoměr by výrazněji nezměnilo ani zohlednění nákladů na odstraňování vad, jak namítala žalobkyně. Tyto náklady se navíc již promítly do snížení povinnosti žalovaného k placení bezdůvodného obohacení vzniklého provedením prací žalobkyní.

189. Nebylo proto zapotřebí provádět dokazování k tvrzení žalovaného, že po 18. 2. 2019 již neměly být prováděny práce žádnými dalšími zhotoviteli a dům by byl schopen pronájmu bez dalšího, že potřebu dalších prací, výlučně náhradních zhotovitelů, vyvolal odmítavý postoj žalobkyně k dokončení díla, a že dalšími pracemi adresa (mimo náhradní zhotovitelství) dům pouze vylepšil instalací speciálních parapetů, lišt apod., že tyto práce by nebyly k pronájmu nutné, a pokud by žalobkyně dílo dokončila řádně a včas, prováděny by nebyly. Nebylo ani potřeba blíže prokazovat a činit závěry ohledně tvrzení žalobkyně, že žalovaný neměl v době plánovaného převzetí díla stále zasmluvněny části díla – komunikace kolem objektu, přemístění sloupu veřejného osvětlení, osazení svítidel, dokončení montáže vnějšího zábradlí, bez nichž by dle žalobkyně nebylo možné objekt kolaudovat ani užívat.

190. Nebylo tedy nutno ani činit bližší závěry ohledně nedostatků dle soupisu nedodělků vyhotoveného Anonymizováno ohledně stavu k 20. 2. 2019 netýkajících se prací žalobkyně, jak byly v závěru tohoto soupisu konstatovány, a zjišťovat, zda bránily případnému pronajímání nemovitosti, a v kladném případě pak zjišťovat, zda a kdy byly odstraněny.

191. K důkaznímu návrhu žalobkyně, aby žalovaný předložil stavební deníky k celé stavbě k prokázání tvrzení, že od února 2019 do října 2019 probíhaly na stavbě další práce nesouvisející s jejím dílem, že v prodlení byl žalovaný a že těmito pracemi docházelo k poškozování díla žalobkyně, žalovaný uvedl, že takové stavební deníky nemá. To nelze klást k jeho tíži, když jako objednatel neměl povinnost vést a uchovávat stavební deníky.

192. Nebylo namístě ani zjišťovat přesnou výši nájemného, kterém mělo žalovanému nemožností pronajímat nemovitost ucházet. Nebyly proto provedeny důkazy znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO ke stanovení tržní hodnoty domu, ani odborným vyjádřením o výši nájemného domu v roce 2019.

193. Při posuzování přiměřenosti paušalizační smluvní pokuty mohou hrát roli i okolnosti, které by činily případný nárok na náhradu škody, byť zčásti neopodstatněným (například spoluzavinění, porušení povinnosti věřitele zakročit k odvrácení škody).

194. Takové okolnosti tvrdila žalobkyně, když namítala, že ze strany žalovaného docházelo k obstrukcím a vyhýbání se převzetí díla a že, i pokud by byly nějaké nedostatky vnitřní malby či fasády, práce, které by ještě měly být provedeny, by byly nepatrného rozsahu vzhledem k celkovému rozsahu prací, dílo tak mohlo být náhradními zhotoviteli dokončeno velice rychle. Dle žalobkyně, pokud s tím žalovaný otálel, bylo to pro nutnost nejprve dokončit práce jiného zhotovitele, jednalo se o stavební nepřipravenost a prodlení žalovaného. Bezdůvodné otálení žalovaného s dokončením označila za úmyslné jednání k její škodě, které nemůže požívat právní ochrany, neboť ona tuto dobu nemohla nijak ovlivnit.

195. V tom se však žalobkyně mýlí, neboť to byla právě ona, kdo mohl dobu běhu smluvní pokuty zásadně ovlivnit. Pokud by přistoupila k odstranění zjištěných vad, k jejichž odstranění ji žalovaný opakovaně vyzýval, smluvní pokuta by běžet přestala. Ona ale naopak výslovně jakékoli další práce na stavbě odmítla provést. Pokud jde o namítané obstrukce před 18. 2. 2019, je zjevné, že, i pokud by existovaly, žádné z nich dle žalobkyně nakonec nevedly k tomu, že by dílo nebylo provedeno včas, tvrdila-li, že ho včas provedla.

196. Soud na straně žalovaného neshledal prodlení se zajištěním odstranění vad jinými zhotoviteli. Nelze mu klást k tíži, že poté, co žalobkyně emailem z 4. 3.2019 odmítla provádět na díle další práce k odstranění vad, jí ještě poskytl další lhůtu k jejich odstranění do konce dubna emailem z 27. 3. 2019 a poté do konce června 2019 emailem z 26. 5. 2019. Pokud žalovaný uvedl, že práce náhradních zhotovitelů nebyly prováděny do konce července 2019, aby měla žalobkyně možnost dílo na základě výzev žalovaného dokončit do konce června a aby byl ponechán ještě měsíční prostor pro případné soudní znalce účastníků, nelze pouze v tom shledat jeho prodlení s odstraňováním vad. Ona ale především z ničeho nevyplývá jeho povinnost okamžitě vady začít odstraňovat. Žalobkyně se mýlí, domnívá-li se snad, že takovou povinnost měl. To, že až do odstranění vad běžel jeho nárok na smluvní pokutu, takovou jeho povinnost nezakládá. Nejedná se o případ prevence zakládající povinnost žalovaného k předejití, resp. k odvrácení vzniku škody. Žalovaný neměl povinnost neprodleně započít činit kroky k odstraňování vad žalobkyní prováděného díla. Odstranit vady bylo její povinností a ona sama mohla předejít narůstání smluvní pokuty splněním své povinnosti. Přitom, bylo-li odstranění tak jednoduché a mohlo-li k němu dojít v tak krátkém čase, jak namítala, mohla takto jednoduše vady odstranit sama a běh smluvní pokuty hned na počátku zastavit.

197. Navíc ale žalovaný s odstraňování vad neotálel. Jeho snahy pro případ, že žalobkyně dílo nedokončí, jednat s potencionálními náhradními zhotoviteli, prokazuje například skutečnost, že se svědkem jméno FO jednal už od května, resp. dubna 2019. To, že práce na odstraňování vady byly provedeny až od září do počátku října 2019 nelze při obecné znalosti obtížnosti obstarávání dodavatelů stavebních prací a jejich vytíženosti považovat za záměrné prodlení žalovaného s cílem dosáhnout vysoké smluvní pokuty, jak se snažila argumentovat žalobkyně.

198. Ve vztahu k sankční funkci smluvní pokuty bylo zapotřebí posoudit přiměřenost smluvní pokuty i z toho pohledu, že má-li mít přiměřený sankční efekt a fungovat jako individuální prevence, musí být brán zřetel na to, jakou kvalitou se vyznačovalo porušení smluvní povinnosti, a jaká sankce je tedy za daných okolností adekvátní.

199. Žalobkyně odmítla odstranit vady díla, přičemž minimálně podstatná část vad představovala vady bránící jeho převzetí. Zároveň se ale jednalo o vady, jejichž odstranění si vyžádalo pouze dny, resp. nižší týdny. Bez jakékoli bagatelizace žalobkyní neodstraněných vad díla bránících jeho převzetí, lze si představit i výrazně závažnější vady stavebních prací.

200. Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp. zn. spisová značka omezil možnost moderace jen na případy, kde o nepřiměřenosti nároku ze smluvní pokuty nepanují pochybnosti, neboť jen tehdy shledává soudní zásah do pohledávky věřitele (tj. do vlastnického práva chráněného čl. 11 Listiny základních práv a svobod) ospravedlnitelným.

201. V dané věci soud s ohledem na vše shora uvedené i při zohlednění možného ušlého zisku na straně žalovaného a přes požadavek na přiměřený sankční efekt a i při zohlednění preventivní funkce smluvní pokuty považuje soud uplatněnou smluvní pokutu ve výši cca 7 mil. Kč za zcela zjevně nepřiměřenou. Nelze souhlasit se žalovaným, že by takto vysoká smluvní pokuta odpovídala významu zajišťované smluvní povinnosti.

202. Bylo tedy přistoupeno k dalšímu kroku, a sice snížení smluvní pokuty na přiměřenou, v dané věci spravedlivou, výši smluvní pokuty se zřetelem k funkcím, které měla plnit, a s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Moderací přitom nebylo možno snížit smluvní pokutu pod zákonnou limitaci stanovenou v § 2051 o.z., a sice výši škody vzniklé do doby rozhodnutí soudu porušením povinnosti, na kterou se smluvní pokuta vztahuje.

203. Tuto limitaci může představovat nejvýše částka 1,8 mil. Kč jako žalovaným tvrzená vzniklá škoda nezahrnující škodu, která mu měla vznikat z důvodu zmrazení trhu s nájemními nemovitostmi.

204. Smluvní pokuta byla dodatkem č. hodnota sjednána ve zhruba šestinásobku původní smluvní pokuty. Nebylo by spravedlivé moderovat smluvní pokutu až k původní výši smluvní pokuty činící cca 145 000 Kč měsíčně. Pak by se zcela ztrácela zjevná sankční i preventivní funkce smluvní pokuty spojená s jejím navýšením při prodlužení doby provádění díla.

205. Při úvaze o tom, jaká výše smluvní pokuty je přiměřená, soud zohlednil její povahu a veškeré skutkové okolnosti, které měly vliv již na posuzování toho, zda smluvní pokuta je či není nepřiměřenou. Ty se totiž z povahy věci překrývají s okolnostmi, na základě kterých lze usuzovat na přiměřenou výši smluvní pokuty, když již při posuzování, zda je smluvní pokuta přiměřená či nikoli, musí soud vycházet z představy o tom, jak vysokou smluvní pokutu lze považovat za přiměřenou. V souvislosti s úvahami o přiměřené výši smluvní pokuty lze tedy odkázat na úvahy a závěry shora při posuzování, zda je smluvní pokuta přiměřená či nepřiměřená.

206. Soud zohlednil všechny rozhodné skutkové okolnosti, tedy mimo jiné jednání žalobkyně, její neochotu odstranit alespoň některé z vad díla, přitom dle ní lehce a rychle odstranitelné, skutečnost, že žalovaný jí opakovaně dával možnost dílo dokončit, když ji vyzýval k odstranění vad až ve lhůtě do konce června 2019. Soud přihlédl i k narušení zájmů a očekávání na straně žalovaného, k jeho nepohodlí spojenému s nutností zajistit odstranění vad jinými zhotoviteli, ke skutečnosti, že došlo k navýšení původně výrazně nižší smluvní pokuty v souvislosti s odložením termínu předání díla, k nemožnosti žalovaného nemovitost užívat a případně i pronajímat s přihlédnutím k možné vzniklé škodě na jeho straně.

207. Ve světle všech těchto skutečností soud považuje za přiměřenou smluvní pokutu, která až do konce června 2019, do kdy žalovaný dával žalobkyni prostor k odstranění vad, bude činit polovinu sjednané smluvní pokuty a po tomto datu její třetinu. Za dobu od 19. 2. do 30. 6. 2019 činí smluvní pokuta za 132 dnů částku 3 960 000 Kč. Z ní polovina činí 1 980 000 Kč. Smluvní pokuta za 95 dnů od 1. 7. do 3. 10. 2019 činí 2 850 200 Kč, z čehož jedna třetina činí 950 000 Kč.

208. Soud tedy považuje za přiměřenou smluvní pokutu smluvní pokutu ve výši 1 980 000 Kč za období od počátku běhu smluvní pokuty do konce června 2019 a ve výši 950 000 Kč za dobu od začátku července 2019 do odstranění poslední vady díla prováděného žalobkyní, tj. do 3. 10. 2019. Celkem tedy smluvní pokuta, kterou soud v dané věci považuje za přiměřenou, činí 2 930 000 Kč.

209. Dle § 2051 o.z. tedy soud moderoval smluvní pokutu na tuto částku 2 930 000 Kč.

210. Nelze přisvědčit námitce žalovaného o nemožnosti moderovat smluvní pokutu s ohledem na jeho postavení spotřebitele, když zákon nijak moderaci smluvní pokuty i v případě, kdy na ni vznikl nárok spotřebiteli, nevylučuje. Navíc nelze odhlédnout od toho, že byla realizována stavba, která pro žalovaného dle jeho tvrzení představovala investiční záměr, který mu měl přinášet příjem 200 000 Kč měsíčně.

211. Odmítnout je namístě i námitku žalovaného, že žalobkyně se svým zpupným chováním spočívajícím v odmítnutí dokončit dílo připravila o výjimečné dobrodiní spočívající ve zmírnění smluvní pokuty, a že tedy její moderace by byla v rozporu s dobrými mravy a zneužitím práva žalobkyní. Jednání žalobkyně ovlivnilo běh smluvní pokuty a její výši, promítlo se i do úvah soudu při posuzování přiměřenosti smluvní pokuty. Rozhodně ale odmítnutí dokončení díla nelze bez dalšího označit za jednání zpupné a nemravné a následnou moderaci smluvní pokuty za rozpornou s dobrými mravy a za zneužití práva.

212. Smluvní pokuta po moderaci snížená na 2 930 000 Kč byla v důsledku procesní obrany žalovaného započtena co do částky 2 896 533,04 Kč na nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení.

213. Podle § 1982 odst. 2 o.z. se započtením obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí, přičemž tyto účinky nastávají ex tunc k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

214. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení je typicky nárokem, kdy není určena lhůta k plnění. Dle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně tedy byla oprávněna vyzvat žalovaného k zaplacení bezdůvodného obohacení ihned a žalovaný byl povinen jí poté bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu vydat.

215. Délku lhůty bez zbytečného odkladu zákon nestanoví. V § 1959 písm. e) o.z. je za lhůtu „ihned“ považována doba pěti dnů. Lhůta bez zbytečného odkladu by měla být lhůtou delší, přičemž ale zároveň by se mělo jednat o lhůtu velmi krátkou v řádu dnů, maximálně týdnů.

216. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení prostřednictvím svého právního zástupce výzvou z 20. 4. 2021 a poskytla mu lhůtu k plnění do 7 dnů od doručení výzvy. Tuto lhůtu lze považovat za lhůtu bez zbytečného odkladu dle § 1958 odst. 2 o.z.

217. Výzva byla žalovanému doručena dne 4. 5. 2021. (podací stvrzenka z 20. 4. 2021 ve spojení s informací o dané zásilce) Žalovaný tak byl povinen zaplatit žalobkyni uplatněný nárok na vydání bezdůvodného obohacení do 11. 5. 2021.

218. Pokud jde o splatnost smluvní pokuty, účastníci ji nesjednali. Vzhledem k tomu, že u smluvní pokuty ani zákon nestanoví její splatnost, nastupuje opět obecná úprava § 1958 odst. 2 o. z.

219. K zaplacení smluvní pokuty vyzval žalobkyni v zastoupení žalovaného jeho právní zástupce přípisem z 31. 1. 2022, odeslaným žalobkyni téhož dne, a to ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy. (přípis z 31. 1. 2022 a poštovní podací arch)

220. Výzva byla žalobkyni doručena 3. 2. 2022 (viz závěry shora). Nárok na smluvní pokut se tak stal splatným 7. dnem po jejím doručení, tj. 10. 2. 2022.

221. V důsledku uplatnění procesní obrany námitkou započtení tedy došlo k zániku nároku žalobkyně na zaplacení pohledávky z bezdůvodného obohacení ve výši 2 896 533,04 Kč ke dni splatnosti smluvní pokuty, tj. k 10. 2. 2022.

222. Po započtení zůstala nezaniklá část pohledávky žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 11 100 Kč, neboť co do této částky nebyla procesní obrana uplatněna (viz shora). V této výši tedy soud uzavřel, že žalobkyně má vůči žalovanému neuhrazenou pohledávku.

223. Vzhledem k prodlení žalovaného se zaplacením peněžitého dluhu mu vznikla dle § 1970 o.z. počínaje dnem 12. 5. 2021 povinnost k zaplacení úroku z prodlení ve výši stanové nař. vl. č. 351/2014 Sb., která v daném případě činí 8,25% ročně.

224. Příslušenství pohledávky v podobě úroků z prodlení, na něž vznikl nárok před datem, k němuž došlo k zániku pohledávky, nezaniká. Započtením tedy nedošlo k zániku nároku žalobkyně na úroky z prodlení za dobu od 12. 5. 2021 do 9. 2. 2022.

225. Soud proto jako důvodné vyhověl žalobě co do částky 11 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 11 100 Kč od 12. 5. 2021 do zaplacení a z částky 3 256 172,84 Kč za dobu od 12. 5. 2021 do 9. 2. 2022.

226. Ve zbývající části, tedy co do částky 3 256 172,84 Kč s úrokem z prodlení z této částky za dobu od 10. 2. 2022 do zaplacení žalobu jako nedůvodnou zamítl.

227. Pokud jde o vzájemný návrh na zaplacení smluvní pokuty, vyšel soud z toho, že smluvní pokuta byla moderována na částku 2 930 000 Kč. Vzhledem k tomu, že část smluvní pokuty ve výši 2 896 533,04 Kč byla započtena na žalobní nárok jako procesní obrana, shledal soud vzájemný návrh na zaplacení smluvní pokuty důvodným co do výše nezaniklé smluvní pokuty, tedy co do částky 31 766,96 Kč, a co do této částky tedy vzájemnému návrhu vyhověl.

228. Co do zbývající části vzájemným návrhem uplatněného nároku na zaplacení smluvní pokuty, tedy co do částky 3 881 700 Kč (3 913 466,96 Kč – 31 766,96 Kč) pak byl vzájemný návrh jako nedůvodný zamítnut.

229. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno samostatně ve vztahu k žalobnímu nároku a ve vztahu ke vzájemnému návrhu. Pokud jde o žalobu, ohledně částky 272 217,60 Kč, kde došlo ke zpětvzetí žaloby, je to žalobkyně, kdo je dle § 146 odst. 2 o.s.ř. povinen k hrazení nákladů řízení, neboť částečným zpětvzetím žaloby zavinila částečné zastavení řízení, když nebylo možno učinit závěr, že pro chování žalovaného byla vzata zpět důvodně podaná žaloba. Ohledně zbývající části žalobního nároku byl úspěšný žalovaný, neúspěšný byl pouze v poměrně nepatrné části, soud mu proto dle § 142 ost. 3 o.s.ř. přiznal plnou náhradu nákladů řízení o žalobě. V případě žaloby tedy vznikla povinnost žalobkyni zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení.

230. Náhrada nákladů řízení o žalobě je tvořena odměnou za 10 úkonů právní služby po 22 460 Kč dle § 7 ve spojení s § 8 advokátního tarifu (tarifní hodnota 3 539 490,44 Kč; převzetí a příprava zastoupení, sepis odůvodnění odporu, sepis námitky započtení, sepis podání z 2. 1. 2023, 20. 4. 2023, 21. 3. 2024, účast při jednáních soudu 2. 3. 2022, 1. 6. 2022, 5. 10. 2022 a 22. 3. 2023), odměnou za 6 úkonů právní služby po 21 380 Kč (tarifní hodnota 3 267 272,84 Kč; sepis podání z 11. 7. 2024, sepis podání z 18. 3. 2025 (1/2 úkonu) a z 10. 4. 2025 (1/2 úkonu), účast při jednáních soudu 27. 3. 2024, 21. 6. 2024, 25. 3. 2025 a 28. 5. 2025). Dále je náhrada nákladů řízení tvořena náhradou hotových výdajů po 300 Kč za 13 úkonů právní služby dle § 13 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 a náhradou hotových výdajů po 450 Kč za 4 úkony právní služby dle § 13 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025. Náhrada nákladů řízení byla navýšena o DPH, neboť zástupce žalovaného je plátcem DPH. Celkem tedy bylo žalobkyni uloženo zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení o žalobě částku 433 881,80 Kč. Odměna a související náhrada hotových výdajů nebyla žalovanému přiznána za sepis neodůvodněného odporu a sepisy podání ze 17. 5. 2023, které se týkalo pouze vzájemného návrhu a dále za sepisy podání z 13. 12. 2021, 21. 3. 2022, 21. 12. 2022, 17. 5. 2023, 30. 4. 2024, 31. 7. 2024, 18. 3. 2025, 21. 3. 2025 a 21. 5. 2025, které nepředstavují podání ve věci samé, za které by bylo možno přiznat odměnu za úkon právní služby. Odměna nebyla přiznána ani za žalovaným uplatněný sepis podání z 23. 1. 2021, když žádné takové podání ve spise obsaženo není (žaloba byla podána až 24. 8. 2021), ani za účast při jednání soudu 8. 12. 2021, neboť toto jednání se nekonalo. Pokud jde o uplatněný nárok na odměnu za porady s klientem, bylo by s odkazem na ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu možno přiznat odměnu pouze za další porady s klientem přesahující 1 hodinu. Žalovaný při uplatnění náhrady nákladů řízení neuvedl, zda, a pokud ano které z uplatněných porad přesáhly 1 hodinu, a neuvedl to ani na základě výzvy soudu. V písemném potvrzení o uskutečnění porad rovněž neuvedl, že by některá z jeho porad s právním zástupcem přesáhla jednu hodinu. Nezbylo tak než vyjít z toho, že porady, za něž byl uplatněn nárok na odměnu, nepřesáhly 1 hodinu, když bylo na žalovaném tvrdit a prokázat, že ji přesáhly, chtěl-li za ně přiznat odměnu jako za úkon právní služby. Za žádnou z tvrzených porad tedy odměna přiznána nebyla, když nebylo možno uzavřít, že proběhly porady žalovaného s jeho právním zástupcem, za které by příslušela odměna jako za úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu. Bylo tak nadbytečné zabývat se tím, zda skutečně mohly všechny uplatněné porady proběhnou, například i porada před podáním z 23. 1. 2021, které nebylo učiněno, když žaloba byla podána až 24. 8. 2021, zda proběhly porady před každým i zcela krátkým podáním soudu. Především pak bylo nadbytečné zabývat se tím, zda odměna za všechny porady, které proběhly, i pokud by trvaly déle než 1 hodinu, představuje účelně vynaložené náklady, k jejichž náhradě by mohla být žalobkyni uložena povinnost.

231. Obdobně u vzájemného návrhu, který vzal žalovaný zpět co do částky 330 000 Kč, je to v této části žalovaný, kdo je dle § 146 odst. 2 o.s.ř. povinen k hrazení nákladů řízení, neboť částečným zpětvzetím vzájemného návrhu zavinil částečné zastavení řízení o něm, když nebylo možno učinit závěr, že pro chování žalobkyně byl vzat zpět důvodně podaný vzájemný návrh. Ohledně zbývající části vzájemného návrhu byla úspěšná žalobkyně, i její neúspěch byl pouze v poměrně nepatrné části, soud jí proto dle § 142 odst. 3 o.s.ř. přiznal plnou náhradu nákladů řízení o vzájemném návrhu. V případě řízení o vzájemném návrhu tedy naopak vznikla povinnost žalovanému zaplatit plnou náhradu nákladů řízení žalobkyni.

232. Náhrada nákladů řízení o vzájemném návrhu je tvořena odměnou za 9 úkonů právní služby po 25 300 Kč dle § 7 ve spojení s § 8 advokátního tarifu (tarifní hodnota 4 243 466,96 Kč; převzetí a příprava zastoupení, sepis podání z 23. 2. 2022, 12. 4. 2022, 4. 5. 2023 a 22. 3. 2024, účast při jednáních soudu 2. 3. 2022, 1. 6. 2022, 5. 10. 2022 a 22. 3. 2023), odměnou za 5 úkonů právní služby po 21 380 Kč (tarifní hodnota 3 943 466,96 Kč; sepis podání z 19.7. 2024, účast při jednáních soudu 27. 3. 2024, 21. 6. 2024, 25. 3. 2025 a 28. 5. 2025). Dále je náhrada nákladů řízení tvořena náhradou hotových výdajů po 300 Kč za 12 úkonů právní služby dle § 13 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 a náhradou hotových výdajů po 450 Kč za 2 úkony právní služby dle § 13 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025. Dále je náhrada nákladů řízení v souvislosti s jízdami zástupce žalobkyně k soudním jednáním tvořena náhradou za promeškaný čas za 48 půlhodin po 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 a za 16 půlhodin po 150 Kč dle § 14 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 a cestovným ve výši 15 278,68 Kč (jízdy z adresa a zpět (jedna zpáteční jízda 326 km) osobním automobilem Renault, reg. zn. SPZ, spotřeba 6,7km benzinu/100km, a to v roce 2022 1 jízda 2 342,54 Kč a 2 jízdy po 2 504,17 Kč, v roce 2023 1 jízda 2 595,10Kč, v roce 2024 2 jízdy po 2 659,96 Kč a v roce 2025 2 jízdy po 2 672,74 Kč). Náhrada nákladů řízení byla navýšena o DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni náhradě nákladů řízení o žalobě částku 453 966,20 Kč. Odměna a související náhrada hotových výdajů nebyla žalobkyni přiznána za sepisy podání z 12. 1. 2022, 17. 1. 2022 (tato dvě podání dokonce byla sepsána ještě před uplatněním vzájemného návrhu), 5. 12. 2022, 18. 10. 2023 a 15. 4. 2025, která se netýkala vzájemného návrhu, navíc podání z 15. 4. 2025 ani nepředstavuje podání ve věci samé, za jehož sepis by bylo možno přiznat odměnu za úkon právní služby. Takovým podáním, za jehož sepis nebylo možno přiznat odměnu za úkon právní služby za podání ve věci samé, je i podání z 16. 8. 2023.

233. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Náklady státu v dané věci přestavuje svědečné ve výši 3 022,19 Kč uhrazené svědku jméno FO. Jeho výpověď byla navrhována ke skutečnostem týkajícím se ponížení nároku žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení o náklady vynaložené žalovaným na práce provedené svědkem při odstraňování vad po žalobkyni, tedy ohledně žalobního nároku, nikoli ohledně vzájemného návrhu. Povinnost k náhradě nákladů státu proto soud uložil žalobkyni jako neúspěšnému účastníkovi v řízení o žalobě. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Odvolání se podává u Okresního soudu v Českých Budějovicích. Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny dobrovolně, lze je na návrh vykonat výkonem rozhodnutí či exekucí.