38 C 384/2022

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , 471 07 Žandov za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka ., IČO IČO účastníka sídlem Adresa účastníka zastoupená advokátem Mgr. Anonymizováno o zaplacení 18 175 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se do částky 3 635 Kč s příslušenstvím zamítá.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 14 540 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 7. 10. 2022 do zaplacení a k rukám právního zástupce žalobce náhradu nákladů řízení ve výši 12 454,40 Kč.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 15. listopadu 2022 domáhal zaplacení částky 18 175 Kč z titulu náhrady škody na svém vozidle. Žalobce tvrdí, že škodu mu způsobila žalovaná tím, že narazila do jeho vozidla při couvání ze svého parkovacího místa. Pojišťovna žalované, vedlejší účastník, původně uznala stoprocentní zavinění na straně žalované, později své stanovisko překvapivě a neodůvodněně změnila s tím, že žalobce jel v protisměru, kde do něj žalovaná narazila a žalobce tak podle pojišťovny nehodu spoluzavinil. Žalobce tvrdí, že v protisměru se nacházel pouze proto, že zajížděl do parkovacího místa, jel pomalu, s ohledem na poloměr otáčení svého vozidla nemohl do parkovacího místa zajet jinak než vjetím do protisměru. Skutečnost, že zajížděl do parkovacího místa, má dle žalobce dokazovat i fotodokumentace, z níž je zřejmý směr natočení kol jeho vozidla.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, odkázala na vyjádření vedlejšího účastníka.

3. K žalobě se vyjádřil vedlejší účastník na straně žalované, její pojišťovna. Za nesporné označila, že při střetu provozu vozidel žalobce a žalované došlo ke škodě, spornou zůstává otázka zavinění. Podle vedlejšího účastníka má každá ze stran 50% zavinění. Vedlejší účastník poukazuje především na to, že policie na místě oběma účastníkům dopravní nehody v příkazním řízení uložila pokutu ve výši 500 Kč za porušení § 11 odstavec 1 zákona číslo 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích. Žalobce porušil svou povinnost tím, že vyjel do protisměru, nesplnil tak dostatečně svou povinnost a nepřesvědčil se o tom, zda má dostatek prostoru na provedení parkovacího manévru. Vedlejší účastník zpochybňuje odborné vyjádření znalce , jméno FO, . Vyjádření pouze potvrzuje, že žalobce se při střetu vozidel nacházel v protisměru. Podle vedlejšího účastníka, pokud se řidič vozidla rozhodne provádět parkování a využít protisměrný pruh, nemůže to znamenat, že by měl absolutní přednost před všemi vozidly. Žalobce měl jinou možnost zaparkování, to odborné vyjádření zcela pomíjí. Například mohl parkovat couváním. Podle vedlejšího účastníka nelze pominout princip omezené důvěry v dopravě, podle něhož se řidič při pohybu na pozemní komunikaci může spoléhat na to, že ostatní účastníci budou dodržovat pravidla provozu. Nelze tak spravedlivě po žalované požadovat, aby dopředu předpokládala veškerá možná porušení pravidel provozu jinými účastníky, zde tedy jízdu žalobce v protisměru. Se spoluzaviněním žalobce souhlasila i jeho pojišťovna.

4. Soud provedl dokazování listinami. Z potvrzení o účasti na dopravní nehodě ze dne 12. května 2022 (č.l. 5) bylo zjištěno, že uvedeného dne v 15:30 došlo k dopravní nehodě při střetu dvou vozidel, osobního automobilu , jméno FO, , registrační značka , SPZ, , řízeného , jméno FO, a vozidla Volkswagen Passat Variant, RZ , SPZ, , řízeného , jméno FO, . Vozidlo žalované mělo poškozený zadní nárazník, levý zadní blatník a couvací senzory. Vozidlo žalobce mělo poškozené levé zadní dveře a levý zadní blatník. Místo nehody bylo označeno souřadnicemi , Anonymizováno, . Z protokolu o nehodě v silničním provozu ze dne 12. května 2022 ( č.l. 6-8) bylo zjištěno, že automobil žalované na parkovišti u obchodního domu , adresa, při couvání z parkovacího místa ohrozil po komunikaci projíždějící vozidlo žalobce. Vozidlo žalobce nejelo při pravém okraji vozovky. Oběma účastníkům byla na místě uložena pokuta ve výši 500 Kč. Policie dospěla k závěru, že dopravní nehodu zavinila žalovaná, porušila povinnosti podle § 4 písmena b) a § 24 odstavec 2 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, naplnila skutkovou podstatu přestupku podle ustanovení § 125c odstavec 1 písmeno k) zákona o silničním provozu. Dle policie se dopustil přestupku také žalobce, který porušil povinnosti dle § 4 písmena b) a § 11 odstavec 1 zákona o silničním provozu a naplnil skutkovou podstatu přestupku podle paragrafu 125c odstavec 1 písmena k) zákona o silničním provozu. Z relace dopravní nehody ze dne 23. května 2022 (č.l. 38) bylo zjištěno, že dne 12. května 2022 v 15:30 při couvání narazila žalovaná svým vozidlem , jméno FO, do vozidla žalobce Volkswagen Passat Variant, oběma účastníkům dopravní nehody byla uložena pokuta ve výši 500 Kč. Z informace o vyřízení pojistné události z 21. května 2022 (č.l. 9) soud zjistil, že vedlejší účastník oznámil žalobci, že u pojistné události ze dne 12. května 2022 vozidel žalované a žalobce stanovil pojistné plnění ve výši 36 349 Kč. Nárok byl prokázán ve výši 100%. Z informace o vyřízení pojistné události ze dne 15. června 2022 (č.l. 10) bylo zjištěno, že vedlejší účastník sdělil žalobci, že rozpočtem stanovil pojistné plnění ve výši 18 175 Kč s tím, že právní základ nároku byl prokázán ve výši 50%. Z dopisu právního zástupce žalobce ze dne 6. června 2022 (č.l. 11) bylo zjištěno, že vedlejší účastník byl vyzván k úhradě škody v plné výši. Z dopisu právního zástupce vedlejšího účastníka ze dne 10. června 2022 (č.l. 14) bylo zjištěno, že pojišťovna dospěla k závěru, že oba účastníci dopravní nehody se svým jednáním podíleli na jejím vzniku stejnou měrou. Pojišťovna vycházela z relace policie ze dne 12. května 2022, žalobci tedy bude uhrazena pouze škodu do výše 50%. Z dopisu právního zástupce žalobce ze dne 8. září 2022 (č.l. 16) bylo zjištěno, že žalobce nechal zpracovat odborné vyjádření znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, . Z tohoto vyjádření má vyplývat, že žalobce neměl z technického hlediska možnost zabránit střetu, neboť způsob najíždění do parkovacího místa byl jediným možným způsobem parkování. Dopravní nehodu zavinila pouze žalovaná. Žalobce tak požaduje plnou náhradu škody. Z dopisu právního zástupce vedlejšího účastníka ze dne 19. září 2022 (č.l. 18-19) bylo zjištěno, že vedlejší účastník nesouhlasí s hodnocením dopravní nehody žalobcem. Ani z odborného vyjádření nevyplývá stoprocentní zavinění žalované. Vozidlo žalobce totiž nejelo při pravém okraji vozovky. Žalobci také proto byla uložena pokuta ve výši 500 Kč. Z dopisu právního zástupce žalobce z 23. 9. 2022 (č.l. 21) bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 18 174,50 Kč a dále 1 500 Kč za zpracování odborného vyjádření. Z faktury ze dne 7. 9. 2022 (č.l. 20) bylo zjištěno, že Ing. , jméno FO, vyúčtoval za zpracování odborného vyjádření k posouzení kolize vozidle Ford Focus a VW Passat částku 1 500 Kč. Z dopisu , právnická osoba, . z 24. května 2022 (č.l. 37) bylo zjištěno, že pojišťovna souhlasí se spoluzaviněním žalobce ve výši 50%. Z fotodokumentace (č.l. 39 – 42, 44 – 45) bylo zjištěno, že došlo ke střetu vozidel účastníků, Volkswagen a Ford, vozidlo Ford narazilo svou zadní levou částí do levých zadních dveří a blatníku vozidla Volkswagen, vozidlo Ford vyjíždělo z řady parkovacích státní umístěné u obchodního domu. Na fotografii na č.l. 45 má vozidlo Volkswagen mírně natočená přední kola vpravo.

5. Z odborného vyjádření zpracovaného Ing. , jméno FO, dne 20. července 2022 soud zjistil, že znalec dospěl k závěru, že minimální poloměr otáčení vozidla Volkswagen Passat Variant je 11,7 metrů. Znalec pomocí grafického znázornění na mapě parkoviště zpracoval analýzu pohybu vozidla Volkswagen Passat s tím, že při zajíždění do parkovacího místa v druhé řadě naproti obchodnímu domu bylo toto vozidlo nuceno zajet do protisměru. Podle znalce je z technického hlediska vzhledem k poloměru otáčení vozidla Volkswagen Passat nutná taková trajektorie při najíždění na parkovací místo, při níž se nemohlo vozidlo v daných podmínkách pohybovat jinak než přejetím do protisměru. Příčinou kolize bylo vycouvání vozidla Ford z parkovacího místa v okamžiku, kdy za jeho zadní části projíždělo vozidlo Volkswagen Passat. Podle znalce neměl v daných podmínkách z technického hlediska řidič vozidla Volkswagen Passat žádnou možnost zabránit střetu.

6. Soud má za zjištěný následující skutkový stav. Dne 12. 5. 2022 v 15:30 na parkovišti u obchodního domu , Anonymizováno, mezi ulicemi , jméno FO, a , Anonymizováno, v , adresa, došlo k dopravní nehodě při střetu dvou vozidel, osobního automobilu Ford Focus, registrační značka , SPZ, , řízeného, provozovaného a vlastněného žalovanou a vozidla Volkswagen Passat Variant, RZ , SPZ, , řízeného, provozovaného a vlastněného žalobcem. Vozidlo žalované vyjíždělo couváním z parkovacího místa z první řady parkovacích stání přiléhající k obchodnímu domu, vozidlo žalobce se v okamžiku střetu nacházelo v levé části komunikace v protisměru za první řadou parkovacích státní. Zajíždělo do druhé řady stání z pohledu od obchodního domu. Vozidlo žalované narazilo svou zadní levou částí do levých zadních dveří a blatníku vozidla žalobce a tyto části vozidla žalobce poškodilo. Po nárazu mělo vozidlo žalobce kola natočená doprava směrem k parkovacímu stání v druhé řadě. Celková výše škody na vozidle žalobce činila 36 350 Kč, polovinu této částky vyplatil vedlejší účastník žalobci jako náhradu škody. Při šetření dopravní nehody dospěla policie k závěru, že žalovaná ohrozila vozidlo žalobce a dopravní nehodu zavinila žalovaná (č.l. 8 spisu). Oba účastníci byli shledáni vinnými z přestupku rozhodnutími policie v blokovém řízení.

7. Mezi účastníky je nesporné, že došlo k dopravní nehodě, při níž bylo poškozeno vozidlo žalobce. Nesporné je také místo a čas dopravní nehody. Nesporná je výše škody na vozidle žalobce. Účastníci se neshodují v tom, kdo a jakou měrou dopravní nehodu zavinil.

8. Podle § 135 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále „o. s. ř.“) je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

9. Podle ustanovení § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Podle § 2895 o. z. škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.

10. Podle § 2927 odst. 1 o. z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. Dle odst. 2 povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. Podle § 2929 o. z. místo provozovatele nahradí škodu ten, kdo použije dopravního prostředku bez vědomí nebo proti vůli provozovatele. Provozovatel nahradí škodu společně a nerozdílně s ním, pokud mu takové užití dopravního prostředku z nedbalosti umožnil. Podle § 2930 o. z. nelze-li provozovatele určit, platí, že jím je vlastník dopravního prostředku. Podle § 2932 o. z. střetnou-li se provozy dvou nebo více provozovatelů a jedná-li se o vypořádání mezi těmito provozovateli, vypořádají se provozovatelé podle své účasti na způsobení vzniklé škody.

11. Podle § 2918 vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

12. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 9. 2013, sp.zn. , spisová značka, , ze samotné skutečnosti, že řidič vozidla nejel při pravém okraji vozovky, nelze dovozovat porušení § 11 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. Pokud jde o osobu poškozenou, pak uvedená skutečnost není bez dalšího důvodem ke snížení náhrady škody ve smyslu § 450 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

13. Soud dospěl k následujícím právním závěrům. Soud není ve smyslu § 135 odst. 1 o.s.ř. vázán rozhodnutím policie v projednávané věci, neboť policie rozhodovala v blokovém řízení. Soud ale dospěl k stejnému závěru jako policie, tedy že dopravní nehodu způsobila žalovaná tím, že narazila do vozidla žalobce. Už jen proto je obtížně představitelné, že by osoba, která způsobila nehodu, měla mít stejný podíl na hrazení škody jako poškozený. Závěr o míře zavinění činil soud samostatně (a činil by tak i v případě, že by rozhodnutí policie bylo vydáno v jiném než blokovém řízení).

14. Soud zkoumal věc podle obecné úpravy ve smyslu ust. § 2910 o. z. i úpravy odpovědnosti za škodu z dopravního provozu podle § 2927 a násl. o. z., která nepředstavuje lex specialis vůči povinnosti k náhradě újmy založené na porušení zákona, nýbrž může stát vedle ní zejména proto, že oba typy mohou dopadat na odlišné subjekty (viz komentář k původní právní úpravě účinné do 31. 12. 2013 in ŠVESTKA, J., SPÁČIL, J., ŠKÁROVÁ, M., HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník I. § 1 až 450. Komentář. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, s. 1238. Povinným subjektem je tu totiž provozovatel, zatímco osoba od něj odlišná, způsobí-li při řízení vozidla újmu, odpovídá za ni podle obecné úpravy § 2910, tedy se vyžaduje porušení zákonem stanovené povinnosti (nejčastěji pravidla silničního provozu) s presumovaným zaviněním. Soud má za to, že aktuální úpravu nelze ze systematického hlediska považovat za odlišnou a platí pro ni citované doktrinální závěry.

15. Porušení právní povinnosti – v projednávané věci porušení pravidel silničního provozu – je jedním z předpokladů náhrady újmy podle § 2910 občanského zákoníku. Obecná odpovědnost za újmu podle ustanovení § 2910 občanského zákoníku je založena na současném splnění čtyř podmínek - 1. porušení právní povinnosti, 2. existence újmy, 3. vztah příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti a újmou a 4. zavinění. Žalovaná porušila pravidla silničního provozu tím, že při couvání ohrozila ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích a dopustila se tak přestupku. Zároveň ale žalobce porušil pravidla silničního provozu tím, že nejel při pravém okraji vozovky a dopustil se také přestupku. Nesporný je také v projednávaném případě vznik újmy. Stejně tak je dána příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem újmy, žalovaná při ohrožujícím couváním v rozporu se zákonem o silničním provozu narazila do vozidla žalobce a způsobila na něm škodu. Z hlediska zavinění dospěl soud k závěru, že podstatnou měrou (nikoli však plně) je zavinění na straně žalované a rozhodoval tak o poměrném snížení povinnosti žalované jako škůdce nahradit škodu (k míře zavinění resp. odpovědnosti viz následující odstavec).

16. Je zřejmé, že v projednávané věci jde také o škodu z dopravního provozu ve smyslu ust. § 2927 a násl. o. z. a zároveň střet jejich provozů, který je třeba ve smyslu § 2932 o. z. podle jejich účasti vypořádat. Soud neshledal podmínky pro zproštění odpovědnosti ani jednoho z účastníků. Při posouzení střetu provozu účastníků dospěl soud k závěru, že to byla žalovaná, která měla zásadní míru účasti na způsobení vzniklé škody. V okamžiku střetu vozidel se sice žalobce nacházel v protisměru, byl tam ale z legitimního důvodu, nikoli nahodile či svévolně, ale jen proto, že zajížděl nikoli nevhodným způsobem, s ohledem na technické parametry svého vozidla (poloměr otáčení), do parkovacího místa. Ke střetu došlo také v okamžiku, kdy na úrovni automobilu žalované se nacházela již jen zadní část vozidla žalobce a žalobce tak mohl jen obtížně zabránit střetu vozidel. Byla to žalovaná, kdo nevěnoval dostatečnou pozornost provozu a situaci za svým vozidlem, neobstojí tak jako výlučný důvod pro korekci její odpovědnosti skutečnost, že žalobce se nacházel se svým vozidlem v protisměru, stejně tak se za žalovanou mohl nacházet vozidlo jedoucí vpravo či jiný účastník silničního provozu (s ohledem na místo parkoviště u obchodního domu zejména chodci). Navíc žalovaná narazila do vozidla, které svou velkou částí již za vozidlem žalované projelo a žalovaná jej přesto vůbec nezaregistrovala. Na straně druhé, jakkoli se žalobce nacházel v protisměru z oprávněného důvodu, bylo jeho povinností zdržovat se tam po dobu minimální, to však, jak ostatně sám uvádí, žalobce nečinil a s vozidlem jel pomalu. Nalézt při dostatku času při hodnocení situace ex post rozumný kompromis mezi dostatečně rychlou jízdou minimalizující pozici auta v protisměru a jízdou opatrnou je přirozeně mnohem snazší než hodnotit takovou situaci ex ante z pohledu řidiče v komplexní a nikoli jednoduché situaci intenzivního dopravního provozu, přesto má soud za to, že žalobce mohl vyvinout větší úsilí pro zkrácení parkovacího manévru a určitý, avšak minimální podíl na odpovědnosti za střet obou vozidel nese také (nikoli ale zanedbatelný ve smyslu § 2918 o. z.). S ohledem na všechny okolnosti případu má soud za to, že jeho podíl činí pouze 10%. Vzhledem k tomu, že soud shledal odpovědnost žalované jak podle ustanovení o obecné odpovědnosti za škodu ve smyslu § 2910 o. z. i podle ust. § 2927 o.z. a shledel jen minimální, výše kvantifikovanou míru odpovědnosti žalobce, žalobu zamítl do částky 3 635 Kč (10% z celkové škody na vozidle žalobce ve výši 36 350 Kč) a vyhověl žalobě do částky 18 175 Kč.

17. O nákladech řízení rozhodl soud podle §142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci úspěšný z 90%, a proto soud uložil žalované povinnost nahradit mu náklady soudního řízení snížené na 80%. Na náhradu těchto nákladů byl přiznán soudní poplatek 1 000 Kč, odměna za právní zastoupení 5 850 Kč dle ust. § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 11 odst. 1,2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (pět úkonů právní služby po 1 860 Kč: převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, replika ze dne 7. 3. 2023, účast u jednání 18. 9. 2023), 5x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu, celkem 1 500 Kč. Soud přiznal také náhradu 21% DPH ve výši 2 268 Kč, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Celkem tak náklady právního zastoupení činí 14 568 Kč, se soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč jde o částku 15 568 Kč. Náklady řízení mohou být tvořen i náklady na odborné vyjádření ve výši 1 500 Kč, tuto částku ale žalobce nepožadovala a dosud soudu úhradu ani neprokázal. Po snížení na 80% tak náhrada nákladů činí 12 454,40 Kč.