9 C 30/2024

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Theissovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Anonymizováno IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A oba zastoupeni Jméno žalované B , advokátkou se sídlem Anonymizováno o určení vlastnického práva I. Žaloba, aby soud určil, že pan , Jméno žalobce, , narozen , datum, zemřelý , datum, , byl vlastníkem budovy garáže označené číslem , Anonymizováno, na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , katastrální území , adresa, , obec , adresa, , vedené u , právnická osoba, pro Karlovarský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , a to od 18. 11. 1963 do 7. 5. 2009, se zamítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným společně a nerozdílně na náhradu nákladů řízení částku, která bude stanovena v písemném vyhotovení tohoto rozsudku, ve výši 100 % jejich nákladů, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal určení, že jeho právní předchůdce, otec pan , Jméno žalobce, starší byl vlastníkem předmětné garáže za období od 18.11.1963 (od data kolaudace) do 7.5.2009 (do své smrti). Tvrdil, že , Jméno žalobce, starší garáž postavil, po celou dobu ji držel jako vlastní a tedy ji vydržel. Garáž zaknihována nebyla. Žalobce uvedl, že dědicové , Jméno žalobce, staršího byli dva, žalobce a jeho bratr , jméno FO, . Vlastníkem pozemku pod garáží byl v době stavby , právnická osoba, . Žalobce má naléhavý právní zájem na určení, že jeho právní předchůdce byl vlastníkem stavby.

2. Žalovaní navrhli žalobu zamítnout, nepodařilo se prokázat vydržení, ani to, že otec žalobce byl vlastníkem stavby. Žalovaný nebyl vlastníkem stavby, když k tomu by bylo nutné, aby byl zapsán v pozemkové knize. Chybu mohl odstranit i kdykoli po tom a nechat stavbu zapsat do evidence nemovitostí. Nebylo tvrzeno od kdy přesně nemovitost držel ani do kdy.

3. Soud neprováděl žádné důkazy, neboť k zamítnutí žaloby došlo již na základě skutkových tvrzení.

4. Podle § 1635 odst. 1 občanského zákoníku v první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem. Pokud žalobce tvrdil, že dědici po otci byli on a jeho bratr , jméno FO, , a , jméno FO, nebyl účastníkem tohoto řízení, nezbylo soudu, než žalobu zamítnout. Žalobce nemá na určení vlastnictví garáže naléhavý právní zájem (§ 80 o.s.ř.), když aktivní legitimaci mají pouze oba dědici zemřelého , Jméno žalobce, staršího zároveň. O tomto soud nemohl žalobce ani poučit, neboť by se jednalo o nepřípustné hmotněprávní poučení. To odpovídá i judikatuře Nejvyššího soudu, např. 24 Cdo 1855/2020, 24 Cdo 2299/2022.

5. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal je úspěšnému žalobci. A dále soud rozhodl o nákladech dle § 7 bod 5 a § 8 odst. 4 písm. b) vyhlášky 177/1996 Sb. (tarif), kdy odměna za jeden úkon je 3 100 Kč, za čtyři úkonu právní služby (převzetí, vyjádření k žalobě a dva úkony právní služby, více než dvě započaté hodiny za ú.j. dne 10.9.202) , tedy soud přiznal 12 400 Kč. S ohledem na výše uvedené žalobci přísluší odměna advokáta ve výši 12 400 Kč a čtyři režijní paušály po 300,- Kč, tj. 1 200 Kč.

6. Dále soud přiznal cestovné dle vyhlášky 398/2023 Sb. Praha - Cheb - Praha a zpět, a to 340 km. Soud přiznal 5,6 Kč za kilometr za opotřebení vozidla (1 904 Kč) dle § 1 písm. b) vyhlášky. Cena benzinu je 38,2 Kč za litr ( § 4 písm. a vyhlášky), při spotřebě 12,5 litru na 100 Km tedy cestovné - spotřeba 1 623,5 Kč. Tedy cestovné celkem 3 527,5 Kč.

7. Vzhledem k tomu, že právní zástupkyně zastupovala při společném úkonu dva účastníky, náleží jí za každého mimosmluvní odměna snížená o 20 % dle § 12 odst. 4 tarifu. Cestovné přiznal soud pouze jedenkrát. Tedy odměna 12 400 Kč plus 1200 Kč to celé minus 20 % ( 2 720 Kč), tj. 10 880 Kč to celé dvakrát. Odměna a režijní paušály za oba účastníky tedy 10 880*2 ve výši 21 760 Kč plus cestovné 3 527,5 Kč, plus DPH z odměny, režijních paušálů a cestovného 5 325 Kč.

8. Náklady soud přiznal tedy celkem 30 612,5 Kč. Náhradu ušlého času soud nepřiznal, neboť právní zástupce žalovaného je nepožadoval.