106 C 305/2017

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hermannovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví přikázáním věci za náhradu

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k nemovitostem: -) pozemku [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 403 m² Součástí je stavba: [obec], [adresa], rodinný dům Stavba stojí na pozemku [parcelní číslo] -) pozemku [parcelní číslo] – zahrada o výměře [číslo] m² -) pozemku [parcelní číslo] – zahrada o výměře 316 m² -) pozemku [parcelní číslo] – ostatní plocha o výměře 261 m² to vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] katastrální území Bludovice, obec Havířov, vedené u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, se zrušuje.

II. Nemovitosti: -) pozemek [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 403 m² Součástí je stavba: [obec], [adresa], rodinný dům Stavba stojí na pozemku [parcelní číslo] -) pozemek [parcelní číslo] – zahrada o výměře [číslo] m² -) pozemek [parcelní číslo] – zahrada o výměře 316 m² -) pozemek [parcelní číslo] – ostatní plocha o výměře 261 m² to vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] katastrální území Bludovice, obec Havířov, vedené u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému částku 625 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 210 667 Kč, k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátka se sídlem [adresa žalovaného], do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Karviné za znalecké dokazování částku 17 261 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalobkyni se vrací záloha na znalecké dokazování ve výši 2 000 Kč, pod zaevidovaným účetním dokladem [číslo], a to prostřednictvím účtárny Okresního soudu v Karviné.

1. Žalobou, jež byla soudu doručena 8. 9. 2017 se původní žalobkyně [jméno] [příjmení] domáhala vůči žalované [celé jméno žalobkyně] (nyní žalobkyně) a žalovanému [celé jméno žalovaného] rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a přikázání věci do výlučného vlastnictví žalobkyně spolu s povinností uhradit žalovaným částku za vypořádací podíl. Žaloba byla odůvodněna tím, že původní žalobkyně byla na základě usnesení Okresního soudu v Karviné - pobočka v Havířově ze dne 30. 10. 1998 č. j. [číslo jednací] vlastníkem ideálních čtyř šestin nemovitostí, a to pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 403 m2, součástí je stavba: [adresa], rodinný dům, stavba stojí na pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] orná půda o výměře 1 292 m2, pozemku parc. [číslo] zahrada o výměře 316 m2 a pozemku parc. [číslo] ostatní plocha o výměře 261 m2, vše zapsáno na [list vlastnictví], katastrální území Bludovice, obec Havířov, vedeného u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava. Žalovaná (nyní žalobkyně) je vlastníkem ideální jedné šestiny těchto nemovitostí a žalovaný je vlastníkem ideální jedné šestiny těchto nemovitostí. Žalovaná (nyní žalobkyně) a žalovaný nemovitosti aktivně nevyužívají, na jejich údržbě se aktivně nepodílí, a to finančně ani jiným způsobem. V domě v současné době bydlí pouze původní žalobkyně. Původní žalobkyně nemovitosti obývala již před smrtí jejího manžela [jméno] [celé jméno žalovaného], se kterým měla nemovitosti ve společném jmění. Původní žalobkyně zastává názor, že reálné rozdělení nemovitostí není možné, aniž by tyto nemovitosti podstatně nesnížily svou hodnotu. V rámci snahy o mimosoudní vyřešení záležitosti žalobkyně nechala nemovitosti ocenit soudním znalcem, který stanovil znaleckým posudkem ze dne 21. 7. 2017 cenu v obvyklé výši 2 840 000 Kč. Původní žalobkyně se snažila před podáním žaloby věc vyřešit smírně, a to uzavřením dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalovaná (nyní žalobkyně) souhlasila se zrušením podílového vlastnictví a přikázáním svého podílu do vlastnictví původní žalobkyně za náhradu odpovídající zjištěné hodnotě dle znaleckého posudku ve výši 473 333 Kč (jedna šestina zjištěné obvyklé ceny). Žalovaný, ačkoliv byl vyzýván opakovaně k jednání ústně i písemně, s žádnou dohodou o zrušení podílového spoluvlastnictví nesouhlasil. Původní žalobkyně se proto domáhá rozhodnutí ve věci samé. Žalovaná (nyní žalobkyně) se ve věci vyjádřila písemným podáním doručeným soudu dne 18. 10. 2017 tak, že s žalobou v celém rozsahu souhlasí. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním doručeným soudu dne 25. 10. 2017, ve kterém uváděl, že je vlastníkem jedné šestiny uvedených nemovitostí na základě dědického řízení po zemřelém otci. Souhlasil s tvrzením, že žalovaná (nyní žalobkyně) nevyužívá nemovitosti aktivně, z domu se dobrovolně odstěhovala a nijak se nepodílela ani finančně ani materiálně na údržbě nemovitostí. Žalovaný bydlel v domě víc jak 45 let, účastnil se veškerých prací spojených s údržbou domu, jeho provozem a výstavbou, dům aktivně budoval a zveleboval. V současné době byt v domě opustil pro neustálé neshody s matkou, ovšem nadále se do domu dostavuje, když 3x až 6x v týdnu pracuje v garáži, kde má svůj zdroj příjmů, kde má veškeré stroje a vybavení, které potřebuje k práci, a není možné je nikam odstěhovat, když nemá pro ně prostory. Žalovaný se rovněž vyjadřoval, že nesouhlasí s oceněním nemovitosti ve znaleckém posudku. Má za to, že veškerá jednání původní žalobkyně v této věci jsou pouze pomsta. Původní žalobkyně odmítla dům převést na žalovaného, přestože tak byli dohodnuti, a žalovaný zaplatil sestře odstupné 500 000 Kč. Dále se žalovaný ve věci vyjádřil podáním doručeným soudu dne 12. 2. 2018, ve kterém navrhl rozdělení nemovitostí, když určil, které pozemky připadnou žalovanému a které žalobkyni a tato vyplatí vypořádací podílu. Původní žalobkyně se ve věci vyjádřila podáním doručeným soudu dne 24. 4. 2018, ve kterém uvedla, že nesouhlasí s navrhovaným způsobem vypořádání, které přednesl žalovaný, nesouhlasí s tím, aby mu nemovitosti nebo některá z nich byla přikázána do vlastnictví, a to z toho důvodu, že z nemovitosti se odstěhoval do své nemovitosti, kterou si pro tyto účely pořídil, a zde může realizovat i svou výdělečnou činnost, a dále, že nebyl dobrý hospodář. V případě, že by soud přikázal žalovanému do vlastnictví část vypořádávaných nemovitostí, budou do budoucna vznikat spory. Původní žalobkyně připustila, že žalovaný v minulosti v rodinném domě bydlel, rovněž tak připustila, že v roce 2009 žalovaný zaplatil žalované (nyní žalobkyně) částku 500 000 Kč jako jakýsi dědický podíl na nemovitostech, aby na tyto následně neuplatňovala nárok. Z celého záměru ovšem sešlo, kdy příčiny spočívaly ve změně situace u žalovaného a vyplacená částka byla žalovanou žalovanému k jeho žádosti vrácena. Žalovaný se odstěhoval, což bylo pro bývalou žalobkyni nečekané, ale vítané. Mezi účastníky docházelo k problémům. Žalovaný obýval první podlaží domu, které bylo přístupné přes přízemí domu, které obývala původní žalobkyně, přes její obytnou část. Žalovaný míval časté návštěvy a jejich průchod přes části obývané původní žalobkyní ji rušili. Žalovaný nereagoval na požadavky původní žalobkyně vyklidit z nemovitostí věci, které zde měl rozloženy, jako např. staré okna, železné trubky, odložené pneumatiky. Pokud žalovaný uváděl, že způsob vypořádání navrhovaný žalobkyní ho omezí v možnosti užívat garáž, která je jeho jediný zdroj příjmů, pak žalovaný není držitelem žádného živnostenského oprávnění. Dále uváděla, že s návrhem žalovaného, aby mu soud přikázal do vlastnictví část vypořádávaných nemovitostí, nesouhlasí z toho důvodu, že nemovitosti tvoří funkční celek, který je vhodné nadále zachovat, a rovněž tak navrhovaný způsob vypořádání ze strany žalovaného vede ke ztrátě přístupové cesty ke stavbě rodinného domu, vstupu do domu a ztěžuje možnost údržby domu, a tím podstatně snižuje i cenu nemovitostí. Žalovaný se dále ve věci vyjádřil podáním doručeným soudu dne 8. 8. 2018, ve kterém uvedl, že mimosoudní vyřešení sporu není možné. Žalovaný setrval na svém návrhu, aby soud zrušil spoluvlastnictví účastníků a přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného pozemek parc. [číslo] ostatní společné věci rozdělil, přičemž navrhuje, nechť do výlučného vlastnictví 2. žalovaného je přikázána část pozemku parc. [číslo] část pozemku parc. [číslo]. Dle navrhovaného způsobu vyřešení věci bude nemovitosti i nadále moci řádně používat. Při navrhovaném způsobu vypořádání bude žalovaný povinen vyplatit žalované (nyní žalobkyně) vypořádací podíl a původní žalobkyně bude povinna vyplatit žalované rovněž vypořádací podíl. Žalovaný se dále ve věci vyjádřil u jednání dne 16. 8. 2018 tak, že neuplatňuje tzv. širší vypořádání podílového spoluvlastnictví, nemá zájem ničeho víc vypořádávat, pouze poukazoval na skutečnost, že se o nemovitosti staral, zhodnocoval je a pečoval o ně.

2. Původní žalobkyně se ve věci vyjádřila podáním doručeným soudu dne 14. 9. 2018, ve kterém se vyjadřovala tak, že nemovitosti není možno reálně rozdělit, kdy tento postup není ani vhodný, a jediný vhodný způsobe je přikázat nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobkyně. Nemovitosti tvoří funkční celek, slouží žalobkyni k bydlení, pěstební činnosti, chovu domácích zvířat, uskladnění ovoce, výpěstků, materiálu a zařízení k obsluze domu a zahrady. Rozdělením parcel způsobem, který navrhuje žalovaný, by došlo k podstatnému snížení hodnoty nemovitostí a také ke snížení kvality užívání nemovitostí, kdy snížení hodnoty rodinného domu a kvality bydlení by mělo důvod zejména ve snížení minimálního odstupu jednotlivých nemovitostí, čímž by budoucímu vlastníkovi rodinného domu nebylo zajištěno potřebné soukromí, také by došlo k nemožnosti bezproblémových oprav budovy rodinného domu, když všechny tyto činnosti i odvod splašků by musel být realizován přes pozemek cizího vlastníka. Nemovitosti, o které jde, zahrnují předzahrádku, podél které vede zpevněná cest až ke stavbě rodinného domu. Za domem jsou vedlejší stavby, a to garáž a hospodářská budova, na kterou navazuje pergola a pak je zde skleník. Dále je zde zemědělská plocha – zahrada. Dále jsou zde inženýrské sítě. Rodinný dům je podsklepený, má dvě nadzemní podlaží, kdy do druhého nadzemního podlaží není samostatný vchod. Garáž užívá z části žalovaný a žalobkyně k chovu slepic. Většinu dotčených pozemků a staveb nelze reálně rozdělit, když jejich stavebnětechnická konstrukce toto bez provedení úprav vylučuje.

3. U jednání, jenž se ve věci konalo dne 1. 11. 2018, původní žalobkyně setrvala na podané žalobě v plném rozsahu, kdy rozdělení nemovitostí z hlediska stavebnětechnického i uspořádání nemovitostí s ohledem k umístění staveb snižuje hodnotu staveb pro účely vypořádání a rozdělení tak není možné. Žalovaný uvedl, že vztahy mezi původní žalobkyní a žalovaným jsou špatné, takže žalovaný byl ochoten jednat o předmětu sporu takovým způsobem, kdy by nemovitosti opustil zcela a souhlasil by s tím, aby je získala žalobkyně, požadoval by delší lhůtu pro vyklizení svých věcí a požadoval svůj vypořádací podíl ve výši 1 000 000 Kč.

4. U jednání, jenž se ve věci konalo dne 22. 1. 2019, žalovaný ve smyslu ust. § 1155 o. z. navrhl, nechť soud odloží zrušení spoluvlastnictví o zákonem stanovené 2 roky, neboť pokud by došlo ke zrušení spoluvlastnictví, byl by tím ohrožen zájem žalovaného a došlo by tím k poškození jeho osoby, vznikla by mu újma, neměl by možnost, kde pracovat a neměl by zdroj příjmů. Usnesením zdejšího soudu ze dne 13. 6. 2019, jenž nabylo právní moci dne 9. 7. 2019, č. j. 106 C 305/2017-123, bylo řízení žalovaného o odložení zrušení spoluvlastnictví pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno.

5. Dne 16. 3. 2021 původní žalobkyně podala u soudu návrh na záměnu účastníků s odůvodněním, že původní žalobkyně převedla svůj spoluvlastnický podíl na věci, ohledně kterých je vedeno řízení, na [celé jméno žalobkyně] (žalovanou 1.). Navrhuje, aby soud připustil žalovanou do řízení na místo žalobkyně.

6. Soud usnesením ze dne 25. 3. 2021, které nabylo právní moci dne 16. 8. 2021, č. j. 106 C 305/2017-194, připustil, aby na místo žalobkyně nastoupila do řízení nabyvatelka práva žalovaná paní [celé jméno žalobkyně] s odůvodněním, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž je ve vztahu k předmětu řízení spojován přechod práva z dosavadní žalobkyně na nabyvatele práva žalovanou paní [celé jméno žalobkyně]. V důsledku sukcese došlo k situaci, kdy osoba žalobkyně a žalované splynula tím, že se žalovaná stala právní a procesní nástupkyní žalobkyně. V řízení bude pokračováno na straně žalobkyně s dosavadní žalovanou, která tímto ztrácí postavení žalované. K odvolání žalovaného usnesením ze dne 30. 6. 2021, jenž nabylo právní moci dne 16. 8. 2021, č. j. [číslo jednací], Krajský soud usnesení Okresního soudu ze dne 25. 3. 2021 č. j. 106 C 305/2017-194 potvrdil s tím, že po právní moci usnesení bude pokračováno s dosavadní žalovanou v procesním postavení žalobkyně a na straně žalované zůstane žalovaný [celé jméno žalovaného], neboť došlo v důsledku sukcese k situaci, kdy osoba žalobkyně a žalované splynula s tím, že žalovaná se stala právní a procesní nástupkyní žalobkyně a stala se vlastníkem pěti šestin předmětných nemovitostí.

7. U jednání, jenž se ve věci konalo dne 5. 10. 2021, se žalobkyně vyjádřila tak, že plně ve svých vyjádřeních navazuje na dosavadní tvrzení předchozí žalobkyně, kdy navrhuje, aby soud zrušil podílové spoluvlastnictví a toto vypořádal tím, že žalobkyně se stane výlučným vlastníkem všech nemovitostí a bude zavázána zaplatit žalovanému vypořádací podíl v penězích. Žalobkyně má za to, že to je jediné možné řešení s ohledem na skutečnost, že nemovitosti tvoří jednotný funkční celek. Rozsah podílu žalobkyně si pak toto řešení vyžaduje, když jakýmkoliv jiným způsobem vypořádání by jí oproti žalovanému vznikla větší újma. V nemovitosti stále bydlí matka žalobkyně, tedy dřívější žalobkyně. Žalobkyně s manželem mají zájem se do nemovitosti nastěhovat a pro bydlení je využívat, avšak nastěhování brání aktuální nutnost oprav, které si žalobkyně nyní nemůže dovolit z důvodu, že veškerá komunikace s žalovaným je nemožná. Žalovaný využívá část nemovitosti stejným způsobem, jak bylo tvrzeno, kdy tedy trvá stav, kdy svými věcmi zapleveluje okolí nemovitostí, esteticky je to znehodnocuje a snižuje to kvalitu bydlení. Žalobkyně má finanční prostředky k vyplacení žalovaného. Žalovaný se vyslovil, že souhlasí, aby nemovitosti připadly žalobkyni v plném rozsahu, jde mu pouze o výši vypořádacího podílu, kdy má za to, že tento by měl být ve výši 1 000 000 Kč. Vztahy mezi účastníky nejsou dobré, za osobu žalovaného jsou nenapravitelně poškozeny.

8. Soud provedl ve věci dokazování a vzal za prokázáno, že usnesením Okresního soudu v Karviné - pobočka v Havířově ze dne 30. 10. 1998 č. j. [číslo jednací] ve věci projednání dědictví po [jméno] [celé jméno žalovaného] soud určil obecnou cenu majetku, který vlastnil zůstavitel s pozůstalou manželkou, dále určil obecnou cenu majetku zůstavitele, výši dluhu zůstavitele a čistou hodnotu dědictví a schválil dohodu o vypořádání dědictví, dle níž zůstavitelova manželka [jméno] [příjmení] přejímá z dědictví pohledávku z titulu vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů ve výši 1 614,60 Kč a zůstavitelova manželka [jméno] [příjmení], zůstavitelův syn [celé jméno žalovaného] a dcera [celé jméno žalobkyně] přejímají dědictví rovným dílem, tedy každý jednu šestinu celku, polovinu nemovitostí zapsaných u Katastrálního úřadu v [obec], detašované pracoviště [obec], katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro katastrální území Bludovice, obec Havířov, okres [okres], a to nemovitost [adresa] na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha, pozemek parc. [číslo] orná půda, pozemek parc. [číslo] zahrada a pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, neplodná, včetně hospodářské budovy, venkovních úprav a trvalých porostů v ceně 874 775 Kč. Z listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Bludovice, obec Havířov vzal soud za prokázáno, že jako vlastníci pozemku parc. [číslo] součástí pozemku je stavba, pozemku parc. [číslo] [adresa] stojí na pozemku parc. [číslo] na adrese [adresa], jedné šestiny [celé jméno žalobkyně] a čtyř šestin [jméno] [příjmení]. Soud provedl důkaz fotografiemi [číslo] ze kterých vzal za prokázáno, že zachycují stav nemovitostí a jejich okolí. Z informací o pozemku parc. [číslo] vzal soud za prokázáno, že na [list vlastnictví] pro katastrální území Horní Suchá, obec Horní Suchá je zapsáno vlastnictví žalovaného k pozemku parc. [číslo] na kterém stojí objekt [adresa] - rodinný dům, na adrese [adresa]. Ze seznamu nemovitostí na [list vlastnictví] pro katastrální území Horní Suchá, obec Horní Suchá vzal soud za prokázáno, že na listu vlastnictví je zapsáno vlastnické právo [celé jméno žalovaného] k pozemkům: parc. [číslo] součástí pozemku je stavba, parc. [číslo]. Z fotografií na č. l. 65-69 spisu vzal soud za prokázáno, že fotografie zachycují věci žalovaného, které má uskladněny na nemovitostech, kdy se jedná o pneumatiky k automobilu, okenní tabule, kovové součástky blíže neurčeného druhu a věci neurčitého typu, kanystry, disky, sudy. Z výpisu z živnostenského rejstříku vzal soud za prokázáno, že žalovaný není zapsán jako podnikatelský subjekt v živnostenském rejstříku, ani v obchodním rejstříku. Z fotografií na č. l. 72-74 spisu vzal soud za prokázáno, že tyto zachycují nemovitosti žalovaného. Z nákresu inženýrských sítí vzal soud za prokázáno, že nákres zachycuje průběh inženýrských sítí, jenž se nachází na předmětných nemovitostech. Z návrhu na uzavření dohody o zrušení vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne 7. 8. 2017 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce původní žalobkyně vyzývala žalovaného k jednání ve věci vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem nacházejících se na [list vlastnictví], kdy navrhuje uzavřít dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se způsobem vypořádání převedením vlastnického práva k předmětným nemovitostem na žalobkyni a žalovanou za současného vyplacení žalovaného, nebo uzavřít dohodu o úplném převodu spoluvlastnického podílu žalovaného na žalobkyni, popř. na žalovanou. Ze znaleckého posudku - odhad obvyklé ceny nemovitostí [číslo] ze dne 21. 7. 2017, jenž vypracoval znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], vzal soud za prokázáno, že znalecký posudek byl vypracován pro účely zjištění obvyklé ceny pozemků parc. [číslo] kdy znalec stanovil obvyklou cenu ve výši 2 840 000 Kč. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 24. 10. 2018 vzal soud za prokázáno, že tento vypracoval Ing. [jméno] [příjmení], znalec v oboru ekonomie, kdy účelem znaleckého posudku je zjištění věcné hodnoty nemovitostí a možné prodejní ceny - ceny obvyklé. Znalecký posudek byl vypracován podle stavu ke dni 9. 10. 2018, kdy byla stanovena věcná hodnota nemovitostí nákladovým způsobem, a dále byla zjišťována obvyklá cena pozemku a celé nemovitosti, a to srovnávacím způsobem, a to staveb, studny, inženýrských sítí, venkovních úprav a trvalých porostů oceňované nemovitosti. Oceňovány byly nemovitosti nacházející se na [list vlastnictví] pro okres [okres], obec Havířov, katastrální území Bludovice, kdy vlastníky nemovitostí jsou z jedné šestiny [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalobkyně] a ze čtyř šestin [jméno] [příjmení]. Znalec stanovil reprodukční cenu: rodinného domu ve výši 4 285 843,43 Kč, hospodářské budovy 477 547,06 Kč, vedlejší stavby - sklad 279 908,60 Kč, přístřešku 39 366,33 Kč, studny kopané 75 461,76 Kč, přípojky vody z městského řadu 24 944,36 Kč, přípojky plynu STL 17 463,38 Kč, plynového regulátoru 7 807,80 Kč, přípojky elektro - závěs kabelem 6 818,46 Kč, skleníku 85 396,26 Kč, plotu západního z ocelových rámků 81 235,04 Kč, plout západního (betonový práh) 15 928,44 Kč, plotu západního ze strojového pletiva 43 962,80 Kč, plotu severního ze strojového pletiva 30 935,14 Kč, plotu severního - ocelová vrátka 3 499,43 Kč, plotu východního z ocelových rámků 118 268,67 Kč, plotu východního ze strojového pletiva 35 361,38 Kč, plotu jižního z ocelových rámků 22 806,63 Kč, plotu jižního (betonový práh) 4 344,12 Kč, plotu jižního - ocelová vrata 8 929,58 Kč, plotu jižního - ocelová vrátka 3 861,44 Kč, betonové plochy - dvorek 57 993,98 Kč, betonové plochy před domem 30 930,12 Kč, betonové přístupové cesty a chodníku 48 774,12 Kč, obrubníku - palisáda 4 050 Kč, septiku 92 130,50 Kč a trvalých porostů 28 136 Kč, celkem 5 931 705,23 Kč. Celkem ve výši 5 931 705,23 Kč. Dále znalec stanovil věcnou hodnotu: rodinného domu 2 271 497 Kč, hospodářské budovy 208 688 Kč, vedlejší stavby - sklad 108 045 Kč, přístřešku 32 792 Kč, studny kopané 39 995 Kč, přípojky vody z městského řadu 12 048 Kč, přípojky plynu STL 8 033 Kč, plynového regulátoru 2 538 Kč, přípojky elektro - závěs kabelem 1 480 Kč, skleníku 12 809 Kč, plotu západního z ocelových rámků 12 185 Kč, plotu západního (betonový práh) 2 389 Kč, plotu západního ze strojového pletiva 6 594 Kč, plotu severního ze strojového pletiva 30 162 Kč, plotu severního - ocelová vrátka 525 Kč, plotu východního z ocelových rámků 17 740 Kč, plotu východního ze strojového pletiva 5 304 Kč, plotu jižního z ocelových rámků 3 421 Kč, plotu jižního (betonový práh) 652 Kč, plotu jižního - ocelová vrata 1 339 Kč, plotu jižního - ocelová vrátka 579 Kč, betonové plochy - dvorek 8 699 Kč, betonové plochy před domem 4 640 Kč, betonové přístupové cesty a chodníku 7 316 Kč, obrubníku - palisáda 3 848 Kč, septiku 37 958 Kč a trvalých porostů 28 136 Kč, celkem ve výši 2 869 412 Kč. Dále znalec stanovil obvyklou cenu zjištěnou srovnávacím způsobem na částku 3 600 000 Kč. Obvyklá cena byla stanovena s ohledem k preferované lokalitě pro rodinné bydlení, ale i poněkud k morálně zastaranému technickému vybavení a podílovému spoluvlastnictví. Z doložky ke znaleckému posudku [číslo] ze dne 24. 10. 2018 o ceně pozemku parc. [číslo] jehož součástí je rodinný dům [adresa] 11 s příslušenstvím, a pozemky parc. [číslo] vše v katastrálním území Bludovice, obec Havířov, vzal soud za prokázáno, že znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] podal prohlášení znalce, že posudek podal jako znalce zapsaný u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. Spr 2316 a znalecký posudek je zapsán ve znaleckém deníku pod pořadovým [číslo] znalec si je vědom následků v případě podání vědomě nepravdivého znaleckého posudku. Ze znaleckého posudku [číslo] jenž byl vypracován dne 3. 6. 2020 Ing. [celé jméno znalce], znalcem v oboru ekonomika, stavebnictví, odvětví ceny a odhady nemovitostí, stavby obytné i průmyslové, vzal soud za prokázáno, že znalec vypracoval znalecký posudek ke dni 27. 5. 2020, místní šetření proběhlo dne 27. 5. 2020. Úkolem znalce bylo určit obvyklou cenu nemovitostí zapsaných na na [list vlastnictví] pro katastrální území Bludovice, obec Havířov, vedeného u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, a to včetně vedlejších staveb nezapsaných v katastru nemovitostí a porostů a vyjádřit se, zda nemovitosti tvoří funkční celek. Předmětem ocenění byl pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], garáž a vedlejší stavba s příslušenstvím a pozemky parc. [číslo] 2451 s příslušenstvím. Pozemky se nacházení v katastrálním území Bludovice na ulici [ulice a číslo]. Příjezd je po opevněné komunikaci, je možné napojení na veškeré inženýrské sítě, mimo kanalizaci. Ostatní zástavba v okolí je tvořena převážně rodinnými domy. Na pozemcích se nenachází žádné další stavby, na pozemku parc. [číslo] se nachází kopaná studna. Na pozemcích [číslo] a [číslo] se nachází trvalé porosty, jejichž stav je průměrný. Úkolem znalce bylo provést ocenění nemovitých věcí obvyklou cenou, kdy pro stanovení obvyklé ceny byla použita metodika, kdy nejprve je provedeno ocenění podle oceňovacího předpisu (zákon č 151/1997 Sb., o oceňování majetku a prováděcí vyhláška č. 441/2013 Sb. ve znění novel), dále ocenění časovou cenou, které nebylo provedeno, ocenění výnosovou cenou, které nebylo provedeno, ocenění porovnávacím způsobem, kdy podle známých realizovaných, respektive inzerovaných prodejů obdobných nemovitých věcí se provede porovnání a aplikace na oceňovanou nemovitou věc, odhad obecné ceny metodou střední hodnoty nebyl proveden, odhad obecné ceny metodou váženého průměru nebyl proveden a závěrečný odborný odhad obecné ceny podle odborné úvahy znalce, na základě zvážení všech okolností a výše vypočtených cen byl proveden. Ocenění porovnávací metodou rodinného domu s příslušenstvím bylo provedeno pomocí porovnávací metody za použití inzerovaných prodejů obdobných objektů. Jednotlivé srovnávací objekty jsou adjustovány pomocí koeficientů Kx na oceňovaný objekt. Kritérium vyjádřené jednotlivými koeficienty je zřejmé z názvů koeficientů. Výše použitých koeficientů u jednotlivých srovnávacích objektů pak vyjadřuje míru schody s oceňovaným objektem. U nemovitých věcí, u nichž bylo v nabídce uvedeno, že cena zahrnuje provizi realitní kanceláře, znalec uvažoval srážku ve výši 5 %. Obvyklá provize realitní kanceláře se pohybuje v rozpětí 4- 7 %, srážka je uplatněna ve středu hodnotového intervalu. Koeficient korekce nabídkové ceny na cenu prodejní ([příjmení]) byl získán statistickou analýzou rozsáhlé databáze prodejních a nabídkových cen. Umožňuje adekvátně přepočítat nabídkovou cenu na odpovídající prodejní cenu specificky pro jednotlivé segmenty trhu a oceňované a cenové hladiny. Znalec provedl ocenění porovnávací metodou za použití pěti objektů, kdy minimální jednotková cena za m2 byla stanovena 10 799,60 Kč a maximální jednotková cena za m2 18 078,06 Kč, průměrná jednotková cena za m2 činila 13 779,69 Kč. Při průměrné jednotkové ceně za m2 13 779,69 Kč a užitné ploše 230 m2 byla zjištěna porovnávací hodnota ve výši 3 169 328,70 Kč. Znalec provedl odborný odhad obvyklé ceny na obvyklou cenu ve výši 3 100 000 Kč. Dále znalec vyslovil závěr, že oceňované nemovitosti tvoří funkční celek, respektive jednotný funkční celek, kterým se rozumějí pozemky v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, které souvisle navazují na pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří se stavbou se společným účelem jejich využití. Ve znaleckém posudku byly popsány nemovitosti tak, že na pozemku parc. [číslo] se nachází stavba – rodinný dům [obec], [adresa]. Pozemky parc. [číslo] jsou zahrady a ostatní plochy v jednotném funkčním celku se stavbou rodinného domu. Rodinný dům je samostatně stojící, obdélníkového půdorysu, podsklepený, s jedním nadzemním podlaží, podkrovím a půdou pod sedlovou střechou. Dům je podsklepený v celém rozsahu. [ulice] podlaží je částečně pod terénem, a to na straně ulice do dvora, na straně do dvora, kdy průměrná hloubka podlaží pod terénem je 1,1 m. Jedná se o dokončený rodinný dům o obestavěném prostoru do 1 100 m³. V užívání je od roku 1971. Kromě běžné údržby zde nejsou provedeny žádné úpravy. Vzhledem ke stáří a prováděné údržbě je celkově technický stav průměrný. [obec] jsou na konci své životnosti a všechny konstrukce a vybavení jsou dokončeny. Cena rodinného domu zahrnuje i příslušenství rodinného domu, které tvoří garáž, vedlejší stavba s pergolou o zastavěné ploše 41,25 m², studna, venkovní úpravy a trvalé porosty. U venkovních úprav se jedná o přípojku vody, přípojku elektro žumpu, trativod, přípojku plynu, zpevněné plochy, zemní sklep, skleník a fóliovník a oplocení včetně plotových vrátek a vrat. Ve dvorní části rodinného domu se nachází garáž, kdy se jedná o objekt obdélníkového půdorysu nepodsklepený s jedním nadzemním podlažím a půdou pod pultovou střechou. V užívání je od roku 1972, kromě běžné údržby nejsou provedené žádné úpravy a technický stav je vzhledem ke stáří a prováděné údržbě průměrný. [obec] jednotlivých konstrukcí a vybavení nejsou patrné a všechny konstrukce a vybavení jsou dokončeny. Ve dvorní části rodinného domu se nachází vedlejší stavba pergoly, jedná se o částečně zděnou a částečně dřevěnou stavbu obdélníkového půdorysu, nepodsklepenou, s jedním nadzemním podlaží, střecha je sedlová. Je to samostatně stojící objekt, v užívání od roku 1975, provedené úpravy zde nejsou a vzhledem ke stáří a prováděné údržbě je technický stav podprůměrný a vyžaduje provedení menších stavebních úprav. Ve dvorní části rodinného domu se nachází kopaná studna s elektrickým čerpadlem o hloubce 9 m. Dále se zde nachází zemní sklep, skleník z ocelových profilů se zaskleněním a základy, fóliovník a trvalé porosty, tj. ovocné a okrasné rostliny – stav porostu je průměrný. Na nemovitých věcech podle výpisu z katastru nemovitostí neváznou žádné věcná břemena. Znalec se dále vyjádřil k námitkám žalovaného tak, že ve znaleckém posudku [číslo] bylo podpůrně, zejména z popisného důvodu, provedeno ocenění nemovitých věcí podle oceňovací vyhlášky. Pro zjištění obvyklé ceny je však hlavní důraz kladen na ocenění porovnávací metodou, kdy jsou porovnávány inzerované prodeje obdobných reálů, tj. rodinný dům s pozemky a příslušenstvím jako celek, nikoliv samostatně jednotlivé nemovité věci. Oceňovaná garáž tvoří příslušenství rodinného domu, taková garáž se běžně samostatně neprodává, ani se k prodeji na internetu nenabízí. Nelze tedy srovnávat garáž tvořící příslušenství jiné stavby se samostatnými garážemi, se kterými se běžně obchoduje. Ocenění garáže v posudku je uvedeno dle vyhlášky a není tedy cenou obvyklou předmětné garáže. Rovněž cena pozemků je ve znaleckém posudku uvedena dle vyhlášky a není cenou obvyklou těchto pozemků. K námitce žalovaného, že stromy, oplocení a jiné v posudku nejsou uvedeny, se znalec vyjádřil tak, že příslušenství tvoří garáž, vedlejší stavba s pergolou, studna, venkovní úpravy a trvalé porosty, u venkovních úprav se jedná o přípojku vody, přípojku elektro, žumpu, trativod, přípojku plynu, zpevněné plochy, zemní sklep, skleník a fóliovník a oplocení včetně plotových vrátek a vrat. V ocenění podle vyhlášky jsou venkovní úpravy zahrnuty do ocenění rodinného domu, tudíž v posudku nejsou uvedeny a oceněny samostatně, kromě zemního sklepa, skleníku a fóliovníku. Co se týče trvalých porostů, tyto jsou oceněny ve smyslu vyhlášky podílem z ceny pozemků. Oceňovaný rodinný dům má užitnou plochu 230 m2, k porovnání znalec použil nemovitosti s užitnou plochou 190 m2 , 193 m2 , 160 m2 , 180 m2, tedy srovnatelné rodinné domy. Pokud jde o posudek Ing. [příjmení] a rozdílu cen v obou posudcích, znalec [příjmení] [příjmení] ve svém posudku provedl ocenění věcnou hodnotou (náklady na pořízení staveb v současné cenové úrovni snížené o přiměřené opotřebení), kdy ocenil i všechny součásti a příslušenství nemovitých věcí samostatně, k této ceně přičetl obvyklou cenu pozemků a výsledná věcná hodnota je 4 644 770 Kč. Znalec ve znaleckém posudku provedl ocenění nemovitých věcí podle oceňovací vyhlášky, kdy výsledná cena je 2 123 052 Kč. K těmto cenám ani jeden ze znalců při stanovení obvyklé ceny nepřihlížel. Pro zjištění obvyklé ceny oba znalci použili porovnávací metodu za použití inzerovaných prodejů obdobných nemovitých věcí s využitím korekčních koeficientů pro přepočet na oceňované nemovitosti. Volba jednotlivých koeficientů a jim přiřazených hodnot je na subjektivním hodnocení každého znalce. Znalec [příjmení] při výpočtu použil koeficient velikosti objektu K2, k jednotlivým srovnávacím objektům, které jsou menší než objekt oceňovaný, přiřadil hodnotu vyšší jak 1, přičemž by správně tento koeficient měl mít hodnotu nižší než 1, neboť obecně platí, že čím je výměra větší, tím je jednotková cena nižší. V případě, že by byly hodnoty tohoto koeficientu u srovnávacích objektů použity správně, znalec odhadl, že výsledná obvyklá ceny by byla dle jeho posudku cca o 10 % nižší, tedy 3 250 000 Kč. Z výpisu z internetového bankovnictví [příjmení] [příjmení] vedeného na jméno [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázáno, že disponibilní zůstatek na účtu [číslo] v měsíci září 2021 činil 875 979,22 Kč. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázáno, že [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [obec] [část obce], [ulice a číslo] čestně prohlásil, že účet č. [bankovní účet] je společný s manželkou [celé jméno žalobkyně] a prostředky na něm použijí k vyplacení vypořádacího podílu spoluvlastnictví. Čestné prohlášení je datováno 5. 10. 2021 a podepsáno [jméno] [příjmení]. Z účastnického výslechu žalobkyně vzal soud za prokázáno, že pokud jde o finanční prostředky na vyplacení vypořádacího podílu, pak je má k dispozici aktuálně ve výši 870 000 Kč, kdy se jedná o společné finanční prostředky žalobkyně a jejího manžela, nacházejí se v bance na účtu, který je veden na jméno manžela. Manžel souhlasí s tím, že tyto finanční prostředky budou použity způsobem, že se z nich vyplatí vypořádací podíl. Žalobkyně má dále k dispozici spořicí účet, dále má pravidelnou mzdu kolem 20 000 Kč a s manželem pak mají dohromady příjem kolem 50 000 Kč měsíčně. Průměrné měsíční náklady na rodinu činí 20 000 Kč. Z dodatku znaleckého posudku [číslo] vypracovaným jako dodatek ke znaleckému posudku [číslo] znalcem [příjmení] [celé jméno znalce] dne 28. 11. 2021 vzal soud za prokázáno, že účelem dodatku znaleckého posudku bylo doplnit a aktualizovat znalecký posudek ze dne 3. 6. 2020 [číslo] ohledně určení obvyklé ceny nemovitosti - pozemků zapsaných na [list vlastnictví] pro katastrální území Bludovice, obec Havířov, kdy obvyklá cena nemovitostí má být zjištěna ke dni vypracování a doplnění znaleckého posudku. Úkolem znalce je provést ocenění nemovitých věcí obvyklou cenou, kdy obvyklou cenou pro účely zákona se rozumí cena, která by byla dosažena při prodeji stejného, popř. obdobného majetku, nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Zvažují se všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího, ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumí např. stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim. Obvyklá cena vyjadřuje hodnotu majetku nebo služby a určí se ze sjednaných cen porovnáním. Vzhledem k tomu, že znalec nemá dostatek pro ocenění potřebných informací o skutečně realizovaných převodech obdobného nemovitého majetku v relevantním období, tj. od počátku roku 2021 do 28. 11. 2021, není možné obvyklou cenu určit, z toho důvodu bude ocenění ve smyslu § 2 odst. 3 a 4 zák. č. 151/1997 Sb. provedeno tržní hodnotou za použití inzerovaných prodejů obdobného majetku v širším okolí. Pro zjištění tržní hodnoty znalec zvolil ocenění porovnávacím způsobem podle inzerovaných prodejů obdobných nemovitostí, porovnáním a aplikací na oceňovanou nemovitou věc. Ocenění podle cenového předpisu bylo provedeno ve znaleckém posudku [číslo] ze dne 3. 6. 2020 a mělo pouze podpůrný charakter. Znalec pro ocenění použil sedm objektů, kdy minimální jednotková cena za m2 byla stanovena 13 855,56 Kč, maximální jednotková cena za m2 18 131,37 Kč a průměrná jednotková cena činí 16 311,78 Kč, při užitné ploše 230 m2 pak je porovnávací hodnota 3 751 300 Kč. Znalec tržní hodnotu stanovil porovnávacím způsobem, tj. porovnáním a aplikací na oceňovanou nemovitou věc podle inzerovaných prodejů obdobných nemovitostí, na částku 3 750 000 Kč.

9. Soud zamítl návrhy na provedení důkazů, a to výslechem znalcem pana [jméno] [příjmení], ohledáním na místě samém, dokumentací k insolvenčnímu řízení na čl. 55 – 62 spisu, výpisem z účtu o vrácení peněz žalovanému, svědeckou výpovědí manžela žalobkyně, návrhem na ustanovení znalce k zodpovězení na znalecké otázky, zda lze nemovitost reálně rozdělit, výslechem svědků – [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], geometrickým nákresem na čl. 95 – 97 spisu, výpisem z účtu žalovaného a výslechem znalce, když má za to, že tyto důkazy jsou ve věci nadbytečné s ohledem na právní hodnocení věci.

10. Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o tomto skutkovém stavu: na listu vlastnictví [číslo] pro Katastrální území Bludovice, obec Havíř, okres [okres] bylo zapsáno vlastnické právo [jméno] [příjmení] v podílu 4/6, [celé jméno žalobkyně] v podílu 1/6 a [celé jméno žalovaného] v podílu 1/6 k nemovitostem, a to pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha, na kterém se nachází stavba rodinného domu [adresa], pozemku parc. [číslo] orná půda, pozemku parc. [číslo] zahrada a pozemku parc. [číslo] ostatní plocha. Na listu vlastnictví [číslo] pro Katastrální území Bludovice, obec Havířov, okres [okres], je aktuálně zapsáno vlastnické právo [celé jméno žalobkyně] v podílu 5/6 a [celé jméno žalovaného] v podílu 1/6 k nemovitostem, a to pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha, na kterém se nachází stavba rodinného domu [adresa], pozemku parc. [číslo] orná půda, pozemku parc. [číslo] zahrada a pozemku parc. [číslo] ostatní plocha. Znaleckým posudkem znalce [příjmení] [celé jméno znalce] byl ke dni 27. 5. 2020 určen odhad obvyklé ceny nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví 225 pro Katastrální území Bludovice, obec Havířov, pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], garáž a vedlejší stavba s příslušenstvím a pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] parc. č. 2451 s příslušenstvím ve výši 3 100 000 Kč. Dále znalec vyslovil závěr, že oceňované nemovitosti tvoří funkční celek, kdy jednotným funkčním celkem se rozumějí pozemky v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, které souvisle navazují na pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří se stavbou, se společným účelem jejich využití. Znalec provedl odhad obvyklé ceny porovnávací metodou. Znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 24. 10. 2018 byla zjištěna obvyklá cena srovnávacím způsobem předmětných nemovitostí na částku 3 600 000 Kč. Znalec stanovil i věcnou hodnotu nemovitostí. Dodatkem znaleckého posudku [číslo] 2021 zhotoveným znalcem [příjmení] [celé jméno znalce] dne 28. 11. 2021 byla zjištěna obvyklá cena nemovitosti, kdy znalec stanovil tržní hodnotu porovnávacím způsobem na částku 3 750 000 Kč. Předmětné nemovitosti užívá v současné domě matka žalobkyně a žalovaného, která v domě bydlí a hospodaří zde. Vztahy mezi účastníky navzájem nejsou souladné. Žalobkyně má k dispozici finanční prostředky v aktuální výši cca 870 000 Kč na vyplacení vypořádacího podílu žalovanému.

11. Podle ust. § 1140 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. (dále o. z.) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

12. Podle ust. § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

13. Podle ust. § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

14. Podle ust. 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

15. Podle ust. 1144 odst. 2 o. z. rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

16. Podle ust. § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

17. V daném případě soud na základě provedeného dokazování rozhodl o zrušení podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k nemovitostem zapsaným na listu vlastnictví 255 pro Katastrální území Bludovice, obec Havířov, okres [okres], vedeného u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava a rozhodl, že nemovitosti se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně. Dále bylo rozhodnuto o povinnosti žalobkyně vyplatit žalovanému vypořádací podíl. V daném případě se spoluvlastníci nedohodli o zrušení spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem. Z toho důvodu podala původní žalobkyně návrh na zrušení spoluvlastnictví a domáhala se rozhodnutí soudu o tom, komu budou nemovitosti přikázány a v jaké výši bude vyplácen vypořádací podíl. V průběhu řízení nastala situace, kdy původní žalobkyně převedla své spoluvlastnické právo k předmětným nemovitostem na žalovanou tak, že došlo ke splynutí s osobou původní žalobkyně a žalovaná se stala právní a procesní nástupkyní žalobkyně. Žalobkyně má ve svém spoluvlastnickém podílu 5/6 předmětných nemovitostí, žalovaný 1/6. V prvé řadě se soud zabýval možností, zda je možné společnou věc rozdělit (§ 1144 o. z.). Podmínkou rozdělení společné věci je, je-li to možné. Tato podmínka není naplněna pouhou faktickou možností a technickou proveditelností, ale také funkčním opodstatněním rozdělení. Rozumí se jí reálné rozdělení jedné určité zpravidla nemovité věci. ([příjmení], a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976 – [číslo]). Komentář. I. vydání [obec]: CHBECK 2013 strana 579. Soud má za to, že předmětné nemovitosti není možné reálně rozdělit. K této úvaze dospěl soud poté, co zhodnotil jednotlivé důkazy ve věci provedené jednotlivě i ve vzájemné souvislosti a zejména s ohledem na vyjádření účastníků řízení. Soud musí konstatovat, že vztahy mezi účastníky řízení jsou velmi napjaté a narušeny. Od samého počátku původní žalobkyně zastávala názor, který následně zastává i žalobkyně, že reálné rozdělení nemovitostí není možné, neboť tyto tvoří funkční celek, kdy se jedná o dům s předzahrádkou a zahradou a přilehlé pozemky, na kterých se nachází garáž, pergola, hospodářská budova. Pozemky jsou užívány jako zahrada, je zde skleník, vrostlé porosty stromů. Rodinný dům má dvě bytové jednotky s jedním společným vchodem. Garáž užívá z části žalovaný i matka žalovaného původní žalobkyně k chovu zvířectva. Užívání pozemků je provázené. Stavby a pozemky již z jejich vzájemné provázanosti, umístění nelze reálně rozdělit bez významných stavebních zásahů s finanční náročností. Žalovaný měl původně primární zájem o užívání garáže a přístupu k ní a o hospodářskou budou a přístupu k ní. Znalec se vyjádřil, že předmětné nemovitosti tvoří funkční celek, když na pozemky evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří se stavbou, souvisle navazují pozemky v druhu zahrady nebo ostatní plocha a jejich společným účelem je jejich využití. Žalovaný preferoval takový způsob rozdělení věci, kdy by do vlastnictví nabyl pouze jim vybrané nemovitosti s požadovanými stavbami. Tento způsob dělení by vedl k nutnosti realizace řízení služebnosti nebo jiného věcného práva. Soud vědom si zákonných hledisek způsobu vypořádání při zrušení spoluvlastnictví zastává názor, že s ohledem okolnosti sporu, na křehkost vztahů mezi účastníky, způsob dosavadního užívání nemovitostí (nemovitost užívá matka nynějších účastníků) i obecných zásad spravedlnosti a slušnosti reálné rozdělení není dobře možné. Smyslem soudního rozhodnutí je i to, že by nemělo vést k případným budoucím sporům mezi účastníky. Ostatně i žalovaný vyslovil souhlas s tím, aby nemovitosti připadly žalobkyni v plném rozsahu s tím, že mu jde pouze o výši vypořádacího podílu a má za to, že vtahy mezi účastníky jsou za osobu žalovaného nenapravitelně poškozeny. Soud proto rozhodl o přikázání věci za přiměřenou náhradu jednomu spoluvlastníkovi, a to žalobkyni. Žalobkyně v předmětném řízení vlastní 5/6 vypořádávaných nemovitostí. Žalobkyně má zájem předmětné nemovitosti do budoucna užívat, v současné domě nemovitosti užívá matka účastníků a tento způsob vypořádání, se soudu jeví s ohledem na veškeré okolnosti případu za řešení, které je přístupné za současného stavu věci pro oba účastníky sporu. Nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně. Soud zavázal žalobkyni k vyplacení vypořádacího podílu žalovanému. Při stanovení výše vypořádacího podílu vycházel soud zejména za znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce], který ve svém dodatku ke znaleckému posudku stanovil obvyklou cenu nemovitosti na částku 3 750 000 Kč. Obvyklá cena byla stanovena dle odborného odhadu znalce na základě zvážení všech okolnosti. Závěry znaleckého posudku jsou logické, odůvodnění je přiléhavé. Se všemi námitkami žalovaného ke znaleckému posudku se znalec vypořádal. Pokud žalovaný odkazoval na znalecký posudek znalce [příjmení] [příjmení], jehož odhad obvyklé ceny byl jiný, oba znalci použili porovnávací metodu za použití inzerovaných prodejů obdobných nemovitostí s využitím korekčních koeficientů pro přepočet na oceňované nemovité věci. Volba jednotlivých koeficientů a jim přiřazených hodnot je pak na subjektivním hodnocení každého znalce, kdy znalec [příjmení] [příjmení] použil jiný koeficient velikosti objektu. Nicméně soud uzavírá, že po doplnění znaleckého posudku vychází z obvyklé ceny nemovitostí, které byla stanovena na částku 3 750 000 Kč. Pokud žalovaný vlastní 1/6 vypořádávaných nemovitostí, pak jeho vypořádací podíl soud ohodnotil na částku 625 000 Kč. Žalobkyně v řízení prokázala, že má finanční zdroje na úhradu vypořádacího podílu a je v jejích reálných možnostech ho zaplatit v přiměřené době, proto byla zavázána k jeho úhradě do 3 dnů od právní moci rozhodnutí.

18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně neúspěšný žalovaný je povinen zaplatit procesně úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 210 667 Kč Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 7 000 Kč a dále náklady právního zastoupení přiznané dle vyhlášky 177/96 Sb. ust. § 8 odst. 5 ve spojení s ust. § 7 bod 6, kdy při stanovení jednoho úkonu bylo vycházeno z částky 625 000 Kč. Hodnota odměny za jeden úkon právní služby činí 10 220 Kč. Byly přiznány úkony: příprava a převzetí věci, sepis žaloby, vyjádření žalobkyně ve věci ze dne 16. 4. 2018, účast u jednání dne 16. 8. 2018, sepis doplnění a vyjádření ze dne 14. 9. 2018, účast u jednání dne 1. 11. 2018, porada s klientkou a sepis návrhu na mimosoudní řešení – dopis ze dne 2. 11. 2018 a ze dne 22. 11. 2018, účast u jednání dne 22. 11. 2019 v rozsahu 2 úkonů, když jednání přesahovalo 2 hodiny, vyjádření žalobkyně k návrhu na odklad ze dne 23. 1. 2019, účast u jednání dne 10. 10. 2019 v rozsahu 2 úkonů, když jednání přesahovalo 2 hodiny, návrh na záměnu účastníků ze dne 16. 3. 2021, vyjádření žalobkyně k odvolání žalovaného ze dne 28. 4. 2021, účast u jednání dne 5. 10. 2021 v rozsahu 2 úkonů, když jednání přesáhlo 2 hodiny a účast na jednání dne 4. 4. 2022, vyjádření k odvolání žalovaného ze dne 28. 4. 2021 v rozsahu jedné poloviny 5 110 Kč a vyjádření k odkladu ze dne 23. 1. 2019 v rozsahu jedné poloviny 5 110 Kč. Úkony přiznány dle ust. § 11 odst. 1 bod a) d) e) a ust. § 11 odst. 3). Dále byl přiznán 16x režijní paušál po 300 Kč a 21 % DPH ze všech položek mimo soudního poplatku. Celkové náklady ve výši 210 667 Kč je tak žalovaný povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně tak, jak je to uvedeno ve výroku rozhodnutí.

19. Ve výroku V. rozsudku byla žalovanému ve smyslu ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. uložena povinnost uhradit náklady České republice náklady za znalecké dokazování ve výši 17 261 Kč. Stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které hradil. Soud vyhověl žalobnímu nároku žalobkyně, z procesního hlediska je žalovaný ve věci procesně neúspěšný. Proto je povinen k úhradě nákladů na znalecké dokazování, které byly vynaloženy ve výši 17 261 Kč.

20. Tak, jak je to uvedeno ve výroku VI. rozsudku bude žalobkyni po právní moci rozhodnutí vrácena záloha na znalecké dokazování ve výši 2 000 Kč, když žalobkyně je v tomto řízení ve věci úspěšná a ve smyslu ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Náklady řízení hrazeny státem za provedené znalecké dokazování uhradí žalovaný.