108 C 197/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Zavázalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 30 657,44 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku s tím, že pokud žalovaná tuto povinnost nesplní, je povinna od čtvrtého dne od právní moci rozsudku až do zaplacení platit žalobkyni úrok z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o osm procentních bodů a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalované.

II. Co do částky částka spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši částka a spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce na náhradě nákladů řízení částku částka.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že účastnice uzavřely za pomoci elektronických prostředků dne datum Smlouvu o úvěru Anonymizováno č. hodnota (dále jen „Smlouva“), na základě které, se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr/úvěrový limit a žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka. Žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě 30 dnů. Jelikož žalovaná přes tuto výzvu neuhradila svůj dluh, přistoupila žalobkyně k odstoupení od Smlouvy. Žalobkyně považuje pohledávku za splatnou ke dni datum. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši částka, smluvních poplatků ve výši částka a smluvního úroku z jistiny ve výši částka. Na úhradu svých závazků ze smlouvy o úvěru zaplatila žalovaná částka. Žalovaná je v prodlení a žalobkyně se domáhá rovněž zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši.

2. Dne datum byla mezi žalobkyní jako poskytovatelem úvěru a žalovanou jako klientem uzavřena smlouva o úvěru Anonymizováno č. hodnota, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr na nákup spotřebního zboží ve výši částka u prodejce právnická osoba. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaná je svobodná a nemá vyživovací povinnosti. Tyto skutečnosti má soud za prokázány ze smlouvy a oznámení o odchozí platbě.

3. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti má soud za prokázáno, že žalobkyně při poskytnutí úvěru vycházela z toho, že žalovaná má příjem ze zaměstnání ve výši částka, její náklady na bydlení činí částka měsíčně, splácí úvěr částkou částka. Tyto údaje žalobkyně ověřovala z příslušných databází a registrů. Měla k dispozici občanský průkaz žalované, provedla lustraci v registru SOLUS, CRIF a v centrálním registru exekucí.

4. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky na nákup spotřebního zboží ve výši částka a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit sjednaným způsobem. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1810 a následujících občanského zákoníku smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaná jednala jako spotřebitel a žalobkyně jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru“), tj. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. U jednání, jež se ve věci konalo byla žalobkyně poučena soudem ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, že soud nemá za prokázáno, že žalobkyně vynaložila odbornou péči při zkoumání úvěruschopnosti žalované. Přes toto poučení žalobkyně žádné další důkazy nenavrhla. Soud má proto za to, že žalobkyně v řízení neprokázala, že před uzavřením smlouvy o úvěru vynaložila odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalované. Ve vztahu k majetkové situaci žalované se žalobkyně spolehla pouze na její tvrzení, aniž by měla konkrétní představu o skutečných příjmech a výdajích žalované. Tento způsob, jakým poskytovatel úvěru zkoumal schopnost žalované úvěr splácet, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Žalobkyně tak poskytla žalované úvěr v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Za absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované a v důsledku toho neplatnosti smlouvy o úvěru, se soud zabýval otázkou, zda lze žalobě vyhovět jako bezesmluvnímu nároku žalobkyně. V tomto směru dospěl k závěru, že na základě neplatné smlouvy žalovaná vyčerpala úvěr ve výši částka a na úhradu svých závazků zaplatila celkem částka. Rozdíl těchto dvou částek představuje za absence jakéhokoli smluvního důvodu bezdůvodné obohacení žalované, které je žalovaná povinna žalobkyni vydat. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je speciálním ustanovením k obecné úpravě o vydání bezdůvodného obohacení, jak je upraveno v občanském zákoníku. Důvodová zpráva k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na to, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Text v době přiměřené jeho možnostem míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (logický výklad). Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud, a to v případě, že mezi účastníky splatnost nebyla dohodnuta. Doba splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele) daný úvěr splácet. V tomto případě nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem úvěrovaného ve shodě s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V projednávané věci k dohodě o splatnosti mezi účastníky zjevně nedošlo, soud proto určil splatnost nesplacené jistiny. A protože žalovaná ničeho netvrdila o svých možnostech, je nutno vycházet ze skutečnosti, že je v možnostech žalované dlužnou částku uhradit do tří dnů od právní moci rozsudku. Pro případ prodlení pak se zákonným úrokem z prodlení z celé dlužné částky ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou, zvýšené o osm procentních bodů, a to ode dne následujícího po splatnosti až do úplného zaplacení.

5. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, neboť zbývající nároky plynou ze smlouvy, která je hodnocena jako neplatná.

6. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. zavázal soud žalovanou, aby žalobkyni zaplatila 56 % nákladů řízení, které žalobkyně v souvislosti s tímto řízením účelně vynaložila, neboť žalobkyně byla v řízení úspěšná co do 78 %. Náklady řízení žalobkyně vynaložila částkou částka sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, jednoho úkonu právní služby ve výši částka, dvou úkonů právní služby po částka, tří režijních paušálů po částka, jednoho úkonu právní služby ve výši částka, jednoho režijního paušálu ve výši částka a 21 % DPH ve výši částka. Z celkové částky nákladů řízení má žalobkyně právo na zaplacení 56 %, tj. částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.