108 C 225/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Zavázalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 422 018,01 Kč s příslušenstvím

I. Co do částky , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se řízení zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, a to ve splátkách po , částka, měsíčně s tím, že prvá splátka je splatná k , datum, a další vždy ke každému prvému dni následujícího kalendářního měsíce až do úplného zaplacení. Pro případ prodlení se zaplacením každé jednotlivé splátky je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o osm procentních bodů a platné pro první den kalendářního pololetí v němž došlo k prodlení s úhradou splátky, a to ode dne následujícího po splatnosti každé jednotlivé splátky až do zaplacení.

III. Co do úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce na náhradě nákladů řízení částku , částka, .

V. Po právní moci výroku o částečném zastavení řízení bude žalobkyni vrácen soudní poplatek ve výši , částka, prostřednictvím účtárny Okresního soudu v Karviné.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, . (dále jen „Banka“) uzavřela se žalovaným dne , datum, za pomoci prostředků elektronické komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut konsolidační spotřebitelský úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal úvěr splácet 108 splátkami po , částka, . Před uzavřením smlouvy o úvěru Banka s odbornou péčí vyhodnotila úvěruschopnost žalovaného. Nespoléhala se jen na informace poskytnuté žalovaným, ale úvěruschopnost žalovaného aktivně zjišťovala a poskytnuté informace ověřovala. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl výši příjmu , částka, , což odpovídalo jeho průměrnému příjmu v měsících předcházejících poskytnutí úvěru, jak bylo zřejmé z výpisu z účtu žalovaného. Dále v žádosti uvedl výdaje ve výši , částka, a nájemné ve výši , částka, . Banka stanovila životní výdaje žalovaného na základě jím sdělených údajů (např. počet vyživovaných osob, způsob bydlení apod.) v kombinaci s interními informacemi Banky, včetně využití statistických údajů, aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na částku , částka, . Co do částky , částka, byl úvěr účelově určen ke konsolidaci dvou závazků z úvěru, které měl žalovaný v té době u Banky, a jejichž splátky řádně plnil. Na úhradu svých závazků z tvrzené smlouvy o úvěru žalovaný zaplatil celkem , částka, .

2. Žalovaný sdělil soudu, že se nachází od , datum, ve výkonu trestu. Dostal se do těžké životní situace (rozvod manželství, úmrtí matky), skončil na ulici a v době od , Anonymizováno, začal páchat trestnou činnost. Aktuálně čeká na konečné zařazení do příslušené věznice, kde se bude snažit získat pracovní zařazení, aby mohl začít své dluhy splácet. Osobní účasti u soudu při projednání věci se žalovaný vzdal.

3. Před zahájením jednání o věci samé vzala žalobkyně žalobu částečně zpět o částku , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že při sepisu žaloby došlo k chybě v psaní a počtech a žalobkyně se správně domáhá pouze zaplacení částky , částka, představující rozdíl mezi vyplacenou jistinou úvěru a zaplacenými splátkami.

4. V souladu s tímto dispozitivním úkonem žalobkyně soud řízení podle § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. částečně zastavil v rozsahu zpětvzetí žaloby.

5. Mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným byla dne , datum, za pomoci elektronických prostředků na dálku v prostředí bankovní aplikace , Anonymizováno, uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě Banka poskytla žalovanému úvěr v celkové výši , částka, , který byl co do částky , částka, určen ke konsolidaci úvěrů, které měl žalovaný na základě dvou smluv o úvěru u Banky, a co do částky , částka, nebyl úvěr omezen účelem poskytnutí. Žalovaný se zavázal úvěr splácet formou 108 splátek po , částka, . Tyto skutečnosti má soud za prokázány ze smlouvy o úvěru a detailů zadaných operací v aplikaci , Anonymizováno, .

6. Z listiny označené jako , Anonymizováno, má soud za prokázáno, že Banka v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru zaznamenala žalovaným tvrzenou výši příjmu , částka, , což hodnotila jako odpovídající jeho průměrnému příjmu v měsících předcházejících poskytnutí úvěru dle z výpisu z účtu žalovaného. Dále stanovila životní výdaje žalovaného na základě jím sdělených údajů (např. počet vyživovaných osob, způsob bydlení apod.) v kombinaci s interními informacemi Banky, včetně využití statistických údajů, aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na částku , částka, . Žalovaný v žádosti uvedl nulovou výši dosavadních splátek a Banka zjistila, že kromě dvou konsolidovaných úvěrů má kontokorentní úvěr s limitem , částka, a orientační splátkou ve výši , částka, a revolvingový úvěr s limitem , částka, a orientační splátkou ve výši , částka, . Od , datum, splácel Bance úvěr, jehož zbývající dlužná částka činila , částka, a od , datum, splácel Bance úvěr, jehož zbývající dlužná částka činila , částka, .

7. Z výpisů z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, má soud za prokázáno, že s výjimkou měsíce , Anonymizováno, byl v každém měsíci stav účtu žalovaného na počátku i konci zúčtovacího období v debetním stavu. Pravidelným příjmem žalovaného byla výplata mzdy od zaměstnavatele společnosti , Anonymizováno, . Jedinými trvalými příkazy byly platby v celkové výši , částka, měsíčně. Převážná většina debetních položek je v podobě plateb kartou a výběrů z bankomatu. Objevují se platby v podobě nijak nespecifikovaných převodů z účtu. V , Anonymizováno, je z účtu žalovaného patrno, že začal sázet u společnosti , právnická osoba, . V , Anonymizováno, realizoval žalovaný v průběhu jediného dne sázky přes , Anonymizováno, ve výši , částka, a ve sledovaném období docházelo k převodu peněz mezi předmětným běžným účtem žalovaného a hráčským , Anonymizováno, žalovaného u společnosti , právnická osoba, .

8. Ze sdělení věznice má soud za prokázáno, že žalovaný je od , Anonymizováno, pracovně zařazen a pobírá pracovní odměnu ve výši , částka, . Na pracovní odměnu žalovaného jsou vedeny srážky na základě exekučních příkazů, rozhodnutí soudu a na náklady výkonu trestu.

9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, Banka postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni, jak má soud za prokázáno z vyhotovení smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených případů.

10. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému částku , částka, a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit během 108 měsíců formou sjednaných splátek ve výši , částka, . Tato smlouva je ve smyslu § 1810 občanského zákoníku smlouvou spotřebitelskou. Povinností poskytovatele úvěru bylo ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. před poskytnutím úvěru vynaložit odbornou péči při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Teprve poté, kdy by poskytovatel úvěru při vynaložení takové odborné péče měl za to, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet, bylo na místě úvěr poskytnout. V žalobě popsaný způsob, jakým poskytovatel úvěru zkoumal úvěruschopnost žalovaného neodpovídá zákonným kritériím odborné péče. Právní předchůdce žalobkyně měl sice z výpisů z účtu žalovaného přehled o výši jeho mzdy, avšak ze stejných výpisů z účtu nebylo možno získat relevantní informaci a základních nutných výdajích žalovaného, např. na bydlení, energie apod. Za posledních 6 měsíců před poskytnutím úvěru skončil konečný zůstatek na běžném účtu žalovaného pouze v jednom měsíci kreditní výší zůstatku, navíc v posledních dvou měsících sledovaného období bylo zřejmé, že žalovaný sázel prostřednictvím společnosti , právnická osoba, ., u které měl vedené i hráčské , Anonymizováno, . Pro určení výše životních výdajů žalovaného Banka použila matematické modely se započtením statistických dat, bez toho, aby měla relevantní informace, jaké jsou skutečné výdaje žalovaného. Za situace, kdy soud neměl za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně vynaložil odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, byla žalobkyně o tomto důkazním nedostatku poučena. Přes poskytnuté poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě dalšího dokazování o tvrzené skutečnosti, žalobkyně žádné další důkazy nenavrhla. Na žalobkyni leželo břemeno důkazu a neunesla jej. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy o úvěru vynaložil poskytovatel úvěru odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a smlouva o úvěru uzavřená je z tohoto důvodu neplatná. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Za absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a v důsledku toho neplatnosti smlouvy o úvěru, se soud zabýval otázkou, zda lze žalobě vyhovět jako bezesmluvnímu nároku žalobkyně. V tomto směru dospěl k závěru, že na základě neplatné smlouvy žalovaný vyčerpal částku , částka, a na úhradu svých závazků zaplatil celkem , částka, . Rozdíl těchto dvou částek představuje za absence jakéhokoli smluvního důvodu bezdůvodné obohacení žalovaného, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je speciálním ustanovením k obecné úpravě o vydání bezdůvodného obohacení, jak je upraveno v občanském zákoníku. Důvodová zpráva k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na to, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Text v době přiměřené jeho možnostem míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (logický výklad). Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud, a to v případě, že mezi účastníky splatnost nebyla dohodnuta. Doba splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele) daný úvěr splácet. V tomto případě nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem úvěrovaného ve shodě s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V projednávané věci k dohodě o splatnosti mezi účastníky zjevně nedošlo, soud proto určil splatnost nesplacené jistiny. S ohledem na skutečnost, že žalovaný je ve výkonu trestu pracovně zařazen, avšak z pracovní odměny jsou prováděny srážky na již existující pohledávky, rozhodl soud o tom, že žalovaný zaplatí přiznanou částku žalobkyni dle svých možností v aktuálních splátkách po , částka, odvíjejících se od jeho aktuální finanční situace. teprve v případě neplnění těchto splátek je žalovaný povinen platit také úrok z prodlení v zákonné výši podle §§ 1968 a 1970 občanského zákoníku.

11. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, neboť na přiznání úroků z prodlení za dobu od , datum, s ohledem na výše uvedené nemá žalobkyně právní nárok.

12. Podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů, neboť neúspěch žalobkyně a její procesní zavinění na zastavení řízení je pouze v nepatné části. Žalobkyně vynaložila náklady na zaplacení soudního poplatku ve výši , částka, , čtyři úkony právní služby po , částka, , čtyři režijní paušály po , částka, , náhradu za ztrátu času cestou k procesnímu soudu v rozsahu šesti započatých půlhodin na trase , adresa, a zpět po , částka, a 21 % DPH ve výši , částka, , tj. celkem , částka, . Žalobkyně požadovala také zaplacení jízdného osobním automobilem na trase , adresa, a zpět, avšak tato část nákladů řízení jí nebyla přiznána, neboť soudu nebyl do dne písemného vyhotovení rozsudku předložen technický průkaz použitého vozidla.

13. Po právní moci výroku o částečném zastavení řízení, bude žalobkyni vrácena vratná část zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, prostřednictvím účtárny Okresního soudu v Karviné, neboť žaloba byla částečně vzata zpět před projednáním věci.