108 C 271/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Zavázalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 30 870,56 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, a to ve splátkách po , částka, měsíčně s tím, že prvá splátka je splatná k 1. dni kalendářního měsíce následujícím po dni, v němž tento rozsudek nabude právní moci. Pro případ prodlení se zaplacením každé jednotlivé splátky je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o osm procentních bodů a platné pro první den kalendářního pololetí v němž došlo k prodlení s úhradou splátky, a to ode dne následujícího po splatnosti každé jednotlivé splátky až do zaplacení.

II. Co do částky , částka, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, , spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, a spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce na náhradě nákladů řízení částku , částka, .

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela žalovaná se žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, (dále jen "Smlouva"). Před uzavřením Smlouvy žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalované, a to kontrolou v několika registrech nebo dostupných databází, výpočtem částky, která žalované zbývá po odečtení všech mandatorních výdajů, za pomoci automatizovaných a statistických modelů a důsledným zjišťováním kreditního skóre žalované. Na základě uzavřené smlouvy byla žalovaná oprávněna opakovaně čerpat finanční prostředky až do naplnění sjednaného úvěrového rámce ve výši , částka, a zavázala se čerpané finanční prostředky splácet způsobem stanoveným ve smlouvě. Své smluvní povinnosti však řádně neplnila. Vyčerpala finanční prostředky v celkové výši , částka, , avšak zaplatila pouze , částka, .

2. Žalovaná připustila, že se žalobkyní uzavřela tvrzenou úvěrovou smlouvu (byť má pochybnosti o kontraktačním procesu), avšak namítla, že tato smlouva nebyla uzavřena platně, neboť žalobkyně selhala ve své povinnosti před uzavřením smlouvy o úvěru vynaložit odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalované. Žalovaná v době sjednání smlouvy nedokázala správně vyhodnotit své možnosti a podmínky smlouvy a na rizika spojená s plněním smluvních závazků nebyla nijak upozorněna. Před uzavřením smlouvy stačilo, aby žalovaná předložila svůj doklad totožnosti, nikdo nepožadoval, aby doložila své základní životní výdaje, např. na bydlení. V rozhodné době byla studentkou s občasným příjmem z příležitostných brigád a peníze potřebovala na úhradu svých studijních nákladů. Měla přislíbenu další brigádu a věřila, že bude schopna poskytnuté finanční prostředky splácet. Samotná žalobkyně v úvodu smlouvy uvedla, že příjem žalované činí , částka, a její výdaje na bydlení, splátky a ostatní náklady činí , částka, . Již z tohoto je patrno, že žalovaná nebyla úvěruschopná. Pokud žalobkyně započítala v rámci smlouvy také ničím neověřené příjmy dalších členů domácnosti v celkové výši , částka, , učinila tak nesprávně. Při navýšení úvěrového rámce žalobkyně nepožadovala po žalované ničeho. Pokud žalobkyně namísto zjištění skutečných životních nákladů budoucího klienta kalkuluje obecné matematické a statistické modely čerpající ze stanovených částek životního minima a normativních nákladů na bydlení, neplní svou povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z těchto důvodů by mělo být nároku žalobkyně vyhověno pouze částečně v rozsahu vyčerpaného bezdůvodného obohacení žalované. Žalovaná se pokoušela dospět se žalobkyní ke smírnému vyřešení věci, které by nevyžadovalo řešení soudní cestou, avšak s ohledem na postoj žalobkyně neuspěla. Žalovaná tvrdila, že celkem vyčerpala finanční prostředky ve výši , částka, a zaplatila celkem , částka, . S ohledem na svou neutěšenou finanční situaci se obrátila na bezplatnou právní poradnu společnosti , právnická osoba, . a navrhovala, aby byla soudem zavázána zaplatit žalobkyni sumu svého bezdůvodného obohacení ve splátkách po , částka, měsíčně.

3. Žalobkyně argumentovala, že před uzavřením smlouvy si vyžádala výpisy z účtu žalované za období od , Anonymizováno, . do , datum, , z nichž měla možnost zjistit výdaje žalované na stravu, drogerii, oblečení, léky a dopravu a také zbytné výdaje, o kterých lze předpokládat, že mohou být při převzetí závazku po dobu jeho plnění omezeny. Dle zprávy NRKI žalovaná své dosavadní závazky plnila bez prodlení a její platební morálky byla na velmi vysoké úrovni. S ohledem na výši poskytnutého úvěru a výši splátky byla žalovaná z výše uvedených důvodů hodnocena jako úvěruschopná.

4. Před zahájením projednání věci vzala žalobkyně žalobu zpět o částku , částka, , kterou jí žalovaná zaplatila po podání žaloby a usnesením zdejšího soudu č. j. , spisová značka, bylo řízení v tomto rozsahu zastaveno.

5. Z výpisu z běžného účtu žalované za dobu od , datum, do , datum, má soud za prokázáno, že žalované byla vyplacena mzda ve výši , částka, , , částka, a , částka, . Kromě toho si v květnu 2024 vzala půjčku , Anonymizováno, od žalobkyně ve výši , částka, , v červnu 2024 půjčku od , Anonymizováno, ve výši , částka, , bez nichž by v obou měsících skončil účet žalované v debetním zůstatku. V červnu 2024 obdržela také jednorázovou, nijak nespecifikovanou platbu ve výši , částka, . Všechny ostatní položky ve výpisu z účtu žalované jsou položkami debetními a byly realizovány prostřednictvím plateb kartou. Z výpisu z účtu není patrna výše základních životních výdajů žalované např. na bydlení, energie apod.

6. Z karty klienta má soud za prokázáno, že žalobkyně pro účely revolvingového úvěru s úvěrovým rámcem ve výši , částka, kalkulovala příjem žalované z pracovního poměru ve výši , částka, , měsíční výdaje domácnosti ve výši , částka, a příjmy ostatních členů domácnosti ve výši , částka, . Nezaznamenala žádné negativní poznatky z registru , Anonymizováno, (interní registr žalobkyně), registrů SOLUS, NRKI a Centrální evidence exekucí.

7. Z úvěrové zprávy má soud za prokázáno, že žalobkyně měla informaci o tom, že žalovaná měla závazky se zbývající sumou splátek v celkové výši , částka, a žádné předchozí dlužné splátky.

8. Z listiny označené jako ověření bonity MLS má soud za prokázáno, že žalobkyně kalkulovala výdaje žalované ve výši životního minima částkou , částka, a výdaje na splátky ve výši , částka, . Zohledňovala také situaci domácnosti se započtením tvrzených příjmů ostatních členů domácnosti, tvrzených výdajů na splátky úvěrů, životní minimum ostatních členů domácnosti a normativní náklady na bydlení.

9. Ze smlouvy o úvěru, dohledání činnosti klienta a shodných tvrzení účastnic má soud za prokázáno, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru a žalovaná jako úvěrovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně umožnila žalované čerpat úvěrový rámec do výše , částka, a žalovaná se zavázala úvěr splácet ve smlouvě stanoveným způsobem. Součástí textu smlouvy jsou údaje o tom, že žalovaná je zaměstnána s příjmem ve výši , částka, , příjem ostatních členů domácnosti činí , částka, , výdaje na bydlení činí , částka, , splátky úvěrů , částka, a ostatní výdaje , částka, . Z dodatků ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, , , datum, a , datum, má soud za prokázáno, že žalobkyně navýšila úvěrový rámec poskytnutý žalované postupně na částky , částka, , , částka, a , částka, .

10. Z návrhu žalované na smírné řešení sporu a reakce žalobkyně má soud za prokázáno, že žalovaná se pokusila před podáním žaloby vyřešit otázku svých závazků vůči žalobkyni smírnou cestou, namítala nedostatek zkoumání její úvěruschopnosti a navrhovala zaplacení dlužných jistin splátkami po , částka, , neboť nadále má příjem pouze z brigád a jeho výše je kolísavá. Žalobkyně zastávala stanovisko, že úvěruschopnost žalované zkoumala řádně, požadovala zaplacení nejen dlužných jistin, ale také smluvního příslušenství a za přiměřené považovala splátky v celkové výši , částka, měsíčně.

11. Mezi žalobkyní a žalovanou byla ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěrový rámec v původní výši , částka, , který v následujících týdnech navýšila až na , částka, . Žalovaná se zavázala vyčerpané finanční prostředky vrátit ve smlouvě stanoveným způsobem. Smlouva je ve smyslu § 1810 občanského zákoníku smlouvou spotřebitelskou. Povinností žalobkyně jako poskytovatele úvěru bylo ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. před poskytnutím úvěru, i před jeho podstatným navýšením, vynaložit odbornou péči při zkoumání úvěruschopnosti žalované. Teprve poté, kdy by při vynaložení takové odborné péče měla za to, že žalovaná je schopna poskytnutý úvěr splácet, bylo na místě úvěr poskytnout. V řízení prokázaný způsob, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované neodpovídá zákonným kritériím odborné péče. Žalobkyně měla sice zjištěny údaje o příjmu žalované, avšak v otázce výdajové nezískala žádné informace o základních životních výdajích žalované. Z výpisu z účtu žalované, který měla žalobkyně k dispozici, nebylo možno zjistit výši základních životních výdajů žalované, např. na bydlení a energie. Žalobkyně kalkulovala výši životního minima bez toho, aby zohlednila případné individuální životní potřeby žalované. Z výpisu z účtu žalované bylo navíc patrno, že v posledních dvou měsících před uzavřením předmětné smlouvy se konečný stav na účtu žalované udržel v kreditní výši jen díky dalším dvěma vyčerpaným půjčkám. Žalobkyně kalkulovala také příjmy ostatních členů domácnosti, kteří nebyli účastníky úvěrového vztahu, jejichž výši neměla nijak ověřenu, započítávala částky životního minima dalších členů domácnosti a tzv. normativní výdaje na bydlení bez toho, aby získala reálnou představu o skutečné finanční situaci rodiny. Při trojím navýšení úvěrového rámce až na dvojnásobek původní částky, pak žalobkyně úvěruschopnost žalované neprověřila vůbec. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem podle § 118a odst. 3 o. s. ř. poučena o povinnosti prokázat rozhodnou skutečnost vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti žalované. Také poučení soud poskytne pouze a jedině účastníku, který se k jednání dostaví. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy o úvěru a opakovaném navyšování úvěrového rámce vynaložila odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalované a smlouva o úvěru je z tohoto důvodu neplatná. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Za absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované a v důsledku toho neplatnosti smlouvy o úvěru, se soud zabýval otázkou, zda lze žalobě vyhovět jako bezesmluvnímu nároku žalobkyně. Rozdíl částek, které žalovaná na základě neplatné smlouvy vyčerpala a které na úhradu svých závazků z neplatné smlouvy zaplatila, představuje výši bezdůvodného obohacení žalované. Břemeno důkazu o tom, kolik žalovaná celkem vyčerpala leží na žalobkyni, břemeno důkazu o tom, kolik žalovaná celkem zaplatila pak na žalované. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná vyčerpala celkem , částka, , avšak tuto skutečnost neprokázala. Žalovaná připustila, že vyčerpala finanční prostředky v celkové výši , částka, . Právě částku , částka, proto soud považuje za výchozí sumu pro výpočet bezdůvodného obohacení. Žalovaná tvrdila, že zaplatila celkem , částka, , avšak také ona tuto skutečnost neprokázala, přestože na ní leželo břemeno důkazu. Pro účely výpočtu sumy bezdůvodného obohacení proto soud vycházel z výše zaplacené částky , částka, , tak jak tvrdila žalobkyně. Rozdíl částek , částka, a , částka, proto představuje výši bezdůvodného obohacení žalované, které je žalovaná povinna žalobkyni vrátit, tj. částku , částka, . Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je speciálním ustanovením k obecné úpravě o vydání bezdůvodného obohacení, jak je upraveno v občanském zákoníku. Důvodová zpráva k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na to, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Text v době přiměřené jeho možnostem míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (logický výklad). Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud, a to v případě, že mezi účastníky splatnost nebyla dohodnuta. Doba splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele) daný úvěr splácet. V tomto případě nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem úvěrovaného ve shodě s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V projednávané věci k dohodě o splatnosti mezi účastníky zjevně nedošlo, soud proto určil splatnost nesplacené jistiny. S ohledem na finanční situaci žalované a její možnosti soud ji soud zavázal zaplatit žalobkyni částku , částka, ve splátkách po , částka, měsíčně. Teprve v případě neplacení takto stanovených splátek je žalovaná povinna platit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužných splátek ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou, zvýšené o osm procentních bodů, a to ode dne následujícího po splatnosti každé splátky až do úplného zaplacení.

12. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, neboť zbývající nároky plynou ze smlouvy, která je hodnocena jako neplatná.

13. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni, která byla v řízení úspěšná celkem co do částky , částka, (součet částek , částka, a , částka, ), tj. 66 %, náhradu nákladů řízení v rozsahu 32 %. Při vyhlášení rozsudku došlo k písařské chybě, kdy byla chybně vyhlášena suma 100 % nákladů řízení. Tuto zřejmou neprávnost soud opravil postupem podle § 164 o. s. ř. rozhodnutím, jež má povahu usnesení a je implementováno do písemného vyhotovení rozsudku. Žalobkyně celkem účelně vynaložila náklady částkou , částka, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , tří úkonů právní služby po , částka, , tří režijních paušálů po , částka, , jednoho úkonu právní služby ve výši , částka, , jednoho režijního paušálu ve výši , částka, a 21 % DPH ve výši , částka, . Z celkové částky má právo na zaplacení 32 %, tj. , částka, . Žalobkyni nebyl přiznán samostatný úkon právní služby za částečné zpětvzetí žaloby. Tento procesní úkon měl a mohl být součástí vyjádření žalobkyně k podanému odporu ze dne , datum, , neboť částečným zpětvzetím žaloby žalobkyně zohledňovala platby žalované ze dne , datum, a , datum, .