110 C 398/2017

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Yvonou Del Favero ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované oba zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o 497 184 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, aby žalovaní 1. a 2. byli povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku ve výši 497 184 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 497 184 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným 1. a 2. k jejich ruce společné a nerozdílné náhradu nákladů řízení ve výši 247 363 Kč k rukám právní zástupkyně žalovaných [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaných, aby tito byli zavázáni uhradit mu společně a nerozdílně částku ve výši 559 332 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení. Žalobní návrh odůvodnil tvrzením, že je vlastníkem domu v [obec] na ul. [adresa], čor. 14, který je součástí pozemku parc. [číslo] k. ú. město Brno, zapsaném na [list vlastnictví] vedeném pro katastrální území město Brno a obec Brno u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město. Dne [datum] uzavřel se žalovaným 1. nájemní smlouvu o výstavbě a smlouvu o budoucí nájemní smlouvě č. FOBK [číslo], na základě které přenechal žalovaným půdní prostor (nebytový prostor) o velikosti cca 178 m2 ve shora specifikovaném domě, přičemž žalovaní se jako manželé stali v souladu s § 703 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v tehdy platném znění (dále jen„ obč. zák.“), společnými nájemci tohoto půdního prostoru. Žalovaní se zavázali v pronajatých půdních prostorách vybudovat novou bytovou jednotku. Nájem dle smlouvy byl sjednán na dobu určitou do dne nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí o užívání bytové jednotky, nejdéle však na dobu tří let od podpisu smlouvy. V článku V. smlouvy se obě strany zavázaly, že na požádání uzavřou do 30 dnů ode dne nabytí právní moci příslušného kolaudačního rozhodnutí, kterým se byt vybudovaný nájemcem stane způsobilý k účelu bydlení, nájemní smlouvu k vybudované bytové jednotce. Jelikož k vydání kolaudačního rozhodnutí, kterým bylo povoleno užívání bytové jednotky [číslo], došlo až dne [datum], a nájemní ani jiná obdobná smlouva nebyla mezi stranami uzavřena, nájem půdního prostoru zanikl uplynutím doby určité, tedy tří let, tj. ke dni [datum]. Žalovaní nicméně byt nevyklidili a řádně jej žalobci nepředali a užívají jej až do současné doby bez jakéhokoli právního důvodu. Žalovaní přípisem ze dne [datum], který byl žalobci doručen dne [datum], vyzvali žalobce k uzavření nájemní smlouvy dle původní nájemní smlouvy o výstavbě a smlouvy o budoucí nájemní smlouvě č. FOBK [číslo]. Učinili tak však téměř 4 roky po skončení nájmu půdního prostoru a rovněž rok po kolaudaci. Žalobce se proto domnívá, že na uzavření nájemní smlouvy ohledně bytu již žalovaní nemají právní nárok. Na 104. zasedání konaném dne [datum] schválila [jméno] městské části [obec] narovnání právního stavu uzavřením nájemní smlouvy s náležitostmi a v souladu s nájemní smlouvou ze dne [datum] s účinností nájemní smlouvy od [datum] (od měsíce následujícího po měsíci, kdy byl byt zkolaudován a žalovaní jej již mohli užívat jako byt a nikoliv jako půdní prostor) na dobu neurčitou, nicméně s podmínkou úhrady závazků vůči žalobci souvisejících s užíváním bytu a s podmínkou úhrady smluvní pokuty vyměřené v souladu s nájemní smlouvou ze dne [datum] ve výši 66 000 Kč O tomto rozhodnutí byli žalovaní vyrozuměni přípisem ze dne [datum], který byl žalovanému 1. doručen [datum]. Přípisem ze dne [datum] byli žalovaní opětovně vyzváni k zaplacení uvedené smluvní pokuty. [jméno] městské části [obec] pak na 141. schůzi konané dne [datum] přijala usnesení, kterým schválila narovnání právního stavu uzavřením nájemní smlouvy k předmětnému bytu na dobu neurčitou s náležitostmi v souladu s nájemní smlouvou o výstavbě smlouvy a budoucí nájemní smlouvě č. FOBK [číslo] ze dne [datum] s účinností nájemní smlouvy od [datum] s podmínkou úhrady závazků vůči žalobci souvisejících s užíváním bytu a úhrady smluvní pokuty ve výši 66 000 Kč před podpisem nájemní smlouvy a s podmínkou podpisu nájemní smlouvy, přičemž obě podmínky musely být splněny nejpozději do [datum]. Pro případ, že by nebyla v termínu do [datum] uzavřena nájemní smlouva, jsou žalovaní podle daného usnesení povinni hradit bezdůvodné obohacení za období od [datum] až do dne vyklizení a předání předmětného bytu, přičemž bezdůvodné obohacení bylo [jméno] městské části [obec] stanoveno ve výši 96 Kč 1 m2 měsíc. O tomto usnesení byli žalovaní informováni přípisem z [datum], který jim byl doručen [datum]. Žalovaní nicméně stanovené podmínky pro uzavření nové nájemní smlouvy ohledně bytové jednotky nesplnili, své závazky vůči žalobci neuhradili, předmětný byt nevyklidili a nadále jej neoprávněně užívají. Za dobu neoprávněného užívání bytu nehradí částky analogicky odpovídající nájemnému a úhradám za plnění poskytovaná s užíváním bytu. Podanou žalobou se tedy žalobce domáhá úhrady bezdůvodného obohacení za měsíce srpen 2014 až červenec 2017, za každý měsíc po 15 537 Kč (tedy 36 x 15 537 Kč), celkem 559 332 Kč, když žalovaní byt od [datum] užívali bez právního důvodu. Výše bezdůvodného obohacení byla [jméno] městské části [obec] stanovena částkou 96 Kč 1 m2 měsíc s tím, že se jedná o totožnou měsíční sazbu jako u ostatních obyvatel téhož domu, navíc sazba koresponduje s bytovou politikou žalobce na území městské části, přičemž celková výše bezdůvodného obohacení se odvíjí od zaměření bytu při jeho kolaudaci, kdy celková užitná plocha bytu činí 161,85 m2. Žalobce žalované výzvou ze dne [datum] vyzval k úhradě jejich tehdejší celkové dlužné částky, přičemž žalovaný 1. si výzvu osobně převzal [datum] a žalovaná 2. dne [datum]. Kromě požadované částky se žalobce domáhá úhrady úroků z prodlení v zákonné výši od [datum], přičemž splatnost bezdůvodného obohacení odvozuje od výzvy k úhradě ze dne [datum], která byla žalované 2. doručena dne [datum] a ve výzvě byla stanovena k zaplacení desetidenní lhůta, která marně uplynula [datum]. Ode dne následujícího jsou tedy oba žalovaní v prodlení.

2. Níže podepsaný soud vydal ve věci dne [datum] platební rozkaz pod čj. [číslo jednací] proti kterému podali žalovaní odpor s tím, že nárok žalobce uplatněný v žalobě neuznávají, když mají za to, že se vůči žalobci bezdůvodně neobohatili. V následném vyjádření namítli primárně nedostatek pasivní legitimace na straně žalované 2, což odůvodnili tvrzením, že žalobce uzavřel dne [datum] nájemní smlouvu o výstavbě pouze se žalovaným 1., a vzhledem k tomu, že předmětem nájmu byl půdní, tedy nebytový prostor nacházející se na adrese [adresa], nemohl k tomuto půdnímu prostoru vzniknout žalovaným 1. a 2. společný nájem, když vznik společného nájmu manžely dopadá na ty nájemní vztahy, jejichž předmětem je nájem pouze k bytu (§ 703 odst. 1 obč. zák.). Žalovaná 2. nebyla účastnicí této nájemní smlouvy a jako manželka účastníka smlouvy se tedy nemohla nájemkyní daného nebytového prostoru stát. S ohledem na uvedené se žalovaná 2. nikdy nestala nájemkyní, resp. společnou nájemkyní půdního prostoru o výměře cca 178 m2 v předmětném bytovém domě, a proto jí nemohla nikdy vzniknout povinnost tento prostor vyklidit a předat žalobci a nemohla se při nesplnění těchto povinností ani bezdůvodně na úkor žalobce obohatit. Navíc žalovaná 2. nikdy neužívala žádný byt v domě na adrese [adresa], a proto se nemohla vůči žalobci obohatit užíváním bytu v tomto domě, ani z jakéhokoli jiného důvodu. S ohledem na uvedené žalovaná 2. namítla nedostatek své pasivní legitimace, když vůči žalobci nebyla v žádném vztahu, ze kterého by mohlo vzniknout bezdůvodné obohacení. Pokud jde o žalovaného 1, tento byl nájemcem půdního prostoru, avšak nájem nebytového prostoru se nemůže přetransformovat v nájem bytu. Proto také za účelem pozdějšího užívání vybudované bytové jednotky měla být uzavřena v budoucnu nájemní smlouva. Vzhledem k tomu, že k jejímu uzavření nedošlo, ani žalovaný 1. předmětnou bytovou jednotku nikdy neužíval. Pokud neměli žalovaní v nájmu žádný byt v daném bytovém domě, nemohla jim, resp. žalovanému 1., z důvodu skončení nájmu vzniknout povinnost byt vyklidit a žalobci předat, a nemohli se pro žalobcem tvrzené nesplnění těchto povinností na jeho úkor bezdůvodně obohatit. Dále žalovaní vznesli námitku promlčení, co do žalobcem tvrzeného bezdůvodného obohacení za období od srpna 2014 až do listopadu 2014.

3. S ohledem na vznesenou námitku promlčení vzal žalobce žalobu částečně zpět, co do výše žalované dlužné částky odpovídající bezdůvodnému obohacení za měsíce srpen 2014 až listopad 2014, tedy co do částky 62 148 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Usnesením ze dne [datum], které nabylo téhož dne právní moci, soud řízení co do částky 62 148 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení zastavil.

4. Po částečném zastavení řízení se předmětem řízení stala částka ve výši 497 184 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, která představuje bezdůvodné obohacení za období od prosince 2014 do července 2017.

5. Nespornými skutečnostmi mezi účastníky bylo tvrzení, že žalobce je vlastníkem předmětného domu na ul. [adresa] v [obec], v němž se daná bytová jednotka nachází, tvrzení, že dne [datum] byla mezi žalobcem a žalovaným 1. uzavřena nájemní smlouva o výstavbě a smlouva o budoucí nájemní smlouvě č. FOBK [číslo], tvrzení, že půdní prostor byl přestavěn na byt, a že nájemní smlouva ohledně předmětného bytu nebyla mezi žalobcem a žalovanými uzavřena. Spornou zůstala otázka užívání bytového prostoru, tedy zbudované bytové jednotky, v daném případě konkrétně v období od prosince 2014 do července 2017, a dále zůstala spornou otázka ceny za užívání bytové jednotky, když s cenou 96 Kč 1 m2 žalovaní nesouhlasili.

6. Bylo na žalobci, aby prokázal užívání bytu žalovanými bez právního důvodu v období od [datum] do [datum]. Žalované tížilo důkazní břemeno o tom, že po kolaudaci bytu došlo k jeho předání žalobci, který mohl s bytem po předání disponovat.

7. Právní zástupce žalobce ve vztahu k užívání bytového prostoru upřesnil, že k předání prostoru došlo ještě v době, kdy byl prostorem nebytovým (půdou), a poté, co byl nebytový prostor přestavěn na byt, měli žalovaní možnost tento bytový prostor užívat. Žalobce nemohl nijak s prostorem disponovat, protože mu prostor nebyl protokolárně vrácen. Právní zástupce žalobce dále uvedl, že mu není známo, zda bytový prostor žalovaní užívali či neužívali, zda v bytě fakticky bydleli, avšak s bytem mohli od prvopočátku disponovat, a to již od vydání kolaudačního souhlasu, měli od bytu klíče, které neodevzdali.

8. Naproti tomu právní zástupkyně žalovaných setrvala na svém stanovisku a upřesnila, že žalovaní neměli možnost byt užívat, protože neměli k užívání bytu právní titul. Právě proto se také uskutečnila jednání o uzavření nájemní smlouvy, jejímž předmětem by byl nájem nově zbudovaného bytu. Trvala na tom, že žalovaní nemohli s bytem disponovat právě proto, že neměli právní titul k jeho užívání. Tvrdila, že v bytě ani jeden z žalovaných nikdy nebyl, neměli byt zařízený a žádné energie v bytě nespotřebovávali. Pokud jde o předání klíčů od bytu, právní zástupkyně žalovaných uvedla, že žalovaní nikdy fakticky klíče od nově vybudované bytové jednotky k dispozici neměli. Žalovaný 1. měl klíče od původního půdního prostoru, když se tento nebytový prostor přebudoval na byt, původní dveře se vybouraly, takže žalovaný 1. už žádné klíče od bytu ani nemohl mít. Vzhledem k tomu, že nebyl vyřešen vztah mezi žalobcem a žalovanými, protože nebyla uzavřena nájemní smlouva ohledně bytu, a vzhledem k tomu, že v bytě žalovaní nikdy nebydleli, klíče od bytu nepřevzali, a proto je nemohli žalobci ani odevzdat. K užívání bytu žalovanými, resp. k jeho neužívání, k předání bytu a veškeré dokumentace, včetně klíčů žalobci navrhla právní zástupkyně žalovaných kromě výslechu žalovaných jako účastníků řízení také výslech svědků p. [příjmení] a p. [příjmení].

9. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město a z nesporných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [část obce], [adresa], bydlení stojící na pozemku parc. [číslo] je žalobce, tak, jak je to uvedeno na [list vlastnictví].

10. Z nájemní smlouvy o výstavbě a smlouvě o budoucí nájemní smlouvě č. FOBK [číslo] ze dne [datum] a z přílohy k této smlouvě vzal soud za prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným 1. byla uzavřena nájemní smlouva, jejíž předmětem byl nájem půdního prostoru o velikosti cca 178 m2 v domě [adresa] na ul. [ulice] čor. 13 v [obec]. Na základě [anonymizováno] žalobce jako pronajímatel přenechal předmětné nebytové prostory žalovanému 1. jakožto nájemci, aby v něm zajistil za podmínek uvedených ve smlouvě vybudování jedné nové bytové jednotky. Žalovaný tento závazek přijal, a prohlásil, že před započetím stavby bude disponovat potřebným množstvím finančních prostředků umožňujících mu rychlou a bezproblémovou realizaci stavby. Nájem byl na základě smlouvy sjednán na dobu určitou do dne nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí o užívání bytové jednotky, nejdéle však na dobu tří let od podpisu této smlouvy oběma stranami. Po tuto dobu byl nájemce povinen platit pronajímateli nájemné ve výši 1 Kč 1 m2 ročně jednorázově do 30. 9. daného roku. Úhrada za služby byla sjednána paušální částkou 30 Kč 1 m2 za rok. Žalovaný 1. se zavázal zajistit v předmětných prostorách na vlastní náklady výstavbu půdní bytové jednotky I. kategorie, a to bytu s počtem pokojů dle svého uvážení a s příslušenstvím, včetně přístupu k tomuto bytu, a případných dalších prací ve společných prostorách a na společných částech domu, které si stavba vyžádá (viz čl. III. smlouvy). Žalovaný 1. se dále zavázal zajistit do 12 měsíců od právní moci stavebního povolení řádné provedení stavby v souladu s projektovou dokumentací a podmínkami dle stavebního povolení a podat jako budoucí uživatel návrh na kolaudaci bytu. V případě nedodržení tohoto termínu se obě strany dohodly tak, že nájemce zaplatí pronajímateli smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč za každý započatý měsíc prodlení. Povinnosti platit smluvní pokutu by byl zproštěn tehdy, jestliže by bylo prodlení způsobeno vnějšími okolnostmi neovlivnitelnými jeho jednáním (obecné ohrožení, havarijní stav nemovitosti či přilehlé komunikace, zásah státního orgánu, překážky způsobení přírodními událostmi a živly atd.). Žalovaný 1. vyslovil souhlas s tím, že stavba jím prováděná, včetně pevně zabudovaných součástí bytu a základního příslušenství, se stane okamžikem zpracování věci součástí domu a vlastnictvím [stát. instituce]. Ostatní základní příslušenství, které není v obvyklém provedení, a zařizovací předměty, zůstávají v majetku nájemce. Obě strany se dále zavázaly do 30 dnů ode dne nabytí právní moci příslušného kolaudačního rozhodnutí, kterým se byt vybudovaný nájemcem stane způsobilým k účelu bydlení, uzavřít na požádání dle ustanovení § 685 a násl. obč. zák. nájemní smlouvu s dále specifikovanými náležitostmi. Dle budoucí nájemní smlouvy bylo sjednáno nájemné, které stejně, jako kterýkoli finanční příspěvek na údržbu a opravy domu, nemělo být nájemcem po dobu 30 let z důvodu jeho vlastních nákladů vložených do stavby bytové jednotky hrazeno.

11. Z kolaudačního rozhodnutí ze dne [datum] bylo zjištěno, že pro stavbu bytové jednotky bylo vydáno stavební povolení, a to dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], a byla odsouhlasena změna stavby před jejím dokončením zápisem do stavebního deníku dne [datum]. Při závěrečné kontrolní prohlídce stavby, konané dne [datum] bylo konstatováno, že stavba byla provedena podle projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem, a byly dodrženy podmínky stanovené stavebním povolením a obecné požadavky na výstavbu. Kolaudační souhlas ke stavbě – změně dokončené stavby stavebními úpravami s názvem:„ Půdní vestavba bytu“ v domě na ul. [ulice a číslo] [adresa], pozemek parc. [číslo] katastrální území město Brno, obec Brno, byl tedy vydán s tím, že stavba obsahuje novou bytovou jednotku nacházející se v 5. nadzemním podlaží daného domu s místnostmi: předsíň, sklad, tělocvična, koupelna 1 s WC, chodba, technická místnost, koupelna 2, WC, pokoj 1 s kuchyňským koutem a terasou, pokoj 2 se šatnou a pokoj 3. V bytě jsou provedeny rozvody vody, kanalizace a elektroinstalace, které byly napojeny na stávající domovní rozvody. Vytápění a příprava teplé užitkové vody jsou zajištěny pomocí elektrických zařízení. Byly provedeny také stavební úpravy krovů a stropů nad 4. nadzemním podlaží.

12. Z žádosti o vystavení nájemní smlouvy z [datum] bylo zjištěno, že žalovaný 1. zastoupený [jméno] [příjmení] na základě plné moci podepsané dne [datum] požádal žalobce v souladu s nájemní smlouvou o výstavbě a smlouvou o budoucí nájemní smlouvě č. FOBK [číslo] uzavřenou dne [datum] na základě kolaudačního souhlasu se stavebními úpravami„ půdní vestavby bytu“ v domě na ul. [ulice a číslo] [adresa], a všech dalších dokladů dodaných na vyžádání investičnímu odboru žalobce, o uzavření nájemní smlouvy ke zhotovené bytové jednotce. Žádost byla doručena Úřadu městské části [obec], [obec], dle podacího razítka, dne [datum] (viz čl. 13 spisu).

13. Z přípisu žalobce vystaveného dne [datum] adresovaného žalovanému 1., a taktéž pouze tomuto doručenému dne [datum] (viz dodejka na čl. 15 spisu), bylo zjištěno, že žalobce žalovanému 1. sdělil, že [jméno] městské části [obec] na 104. zasedání konaném dne [datum] schválila narovnání právního stavu uzavřením nájemní smlouvy s náležitostmi a v souladu s čl. V. nájemní smlouvy o výstavbě a smlouvy o budoucí nájemní smlouvě č. FOBK [číslo] ze dne [datum] k bytu [číslo] [ulice a číslo], [obec], s účinností nájemní smlouvy od [datum] na dobu neurčitou s podmínkou úhrady závazků vůči Městské části [obec] související s užíváním bytu a smluvní pokuty ve výši 66 000 Kč před podpisem nájemní smlouvy a s podmínkou podpisu nájemní smlouvy, přičemž všechny podmínky musí být splněny nejpozději do [datum].

14. Dne [datum] byl žalovaný 1. vyzván k úhradě dané smluvní pokuty (viz čl. 14 spisu).

15. Dne [datum] žalobce sdělil žalovaným 1. a 2., že [stát. instituce], Městská část [obec] v souladu s usnesením Rady městské části ze dne [datum] schválila narovnání právního stavu uzavřením nájemní smlouvy k předmětnému bytu na dobu neurčitou s účinností nájemní smlouvy od [datum] s podmínkou úhrady závazku vůči Městské části [obec] souvisejících s užíváním bytu a smluvní pokuty ve výši 66 000 Kč před podpisem nájemní smlouvy a s podmínkou podpisu nájemní smlouvy, přičemž obě podmínky musí splněny nejpozději do [datum] s tím, že pokud v tomto termínu nebude nájemní smlouva k bytu uzavřena, jsou povinni uživatelé žalovaný 1. a žalovaná 2. hradit bezdůvodné obohacení za dobu od [datum] až do dne vyklizení a předání bytu [číslo] [ulice a číslo], [obec], oproti předávacímu protokolu správci bytu, přičemž bezdůvodné obohacení na dobu od [datum] je stanoveno ve výši 96 Kč 1 m2 měsíc. Přípis byl doručen žalované 2. dne [datum] (viz dodejka na čl. 18 spisu).

16. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že žalobce se vůči žalovaným domáhal vyklizení předmětného bytu žalobou ze dne [datum]. Z čestného prohlášení založeného ve shora citovaném spise ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný 1. zastoupený [jméno] [příjmení] čestně prohlásil, že on ani jeho manželka nedisponují žádnou formou osobního družstevního vlastnictví či pronájmu bytu nebo rodinného domu. Na adrese [adresa žalovaného a žalované] k doložení dokladů vztahujících se k místu trvalého pobytu. Výzva byla žalovanému 1. doručena dne [datum] (viz dodejka na čl. 16). Z přípisu žalovaného 1. doručeného žalobci dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný 1. zaslal notářsky ověřený podpis na čestném prohlášení a kopii dokladu, kterým prokazuje, že bydlí v družstevním bytě, který je psaný na dceru žalovaného 1. Zároveň žalovaný 1. prohlásil, že nevlastní žádnou nemovitost. Z přípisu zástupce žalovaného 1. [jméno] [příjmení] doručeného žalobci dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný 1. a žalovaná 2. uzavřeli manželství dne [datum], tedy před podpisem nájemní smlouvy. Žalovaný 1. si je vědom skutečnosti, že nájemní smlouva bude vystavena na něj i jeho manželku. Z žádosti o prominutí smluvní pokuty ve výši 66 000 Kč ze dne [datum], doručené žalobci [datum] bylo zjištěno, že žalovaný požádal žalobce o prominutí vyúčtované smluvní pokuty s odůvodněním, že prodlení s výstavbou předmětné jednotky nebylo zapříčiněno žalovaným 1. Vysvětlil, že dne [datum] uzavřel s [právnická osoba] [příjmení] smlouvu o dílo, jejíž předmětem bylo provedení půdní vestavby v termínu do dubna 2009. V průběhu stavebních prací však docházelo neustále k navyšování ceny, a také nebyl ze strany zhotovitelky dodržován harmonogram prací. V průběhu března 2010 došlo k vykradení půdního prostoru, když byly odcizeny veškeré zařizovací předměty, přičemž bylo zjištěno, že za způsobenou škodu odpovídá pracovník [jméno] [příjmení], který pracoval pro zhotovitelku. Odcizené věci musely být zakoupeny opětovně a opětovně provedeno jejich zabudování. Tyto výše uvedené skutečnosti byly důvodem pro podání žádosti o prodloužení lhůty k podání žádosti o provedení kolaudace, přičemž této žádosti bylo vyhověno. V průběhu roku 2010 navíc žalovaný 1. zjistil, že p. [příjmení], který provedl změnu střešních oken na vikýřová, tuto nikde neprojednal, a proto musela být zpracovaná projektová dokumentace, která byla předložena stavebnímu odboru. Záležitost však bylo nutno řešit i s odborem památkové péče, kdy žalovaný 1. musel vyčkat konečného rozhodnutí odboru památkové péče a po obdržení jejich souhlasu požádal o provedení kolaudace zrekonstruovaného půdního prostoru. K prodloužení s kolaudací nedošlo tedy selháním žalovaného 1., ale tím, že zhotovitelka nedodržela termín uvedený v uzavřené smlouvě o dílo. Bez vědomí žalovaného 1. navíc změnila projektovou dokumentaci, změnu nikde neprojednala a umožnila vykradení půdního prostoru a její částečnou demolici, a až do ledna 2012 nebylo zřejmé, zda nebude nutné odstranit vikýřová okna. Ze zápisu z jednání ze dne [datum] bylo zjištěno, že došlo k jednání mezi zástupci žalobce a [jméno] [příjmení], jež zastupoval při jednání žalovaného 1., a dcerou žalovaných. Předmětem jednání byla problematika uzavření nájemní smlouvy k již zkolaudované půdní vestavbě a řešení žádosti o prominutí smluvní pokuty. Zástupce žalovaného 1. popsal objektivní důvody pozdního podání žádosti o vydání kolaudačního souhlasu a deklaroval, že ze strany žalovaného 1. je vůle uzavřít nájemní smlouvu na již zkolaudovanou půdní vestavbu (půdní byt), která není v současné době užívána. Žalovaný 1. projevil vůli, že chce na základě řádně uzavřené smlouvy užívat tento půdní byt a realizovat tak smluvní podmínky bydlení po dobu 30 let. Závěrem jednání byly navrženy následující možné varianty řešení, a to uzavřít nájemní smlouvu zpětně od [datum] neprodleně po uhrazení příslušné smluvní pokuty, včetně příslušenství, nebo uzavřít vzájemnou dohodu, na základě které proběhne redukce třicetiletého nájmu na dobu adekvátní započtením příslušné smluvní pokuty oproti nájmu, nebo nechat vypracovat znalecký posudek na celkově vynaložené náklady na výstavbu půdní vestavby, ukončit nájemní vztah a navrhnout vzájemné vypořádání obou smluvních stran. K tomuto zápisu se žalovaný 1. vyjádřil přípisem ze dne [datum], ve kterém uvedl, že s navrhovanými postupy nesouhlasí a navrhoval uzavření smlouvy ke dni, kdy se skutečně podepíše, když do dnešního dne byt vůbec neužívá, protože na něj nemá právní titul užívání. Ze sdělení ze dne [datum] bylo zjištěno, že Správa nemovitostí městské části [obec], p. o., sděluje Úřadu městské části [obec], že na základě jejich žádosti bylo provedeno šetření v domě [ulice a číslo] v půdním bytě [číslo]. V době kontroly se v bytě nikdo nezdržoval a dle sdělení ostatních nájemníků v domě v bytě nikdo nebydlí. Přílohou oznámení byl zápis z místního šetření ze dne [datum], ze kterého vyplynulo, že v předmětném bytě v době kontroly nebyl nikdo přítomen a dle sdělení ostatních nájemníků v domě v bytě nikdo nebydlí. Ze sdělení žalovaných ze dne [datum] adresovaného žalobci bylo zjištěno, že žalovaní navrhli uzavření nájemní smlouvy na dobu neurčitou zpětně od [datum] tak, jak je uvedeno v závěru ústního jednání konaného dne [datum]. V daném případě by pak byli ochotni uhradit i smluvní pokutu. Žalovaní dále sdělili, že předmětný byt neužívají, a proto žalobcem požadovaný nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení je zcela nedůvodný a neuznávají jej. Ze sdělení žalobce ze dne [datum] bylo zjištěno, že statutární město Brno, Městská část [obec] dne [datum] neschválila narovnání právního stavu uzavřením nájemní smlouvy pro žalované a trvají na vyklizení a vrácení bytu. Žalovaní byli vyzváni, aby byt předali do 15 ode dne doručení přípisu. Z přiložených dodejek bylo zjištěno, že sdělení bylo doručeno žalovanému 1. dne [datum] a žalované 2. dne [datum].

17. Oba žalovaní slyšeni jako účastníci řízení vypověděli, že se žalobcem (zástupcem žalobce) osobně nikdy nejednali. V předmětné vybudované bytové jednotce nikdy nebyli. Neměli v bytě žádné své osobní věci. Žalovaní neměli k dispozici ani klíč od vstupních dveří k bytu. Původní přestavbou půdního prostoru na bytovou jednotku byla pověřena [právnická osoba]. [příjmení], která kromě stavebních prací vyměnila také vstupní dveře do bytu, a od těchto dveří měl žalovaný 1. k dispozici klíč. Následně byly vstupní dveře zcizeny, bytová jednotka byla vykradena a dokončení přestavby, včetně instalace nových dveří již prováděla jiná společnost, a to [anonymizována tři slova], jejíž zástupce [jméno] [příjmení] měl po instalaci nových dveří k dispozici i nový klíč. Od nových vstupních dveří existoval pouze jeden klíč, a tento ani jeden ze žalovaných k dispozici neměl. V. [příjmení] předal po kolaudaci bytu klíč i doklady od bytu žalobci, žalovaní očekávali, že poté V. [příjmení] zástupce žalobce předa nájemní smlouvu k bytu i s klíčem. Nestalo se tak. Nájemní smlouvu neobdrželi. 18. [jméno] [příjmení] slyšený jako svědek uvedl, že žalovaného 1. při jednání se žalobcem zastupoval na základě plné moci ze dne [datum], kterou mu tento udělil k předání dokumentace a klíčů od zbudovaného předmětného bytu, tj. k předání tohoto bytu žalobci, a ke všem dalším případným úkonům souvisejících s předáním tohoto bytu (viz plná moc z [datum] založená ve spise na čl. 143). Svědek byl tehdy zaměstnancem společnosti 3 [právnická osoba], která pro žalované dokončovala byt. Byl žalovaným 1. požádán, aby tento byt zkolaudoval. Pouze svědek měl jedny klíče od hlavního vchodu a jedny klíče od bytu. Po kolaudaci v dubnu 2012, při níž proběhla prohlídka bytu za přítomnosti pracovníka žalobce, svědek odjel na Městský úřad v Brně, kde odevzdal jeden klíč od hlavního vchodu a jeden klíč od bytu. Více klíčů k dispozici neměl, a ani žalovaní žádné klíče k dispozici neměli. Kromě klíčů odevzdal svědek na městském úřadě doklady vztahující se k bytu, výkresovou dokumentaci a stavební deník. Tyto úkony učinil svědek na základě shora uvedené plné moci udělené mu žalovaným 1. Svědek uvedl, že si přesně nevzpomíná, zda klíče a doklady vztahující se k bytu, odevzdal na bytovém či stavebním odboru městského úřadu. Předpokládal, že po předání klíčů a dokumentace od bytu žalobce vystaví nájemní smlouvu pro žalované a klíče svědkovi budou ihned vráceny. To se však nestalo, bylo mu sděleno pracovníkem daného odboru, že nájemní smlouva pro žalované bude vystavena dodatečně poté, co ji žalobce připraví, a poté předá společně s klíči žalovanému. Po předání klíčů a dokumentace městu se svědek už o danou záležitost nezajímal, neboť tímto považoval svůj úkol za splněn. Nevěděl, zda nájemní smlouvu žalobce se žalovanými uzavřel. Svědek vypověděl, že žalovaní nikdy v bytě nebydleli a neměli tam ani své věci. Svědek telefonicky sdělil žalovanému 1., že nájemní smlouvu mu žalobce vystaví dodatečně, poté co ji připraví, a předá i s klíči žalovanému. Svědek při předání klíčů ani dokumentů neobdržel žádný předávací protokol, uvedl, že uvěřil tomu, že to tak stačí, když se jedná o úřad.

19. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že stejně jako svědek [příjmení] působil ve firmě 3 [právnická osoba], že tato firma přestavovala půdu na předmětný byt, avšak až poté, co předtím jiná firma, [právnická osoba] [příjmení] přestavbu neuskutečnila bezchybně, resp. poté, co zaměstnanec některého ze subdodavatelů [jméno] [příjmení], v bytě vysekal vanu, vykradl přímotopy a vestavěné skřínky v kuchyni, včetně varné desky a trouby, a poté, co byly odcizeny hlavní vstupní dveře do bytu. Žalovaný 1. udělil svědkovi plnou moc k zajištění rekonstrukce půdní vestavby v domě na [anonymizováno] ul. [číslo] v [obec]. Z plné moci z [datum] (čl. 141 spisu), bylo zjištěno, že žalovaný 1. zplnomocnil [jméno] [příjmení] k zajištění rekonstrukce půdní vestavby v domě na [anonymizováno] ul. [číslo] v [obec] s tím, že tento je oprávněn jménem žalovaného uzavírat smlouvy o dílo s dodavateli stavebních prací, přejímat provedené stavební práce, předávat finanční prostředky a činit všechny ostatní právní úkony, které s rekonstrukcí souvisí. Je povinen podávat průběžné zprávy o stavu rekonstrukce půdní vestavby žalovanému 1. Svědek uvedl, že na základě této plné moci zajišťoval dokončení rekonstrukce půdní vestavby. [příjmení] sám klíče ani dokumentaci od bytu žalobci nepředával, to dělal V. [příjmení]. Na základě plné moci svědek přebíral bytovou jednotku [datum], a také na základě plné moci zajišťoval dodání nových vstupních dveří do bytu, když předchozí byly zcizeny. Svědek dále uvedl, že žalovaný 1. měl klíče od vstupních dveří do bytu, avšak od těch dveří, které následně byly zcizeny. Tyto klíče předával žalovanému 1. svědek. Dostal je od zástupce p. [příjmení]. Poté, co byly instalovány firmou 3 [právnická osoba], do bytu nové vstupní dveře, klíče od těchto nových vstupních dveří již žalovaný 1. k dispozici neměl. Dále svědek uvedl, že byl v bytě asi 3x, ale pouze před kolaudací, a že žalovaní v bytě nikdy neměli žádné věci, nebydleli tam a nikdy tam ani nebyli.

20. Na základě provedených důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobce jako pronajímatel uzavřel se žalovaným 1. jako nájemcem dne [datum] nájemní smlouvu o výstavbě a smlouvu o budoucí nájemní smlouvě, na základě které přenechal žalovanému 1. do pronájmu půdní prostor (nebytový prostor) o velikosti cca 178 m2 nacházející se v domě [adresa] na ul. [ulice] čo. 13 v [obec]. Žalovaný 1. se na základě smlouvy zavázal na vlastní náklady v daném půdním prostoru vybudovat novou bytovou jednotku s počtem pokojů dle vlastního uvážení a s příslušenstvím, včetně přístupu k této bytové jednotce. Nájem k půdnímu prostoru byl sjednán na dobu určitou, tedy do dne nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí o užívání bytové jednotky, nejdéle však na dobu tří let od podpisu této smlouvy oběma stranami. Žalovaný 1. se zavázal zajistit do 12 měsíců od právní moci stavebního povolení řádné provedení stavby v souladu s projektovou dokumentací a podmínkami dle stavebního povolení a podat jako budoucí uživatel návrh na kolaudaci, přičemž v případě nedodržení tohoto termínu byla sjednána mezi žalobcem a žalovaným 1. smluvní pokuta ve výši 2 000 Kč za každý započatý měsíc prodlení. Žalobce a žalovaný 1. dále dojednali, že stavba provedená žalovaným 1., včetně pevně zabudovaných součástí bytu a základního příslušenství, se okamžikem zpracování věci stane součástí domu a vlastnictvím Statutárního města Brna s tím, že ostatní základní příslušenství, jež není v obvyklém provedení, a zařizovací předměty zůstanou v majetku žalovaného 1. jakožto nájemce. Žalobce a žalovaný 1. dále ujednali, že do 30 dnů ode dne nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí uzavřou na požádání nájemní smlouvu k nově vybudované bytové jednotce. Žalovaný 1. v půdním prostoru zajistil vybudování nové bytové jednotky. Kolaudační souhlas ke stavbě byl vydán dne [datum]. Dne [datum] požádal žalovaný 1. žalobce o uzavření nájemní smlouvy k nově vybudované bytové jednotce. Následně mezi žalobcem a žalovaným 1. probíhala opakovaně jednání za účelem uzavření nájemní smlouvy, přičemž žalobce jako podmínku pro uzavření nájemní smlouvy požadoval po žalovaných uhrazení veškerých závazků souvisejících s užíváním bytu a úhradu smluvní pokuty ve výši 66 000 Kč nejpozději ke dni uzavření budoucí nájemní smlouvy. V rámci jednání žalovaný 1. opakovaně vysvětloval žalobci, že bytovou jednotku neužívá s tím, že nemá k užívání bytové jednotky žádný právní titul. Následně i šetřením provedeným v domě, a konkrétně v předmětném bytě dne [datum] bylo zjištěno, že v bytě nebyl nikdo přítomen a ze sdělení ostatních nájemníků domu bylo zjištěno, že v bytě nikdo nebydlí. Ani na základě opakovaných jednání mezi účastníky nedošlo k uzavření nájemní smlouvy k nově vybudované bytové jednotce. Dne [datum] žalobce sdělil oběma žalovaným, že statutární město Brno, Městská část [obec] dne [datum] neschválila narovnání právního vztahu uzavřením nájemní smlouvy k bytu, trval na vyklizení a vrácení bytu do 15 dnů ode dne doručení sdělení. Žalovanému 1. bylo sdělení doručeno [datum], žalované 2. dne [datum]. Žalovaní, jak vyplynulo z jejich výpovědí, a z výpovědí slyšených svědků [příjmení]. [příjmení] a V. [příjmení], se žalobcem osobně nikdy nejednali. V předmětné vybudované bytové jednotce nikdy nebyli. Neměli v bytě žádné své osobní věci. Žalovaní neměli k dispozici ani klíč od vstupních dveří k bytu. Původní přestavbou půdního prostoru na bytovou jednotku byla pověřena [právnická osoba]. [příjmení], která kromě stavebních prací vyměnila také vstupní dveře do bytu, a od těchto dveří měl žalovaný 1. k dispozici klíč. Prokazatelně byly následně vstupní dveře zcizeny, bytová jednotka byla vykradena a dokončení přestavby, včetně instalace nových dveří již prováděla jiná společnost, a to [anonymizována tři slova], jejíž zástupci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] shodně vypověděli, že po instalaci nových dveří měl [jméno] [příjmení] k dispozici i nový klíč. Od nových vstupních dveří existoval pouze jeden klíč, a tento ani jeden ze žalovaných k dispozici neměl. [jméno] [příjmení] byl plnou mocí udělenou mu žalovanému 1. pověřen k zajištění kolaudace bytové jednotky, což učinil, a po kolaudaci byt převzal a následně jednal se zástupcem žalobce o předání bytu a převzetí nájemní smlouvy pro žalované. Zástupci žalobce osobně jel po kolaudaci odevzdat jediný klíč od vstupních dveří do bytu, od domu, včetně veškeré dokumentace vztahující se k bytu. Nájemní smlouvu však žalobce se žalovanými neuzavřel, jediný klíč od bytu si žalobce ponechal a sdělil V. [příjmení], že dodatečně se žalovanými nájemní smlouvu ve vztahu k bytové jednotce uzavře a předá mu uvedený klíč. Toto se však nestalo.

21. Shora uvedený skutkový stav soud právně posoudil podle následujících ustanovení: Podle ustanovení § 663 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2014 (dále jen„ obč. zák.“) nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.

22. Podle ustanovení § 676 obč. zák. nájem skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán, nedohodne-li se pronajímatel s nájemcem jinak. Užívá-li nájemce věci i po skončení nájmu a pronajímatel proti tomu nepodá návrh na vydání věci nebo na vyklizení nemovitosti u soudu do 30 dnů, obnovuje se nájemní smlouva za týchž podmínek, za jakých byla sjednána původně. Nájem sjednaný na dobu delší než rok se obnovuje vždy na rok, nájem sjednaný na dobu kratší se obnovuje na tuto dobu.

23. Podle ustanovení § 682 obč. zák. skončí-li nájem, je nájemce povinen vrátit pronajatou věc ve stavu odpovídajícím sjednanému způsobu užívání věci; nebyl-li způsob užívání výslovně smluven, ve stavu, v jakém ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení.

24. Podle ustanovení § 703 obč. zák. jestliže se za trvání manželství manželé nebo jeden z nich stanou nájemci bytu, vznikne společný nájem bytu manžely.

25. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. S ohledem na provedené dokazování a zhodnocení žaloby po skutkové i právní stránce soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi žalobcem a žalovaným 1. byla uzavřena nájemní smlouva k nebytovému prostoru (půdnímu prostoru), který měl žalovaný 1. jako nájemce využít tak, že vybuduje v prostorách novou bytovou jednotku. V rámci smlouvy si žalobce a žalovaný 1. vymezili vzájemná práva a povinnosti tak, že nově vzniklá bytová jednotka bude ve vlastnictví žalobce a stane se součástí domu. Zároveň byla uzavřena smlouva o budoucí nájemní smlouvě k nově vzniklé bytové jednotce, na základě které měla být mezi účastníky do 30 dnů od právní moci kolaudačního rozhodnutí uzavřena nájemní smlouva ohledně nově vzniklé bytové jednotky. Žalobce měl vystupovat jako pronajímatel a žalovaný 1. jako nájemce, přičemž ve smlouvě byly přesně uvedené podmínky, za nichž se takto stane. Daná bytová jednotka byla v půdním nebytovém prostoru zbudována a dne [datum] zkolaudována. Do doby kolaudačního rozhodnutí byl půdní prostor za účelem vybudování bytové jednotky žalovaným 1. jako nájemcem užíván, a bylo jím hrazeno stanovené nájemné. Nájem půdního prostoru byl dojednán na dobu určitou, do dne nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí o užívání bytové jednotky, nejdéle však na dobu 3 let od podpisu této smlouvy oběma stranami. Nájem nebytového prostoru tedy skončil dne [datum] uplynutím doby určité, avšak vzhledem k tomu, že žalovaný 1. jako nájemce půdní prostor užíval i po tomto datu, a žalobce jako pronajímatel proti tomu nepodal návrh na vyklizení nemovitosti u soudu do 30 dnů, nájemní smlouva se obnovila za týchž podmínek, za jakých byla sjednána původně, vždy na dobu 1 roku v souladu s ustanovením § 676 obč. zák. Žalovaný 1. tak byl nájemcem půdního prostoru až do doby, kdy nájem skončil přebudováním tohoto prostoru na bytovou jednotku, která byla následně dne [datum] zkolaudována (tedy až do [datum]). Nájemní smlouva, která by žalované 1. a 2. opravňovala k užívání nově vzniklé bytové jednotky, následně mezi žalobcem a žalovaným 1. (příp. i žalovanou 2.) uzavřena nebyla. Nově vzniklou bytovou jednotku žalovaní nikdy neužívali, když, jak sami uvedli, neměli k užívání žádný právní titul, neměli v ní své osobní věci a od nových vstupních dveří do bytu neměli klíče. Po provedené kolaudaci bytové jednotky zmocněnec žalovaného 1. [jméno] [příjmení] jediný klíč od nových vstupních dveří do bytu (plná moc ze dne [datum]) spolu s veškerou dokumentací vztahující se k nově vybudované bytové jednotce odevzdal na příslušném odboru žalobce, jak bylo svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení] prokázáno. Od té doby žalobce mohl s prázdným bytem disponovat.

27. Pokud jde o žalovaného 1., pouze tento se stal účastníkem nájemní smlouvy o výstavbě a smlouvy o budoucí nájemní smlouvě č. FOBK [číslo] z [datum] tak, jak to z uvedené smlouvy vyplývá, pouze žalovaný 1. se stal stavebníkem, tak jak to vyplývá z kolaudačního souhlasu z [datum] a dá se předpokládat, že konkludentně po [datum], kdy skončil nájem k půdnímu prostoru a prováděla se přestavba tohoto nebytového prostoru na bytovou jednotku, byl pouze on nájemcem půdního prostoru až do doby kolaudačního rozhodnutí, a poté již není zřejmé, že by měl jakékoli právo uvedený již nově zbudovaný bytový prostor užívat. Takřka rok po vydání kolaudačního rozhodnutí požádal o uzavření nájemní smlouvy k bytové jednotce, avšak k uzavření nedošlo. Jak vyplynulo z výpovědi obou žalovaných, nebyla ani uplatněna žaloba na určení nájmu podle § 50a obč. zák. Žalovaný 1. prokázal, že po kolaudaci předmětnou bytovou jednotku vrátil, a žalobce mohl s bytem nadále disponovat. Pokud jde o žalovanou 2., tato se nestala nájemkyní půdního prostoru (viz čl. 7 a násl. spisu), nestala se ani stavebnicí, ani účastnicí smlouvy o budoucí smlouvě. Soud má za to, že žalovaná 2. není ve věci pasivně legitimována. Ve věci nebylo prokázáno, že by v období, za které je požadováno bezdůvodné obohacení, tedy od [datum] do [datum], předmětný byt žalovaní užívali a na úkor žalobce se bez spravedlivého důvodu obohatili.

28. Žalovaní, kteří měli ve věci plný úspěch, mají právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalobci, který ve věc úspěch neměl (§ 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“). Účelně vynaložené náklady žalovaných představují částku 247 363 Kč. Tato částka sestává z odměny za zastupování žalovaných advokátkou, jejíž výše byla stanovena podle ustanovení § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), z tarifní hodnoty 559 332 Kč a byla snížena o 20 % podle ustanovení § 12 odst. 4 AT v sazbě 8 432 Kč za úkon a účastníka, a po [datum] byla stanovena z tarifní hodnoty ve výši 497 184 Kč a snížena o 20 %, tedy v sazbě 8 240 Kč za úkon a účastníka. Odměna za zastupování za jednoho účastníka advokátkou tedy představuje odměnu za přípravu a převzetí věci a 1. poradu dne [datum] 8 432 Kč, odměnu za odpor proti platebnímu rozkazu ze dne [datum] 8 432 Kč, odměnu za vyjádření k žalobě ze dne [datum] 8 432 Kč, odměnu za účast u jednání před soudem dne [datum] 8 432 Kč, odměnu za další poradu s klientem v advokátní kanceláři dne [datum] od 8:00 do 9:20 hodin 8 432 Kč, odměnu za sepsání listiny o právním jednání, tj. návrh dohody o narovnání sporných práv ze dne [datum] 8 432 Kč, odměnu za účast u jednání před soudem dne [datum] od 9:00 do 11:20 hodin, tedy za dva úkony po 8 432 Kč, odměnu za další poradu se žalovanými v advokátní kanceláři [datum] od 13:00 do 14:25 hodin 8 240 Kč, odměnu za písemné podání soudu z [datum] 8 240 Kč, odměnu za účast u jednání před soudem dne [datum] 8 240 Kč a odměnu za účast u jednání před soudem dne [datum] 8 240 Kč Celkem odměna za zastupování jednoho účastníka advokátkou představuje částku 100 416 Kč. Odměna za zastupování dvou účastníků, tedy žalovaného 1. a žalované 2. představuje částku 200 832 Kč (2x 100 416 Kč). Ke všem těmto 12 úkonům byl dále přiznán režijní paušál po 300 Kč, tj. 3 600 Kč. Dále byla přiznána 21 % DPH počítaná z částky 204 432 Kč, což představuje 42 930,72 Kč. Celkové náklady řízení po zaokrouhlení představují částku 247 363 Kč.