115 C 203/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B pro vypořádání zaniklého SJM

I. Ze zaniklého společného jmění účastníků se do výlučného vlastnictví žalobkyně přikazují tyto položky, jež navrhl k vypořádání žalovaný: položka 1) lednice, položka 2) televize, položka 3) ratanový nábytek, položka 4) sodastream, položka 5) komoda zakoupená v obchodě IKEA, položka 6) komoda zakoupená v obchodě JYSK, položka 7) skříň, položka 8) postel, položka 9) pračka a položka 10) sběratelská kolekce andělíčků.

II. Ze zaniklého společného jmění účastníků se do výlučného vlastnictví žalovaného přikazují tyto položky, jež navrhla k vypořádání žalobkyně: položka 1) vozidlo značky Škoda Superb RZ , SPZ, , položka 6) sklokeramická deska, položka 7) kuchyňská linka, položka 8) 2 jídelní židle, položka 10) běžecký pás a položka 11) sběratelská kolekce figurek anime dolls.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na úplné vypořádání zaniklého společného jmění účastníků částku 661 442,88 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 94 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, na státem hrazených nákladech řízení částku 2 661 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 18. 6. 2025 domáhala vypořádání společného jmění účastníků řízení. Žalobkyně uvedla, že dne 12. 3. 2025 bylo manželství účastníků pravomocně rozvedeno. Žalobkyně navrhla k vypořádání tyto movité věci náležející do společného jmění manželů:- osobní automobil značky Škoda Superb s RZ , SPZ, , žalobkyně tvrdila, že zůstatková cena této věci činí 100 000 Kč,- věci tvořící vybavení domácnosti žalovaného (dříve společné domácnosti účastníků): kožená sedací souprava, jejíž zůstatková cena dle žalobkyně činí 20 000 Kč, obývací stěna, jejíž zůstatková cena dle žalobkyně činí 2 500 Kč, lednice značky Indesit, jejíž zůstatková cena dle žalobkyně činí 5 000 Kč, elektrická trouba značky Indesit, jejíž zůstatková cena dle žalobkyně činí 2 500 Kč, kuchyňská linka pořízená v roce 2016 za částku 18 000 Kč, dvě jídelní židle, jejichž zůstatková cena dle žalobkyně činí 1 500 Kč, elektrokoloběžka pořízená v roce 2019, jejíž zůstatková cena dle žalobkyně činí 15 000 Kč, elektrokoloběžka pořízená v roce 2021, elektrokoloběžka pořízená v roce 2024, jejíž zůstatková cena dle žalobkyně činí 20 000 Kč, běžecký pás pořízený v roce 2023, jehož zůstatková cena dle žalobkyně činí 5 000 Kč a sběratelská sbírka figurek žen – anime dolls, jejíž zůstatková cena dle žalobkyně činí 25 000 Kč.Žalobkyně následně vzala žalobu zpět v části, v níž se domáhala vypořádání těchto položek: elektrokoloběžka pořízená v roce 2019, elektrokoloběžka pořízená v roce 2021, elektrokoloběžka pořízená v roce 2024, kožená sedací souprava, obývací stěna, lednice značky Indesit a elektrická trouba značky Indesit, proto soud usnesením zastavil řízení v této části žalobního nároku.Dále se žalobkyně domáhala zahrnout do vypořádaní finanční prostředky nacházející se na bankovních účtech vedených na jména účastníků řízení ke dni právní moci rozvodového rozsudku. Jednalo se o bankovní účty vedené na jméno žalovaného: účet č. , č. účtu, , účet č. , č. účtu, , účet č. , č. účtu, a účet č. , č. účtu, , přičemž nárok na vypořádání finančních zůstatků na dvou posledně jmenovaných bankovních účtech žalovaného žalobkyně vznesla až u jednání soudu dne 8. 10. 2025 (č. l. 119 verte spisu). Dále se žalobkyně domáhala vypořádat finanční zůstatek na bankovním účtu vedeném na jméno žalobkyně č. , č. účtu, .Žalobkyně uvedla, že žalovaný bez jejího souhlasu uzavřel dvě darovací smlouvy, kterými daroval z finančních prostředků ze společného jmění účastníků částku 1 240 010 Kč. Jednalo se o dar dceři účastníků , jméno FO, ve výši 1 100 010 Kč poskytnutý v srpnu 2024 a dar synovi účastníků , Jméno žalovaného, ve výši 140 000 Kč poskytnutý v době po právní moci rozvodového rozsudku. Žalobkyně uvedla, že namítala relativní neplatnost těchto dvou darovacích smluv, a proto jsou tyto smlouvy neplatné. Žalobkyně nárokuje vůči žalovanému v rámci vypořádání společného jmění účastníků zaplacení poloviny darovaných částek, tj. celkem částky 620 005 Kč. Žalobkyně uvedla, že účastníci měli naspořeno minimálně 1 500 000 Kč a plánovali koupi nemovitosti – chaty. Z toho důvodu se účastnili prohlídek nemovitosti v obcích , adresa, , , adresa, . Nakonec z koupě chaty sešlo, žalobkyně však nikdy neudělila žalovanému souhlas k tomu, aby veškeré jejich společné úspory daroval.

2. Žalovaný uvedl, že nesouhlasí s tvrzením žalobkyně ohledně zůstatkových cen movitých věcí, jejichž vypořádání se žalobkyně domáhá, jelikož se jedná o věci již řádně opotřebené každodenním užíváním. Žalovaný navrhl, nechť jsou předmětem vypořádání společného jmění účastníků movité věci nově pořízené do domácnosti žalobkyně: lednice, televizor, ratanový nábytek, sodastream, 2 komody, skříň, postel, pračka a sběratelská kolekce andělíčků, přičemž žalovaný navrhl, nechť účastníci si ponechají své sběratelské kolekce (žalovaný kolekci figurek žen a žalobkyně kolekci andělíčků) bez nároku na vypořádání těchto kolekcí. Žalovaný dále uvedl, že skutečně daroval dceři účastníků 1 100 010 Kč, přičemž žalobkyně o tomto daru věděla, žalobkyně doslova řekla žalovanému „že si má s penězi dělat, co chce“. Dále se žalovaný k daru dceři a rovněž k daru synovi účastníků vyjádřil v rámci svého účastnického výslechu.

3. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění:a) Z dopisu ze dne 7. 4. 2025 (č. l. 4 spisu) soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému prostřednictvím své zástupkyně, že chce vypořádat společné jmění účastníků s tím, že požaduje, aby jí žalovaný zaplatil vypořádací podíl ve výši 975 000 Kč. Žalobkyně požádala žalovaného o mimosoudní vyřízení věci, s tím, že v případě, že se účastníci nedohodnout, podá žalobu na vypořádání jejich společného jmění. Z podacího lístku (č. l. 5) bylo zjištěno, že dne 7. 4. 2025 zástupkyně žalobkyně odeslala tento dopis žalovanému.b) Z dopisu ze dne 10. 5. 2025 (č. l. 6 spisu) soud zjistil, že žalobkyně se dovolala vůči žalovanému neplatnosti právního jednání – uzavření darovací smlouvy mezi žalovaným a dcerou účastníků , jméno FO, , žalobkyně uvedla, že nedala žalovanému souhlas k uzavření této smlouvy.c) Z dopisu ze dne 21. 5. 2025 (č. l. 7 spisu) soud zjistil, že žalovaný sdělil žalobkyni, že s majetkem tvořícím společné jmění manželů nakládal vždy se souhlasem žalobkyně.d) Z printscreenů obrazovky mobilního telefonu žalobkyně (č. l. 51-52 spisu) bylo zjištěno, že jí žalovaný zasílal inzeráty nabízející rekreační chaty.e) Z Inzerátu (č. l. 61 spisu) bylo zjištěno, že cena rekreační chaty v obci , adresa, činí 1 743 000 Kč.f) Z fotografie na č. l. 63 spisu bylo zjištěno, že účastníci byli v dubnu 2022 na prohlídce rekreační chaty.g) Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, – pobočka v Havířově ze dne 12. 3. 2025, č. j. , spisová značka, , v právní moci ode dne 12. 3. 2025 (č. l. 42 spisu), soud zjistil, že manželství účastníků bylo rozvedeno, přičemž soud spatřil vinu za rozpad manželského soužití na obou stranách rovným dílem.h) Z výpisů z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, (č. l. 89-90, 91 spisu) soud zjistil, že zůstatek na tomto bankovním účtu ke dni 12. 3. 2025 (právní moc rozvodového rozsudku) činil 36 506,05 Kč. Dále soud zjistil, že žalovaný zaslal dne 14. 8. 2024 dceři účastníků , jméno FO, částku 1 100 010 Kč.i) Z printscreenů obrazovky mobilního telefonu žalobkyně (č. l. 51-52 spisu) bylo zjištěno, že žalovaný zasílal žalobkyni inzeráty nabízející nemovitosti – rekreační chaty.j) Z inzerátu z webové stránky www.sreality.cz (č. l. 61 spisu) bylo zjištěno, že byla tímto inzerátem nabízena chalupa o výměře 78 m² s pozemkem o rozloze 198 m² nacházející se v , adresa, za kupní cenu 1 743 000 Kč.k) Z printscreenu obrazovky mobilního telefonu žalobkyně (č. l. 63 spisu) soud zjistil, že žalovaný zaslal dne 30. 4. 2022 žalobkyni fotku rekreační chaty.l) Z náhledu do katastru nemovitostí (č. l. 109 spisu) soud zjistil, že , jméno FO, , manžel dcery účastníků , jméno FO, , vlastní nemovitost – pozemek s parcelním číslem 444/2, jehož součástí je dům s číslem popisným 311, vše zapsáno na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, .m) Z fotografií (č. l. 110 a 111 spisu) bylo zjištěno, že je na těchto snímcích zachycen dům ve vlastnictví manžela dcery účastníků ve Fryčovicích – dne 27. 8. 2022, tj. před rekonstrukcí a dne 28. 5. 2023, tj. po rekonstrukci.n) Z printscreenů obrazovky mobilního telefonu žalobkyně (č. l. 112-113 spisu) bylo zjištěno, že syn žalobkyně , Jméno žalovaného, vyčítá žalobkyni její chování a označuje žalobkyni za „bezcitnou svini“.o) Z dopisu ze dne 5. 9. 2025 (přílohová obálka na č. l. 114 spisu) bylo zjištěno, že žalobkyně se dovolala vůči dceři , jméno FO, neplatnosti právního jednání – uzavření darovací smlouvy mezi žalovaným a dcerou účastníků , jméno FO, , žalobkyně uvedla, že nedala žalovanému souhlas k uzavření této smlouvy. Z poštovní obálky bylo zjištěno, že tento dopis zaslala žalobkyně dne 5. 9. 2025 na adresu dcery , jméno FO, .p) Dcera účastníků, , jméno FO, , v pozici svědkyně vypověděla, že byla společně s manželem v prvním týdnu srpna 2024 na návštěvě u účastníků, v té době účastníci zvažovali koupi chaty. Během návštěvy žalobkyně uvedla, že chatu kupovat nechce a žalovaný uvedl, že v takovém případě našetřené peníze zašle svědkyni za účelem rekonstrukce rodinného domu, ve kterém svědkyně bydlí. Žalobkyně k tomu uvedla, že je jí jedno, jak žalovaný s penězi naloží. Dne 14. 8. 2024 žalovaný volal svědkyni s tím, že jí posílá peníze, že se jedná o dar na rekonstrukci domu ve výši 1 100 000 Kč. V té době svědkyně ještě nevěděla, že se žalobkyně odstěhovala ze společné domácnosti s žalovaným. Svědkyně uvedla, že se s žalobkyní o tomto daru nebavila nikdy, ani před, ani po jeho poskytnutí. Nadto od srpna 2024 svědkyně není s žalobkyní v žádném kontaktu. Žalobkyně se ji pokoušela kontaktovat, svědkyně však na zprávy od žalobkyně neodpovídala. Svědkyně uvedla, že část darovaných peněz má ještě k dispozici a část již vynaložila na rekonstrukci rodinného domu, ve kterém bydlí. Dále svědkyně vypověděla, že má dlouhodobě komplikovaný vztah s žalobkyní, avšak v srpnu 2024, kdy byla na návštěvě u účastníků řízení, měla svědkyně za to, že vztahy jsou v pořádku. Svědkyně na konci srpna 2024 zaslala žalobkyni zprávu, na kterou dostala od žalobkyně stručnou odpověď „OK“, dále se už nekontaktovaly. Žalobkyně kontaktovala svědkyni až na její narozeniny v květnu 2025, svědkyně si myslí, že žalobkyně chtěla napravit vzájemné vztahy, jelikož se začalo řešit majetkové vypořádání mezi účastníky řízení. Dále svědkyně uvedla, že dům, ve kterém bydlí a na jehož rekonstrukci vynaložila peníze z daru, je ve vlastnictví jejího manžela. Ke svým majetkovým poměrům svědkyně vypověděla, že je na rodičovské dovolené a celkový čistý příjem její domácnosti činí 60 000 Kč, z toho hradí splátky hypotečního úvěru ve výši 10 000 Kč. Svědkyně dále uvedla, že brala dar od rodičů rovněž v té rovině, že jim bude moci na stáří zajistit domov (rodinný dům je vícegenerační), bude se moci o ně postarat, o této možnosti se bavila spíše s žalovaným, s žalobkyní pouze kdysi dávno. O daru se svědkyně bavila rovněž se svým bratrem, tomu tato situace, kdy rodiče darovali našetřené finance pouze sestře, nevadí, jelikož bratr by nebyl schopen se postarat o rodiče, pokud by ta potřeba nastala.q) Syn účastníků, , Jméno žalovaného, , v pozici svědka vypověděl, že ví o tom, že sestra dostala finanční dar od rodičů za účelem rekonstrukce rodinného domu, neví však, o jakou částku se jednalo. Dále svědek uvedl, že v létě 2024 se účastníci hádali ohledně toho, jak naloží s úsporami. Žalovaný chtěl koupit chatu, žalobkyně však chatu kupovat nechtěla. Pak žalovaný přišel s nápadem, že si pořídí nové vozidlo, žalobkyně mu na to měla odvětit, ať si s penězi dělá, co chce. Svědek dále uvedl, že v létě 2024 byli účastníci na dovolené v Egyptě, asi 2 týdny po návratu se žalobkyně odstěhovala od žalovaného. Na podzim 2024 byl ještě svědek v kontaktu s žalobkyní, ale v té době se hádali, svědkovi vadilo to, co žalobkyně měla tvrdit v „rozvodové žalobě“. O daru, který získala sestra svědka od účastníků, se svědek dozvěděl od žalovaného s tím, že peníze jsou určené na rekonstrukci rodinného domu, ve kterém sestra svědka bydlí a v případě potřeby by si sestra svědka vzala žalovaného k sobě a postarala by se o něho. Dále svědek vypověděl, že již dříve jeho sestra dostala od účastníků dar na svatbu, byla to částka 150 000 Kč od žalovaného a částka 50 000 Kč od žalobkyně. V rodině byla domluva, že kdyby se svědek ženil nebo by z jiného důvodu potřeboval peníze, tak mu účastníci taky určitou finanční částku darují. Svědek uvedl, že poté, co měl autonehodu a potřeboval peníze, žalovaný mu daroval částku 140 000 Kč. Svědek to bral tak, že se jedná o dar od rodičů.r) Kolegyně z práce žalobkyně, , jméno FO, , v pozici svědkyně vypověděla, že v srpnu 2024 ji navštívil bez pozvání u ní doma žalovaný a říkal jí, že má úspory kolem 2 milionů Kč a že z těchto úspor nic nedá žalobkyni. Dále žalovaný před svědkyní očerňoval žalobkyni, říkal, že kvůli žalobkyni svědkyni vyhodili z minulého zaměstnání. Žalovaný svědkyni žádal, aby přesvědčila svého šéfa k vyhození žalobkyně z práce. Žalovaný říkal, ať svědkyně sdělí šéfovi, že žalobkyně je lesba, a proto si nezaslouží zastávat tu pracovní pozici, kterou má. Svědkyně vypověděla, že žalobkyně se od žalovaného odstěhovala až po této návštěvě žalovaného, svědkyně uvedla, že si to pamatuje, protože až týden nato si žalobkyně brala volno v práci na stěhování. O návštěvě žalovaného svědkyně řekla žalobkyni až někdy v prosinci 2024. Svědkyně neví nic o tom, že by žalovaný měl darovat našetřené peníze dceři účastníků, o tom se s žalobkyní nebavila. Svědkyně dále uvedla, že žalovaný telefonicky kontaktoval rovněž jinou kolegyni z práce, na zprávu od žalovaného reagoval manžel této kolegyně, který sdělil žalovanému, že si nepřeje řešit cizí problémy. Svědkyně rovněž slýchávala o tom, že žalovaný chodil po Orlové a „házel špínu“ na žalobkyni.s) Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, (č. l. 147) bylo zjištěno, že dne 28. 8. 2024 bylo žalovanému vyplaceno penzijní pojištění ve výši 230 589,12 Kč.t) Manžel dcery účastníků, , jméno FO, , v pozici svědka vypověděl, že mu dcera účastníků, , jméno FO, , sdělila, že dostala dar od otce ve výši okolo 1 100 000 Kč. Dále svědek vypověděl, že během několika návštěv svědka a jeho manželky (dcery účastníků) v domácnosti účastníků se účastníci pouze v obecné rovině bavili o nějakém daru dceři , jméno FO, , nikdy se však neřešila konkrétní částka. Svědek vypověděl, že žalobkyně řekla žalovanému na návštěvě něco ve smyslu „jsou to tvoje peníze, dělej si s nimi, co chceš“. Dále svědek uvedl, že část daru dcera účastníků již vynaložila na rekonstrukci rodinného domu, ve kterém žije se svědkem a jejich nezletilou dcerou. Šlo o částku 200 000 Kč, maximálně 300 000 Kč. Dům je ve vlastnictví svědka, dostal ho darem od své tety, která se do domu nastěhuje, až bude zrekonstruované druhé patro. Svědek uvedl, že když se ženil s dcerou účastníků, účastníci darovali dceři finanční obnos ve vyšších desetitisících. Dále uvedl, že jeho manžela, dcera účastníků, nemá a ani dříve neměla moc dobrý vztah s žalobkyní.u) Žalobkyně v rámci účastnického výslechu vypověděla, že v srpnu 2024 účastníci plánovali koupi rekreační chaty, jezdili na prohlídky nemovitostí. Nakonec z koupě chaty sešlo. Dále žalobkyně vypověděla, že si nevybavuje návštěvu dcery dne 5. 8. 2024, na které měla proběhnout dohoda ohledně darování dceři částky 1 100 010 Kč. Žalobkyně vypověděla, že by nikdy nedovolila, aby tak velká částka byla darována dceři v situaci, kdy dcera je dobře finančně zajištěná (je na mateřské dovolené a má pracujícího manžela) a syn účastníků na tom finančně není moc dobře, bydlí v nájmu, jednou má práci, pak zas nemá. Syn účastníků přitom od rodičů žádné peníze darem nedostal, dcera již obdržela částku 220 000 Kč na svatbu. Dále žalobkyně uvedla, že by nikdy nesouhlasila s tím, aby veškeré úspory ze společného jmění manželů byly darovány, neboť od příštího roku bude pobírat starobní důchod ve výši okolo 21 000 Kč měsíčně a jen na nájemném hradí částku 11 000 Kč, žalobkyně by ráda měla nějaké vlastní úspory na stáří. Žalobkyně uvedla, že v době trvání manželství účastníků oba účastníci pracovali, žalovaný však měl příjem značně vyšší, jelikož pobíral rovněž důchod, i přesto veškeré náklady na jejich domácnost šly vždy půl na půl. Žalobkyně popřela, že by kdy řekla žalovanému během rodinné návštěvy „dělej si s penězi, co chceš“. O daru dceři , jméno FO, ve výši 1 100 010 Kč se žalobkyně dozvěděla až z výpisů z účtu, které získala její právní zástupkyně v době, kdy se začalo řešit majetkové vypořádání manželů. Žalovaný nesdělil žalobkyni, že daroval tuto částku dceři. Pokud se jedná o vztah s dcerou, žalobkyně vypověděla, že v květnu 2024 byla hostem na svatbě dcery , jméno FO, , vztah byl v pořádku, ještě v srpnu 2024 dcera účastníky pravidelně navštěvovala. Zlom nastal na konci srpna 2024, kdy se žalobkyně rozhodla odstěhovat se od žalovaného, to dcera nesla velmi těžce. V té době žalovaný začal obcházet lékaře žalobkyně a dcera začala žalobkyni psát zprávy v tom smyslu, že žalobkyně je nemocná, že má , Anonymizováno, a následně si žalobkyni zablokovala na svém mobilním telefonu. Žalobkyně uvedla, že i přesto dceři posílala přání – na Vánoce, na Silvestra, na její svátek, dcera nereagovala, žalobkyni se ozval pouze zeť , jméno FO, a poděkoval za přání s tím, že jej dceři žalobkyně vyřídí. Dále žalobkyně uvedla, že když byla na návštěvě u dcery (v rodinném domě, který dcera s manželem rekonstruují), dcera měla žalobkyni říci „tady bydlet nebudeš“: Pokud se jedná o dar ve výši 140 000 Kč synovi účastníků z finančních prostředků pocházejících ze společného jmění účastníků, žalobkyně uvedla, že o tomto daru vůbec nic neví, s darem tedy nesouhlasila. Pouze obecně se s žalovaným bavila o tom, že když dceři přispěli na svatbu, tak synovi by taky měli nějaký finanční dar dát, až bude potřebovat, o konkrétní částce se však nebavili. Žalobkyně vypověděla, že žalovaný žije v domnění, že veškeré úspory jsou jen jeho a žalobkyně na ně nemá nárok.v) Žalovaný v rámci svého účastnického výslechu uvedl, že si pamatuje na den 5. 8. 2024, kdy účastníky navštívila jejich dcera , adresa, s manželem. Účastníci se tehdy vrátili ze zahraniční dovolené, žalovaný zdůraznil, že tuto dovolenou platil on. Během uvedené návštěvy se účastníci bavili s dcerou o finančním daru, který by jí poskytli na rekonstrukci rodinného domu, ve kterém dcera účastníků bydlí. Žalobkyně se tehdy měla vyjádřit tak, že se jedná o peníze žalovaného, a proto si s nimi žalovaný může dělat, co chce. Žalovaný uvedl, že na této návštěvě nepadla žádná konkrétní částka, nebavili se o výši daru, bavili se pouze obecně. Po této návštěvě se žalovaný už s žalobkyní na téma daru dceři nebavil. Následně žalovaný vypověděl, že dne 13. 8. 2024 mu žalobkyně oznámila, že odchází ze společné domácnosti a tehdy se ještě jednou bavil s žalobkyní o daru dceři , jméno FO, , žalovaný uvedl, že se bavili o tom, že peníze, které měly sloužit ke koupi chaty (účastníci se nebavili o konkrétní částce), pošle dceři na účet. Tak žalovaný učinil dne 14. 8. 2024. Žalovaný uvedl, že má výborný vztah se dcerou , jméno FO, , naopak vztah mezi dcerou účastníků a žalobkyní byl i dříve (před darováním) napjatý, poslední kapkou bylo to, že se žalobkyně odstěhovala od žalovaného. Vztah mezi žalobkyní a dcerou , jméno FO, byl narušen od doby, kdy dcera měla 19 let a došlo v rodině účastníků k incidentu. Žalobkyně tehdy pod vlivem návykových látek uhodila žalovaného mísou do hlavy, dcera se snažila žalovaného bránit, došlo k potyčce mezi dcerou a žalobkyní, žalobkyně uhodila dceru lyží. Dcera , adresa, tehdy řekla žalobkyni, že pokud se do 10 dní neodstěhuje ze společné domácnosti, dcera nestáhne , podezřelý výraz, oznámení, které podala jako poškozená. Žalobkyně tehdy opustila společnou domácnost účastníků na 8 měsíců. Poté se účastníci usmířili, znovu se sestěhovali a vztahy mezi žalobkyní a její dcerou , jméno FO, byly v pořádku. Žalovaný uvedl, že zlom nastal v březnu 2024, kdy žalovaný zjistil, že mu je žalobkyně nevěrná, od té doby se jejich vztah začal zhoršovat. K daru synovi ve výši 140 000 Kč žalovaný uvedl, že v době po svatbě dcery účastníků (květen 2024), tedy v době, kdy účastníci spolu ještě žili, žalovaný pozval syna na oběd a tehdy účastníci přislíbili synovi, že až se bude ženit nebo bude v potřebě, tak dostane nějaký finanční dar od účastníků, o konkrétní částce se nebavili. Syn účastníků měl v březnu 2025 autonehodu, po které potřeboval pořídit nové auto. Tehdy mu žalovaný daroval částku 140 000 Kč – část převodem na účet, část v hotovosti. Tento dar žalovaný s žalobkyní neprobíral, jelikož měl za to, že je mezi nimi dohoda o tom, že až syn bude potřebovat finančně vypomoct, tak dostane dar od účastníků. Dále žalovaný uvedl, že celkem byl s žalobkyní na dvou prohlídkách rekreačních chat a ceny se vždy pohybovaly okolo částky 1 150 000 Kč, což odpovídalo výši úspor ve společném jmění účastníků. Dále uvedl, že účastníci za dobu trvání manželství si nesdělovali výši úspor na bankovních účtech vedených na jména účastníků. Dále žalovaný popřel, že by někdy fyzicky napadl žalobkyni, pokud k nějaké potyčce mezi nimi došlo, tak se jen bránil útoku ze strany žalobkyně., právnická osoba, prokázání vlastnictví a zůstatkové ceny movitých věcí byly k důkazu čteny tyto listiny: dodací list – sedací souprava (č. l. 25 spisu), kupní smlouva – Škoda Superb (č. l. 26 spisu), fotografie (č. l. 27-28 spisu), objednávka – chladnička (č. l. 29 spisu), nabídka – židle (č. l. 30 spisu), objednávka – ratanový papasan (č. l. 31 spisu), fotografie (č. l. 32 spisu), nabídka – postel (č. l. 33 spisu), fotografie (č. l. 34 spisu), nabídka – komoda (č. l. 35 spisu), fotografie (č. l. 36 spisu), nabídka – komoda (č. l. 37 spisu), inzerát – Škoda Superb (č. l. 38 spisu), fotografie (č. l. 53-60 spisu), fotografie (č. l. 62 spisu), printscreen obrazovky mobilního telefonu žalovaného (č. l. 86 spisu), fotografie (č. l. 87, 87v. spisu), fotografie (č. l. 108 spisu). Z těchto listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění, jelikož účastníci se dohodli na zůstatkové ceně všech movitých věcí, které učinili předmětem vypořádání., právnická osoba, prokázání finančních zůstatků na 4 bankovních účtech účastníků řízení ke dni právní moci rozvodového rozsudku byly čteny tyto listinné důkazy: výpis z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, (č. l. 70-78 spisu), výpis z bankovního účtu žalobkyně č. , č. účtu, (č. l. 92 spisu), výpis ze spořícího účtu žalovaného č. , č. účtu, (č. l. 102 spisu), výpis ze spořícího účtu žalovaného č. , č. účtu, (č. l. 129- 131 spisu). Z těchto listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění, jelikož účastníci se shodli na tom, kolik činil zůstatek na uvedených bankovních účtech účastníků řízení.

6. Vypořádání movitých věcí:U jednání soudu dne 9. 1. 2026 (č. l. 151 verte – 152 spisu) se účastníci dohodli na zůstatkové ceně všech movitých věcí, které požadovali vypořádat. Účastníci shodně uvedli, že zůstatková cena vozidla Škoda Superb činí 25 000 Kč, zůstatková cena sklokeramické desky činí 3 000 Kč, zůstatková cena kuchyňské linky činí 3 000 Kč, zůstatková cena dvou jídelních židlí činí 1 000 Kč, zůstatková cena běžeckého pásu činí 5 000 Kč a zůstatková cena kolekce figurek žen anime dolls činí 8 000 Kč, celkem tak zůstatková cena movitých věcí v držení žalovaného je ve výši 45 000 Kč. Dále účastníci učinili nesporným, že zůstatková cena lednice činí 10 000 Kč, zůstatková cena televize činí 3 600 Kč, zůstatková cena ratanového nábytku činí 3 000 Kč, zůstatková cena sodastream činí 1 500 Kč, zůstatková cena komody pořízené v obchodě IKEA činí 2 000 Kč, zůstatková cena komody pořízené v obchodě JYSK činí 2 000 Kč, zůstatková cena skříně činí 4 000 Kč, zůstatková cena postele činí 12 000 Kč, zůstatková cena pračky činí 6 000 Kč a zůstatková cena sběratelské kolekce andělíčků činí 3 000 Kč, celkem tak zůstatková cena movitých věcí v držení žalobkyně je ve výši 47 100 Kč. Předmětem vypořádání byly movité věci v celkové zůstatkové ceně 92 100 Kč, každému z účastníků náleží polovina této částky (tj. 45 060 Kč), proto vypořádací podíl, jež je povinna uhradit žalobkyně žalovanému, je ve výši 1 050 Kč.

7. Vypořádání finančních zůstatků na bankovních účtech účastníků řízení ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství:U jednání soudu dne 8. 10. 2025 (č. l. 119 verte – 120 spisu) se účastníci shodli na tom, že zůstatek na bankovním účtu žalovaného č. , č. účtu, činil 3 188,38 Kč, zůstatek na bankovním účtu žalobkyně č. , č. účtu, činil 5 718,67 Kč. U jednání soudu dne 9. 1. 2026 (č. l. 151) se účastníci řízení shodli na tom, že zůstatek na spořicím účtu žalovaného č. , č. účtu, činil 1 000 Kč a zůstatek na spořicím účtu žalovaného č. , č. účtu, činil 50 000 Kč. Pokud se jedná o zůstatek na bankovních účtu žalovaného č. , č. účtu, , žalovaný tvrdil, že ke dni 12. 3. 2025 zůstatek na tomto bankovním účtu byl ve výši 29 828,55 Kč, soud však z provedeného listinného důkazu zjistil, že k uvedenému dni byl tento zůstatek ve výši 36 506,05 Kč (soud nezapočítával finanční transakce konané dne 12. 3. 2025), s tímto výpočtem soudu nakonec souhlasil rovněž žalovaný – v rámci své závěrečné řeči (č. l. 160). Soud vycházejíce ze shodných tvrzení účastníků má za to, že účastníci měli ke dni právní moci rozvodového rozsudku na svých bankovních účtech celkem částku 96 413,10 Kč, přičemž na bankovních účtech vedených na jméno žalovaného to byla částka 90 694,43 Kč a na bankovním účtu vedeným na jméno žalobkyně to byla částka 5 718,67 Kč, proto je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši 42 487,88 Kč.

8. Darovací smlouvy:K darovací smlouvě uzavřené mezi žalovaným a dcerou účastníků , jméno FO, soud učinil následující skutkový závěr:Bylo prokázáno, že žalovaný zaslal dne 14. 8. 2024 ze svého bankovního účtu na bankovní účet dcery účastníků, , jméno FO, , částku 1 100 010 Kč. Nebylo prokázáno, že by žalobkyně dala souhlas žalovanému k tomuto právnímu jednání. Jak žalovaný, tak dcera účastníků vypověděli, že se s žalobkyní o možnosti daru dceři za účelem rekonstrukce rodinného domu, ve kterém dcera účastníků žije, bavili toliko v obecné rovině. Nikdy nebyla dohoda o tom, že se konkrétní částka zašle na bankovní účet dcery účastníků. Žalobkyně vypověděla, že by s darem v této výši (tj. ve výši celoživotních úspor účastníků) nesouhlasila, ať už by byl dar určen komukoliv, jelikož se blíží doba, kdy žalobkyně bude pobírat pouze starobní důchod a žalobkyně počítala s tím, že bude mít nějaké úspory „na stáří“. Žalobkyně rovněž vypověděla, že žalovaný bral tyto peníze jako vlastní, a proto s nimi nakládal dle vlastního uvážení, neměl potřebu dar dceři probírat s žalobkyní. Toto tvrzení žalobkyně podpořila rovněž svědkyně , jméno FO, , která vypověděla, že ji žalovaný v srpnu 2024 navštívil, byl ve velmi negativním nastavení vůči žalobkyni a říkal svědkyni, že má úspory kolem 2 milionů Kč a žalobkyně z těchto úspor nic nedostane. Svědek , jméno FO, vypověděl, že mu manželka (dcera účastníků) sdělila, že dostala od otce (žalovaného), nikoli od rodičů, dar ve výši 1 100 000 Kč. Obdarovaná dcera vypověděla, že se nikdy nebavila s žalobkyní konkrétně o tomto daru – tj. o darování částky 1 100 010 Kč, po poskytnutí daru žalobkyni nepoděkovala. Prokázáno rovněž bylo (výslechem žalovaného, výslechem svědka , jméno FO, , výslechem svědkyně , jméno FO, ), že vztah mezi žalobkyní a její dcerou , jméno FO, byl v době, kdy se žalobkyně odstěhovala ze společné domácnosti účastníků, velmi špatný, v podstatě žádný. Jmenované spolu nekomunikovaly. Dcera účastníků vyčítala žalobkyni, že se žalobkyně rozhodla odejít od žalovaného. Rovněž bylo prokázáno, že dcera účastníků nepočítala s tím, že by si „na stáří“ vzala žalobkyni k sobě a postarala by se o ni. O této možnosti dcera účastníků mluvila v době poskytnutí daru toliko s žalovaným (výpověď dcery) a v době, kdy žalobkyně navštívila dům dcery účastníků, dcera jí řekla napřímo, že v tomto domě žalobkyně nikdy bydlet nebude (výslech žalobkyně). , jméno FO, pak vypověděl, že počítá s tím, že se do rodinného domu nastěhuje jeho teta, jak jí to slíbil, kdy mu teta tento dům darovala. Z uvedeného plyne, že poskytnutí daru ve výši 1 100 010 bylo ujednáno pouze mezi žalovaným a dcerou účastníků, žalobkyně byla z této dohody vyňata, nikdo ji o tomto daru neinformoval, žalobkyně se o něm dozvěděla až řadu měsíců po darování od své právní zástupkyně. Žalovaný neměl potřebu tento dar projednat s žalovanou (tehdy manželkou), bral tyto peníze jako své vlastní. Žalobkyně s darovací smlouvou nesouhlasila, a proto vznesla námitku relativní neplatnosti tohoto právního jednání.K darovací smlouvě uzavřené mezi žalovaným a synem účastníků , Jméno žalovaného, soud učinil následující skutkový závěr:Výslechem žalovaného a výslechem svědka , Jméno žalovaného, , syna účastníků, bylo prokázáno, že žalovaný daroval synovi účastníků někdy v době po autonehodě syna, ke které došlo v březnu 2025, částku 140 000 Kč za účelem pořízení nového vozidla. Nebylo prokázáno, že by žalobkyně dala souhlas žalovanému k tomuto právnímu jednání. Bylo prokázáno, že byla mezi účastníky řízení dohoda pouze v obecné rovině o tom, že až bude jejich syn potřebovat, tak mu poskytnout nějaký finanční dar, aby byly obě děti rodiči obdarovány, kdy dcera , adresa, dostala od účastníků dar na svatební výdaje ve výši 220 000 Kč. Žalovaný vypověděl, že když daroval synovi částku 140 000 Kč, měl za to, že žalobkyně nebude mít nic proti, protože kdysi (ještě v době, kdy účastníci žili spolu) byla mezi nimi dohoda, že i syn by měl nějaký finanční dar od rodičů dostat. Z tohoto tvrzení žalovaného je zřejmé, jak žalovaný přistupoval k nakládání s úsporami náležejícím do společného jmění účastníků. Žalovaný ani neměl potřebu tento konkrétní dar (140 000 Kč v březnu 2025) s žalobkyní probrat. Tento přístup žalovaného ke společnému hospodaření je zřejmý i z toho, že zdůraznil během účastnického výslechu, že zahraniční dovolenou hradil on. Jednalo se přitom o dovolenou manželů hrazenou z prostředků v rámci jejich společného jmění. Žalovaná o darovací smlouvě, kterou syn účastníků získal dar ve výši 140 000 Kč pocházející z úspor účastníků, informována nebyla, nedala žalovanému souhlas k tomto právnímu jednání a vznesla námitku relativní neplatnosti oné darovací smlouvy, a to jak vůči žalovanému, tak vůči synovi , jméno FO, .

9. Podle § 740 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) Nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

10. Podle § 714 o. z. (1) V záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud. (2) Jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.

11. Soud vycházejíce z výše citovaného § 714 o. z. hodnotí obě darovací smlouvy jako neplatné. Jak již soud uvedl v rámci svého závěru o skutkovém stavu věci, žalobkyně nebyla účastna jednání ohledně uzavření těchto smluv, o jejich uzavření se dozvěděla až v souvislosti s probíhajícím soudním řízením. I kdyby se účastníci řízení dohodli o tom, že budou dceři darovat peníze na rekonstrukci jejího domu a že synovi rovněž darují nějakou finanční částku v době, kdy bude syn účastníků v potřebě, je taková dohoda pouze zcela obecná, nikterak právně nezavazuje žalobkyni, ani žalovaného. Žalovaný se sám rozhodl věnovat skoro celé úspory účastníků dceři , jméno FO, , i dcera brala tento dar jako dar od otce, což potvrdil výslech jejího manžela, ale rovněž to, že dcera vypověděla, že o tomto konkrétním daru se s žalobkyní nikdy nebavila. Žalobkyně v době darování nebyla ani žalovaným ani dcerou , jméno FO, informována o tom, že tento dar ve výši 1 100 010 Kč byl dceři poskytnut. Žalobkyně se o daru dozvěděla až o několik měsíců později. V době, kdy syn účastníků potřeboval peníze na koupi nového auta, se znovu sám žalovaný rozhodl, že mu daruje z úspor účastníků částku 140 000 Kč, tento dar žalovaný ani syn účastníků nikterak neprobírali s žalobkyní. Zde soud chce poukázat na smysl společného jmění manželů a společného hospodaření v rámci manželství. Není podstatné, v jaké míře pocházejí úspory manželů z příjmu manžela a v jaké míře z příjmu manželky, jelikož manželé tvoří jednu ekonomickou jednotku, veškeré úspory jsou společné a pokud jeden z manželů chce s těmito úsporami nakládat – a nejedná se o běžnou záležitost – tak je zapotřebí souhlas druhého manžela s tímto právním jednáním. Žalobkyně nesouhlasila s uzavřením dvou výše specifikovaných darovacích smluv, souhlasit ani nemohla, jelikož o tomto darování nevěděla, žalovaný sám rozhodoval o tom, kdy a kolik dětem daruje ze společných úspor účastníků, přičemž se jednalo o velmi vysoké částky, jež zcela bez pochyb nelze označit za běžnou záležitost. Žalobkyně splnila zákonnou podmínku stanovenou v § 174 odst. 2 o. z. a vznesla námitku relativní neplatnosti právního jednání, tj. uzavření dvou výše specifikovaných darovacích smluv, vůči všem zúčastněným na těchto právních jednání, a proto jsou obě darovací smlouvy z právního hlediska neplatné a žalobkyni náleží polovina obou poskytnutých darů, tedy žalovaný je povinen vyplatit žalobkyni na vypořádání společného jmění účastníků částku 620 005 Kč, tj částku kterou odklonil ze společného jmění účastníků bez vědomí žalobkyně. V rámci závěrečné řeči žalovaný namítal (č. l. 160 verte), že soud neměl přihlížet k listinným důkazům předloženým žalobkyní – dopisům, jimiž žalobkyně vznesla námitku relativní neplatnosti darovací smlouvy, jejíž předmětem byl dar synovi účastníků (č. l. 155, 155 verte), jelikož se jedná o důkazy uplatněné žalobkyní až po koncentraci řízení. Zde soud uvádí, že s touto námitkou žalovaného nesouhlasí s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu , spisová značka, ze dne 24. 6. 2025. V dané věci soud nepostupoval správně z procesního hlediska, pokud se jedná o povinnost soudu poučit účastníky řízení o koncentraci řízení, toto poučení mělo zaznít ze strany soudu již během prvního jednání (tj. dne 8. 10. 2025). Jelikož soud v této věci pochybil a poučil účastníky řízení o koncentraci řízení až u následného jednání (tj. dne 9. 1. 2026), koncentrace řízení nemohla nastat a žalobkyně tedy mohla u třetího jednání (tj. dne 6. 2. 2026) uplatnit další důkazy.

12. Závěrečným sečtením všech výše uvedených položek soud dospěl k tomu, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na úplné vypořádání zaniklého společného jmění účastníků částku 661 442,88 Kč, tj. částka 620 005 Kč (polovina plnění z neplatných darovacích smluv) plus částka 42 487,88 Kč (polovina z finančních zůstatků na bankovních účtech účastníků řízení ke dni právní moci rozsudku o rozvodu ponížená o částku 5 718,67 Kč, tj. zůstatek na bankovním účtu vedeném na jméno žalobkyně) mínus částka 1 050 Kč (polovina zůstatkové ceny všech movitých věci, jež účastníci učinili předmětem vypořádání, ponížená o zůstatkovou cenu věcí v držení žalobkyně). Soud má za to, že společné jmění účastníků má býti rozděleno rovným dílem, z rozvodového rozsudku plyne, že oba účastníci se ve stejné míře přičinili na rozpadu jejich manželství, nadto žádný z účastníků netvrdil větší vinu na rozpadu manželství na straně druhého účastníka.

13. Rozhodnutí soudu o nákladech řízení je nutno rozdělit do dvou částí. V první části se soud zabýval vypořádání movitých věcí a finančních zůstatků na bankovních účtech účastníků řízení, zde předmětem řízení byla částka 188 813,10 Kč. V této části soud nepřiznal žádné ze stran právo na náhradu nákladů řízení, jelikož v této části řízení se jedná o řízení s povahou „iudicium duplex“, kdy účastníci jsou vůči sobě v postavení jak žalobce, tak žalovaného a jejich cíl je společný – vypořádat spravedlivě zaniklé společné jmění manželů. V druhé části se soud zabýval nároky žalobkyně ze dvou darovacích smluv, celkem se jednalo o částku 1 240 010 Kč, které žalovaný uzavřel v době trvání manželství účastníků a žalobkyně tvrdila, že s těmito dary nesouhlasila, zde se jedná o klasické sporné řízení, neboť zde bylo toliko na procesní odpovědnosti žalobkyně, zda prokáže, že uvedené dvě darovací smlouvy byly uzavřeny bez jejího souhlasu a žalobkyně vznesla proti nim námitky relativní neplatnosti. V této části řízení měla žalobkyně plný procesní úspěch. Pro hodnocení celkového procesního (ne)úspěchu účastníků řízení soud vycházel z hodnoty celého předmětu řízení, tj. z částky 1 428 523,10 Kč, přičemž žalobkyně měla úspěch v 93 % předmětu řízení - tj. co do částky 1 334 266,55 Kč, kterou tvoří: polovina hodnoty movitých věcí ve výši 46 050 Kč, polovina úspor ze společného jmění na bankovních účtech účastníků ve výši 48 206,55 Kč, dar ve výši 1 100 010 Kč a dar ve výši 140 000 Kč, žalovaný měl úspěch v 7 % předmětu řízení - tj. co do částky 94 256,55 Kč, kterou tvoří: polovina hodnoty movitých věcí ve výši 46 050 Kč, polovina úspor ze společného jmění na bankovních účtech účastníků ve výši 48 206,55 Kč). Žalobkyně měla podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), převážný procesní úspěch ve věci a náleží jí právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 86 % z jejích celkových nákladů řízení. Žalobkyni byla na náhradě nákladů řízní přiznána částka 94 600 Kč, přičemž žalobkyně měla náklady řízení v celkové výši , adresa, Kč a představuje je odměna pro zástupkyni žalobkyně za těchto 8 úkonů právní služby ve výši 8 x 13 300 Kč přiznána podle § 7, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“): příprava a převzetí věci, sepis předžalobní výzvy k plnění, sepis žaloby, účast u jednání soudu konaných dne 8. 10. 2025, dne 9. 1. 2026 a dne 6. 2. 2026, dále náhrada hotových výdajů zástupkyně žalobkyně určená paušální částkou 450 Kč za každý úkon právní služby podle § 13 odst. 1, odst. 4 AT, tj. 8 x 450 Kč. Žalobkyně u jednání soudu dne 6. 2. 2026 uvedla, že náhradu dalších nákladů řízení nepožaduje. Při stanovení výše odměny soud vycházel z tarifní hodnoty 1 240 010 Kč, tj. z té části řízení, jejíž předmětem byl spor o to, zda dvě darovací smlouvy byly uzavřeny platně. V ostatní části předmětu řízení měli účastníci postavení jak žalobce, tak žalovaného, tudíž v této části jim náhrada nákladů řízení nenáleží. Pokud se jedná o částečné zpětvzetí žaloby co do několika movitých věcí, jejíchž vypořádání se domáhala žalobkyně (usnesení na č. l. 122 spisu a usnesení na č. l. 158 spisu), zde soud nezohlednil pravidlo viny na zastavení řízení podle § 146 odst. 2 o. s. ř., jelikož oba účastníci se shodli na tom, že se jednalo o movité věci, jež byly součástí SJM a v této části předmětu řízení se rovněž jednalo řízení s povahou tzv. iudicium duplex.

14. Soud zavázal podle § 148 odst. 1 o. s. ř. žalovaného k zaplacení státu nákladů řízení spojených se dvěma svědeckými výslechy, tyto náklady činily 2 661 Kč. Oba výslechy se týkaly té části řízení, ve které se projednávaly darovací smlouvy – tj. sporný nárok a v této části řízení měla plný procesní úspěch žalobkyně, tudíž soud zavázal k zaplacení nákladů řízení na straně státu toliko žalovaného.

15. O lhůtě k plnění soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. U jednání konaného dne 6. 2. 2026 žalovaný k dotazu soudu uvedl, že v případě, že soud shledá darovací smlouvy jako neplatné a žalovaný bude zavázán k vyplacení žalobkyni vypořádacího podílů z těchto smluv, pak žalovaný nedisponuje takto vysokou částkou, nemá žádné úspory, pobírá starobní důchod ve výši 38 000 Kč měsíčně, ze kterého by byl schopen hradit žalobkyni splátky v maximální výši 8 000 Kč měsíčně. Žalobkyně uvedla, že s takto nízkými splátkami nesouhlasí, nebyla by tak splněna maximální lhůta dvou let, v rámci které by měla být žalovaná částka dle ustálené judikatury uhrazena. Žalobkyně uvedla, že pokud soud dospěje k závěru, že darovací smlouvy nebyly platně uzavřeny, bude prokázáno, že žalovaný nezákonně odklonil ze společného jmění účastníků částku okolo 1 200 000 Kč. Dcera účastníků a rovněž její manžel vypověděli, že celá darovaná částka ještě nebyla využita a tak je na žalovaném, aby požádal dceru, aby mu neoprávněně získané finance vrátila. Žalobkyně zdůraznila, že má právo na spravedlivé vypořádání společného jmění účastníků, díky kterému získá své úspory. Z výpovědi dcery účastníků, , jméno FO, , bylo zjištěno, že celý dar ve výši 1 100 010 Kč dosud nevyužila za účelem rekonstrukce domu. Manžel dcery účastníků, , jméno FO, , vypověděl, že dcera účastníků vložila do rekonstrukce domu maximálně částku 300 000 Kč. V rámci řízení tak bylo zjištěno, že převážná část peněz z daru dceři je dosud v dispozici dcery účastníků, jedná se přitom o peníze náležející do společného jmění účastníků. Je tedy na žalovaném, aby tuto skutečnost dceři oznámil a požádal ji o vrácení těchto peněz za účelem vyplacení vypořádacího podílu žalobkyni. Nelze spravedlivě požadovat po žalobkyni, aby strpěla splácení uvedené částky po dlouho dobu (splátky ve výši 8 000 Kč by žalovaný hradil po dobu 6 let a 10 měsíců). Žalobkyně prokázala, že se jedná o peníze pocházející ze společného jmění účastníků a má nárok na plnění v zákonem stanovené lhůtě.