117 C 172/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr. Silvií Morongovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně jednající prostřednictvím organizační složky název žalobkyně, organizační složka, IČO sídlem adresa zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o: 10 207,63 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 459,50 Kč, co do úroku kapitalizovaného za dobu od datum do datum ve výši 1 370,06 Kč a dále ve výši 18,9 % ročně z částky 10 057,63 Kč za dobu od datum do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 459,50 Kč za dobu od datum do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 748,13 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 748,13 Kč za dobu od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Co do částky 1 000 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 748,13 Kč za dobu od datum do datum a z částky 1 000 Kč za dobu od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 249 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, JUDr. jméno příjmení, advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala po žalované zaplacení částky 10 207,63 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela prostřednictvím internetového bankovnictví s žalovanou smlouvu o povoleném přečerpání č. anonymizováno, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěrový limit 10 000 Kč, který byla žalovaná oprávněna čerpat na svém běžném účtu vedeném u žalobkyní na základě smlouvy o vedení účtu. Žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, kdy posuzovala výši pravidelného příjmu žalované oproti výši úvěrové splátky s pozitivním výsledkem, dále ověřovala, zda žalovaná prochází evidencí dlužníků v bankovním registru CBCB, kde nebyl evidován žádný záznam a lustrovala insolvenční rejstřík, to vše s negativním výsledkem. Při posouzení nákladů žalované na běžný život, pokud nebyl v žádosti uvedeny, vycházela z normativních nákladů v danou dobu ve výši 3 700 Kč. Žalobkyně před poskytnutím úvěru vynaložila maximální úsilí pro ověření, zda žalovaná bude schopna úvěr plnit, přičemž dospěla k závěru, že je v možnostech žalované úvěr splatit a žádost žalované o poskytnutí úvěru byla schválena. Úroková sazba byla sjednána ve výši 18,9 % ročně, žalovaná se smlouvou dále zavázala hradit žalobkyni poplatky a ceny za zvláštní služby nebo úkony související s úvěrem a pro případ překročení povoleného limitu a vzniku prodlení bylo mimo jiné sjednáno přirůstání úroku k jistině a její úročení sankčním úrokem a možnost ukončení smluvního vztahu, resp. možnost odstoupení od smlouvy a prohlášení celého úvěru za splatný. Žalovaná své závazky řádně plnila až do měsíce října 2019, poté byla opakovaně upomínána k obnovení plateb (první a druhá výzva byla zpoplatněna částkou 50 Kč, poslední výzva/odstoupení od smlouvy ba zpoplatněna částkou 150 Kč). Žalovaná však na výzvy nereagovala, ke dni datum se tedy stalo účinným odstoupení od smlouvy a žalovaná k danému dni dlužila na jistině částku 10 057,63 Kč, na dlužných poplatcích a pojištění částku 150 Kč a na kapitalizovaném úroku částku 2 370,06 Kč. Po odstoupení od smlouvy uhradila žalovaná pouze dne datum částku 1 000 Kč, která byla žalobkyní započtena na částečnou úhradu kapitalizovaného úroku. Na předžalobní výzvu k úhradě zaslanou jí dne datum žalovaná nereagovala. Žalobkyně se tedy žalobou po žalované domáhala úhrady částky 10 207,63 Kč spolu s úrokem kapitalizovaným za dobu od datum do datum ve výši 1 370,06 Kč a dále ve výši 18,9 % ročně z částky 10 057,63 Kč za dobu od datum do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 207,63 Kč za dobu od datum do zaplacení.

2. Podáním došlým soudu dne datum vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 459,50 Kč, co do úroku kapitalizovaného za dobu od datum do datum ve výši 1 370,06 Kč a dále ve výši 18,9 % ročně z částky 10 057,63 Kč za dobu od datum do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 459,50 Kč za dobu od datum do zaplacení, když si je vědoma, že by neunesla důkazní břemeno ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované a proto se rozhodla, že bude svůj nárok požadovat z titulu bezdůvodného obohacení. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby soud řízení v souladu s ust. § 96 o. s. ř. v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalované, když k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před prvním jednáním.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den datum, se nedostavila, svou neúčast neomluvila, o odročení jednání nepožádala. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne datum prostřednictvím internetového bankovnictví smlouvu o povoleném přečerpání, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované na její žádost a v její prospěch peněžní prostředky až do výše 10 000 Kč jako nezajištěný spotřebitelský úvěr tak, že jí umožní i opakovaně přečerpat disponibilní zůstatek na jejím mKontu č. bankovní účet vedeném u žalobkyně. Úrok byl sjednán ve výši 18,9 % ročně, žalovaná se dále zavázala platit žalobkyni poplatky a ceny za zvláštní služby nebo úkony související s úvěrem uvedené v sazebníku bankovních poplatků žalobkyně (prokázáno smlouvu o povoleném přečerpání č. GNN bankovní účet ze dne datum, žádostí o zřízení účtu č. anonymizováno ze dne datum a smlouvou o vedení účtu u mBank č. anonymizováno ze dne datum). Před uzavřením smlouvy se žalobkyně zabývala přezkumem úvěruschopnosti žalované, kdy bylo pouze ověřeno, že žalovaná nemá v bankovním registru CBCB uvedeny žádné další závazky (prokázáno výpisem z bankovního registru ze dne datum). Žalovaná úvěr prostřednictvím svého běžného účtu opakovaně čerpala, ke dni datum činil zůstatek na běžném účtu žalované částku mínus 10 057,63 Kč. V období od datum do datum byly z účtu žalované sraženy úroky v celkové výši 259,50 Kč a poplatky za zaslání upomínek v celkové výši 50 Kč. Žalovaná na svůj dluh uhradila dne datum částku 1 000 Kč (prokázáno transakční historií účtu za období od datum do datum). Dne datum vyhotovila žalobkyně výzvou, kterou vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky v celkové výši 2 446,30 Kč do sedmi dnů od doručení výzvy s tím, že pokud v daném termínu k úhradě dlužné částky nedojde, je tato výzva rovněž odstoupením od smlouvy o povoleném přečerpání na běžném účtu mKonto a zároveň smlouvy o vedení běžného účtu mKonto, přičemž k zániku smlouvy dojde následujícím dnem po marném uplynutí sedmidenní lhůty k úhradě dluhu. Odeslání této výzva žalované nebylo soudu doloženo (prokázáno Poslední výzvou k uhrazení dlužné částky/odstoupením od smlouvy ze dne datum). Výzvou ze dne datum vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovanou k úhradě dlužné částky z předmětné úvěrové smlouvy v celkové výši 11 427,90 Kč s příslušenstvím do 10 dnů od doručení tohoto dopisu. Výzva byla zaslána žalované dne datum (prokázáno výzvou ze dne datum a podacím archem ze dne datum). Z dalších listinných důkazů soud nic podstatného ve věci nezjistil.

5. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 občanského zákoníku ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky do výše úvěrového limitu 10 000 Kč formou povoleného přečerpání jejího běžného účtu. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně neprokázala, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, tvrzení uvedená v žalobě jsou pouze obecná, příjmy žalované nebyly uvedeny ani ověřeny a ohledně výdajů bylo vycházeno pouze z normativních nákladů v danou dobu ve výši 3 700 Kč, aniž by skutečná výše výdajů žalované byla zjištěna. jméno žalobkyně uvedla, že si je vědoma neunesení důkazního břemene ohledně přezkumu úvěruschopnosti žalované před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy a svůj nárok nadále uplatnila z titulu bezdůvodného obohacení. Soud má proto za to, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalované částku v celkové výši 8 748,13 Kč (záporný zůstatek na běžném účtu žalované ve výši 10 057,63 Kč – úroky v celkové výši 259,50 Kč a poplatky za zaslání upomínek v celkové výši 50 Kč – úhrada ve výši 1 000 Kč), pak je dle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru žalovaná povinna vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. V řízení nebylo prokázáno ani tvrzeno, že by žalovaná před podáním žaloby žalobkyni na svůj dluh něčeho dalšího uhradila, byla tedy k úhradě dlužné jistiny ve výši 8 748,13 Kč zavázána tímto rozsudkem. Jelikož je žalovaná s úhradou peněžitého dluhu v prodlení přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 8 748,13 Kč. Úrok z prodlení přiznán za dobu od datum, když k úhradě dlužné částky byla žalovaná prokazatelně vyzvána až výzvou zástupce žalobkyně ze dne datum, a to do 10 dnů od doručení tohoto dopisu. V souladu s ust. § 573 občanského zákoníku soud považuje výzvu za doručenou dne datum, lhůta k plnění tedy uplynula dne datum. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně (po částečném zpětvzetí žaloby) byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě.

6. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 146 odst. 2 o. s. ř. zavázal dále soud žalovanou, aby žalobkyni zaplatila na náhradě nákladů řízení 18 % účelně uplatněných nákladů řízení, neboť žalobkyně byla neúspěšná celkem co do 41 % uplatněného nároku, když žaloba byla částečně zamítnuta a žalobkyně zavinila částečné zastavení řízení částečným zpětvzetím žaloby z důvodu povědomí o neunesení svého důkazního břemena ohledně uplatněných nároků. Úspěch žalobkyně byl vypočten z předmětu řízení včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni podání žaloby, tj. z částky 15 139,79 Kč (jistina ve výši 10 207,63 Kč + úrok kapitalizovaný za dobu od datum do datum ve výši 1 370,06 Kč + úrok ve výši 18,9 % ročně z částky 10 057,63 Kč kapitalizovaný za dobu od datum do datum ve výši 2 468,50 Kč + úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 207,63 Kč kapitalizovaný za dobu od datum do datum ve výši 1 093,60 Kč), žalobkyně pak byla úspěšná co do částky 9 005,13 Kč (jistina ve výši 8 748,13 Kč + úrok z prodlení výši 8,25 % ročně z částky 8 748,13 Kč kapitalizovaný za dobu od datum do datum ve výši 257 Kč). Náhrada nákladů řízení se v daném případě sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, z odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT) ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby do podání žaloby dle § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepsání žaloby, každý právní úkon po 300 Kč), z odměny advokáta dle § 7 AT ve výši 1 540 Kč za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 AT (účast při jednání) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč ke třem úkonům právní služby do podání žaloby dle ust. § 14b odst. 2 AT (za každý právní úkon po 100 Kč) a ve výši 300 Kč k jednomu úkonu právní služby (účast u jednání) dle ust. § 13 AT. Dále advokát požadoval náhradu za ztrátu času spojenou s cestou z obec k jednání soudu do obec a zpět, a to za 5 půlhodin po 100 Kč, což činí částku 500 Kč, a cestovní náklady za použité osobní vozidlo za 194 km cesty z obec do obec a zpět při průměrné spotřebě vozidla 5,3 litrů benzínu Natural 95 na 100 km, základní sazbě opotřebení 4,70 Kč za 1 km a ceně benzínu ve výši 44,50 Kč za 1 litr dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., kdy tyto cestovní výlohy činí částku 1 369 Kč. Jelikož advokát žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobkyni i nárok advokáta na úhradu 21% DPH ve výši 1 031 Kč v souladu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 6 940 Kč. Z toho 18 % představuje 1 249 Kč a k této částce byla žalovaná zavázána. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve 2 vyhotoveních. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.