Okresní soud v Karviné · Rozsudek

19 C 22/2025

č. j. 19 C 22/2025-73

ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO KS Ostrava 16 Co 23/2026-101

Rozhodnuto 2025-10-06 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKI:2025:19.C.22.2025.1

  1. OS Karviná 19 C 22/2025-73
  2. KS Ostrava 16 Co 23/2026-101

Citované zákony (3)

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlínou Juráškovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupen advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Anonymizováno , IČ: Anonymizováno sídlem Anonymizováno o 84 900 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 84 900 Kč spolu s 12% úrokem z prodlení ročně z částky 84 900 Kč od 19. 1. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 58 695 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , Jméno advokáta, , advokáta, se sídlem , adresa, .

1. Žalobou ze dne 20. 1. 2025 se domáhal žalobce po žalovaném úhrady částky 84 900 Kč s 12% úrokem z prodlení ročně z této částky od 19. 1. 2025 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tvrzením, že je od 16.12.2021 vlastníkem pozemku parcelní číslo , hodnota, v katastrálním území , adresa, , o výměře 1 200 m2, užívaného jako veřejné prostranství. Žalobci ze strany žalovaného doposud žádná náhrada za užívání předmětného pozemku jako veřejného prostranství v letech 2022, 2023 a 2024 poskytnuta nebyla. S ohledem na obsah výměru ministerstva financí č. 01/2022 ze dne 3. prosince 2021, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, publikovaného v Cenovém věstníku č. 19/2021, obsah výměru ministerstva financí č. 01/2023 ze dne 15. prosince 2022, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, publikovaného v Cenovém věstníku č. 25/2022, a obsah výměru ministerstva financí č. 01/2024 ze dne 14. prosince 2023, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, publikovaného v Cenovém věstníku č. 16/2023, jež shodně stanoví maximální nájemné z pozemků veřejné infrastruktury v obcích s počtem obyvatel do 25 000 na 24 Kč/m2/rok, dále s ohledem na doposud nulovou úhradu za užívání předmětného pozemku ze strany žalovaného, s ohledem na strategickou polohu, důležitost a počet obyvatel žalovaného, a s ohledem na polohu předmětného pozemku, když ten je vzdálen pouze zhruba 300 m od budovy , právnická osoba, , adresa, , považuje žalobce za adekvátní náhradu za užívání předmětného pozemku částku 24 Kč/m2/rok, resp. částku 28.800 Kč/rok, resp. po zaokrouhlení na celé koruny dolů částku 27 300 Kč (28 800/365*346) za období od 20. 1. 2022 do 31. 12. 2022, celkem tedy částku 84 900 Kč (27 300 Kč + 28 800 Kč + 28 800 Kč) za období od 20. 1. 2022 do 31. 12. 2024. Právní zástupce žalobce proto doporučenou předžalobní výzvou ze dne 13. 1. 2025, doručenou žalovanému prostřednictvím datové schránky téhož dne, vyzval žalované k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 86 400 Kč, a to ihned, tedy do pěti dnů ode dne doručení této výzvy, ve smyslu ustanovení § 1959 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, s tím, že v opačném případě se bude žalobce svého nároku domáhat soudně. Pětidenní lhůta poskytnutá žalovanému k plnění však dne 18. 1. 2025 uplynula marně, počínaje dnem 19. 1. 2025 je tak žalovaný v prodlení.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Učinil nesporným, že je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, v kat. úz. , adresa, o výměře 1 200 m2. Ohledně předmětného pozemku probíhala komunikace již s předchozími vlastníky pozemku (sourozenci , jméno FO, a , právnická osoba, ), které zastupoval žalobce na základě plné moci z ledna 2021. V průběhu této komunikace, která se týkala výkupu předmětného pozemku, byl na základě podnětu žalovaného vypracován znalecký posudek a sdělena v červnu 2021 žalobci cena za pozemek – 250 Kč/m2, celkem 300 000 Kč. žalobce jako právní zástupce tehdejších vlastníků v červenci 2021 žádal žalovaného o přehodnocení kupní ceny s tím, že cena sousedního pozemku parc. č. , hodnota, je 1 600 Kč/m2. Dne 27. 7. 2021 pak došlo k poslední komunikaci mezi účastníky, kdy žalovaný setrvával na výši kupní ceny, nesouhlasil s cenou 1 600 Kč/m2 a žádal o znovuprojednání kupní ceny s tehdejšími vlastníky pozemku. Následně pak dne 14. 12. 2021 došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce a dále smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovité věci a kupní smlouvy k převodu pozemku parc. č. , hodnota, , kdy pak za kupní cenu 11 000 Kč se stal novým vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, žalobce. V září 2022 žalobce, již jako vlastník předmětného pozemku oslovil žalovaného s tím, že požadoval sdělení kupní ceny, za kterou by žalovaný pozemek koupil. Žalovaný tedy v říjnu 2022 sdělil, že předmětný pozemek by koupil za částku 300 000 Kč (tj. 250 Kč/m2) a současně zaslal žalobci návrh kupní smlouvy. Žalobce se ozval až po dvou letech, kdy 5. 12. 2024 zaslal datovou zprávou výzvu k uzavření nájemní smlouvy s náhradou za bezdůvodné obohacení za 3 roky ve výši 129 600 Kč. Žalovaný na tuto výzvu reagoval svým vyjádřením ze dne 6. 1. 2025, ve kterém projevil i nadále zájem koupit předmětný pozemek. Současně ve vyjádření uvedl, že žalovaný dlouhodobě provádí údržbu tohoto pozemku, a to z toho důvodu, že pozemek neudržuje jeho vlastník (neprovádí sekání trávy, ořezy dřevin). Žalobce pak dne 13. 1. 2025 zaslal žalovanému přípis ohledně vrácení bezdůvodného obohacení jako náhrady za užívání předmětného pozemku. Pozemek parc. č. , hodnota, je veřejným prostranstvím ve smyslu zákona o obcích. Žalovaný má za to, že výkon vlastnického práva je v rozporu s dobrými mravy. Žalobce figuroval jako právní zástupce předchozích vlastníků a bezpochyby měl před koupí tohoto pozemku povědomost o charakteru tohoto pozemku jako veřejného prostranství, za jehož užívání veřejností je město povinno platit a zjevně z tohoto důvodu měl o pozemek zájem, neboť představoval vidinu snadného zisku. V daném případě se jedná o pozemek, který je kolem budovy, kde nyní sídlí úřad práce, takže v případě tohoto pozemku se nejedná o „holé vlastnictví“. Jak vyplývá z e-mailové korespondence, žalovaný se snažil s žalobcem, potažmo jeho právními předchůdci jednat a nalézt společné řešení, ale žalobce nabídku žalovaného neakceptoval. Nutno podotknout, že řešení věci, tedy nabídka kupní ceny dle znaleckého posudku je samozřejmě limitována nezbytností hospodárného vynakládání veřejných prostředků. V dalším pak nelez opomenout skutečnost, že žalovaný na své náklady provádí údržbu předmětného pozemku sekáním trávy, odklízením odpadků, ořezem stromů, zimní údržbou apod. je tedy zcela v rozporu s principem spravedlnosti, nese-li žalovaný „náklady“ společnosti ze zákona a ještě by bez svého vlastního přičinění měl vydat žalobci bezdůvodné obohacení, když žalobce nabyl vlastnictví veřejného prostranství právě se záměrem se sám obohatit na úkor žalovaného.

3. V replice k vyjádření žalovaného žalobce předně namítal, že ze skutečnosti, že žalobce nabyl předmětný pozemek výhodně, nelze dovozovat, že by jeho požadavek na vydání bezdůvodného obohacení žalovanou byl rozporný s dobrými mravy. Stejně tak absurdní je argumentace žalovaného tím, že na své náklady provádí údržbu předmětného pozemku sekáním trávy, odklízením odpadků, ořezem stromů, zimní údržbou apod. Absurdita žalovaným vznesené námitky rozporu výkonu vlastnického práva žalobce s dobrými mravy je navíc podtržena skutečností, že je to naopak žalovaný, který ani žalobci, ale ani předchozím vlastníkům předmětného pozemku, sourozencům , jméno FO, , za užívání předmětného pozemku nahradil a i nadále nehradí absolutně ničeho dlouhé roky.

4. Na základě provedeného dokazování, a to z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. , Anonymizováno, , ze spisu Okresního soudu v Karviné sp. zn. 36 D 2916/2019, z výpisů z katastru nemovitostí, informací k charakteristice města Bohumín, výpisu ze vzájemné komunikace, znaleckého posudku ze dne 7. 5. 2021 o ocenění nemovitosti, návrhu kupní smlouvy, výzvy k uzavření nájemní smlouvy ze dne 5. 12. 2024, vyjádření žalovaného k výzvě ze dne 3. 1. 2025, předžalobní výzvy ze dne 13. 1. 2025, Výměrů Ministerstva financí české republiky č. 01/2022, č. 01/2023 a č. 01/2024, zprávy , právnická osoba, ze dne 24. 9. 2025 a Úřadu práce ČR ze dne 26. 9. 2025 bylo zjištěno, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parcelní číslo , hodnota, v katastrálním území , adresa, , obci , adresa, , o výměře 1 200 m2, ostatní plocha, způsob využití – zeleň, jak je tato nemovitost zapsána na listu vlastnictví č. 1109 v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Vkladové řízení ve prospěch žalobce bylo provedeno na základě smlouvy kupní a smlouvy o zajišťovacím převodu práva ze dne 14. 12. 2021 s právními účinky zápisu k datu 16. 12. 2021, přičemž vkladové řízení se týkalo jak vlastnického práva žalobce k označené nemovitosti, tak dále k pozemku parcelní číslo 370 o výměře 393 m², zastavěná plocha a nádvoří s tím, že na pozemku je umístěna stavba číslo popisné 731, občanská vybavenost (stavba zapsaná na listu vlastnictví číslo 1481). Ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. 36 D 2916/2019, bylo zjištěno, že se jedná o pozůstalostní řízení po zůstavitelce , jméno FO, , zemřelé 12. 8. 2017. Zdejším soudem bylo rozhodnuto usnesením ze dne 6. 8. 2020, pravomocně dnem 10. 9. 2020. Zůstavitelka zemřela se zanecháním závěti, pozůstalost byla potvrzena a rozdělena podle nařízení zůstavitelky, a to tak, že jak závětní dědic , jméno FO, , tak závětní dědička , jméno FO, z pozůstalosti nabyli každý spoluvlastnický podíl ve výši ideální jedné poloviny celku nemovitých věcí zapsaných na listu vlastnictví číslo , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , a to pozemku parcelní číslo , hodnota, a parcelní číslo , hodnota, . Po skončení řízení přípisem ze dne 2. 7. 2021 , tituly před jménem, , jméno FO, jako zástupce , jméno FO, a , jméno FO, požádal o zaslání znaleckého posudku, jenž by měl být součástí projednávané pozůstalosti, tedy znalecký posudek ohledně nemovitých věcí zapsaných na listu vlastnictví číslo , hodnota, , připojil plnou moc ze dne 24. 6. 2021; žádost odůvodnil tím, že znalecký posudek na uvedené pozemky bude sloužit jako podklad k jednání o jejich prodeji. , právnická osoba, konstatoval, že pozemek parcelní číslo , hodnota, v katastrálním území , adresa, je ve vlastnictví žalobce a na tomto pozemku se nachází budova číslo popisné , Anonymizováno, , která je ve vlastnictví České republiky s příslušností hospodařit , právnická osoba, . Pozemek parcelní číslo , hodnota, , je rovněž ve vlastnictví žalobce a tvoří funkční celek s budovou umístěnou na pozemku parcelní číslo , hodnota, . , právnická osoba, nevede žádná jednání o koupi ani o nájmu pozemků parcelní číslo , hodnota, , , Anonymizováno, . , právnická osoba, pak zprávou ze dne 26. 9. 2025 soudu sdělil, že stavba občanského vybavení, stavba číslo popisné , Anonymizováno, , zapsaná na LV číslo , hodnota, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , je stavbou a pozemkem, ohledně níž Úřad práce ČR vedl se žalobcem, který je majitelem pozemku, opakovaně jednání, kdy Úřad práce ČR nabízel odkoupení předmětného pozemku, nicméně ze strany pana , jméno FO, nebyl zájem. Dne 14. 5. 2025 byla ohledně užívání tohoto majetku uzavřena nájemní smlouva a dohoda o narovnání. Z přílohy zprávy – smlouvy o nájmu pozemku, tak dohoda o narovnání, obě smlouvy uzavřené dne 14. 5. 2025. Dohodou o narovnání bylo zjištěno, že se narovnaly veškeré sporné právní vztahy a nároky vyplývající z titulu užívání pozemku ve vlastnictví žalobce a užívání České republiky, , právnická osoba, , Krajské pobočky v , adresa, , a to za dobu od 1. 5. 2022 do 30. 4. 2025. Uživatel, tedy Česká republika, , právnická osoba, , se zavázal uhradit v měsíci květnu 2025 vlastníkovi náhradu za užívání tohoto pozemku za celé období od 1. 5. 2022 do 30. 4. 2025 v celkové částce 160 185 Kč, tedy v souhrnu tři roční nájemné v ceně obvyklé ve výši 53 395 Kč ročně. Uzavřena byla rovněž nájemní smlouva ohledně tohoto pozemku s celkovým ročním nájemným ve výši 53 395 Kč. Doba trvání nájmu byla sjednána na dobu od 1. května 2025 na dobu neurčitou. Z cenových věstníků , právnická osoba, , částky č. 19, 25 a 16, tedy Výměrů MF č. 01/2022, č. 01/2023 a č. 01/2024, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, bylo zjištěno, že shodně stanovily maximální nájemné z pozemků veřejné infrastruktury v obcích s počtem obyvatel do 25 000 na 24 Kč/m2/rok. Z dalších listinných důkazů (výpisů z katastru nemovitostí ohledně osoby žalobce) soud neučinil žádná skutková zjištění relevantní pro toto řízení.

5. Podle § 2991 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

6. Podle § 2999 věta prvá o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

7. Soud po provedeném dokazování, v souladu se jeho závěry a ve smyslu citovaných zákonných ustanovení žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť žalobce prokázal plnou důvodnost svého žalobního žádání. V období, za nějž je požadována peněžitá náhrada (tj. od 20. 1. 2022 do 31. 12. 2024) byl vlastníkem předmětného pozemku v užívání žalovaného. Vlastnické právo nabyl řádně od původních vlastníků – , jméno FO, a , jméno FO, a v žádném případě tak nelze přisvědčit názoru žalovaného, že by mu snad měla být odepřena právní ochrana s poukazem na rozpor s dobrými mravy (za rozporné s dobrými mravy nelze bez dalšího považovat ani případně výhodné nabytí nemovitostí, nikdo nesmí pouze těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu - § 6 odst. 2 o. z.). A podle § 8 o. z. toliko zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Pakliže jsou podpůrně aplikována ustanovení Hlavy I občanského zákoníku, tedy jeho základní zásady, pak zde zejména § 3 odst. 2, písm. e) a f), totiž že vlastnické právo je chráněno zákonem a jen zákon může stanovit, jak vlastnické právo vzniká a zaniká a nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží. Mezi účastníky bylo zcela nesporné, že mezi nimi (dříve mezi žalovaným a původními vlastníky, které žalobce tehdy zastupoval) probíhala komunikace a jednání o vyřešení sporných otázek, vše v rámci zákona a smluvní volnosti, k nalezení konsensu však nedošlo. Rovněž bylo učiněno nesporným, že po celé předmětné období je pozemek parc. č. 371 využíván jako veřejné prostranství, tj. jako prostor všeobecně (neomezeně) přístupný, splňující všechny atributy stanovené v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Bylo tedy na žalovaném zajištění udržování čistoty veřejných prostranství, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně, stejně jako všech zařízení obce sloužících potřebám veřejnosti. Pokud žalovaný snad dospěl k závěru, že nese vyšší náklady spojené s udržováním pozemku ve vlastnictví žalobce, a to nad rámec zákona o obcích, tedy ke své tíži, nic mu nebránilo vznést konkrétní pohledávku k započtení; procesní obrana v této právní věci pro neurčitost však neobstojí.

8. Vycházeje z výměrů ministerstva financí stanovujících maximální nájemné z pozemků veřejné infrastruktury v obcích s počtem obyvatel do 25 000 na 24 Kč/m2/rok, činí roční částka za užívání pozemku 28 800 Kč (24 Kč x 1 200 m2). Je nutno na tomto místě konstatovat, že bezdůvodné obohacení zde spočívalo v užívání (ve výkonech), vydání předmětu bezdůvodného obohacení není dobře možné a je tedy zapotřebí poskytnout adekvátní náhradu odvíjející se od běžného nájemného. Za období od 20. 1. 2022 do 31. 12. 2024 tak celková částka činí 84 900 Kč (poměrná část roku 2022 představuje 27 300 Kč, rok 2023 a 2024 pak shodně po 28 800 Kč). Žalovaný byl vyzván k plnění předžalobní výzvou ze dne 13. 1. 2025 doručenou téhož dne do jeho datové schránky, vyzván k plnění byl do 5 dnů, tj. 18. 1. 2025, a od data následujícího je v prodlení s úhradou peněžité částky. Zavázán byl proto k úhradě žalované částky včetně požadovaného úroku z prodlení podle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., to vše v pariční lhůtě.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně procesně úspěšnému žalobci byla přiznána jejich náhrada. Náklady v dané právní věci představují částku 4 245 Kč za zaplacený soudní poplatek a dále náklady právního zastoupení, z toho na odměně advokáta 27 000 Kč za 6 úkonů právní služby dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření k odůvodnění odporu žalovaného, tj. podání ve věci samé, a zastupování žalobkyně u dvou jednání soudu ve dnech 12. 9. a 6. 10. 2025), 6 x režijní paušál po 450 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky (ve znění vyhl. č. 258/2024 Sb.). Na ztrátě času dle § 14 odst. 3 pak náleží částka 4 800 Kč (za 2 x 16 půlhodin po 150 Kč). Na jízdném zástupce žalobce k jednomu jednání soudu bylo přiznáno celkem 5 250 Kč, tedy za cestovné v rozsahu 720 km os. vozidlem s kombinovanou spotřebou 4,3 l nafty na 100 km dle technického průkazu vozidla a ceně dle vyhl. č. 475/2024 Sb. 34,70 Kč za litr pohonných hmot a 5,80 Kč za ujetý kilometr na paušální náhradě (1 074 Kč za pohonné hmoty a 4 176 Kč na náhradě za použití motorového vozidla); za jízdném k oběma jednáním tak bylo celkem přiznáno 10 500 Kč. Z odměny a náhrad, tedy z částky 45 000 Kč, bylo na dani přiznáno 9 450 Kč (21% DPH), neboť právní zástupce žalobce je ke dni rozhodnutí soudu plátcem DPH. Celkem tak náklady řízení byly vyčísleny souhrnnou částkou 58 695 Kč a tuto částku byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.