19 C 300/2024

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlínou Juráškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 96 500,13 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 86 431 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 10 069,13 Kč, co do úroku 12,9 % ročně z částky 95 242,13 Kč od 19. 4. 2024 do zaplacení, co do úroku 14,75 % ročně z částky 95 242,13 Kč od 29. 4. 2024 do zaplacení a co do kapitalizovaného úroku ve výši 3 181,16 Kč za dobu od 15. 1. 2024 do 18. 4. 2024.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 21. 5. 2024 se domáhala žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 96 500,13 Kč (sestávající z částky 95 242,13 Kč a částky 1 258 Kč) s 12,9 % úrokem ročně z částky 95 242,13Kč od 19. 4. 2024 do zaplacení, s 14,75% úrokem ročně z částky 95 242,13 Kč od 29. 4. 2024 do zaplacení a úhrady kapitalizovaného úroku ve výši 3 181,16 Kč za dobu od 15. 1. 2024 do 18. 4. 2024. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že uzavřela se žalovaným dne 13. 12. 2022 rámcovou smlouvu č. 2492524 v souladu s Obchodními podmínkami , právnická osoba, ., na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Dne 28. 3. 2023 uzavřel žalovaný se žalobkyní dodatek č. 1 k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši 100 000 Kč. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru v souladu s Obchodními podmínkami a Podmínkami pro používání úvěru společnosti , Jméno žalobkyně, ., byl mu úvěr č. HU01346865 schválen a dne 29. 3. 2023 vyplacen na jeho běžný účet v plné výši. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta jako spotřebitele v souladu s ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, přičemž posouzení provedla na základě informací, které jí žalovaný sám poskytl v žádosti o úvěr. Osobní údaje ověřuje žalobkyně proti informacím z klientových dokladů, údaje o klientově finanční situaci žalobykni poskytuje sám klient a žalobkyně je dále dle potřeby ověřuje. Dále žalobkyně posuzuje informace z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta (v případě žádosti o úvěr se používá úvěrová zprávu z Bankovního registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z Nebankovního registru klientských informací a dále informace z některých společností patřících do skupiny PPF). Podle podmínek úvěrové smlouvy byl žalovaný zavázán měsíčně hradit pravidelnou konstantní splátku úvěru v celkové výši 1 482 Kč, skládající se ze splátky jistiny a úroku 12,9 % p. a., jehož výše byla sjednaná smlouvou o úvěru, a to vždy k 15. dni měsíce počínaje dnem 15. 4. 2023 s tím, že předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na 15. 3. 2033. Splátky od 15. 4. 2023 do 15. 1. 2024 byly splaceny. Na splátku dne 15. 2. 2024 bylo ze strany žalovaného dne 15. 2. 2024 zaplaceno pouze 7 Kč, přičemž tuto částku si žalobkyně započetla na úhradu jistiny splátky. Počínaje splátkou ke dni 15. 2. 2024 tedy nebyly splátky ze strany žalovaného uhrazeny řádně a včas a žalobkyně následně neeviduje žádnou další platbu na úhradu splátek ze strany žalovaného. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností přistoupila žalobkyně v souladu s ujednáním smlouvy o úvěru č. HU01346865 ve spojení s Podmínkami pro používání úvěru dne 19. 4. 2024 k zesplatnění úvěru, dopisem – předžalobní výzvou ze dne 19. 4. 2024. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 95 242,13 Kč (jistina neobsahuje žádné úroky, úroky z prodlení, pokuty, poplatky ani jiné položky) a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru (kapitalizovaný úrok) ve výši 3 181,16 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne poslední řádně zaplacené splátky, tj. ode dne 15. 1. 2024 do dne předcházejícího dni zesplatnění, tedy do dne 18. 4. 2024. O zesplatnění úvěru informovala žalobkyně žalovaného prostřednictvím zesplatňujícího dopisu – předžalobní výzvy ze dne 19. 4. 2024, dále pak také zprávami na e-mailovou adresu žalovaného, do jeho internetového bankovnictví a SMS zprávou. Zesplatňujícím dopisem – předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu, který byl tvořen dlužnou jistinou ve výši 95 242,13 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru ve výši 3 181,16 Kč, přičemž jejich výše byla stanovena ke dni 18. 4. 2024. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši spolu s příslušenstvím ke dni 19. 4. 2024. Žalobkyně žalovanému v zesplatňujícím dopise – předžalobní výzvě poskytla dodatečnou lhůtu k doplacení, žalovaný ji však ke splacení nevyužil. Kdyby žalovaný v této lhůtě svůj dluh zaplatil, nepožadovala by žalobkyně zaplacení smluvního úroku ani zákonného úroku z prodlení ode dne zesplatnění do dne úhrady. Dále byla žaloba odůvodněna tím, že dne 13. 12. 2022 uzavřel žalovaný s žalobkyní rámcovou smlouvu č. 2492524, jejímž podpisem požádal o zřízení běžného účtu č. , č. účtu, . Na základě rámcové smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Smluvními stranami bylo mj. sjednáno, že žalovaný bude disponovat s penězi na běžném účtu jen do výše dostupného zůstatku, a dále se žalovaný zavázal udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby a pokud se dostane do minusu, zaplatí příslušnou částku nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobkyní vyzván. Účet se tedy neměl nikdy dostat do debetu (záporného zůstatku). Navzdory shora uvedenému se žalovaný na svém běžném účtu dostal do nepovoleného debetu ve výši 1 258 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu doporučeným dopisem.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízeným jednáním soudu dne 8. 11. 2024 se bez omluvy nedostavil; jelikož nikdo z účastníků včas a z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř).

3. Na základě provedeného dokazování, a to z ceníku služeb , jméno FO, , Anonymizováno, , formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, rámcové smlouvy číslo 2492524 o službách včetně platebních ze dne 13. 12. 2022, dodatku č. 1 k rámcové smlouvě číslo 2492524 ze dne 28. 3. 2023, splátkového kalendáře, přehledu plateb vystaveného na jméno žalovaného a číslo úvěru HU01346865, výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, , výpisů z účtu vedeného , právnická osoba, . pro žalovaného jako majitele účtu č. , č. účtu, , výzvy k zaplacení dluhu – předžalobní výzvy ze dne 19. 4. 2024, bylo zjištěno, že dne 13. 12. 2022 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena rámcová smlouva číslo 249252, kterou se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému bankovní služby včetně služeb platebních. Dne 28. 3. 2023 v rámci sjednaného dodatku k rámcové smlouvě byla uzavřena smlouva o úvěru na částku 100 000 Kč, kteroužto částku se žalovaný zavázala žalobkyni splatit ve 120 měsíčních splátkách po 1 482 Kč v případě základní úrokové sazby nebo 112 měsíčních splátkách ve výši 1 482 Kč v případě bonusové sazby. Základní pevná úroková sazba byla sjednána ve výši 12,9% ročně a splatnost splátek vždy k 15. dni v měsíci. Žalovaný částku 100 000 Kč čerpal dne 29. 3. 2023 převodem na svůj účet vedený žalobkyní (č. účtu , č. účtu, ) a v období od 15. 4. 2023 do 15. 2. 2024 zaplatil žalobkyni ve splátkách celkem 14 827 Kč. Z mimořádného výpisu z označeného účtu za období 4. 3. 2024 – 21. 5. 2024 se podává, že debetní zůstatek na účtu žalovaného byl vykázán ve výši 1 258 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 19. 4. 2024 byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě částky celkem 99 681,29 Kč do 28. 4. 2024, z toho 98 423,29 Kč z půjčky č. HU01346865 a 1 258 Kč z běžného účtu č. , č. účtu, .

4. Soud po provedeném dokazování žalobě vyhověl toliko částečně, neboť žalobkyně neprokázala plnou důvodnost svého žalobního požadavku. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla sjednána smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z. Na základě této smlouvy se žalobkyně jako úvěrující zavázala, že žalovanému jako úvěrovanému poskytne peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč, tyto žalovanému vyplatila převodem na jeho běžný účet. Žalovaný plnil žalobkyni pouze částečně – 14 827 Kč a dosud tak neuhradil na jistině částku 85 173 Kč. Výše uvedená smlouva je bezesporu ve smyslu ustanovení § 1810 a následujících o. z. smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a banka – věřitel jako podnikatel. Tento však nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, v řízení nebyly prokázány zcela konkrétní a objektivně zhodnotitelné kroky směřující k řádnému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele; pouhý deklaratorní projev žalovaného (sdělení o výši příjmu 33 000 Kč, blíže nespecifikovaných příjmů ostatních členů domácnosti – 20 000 Kč, a sdělení výdajů – 5 000 Kč bydlení a 7 000 Kč blíže neoznačené jiné splátky úvěru) rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče věřitele tak, jak zákon vyžaduje. Žalobkyně zdůrazňuje provedení expertní analýzy pro stanovení schopnosti žalovaného úvěr splácet a dokladuje analýzu aplikačními daty a také výpisem z běžného účtu žalovaného (rozdílného od účtu vedeného pro žalovaného samotnou žalobkyní). Z výpisu vedeného , právnická osoba, . pro žalovaného jako majitele účtu č. , č. účtu, , a to za období 28. 12. 2022 – 28. 3. 2023 (tedy z doby bezprostředně předcházející poskytnutí úvěru) však lze učinit tyto závěry: žalovaný 11. 1. 2023 obdržel mzdu od zaměstnavatele MOBIS AUTOMOTIVE CZE ve výši 41 834 Kč, 13. 2. 2023 od téhož zaměstnavatele 30 384 Kč a 13. 3. 2023 47 071 Kč, lze tedy dospět k závěru, že žalobkyně měla k dispozici doklady o příjmu žalovaného za poslední tři měsíce; z výpisů však nelze seznat pravidelné a nezbytné výdaje žalovaného. Naproti tomu lze seznat, že žalovaný velmi vysoké, neustále se opakující, částky vkládal do her (, právnická osoba, .); kupříkladu jen v rozmezí 16. 1. – 18. 1. 2023 platbami po 10 000 a 5 000 Kč vložil do her celkem 230 000 Kč, z kterýchžto mu , právnická osoba, . dne 16. 1. 2023 vyplatil 20 000 Kč a 23 000 Kč. Tyto skutečnosti v žádném případě nesvědčí o zodpovědném úvěrování. Neposoudil-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu ust. § 87 odst. 1 citovaného zákona ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu. Žalovaný žalobkyni plnil dosud toliko částečně (tato tvrzení žalovaný v řízení nijak nerozporoval), nesplacena tedy zůstává částka 85 173 Kč, ve zbytku není žalobní požadavek žalobkyně po právu a byl zamítnut, přičemž je nutno konstatovat, že žalovaný se dosud nedostal ani do prodlení se splněním povinnosti vrátit poskytnutou jistinu, a žalobkyni tudíž nevznikl nárok na úroky z prodlení. Ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, představuje speciální úpravu povinností spotřebitele z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru k úpravě nároků z bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o. z. Soud v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, konstatuje, že mezi žalovaným a žalobkyní nedošlo k dohodě o lhůtě k uhrazení jistiny, nutno tak bylo posoudit lhůtu pro její vrácení (shodně rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2024, č.j. 8 Co 5/2024-160). V řízení přitom nevyšly najevo (nebyly tvrzeny) žádné skutečnosti o tom, že by nebylo ve schopnostech a možnostech žalovaného vrátit jistinu úvěru v základní pariční lhůtě, po žalovaném lze spravedlivě požadovat, aby dluh splnil ve lhůtě analogicky odvozené od lhůty dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl proto zavázán vrátit zůstatek poskytnuté (a dosud neuhrazené) jistiny úvěru žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

5. Pokud jde o požadavek na úhradu částky 1 258 Kč (přečerpaný zůstatek běžného účtu žalovaného), tento byl shledán po právu a v souladu s ust. § 2662 o. z. a násl. Žalobkyně na základě uzavřené smlouvy vedla pro žalovaného bankovní účet, který byl žalovaným prokazatelně o tuto částku přečerpán a částka dosud zaplacena nebyla.

6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. v závislosti na toliko částečném úspěchu žalobkyně v dané právní věci. Je přitom zapotřebí na tomto místě zdůraznit (zcela v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08), že je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky také její příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů podle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky samotné, nýbrž i celého jejího příslušenství.