21 C 167/2024

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Babuškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 34 567,62 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 098 Kč, přičemž uvedenou povinnost je žalovaný povinen splnit v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 1 500 Kč splatných vždy ke každému poslednímu dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, až do úplného zaplacení. A pro případ prodlení se zaplacením každé jednotlivé splátky pak i s úrokem z prodlení jdoucím z této dlužné splátky nebo její nesplacené části ode dne následujícího po její splatnosti až do zaplacení, a to ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou splátky, zvýšené o osm procentních bodů.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 16 469,62 Kč spolu ss úrokem ve výši 29,67 % ročně z částky 22 674,44 Kč od 27. 2. 2023 do zaplacení (kapitalizovaným za období od 27. 2. 2023 do 19. 6. 2024 částkou 8 828,70 Kč),s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 168,42 Kč od 9. 3. 2023 do zaplacení (kapitalizovaným za období od 9. 3. 2023 do 19. 6. 2024 částkou 1 574,38 Kč),a s úrokem z prodlení z částky 18 098 Kč od 9. 3. 2023 do splatnosti jednotlivých splátek, v nichž byl dluh žalovanému uložen zaplatit žalobkyni v odstavci I. výroku tohoto rozsudku (kapitalizovaným za období od 9. 3. 2023 do 19. 6. 2024 částkou 3 488,20 Kč).

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 34 567,62 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 22. 8. 2022 smlouvu o úvěru č. , RČ, se společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , (dále také jen „původní věřitel“ nebo „poskytovatel úvěru“), která podle této smlouvy vyplatila žalovanému úvěr ve výši , částka, . Ve smlouvě současně sjednali účastníci pojištění schopnosti splácet úvěr za měsíční poplatek 193 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou částku splatit ve 48měsíčních splátkách po 1 576 Kč. Splátky však žalovaný nesplácel řádně a včas, úvěr byl proto zesplatněn. Dosud žalovaný zaplatil na tento úvěr částku ve výši 4 902 Kč. Původní věřitel pohledávku z této smlouvy o úvěru postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 10. 2023.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování z listin předložených žalobkyní má soud za prokázané následující dílčí skutečnosti. (V závorce je vždy uveden důkaz, o který soud svá skutková zjištění opřel): Žalovaný dne 22. 8. 2022 požádal na internetových stránkách www.proficredit.cz poskytovatele spotřebitelských úvěrů společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , o úvěr ve výši 23 000 Kč s tím, že by se zavázal zaplatit celkovou částku úvěru ve výši 66 384 Kč ve 48měsíčních splátkách po 1 576 Kč. Součástí splátky byly úroky za poskytnutí úvěru a měsíční úhrada za pojištění. Zápůjční úroková sazba by činila 66,80 % ročně. K uzavření smlouvy mělo dojít tím, že poskytovatel úvěru akceptuje nabídku, úvěr žalovanému vyplatí na účet uvedený v návrhu (, č. účtu, ) a zašle žalovanému písemné oznámení o akceptaci návrhu smlouvy. Žalovaný návrh smlouvy podepsal jedinečným kódem , Anonymizováno, (návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru; příloha č. 1 k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/pojištění schopnosti splácet úvěr).

4. Společnost , právnická osoba, oznámila žalovanému v dopise ze dne 24. 8. 2022, že návrh smlouvy o úvěru č. , RČ, akceptovala. Úvěr ve výši 23 000 Kč žalovaný čerpal dne 23. 8. 2023 na účet číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (doklad o vyplacení úvěru). Žalovaný na tento úvěr zaplatil 2 splátky po 1 576 Kč a jednu splátku ve výši 1 750 Kč, tj. celkem 4 902 Kč (platební historie). Před poskytnutím úvěru hodnotila společnost , právnická osoba, úvěruschopnost žalovaného. Vycházela z údajů sdělených žalovaným, a to z příjmů žalovaného ve výši 27 000 Kč měsíčně, životního minima žalovaného ve výši 4 620 Kč, nákladů na bydlení 4 400 Kč a ostatních nákladů 200 Kč. Dospěla tak k závěru, že rezerva žalovaného činí 16 780 Kč (hodnocení klienta). Příjmy žalovaného ověřila z příjmů na účtu žalovaného za měsíc květen 2022, červen 2022 a červenec 2022 (potvrzení plateb z transakční historie). Dále ověřila žalovaného v dostupných registrech (výpis záznamů z registru SOLUS, výpis z nebankovního registru NRKI).

5. Společnost , právnická osoba, oznámila žalovanému v dopise ze dne 26. 2. 2023, že došlo k okamžitému zesplatnění (tímto dnem) všech závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru (oznámení ze dne 26. 2. 2023).

6. Dne 2. 10. 2023 žalobkyně i společnost , právnická osoba, podepsali seznam postoupených pohledávek, včetně pohledávky ze smlouvy číslo , RČ, (seznam postoupených pohledávek).

7. Žalobkyně vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni v dopise ze dne 10. 10. 2023 (Oznámení o postoupení pohledávky a podací lístek ze dne 10. 10. 2023).

8. Zástupce žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky v upomínce ze dne 20. 11. 2023. (Předžalobní upomínka ze dne 20. 11. 2023, podací lístek 20. 11. 2023).

9. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud současně za svůj závěr o skutkovém stavu, který po právní stránce posoudil takto:

10. Žalobkyně proto byla oprávněna k podání této žaloby, neboť pohledávku ze smlouvy postoupil původní věřitel žalobkyni a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno nejpozději doručením této žaloby [§ 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“)].

11. Žalovaný v postavení spotřebitele a původní věřitel v postavení podnikatele uzavřeli smlouvu o úvěru upravenou v § 2395 o. z., podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle obsahu smlouvy se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, podle kterého spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Bylo tedy povinností soudu posoudit, zda poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudil (důkladně) úvěruschopnost spotřebitele ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném od 1. 12. 2016 do 31. 3. 2024).

13. Původní věřitel společnost , právnická osoba, jako poskytovatel úvěru posuzoval úvěruschopnost žalovaného ověřením v dostupných registrech. Dále však vycházel pouze z příjmů a výdajů sdělených žalovaný. Příjmy žalovaného byly ověřeny, avšak výdaje nikoli. Soud tak dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru neposoudil schopnost žalovaného úvěr splácet důkladně.

14. Důsledkem porušení této povinnosti je (absolutní) neplatnost smlouvy, ke které soud přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Nesplacenou jistinu je pak dlužník (spotřebitel) povinen vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností. Nejvyšší soud k § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, jako speciální úpravě vypořádání plnění z neplatné smlouvy, ve svém rozhodnutí uvedl, že „[…]poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru“ (bod 17 rozsudku ze dne 23. 7. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, dostupný na www. nsoud.cz).

15. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení dosud nevrácené jistiny (23 000 Kč 4 902 Kč). (15 000 Kč 3 614 Kč) v měsíčních splátkách (nové době splatnosti), neboť spotřebitel není povinen vrátit celou poskytnutou jistinu ihned, ale v době odpovídající jeho možnostem. Žalobkyně totiž v řízení neprokázala, že žalovaný je schopen zaplatit dlužnou jistinu ihned, tedy do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř.). Ohledně prokázání této skutečnosti leží důkazní břemeno na žalobkyni, nikoli na žalovaném, a to v souladu s pravidly o tzv. dělení břemene důkazního. Soud proto stanovil novou dobu splatnosti nikoli jednorázově, ale ve splátkách.

16. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení nečinný a ke svým současným majetkovým poměrům se nevyjádřil. Výši měsíčních splátek určil obdobně podle splátek sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru.

17. Nárok na zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny pak žalobkyni náleží teprve v okamžiku prodlení žalovaného s vrácením zbývající části jistiny v nové době splatnosti stanovené soudem v odstavci I. výroku tohoto rozsudku. Výši úroků z prodlení, které se stanou splatnými teprve v budoucnu po vyhlášení rozsudku, tj. od okamžiku prodlení s plněním až do zaplacení, určil soud podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2006 sp. zn. Cpjn 202/2005).

18. Ve zbývajícím rozsahu pak soud s ohledem na shora uvedené žalobu zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud negativním výrokem podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalovanému podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady. Procesní úspěch soud posoudil včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vydání tohoto rozhodnutí, jak vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1492/2017 (dostupného na www.nsoud.cz).