21 C 363/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Babuškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 148 499 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 196 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 196 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 148 303 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 18 166,87 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 795,96 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 88 188,70 Kč od [datum] do [datum] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 87 992,70 Kč od [datum] do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 196 Kč od [datum] do zaplacení s úrokem ve výši 14 % ročně z částky 88 188,70 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 148 499 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že předchůdce žalobkyně (původní věřitel) společnost [právnická osoba], postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] pohledávku vůči žalovanému vzniklou ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], podle které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku navýšenou o částku 63 511 Kč ve 24 měsíčních splátkách. Žalovaný na dlužnou částku zaplatil pouze 15 012 Kč. V doplnění žaloby ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že zápůjčka byla vyplacena žalovanému tak, že částkou ve výši 15 208 Kč byla doplacena dřívější smlouva [číslo]. Žalovanému proto byla na účet uvedený ve smlouvě vyplacena pouze částka ve výši 84 792 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Z listin předložených žalobkyní bylo zjištěno, že dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba], jako věřitel, se žalovaným jako zákazníkem formulářovou smlouvu, označenou jako smlouva o zápůjčce – MODRÁ na účet, [číslo]. Podle této smlouvy se věřitel zavázal žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 100 000 Kč do 3 pracovních dnů od uzavření smlouvy bezhotovostním převodem na účet zákazníka uvedený ve smlouvě, tj. č. ú. [bankovní účet]. Současně bylo ve smlouvě sjednáno, že část zápůjčky ve výši 15 208 Kč bude použita na splacení (refinancování) zůstatku celkové dlužné částky z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit poskytnutou částku 100 000 Kč a poplatek ve výši 63 511 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 6 813 Kč (Zjištěno ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]). V zákaznické kartě – žádosti o spotřebitelský úvěr žalovaný uvedl, že je zaměstnaný s čistým měsíčním příjmem ve výši 49 530 Kč, další čisté příjmy domácnosti činí 11 000 Kč a odhadované měsíční výdaje činí pouze 4 000 Kč (Zjištěno z karty zákazníka ze dne [datum]). Žalovaný zaplatil pouze částku 7 484 Kč a 7 528 Kč, tj. celkem 15 012 Kč (zjištěno z tabulky umoření). [právnická osoba], pohledávku ze smlouvy o zápůjčce [číslo] postoupila žalobkyni. (Zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek). K zaplacení dlužné částky před podáním žaloby byl žalovaný vyzván zástupcem žalobkyně písemnou upomínkou do [datum] (Zjistěno z předžalobní upomínky ze dne [datum]). Žalovaný není majitelem účtu číslo [bankovní účet]. (zjištěno ze sdělení [obec] spořitelny ze dne [datum]). Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé. Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou v souladu s ustanovením § 1879 o. z. a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno nejpozději doručením žaloby. Smlouvu o zápůjčce však soud shledal neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona č. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť bylo v řízení prokázáno, že předchůdce žalobkyně posuzoval schopnost žalovaného úvěr splácet pouze z prohlášení žalovaného o svých příjmech a výdajích, aniž by zejména výdaje žalovaného byly osvědčeny. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. V řízení však bylo zjištěno, že zápůjčka byla žalovanému poskytnuta pouze ve výši 15 208 Kč na refinancování dřívější zápůjčky. Dle tvrzení žalobkyně zaplatil žalovaný částku 15 012 Kč. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení rozdílu podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a podle § 2993 o. z. Současně soud přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z., neboť k zaplacení dlužné částky byl žalovaný prokazatelně vyzván až předžalobní upomínkou, je tedy v prodlení od [datum]. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta, neboť v řízení bylo zjištěno, že žalovaný není majitelem účtu uvedeného ve smlouvě, na který měla být podle tvrzení žalobkyně vyplacena zbývající část zápůjčky ve výši 84 792 Kč. Žalovaný se tedy v tomto rozsahu neobohatil (§ 2991 o. z.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), negativním výrokem, neboť žalovanému podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady.