23 C 124/2024

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 218 600,80 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 44 566 Kč, úrok ve výši 19,99 % z částky 209 967,80 Kč za dobu od 2. 11. 2023 do zaplacení, úrok ve výši 19,99 % z částky 5 803 Kč za dobu od 2. 11. 2023 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 5 686,60 Kč a dále ve výši 15,00 % ročně z částky 218 600,80 Kč za dobu od 2. 11. 2023 do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 174 034,80 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 12 809,40 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 218 600,80 Kč spolu s úrokem ve výši 19,99 % ročně z částky 209 967,80 Kč za dobu od 2. 11. 2023 do zaplacení, úrokem ve výši 19,99 % z částky 5 803 Kč za dobu od 2. 11. 2023 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 5 686,60 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 218 600,80 Kč za dobu od 2. 11. 2023 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , IČO , IČO, (dále také jako původní věřitel) jako věřitelem a úvěrujícím a žalovaným jako dlužníkem a úvěrovaným byla dne 25. 11. 2022 uzavřena Smlouva o úvěru č. , hodnota, (dále také jako úvěrová smlouva), na základě které původní věřitel poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 200 000 Kč, který žalovaný čerpal v plné výši. Úvěr byl účelově vázán na splácení dluhů žalovaného vyplývajícího z poskytnutí jiných úvěrů (konsolidovaný dluh). Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 19,99 % ročně a poplatky v pravidelných 104 měsíčních splátkách po 4 088 Kč splatných vždy k 15. dni příslušného měsíce počínaje dnem 15. 12. 2022, přičemž poslední splátka ve výši 341 Kč měla být splacena dne 15. 7. 2031. Žalovaný však v rozporu s úvěrovou smlouvou a Všeobecnými obchodními podmínkami , právnická osoba, ., jež byly nedílnou součástí úvěrové smlouvy a které se zavázal dodržovat, nehradil splátky řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradami splátek úvěru. V důsledku prodlení žalovaného s úhradami splátek původní věřitel dopisem ze dne 27. 8. 2023 zesplatnil nesplacenou část jistiny úvěru ke dni 27. 8. 2023 a vyzval jej k úhradě dluhu. Po zesplatnění úvěru neuhradil žalovaný ničeho. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 10. 2023 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 21. 11. 2023. Žalobce kvalifikovaně vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na dlužné jistině úvěru částku 215 770,80 Kč, na úroku z prodlení částku 5 686,60 Kč a na dlužných poplatcích částku 2 830 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Soud svá skutková zjištění opřel o následující listinné důkazy:Ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 25. 11. 2022, žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 25. 11. 2022 bylo zjištěno, že se původní věřitel jako úvěrující a žalovaný jako dlužník a úvěrovaný dohodli na poskytnutí úvěru ve výši 200 000 Kč. Použití úvěru bylo účelově vázáno na splácení dluhů žalovaného vyplývajícího z poskytnutí jiných úvěrů, a to úvěru vedeného na úvěrovém účtu č. , Anonymizováno, u , právnická osoba, . (konsolidovaný dluh), případný přebytek úvěru nebyl účelově vázán. Úvěr byl poskytnut jako nezajištěný. Žalovaný čerpal úvěr v plné výši bezhotovostně dne 25. 11. 2022 převodem na příslušný účet určený ke splácení konsolidovaného dluhu a převodem přebytku na splátkový účet č. ú. , č. účtu, vedený na žalovaného (čl. 2.2., 2.4. a 3.

2. úvěrové smlouvy). Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr v 104 měsíčních splátkách ve výši 4 088 Kč splatných vždy k 15. dni příslušného měsíce počínaje dnem 15. 12. 2022, přičemž poslední splátka ve výši 341 Kč měla být splacena dne 15. 7. 2031, který byl dnem konečné splatnosti úvěru (čl. 3.

1. úvěrové smlouvy). Byla sjednána 19,99 % roční úroková sazba; při řádném splácení a odpuštění splátek zvýhodněná úroková sazba 18,02 % ročně; 22,67 % roční procentní sazba nákladů na úvěr a také poplatky za úkony související s poskytnutím a správou úvěru (čl. 1.2., 4.1., 4.2. a 4.

4. úvěrové smlouvy). Žalovaný souhlasil s tím, že je původní věřitel oprávněn použít jednotlivé platby k úhradě v následujícím pořadí: náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s případným vymáháním pohledávek banky, náhrada ostatních nákladů vzniklých v souvislosti s úvěrovým vztahem, ceny související s úvěrem a smluvní pokuty, úroky z úvěru, úroky z prodlení, jistina úvěru v pořadí od splátky nejdříve splatné, smluvní pokuty a ostatní pohledávky z úvěru (čl. 3.

3. úvěrové smlouvy) s tím, že úroky z úvěru se stanou součástí jistiny úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, a dále při doplacení úvěru a také v den, kdy banka uplatní právo na okamžité splacení úvěru (čl. 3.

1. úvěrové smlouvy) a také s tím, že je žalobce oprávněn v případě každého jednotlivého porušení smlouvy dle čl. 8.1. prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný a požadovat splacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím, jestliže mj. je klient v prodlení se splacením jedné splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo se splacením více než dvou splátek úvěru (čl. 8.1. písm. a) a 8.

2. úvěrové smlouvy). Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, . účinné od 31. 8. 2020 a Ceník pro soukromou klientelu účinný od 22. 1. 2022. Z výpisu z úvěrového účtu č. ú. , č. účtu, za období od 25. 11. 2022 do 31. 12. 2022 bylo prokázáno, že původní věřitel poukázal peněžní prostředky ve výši 143 542,23 Kč na bankovní účet č. ú. , č. účtu, určený pro splacení konsolidovaného dluhu a peněžní prostředky ve výši 56 457,77 Kč na účet žalovaného č. ú. , č. účtu, (splátkový účet) a dále bylo prokázáno, že žalovaný neplatil dohodnuté měsíční splátky řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou splátek úvěru za květen 2023, červen až srpen 2023. Z transakční historie úvěrového účtu bylo prokázáno, že žalovaný uhradil na dluh v měsíčních splátkách částku v celkové výši 25 965,20 Kč. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 26. 7. 2023 bylo prokázáno, že původní věřitel vyzval žalovaného k úhradě dluhu na úvěrovém účtu, poskytl mu dodatečnou lhůtu k úhradě do 27. 8. 2023 a upozornil jej, že pokud dlužnou částku neuhradí do stanoveného termínu, bude původní věřitel požadovat okamžité splacení celého úvěru. Z Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 27. 8. 2023 bylo prokázáno, že původní věřitel zesplatnil zůstatek úvěru i s příslušenstvím ke dni 27. 8. 2023 a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 10. 2023 včetně přílohy – seznamu pohledávek bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru byla postoupena na žalobce. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 5. 2022 včetně podacího lístku ze dne 21. 11. 2023 bylo prokázáno, že postoupení pohledávky bylo původním věřitelem oznámeno žalovanému. Toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 22. 11. 2023 a bylo doručováno žalovanému na adresu pro doručování dle smlouvy pobytu , adresa, . Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 16. 1. 2024 včetně podacího lístku ze dne 17. 1. 2024 bylo prokázáno, že žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky úvěru spolu s příslušenstvím. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 17. 1. 2024 a byla doručována žalovanému na adresu pro doručování dle smlouvy pobytu , adresa, . Z Všeobecných obchodních podmínek , právnická osoba, . účinných od 31. 8. 2020 (dále také jako obchodní podmínky) bylo prokázáno, že původní věřitel sjednal s žalovaným základní pravidla pro vztahy vzniklé mezi bankou a žalovaným na základě uzavřené úvěrové smlouvy, zejména pak v čl. 3 pravidla vzájemné komunikace, způsob doručování zásilek, používané adresy, povinnosti oznámení změny údajů včetně důsledků vrácení zásilky banky (čl. 3.9.) tak, že pokud bude zmařeno doručení zásilky banky, protože si ji klient nevyzvedne nebo odmítne převzít nebo pokud neoznámí bance změnu své adresy, je za den doručení zásilky považován 3. pracovní den po jejím odeslání (při zasílání do zahraniční 15. pracovní den). Z ceníku pro soukromou klientelu účinného od 22. 1. 2022 bylo zjištěno, že se původní věřitel s žalovaným dohodli na poplatcích za správu a vedení úvěru a ostatních poplatcích.

4. Za prokázaný soud vzal tento skutkový stav:Právní předchůdce žalobce jako věřitel a úvěrující uzavřel s žalovaným jako dlužníkem a úvěrovaným dne 25. 11. 2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal tak, že část úvěru byla použita na splácení dluhů žalovaného vyplývajícího z poskytnutého úvěru vedeného pro žalovaného u původního věřitele na úvěrovém účtu č. ú. , Anonymizováno, (konsolidovaný dluh), a to převodem na tento úvěrový účet a zbývající část úvěru byla převedena na účet žalovaného č. ú. , č. účtu, (splátkový účet). Žalovaný se zavázal splatit úvěr pravidelnými splátkami po 4 088 Kč spolu se sjednaným úrokem ve výši 19,99 % a poplatky vždy k 15. dni příslušného měsíce počínaje dnem 15. 12. 2022, přičemž poslední splátka ve výši 341 Kč byla splatná dne 15. 7. 2031, který byl dnem konečné splatnosti úvěru; při řádném splácení a odpuštění splátek byla sjednána zvýhodněná úroková sazba 18,02 % ročně. V čl. 8 úvěrové smlouvy bylo sjednáno, že je původní věřitel oprávněn v případě porušení podmínek smlouvy jím určené lhůtě prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný, jestliže mj. je klient v prodlení se splacením jedné splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo se splacením více než dvou splátek úvěru. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky České Spořitelny, a.s. a Ceník , právnická osoba, . pro soukromou klientelu. Žalovaný nehradil dohodnuté splátky úvěru řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou splátky úvěru za květen 2023, červen až srpen 2023. Původní věřitel zesplatnil zůstatek úvěru i s příslušenstvím ke dni 27. 8. 2023 a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 10. 2023 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 21. 11. 2023. Žalobce prostřednictvím právního zástupce dopisem (výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě) ze dne 16. 1. 2024 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky úvěru spolu s příslušenstvím, výzva byla předána k poštovní přepravě dne 17. 1. 2024 a byla doručována žalovanému na adresu pro doručování dle smlouvy pobytu , adresa, . Žalovaný uhradil na dluh v měsíčních splátkách částku v celkové výši 25 965,20 Kč.

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

9. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

10. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

11. Podle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalovaného, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že úvěrová smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.

13. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 20. 6. 2024 a u jednání dne 22. 7. 2024, že původní věřitel prověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků, v bankovním a nebankovním registru klientských informací a v registru CBCB, centrálním registru exekucí, insolvenčním rejstříku, prověřoval pravidelné měsíční příjmy a výdaje a obrat na účtu žalovaného č. ú. , č. účtu, na základě dlouhodobého časového období před uzavřením smlouvy, získal informace přímo od žalovaného, kdy žalovaný v žádosti o úvěr deklaroval průměrný čistý měsíční příjem ve výši 19 533,67 Kč, pracovní poměr hlavní jako operátor; v pracovním poměru u zaměstnavatele obch. spol. , právnická osoba, , u něhož pracoval od června 2021; žalobce však tato skutková tvrzení nedoložil žádnými důkazy, nedoložil pracovní smlouvu nebo zprávu zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, o jaký typ pracovního poměru se jedná, výplatní pásky nebo potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu. Žalobce vzhledem k osobním poměrům žalovaného, k jeho životní situaci, rodinnému stavu, počtu osob v domácnosti a typu bydlení stanovil výdaje žalovaného dle svého ekonomického modelu, který vychází z dat ČSÚ a jiných statistických dat (včetně aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na částku 7 662 Kč měsíčně. Původní věřitel prověřil pravidelné splátky úvěru z interních systémů a databáze dlužníků a zjistil, že žalovaný měl v době žádosti další závazky, a to osobní úvěr u původního věřitele se splátkou 2 918 Kč (jež byl v rámci nového úvěru zkonsolidován), osobní úvěr u jiné banky se splátkou ve výši 869 Kč měsíčně, úvěr z kreditní karty u jiné banky se splátkou ve výši 630 Kč měsíčně, osobní úvěr u jiné banky se splátkou ve výši 607 Kč měsíčně, nové splátkové zatížení žalovaného bylo vypočteno částkou 6 194 Kč měsíčně; po odečtení shora uvedené částky od deklarovaného příjmu žalovaného měl žalovaný k dispozici částku 13 340 Kč, která dle tvrzení původního věřitele byla dostatečná pro pokrytí existenčních výdajů žalovaného. Soud na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce jako profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel bankovních úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele, jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr, není možno dovodit pouze na základě zjištění o příjmech podávájících se z výpisu z účtu žalovaného a z potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu. V rámci posouzení výdajové stránky žalovaného vyšel původní věřitel pouze z prohlášení žalovaného, aniž by si tyto údaje ověřil, původní věřitel nezkoumal výdaje žalovaného (př. výživné, srážky ze mzdy, náklady na léky, nájem nebo jiné výdaje), nezkoumal náklady na bydlení ani netrval na doložení výše nákladů na bydlení. V rámci posouzení úvěryschopnosti žalovaného z hlediska dalších výdajů byly patrně zohledněny jakési statistické údaje nazývané jako "ekonomika". Je přitom nutné zdůraznit, že úvěr ve výši 200 000 Kč byl čerpán jako nový účelový úvěr a měl být nadále splácen splátkou ve výši 4 088 Kč měsíčně, čímž splátkové zatížení s ohledem na další splátky žalovaného z úvěrů přesáhlo částku 6 194 Kč a dosáhlo více jak 31,70 % jeho příjmu. Původní věřitel zcela nedostatečně zkoumal a prověřoval zejména otázku výdajů žalovaného, vycházel z jakýchsi matematických propočtů, čímž nesplnil povinnost s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Žalobce i přes poučení podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalovaného splácet úvěr, žádná skutková tvrzení a důkazy nedoplnil. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020, OPR-, právnická osoba, . v. GK., ve věci C-679/18).

14. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení smluvních úroků a dlužných poplatků.

15. Plnil-li právní předchůdce žalobce žalovanému z neplatné smlouvy o úvěru částku 200 000 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a disponoval s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaný na dluh uhradil pouze částku 25 965,20 Kč, pak žalobci vznikl nárok na vrácení dosud nesplacené jistiny z neplatné smlouvy o úvěru. Proto soud podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zavázal žalovaného uhradit žalobci, na něhož byla pohledávka platně postoupena, ze smlouvy o úvěru částku 174 034,80 Kč představující dosud nesplacenou jistinu úvěru. Ve zbytku nároku a nárokovaného příslušenství soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

16. Splatnost nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru soud určil do tří dnů od právní moci rozhodnutí, jelikož nedošlo k dohodě mezi účastníky; žalovaný se tak v době vydání rozhodnutí nemohl dostat ve smyslu ust. § 1970 o. z. do prodlení s úhradou dluhu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. , spisová značka, ).

17. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení činí úspěch žalobce 62,35 % a jeho neúspěch 37,65 %. Ve výši rozdílu (24,70 %) má žalobce právo, aby mu žalovaný nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva, tedy částku 12 809,40 Kč. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 10 931 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby a účast na jednání před soudem) ve výši 27 540 Kč a za jeden úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) ve výši jedné poloviny odměny, tj. ve výši 4 590 Kč dle ust. § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 300 Kč ke čtyřem úkonům právní služby dle ust. § 13 vyhlášky, tj. ve výši 1 200 Kč. Dále advokát požadoval náhradu za ztrátu času spojenou s cestou ze sídla advokátní kanceláře ve , adresa, k jednání soudu do , adresa, a zpět, a to za 2 půlhodiny po 100 Kč, což činí částku 200 Kč a cestovní náklady za použité osobní vozidlo za 33 km cesty z , adresa, a zpět při průměrné spotřebě vozidla 8,8 litrů benzínu Natural 95 na 100 km, základní sazbě opotřebení 5,60 Kč za 1 km a ceně benzínu Natural 95 ve výši 38,20 Kč za 1 litr dle vyhl. č. 398/2023 Sb., kdy tyto cestovní výlohy činí částku 295,73 Kč. Uplatnil-li žalobce odměnu za úkon právní služby – doplnění skutkových tvrzení ze dne 20. 6. 2024, soud tuto odměnu nepřiznal, jelikož skutková tvrzení doplněná v tomto podání měla být uvedena již v žalobě. Jelikož advokát žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobci i nárok advokáta na úhradu 21 % DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 51 860,10 Kč, z toho poměrná část nákladů řízení ve výši 24,70 % činí částku 12 809,40 Kč, kterou je žalovaný zavázán zaplatit právnímu zástupci žalobce.