Okresní soud v Karviné · Rozsudek

23 C 306/2024

č. j. 23 C 306/2024-48

ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO KS Ostrava 8 Co 16/2025-85

Rozhodnuto 2024-10-31 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSKI:2024:23.C.306.2024.1

  1. OS Karviná 23 C 306/2024-48
  2. KS Ostrava 8 Co 16/2025-85
Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Karviné rozhodl, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, protože poskytovatel nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost dlužníka s odbornou péčí podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud dospěl k závěru, že právní jednání odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, a proto je neplatné podle § 588 o. z. V důsledku neplatnosti smlouvy byla žalovaná povinna vrátit žalobci částku 24 126,99 Kč jako dosud nesplacenou jistinu úvěru. Žalobu ve zbytku nároku zamítl, protože úroky a poplatky z neplatné smlouvy nejsou závazkem.

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 44 462,57 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 20 335,58 Kč, úrok ve výši 4 270,11 Kč a dále ve výši 22,70 % ročně z částky 41 727,57 Kč za dobu od 24. 6. 2023 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 171,13 Kč a dále ve výši 15,00 % ročně z částky 44 462,57 Kč za dobu od 27. 3. 2024 do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 24 126,99 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaná byla zavázána zaplatit mu částku 44 462,57 Kč spolu s úrokem ve výši 4 270,11 Kč a dále ve výši 22,70 % ročně z částky 41 727,57 Kč za dobu od 24. 6. 2023 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 171,13 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 44 462,57 Kč za dobu od 27. 3. 2024 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol právnická osoba., se sídlem adresa, IČO IČO (dále jako původní věřitel) a žalovanou byla dne 11. 8. 2021 uzavřena Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Expres půjčka (dále také jako úvěrová smlouva), na základě které původní věřitel poskytl žalované úvěr v celkové výši 50 000 Kč, který žalovaná čerpala v plné výši převodem peněžních prostředků na její bankovní účet č. ú. č. účtu vedený u právnická osoba. Úvěr nebyl účelově vázán. Žalovaná se zavázala splácet čerpaný úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 22,70 % ročně a poplatky v pravidelných 72 anuitních měsíčních splátkách po 1 404,17 Kč splatných vždy k 18. dni příslušného měsíce počínaje dnem 18. 9. 2021. Žalovaná však v rozporu s úvěrovou smlouvou a Všeobecnými obchodními podmínkami právnická osoba., jež byly nedílnou součástí úvěrové smlouvy a které se zavázala dodržovat, nehradila splátky řádně a včas a dostala se do prodlení s úhradami splátek úvěru. V důsledku prodlení žalované s úhradami splátek původní věřitel dopisem ze dne 25. 6. 2023 zesplatnil nesplacenou část jistiny úvěru ke dni 23. 6. 2023 a vyzval ji k úhradě dluhu. Po zesplatnění úvěru uhradila žalovaná na dluh částku 2 000 Kč, poté již neuhradila ničeho. Pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 3. 2024 na žalobce, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 2. 4. 2024. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na dlužné jistině úvěru částku 41 727,57 Kč, na úroku částku 4 270,11 Kč, na úroku z prodlení částku 171,13 Kč a na dlužných poplatcích částku 2 735 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Žalobce v podání (doplnění žaloby) ze dne 14. 10. 2024, doručeném soudu dne 24. 10. 2024, tvrdil, že žalovaná ode dne poskytnutí úvěru v období od 11. 8. 2021 do 22. 3. 2024 zaplatila na dluh částku v souhrnné výši 25 873,01 Kč.

4. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Expres půjčka ze dne 11. 8. 2021, standardních informací o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro Expres půjčku, transakční historie úvěrového účtu, výpisu z úvěrového účtu č. ú. č. účtu ze dne 11. 8. 2021 – čerpání úvěru, výpisu z úvěrového účtu č. ú. č. účtu za období od 13. 10. 2021 do 31. 12. 2021, za období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022, za období od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023 a za období od 1. 1. 2024 do 22. 3. 2024, oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 25. 6. 2023 včetně poštovního podacího archu ze dne 27. 6. 2023, všeobecných obchodních podmínek právnická osoba., sazebníku poplatků pro produkty a služby pro fyzické osoby a nepodnikatele, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 3. 2024 včetně přílohy - seznam postupovaných pohledávek a potvrzení o zaplacení úplaty, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 4. 2024 včetně poštovního podacího archu ze dne 15. 4. 2024, interního výpisu – vyjádření procesu posouzení úvěryschopnosti, výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 27. 6. 2024 včetně poštovního podacího lístku ze dne 27. 6. 2024, soud zjistil následující skutkový stav věci: Právní předchůdce žalobce jako původní věřitel a úvěrující uzavřel s žalovanou jako dlužníkem a úvěrovanou dne 11. 8. 2021 Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Expres půjčka, jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalované úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaná úvěr čerpala dne 11. 8. 2021 bezhotovostně převodem peněžních prostředků na její běžný bankovní účet č. ú. č. účtu vedený u právnická osoba. Žalovaná se zavázala splatit úvěr pravidelnými 72 měsíčními anuitními splátkami po 1 404,17 Kč spolu se sjednaným úrokem ve výši 22,70 % ročně a poplatky splatnými vždy k 18. dni kalendářního měsíce počínaje dnem 18. 9. 2021. V čl. III bod 11 písm. a) úvěrové smlouvy bylo sjednáno, že je původní věřitel oprávněn v případě porušení smlouvy dle čl. III bod 10. prohlásit svým rozhodnutím kterékoliv dluhy klienta vůči bance za ihned splatné a požadovat jejich předčasné splacení, jestliže mj. je klient v prodlení se splněním jakékoliv pohledávky banky. Součástí smlouvy učinili účastníci Všeobecné obchodní podmínky, Základní produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru a sazebník poplatků. Žalovaná nehradila dohodnuté splátky úvěru řádně a včas a dostala se do prodlení s úhradou splátek úvěru za měsíce únor až červen 2023. Oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne 25. 6. 2023 oznámil původní věřitel žalované zesplatnění úvěru s příslušenstvím ke dni 23. 6. 2023 a vyzval ji k úhradě dluhu. Toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 27. 6. 2023 a bylo doručováno žalované na adresu trvalého pobytu adresa. Z výpisu z úvěrového bankovního účtu žalované č. ú. č. účtu vedeného u právnická osoba. za období od 13. 10. 2021 do 31. 12. 2021, za období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022, za období od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023 a za období od 1. 1. 2024 do 22. 3. 2024 byly zjištěny jednotlivé platební transakce zúčtované na úvěrovém účtu žalované č. ú. č. účtu, přičemž činil počáteční zůstatek účtu částku -50 000 Kč jako čerpání úvěru. Pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 3. 2024 na žalobce, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 2. 4. 2024. Žalobce dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 27. 6. 2024 vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky spolu s příslušenstvím. Předžalobní výzva byla dle poštovního podacího lístku předána k poštovní přepravě dne 27. 6. 2024 a byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu trvalého pobytu žalované.

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

9. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

10. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

11. Podle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalované, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že smlouva o úvěru uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.

13. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalované uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 14. 10. 2024, že původní věřitel prověřoval schopnost žalované splácet úvěr vyhledáváním žalované v databázi dlužníků, v bankovním a nebankovním registru klientských informací, v databázi insolvenčního rejstříku, prověřením platnosti občanského průkazu žalované v databázi neplatných dokladů MV ČR, získal informace přímo od žalované, kdy žalovaná v žádosti o úvěr deklarovala průměrný čistý měsíční příjem ve výši 20 016 Kč, pracovní poměr hlavní, na dobu neurčitou; žalobce však tato skutková tvrzení nedoložil žádnými důkazy, nedoložil pracovní smlouvu nebo zprávu zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, o jaký typ pracovního poměru se jedná, výplatní pásky nebo potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, doložil pouze výpis z bankovního účtu žalované, nedoložil žádné výpisy z databáze dlužníků př. SOLUS, BRKI, NRKI, nedoložil žádné listiny dokládající výdaje žalované, původní věřitel zcela nedostatečně zkoumal a prověřoval zejména otázku výdajů žalované, vycházel pouze z údajů o výdajích poskytnutých samotnou žalovanou, jevících se jako velmi nevěrohodné, když žalovaná v žádosti o úvěrový produkt uvedla, že má výdaje ve výši 0 Kč. Žalobce i přes poučení podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, žádná skutková tvrzení a důkazy nedoplnil. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020, OPR-právnická osoba. v. GK., ve věci C-679/18).

14. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení smluvních úroků a dlužných poplatků.

15. Plnil-li právní předchůdce žalobce žalované z neplatné smlouvy o úvěru částku 50 000 Kč a žalovaná tyto peněžní prostředky převzala a disponovala s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaná na dluh uhradila pouze částku 25 873,01 Kč, pak žalobci vznikl nárok na vrácení dosud nesplacené jistiny z neplatné smlouvy o úvěru. Proto soud podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zavázal žalovanou uhradit žalobci, na něhož byla pohledávka platně postoupena, ze smlouvy o úvěru částku 24 126,99 Kč představující dosud nesplacenou jistinu úvěru. Ve zbytku nároku a nárokovaného příslušenství soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

16. Splatnost nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru soud určil do tří dnů od právní moci rozhodnutí, jelikož nedošlo k dohodě mezi účastníky; žalovaná se tak v době vydání rozhodnutí nemohla dostat ve smyslu ust. § 1970 o. z. do prodlení s úhradou dluhu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. spisová značka).

17. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.

18. Žalovaná byla, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. by měl žalobce povinnost nahradit žalované náklady řízení; žalované však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.