23 C 316/2024
č. j. 23 C 316/2024-74
ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO KS Ostrava 15 Co 57/2025-109- OS Karviná 23 C 316/2024-74
- KS Ostrava 15 Co 57/2025-109
Okresní soud v Karviné rozhodl, že smlouva o zápůjčce mezi žalovaným a původním věřitelem je neplatná, protože poskytovatel nesplnil povinnost s odbornou péčí posoudit úvěryschopnost spotřebitele podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud dospěl k závěru, že poskytovatel nedostatečně ověřil skutečné výdaje žalovaného a vycházel z nevěrohodných údajů, což porušilo zákon. Na základě neplatnosti smlouvy byl žalovaný povinen vrátit žalobci částku 190 541,61 Kč jako nesplacenou jistinu. Náhrada nákladů řízení ve výši 12 781 Kč byla určena žalovanému jako poměrná část nákladů.
Plný text
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného/Anonymizováno, Anonymizováno o 232 609,57 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 42 067,96 Kč, úrok ve výši 17 959,07 Kč a dále ve výši 15,90 % ročně z částky 229 860,57 Kč za dobu od 17. 1. 2024 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 493,60 Kč a dále ve výši 14,75 % ročně z částky 232 609,57 Kč za dobu od 17. 1. 2024 do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 190 541,61 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 12 781 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 232 609,57 Kč spolu s úrokem ve výši 17 959,07 Kč a dále ve výši 15,90 % ročně z částky 229 860,57 Kč za dobu od 17. 1. 2024 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 493,60 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 232 609,57 Kč za dobu od 17. 1. 2024 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. právnická osoba. ., IČO IČO, se sídlem adresa (dále jako původní věřitel nebo banka) a žalovaným byla dne 1. 8. 2022 uzavřena Rámcová smlouva o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb č. L0011123682520001 (dále jen rámcová smlouva), na základě které byl žalovanému zřízen běžný účet č. ú. č. účtu a následně dne 1. 8. 2022 žalovaný požádal banku (návrhem na uzavření smlouvy o půjčce č. hodnota) o půjčku ve výši 250 000 Kč, která byla schválena (akceptací návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. hodnota) dne 1. 8. 2022 a téhož dne byly peněžní prostředky vyplaceny na běžný účet žalovaného v plné výši, čímž byla uzavřena mezi bankou a žalovaným smlouva o zápůjčce (dále jen smlouva). Žalovaný se zavázal splácet zápůjčku spolu se sjednaným úrokem ve výši 15,90 % ročně, poplatky a pojištěním ve výši 375 Kč měsíčně v pravidelných 84 měsíčních splátkách po 5 327 Kč splatných vždy k 1. dni příslušného měsíce počínaje měsícem následujícím po poskytnutí zápůjčky. Žalovaný však v rozporu se smlouvou a Všeobecnými obchodními podmínkami právnická osoba. (jako obchodní značky banky pro bankovní služby, které poskytovala právnická osoba. do dne účinnosti fúze sloužením) a Produktovými obchodními podmínkami právnická osoba., jež byly nedílnou součástí smlouvy a které se zavázal dodržovat, nehradil splátky zápůjčky řádně a včas, a proto mu původní věřitel oznámil dopisem (prohlášením okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzvou k úhradě dluhu) ze dne 16. 1. 2024 zesplatnění nesplacené části jistiny zápůjčky spolu s příslušenstvím ke dni 16. 1. 2024 a vyzval jej k úhradě dluhu. Po zesplatnění zápůjčky žalovaný neuhradil na svůj dluh ničeho. Následně byla pohledávka bankou postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek č. 12/2022/16 ze dne 26. 4. 2024 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem (vyrozuměním o postoupení pohledávky) ze dne 14. 5. 2024 a ze dne 15. 5. 2024. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na dlužné jistině zápůjčky částku 229 860,57 Kč, na úroku částku 17 959,07 Kč, na úroku z prodlení částku 493,60 Kč a na dlužných poplatcích částku 2 749 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Žalobce v podání (doplnění a upřesnění žalobních tvrzení) ze dne 14. 11. 2024, doručeném soudu dne 15. 11. 2024, tvrdil, že žalovaný ode dne poskytnutí zápůjčky v období od 1. 8. 2022 do 30. 4. 2024 zaplatil na dluh částku v souhrnné výši 59 458,39 Kč.
4. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to z Rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb č. L0011123682520001 ze dne 1. 8. 2022, návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne 1. 8. 2022, akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne 1. 8. 2022, prohlášení okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k úhradě dluhu ze dne 16. 1. 2024 včetně potvrzení o podání doporučené zásilky ze dne 16. 1. 2024 a detailní informace k zásilce, Smlouvy o postoupení pohledávek č. 12/2022/16 ze dne 26. 4. 2024 včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek a včetně potvrzení úplaty, vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 15. 5. 2024, vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 14. 5. 2024, poštovního podacího archu k vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 14. 5. 2024, produktových obchodních podmínek právnická osoba. pro půjčky účinné od 1. 1. 2022, všeobecných obchodních podmínek právnická osoba. účinných od 1. 4. 2022, sazebníku poplatků účinného od 1. 1. 2021, výpisu z úvěrového účtu č. č. účtu vedeného u Anonymizováno za období od 12. 11. 2022 do 31. 12. 2022 a za období od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023, za období od 1. 4. 2024 do 30. 4. 2024, žádosti o půjčku, výpisu z běžného účtu žalovaného č. ú. č. účtu vedeného u právnická osoba. za období od 29. 7. 2022 do 31. 8. 2022, od 1. 9. 2022 do 30. 9. 2022, od 1. 10. 2022 do 31. 10. 2022, od 1. 11. 2022 do 11. 11. 2022, transakční historie úvěrového účtu, interního výpisu poplatků a úroků na běžném účtu, výpisu z BRKI, protokolu o ověření úvěryschopnosti klienta, výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 9. 7. 2024 včetně podacího lístku ze dne 11. 7. 2024, soud zjistil následující skutkový stav věci: Právní předchůdce žalobce jako věřitel a zapůjčitel uzavřel s žalovaným jako dlužníkem a vydlužitelem dne 1. 8. 2022 Rámcovou smlouvu o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb č. L0011123682520001 a následně dne 1. 8. 2022 na ni navazující Smlouvu o půjčce č. hodnota, jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému zápůjčku (peněžní prostředky) ve výši 250 000 Kč. Žalovaný čerpal zápůjčku bezhotovostně dne 1. 8. 2022 v plné výši převodem na jeho bankovní účet vedený u banky. Žalovaný se zavázal splatit zápůjčku včetně sjednaného úroku ve výši 15,90 % ročně a poplatku a pojištění ve výši 375 Kč měsíčně v pravidelných 84 měsíčních splátkách po 5 327 Kč. Byla sjednána 15,90 % roční úroková sazba, 17,08 % roční procentní sazba nákladů na úvěr, pojištění proti neschopnosti splácet ve výši 375 Kč měsíčně a také poplatky za úkony související s upomínáním a smluvní pokuty dle Sazebníku poplatků. Z produktových obchodních podmínek právnická osoba. pro půjčky bylo zjištěno, že žalovaný souhlasil s tím, že v případě porušení závazků vyplývajících ze smlouvy (případy porušení), mj. v případě, že je klient v prodlení se splacením jakékoliv splátky jistiny, úroků či jiných plateb či příslušenství z půjčky déle než 30 dnů nebo je v prodlení s placením jakéhokoli jiného závazku vůči bance déle než 30 dnů, je banka s přihlédnutím k jeho závažnosti a ostatním okolnostem podle vlastní úvahy oprávněna vyzvat klienta k uhrazení dlužné částky, a pokud to klient nesplní ani v dodatečné 30-ti denní lhůtě, prohlásit půjčku a veškeré další dosud nesplatné pohledávky z půjčky nebo jejich část za okamžitě splatné a v tomto případě současně požadovat od klienta smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení (čl. 7.1. písm. b), čl. 7.2. písm. b) produktových obchodních podmínek). Na bankovní účet žalovaného č. ú. č. účtu vedený u banky byla poukázána dne 1. 8. 2022 částka 250 000 Kč. Z transakční historie účtu bylo zjištěno, že žalovaný uhradil na splátkách zápůjčky v postupných platbách v období od 1. 8. 2022 do 30. 4. 2024 částku v souhrnné výši 59 458,39 Kč, další splátky neuhradil, čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Prohlášením okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzvou k úhradě dluhu ze dne 16. 1. 2024 včetně poštovního podacího archu ze dne 16. 1. 2024 bylo zjištěno, že banka oznámila žalovanému okamžité jednorázové zesplatnění zápůjčky včetně příslušenství z důvodu porušení čl. 7.1. písm. b) produktových obchodních podmínek z důvodu dlouhodobého nesplácení závazku vůči bance a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu včetně příslušenství. Toto prohlášení bylo předáno k poštovní přepravě dne 16. 1. 2024 a bylo doručováno žalovanému na adresu trvalého pobytu adresa. Zápůjčka byla zesplatněna ke dni 16. 1. 2024. Z interních dokumentů – protokolu o ověření úvěryschopnosti klienta včetně přílohy – vstupní informace o žalovaném a printscreenu z externích úvěrových registrů BRKI/NRKI/SOLUS bylo zjištěno, že žalovaný deklaroval v žádosti o zápůjčkový produkt, že je ženatý, dosáhl středoškolského vzdělání, je podnikatel s měsíčním příjmem z podnikání ve výši 67 200 Kč, uvedl IČO 8424471, uvedl, že nemá žádné další příjmy nebo jiné příjmy. Žalovaný uvedl, že bydlí ve vlastním bytě, nemá žádné vyživovací povinnosti, ke svým výdajům uvedl, že má měsíční výdaje na bydlení včetně hypotéky ve výši 2 500 Kč, výdaje na živobytí ve výši 4 500 Kč měsíčně, a další výdaje ve výši 5 000 Kč měsíčně. Úvěryschopnost žalovaného byla posuzována dle standardních schvalovacích postupů banky (zjištěno z Protokolu o ověření úvěryschopnosti klienta) prověřením tzv. tvrdých kritérií – aktuálních dluhů interních a externích, negativních záznamů na blacklistech, prověřením neplatných dokladů a existujících exekucí, prověřením informací z externích úvěrových registrů (SOLUS, BRKI, NRKI), prověřením příjmů žadatele, který byl současně pozorován na běžném účtu klienta, vyhodnocením splátkového zatížení žadatele, když nebyla zjištěna v databázi splátkových operací klienta žádná splátka a dále vyhodnocením externích úvěrových registrů, když BRKI/NRKI bylo bez negativního záznamu (jen pozitivní úvěrová historie), SOLUS nebyl zjištěn aktuální dluh po splatnosti, vyhodnocením ukazatelů DTI/DSTI, když celkové rizikové vyhodnocení klienta bylo dle interního postupu banky stanoveno na úroveň třídy A+, které odpovídá pravděpodobnost splácení úvěru ve výši 99,91 %. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. ú. č. účtu vedeného u právnická osoba. za období od 29. 7. 2022 do 31. 8. 2022, od 1. 9. 2022 do 30. 9. 2022, od 1. 10. 2022 do 31. 10. 2022, od 1. 11. 2022 do 11. 11. 2022byly zjištěny jednotlivé platební transakce zúčtované na bankovním účtu žalovaného č. ú. č. účtu, přičemž činil počáteční zůstatek účtu částku 79 085,39 Kč a konečný zůstatek účtu částku 496,27 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena Smlouvou o postoupení o pohledávek č. 12/2022/16 ze dne 26. 4. 2024 na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem (vyrozuměním o postoupení pohledávky) ze dne 14. 5. 2024 a ze dne 15. 5. 2024. Žalobce dopisem (výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě) ze dne 9. 7. 2024 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky spolu s příslušenstvím. Předžalobní výzva byla dle poštovního podacího archu předána k poštovní přepravě dne 11. 7. 2024 a byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu trvalého pobytu žalovaného.
5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o zápůjčce přenechává zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.
6. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.
7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).
10. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
11. Podle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalovaného, vzniklý na základě smlouvy o zápůjčce, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2390 o. z., a shledal, že smlouva o zápůjčce uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.
13. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 14. 11. 2024, že původní věřitel prověřoval schopnost žalovaného splácet zápůjčku vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků SOLUS, NRKI, BRKI, v interní databázi banky tzv. právnická osoba, v databázi insolvenčního rejstříku, prověřením platnosti občanského průkazu žalovaného v databázi neplatných dokladů s tím, že občanský průkaz žalovaného nebyl v době uzavření smlouvy v této databázi nalezen, a dále získáním informací přímo od žalovaného, když žalovaný v žádosti o poskytnutí zápůjčky uvedl, že je podnikatel s měsíčním příjmem z podnikání ve výši 67 200 Kč, uvedl IČO 8424471, uvedl, že nemá žádné další příjmy nebo jiné příjmy, uvedl, že bydlí ve vlastním bytě, má výdaje na živobytí ve výši 4 500 Kč měsíčně, výdaje na bydlení včetně hypotéky ve výši 2 500 Kč měsíčně a další výdaje ve výši 5 000 Kč. Žalobce dále tvrdil, že deklarovaný příjem žalovaného ověřila banka s využitím komplexního statistického nástroje, který určuje reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů. Původní věřitel vzhledem k osobním poměrům žalovaného, k jeho životní situaci, počtu spolužijících osob a vyživovaných osob stanovil výdaje žalovaného dle svého ekonomického modelu (vyhodnocení platební kapacity) a výdaje oproti výdajům uvedeným v žádosti o zápůjčkový produkt navýšil na částku 12 000 Kč, z toho splátky stávajících úvěrů nebo půjček ve výši 0 Kč, výdaje na bydlení včetně hypotéky ve výši 2 500 Kč, výdaje na živobytí ve výši 4 500 Kč a ostatní výdaje ve výši 5 000 Kč, přičemž vyhodnotil žalovaného jako spotřebitele schopného splácet měsíční splátku zápůjčky ve výši 5327 Kč. Soud na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že původní věřitel jako profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel bankovních úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele, jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr, není možno dovodit pouze na základě zjištění o příjmech podávájících se z výpisu z účtu žalovaného a ze žádosti o poskytnutí zápůjčkového produktu, které ani nebyly doloženy přiznáním k dani z příjmů za uplynulé účetní období a výkazem zisku a ztráty za uplynulé účetní období, z nichž by bylo zřejmé, jaký je jeho podnikatelský hospodářský výsledek, příp. zda mu vznikla daňová povinnost. V rámci posouzení výdajové stránky žalovaného vyšel původní věřitel pouze z prohlášení žalovaného, aniž by si tyto údaje ověřil, nezkoumal náklady na bydlení, nezkoumal typ bydlení, náklady na bydlení ani netrval na doložení skutečné výše nákladů na bydlení, nezkoumal náklady na dopravu do zaměstnání, náklady na léky nebo jiné výdaje. Původní věřitel zcela nedostatečně zkoumal a prověřoval zejména otázku výdajů žalovaného, vycházel matematických propočtů, resp. pomocných parametrů (vyhodnocení platební kapacity) a údajů o výdajích poskytnutých samotným žalovaným, jevících se jako velmi nevěrohodné a neodpovídající potřebám reálného života, zejména pokud jde o náklady na bydlení včetně hypotéky ve výši 2 500 Kč měsíčně a živobytí ve výši 4 500 Kč měsíčně (za situace, že žalovaný tvrdil, že bydlí ve vlastním bytě), čímž nesplnil povinnost s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Žalobce i přes poučení podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet zápůjčku. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet zápůjčku, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020. OPR-právnická osoba. v. GK., ve věci C-679/18).
14. V důsledku neplatnosti smlouvy o zápůjčce jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení smluvních úroků a dlužných poplatků.
15. Plnil-li původní věřitel žalovanému z neplatné smlouvy o zápůjčce částku 250 000 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a disponoval s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaný na dluh uhradil pouze částku 59 458,39 Kč, pak žalobci vznikl nárok na vrácení dosud nesplacené jistiny z neplatné smlouvy o zápůjčce. Proto soud podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zavázal žalovaného uhradit žalobci, na něhož byla pohledávka platně postoupena, ze smlouvy o zápůjčce částku 190 541,61 Kč představující dosud nesplacenou jistinu zápůjčky. Ve zbytku nároku a nárokovaného příslušenství soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
16. Splatnost nesplacené jistiny spotřebitelské zápůjčky soud určil do tří dnů od právní moci rozhodnutí, jelikož nedošlo k dohodě mezi účastníky; žalovaný se tak v době vydání rozhodnutí nemohl dostat ve smyslu ust. § 1970 o. z. do prodlení s úhradou dluhu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. spisová značka).
17. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení činí úspěch žalobce 60,98 % a jeho neúspěch 39,02 %. Ve výši rozdílu (21,96 %) má žalobce právo, aby mu žalovaný nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva, tedy částku 12 781 Kč. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 11 631 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za čtyři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby, kvalifikovaná předžalobní výzva k plnění, účast na jednání před soudem) ve výši 37 040 Kč dle ust. § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 300 Kč ke čtyřem úkonům právní služby dle ust. § 13 vyhlášky, tj. ve výši 1 200 Kč. Dále advokát požadoval náhradu za ztrátu času spojenou s cestou ze sídla advokátní kanceláře v Havířově k jednání soudu do adresa a zpět, a to za 2 půlhodiny po 100 Kč, což činí částku 200 Kč a cestovní náklady za použité osobní vozidlo za 33 km cesty z adresa a zpět při průměrné spotřebě vozidla 8,8 litrů benzínu Natural 95 na 100 km, základní sazbě opotřebení 5,60 Kč za 1 km a ceně benzínu Natural 95 ve výši 38,20 Kč za 1 litr dle vyhl. č. 398/2023 Sb., kdy tyto cestovní výlohy činí částku 295,70 Kč.. Tyto náklady za ztrátu času a cestovní výlohy požadoval v rozsahu 1/2, jelikož se účastnil jednání u soudu v zastoupení žalobce téhož dne ve dvou věcech, tj. ve výši 247,90 Kč. Jelikož advokát žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobci i nárok advokáta na úhradu 21 % DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Uplatnil-li žalobce odměnu za úkon právní služby – doplnění skutkových tvrzení ze dne 14. 11. 2024, soud tuto odměnu nepřiznal, jelikož skutková tvrzení doplněná v tomto podání měla být uvedena již v žalobě. Celkové náklady řízení tak činí částku 58 201,40 Kč, z toho poměrná část nákladů řízení ve výši 21,96 % činí částku 12 781 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku advokátu žalobce. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.