23 C 321/2018

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o: zdržení se stínění I. Žalovaný 1) a žalovaná 2) jsou povinni zdržet se obtěžování žalobce stíněním pozemku parc. č. , Anonymizováno, vzrostlými stromy a keři u společné hranice pozemku žalobce parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsané u , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, a pozemku žalovaných parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsané u , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, .II. Žalovaný 1) a žalovaná 2) jsou povinni rukou společnou a nerozdílnou zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 14 200 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.III. Žalovaný 1) a žalovaná 2) jsou povinni rukou společnou a nerozdílnou zaplatit České republice na nákladech řízení částku 37 980,60 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí na účet Okresního soudu v Karviné.

1. Žalobce se žalobou ze dne 3. 8. 2018, doručenou soudu dne 6. 8. 2018, domáhal, aby žalovaný 1) a žalovaná 2) byli povinni zdržet se rušení žalobce stíněním pozemku parc. č. , Anonymizováno, (původní parc. č. , hodnota, ), a to stromy a keři u společné hranice pozemku žalobce parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, a pozemku žalovaných parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, . Tvrdil, že žalovaný 1) a žalovaná 2) jsou vlastníky pozemku parc. č. , hodnota, – zastavěná plocha a pozemku parc. č. , hodnota, – zahrada, vše v katastrálním území , adresa, a v roce 2009 žalovaní vysadili podél společné hranice mezi pozemky naproti skleníku umístěnému na pozemku žalobce parc. č. , Anonymizováno, – zahrada, ve vzdálenosti přibližně 500 mm od hranice mezi pozemky řadu stromů thují nebo cypřišů (dále jen jehličnany), když tyto dosahují až 2,5 metrů a způsobují enormní stínění pozemku, zejména v místě skleníku. Již v září 2009 žádal žalobce městský úřad o předběžnou ochranu, což bylo zamítnuto. Následně v roce 2011 a 2012 jehličnany vyrostly natolik, že převyšovaly výšku oplocení 1200 mm. Žalobce telefonicky vyzval žalovaného 1), aby jehličnany ostříhal, když se nic nedělo, provedl zastřihnutí jehličnanů ze svého pozemku sám v celé šířce skleníku, což prováděl opakovaně v následujících letech a žalovaní ničeho nenamítali, naposledy v prosinci 2016. Avšak žalovaní v roce 2017 záležitost oznámili policii, věc byla posouzena jako přestupek a postoupena k řízení , právnická osoba, v , Anonymizováno, , adresa, , který žalobci uložil pokutu. Následně bylo rozhodnutí městského úřadu po přezkumu ve správním soudnictví Krajským soudem v , adresa, zrušeno jako nepřezkoumatelné, přičemž soud došel mj. k závěru, že bylo namístě požadovat, a to i soudní žalobou, uložení zdržení se přesně vymezeného rušení. Žalobce proto dále tvrdil, že dochází ke stínění jeho pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , které způsobují jehličnany vysazené žalovanými. Ke stínění dochází nepřiměřeně místním poměrům a podstatně omezuje žalobce v obvyklém užívání pozemku. Na pozemek žalobce přesahují už i větve jehličnanů. Skleník žalobce má ocelovou konstrukci zapuštěnou na betonových základech, byl vybudován v roce 1985 na základě oznámení drobné stavby Městskému národnímu výboru v , Anonymizováno, , adresa, , odboru výstavby, je umístěn 500 mm od hranice pozemku. Žalobce skleník využívá k trvalému pěstování ekologické zeleniny, a to i v zimních měsících kalendářního roku. Snaha o vyřešení sporu smírnou mimosoudní cestou byla bezvýsledná.

2. Žalovaný 1) a žalovaná 2) navrhovali zamítnutí žaloby. Namítali, že žaloba nesplňuje základní obsahové náležitosti, zejména žalobní petit je formulován příliš obecně a není v něm uvedeno, zda se žalobce domáhá odstranění jehličnanů rostoucích na pozemku žalovaných nebo jen jejich zastřižení v určité výšce. Namítali, že výsadba na pozemku žalovaných nebyla provedena v zájmu kohokoliv obtěžovat nebo poškodit, ale byla provedena podle projektu zahradního architekta, aby bylo vizuálně zhodnoceno okolí budovy, ve které se nacházejí ambulance lékařů, žalovaného 1) a žalované 2). Podle projektu zahradního architekta byly na pozemku žalovaných parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, vysazeny různé traviny, jehličnany, listnaté keře a vřesy. Namítali, že předmětné jehličnany byly vysazeny ve vzdálenosti 700 až 800 mm od hranice mezi pozemky, a proto se nachází ve vzdálenosti přibližně 1200 až 1300 mm od skleníku žalobce a jsou umístěny na západní straně skleníku. Namítali, že výsadba okrasných rostlin, které mají tvořit přirozenou hranici mezi pozemky, patří k běžné praxi v daném místě. Uvedli, že žalobce svévolně a velmi neodborně prováděl zastřihnutí jehličnanů ze svého pozemku v místech kam dosáhnul, čímž došlo k poškození a vizuálnímu znehodnocení živého plotu z jehličnanů. Žalovaní nedali žalobci žádný (ani tichý) souhlas, jak tvrdil žalobce. Incident, kdy žalobce v prosinci 2016 neoprávněně vnikl na pozemek žalovaných a ostříhal pět z vysazených jehličnanů na polovinu jejich výšky byl řešen v přestupkovém řízení na Městském úřadě v , Anonymizováno, , adresa, , v něž byl žalobce shledán vinným a byla mu uložena pokuta. Zdůraznili, že tímto jednáním byly jehličnany zcela znehodnoceny. Namítali, že žalobce má na svém pozemku v bezprostřední blízkosti skleníku zasazenou meruňku nebo broskvoň, která ve vegetačním období stíní skleník z východní strany, stejně tak vzrostlou třešeň, která stíní skleník z jižní strany, a dále vzrostlou thuji, která dosahuje výšky srovnatelné s výškou živého plotu z vysazených jehličnanů, je proto otázkou, zda nadměrné stínění skleníku není způsobeno samotným žalobcem a vegetací na jeho pozemku. Dále namítali, že pozemek se skleníkem se nachází v relativně husté městské zástavbě a je obklopen vícepatrovými budovami o výšce několika metrů. Pokud je skleník stíněn nebo má omezený přístup denního světla, pak je to způsobeno právě těmito budovami, a nikoliv živým plotem z jehličnanů na pozemku žalovaných. Pro podporu svých námitek připojili zjednodušenou simulaci stínění a prosvětlení dané lokality, se specifikací stínění skleníku v 15 hodin dne 1.3, 1.6, 1.9. a 1.12. kalendářního roku, provedenou prostřednictvím aplikace dostupné na webové stránce http://andrewmarsch.com/apps/staging/shading-box.html, znázorňující danou lokalitu podle gps souřadnic.

3. Žalobce v podání ze dne 13. 1. 2019, doručeném soudu dne 16. 1. 2019 tvrdil, že je nepravdivá námitka žalovaných, že jehličnany jsou vysazeny ve vzdálenosti 700 až 800 mm od hranice mezi pozemky. Tvrdil, že při místním šetření provedeném Městským úřadem v , Anonymizováno, , adresa, dne 1. 12. 2009 bylo konstatováno, že podél hranice pozemků bylo vysazeno 10 kusů jehličnanů o výšce 1000 mm ve vzdálenosti 600 mm od plotu, tedy jehličnany se nachází ve vzdálenosti přibližně 1100 mm od skleníku žalobce. Dále tvrdil, že pozemek není obklopen vícepatrovými budovami, ale jediná jednopatrová budova je vedle budovy žalovaných, ostatní budovy jsou přízemní. Tvrdil, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, je druhově veden jako zahrada, přičemž nejběžnější využití je pro pěstování, zejména zeleniny. Výstavba skleníků na pozemcích je zvyklostí, v nejbližším okolí jsou 4 skleníky. Namítal, že simulace stínění a prosvětlení skleníku provedená žalovanými nemá pro řízení žádný význam. V simulaci je kontrolní bod umístěn na střeše skleníku a žalobce na střeše skleníku nic nepěstuje, rostliny pěstuje v půdě na zemi pod úrovní terénu.

4. Žalobce u jednání dne 19. 3. 2019 tvrdil, že se pokoušel s žalovanými dohodnout již dříve, kontaktoval právního zástupce žalovaných, předestřel mu dohodu o smíru a požádal jej, aby návrh dohody projednal s žalovanými a vyjádřil se k ní, nic se však nestalo, dohoda nebyla uzavřena. Dále požadoval, pokud by došlo ke smírnému řešení věci, aby jehličnany byly zastřihávány na výšku 1,00 m, jakmile by dorostly do výšky 1,20 m, musely by být znovu zastřihnuty na výšku 1,00 m. Tvrdil, že mezi pozemkem žalobce a pozemkem žalovaných je drátěný plot, který dosahuje výšky 1,20 m, plot je postaven na hranici sousedních pozemků a je ve vlastnictví žalovaných. Délka společné hranice je osm metrů, z toho na šesti metrech délky jsou vysázeny jehličnany přímo naproti jeho skleníku, potom je podél společné hranice úsek dvou metrů, kde není vysazeno nic; jehličnany byly vysazeny v roce 2009. Žalobce dále zdůraznil, že domáhá zabránění stíněním oblohové složky denního světla, které způsobuje živý plot jehličnanů a k tomu následně doložil vlastní studii o sledování stínění vypracovanou dne 23. 3. 2019, doručenou soudu dne 29. 3. 2019 (č. l. 37 spisu). Žalovaný 1) a žalovaná 2) u jednání dne 19. 3. 2019 namítali, že není obvyklé, že si vlastník pozemku postaví na svém pozemku v husté zástavbě rodinných domů skleník, ve kterém pěstuje zeleninu, když žalobce musel počítat s tím, že ke stínění skleníku dojde. K této námitce žalobce tvrdil, že skleník na pozemku je věc obvyklá a v blízkém okolí (asi 50 m od jeho pozemku) mají ostatní sousedé také skleníky, a to minimálně 4 skleníky a u žádného ze sousedů nejsou vysazeny před skleníkem třímetrové jehličnany.

5. Žalobce u jednání dne 21. 8. 2019 požadoval, aby jehličnany byly zastříhávány na výšku 1,50 m, požadoval, aby to byla výška trvalá, přes kterou by nemohly jehličnany přerůst a žalovaní by je museli pravidelně zastříhávat. Žalovaný 1) a žalovaná 2) u jednání dne 21. 8. 2019 tvrdili, že se od místního šetření konaného dne 3. 4. 2019 situace s živým plotem z jehličnanů nezměnila, jehličnany nejsou zastříhávány a žalovaní je nechávají růst jejich přirozeným růstem, pouze nepravidelně zasunují větve jehličnanů, které přesahují mobilní oplocení, za toto mobilní oplocení. Dále tvrdili, že živý plot z jehličnanů mají vysazený proto, aby bylo zachováno soukromí pacientů, kteří dochází do dermatologické a zubní ordinace a aby bylo vytvořeno příjemné prostředí pro pacienty. K této námitce žalobce tvrdil, že kdyby chtěl zasahovat do soukromí pacientů, mohl tak činit jiným způsobem, protože má v prvním patře rodinného domu okna a balkón, ze kterého vidí na pacienty, ale nikdy ho nic takového nenapadlo a nedělá to. Doplnil, že v rámci připomínek ve stavebním řízení navrhoval žalovaným, aby byl vchod do zdravotního střediska zřízen z ulice, k čemuž nedošlo a žalovaní zřídili vchod ze zadní strany budovy; také navrhoval, aby výsadba okrasných dřevin na pozemku žalovaných byla provedena ve větší vzdálenosti od trvalého oplocení a tím pádem od skleníku, alespoň ve vzdálenosti dvou metrů, na pozemku žalovaných je pro takové řešení prostor a chodník vedoucí k hlavnímu vstupu je ve vzdálenosti pěti až šesti metrů od trvalého oplocení.

6. Žalobce podáním ze dne 20. 11. 2019, doručeném soudu dne 21. 11. 2019, sdělil soudu, že třešeň na jeho pozemku byla pokácena.

7. Žalobce podáním ze dne 8. 12. 2020, doručeném soudu dne 9. 12. 2020, sdělil soudu, že v důsledku geodetického zaměření garáže na jeho pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 242 m2 došlo ke změně a rozdělení pozemku tak, že pozemek je podle nového stavu údajů v katastru nemovitostí označen parc. č. , Anonymizováno, zahrada o výměře 218 m2 a parc. č. , Anonymizováno, plocha a nádvoří o výměře 24 m2, k čemuž doložil geometrický plán pro vyznačení obvodu budovy ze dne 4. 10. 2019.

8. Žalobce u jednání dne 27. 7. 2022 tvrdil, že se od místního šetření provedeného znaleckým ústavem dne 21. 4. 2021 situace s živým plotem z jehličnanů změnila a jehličnany dosahují výšky přibližně 6,00 m. Žalovaný 1) a žalovaná 2) zpochybnili výšku jehličnanů změřenou žalobcem. Žalobce dále požadoval, aby jehličnany byly zastřihnuty na výšku 1,20 m a na této výšce setrval.

9. Žalobce u jednání dne 15. 6. 2023 tvrdil, že Městský národní výbor v , Anonymizováno, , adresa, , odbor výstavby neměl proti stavbě skleníku žádné připomínky, k ohlášení stavby skleníku předložil odboru výstavby mj. souhlas předchozího vlastníka pozemku parc. č. , hodnota, pana , jméno FO, a předchozího vlastníka pozemku parc. č. , hodnota, pana , jméno FO, . Stavbu skleníku zahájil na podzim roku 1984 a dokončil ji na jaře roku 1985. Žalobce u tohoto jednání vznesl námitku k doplňujícím odpovědím znaleckého ústavu v tom smyslu, že výpočty provedené znaleckým ústavem ve znaleckém posudku jsou zbytečné a absurdní kromě jediného závěru, kterým je, že směrem k jehličnanům ubývá podíl oblohové složky denního světla. Dále namítal, že podle technické normy ČSN 734301 Obytné budovy nelze postupovat ve všech případech paušálně a že jeho případ je specifický.

10. Žalovaný 1) a žalovaná 2) u jednání dne 15. 6. 2023 v rámci závěrečného návrhu namítali, že žalobce v řízení neprokázal, že imise stíněním z pozemku žalovaných skutečně vnikají na pozemek žalobce a současně, že tyto imise jej podstatně omezují v obvyklém užívání jeho pozemku. Namítali, že ke druhé podmínce žalobce v řízení tvrdil pouze to, že v důsledku stínění musí ve skleníku sázet salát na opačné straně, než činil doposud.

11. Z následujících důkazů soud zjistil:

12. Výpisem z katastru nemovitostí , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , listem vlastnictví č. , adresa, , obec , adresa, , katastrální území , adresa, (přílohová obálka spisu) bylo zjištěno, že žalobce a jeho manželka , jméno FO, jsou vlastníky pozemku parc. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, pozemku parc. č. , Anonymizováno, zahrada, pozemku parc. č. , Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. ev. , Anonymizováno, , garáž, pozemku parc. č. , Anonymizováno, ostatní plocha, ostatní komunikace. Předmětné nemovitosti jsou ve společném jmění manželů. Pozemek parc. č. , Anonymizováno, má výměru 218 m2, evidován je jako druh pozemku zahrada, způsob chrany zemědělský půdní fond.

13. Výpisem z katastru nemovitostí , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , listem vlastnictví č. , adresa, , obec , adresa, , katastrální území , adresa, (přílohová obálka spisu) bylo zjištěno, že žalovaný 1) a žalovaná 2) jsou vlastníky pozemku parc. č. , Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, pozemku parc. č. , Anonymizováno, zahrada, pozemku parc. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , stavba občanské vybavenosti a pozemku parc. č. , hodnota, ostatní plocha, jiná plocha. Předmětné nemovitosti jsou ve společném jmění manželů. Pozemek parc. č. , hodnota, má výměru 79 m2, evidován je jako druh pozemku ostatní plocha, způsob využití jiná plocha.

14. Z protokolu o ústním jednání ze dne 5. 4. 2017 v 16,15 hodin sepsaném Městským úřadem , adresa, , odborem právním (přílohová obálka spisu), bylo zjištěno, že proběhlo ústní jednání ve věci přestupku žalobce v postavení obviněného, jehož se měl dopustit tím, že dne 27. 12. 2016 neoprávněně vystříhal středovou část živého plotu z jehličnanů (pět z vysazených jehličnanů) na polovinu jejich výšky; u jednání žalovaný 1) v postavení svědka tvrdil, že obdobného skutku se žalobce dopustil již jednou v minulosti, to však neřešil, jelikož je časově vytížený a jehličnany nebyly ostříhány v takové míře jako v prosinci 2016, dále tvrdil, že jej žalobce telefonicky kontaktoval s dotazem "co bude dělat s thujemi", na to mu odpověděl, že „neví a nebude s nimi dělat nic"; že nezná přesnou škodu, která mu ostříháním živého plotu z jehličnanů vznikla, nicméně, že ostříháním byl živý plot z jehličnanů znehodnocen. Dále žalovaný 1) k dotazu žalobce v postavení obviněného, že se zavázal, že bude jehličnany udržovat ve výšce stávajícího plotu, tedy 1,20 m, uvedl, že k nějaké jednoznačné dohodě mezi ním a žalobcem nedošlo a rovněž mezi nimi nebyla sepsána žádná dohoda nebo smlouva.

15. Z protokolu o ústním jednání ze dne 5. 4. 2017 v 17,05 hodin sepsaném Městským úřadem , adresa, , odborem právním (přílohová obálka spisu), bylo zjištěno, že proběhlo ústní jednání ve věci přestupku žalobce v postavení obviněného, který se k přestupku vyjádřil tak, že poukazuje na stínění skleníku rozptýlenou složkou denního osvětlení, což podstatně zhoršuje situaci; že živý plot z jehličnanů stříhal každoročně, když tuto povinnost nesplnili manželé , jméno FO, a ostříhání bylo provedeno vždy do výšky stávajícího plotu, který je mezi pozemky asi 40 let; k telefonickému hovoru mezi ním a žalovaným 1) namítal, že mu žalovaný 1) na dotaz, kdy bude živý plot stříhat, odpověděl pouze "nevím"; tvrdil, že navrhoval žalovanému 1) smírné řešení celého problému, ten však dohodu odmítl převzít; namítal, že stavba skleníku je z ocelové konstrukce osazena do betonových základů v hloubce 80 cm a je nepřemístitelná.

16. Ze záznamu sepsaného v advokátní kanceláři dne 10. 1. 2018 včetně návrhu dohody o smíru sepsaném strojopisem bez data (přílohová obálka spisu) bylo zjištěno, že se do advokátní kanceláře , Jméno advokáta, , advokáta, dostavil žalobce s žádostí o projednání sousedských sporů s žalovaným 1) a žalovanou 2); advokát žalobce upozornil na skutečnost, že žalovaného 1) v minulosti již zastupoval v jiných řízeních a právních věcech a předpokládá, že i v této věci se na něj žalovaný 1) obrátí se žádostí o poskytnutí právní služby, i přes uvedené poučení předal žalobce advokátovi koncept návrhu na zahájení řízení o zdržení se stínění s tím, že žaloba v této věci nebyla dosud podána u Okresního soudu v , adresa, a požádal advokáta, aby návrh dohody o smíru předal žalovanému 1) za účelem, aby mohl být spor vyřešen mimosoudně; advokát návrh o dvou stranách strojopisem psaného textu převzal s tím, že záležitost s žalovaným 1) probere a dostane-li od něj pokyn, pak se k uvedenému návrhu a jeho obsahu vyjádří. Z návrhu dohody o smíru sepsaném strojopisem bez data bylo zjištěno, že obsahuje mj. ujednání o tom, že žalovaný 1) a žalovaná 2) uznávají stínění pěstovanými keři na hranici pozemku žalobce před ocelovým skleníkem a z tohoto důvodu zajistí jejich pravidelné stříhání vždy, jakmile začnou přesahovat výšku 10 cm nad stávajícím plotem, a to v délce minimálně tři metry a pokud takovou úpravu nestihnou, nebudou namítat, aby to provedl žalobce sám a na vlastní náklady, pokud nebudou ničeho namítat, bude žalobce provádět úpravu keřů podél celého oplocení na stejnou výšku.

17. Z rozhodnutí , právnická osoba, v , Anonymizováno, , adresa, , odboru právního, ze dne 11. 4. 2017, č. j. , Anonymizováno, /, č. účtu, (přílohová obálka spisu), bylo zjištěno, že žalobce v postavení obviněného byl uznán vinným ze spáchání přestupku proti majetku podle ust. § 50 odst. 1 písm. d) zákona o přestupcích, kterého se dopustil tím, že v přesněji nezjištěné době v časovém rozmezí od 10,00 hodin dne 24. 12. 2016 do 12,40 hodin dne 27. 12. 2016 na zahradě u domu na , adresa, v , Anonymizováno, , adresa, vystříhal středovou část tzv. živého plotu z okrasných jehličnanů čeledi cypřišovitých, následkem čehož způsobil škodu v přesněji nezjištěné výši manželům , Jméno žalované A, a , Jméno žalované B, , čímž úmyslně způsobil škodu na cizím majetku poškozením věci z takového majetku a za spáchání uvedeného přestupku mu byla uložena pokuta ve výši 2 000 Kč, která je splatná do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

18. Z rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne 17. 4. 2018, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 15. 5. 2018 (přílohová obálka spisu), bylo zjištěno, že krajský soud v řízení ve správním soudnictví rozhodl o žalobě proti rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 29. 5. 2017, č. j. MSK , č. účtu, ve věci přestupku tak, že rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 29. 5. 2017, č. j. MSK , č. účtu, zrušil a věc vrátil krajskému úřadu k dalšímu řízení. Rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 29. 5. 2017, č. j. MSK , č. účtu, bylo změněno rozhodnutí , právnická osoba, v , Anonymizováno, , adresa, ze dne 11. 4. 2017, č. j. MUCT/, č. účtu, , kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku proti majetku podle ust. § 50 odst. 1 písm. d) zákona o přestupcích, a to tak, že výroková část o pokutě byla nahrazena textem podle § 11 odst. 1 písm. b) za použití § 50 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., se za spáchání uvedeného přestupku žalobci ukládá pokuta ve výši 800 Kč, která je splatná do 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

19. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 1. 2019, č. j. , spisová značka, (č. l. 39 spisu), bylo zjištěno, že o kasační stížnosti žalovaného Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, se sídlem , Anonymizováno, , adresa, , proti rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne 17. 4. 2018, č. j. , spisová značka, , bylo rozhodnuto tak, že se kasační stížnost žalovaného zamítá.

20. Z usnesení , právnická osoba, , adresa, ze dne 25. 6. 2019, č. j. , Anonymizováno, /, č. účtu, , které nabylo právní moci dne 13. 7. 2019 (přílohová obálka spisu), bylo zjištěno, že řízení vedené proti žalobci jako obviněnému, který se měl dopustit přestupku proti majetku podle ust. § 50 odst. 1 písm. d) zákona o přestupcích ve znění účinném do 30. 6. 2017, tím, že měl v přesněji nezjištěné době v časovém rozmezí od 10,00 hodin dne 24. 12. 2016 do 12,40 hodin dne 27. 12. 2016 na zahradě u domu na , adresa, v , Anonymizováno, , adresa, vystříhat středovou část tzv. živého plotu z okrasných jehličnanů čeledi cypřišovitých, následkem čehož měl způsobit škodu manželům , Jméno žalované A, a , Jméno žalované B, , čímž měl úmyslně způsobit škodu na cizím majetku poškozením věci z takového majetku, bylo podle ust. § 86 odst. 1 písm. c) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, zastaveno, neboť spáchání skutku, o němž se vedlo řízení, nebylo žalobci jako obviněnému prokázáno.

21. Z fotodokumentace nemovitostí souboru 14 kusů barevných fotografií (přílohová obálka spisu), bylo zjištěno, že zachycují stav živého plotu jehličnanů u hranice mezi pozemkem žalobce parc. č. , Anonymizováno, a pozemkem žalovaných parc. č. , hodnota, ke dni 14. 2. 2019; fotodokumentace pořízená žalobcem dne 14. 2. 2019.

22. Z fotodokumentace nemovitostí, souboru 49 kusů barevných fotografií (přílohová obálka spisu), bylo zjištěno, že zachycují stav živého plotu jehličnanů u hranice mezi pozemkem žalobce parc. č. , Anonymizováno, a pozemkem žalovaných parc. č. , hodnota, , okolních , adresa, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , pozemku žalobce parc. č. , Anonymizováno, a pozemku žalovaných parc. č. , hodnota, ke dni 3. 4. 2019; fotodokumentace pořízená soudem při místním šetření dne 3. 4. 2019.

23. Z fotodokumentace nemovitostí souboru 14 kusů barevných fotografií (přílohová obálka spisu), bylo zjištěno, že zachycují stav živého plotu jehličnanů u hranice mezi pozemkem žalobce parc. č. , Anonymizováno, 1 a pozemkem žalovaných parc. č. , hodnota, ke dni 12. 12. 2022 a ke dni 15. 12. 2022; fotodokumentace pořízená žalobcem dne 12. 12. 2022 a dne 15. 12. 2022.

24. Z fotodokumentace nemovitostí, souboru 19 kusů barevných fotografií (přílohová obálka spisu), bylo zjištěno, že zachycují stav živého plotu jehličnanů u hranice mezi pozemkem žalobce parc. č. , Anonymizováno, 1 a pozemkem žalovaných parc. č. , hodnota, , okolních , adresa, , , Anonymizováno, , pozemku žalobce parc. č. , hodnota, a pozemku žalovaných parc. č. , hodnota, ke dni 14. 6. 2023; fotodokumentace pořízená soudem při místním šetření dne 14. 6. 2023.

25. Ze schématu z aplikace andrewmarsh.com (č. l. 26 verte až 28 verte) bylo zjištěno, že zachycuje zjednodušenou simulaci stínění a prosvětlení lokality pozemku žalobce parc. č. 1167/1 a pozemku žalovaných parc. č. , hodnota, , konkrétně simulaci stínění skleníku na pozemku žalobce parc. č. , Anonymizováno, v čase 15,00 hodin dne 1. 3., 1. 6., 1. 9. a 1. 12. kalendářního roku.

26. Z letecké mapy (č. l. 26) bylo zjištěno, že zachycuje lokalitu pozemku žalobce parc. č. , Anonymizováno, a pozemku žalovaných parc. č. , hodnota, v aplikaci , právnická osoba, .

27. Ze sdělení k ohlášení drobné stavby vydané Městským národním výborem v , Anonymizováno, , adresa, dne 29. 10. 1984, č. j. Výst.-, adresa, včetně situačního plánku ocelového skleníku (přílohová obálka spisu), bylo zjištěno, že žalobce a jeho manželka , jméno FO, dne 23. 10. 1984 ohlásili odboru výstavby drobnou stavbu skleníku na pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, a k ohlášení předložili předepsaný tiskopis pro ohlášení drobné stavby s prohlášením o právu vlastnickém, 2× náčrt uvažované stavby, 2× situační plánek, souhlasy sousedů; odbor výstavby , právnická osoba, v , Anonymizováno, , adresa, neměl proti provedení drobné stavby v rozsahu uvedeném v ohlášení podle ust. § 57 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb. námitky. Na vědomí bylo sdělení zasláno sousedům panu , jméno FO, bytem , adresa, a panu , jméno FO, , bytem , adresa, , kteří vyslovili souhlas s provedením drobné stavby. Situační plánek v měřítku 1:200 znázorňuje navrhované umístění skleníku na pozemku a navrhované půdorysné rozměry skleníku 3400 × 4700 mm, vzdálenost od oplocení 500 mm.

28. Při místním šetřením dne 3. 4. 2019 bylo provedeno měření zahrady, měření trvalého plotu, měření mobilního oplocení a měření živého plotu jehličnanů, byla provedena fotodokumentace, a to pozemku žalobce (pohled na skleník, pohled na živý plot z jehličnanů, pohled na zadní část skleníku a živý plot z jehličnanů, trvalé a mobilní oplocení, a to i v detailech), pozemku žalovaných, bylo zjištěno, že v blízkosti pozemku žalobce se nachází další skleníky na pěstování zeleniny, a to na , adresa, pozemku rodiny , Anonymizováno, , na , adresa, pozemku paní , jméno FO, , na , adresa, pozemku p. , jméno FO, ; dále bylo zjištěno, že se jedná o hustou městskou zástavu z rodinných , právnická osoba, malými zahrádkami a předzahrádkami, zahrady za domy dosahují maximální výměry 200 m2, budovy jsou postaveny v řadě, mají společnou obvodovou zeď bez proluky pro cestu nebo chodník, pozemky jsou mezi sebou odděleny pletivovými nebo dřevěnými ploty, zahrady jsou osázeny užitkovými nebo okrasnými stromy a keři, skleníky jsou používány pro pěstování zeleniny a jiných plodin. Pokud jsou mezi pozemky živé ploty z jehličnatých nebo listnatých dřevin, jsou umístěn v blízkosti oplocení u hranice pozemku mezi domem a ulicí, výška těchto živých plotů se pohybuje v rozmezí od 1300 do 3000 mm.

29. Při místním šetřením dne 14. 6. 2023 byla provedena fotodokumentace, a to pozemku žalobce a pozemku žalovaných (pohled z čelní strany, pravé a levé a zadní strany skleníku, pohled na živý plot, pohled na mobilní oplocení, pohled od budovy zdravotního střediska, pohled na pozemek parc. č. , hodnota, souseda p. , jméno FO, s vzrostlou thují), bylo zjištěno, že vzrostlá thuje srovnatelné výšky s výškou živého plotu z jehličnanů se nachází na pozemku parc. č. , hodnota, souseda , jméno FO, , že vzrostlá třešeň na pozemku žalobce parc. č. , Anonymizováno, byla pokácena, že v blízkosti pozemku žalobce a žalovaných se nachází na , adresa, jeden živý plot z jehličnanů u domu č. p. , Anonymizováno, s maximální výškou 2600 až 2800 mm a na , adresa, se nachází minimálně čtyři živé ploty z jehličnatých nebo listnatých dřevin, s maximální výškou 2150 mm, žádný z živých plotů není umístěn v těsné blízkosti oplocení, většina z nich je umístěna v blízkosti oplocení směřujícího na ulici.

30. Ze znaleckého posudku č. ZU-FAST_226/2021 ze dne 10. 6. 2021 vypracovaného znaleckým ústavem Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava, Fakultou stavební, se sídlem tř. 17. listopadu 15, 708 33, Ostrava-Poruba, znaleckým ústavem z oboru stavebnictví, specializace stavebnictví, osvětlení a oslunění staveb a z doplňujícího výslechu zástupkyně znaleckého ústavu , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, bylo zjištěno, že znalecký ústav odpověděl na otázky stanovené soudem, za tím účelem provedl dne 21. 4. 2021 místní šetření na pozemku žalobce parc. č. , Anonymizováno, a na pozemku žalovaných parc. č. , hodnota, , byla provedena místní prohlídka a pořízena fotodokumentace, bylo provedeno 3D skenování pozemku žalobce parc. č. , Anonymizováno, , stavby skleníku, pozemku žalovaných parc. č. , hodnota, a nejbližší okolní stávající zástavby. Skenování proběhlo 3D skenerem zn. Leica 360RTC, jde o profesionální skener s velmi vysokou přesností a nízkým šumem dat, rychlost snímání až 2 000 000 za sekundu, pokročilé technologii snímání panoramatických fotografií v HDR kvalitě, panoramatický 360º snímek v HDR kvalitě je nasnímán za jednu minutu za jakýchkoliv světelných podmínek, velmi nízký šum dat zvyšuje kvalitu mračen bodu a umožňuje skenování ve vysokém detailu. Výpočet oslunění byl proveden pro celou plochu pozemku parc. č. 1167/1 s vlivem okolní zástavby a s vlivem živého plotu z jehličnanů. Pro stanovení doby oslunění byla na plochu pozemku umístěna síť kontrolních bodů, kontrolní body byly umístěny ve výšce 150 mm nad terénem. Výška jehličnatých stromů, se kterými bylo počítáno při měření se pohybuje od 4500 mm do 5000 mm na krajích a od 3500 mm do 3800 mm uprostřed souvislé řady osmi stromů. Bylo zjištěno: (závěr ke znalecké otázce č. , hodnota, ), že dne 1. března bude osluněno 42,50 % plochy z požadovaných 50,00 % plochy pozemku nejméně 3 hodiny. Požadavek na oslunění venkovního pozemku dle technické normy ČSN 73 4301 Obytné budovy není splněn, (závěr ke znalecké otázce č. , hodnota, ), že oslunění pozemku parc. č. , Anonymizováno, se dne 1. března zkracuje v důsledku živého plotu z thují celkem v 7 kontrolních bodech z celkového počtu 179 kontrolních bodů. Zkrácení doby oslunění se u ovlivněných bodů pohybuje v rozmezí od 3,40 do 31,40 %. I přes zkrácení doby oslunění vlivem stínění živým plotem z thují, bude stále zajištěna v 6 kontrolních bodech ze 7 požadovaná doba oslunění nejméně 3 hodiny. Zkrácení průměrné doby oslunění pro celý pozemek se vlivem stínění živým plotem z thují dne 1. března projeví poklesem o 3,60 %, (závěr ke znalecké otázce č. , hodnota, ), že oslunění v místě stojícího skleníku se dne 1. března zkracuje v důsledku živého plotu z thují celkem v 35 bodech z celkového počtu 70 kontrolních bodů. Zkrácení doby oslunění se v průměrné hodnotě projeví rozdílem 0,2 hodiny, což odpovídá 4,00 % poklesu průměrné doby oslunění na celé ploše v místě skleníku během dne 1. března. I přes zkrácení doby oslunění v kontrolních bodech vlivem stínění thují, bude dne 1. března osluněno 97,10 % plochy v místě skleníku nejméně 3 hodiny. Plocha pozemku v místě stávajícího skleníku parc. č. , Anonymizováno, splňuje pro datum 1. března požadavek na oslunění venkovních zařízení dle ČSN 73 4301 Obytné budovy, (závěr ke znalecké otázce č. , hodnota, ), že odstraněním živého plotu z thují by došlo k prodloužení doby oslunění pozemku parc. č. , Anonymizováno, v hodnocených dnech 1. listopadu, 1. prosince, 21. prosince, 1. ledna, 1. února, 1. března, 21. března v rozmezí 0,00 – 5,00 %, (závěr ke znalecké otázce č. , hodnota, ), že míra zastínění pozemku parc. č. , Anonymizováno, v místě skleníku vlivem živého plotu z thují se projeví poklesem denní osvětlenosti v kontrolních bodech v rozmezí od 1,40 % do 13,30 %. Průměrná osvětlenost klesne o 7,20 %, (závěr ke znalecké otázce č. , hodnota, ), že nadměrným růstem thují by mohlo dojít k vodorovnému zatěžování obou plotů, je nezbytná pravidelná údržba thují tak, aby rozvětví nepřesahovalo hranici pozemku parc. c. , Anonymizováno, a aby jednostranně nezvyšoval vodorovné a svislé namáhání trvalého plotu. Vzhledem k přítomnosti trvalého oplocení nehrozí v současné době pád mobilního oplocení na pozemek parc. č. , Anonymizováno, /1. Opření mobilního oplocení o trvalou konstrukci plotu není v tomto posudku považováno za převržení na pozemek parc. č. , Anonymizováno, . Také majitel pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1 opírá o trvalý plot stavební materiál a další zařízení a způsobuje tak jeho namáhání ve vodorovném směru, (závěr ke znalecké otázce č. , hodnota, ), že závěry studie o sledování stínění vlivem živého plotu z thují vypracované žalobcem dne 23. 3. 2019 lze v případě sledování stínění skleníku přímým slunečním světlem považovat za adekvátní k teoretickým výpočtům. V případě měření intenzity oblohové složky denního osvětlení, považuje znalecký ústav toto měření za nesprávně provedené. Zástupkyně znaleckého ústavu při ústním podání znaleckého posudku k výpočtům stínění oblohové složky provedené žalobcem dále doplnila, že měření provedené dne 23. 3. 2019 bylo provedeno v den, kdy obloha, i kdyby byla zatažená, nesplňovala parametry tzv. stále zatažené zimní oblohy při tmavém terénu, protože to je stav, který nastává pouze někdy v prosinci nebo v lednu v určitých dnech, venkovní horizontální osvětlenost vlivem ročního času a období narůstá a i při zatažené obloze bude hodnota několikanásobně vyšší; osvětlenost oblohy je dynamická hodnota a závisí na stavu oblohy, na stupni zatažení a dalších atmosférických podmínkách. Dále doplnila, že stín živého plotu jehličnanů ovlivní hodnoty měření osvětlenosti, živý plot z jehličnanů vytváří clonící překážku, která omezuje dopad oblohové složky, čím je stínící překážka výše, tím je elevační úhel vyšší a výrazněji se projevuje na snížení hodnoty; hodnoty osvětlenosti naměřené blíže ke clonící překážce by měly být nižší než hodnoty, které budou od clonící překážky vzdálenější a dále různé hodnoty by měly být měřením zjištěny uvnitř skleníku a mimo skleník, protože uvnitř skleníku působí i další vlivy. Z těchto důvodů a také z důvodu nesprávné metodiky a necertifikovaného měřícího přístroje, výpočty žalobce považovala znalkyně znaleckého ústavu za nesprávné a nesprávně provedené (č. l. 155 až 157 spisu).

31. Za prokázaný pak vzal tento skutkový stav:Žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1 zahrada, který je zapsán na listu vlastnictví č. , hodnota, v katastru nemovitostí , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , obec , adresa, , katastrální území , adresa, . Pozemek parc. č. , Anonymizováno, /1 má výměru 218 m2, je evidován jako druh pozemku zahrada, způsob ochrany zemědělský půdní fond. Pozemek je ve společném jmění manželů. Žalovaný 1) a žalovaná 2) jsou vlastníky pozemku parc. č. , hodnota, ostatní plocha, který je zapsán na listu vlastnictví č. , hodnota, v katastru nemovitostí , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , obec , adresa, , katastrální území , adresa, . Pozemek parc. č. , hodnota, má výměru 79 m2, evidován je jako druh pozemku ostatní plocha, způsob využití jiná plocha. Pozemek je ve společném jmění manželů. V nejbližším okolí hodnoceného pozemku žalobce parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, 1 je stavba rodinný dům č. p. , Anonymizováno, , která je umístěna v jihovýchodní části, garáž č. ev. , Anonymizováno, , která je umístěna v severozápadní části a stavba občanské vybavenosti č. p. , Anonymizováno, , která je umístěna severozápadně od hodnoceného pozemku. Mezi pozemkem žalobcem parc. č. , Anonymizováno, /1 a pozemkem žalovaných parc. č. , hodnota, je trvalé oplocení, které se nachází na hranici mezi pozemky a mobilní oplocení umístěné na pozemku parc. č. , hodnota, . Živý plot z jehličnanů je umístěn na pozemku žalovaných parc. č. , hodnota, podél severozápadní hranice hodnoceného pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1 a je tvořen souvislou řadou osmi jehličnatých stromů s výškou 4500 mm až 5000 mm na krajích a s výškou 3500 mm až 3800 mm uprostřed. Trvalé oplocení (drátěný plot) je tvořeno čtyřmi sloupky se železobetonovým základem, mezi kterými je instalováno pletivo na dvou až třech napínacích drátech, výška pletiva je 1200 mm, výška sloupků je 1400 mm, celkem má trvalé oplocení čtyři sloupky. Trvalé oplocení je neudržované, bez ochranného nátěru s mnohými poruchami výpletu. Mobilní oplocení je tvořeno dvěma na sebe navazujícími segmenty o výšce 1900 mm a šířce 3200 mm, je osazeno v mobilním úložném gumovém segmentu. Mobilní oplocení je umístěno mezi trvalým oplocením a kmeny jehličnanů, vzdálenost mobilního oplocení od trvalého oplocení je maximálně 300 mm. Mobilní oplocení je nakloněno směrem k pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1 vlivem nerovnosti terénu a vlivem tlaku větví jehličnanů. Na hodnoceném pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1 je umístěn skleník, jeho výstavba byla ohlášena dne 29. 11. 1984 na odboru výstavby , právnická osoba, v , Anonymizováno, , adresa, , který neměl k provedení drobné stavby námitky; výstavba skleníku byla dokončena v roce 1985. Skleník má ocelovou konstrukci umístěnou na betonových základech, půdorysné rozměry skleníku jsou 3430 × 4790 mm, výška 1900 mm, je umístěn ve vzdálenosti 500 mm od trvalého oplocení, v severozápadní části pozemku. S výstavbou skleníku vyslovil souhlas původní vlastník pozemku parc. č. , hodnota, , jméno FO, a původní vlastník pozemku parc. č. , hodnota, , jméno FO, . Žalobce vyzval žalovaného 1) a žalovanou 2) dne 10. 1. 2018 dohodou o smíru, kterou předal právnímu zástupci žalovaných k mimosoudnímu projednání a řešení sousedských sporů a navrhoval, aby žalovaní zajistili pravidelné stříhání jehličnanů pěstovaných při hranici mezi pozemky před ocelovým skleníkem vždy, jakmile začnou přesahovat výšku 10 cm nad stávajícím plotem a pokud takovou úpravu nestihnou, budou souhlasit s tím, aby úpravu provedl žalobce na vlastní náklady. Dohoda mezi žalobcem a žalovanými nebyla uzavřena, což potvrdil žalovaný 1) do protokolu o ústním jednání sepsaného Městským úřadem , adresa, , odborem právním, dne 5. 4. 2017 při projednání přestupku žalobce. Řízení vedené proti žalobci jako obviněnému, který se měl dopustit přestupku proti majetku podle ust. § 50 odst. 1 písm. d) zákona o přestupcích ve znění účinném do 30. 6. 2017, tím, že měl v přesněji nezjištěné době v časovém rozmezí od 10,00 hodin dne 24. 12. 2016 do 12,40 hodin dne 27. 12. 2016 na zahradě u domu na , adresa, v , Anonymizováno, , adresa, vystříhat středovou část tzv. živého plotu z okrasných jehličnanů čeledi cypřišovitých, následkem čehož měl způsobit škodu manželům , Jméno žalované A, a , Jméno žalované B, , čímž měl úmyslně způsobit škodu na cizím majetku poškozením věci z takového majetku, bylo podle ust. § 86 odst. 1 písm. c) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, zastaveno, neboť spáchání skutku, o němž se vedlo řízení, nebylo žalobci jako obviněnému prokázáno. Pozemek parc. č. , Anonymizováno, /1 zahrada přiléhá k pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, rodinný dům ve vlastnictví žalobce a jeho manželky, pozemek je užíván pro pěstební účely, je zde umístěno několik řad ovocných stromů a keřů, záhony pro zahradní plodiny a skleník, v němž je pěstována zelenina. Pozemek parc. č. , hodnota, ostatní plocha přiléhá k pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba občanské vybavenosti č. p. , Anonymizováno, ve vlastnictví žalovaného 1) a žalované 2), stavba je užívána jako zdravotní středisko s ordinacemi, pozemek je užíván pro pěstování okrasných stromů, keřů a trávníku. V blízkém okolí hodnoceného pozemku žalobce parc. č. , Anonymizováno, /1 jsou umístěny na pozemcích sousedů tři skleníky pro pěstování zeleniny a jiných zahradních plodin.

32. Podle čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.

33. Podle § 1012 odst. 1 věta druhá zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

34. Podle § 1013 odst. 1 o. z. vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

35. Podle § 1017 odst. 1, 2 o. z. má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu.

36. Podle § 1024 odst. 1 o. z. má se za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené , rodné přijmení, umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné.

37. Podle přílohy č. , hodnota, vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (druhy pozemků), zahradou je pozemek a) na němž se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní potřebu, b) souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři, který zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami, c) funkčně spojený a užívaný s budovou, s charakterem okrasné zahrady, na kterém převládá travnatá plocha, zpravidla doplněná trvalými porosty většinou okrasného charakteru, ke kterým lze přiřadit i dřeviny charakteristické pro ovocné a lesní porosty; ostatní plocha je pozemek neuvedený v předcházejících druzích pozemků.

38. Podle přílohy č. , hodnota, vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (způsoby využití pozemků), využití zeleň znamená, že na pozemku je okrasná zahrada, uliční sídlištní zeleň, park a jiná plocha funkční a rekreační zeleně; využití jiná plocha znamená, že pozemek je nevyužívaný žádným z ostatních vyjmenovaných způsobů včetně pozemku, na kterém je postavena stavba, která se v katastru neeviduje.

39. Podle čl. 4.3.5. technické normy ČSN 734301 [Obytné budovy] venkovní zařízení a pozemky v okolí obytných budov sloužící k rekreaci jejich obyvatel, mají mít alespoň polovinu plochy osluněnou nejméně 3 hodiny dne 1. března.

40. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Po právní stránce je nutno negatorní nárok posuzovat dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.). Po právní stránce soud posoudil věc podle ust. § 1013 o. z. Z hlediska určení výšky stromů a keřů považuje soud v posuzované věci výšku stromů a keřů 1400 mm ve vzdálenosti 450 až 550 mm od hranice mezi pozemky účastníků za přípustnou z hlediska imise stíněním.

41. Soud se nejdříve zabýval posouzením, zda je možné negatorní nárok žalobce posoudit podle ust. § 1017 odst. 1 o. z. jako nárok na odstranění stromů, které již stíní. Nárok na odstranění stromů podle ust. § 1017 odst. 1 o. z. nelze úspěšně uplatnit, jde-li o stromy vysázené před 1. 1. 2014 (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2017 sp. zn. , spisová značka, ), proto vlastník pozemku, který je obtěžován stromy vysázenými na sousedním pozemku před 1. 1. 2014 tak, že jej nad míru přiměřenou místním poměrům obtěžují účinky způsobené těmito stromy, se může bránit cestou negatorní žaloby podle ust. § 1013 odst. 1 o. z. Jak již judikoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne 27. 11. 2018 ustanovení § 1017 odst. 1 o. z. dává vlastníkovi negatorní nárok na zdržení se sázení stromů; lze též žádat odstranění již vysázených či vzrostlých stromů. Oba tyto nároky mají preventivní charakter; lze je uplatnit bez ohledu na to, zda stromy takto vysázené již stíní; nejde jen o ochranu proti stínění, podle důvodové zprávy může jít o stromy, které hrozí v budoucnu vyčerpat podstatnou měrou podzemní vláhu nebo narušit kořeny sousední pozemek. Jestliže však stromy již sousední pozemek zastiňují navzdory zákazu uvedenému v § 1013 odst. 1 o. z., lze se domáhat – jde-li o stromy vysázené po 31. 12. 2013 za podmínek uvedených v § 1017 odst. 1 o. z. – jejich odstranění, nebo lze i žádat ochranu podle § 1013 odst. 1 o. z. Žalobce nemusí uplatněný nárok právně kvalifikovat; žádá-li, jako v této věci, zdržení se imise (stínění), jde o žalobu podle § 1013 odst. 1 o. z., žádá-li odstranění stromů, jde o nárok uvedený v § 1017 odst. 1 o. z.

42. Soud se dále zabýval posouzením, zda živý plot vysazený z jehličnanů tvoří rozhradu mezi pozemky a shledal, že nikoliv. Podle § 1024 o. z. je vlastností rozhrady to, že vede "mezi sousedními pozemky" a odděluje je. V této věci však jde o jehličnany vysazené na pozemku žalovaných až za drátěným plotem mezi pozemky, který je odděluje. Rozhradou tak může být jen tento drátěný plot s kovovými sloupky o výšce 1400 mm.

43. Jak již judikoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne 27. 11. 2018 předpokladem pro vyhovění žalobě podle § 1013 odst. 1 o. z. je, jestliže 1) imise vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a 2) podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Soud posuzoval, zda v této věci jsou naplněny oba tyto sice související, nicméně samostatné předpoklady, a dospěl k závěru, že tomu tak skutečně je.

44. Ad 1) Míra nepřiměřená místním poměrůmImise stíněním vzrostlými jehličnany s výškou 4500 mm až 5000 mm na krajích a s výškou 3500 mm až 3800 mm uprostřed na pozemku žalovaných parc. č. , hodnota, překračují míru přiměřenou poměrům. Z provedeného dokazování vyplynulo, že pozemky žalobce i žalovaných se nacházejí v , Anonymizováno, , adresa, v zastavěné městské části s rodinnými domy, se zahradami ve vnitrobloku a předzahrádkami. Všechny sousedící zahrady jsou vzájemně oddělené drátěnými nebo dřevěnými ploty, v některých případech jsou u hranic sousedících pozemků vysázené živé ploty z jehličnatých nebo listnatých dřevin. Jak vyplývá z fotodokumentace pořízené při místním šetření dne 14. 6. 2023 v nejbližším okolí pozemků žalobce a žalovaných se nachází na , adresa, jeden živý plot z jehličnanů u domu č. p , Anonymizováno, s maximální výškou 2600 až 2800 mm a na , adresa, se nachází minimálně čtyři živé ploty z jehličnatých nebo listnatých dřevin, s maximální výškou 2150 mm. Žádný z těchto živých plotů není umístěn u samé hranice mezi pozemky. Většina z nich je umístěna v blízkosti oplocení směřujícího na ulici tak, aby bylo zabráněno pohledům na soukromou část zahrady z ulice, pokud je živý plot umístěn v blízkosti oplocení mezi domy, jak je tomu na , adresa, u domu č. p. , Anonymizováno, /3 dosahuje maximální výšky 2100 mm a na , adresa, u domu č.p. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, dosahuje maximální výšky 1000 mm; všechny živé ploty jsou pravidelně upravovány a zastřihávány. Oproti tomu jehličnany na pozemku žalovaných parc. č. , hodnota, rostou svým přirozeným růstem, dosahují minimální výšky 4500 mm až 5000 mm na krajích a výšky 3500 mm až 3800 mm uprostřed, jsou vysázeny ve vzdálenosti 450 až 550 mm od hranice mezi pozemky, přesahují stávající oplocení o více jak tři metry. Koruna jehličnanů není nijak tvarována nebo zastřihávána a bez řezu mohou stálezelené jehličnaté stromy čeledi cypřišovitých dosáhnout výšky až 15 i více metrů v závislosti na kultivaru (zdroj www.cs.m.wikipedia.org). Větve prorůstají trvalým i mobilním oplocením. Ani pro zimní období není koruna jehličnanů nijak chráněna před sněhem (např. svázáním nebo přivázáním k opoře), takže pod tíhou sněhu se větve různě klátí na pozemek žalobce, jak vyplývá z fotodokumentace pořízené žalobcem dne 12. 12. 2022 a dne 15. 12. 2022. Tíhou větve tlačí na mobilní oplocení, které není ukotvené, a způsobují jeho náklon směrem na pozemek žalobce. Existence souhlasu nebo dohody o přesahu koruny jehličnanů nad trvalé oplocení nebyla v řízení prokázána. Zjištěné imise stíněním v této věci zcela překračují míru přiměřenou poměrům.

45. Ad 2) Podstatné omezení obvyklého užívání pozemkuPozemek žalobce parc. č. , Anonymizováno, /1 o výměře 218 m² je v katastru nemovitostí evidovaný jako druh pozemku zahrada s typem ochrany zemědělský půdní fond. Podle přílohy č. , hodnota, vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí, jež definuje druhy pozemků, pak zahradou je pozemek a) na němž se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní potřebu, b) souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři, který zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami, c) funkčně spojený a užívaný s budovou, s charakterem okrasné zahrady, na kterém převládá travnatá plocha, zpravidla doplněná trvalými porosty většinou okrasného charakteru, ke kterým lze přiřadit i dřeviny charakteristické pro ovocné a lesní porosty. Hlavním účelem zahrady v souladu s její definicí je, že slouží k rekreaci a pěstování zeleniny, květin, užitkových nebo okrasných stromů a keřů a jiných zahradních plodin, zpravidla pro vlastní potřebu. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce zahradu využívá zejména pro pěstební účely, má zde několik řad ovocných stromů a keřů, několik záhonů pro plodiny a skleník o půdorysných rozměrech 3430 × 4790 mm, výškou 1900 mm, který je umístěn v severozápadní části pozemku. Přestože jsou pěstební záhony a skleník umístěny v té části pozemku, kde je delší doba oslunění, není veřejnoprávní limit pro oslunění pozemku (v rozsahu minimálně 50 % plochy pozemku osluněno nejméně 3 hodiny dne 1. března, v efektivní době oslunění od 7,10 do 16,50 hodin SEČ při výšce slunce nad horizontem nejméně 5°) podle technické normy čl. 4.3.5 ČSN 734301 Obytné budovy splněn. Oslunění pozemku je pouze 42,50 % z celkové plochy pozemku, z celkového počtu 179 kontrolních bodů je limit splněn pouze u 76 bodů. Doba oslunění pozemku v důsledku živého plotu jehličnanů se pak zkracuje v rozmezí od 3,40 do 31,40 %, z celkového počtu 179 kontrolních bodů dochází ke zkrácení doby oslunění v 7 kontrolních bodech, z toho v 1 kontrolním bodě o 117 minut, ve 2 kontrolních bodech o více jak 60 minut, ve 1 kontrolním bodě o více než 30 minut, ve 3 kontrolních bodech o méně než 30 minut (znalecký posudek část C.1. tabulka 2.1.).

46. Jak již judikoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 10. 2017, pokud imise stíněním nepřekračují veřejnoprávní limity, neznamená to sice, že imisní žalobě nemůže být vyhověno, pro vyhovění by ovšem měly být dány odpovídající důvody, které vyžadují pečlivé zvážení okolností konkrétního případu, protože lze vycházet primárně z předpokladu, že při dodržování veřejnoprávních norem zpravidla nepůjde ani o nepřípustnou imisi v režimu § 1013 odst. 1 o. z. Jestliže totiž není veřejnoprávní limit oslunění překračován a jde právě o imisi stíněním z tvrzeného nedostatku slunečního svitu, měly by soudy adekvátně zvážit, zdali je zde dán zvláštní důvod, pro který je na pozemku žalobce nezbytný zásadně vyšší standard ochrany, tedy vyšší míra oslunění, než která je stanovena ve veřejnoprávních předpisech. Soud při použití těchto východisek shledal, že další imise stíněním pozemku žalobce parc. č. , Anonymizováno, /1, jehož veřejnoprávní limit oslunění není splněn, vlivem živého plotu jehličnanů je nepřípustná, jelikož způsobuje další zkrácení doby oslunění pozemku v rozmezí od 3,40 do 31,40 % a v místě stojícího skleníku v rozmezí od 2,50 do 18,90 % (znalecký posudek část C.1. a část C.2.). a způsobuje další zvýšení nedostatku slunečního svitu na pozemku žalobce. Jako zvláštní okolnost případu soud posoudil skutečnost, že imise stíněním vlivem živého plotu jehličnanů působí právě v té části pozemku, kde je vyšší míra oslunění oproti zbývající části pozemku a působí právě v té části pozemku, na níž jsou pěstební záhony a skleník, čímž dochází k omezení žalobce v obvyklém užívání pozemku. Žalobce tuto část pozemku využívá nejvíce a umístil zde pěstební záhony a skleník. Žalobce jinou možnost ani nemá, tedy přemístit pěstební záhony a skleník do jiné části svého pozemku, jelikož zbývající část jeho pozemku je zastíněna nejbližší okolní zástavbou nebo je používána jako přístupový chodník na pozemek. Nelze přehlédnout ani skutečnost, že ve zbývající části pozemku, jehož limit oslunění není splněn, se doba oslunění pohybuje v rozmezí od 0,00 do 2,40 hodin (znalecký posudek část C.1. tabulka 1.5.). Stejně tak nelze přehlédnout skutečnost, že skleník byl na pozemku žalobce postaven již v roce 1985, a to se souhlasem předchozího vlastníka pozemku parc. č. , hodnota, , jméno FO, . Doba oslunění plochy skleníku vlivem živého plotu jehličnanů se zkracuje, z celkového počtu 70 kontrolních bodů dochází ke zkrácení doby oslunění plochy skleníku v 32 kontrolních bodech, z toho v 2 kontrolních bodech o více jak 50 minut, ve 2 kontrolních bodech o více jak 40 minut, ve 3 kontrolních bodech o více jak 30 minut, ve 25 kontrolních bodech o méně jak 30 minut. K překročení stanoveného limitu (v rozsahu minimálně 50 % plochy skleníku osluněno nejméně 3 hodiny dne 1. března) dojde jen ve 2 kontrolních bodech z celkového počtu 70 kontrolních bodů, avšak procentuálně pro 97,10 % plochy skleníku bude stanovený limit oslunění dodržen (znalecký posudek část , právnická osoba, ., ústním podání znaleckého posudku č. l. 159).

47. Obiter dictum nelze přehlédnout ani skutečnost, že pozemek žalovaných parc. č. , hodnota, je evidován jako ostatní plocha, způsob využití jiná plocha, což znamená, že pozemek není využíván žádným z ostatních vyjmenovaných způsobů podle přílohy č. , hodnota, vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí, jež definuje způsoby využití pozemků. Jelikož žalovaní pozemek parc. č. , hodnota, užívají k pěstování porostů okrasného charakteru (zeleně), pak druh a způsob využití jejich pozemku neodpovídá zápisu v katastru nemovitostí.

48. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobě vyhověl. Z hlediska určení výšky stromů a keřů považuje soud v posuzované věci výšku stromů a keřů 1400 mm ve vzdálenosti 450 až 550 mm od hranice mezi pozemky účastníků za přípustnou z hlediska imise stíněním. Výšku stromů a keřů soud stanovil podle výšky stávajícího trvalého oplocení (drátěného plotu) mezi pozemkem žalobce parc. č. , Anonymizováno, /1 a pozemkem žalovaných parc. č. , hodnota, v nejvyšším jeho bodě 1400 mm, kterým je sloupek plotu. Vzdálenost stromů a keřů od stávajícího trvalého oplocení mezi pozemky soud stanovil podle znaleckého měření, které určilo vzdálenost hlavních kmenů jehličnanů (thují) od oplocení v rozmezí 450 až 550 mm (znalecký posudek část C.6.). Při určení výšky stromů a keřů vycházel soud z rozhodnutí Nejvyšší soud ČR v rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne 27. 11. 2018, dle kterého jde-li o stínění stromy, resp. obecně "zelení", lze pravidlo konkretizovat tak, že soud v odůvodnění rozhodnutí uvede, jakou výšku stromů v určité vzdálenosti od hranice mezi pozemky účastníků považuje z hlediska imise stíněním ještě za přípustnou. Není vyloučeno ani uvedení těchto parametrů ve výroku rozhodnutí, resp. vymezení přípustné míry zastínění jinými konkrétními a ověřitelnými údaji tak, aby ve vykonávacím řízení nebylo nutno znovu řešit, zda pozemek je i nadále nepřípustně zastíněn a provádět k tomu další dokazování v podstatě v podobném rozsahu, jako v nalézacím řízení. Žalobce připouštěl stínění do výšky 1200 mm, své stanovisko v průběhu řízení několikrát změnil, nejdříve požadoval výšku 1000 mm u prvního jednání dne 19. 3. 2019, poté 1500 mm u druhého jednání dne 21. 8. 2019, nakonec požadoval výšku 1200 mm u třetího jednání dne 27. 7. 2022 a na této výšce setrval. Jak již bylo uvedeno, soud výšku stromů a keřů přiměřenou poměrům v této věci stanovil podle výšky stávajícího trvalého oplocení (drátěného plotu) mezi pozemky, nikoliv však ve výšce pletiva plotu 1200 mm, jak požadoval žalobce, ale ve výšce sloupku plotu 1400 mm, soud výšku stanovil podle znaleckého měření, které určilo výšky stávajícího trvalého oplocení (znalecký posudek část C.6.).

49. Přestože žalobce určil, že nejkritičtější stav stínění je v období od listopadu do března následujícího kalendářního roku, kdy ze zahradních plodin pěstuje ve skleníku pouze zimní salát, ze znaleckého posudku vyplynul opačný závěr a to, že zastínění vlivem živého plotu jehličnanů nemá od listopadu do února žádný vliv, začíná se projevovat až od března a zkracuje dobu oslunění pozemku, dne 1. 3. o 10 minut, dne 21. 3. o 20 minut a poté pravděpodobně během celého vegetační období, což bylo doplněno zástupkyní znaleckého ústavu při ústním podání znaleckého posudku (posudek část C.4., ústní podání znaleckého posudku č. l. 159 verte).

50. Požadavek žalobce, aby znalecký ústav odpověděl na otázku, jaké jsou negativní vlivy stínění na pěstování ekologické zeleniny ve skleníku, například s ohledem na obsah dusitanů a dusičnanů, příp. jiných cizorodých látek, vývin tepla ve skleníku ze slunečního záření, vliv na rychlení zeleniny, vývoj rostlin, poškození půdy apod. (č. l. 69) soud posoudil z hlediska uplatněného nároku zdržet se omezování vlastnického práva imisí – stíněním stromy za nadbytečný.

51. Námitky žalobce, že znalecký ústav zásadně pochybil tím, že posuzoval oslunění pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1 zahrada podle technické normy ČSN 734301 Obytné budovy (č. l. 124 spisu) a že výpočty provedené znaleckým ústavem jsou zbytečné a absurdní soud posoudil jako nedůvodné. Veřejnoprávní limity a požadavky na oslunění venkovních zařízení a pozemků v okolí obytných budov sloužících k rekreaci jejich obyvatel stanoví technická norma ČSN 734301 Obytné budovy, v čl. 4.3.5. technické normy jsou stanoveny požadavky na oslunění venkovních zařízení a pozemků. Využívání pozemku v blízkosti rodinného domu k rekreaci, drobnému hospodaření a pěstování plodin je zcela obvyklé. Pokud je technická norma ČSN koncipována přímo na stanovení rozsahu potřebného minimálního oslunění u pozemků nesloužících k zemědělské výrobě, je zřejmé, že má dopadat právě na takové typické situace užívání venkovních zařízení a pozemků v okolí obytných budov, které je žalobcem realizováno.

52. Námitku žalovaných, že žalobce má na svém pozemku v bezprostřední blízkosti skleníku zasazenou broskvoň, která ve vegetačním období stíní skleník z východní strany, stejně tak vzrostlou třešeň, která stíní skleník z jižní strany, a dále vzrostlou thuji, která dosahuje výšky srovnatelné s výškou živého plotu z vysazených jehličnanů, přičemž stínění skleníku způsobuje vegetace na jeho pozemku soud posoudil jako nedůvodnou. V řízení bylo prokázáno, že broskvoň stínění skleníku nezpůsobuje, třešeň byla pokácena v roce 2019, takže rovněž stínění skleníku nezpůsobuje a vzrostlá thuje srovnatelné výšky se nachází na pozemku parc. č. , hodnota, souseda , jméno FO, , nikoliv na pozemku žalobce.

53. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.

54. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve sporu plný úspěch, a přísluší mu proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, ze zaplacené zálohy na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 8 000 Kč, z režijního paušálu ke 14 úkonům (sepis předžalobní výzvy (dohody o smíru), sepis žaloby, písemné podání ve věci dne 13. 1. 2019 (č. l. 30 spisu), dne 29. 3. 2019 (č. l. 37 spisu), dne 11. 4. 2019 (č. l. 50 spisu), dne 21. 9. 2019 (č. l. 65 spisu), dne 17. 10. 2019 (č. l. 69 spisu), dne 30. 8. 2021 (č. l. 120 spisu), dne 31. 8. 2021 (č. l. 124 spisu), dne 4. 6. 2023 (č. l. 188 spisu) a účast u jednání dne 19. 3. 2019, dne 21. 8. 2019, dne 27. 7. 2022 a dne 15. 6. 2023) dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 1 odst. 1, 2 a 3, ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 4 200 Kč. Celkové náklady tak činí částku 14 200 Kč. Žalovaný 1) a žalovaná 2) jsou povinni zaplatit náhradu nákladů řízení společně a nerozdílně žalobci.

55. Výrok III. je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má stát podle výsledku řízení proti účastníku právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Náklady státu spočívají ve znalečném ve výši 37 980,60 Kč hrazených státem z rozpočtových prostředků soudu, které jsou povinni zaplatit žalovaný 1) a žalovaná 2) společně a nerozdílně státu.