24 C 165/2020

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Milana Pelikána, Ph.D., a přísedících Jarmily Paličkové a Jarmily Macoškové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa vedlejší účastník: pojišťovna IČO sídlem adresa vedlejší účastnice o 900 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 15 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba na zaplacení částky 585 000 Kč zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupkyně 29,5 % nákladů řízení ve výši 15 311,24 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Karviné soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Karviné 64,75 % nákladů řízení státu, jejichž výše a splatnost bude stanovena samostatným usnesením soudu.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Karviné 35,25 % nákladů řízení státu, jejichž výše a splatnost bude stanovena samostatným usnesením soudu.

1. Žalobou došlou soudu dne 9.6.2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku ve výši 900 000 Kč, dále 10% roční úrok z prodlení z částky 900 000 Kč od 16.5.2020 do zaplacení a částku ve výši 3 500 Kč. Žalobce tvrdil, že je bývalým zaměstnancem žalovaného, pro kterého vykonával práci horníka na základě pracovní smlouvy ze dne 21.7.2009 ve znění dohody o změně pracovní smlouvy ze dne 7.12.2018. Na základě lékařského posudku MUDr. jméno příjmení ze dne 6.1.2020 byla žalobci diagnostikována nemoc z povolání, a to uhlokopská pneumokonióza. Pracovní poměr byl ukončen na základě dohody o rozvázání pracovního poměru ke dni 31.3.2020, a to z důvodu dle ust. § 52 písm. d/ zákoníku práce, neboť v důsledku nemoci z povolání žalobce nesmí vykonávat dosavadní práci. Žalobci je teprve 33 let, v důsledku nemoci z povolání mu vznikla významná nemajetková újma. Podle lékařského posudku o hodnocení ztížení společenského uplatnění vydaného dne 5.2.2020 MUDr. jméno příjmení bylo ztížení společenského uplatnění ohodnoceno 1 200 body, což odpovídá částce 300 000 Kč. S odkazem na § 271c zákoníku práce žalobce dovozoval, že při určování skutečné hodnoty ztížení společenského uplatnění je třeba pečlivě hodnotit veškeré aspekty konkrétního případu a vzít v úvahu dosavadní život poškozeného a jak se tento změnil v důsledku onemocnění nemocí z povolání. Dovozoval, že v jeho případě je na místě základní výměru ztížení společenského uplatnění zvýšit na trojnásobek. Žalobce nemocí z povolání onemocněl v mimořádně nízkém věku 33 let, s veškerými chronickými problémy, které jsou typické pro onemocnění pneumokoniózou, se žalobce bude potýkat po celý život. Jedná se zejména o chronický kašel, dušnost, zvýšené riziko vzniku onkologických a dalších onemocnění plic. Již samotný nízký věk je důvodem pro přiměřené zvýšení odškodnění za ztížení společenského uplatnění, jelikož sazba stanovená nařízením vlády je stanovena jako průměrná hodnota odškodnění, přičemž typický příklad obdobné diagnózy se nepochybně vyskytuje u osob mnohem starších, které jsou vystaveny příslušné expozici v dole po dobu desítek let. Žalobce musel s ohledem na chronický kašel a dušnost omezit fyzickou aktivitu, a to zejména pravidelný sport (fotbal), kterému se věnoval. Nepochybně zjištěná nemoc z povolání v budoucnu vyloučí žalobce z možných fyzických aktivit. Výskyt nemoci z povolání u žalobce vylučuje budoucí uplatnění ve svém dosavadním povolání horníka, což je spojeno nejen s finančním propadem, ale také se společensko-psychologickými následky v podobě nutnosti radikální změny svého dosavadního profesního zařazení a rekvalifikace. S odkazem na stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 203/2010 dovozoval, že způsobené omezení nelze vyjádřit jen základním odškodněním za ztížení společenského uplatnění. Považoval za přiměřené zvýšit odškodnění na trojnásobek, tedy na částku 900 000 Kč. Důvody spatřoval zejména ve skutečnosti, že onemocněl nemocí z povolání ve velice nízkém věku, v důsledku nemoci z povolání ztratil způsobilost k výkonu svého dosavadního povolání a nemoc z povolání mimořádně zasáhla do společenského a budoucího života žalobce. V souvislosti s uplatněním nároku vynaložil výdaje na zpracování lékařského posudku ohodnocení ztížení společenského uplatnění ve výši 3 500 Kč, kterou rovněž požadoval.

2. Žalobce navrhl zamítnutí žaloby. Na svou obranu uvedl, že náhrada za ztížení společenského uplatnění ve výši 300 000 Kč a poplatek za vyhotovení lékařského posudku ve výši 3 500 Kč byly žalobci uhrazeny dne 15.6.2020. Podání žaloby v rozsahu částky 303 500 Kč bylo zcela zbytečné a neekonomické, když bylo zřejmé, že tato částka bude žalobci vyplacena. Dále uvedl, že nařízením vlády č. 276/2015 Sb., účinným od 26.10.2015, byla hodnota jednoho bodu proti předchozí právní úpravě navýšena o více než dvojnásobek, a to ze 120 Kč bod na 250 Kč bod. Rovněž tak novou právní úpravou byl dvojnásobně zvýšen i počet bodů jednotlivých položek poškození zdraví. Smyslem nové právní úpravy odškodňování ztížení společenského uplatnění tak mimo jiné bylo, aby se každému postiženému zaměstnanci dostalo náležitého odškodnění bez nutnosti aplikace institutu mimořádného zvyšování odškodnění dle § 271s zákoníku práce, podle kterého je zvýšení náhrady odůvodněno pouze ve výjimečných případech hodných mimořádného zřetele. Výše odškodnění za ztížení společenského uplatnění určená na základě celkového bodového ohodnocení stanoveného lékařem představuje již sama o sobě náhradu za následky škody na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti. Předpokladem přiměřeného zvýšení odškodnění stanoveného na základě bodového ohodnocení v lékařském posudku je existence takových výjimečných skutečností, které umožňují závěr, že nelze omezení poškozeného vyjádřit jen základním odškodněním za ztížení společenského uplatnění. Vyplacením náhrady ve výši 300 000 Kč byl nárok žalobce plně a zcela přiměřeně vypořádán, neboť okolnosti vylíčené žalobcem v žalobě neodůvodňují mimořádnost či výjimečnost případu, a to zejména proto, že životní uplatnění nepřekračuje obvyklou míru. Předně nelze vyhodnotit věk 33 žalobce jako velice nízký, když v tomto věku se obvykle zaměstnanci již nepřipravují na budoucí povolání, mají založené rodiny, mají děti atd. Pokud jde o ztrátu způsobilosti žalobce k výkonu jeho dosavadního zaměstnání horníka, pak tato okolnost již byla zcela jednoznačně podkladem pro stanovení tzv. základního počtu bodů lékařským posudkem a sama o sobě nezdůvodňuje navýšení náhrady. I se stanovenou diagnózou uhlokopské pneumokoniózy má žalobce pořád širokou škálu možností vykonávat jiná zaměstnání bez výraznějších omezení. V rámci kapitoly III přílohy č. 3 nařízení vlády č. 276/2015 Sb. byla nemoc z povolání žalobce zařazena pod položku 3.1.1 – silikóza plic a pneumokonióza uhlokopů v iniciálním stadiu, tedy jako nejlehčí resp. nejmírnější forma nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice. Zásah do společenského a budoucího života žalobce nebyl svou intenzitou mimořádný a byl již zohledněn v bodovém ohodnocení dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. K požadovanému úroku z prodlení žalovaný namítal, že k prodlení dochází až po uplynutí doby určené soudem k splnění.

3. Vedlejší účastník uvedl, že se ztotožňuje s vyjádřením žalovaného, které považuje za plně přiléhavé.

4. U jednání dne 20.1.2022 vzal žalobce žalobu zpět o částku 300 000 Kč, dále o částku 3 500 Kč a o 10% roční úrok z prodlení z částky 900 000 Kč od 16.5.2020 do zaplacení. Soud v souladu s § 96 o. s. ř. řízení ve vztahu k těmto částkám zastavil.

5. Dohodou o rozvázání pracovního poměru uzavřenou mezi účastníky dne 6.2.2020 bylo prokázáno, že pracovní poměr žalobce u žalovaného skončil ke dni 31.3.2020 z důvodu onemocnění nemocí z povolání podle § 52 písm. d/ zákoníku práce. Z lékařského posudku vydaného prim. MUDr. příjmení ze dne 9.1.2021 vyplývá, že u žalobce byla dne 19.8.2019 zjištěna uhlokopská pneumokonióza prostá. Z lékařského posudku ohodnocení ztížení společenského uplatnění vystaveného MUDr. jméno příjmení ze dne 5.2.2020 bylo zjištěno, že rozsah ztížení společenského uplatnění pro zjištěnou chorobu z povolání byl ohodnocen dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. 1 200 body. Dopisem ze dne 11.6.2020 byl žalovaný vyrozuměn o tom, že výše náhrady za ztížení společenského uplatnění žalobce ve výši 300 000 Kč a náklady účelně vynaložené ve výši 3 500 Kč budou uhrazeny v termínu do 15 dnů. Odškodnění bylo dáno na vědomí žalobci. Z výslechu svědkyně jméno jméno celé jméno svědka, matky žalobce, bylo zjištěno, že ve společné domácnosti s žalobcem nebydlí. Žalobce začal pracovat v Polsku na šachtě a poté, co dostal nabídku, pracoval v Čechách. Po nějaké době začal mít problémy s dušností. Svědkyně si nepamatovala, kdy to bylo, před kolika lety. Problémy se pak postupně prohlubovaly a v dnešní době již žalobce není schopen hrát fotbal, či vykonávat nějakou aktivní činnost. Žalobce jezdil do hor, na kole. Od mládí hrál fotbal v klubu anonymizováno. Poté, co začal pracovat v Česku, přestal, resp. velice málo hrál kopanou, protože měl jiné směny než by klub potřeboval, a poté, co ho začalo dusit v práci, kopanou přestal hrát. Předtím, než onemocněl, jezdil na kole a chodil do hor. Dneska již není schopen tyto činnosti vykonávat. Kopanou hrál nejméně 3 x týdně, na kole jezdil denně a v pátek a v neděli většinou jezdil do hor. Do práce v Česku dojížděl každý den osobním automobilem. Žalobce měl kvalifikaci pro práci horníka, svědkyně si nepamatovala jakou. V současné době žalobce pracuje jako řidič. Práci horníka měl velice rád, přinášela mu satisfakci. Žalobce trpí kašlem, dušností. Svědkyně neuměla konkretizovat, jaká omezení má žalobce v důsledku dušnosti a kašle. Žalobce bydlí v domu, který si pronajal. Svědkyni nebylo nic známo o tom, že by žalobce stavěl svépomocí dům. Z výpovědi svědka jméno jméno celé jméno svědka, otce žalobce, bylo zjištěno, že dříve, než žalobce onemocněl, jezdil rád na kole, hrál fotbal a rád chodil po horách. Poté, co onemocněl, je kolo u svědka doma. Žalobce přijde, na chvíli pojezdí, ale pak si musí sednout a na chvíli odpočinout. Žalobce hrál ve fotbalovém klubu anonymizováno od 17 do 24 let. Hrál jako mladý, ještě když pracoval v Polsku, ovšem když začal pracovat v České republice a onemocněl, tak pak již nebyl schopen fotbal hrát. Další aktivity neměl. Jezdil na kole po obci nebo částečně po horách, rád se ženou chodil do hor. Žádné další aktivity nevykonával. Svědek si všiml, že když žalobce přijel na kole, tak si musel sednout a lapal po dechu, což před onemocněním nebylo. Žalobce má kvalifikaci pro práci v hornictví, svědkovi není známo, zda byl vyučen, ale svědek má za to, že žalobce určitě nějakou hornickou kvalifikaci měl. V současné době je žalobce zaměstnán jako řidič.

6. Náhrada za ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci podle § 271c zákoníku práce jednorázově, a to nejméně ve výši stanovené nařízením vlády č. 276/2015 Sb., přičemž takto stanovenou výši odškodnění může soud přiměřeně zvýšit podle § 271s zákoníku práce. Výše odškodnění za ztížení společenského uplatnění určená na základě celkového bodového ohodnocení stanoveného lékařem představuje již sama o sobě náhradu za následky škody na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti. (rozhodnutí Nejvyššího soudu Cpjn 203/2010). K hlediskům, k nimž soudy při úvaze o možnosti zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění přihlížejí, náleží zpravidla porovnání úrovně společenských, kulturních, sportovních či jiných aktivit v době před poškozením zdraví s jeho možnostmi v době po poškození, a omezení poškozeného nelze vyjádřit jen základním odškodněním.

7. V průběhu řízení bylo prokázáno, že žalobce vykonával u žalovaného práci horníka. Žalobci byla diagnostikována nemoc z povolání, a to uhlokopská pneumokonióza. Pracovní poměr byl ukončen na základě dohody o rozvázání pracovního poměru ke dni 31.3.2020, a to z důvodu nemoci z povolání. Podle lékařského posudku o hodnocení ztížení společenského uplatnění vydaného dne 5.2.2020 MUDr. jméno příjmení bylo ztížení společenského uplatnění ohodnoceno 1 200 body, což odpovídá částce 300 000 Kč. Žalobce před onemocněním nemocí z povolání hrával fotbal v době před tím, než začal vykonávat práci v České republice, za klub anonymizováno hrával od 17 let do 24 let. Jezdil na kole.

8. Na prokázaný skutkový stav soud aplikoval příslušná ustanovení zákoníku práce a dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Soud má za to, že s ohledem na dobu, jež uplynula od vydání nařízení vlády č. 276/2015 Sb., která stanovila za 1 bod 250 Kč, je namístě přiměřené navýšení nad tuto částku, a to o 5 %, a proto přiznal žalobci částku ve výši 15 000 Kč (5% z 300 000 Kč). K tomu lze dodat, že i Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví podle § 2958 občanského zákoníku předpokládá pravidelnou změnu (zpravidla navýšení) rámcové výchozí částky pro náhradu škody. Lékařským posudkem ohodnocené ztížení společenského uplatnění podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. celkem 1 200 body bylo žalobcem ze strany žalovaného uhrazeno. Ve vztahu k přiměřenému navýšení soud při porovnání úrovně společenských, kulturních, sportovních a jiných aktivit v době před vznikem škody a po jejím vzniku dospěl k závěru, že výše odškodnění za ztížení společenského uplatnění určená na základě bodového ohodnocení stanoveného lékařem podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. představuje již sama o sobě dostatečnou náhradu za následky škody na zdraví, neboť nebylo prokázáno, že by žalobce nepřiměřeným (nezvyklým, nadměrným) způsobem strádal či nebyl zcela schopen vykonávat většinu předchozích aktivit. Ve smyslu § 7 odst. 2 nařízení vlády č. 276/2015 Sb. se bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění určuje se zřetelem k povaze, rozsahu, prognóze poškození zdraví, anatomickým a funkčním omezením a jejich dopadu na uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb poškozeného a jeho dalším uplatnění v životě. Žalobce je sice nepochybně významně omezen v řadě aktivit, které jsou trvalého rázu, a které mají nepříznivý vliv na uplatnění v jeho životě, ale k těmto omezením (jejich rozsahu) bylo, jak je již výše uvedeno, dostatečně přihlédnuto v rámci provedeného bodového ohodnocení, a proto ve zbytku soud požadavek na zaplacení částky 585 000 Kč zamítl (výrok II.).

9. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalovaný měl ve věci úspěch částečný, a proto soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva poměrně rozdělil. Náklady řízení se skládají z odměny zástupce žalovaného za právní zastoupení stanovené podle § 7, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a g/ vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Z tarifní hodnoty 900 000 Kč činí odměna za 1 úkon právní služby 11 900 Kč, za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření k žalobě, účast u jednání soudu) celkem 35 700 Kč, z tarifní hodnoty 600 000 Kč činí odměna za 1 úkon právní služby 10 700 Kč - za účast při vyhlášení rozhodnutí činí odměna ½, tj. 5 350 Kč Náklady řízení se dále skládají z náhrady hotových výdajů stanovených podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč za 1 úkon právní služby, tj. celkem za 4 úkony 1 200 Kč, dále z ½ náhrady za promeškaný čas cestou k jednání za 5 půlhodin po 100 Kč (§ 14 odst. 3 advokátního tarifu), tj. za dvě jednání celkem 250 Kč, a z 1/2 cestovného k jednání soudu (osobním automobilem o průměrné spotřebě 5,2 l nafty / 100 km, délce jedné cesty z obec do obec a zpět 60 km, ceně nafty dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. – 36,10 Kč a sazby základní náhrady 4,70 Kč/km), ve výši celkem 394,63 Kč. Odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 42 894,63 Kč činí s připočtením 21% daně z přidané hodnoty 51 902,50 Kč. Žalovaný byl úspěšný v rozsahu 64,75 %. Odečtením neúspěchu (35,25 %) od úspěchu vzniklo žalobci právo na náhradu 29,5 % nákladů řízení, což v přepočtu činí částku 15 311,24 Kč.

10. Žalobce je od soudního poplatku osvobozen (§ 11 odst. 2 písm. e/ zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění). Podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích je povinen zaplatit podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný. Výše soudního poplatku byla stanovena podle položky 1 Sazebníku soudních poplatků a činí z přiznané částky 1 000 Kč.

11. O výši a splatnosti nákladů řízení státu bude rozhodnuto samostatným usnesením. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.).