25 C 61/2023

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivy Hrdinové a přísedících Ing. Miroslavy Veselkové a Bc. Dagmar Vaňkové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka , IČO IČO účastníka sídlem Adresa účastníka o 695 601 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 695 601 Kč s příslušenstvím se zamítáII. Žádný z účastníků ani vedlejší účastník nemají právo na náhradu nákladů řízení.

III. České republice se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 450 000 Kč, náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti od 24. 11. 2022 do 31. 12. 2022 ve výši 22 998 Kč a náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od 15. 11. 2021 do 23. 11. 2022 ve výši 222 603 Kč, celkem požadovala 695 601 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 7. 7. 2021 uzavřela pracovní smlouvu se žalovaným, který je agenturou práce. Byla přidělena k práci u uživatele - společnosti , právnická osoba, v , adresa, , kde vykonávala práci nátěr volných kol, žalobkyně pracovala se zdraví škodlivými chemikáliemi. V důsledku této skutečnosti žalobkyně onemocněla nemocí z povolání – astma bronchiale. Žalobkyně proto požadovala, aby jí žalovaný nahradil újmu, která jí nemocí z povolání vznikla.

2. Žalovaný a vedlejší účastník shodně navrhovali zamítnutí žaloby s tím, že žalobkyně žádnou nemocí z povolání netrpí.

3. Z hlediska skutkového stavu soud zjistil, že žalobkyně pracovala u žalovaného od 8. 7. 2021 a byla přidělena k výkonu práce u uživatele , právnická osoba, . Žalobkyně pracovala na pracovní pozici nátěr volných kol. Pracovní poměr mezi účastníky skončil dne 15. 2. 2022 (pracovní smlouva, sdělení o skončení pracovního poměru ze dne 15. 2. 2022, dohoda agentury práce s uživatelem o dočasném přidělení ze 7. 7. 2021).

4. Dne 11. 11. 2021 byla žalobkyně uznána neschopnou práce pro dýchací potíže, byl u ní diagnostikován zápal plic. Stav žalobkyně se nelepšil, proto byla neschopná práce dlouhodobě do 23. 11. 2022. Dne 11. 10. 2022 byla žalobkyně vyšetřena ve , adresa, , oddělení pracovního a preventivního lékařství se závěrem „astma bronchiale zjištěné 25. 8. 2022 bez vazby na pracovní prostředí (potíže i po jedenácti měsících mimo práci – PN), nejde o nemoc z povolání“. Následně byl vydán lékařský posudek ze dne 18. 10. 2022, kterým žalobkyni nebyla uznána zjištěná nemoc astma bronchiale jako nemoc z povolání. Žalobkyně podala návrh na přezkoumání tohoto lékařského posudku o neuznání nemoci z povolání ze dne 18. 10. 2022.

5. Krajský úřad , Anonymizováno, kraje rozhodnutím ze dne 19. 12. 2022 návrh žalobkyně zamítl a lékařský posudek o neuznání nemoci z povolání potvrdil. Správní orgán vyšel ze skutečnosti, že žalobkyně byla od 14. 11. 2021 v dočasné pracovní neschopnosti pro dechové potíže a byla zjištěna pneumonie parakardiálně vlevo. Po přeléčení dechové potíže a kašel přetrvávají. Žalobkyně byla v péči ambulance pneumologie a ftizeologie. Byla u ní provedena výpočetní tomografie s vysokým prostorovým rozlišením plic dne 3. 8. 2022. Dále byl dne 25. 8. 2022 proveden farmakodynamický bronchoprovokační test s metacholinem a byl prokázán těžký stupeň bronchiální hyperaktivity. Nález byl uzavřen jako středně těžké neeozinofilní nealergické astma bronchiale. Vazba na pracovní prostředí nebyla prokázána, protože zdravotní potíže u žalobkyně se vyskytovaly po jedenácti měsících mimo práci. Ze zdravotnické dokumentace žalobkyně vyplynulo, že dechové potíže žalobkyně v listopadu 2021 nebyly vyvolány bronchiálním astmatem, ale pneumonií vlevo. Klinická kritéria pro uznání nemoci z povolání při astma bronchiale nebyla splněna, protože toto onemocnění bylo zjištěno až v srpnu 2022, kdy žalobkyně byla devět měsíců mimo expozici pracovnímu prostředí (srov. rozhodnutí Krajského úřadu , Anonymizováno, kraje ze dne 19. 12. 2022).

6. Soud ve věci ustanovil znalce z oboru zdravotnictví – nemoci z povolání , tituly před jménem, , jméno FO, , Anonymizováno, , kterému uložil, aby odpověděl na otázku, zda žalobkyně trpí nemocí z povolání. Znalec dospěl k závěru, že tzv. klinická podmínka potřebná pro přiznání nemoci z povolání, tj. prokázání, že posuzovaná osoba trpí předmětným onemocněním a toto onemocnění splňuje kritéria stanovená v nařízení vlády č. 290/1995 Sb., zejména musí dosahovat stanoveného stupně závažnosti, v posuzovaném případě splněna nebyla.

7. Astma bronchiale je uvedeno jako nemoc z povolání v kapitole III. přílohy k nařízení vlády č. 290/1995 Sb. položka 10, astma bronchiale a alergická onemocnění horních cest dýchacích. V podmínkách vzniku této nemoci je uvedeno, že vzniká při práci, u níž je prokázána expozice prachu s alergizujícími účinky. Při pneumologickém vyšetření provedeném u žalobkyně dne 25. 8. 2022 byl pozitivní nespecifický bronchoprovokační test s melacholinem znamenající těžký stupeň bronchiální hyperaktivity, diagnosticky bylo uzavřeno jako středně těžké neeosinofilní nealergické astma bronchiale. Pro astma je obecně charakteristická velká variabilita stavu s rychlým rozvojem příznaků, v exacerbaci může být i klidová dušnost s velkým poslechovým nálezem. Mimo exacerbaci může být pacient bez příznaků se zcela normálním poslechovým nálezem. Za v praxi rozhodující se považuje funkční vyšetření plic, spirometrie, s průkazem bronchiální obstrukce, její reverzibility a variability. U astmatu se hodnotí zejména parametr FEV1 – usilovně vydechnutý objem za jednu sekundu a FVC – usilovná vitální kapacita, maximální výdech po maximálním nádechu, uvádějí se v procentech náležité hodnoty. Ke stanovení bronchialní reaktivity k potvrzení alergické etiologie nebo souvislosti s výkonem práce se provádějí při spirometrickém vyšetření tzv. bronchoprovokační testy, bronchokonstrikční nebo bronchodilatační. Při nich pacient inhaluje látku způsobující stažení (konstrikci) nebo roztažení (dilataci) dýchacích cesta a současně se stanovuje hodnota FEX/1 sec. Test je pozitivní, pokud dojde k odchylce o 20 a více procent.

8. Podle jednotlivých plicních vyšetření jde u žalobkyně o nealergické průduškové astma, žádná alergie nebyla prokázána, hodnota FeNo (koncentrace oxidu dusnatého – NO – v dechu, kde normální hodnoty jsou maximálně 25 ppb u dospělých) při prvním vyšetření ze dne 15. 11. 2021 byla jen 8 ppm počet eozinofilů (typ bílých krvinek zvyšujících se při alergii) byl v normě a phadiotop (laboratorní potvrzení klinické diagnózy atopie, případně alergických onemocnění mediovaných IgE protilátkami) byl negativní. Z těchto důvodů nebyla žalobkyně ani odeslána na alergologické vyšetření a nebylo prováděno hygienické šetření na pracovišti.

9. Astma u žalobkyně bylo diagnostikováno až devět měsíců po skončení práce u žalovaného. Pro přiznání profesionality u astmatu se přitom vyžaduje, aby nemoc byla diagnostikována nejpozději do šesti měsíců od ukončení práce. Pokud za výše uvedených okolností oddělením nemoci z povolání nebyla žalobkyni přiznána nemoc z povolání, je jeho závěr správný a znalec se s ním ztotožnil.

10. Soud znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , Anonymizováno, vyslechl. Znalec setrval na závěrech, které písemně podal ve znaleckém posudku a doplnil, že na jeho znaleckých závěrech nic nemění skutečnost, že neměl k dispozici zdravotní dokumentaci vedenou u praktického lékaře žalobkyně, protože posouzení existence či podmínek vzniku nemoci z povolání nepřísluší praktickým lékařům. Stejně tak na jeho závěrech nemůže nic změnit, že znalec žalobkyni osobně nevyšetřoval. Pro posouzení vzniku nemoci z povolání, o kterou se vede spor, je důležité provedení spirometrického vyšetření, které patří do kompetence plicního lékaře a u žalobkyně provedeno bylo. Astma jako nemoc z povolání lze přiznat, pokud byla nemoc u pacienta zjištěna nejdéle po šesti měsících po vyřazení z nebezpečného pracovního prostředí, protože později se na stavu pacienta mohou projevovat i jiné vlivy. U žalobkyně nedošlo ke zlepšení zdravotního stavu, přestože byla neschopna práce a byla mimo pracovní prostředí. Pokud jde o práci s alergenem na pracovišti, po vyřazení z práce se zdravotní stav pacienta zlepší, což se v posuzovaném případě nestalo. Žalobkyně trpí průduškovým astmatem, které však není alergického původu, žádná alergie u žalobkyně zjištěna nebyla. V položce 10 kapitoly III. nařízení vlády č. 290/1995 Sb. se dále hovoří o iritujících (dráždivých)látkách, což jsou látky, které nevyvolávají astma, ale poškozují sliznice a projevují se jako chronická bronchitida. Tato nemoc u žalobkyně rovněž zjištěna nebyla. Žalobkyně byla od listopadu 2021 léčena pro podezření na zánět plic, poté se rentgenový obraz plic žalobkyně mírně zlepšil a dále byla léčena pro plicní potíže, které byly nakonec diagnostikovány jako průduškové astma; tato nemoc má četné obecné příčiny. Žalobkyně trpí středně těžkým stupněm astmatu, nejde však o astma alergického původu, proto žalobkyně nemá nemoc z povolání.

11. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

12. Podle ust. § 269 odst. 2 zákoníku práce zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen.

13. Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené ve zvláštním právním předpisu, kterým je nařízení vlády č. 290/1995 Sb., jímž se stanoví seznam nemocí z povolání. Nemoci z povolání jsou zde vymezeny jako nemoci vznikající nepřiznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Vyhláška č. 104/2012 Sb. stanoví bližší požadavky na postup při posuzování a uznávání nemoci z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemoci z povolání).

14. K posouzení otázky, zda zaměstnanec trpí či netrpí nemocí z povolání, je třeba odborných znalostí, proto soud ustanovil ve věci znalce z oboru zdravotnictví – nemoci z povolání, neboť žalobkyně nesouhlasila se závěrem lékařského posudku ze dne 18. 10. 2022, kterým jí nebyla uznána zjištěná nemoc – astma bronchiale, jako nemoc z povolání; tento posudek byl potvrzen rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 19. 12. 2022. Znalec , tituly před jménem, , právnická osoba, vypracoval znalecký posudek včas a řádně, přesvědčivě jej odůvodnil a ústně u jednání soudu objasnil v podrobnostech jeho závěry. Znalec se ztotožnil s předchozími lékařskými nálezy a lékařským posudkem ze dne 18. 10. 2022 o tom, že žalobkyně trpí průduškovým astmatem středně těžkého stupně, ale nejde o nemoc z povolání, protože se u ní nejedná o astma alergického původu. Závěry znalce citované výše nebyly v průběhu řízení zpochybněny.

15. Ze znaleckého posudku vyplynulo, že pro nemoc z povolání musí být kumulativně splněna jednak tzv. klinická podmínka ( posuzovaná osoba trpí předmětným onemocněním v stanoveném stupni závažnosti a toto onemocnění splňuje kritéria stanovená v nařízení vlády č. 290/1995 Sb.) a hygienická podmínka (kdy musí být objektivně prokázáno, že posuzovaná osoba pracovala za podmínek, ze kterých předmětné onemocnění jako nemoc z povolání může vzniknout). Jelikož klinické podmínky u astmatu bronchiale jako nemoci z povolání u žalobkyně z důvodů vysvětlených výše splněny nebyly, nebylo dále potřebné zkoumat, zda žalobkyně pracovala za podmínek, za nichž tatáž nemoc jako nemoc z povolání může vzniknout, tj. zkoumat hygienické podmínky (jak navrhovala žalobkyně) celou řadou důkazů (účastnickým výslechem žalobkyně, výslechem jejich rodinných příslušníků, nadřízených zaměstnanců, výslechem praktického lékaře žalobkyně či znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví – hygiena práce. I kdyby by bylo prokázáno, že hygienické podmínky vzniku nemoci z povolání na pracovišti žalobkyně splněny byly, nic to nemůže změnit na závěru, že klinická podmínka vzniku této nemoci u žalobkyně splněna nebyla.

16. Soud žalobu o zaplacení částky 695 601 Kč s příslušenstvím jako odškodnění nemoci z povolání, zamítl, protože nebyla splněna základní podmínka stanovená v § 269 odst. 2 zákoníku práce pro odškodnění nemoci z povolání, tj. existence nemoci z povolání u zaměstnance.

17. Žádnému z účastníků ani vedlejšímu účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 1 a § 150 o. s. ř. Žalobkyně neměla ve věci úspěch, za těchto okolností vzniklo právo na náhradu nákladů řízení žalovanému (vedlejší účastník se práva na náhradu nákladů řízení vzdal), který ve věci měl úspěch. Soud však z důvodu hodných zvláštního zřetele podle § 150 o. s. ř. žalovanému náhradu nákladů řízení nepřiznal. Důvody zvláštního zřetele hodné spočívají v tom, že žalobkyně skutečně průduškovým astmatem, které za jistých okolností může být hodnoceno jako nemoc z povolání, trpí. Žalobkyně pracovala v provozu, kde se vyskytují různé chemické látky, mohla se tedy domnívat (protože sama nemá odborné znalosti), že trpí nemocí z povolání a podala žalobu.

18. České republice nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v nákladech znalečného a v nákladech ustanovené zástupkyně žalobkyně ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř., protože žalobkyně neměla ve sporu úspěch a je osvobozena od soudních poplatků.