25 C 87/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Chowaniece a přísedících Ing. Miroslavy Veselkové a Bc. Dagmar Vaňkové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně, svědkyně a svědkyně o zaplacení 67 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 67 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 58 347 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Dne 16. 4. 2021 soud obdržel návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, na základě kterého se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 67 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná porušila povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci a svým zaviněným jednáním dne [datum] způsobila škodu žalobkyni, a to tak, že provedla na základě podvodného emailu z bankovního účtu žalobkyně vedeného u [právnická osoba], platbu ve výši 18 144,63 € (tedy 492 967,46 Kč) na zahraniční účet bez souhlasu statutárního zástupce žalobkyně. Byla žalována pouze částka 67 500 Kč jako 4 a půl násobek průměrného měsíčního výdělku žalované.

2. Dne 21. 4. 2021 soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz pod č.j. EPR 95576/2021-6, proti kterému v zákonné lhůtě žalovaná podala odpor, čímž došlo ke zrušení elektronického platebního rozkazu a ve věci bylo nařízeno jednání.

3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Dispoziční právo k bankovnímu účtu žalobkyně u [právnická osoba], zřídila žalobkyně sama proto, aby bylo vždy zajištěno včasné provádění plateb. Ředitelka žalobkyně [celé jméno svědkyně] měla mimořádný zájem na řádném a včasném provádění plateb, což by nebylo možné, pokud by platby musela autorizovat sama za situace, kdy byla v pracovní neschopnosti nebo jinak nepřítomná. Proto bylo zřízeno žalované dispoziční právo k účtu žalobkyně. Žalovaná tvrdila, že se dohodla s projektovým manažerem Bc. [jméno] [příjmení] v době, kdy pracovala pro žalobkyni jako OSVČ, na zřízení přeposílání emailových zpráv došlých na adresu žalované [email], na svou adresu tehdy častěji používanou emailovou adresu [email]. První podvodný email přišel nikoliv na soukromou emailovou adresu žalované, nýbrž na adresu žalované u žalobkyně. U žalobkyně určitě mohla chránit před spamy a podvodnými emaily. Žalovaná potvrdila, že dne [datum] došla žalované na adresu [email] zpráva. Za situace, kdy zprávu žalovaná nevytiskla, nebylo v jejím provedení určeném pro čtení vidět, z jaké emailové adresy byla odeslána a jevila se jako běžná zpráva odeslaná žalované ředitelkou žalobkyně [celé jméno svědkyně]. Další komunikace na reakci na tento email proběhla podobným způsobem. Žalovaná odpověděla, že na účtu je 2 390 487,40 Kč a zeptala se, na co se bude platit 18 000 €. Následovala odpověď odesílatele identifikovatelného jako,,from: pavlinazarubova“, že se jedná o částku 18 144,63 € za technický investiční projekt s uvedením podrobností pro platbu. Žalovaná byla přesvědčena, že komunikuje se svou nadřízenou, která jí dává pokyn k provedení platby, neměla žádný důvod si cokoliv ověřovat. Platba byla ve vyšší částce a byla neobvykle určená do zahraničí. U žalobkyně bylo ale nakládáno s dotacemi i ve vyšších částkách s různými projekty a různými osobami a výzva k platbě přišla od samotné ředitelky [celé jméno svědkyně], jejímiž pokyny byla žalovaná povinna se řídit. Že se jednalo o falešný emailový pokyn k platbě od neznámé třetí osoby, se žalovaná dozvěděla až po dvou dnech, kdy při osobním setkání s [celé jméno svědkyně] položila dotaz, o co se jednalo u oné platby do zahraničí. Jakmile zjistila, co se stalo, poskytla žalobkyni veškerou součinnost k tomu, aby pachatel podvodu byl odhalen.

4. Účastníci učinili nesporným, že žalovaná byla zaměstnána u žalobkyně od [datum] do [datum] jako účetní na poloviční úvazek. Žalovaná byla podřízena ředitelce Bc. [celé jméno svědkyně]. Žalobkyně jako objednavatel se žalovanou jako zhotovitelem uzavřela dne [datum] smlouvu o vedení účetnictví a o zastupování ve věcech daní a daňového poradenství. Bc. [celé jméno svědkyně] měla emailovou adresu [email]. Žalovaná měla oficiální emailovou adresu [email]. Žalovaná měla soukromou emailovou adresu [email]. Průměrná mzda žalované byla 15 000 Kč měsíčně.

5. Soud provedl důkaz smlouvou o vedení účetnictví a o zastupování ve věcech daní a daňového poradenství ze dne [datum], příkazem k platbě ze dne [datum], potvrzením o platbě, emailem ze dne [datum], emailem ze dne [datum] žalované [email], emailem ze dne [datum] v 9:02 hodin, potvrzením o registraci škody ze dne [datum], vyjádřením žalobkyně ze dne [datum], vyjádřením k návrhu žalobkyně ze dne [datum], výzvou k plnění ze dne [datum] a odpovědí žalované ze dne [datum], rozpočtem žalobkyně za rok 2020, projekty žalobkyně pro rok 2020 – přehledová tabulka 2 x printscreen, kompletními výpisy žalobkyně z účtu za srpen až září 2020, sdělením Policie ČR Městské ředitelství Policie [obec], oddělení hospodářské kriminality ze dne [datum] (čl. 32), emailem od ředitelky [celé jméno svědkyně] pro žalovanou ze dne [datum], emailem od ředitelky [celé jméno svědkyně] pro žalovanou ze dne [datum], emailem od ředitelky [celé jméno svědkyně] pro žalovanou ze dne [datum], emailem od ředitelky [celé jméno svědkyně] pro žalovanou ze dne [datum], emailem od ředitelky [celé jméno svědkyně] pro žalovanou ze dne [datum], emailem od ředitelky [celé jméno svědkyně] pro žalovanou ze dne [datum], emailem od ředitelky [celé jméno svědkyně] pro žalovanou ze dne [datum], emailem od ředitelky [celé jméno svědkyně] pro žalovanou ze dne [datum], emailem od ředitelky [celé jméno svědkyně] pro žalovanou ze dne [datum], emailem od ředitelky [celé jméno svědkyně] pro žalovanou ze dne [datum], emailem od ředitelky [celé jméno svědkyně] pro žalovanou ze dne [datum], emailem od ředitelky [celé jméno svědkyně] pro žalovanou ze dne [datum], emailem od ředitelky [celé jméno svědkyně] pro žalovanou ze dne [datum], emailem od ředitelky [celé jméno svědkyně] pro žalovanou ze dne [datum], emailem od ředitelky [celé jméno svědkyně] pro žalovanou ze dne [datum], emailem od ředitelky [celé jméno svědkyně] pro žalovanou ze dne [datum], emailem od ředitelky [celé jméno svědkyně] pro žalovanou ze dne [datum], emailem od ředitelky [celé jméno svědkyně] pro žalovanou ze dne [datum], emailem od ředitelky [celé jméno svědkyně] pro žalovanou ze dne [datum], emailem od ředitelky [celé jméno svědkyně] pro žalovanou ze dne [datum], emailem od ředitelky [celé jméno svědkyně] pro žalovanou ze dne [datum], emailem od ředitelky [celé jméno svědkyně] pro žalovanou ze dne [datum], přílohou k inventarizaci k účtu [číslo] za rok 2014 až 2019, dopisem ze dne [datum] auditora vedení účetní jednotky k auditu roční účetní uzávěrky k [datum], tabulkou rozpočtů na rok 2020, výpovědí [celé jméno svědkyně], ředitelky žalobkyně jako účastníka řízení, výpovědí žalované jako účastníka řízení s jejím souhlasem, výpovědí svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], výpovědí svědka [celé jméno svědka], zprávou Policie ČR Městské ředitelství policie [obec], oddělení hospodářské kriminality ze dne [datum] (čl. 62), výpovědí svědkyně [celé jméno svědkyně], protokolem o nastavení autorizace elektronických pokynů k účtu žalobkyně ze dne [datum] a žádostí o zrušení dispozičního oprávnění a oprávnění autorizací elektronických pokynů k účtu žalobkyně ze dne [datum].

6. Soud nepřipustil návrh žalované na provedení důkazu obchodními podmínkami Fio Banky a. s., tento důkaz se soudu jeví jako nadbytečný. Pokud byl dán příkaz k zaplacení částky osobou k tomuto oprávněnou, tj. žalovanou, tak soud má za to, že bylo povinností banky tuto platbu provést a banka tuto platbu takto také provedla.

7. Po provedeném dokazování z hlediska skutkového stavu bylo soudu prokázáno, že bylo zjištěno, že ze smlouvy o vedení účetnictví a o zastupování ve věcech daní a daňového poradenství ze dne [datum] bylo zjištěno, že mezi žalobkyní jako objednavatelem a žalovanou jako zhotovitelem byla uzavřena tato smlouva. Od [datum] do [datum] byla žalovaná zaměstnána u žalobkyně jako účetní na poloviční úvazek. Žalovaná byla podřízena ředitelce Bc. [celé jméno svědkyně]. Bc. [celé jméno svědkyně] měla oficiální emailovou adresu [email]. Žalovaná měla oficiální emailovou adresu [email]. Žalovaná měla soukromou emailovou adresu [email]. Průměrná mzda žalované byla 15 000 Kč měsíčně v hrubé mzdě. Z prvního emailu,,From: [celé jméno svědkyně], Sent: Monday, September 7, 2020 8827AM, To: [email], Subject: platba, Dobré ráno, jaký je zůstatek na účtu? Je možné zaplatit 18 000 € dnes? S Pozdravom [jméno] [příjmení]“ bylo zjištěno, že tento email přišel nejdříve na soukromý email žalované [email] a poté byl přeposlán na email [email], tj. na oficiální email žalované. Z druhého emailu: On 09/07/2020, [email] wrote: 2 390 487,40 Kč …..můžu vědět, za co se bude platit 18 000 euro [jméno]“ bylo zjištěno, že se jedná o reakci na první email ze strany žalované. Ze třetího emailu bylo zjištěno:,,From: [celé jméno svědkyně] – [email], Sent: Monday, September 7, 2020 9:02 AM, [email], Subject: RE: Platba, Prosím zaplať FAKTURAČNÍ INFORMACE Jméno [právnická osoba] [jméno] [příjmení] [jméno] adresa (ústředí): 1054 Budapest, Akadémia utca 6. název banky [příjmení] [příjmení] [jméno] [jméno] [číslo] SWIFT/BIC UBRTHUHBXXX Účel platby: technický investiční projekt reference: INV [číslo] AT9 18 144,63 € Odešlete potvrzení o platbě s pozdravem [celé jméno svědkyně]“ jednalo se o odpověď na druhý email ze strany údajné [celé jméno svědkyně]. Z protokolu o nastavení autorizace elektronických pokynů k účtu žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně zřídila přístup a možnost navádění plateb pro žalovanou oprávněnou, kterou je ředitelka žalobkyně a žalovaná. Z toho vyplývá, že žalovaná měla oprávnění za žalobkyni provádět platby. Žalovaná dala příkaz k zaplacení z účtu žalobkyně k zaplacení částky 18 144,63 € (432 967,46 Kč) na účet v Maďarsku. Tato platba byla skutečně zaplacena na účet v Maďarsku z účtu žalobkyně ve výši 18 144,63 € dle zprávy pro příjemce“ technický investiční projekt“. Z rozpočtu žalobkyně za rok 2020 bylo zjištěno, s jakými finančními prostředky a v jaké výši žalobkyně pracovala. Jednalo se o částku 3 688 272 Kč, je zřejmé, k čemu tento rozpočet sloužil, především na energie, nájemné, cestovné a na další provozní náklady. Z projektu pro rok 2020 – převodová tabulka je zřejmé, z jakých zdrojů žalobkyně čerpala dotace a v rámci jakých subjektů žalobkyně pracovala. Je zřejmé, že se jedná o města v regionu a uvedené dotace – částky, byly vždy použity na provozní náklady, kancelářské potřeby, energie apod. K této tabulce měla žalovaná zcela přístup. V projektech se neobjevuje žádný mezinárodní projekt. Na základě Print Screen si žalovaná mohla vyhledat podivnou emailovou adresu [email] a mohla zjistit, že se jedná o podvodný email a dále mohla zjistit, že [právnická osoba] [jméno] [příjmení] není uvedena v českém ani maďarském obchodním rejstříku. Dle kompletního výpisu žalobkyně z účtu za srpen a září 2020 vyplývá, že platby jsou většinou na mzdy a další drobné platby. Z předložených emailů od ředitelky [celé jméno svědkyně] pro žalovanou vyplývá, že způsob komunikace mezi [celé jméno svědkyně] a žalovanou byl jiný, než byl uveden v podvodném emailu. Bc. [celé jméno svědkyně] oslovovala žalovanou v emailech například [příjmení] [jméno] nebo [příjmení] [jméno], podepisovala se jako [jméno] nebo jen jako P. a často svoji zprávu doprovázela též tzv. smajlíky. V těchto emailech nejsou gramatické či stylistické chyby. Na základě žádosti ze dne [datum] žalobkyně žádala o zrušení dispozičních oprávnění pro žalovanou. Žalovaná byla vyzvána k plnění před podáním žaloby přípisem ze dne [datum] a to s výzvou k zaplacení nejpozději do [datum].

8. Z výpovědi ředitelky žalobkyně [příjmení] [celé jméno svědkyně] jako účastníka řízení bylo zjištěno, že funkci ředitelky vykonává od [datum]. Dne [datum] ředitelka přišla do práce v 7:00, žalovaná měla svoji kancelář s projektovou manažerkou s [celé jméno svědkyně], zhruba v 7:30 přišla ředitelka do společné kanceláře žalobkyně s [celé jméno svědkyně] s tím, že budou řešit nějaké ekonomické věci. Žalovaná jí od stolu řekla:,,Co to bylo za investiční projekt?“ Ředitelka se na ni podívala s údivem, když nevěděla, o čem mluví. Nato jí žalobkyně sdělila, že jí ředitelka poslala zprávu mailem, že má zaplatit za investiční projekt. Ředitelka nevěděla, o čem mluví a poté, co zjistily, co se událo, okamžitě zavolaly do banky a chtěly platbu zastavit. Bohužel platba již odešla a celou záležitost nahlásily na policii. Ředitelka sdělila žalované, jak mohla udělat takovou,,kravinu“, když žalovaná ví, že nemají žádný projekt za půl milionu, nato jí žalovaná sdělila, že měla zkrat. Ředitelka zjistila, že se nejedná o její mail a překvapilo ji, že se na ni žalovaná neobrátila, když řešily spolu i nižší platby. Žalovaná měla možnost provádět úhrady faktur a jiných finančních vyúčtování bez omezení částky. Pokud ředitelka byla přítomna v práci, tak příkazy k platbě prováděla osobně. Dne [datum] i [datum] spolu telefonicky komunikovaly a žalovaná se jí na tuto vysokou platbu nezeptala. Žalovanou mohlo napadnout, že se nejedná o běžnou platbu, která navíc byla prováděna do zahraničí. Žalovaná měla přehled, jaké mají projekty, žádný takový projekt, na který dala příkaz k zaplacení, u žalobkyně nebyl. Žalovaná si mohla i sama zjisti zůstatek na účtu a nepotřebovala k tomu ředitelku.

9. Z výpovědi žalované jako účastníka řízení bylo zjištěno, že od [datum] měla uzavřenou smlouvu o vedení účetnictví s žalobkyní. Na základě této smlouvy vykonávala činnost do [datum]. Od [datum] byla zaměstnána jako účetní v pracovním poměru na poloviční úvazek. Od počátku u žalobkyně žalovaná měla pracovní mail, ale používala i svůj osobní po dohodě s IT technikem [celé jméno svědka], a to tak, že z pracovního mailu byly maily jí zasílány na její osobní mail. Předchozí ředitelka s tím souhlasila. Žalovaná připustila, že neví o tom, zda po nástupu nové ředitelky Bc. [celé jméno svědkyně] o této dohodě věděla, či nikoliv. Žalovaná připustila, že jí ředitelka Bc. [příjmení] [celé jméno svědkyně] ústně sdělila, tak i prostřednictvím mailu, že si výslovně přeje, abych používala výlučně pracovní email, a to před předmětnou událostí. Žalovaná měla oprávnění odesílat platby za žalobkyni i bez souhlasu ředitelky. Většinou předtím konzultovaly platby společně nebo platby prováděla sama ředitelka nebo jí dala příkaz k provedení platby. Komunikovaly spolu ústně, emailem nebo telefonicky. Žalovaná potvrdila, že nikdy osobně před předmětnou událostí nedávala příkaz k tak vysoké úhradě v cizí měně. Dne [datum] žalovaná nebyla přítomna na pracovišti. Tvrdila, že se pokoušela volat telefonicky ředitelce, která nereagovala. Žalované přišla emailová zpráva na její pracovní email, který byl na webových stránkách žalobkyně, ve kterém bylo uvedeno:„ Jaký je zůstatek na účtu?“ Email byl podepsaný p. ředitelkou, resp. bylo tam uvedeno jméno ředitelky. V záhlaví emailu bylo uvedeno [celé jméno svědkyně], nebylo vidět, z jakého emailu je zpráva posílána. Z emailu, který přišel na osobní účet, učinila dotaz u ředitelky, co to je za projekt, protože jí bylo divné, že se ptá ředitelka na zůstatek, když si ho může zjistit sama. V dalším mailu, přišly instrukce, pokyny k platbě a požadovaná částka 18 000 €, že je to na investiční projekt, a bylo tam zmíněno jméno [příjmení]. Mezitím jí shodou okolností volala projektová manažerka p. [celé jméno svědkyně], a ptala jsem se jí, jestli neví o nějakém investičním projektu a jestli jí něco neříká jméno [příjmení]. Paní [celé jméno svědkyně] jí odpověděla, že [příjmení] je klient, že takové jméno existuje. Toto žalovanou uklidnilo a platbu zaslala, dala příkaz k provedení platby. Dne [datum], když ředitelka přišla do práce za žalovanou, tak se jí žalovaná zeptala, co to je za investiční projekt. Viděla její udivený pohled, a došlo jí, že něco není v pořádku. Zkoušely zjistit kontakt na banku, ale platba byla již zaslána na požadovaný účet. Žalovaná potvrdila, že nikdy žádnou platbu za žalobkyni do zahraničí před předmětnou platbou neprováděla, ani jí nenaváděla do systému autorizace. Kromě tohoto případu nikdy neprováděla, ani nenaváděla do systému autorizace v cizí měně. Žalobkyně v zahraničí, natož v Maďarsku žádné služby neposkytovala. Žalovaná potvrdila, že měla přístup do přehledu dotací a projektů za rok 2020. Za dobu působnosti u žalobkyně se žalovaná nepodílela na řešení investičního projektu.

10. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že je auditorem od roku 2011. Společnost, ve které svědkyně pracuje, prováděla u žalobkyně audit za rok 2017 a rok 2018. Úhrady za žalobkyni mohla provádět ředitelka, ale i žalovaná v případě nepřítomnosti ředitelky.

11. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že svědek je IT projektový manažer. Zaměstnanci žalobkyně mají přiděleny oficiální emaily. U žalované byla udělena výjimka, kdy měla domluveno, že její pracovní emaily byly přeposílány na její soukromý email. V rámci toho byla poučena, že to není bezpečné a že je třeba se chovat nějakým způsobem. Primárně přeposílání emailu by mělo fungovat, že by měl sloužit email k přijímání. Dohoda byla ústní. Když došlo ke změně ředitelky, o této dohodě byla informována nová ředitelka svědkem. Dle svědka, ředitelka k tomu zaujala neutrální postoj. Postupem času nedošlo ke změně dohody. Žalovaná poučena svědkem, jak je možno bezpečně pracovat s firemním emailem v rámci přeposílání na svůj soukromý email. Odpovědi by měly být vedeny pak z firemního emailu. Tzn., že komunikovat žalovaná měla pouze ze služebního mailu. Apeloval na žalovanou, aby používala soukromý email co nejméně, když není bezpečné jeho používání. K prvnímu emailu nadepsaný,, Dobré ráno“ svědek uvedl, že tento email skončil ve složce spam, nicméně vzhledem k tomu, že je nastaveno přeposílání na soukromý email, odešel i tento email na soukromý email žalované. Kdyby si žalovaná email otevřela ve svém soukromém emailu, na který jí tato zpráva došla a najela by kurzorem na odesílatele, tak se objeví pravá adresa, ze které jí byl email poslán. V soukromém emailu žalované lze zjistit nastavení emailu obecně, zobrazení detailů, kde se uvidí celá adresa pravého odesílatele. Když žalovaná používala soukromý email pro služební věci, tak by měla mít email nastaven tak, aby poznala skutečného odesílatele. Pokud by si otevřela složku příchozí emaily na pracovním emailu, tuto zprávu by vůbec neviděla (spadla by do spamu). Svědek očekával, že pokud je někdo účetní, tak bude mít základy bezpečného chování na internetu. Pokud se týká druhého emailu, tento email posílala žalovaná ze svého soukromého emailu, neměla jej používat pro odpověď, respektive pro dotaz. Komunikace nešla přes email skutečné [celé jméno svědkyně] a žalovaná si dopisovala s domnělou [celé jméno svědkyně]. K třetímu emailu svědek uvedl, že na uvedený dotaz odpovídá domnělá ředitelka [celé jméno svědkyně] dalším emailem, který přichází na soukromý email žalované. Obecně k používání pracovních emailů aplikací Outlook, ať už online je také jednoduché zobrazit si pravého odesílatele. Kdyby přišel email do přijaté pošty ne do spamu, může jednoduše zjistit pravého odesílatele, je to tam zobrazeno. Předmětná komunikace šla ze soukromého emailu žalované. Dle svědka pracovní emaily mohly být zasílány na soukromý email žalované, ale komunikace ze strany žalované měla být vedena pouze na pracovním emailu a z pracovního emailu.

12. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že u žalobkyně pracuje od roku 2014 jako tlumočnice znakového jazyka, sociální pracovnice a projektová manažerka. Svědkyně je přímo podřízena ředitelce Bc. [celé jméno svědkyně] a zároveň je zařazena jako zástupkyně ředitelky. Pokud ředitelka nebyla přítomna, tak byla nadřízenou žalované. Žalovaná byla zařazena jako účetní. Svědkyně potvrdila, že připravuje přehledovou tabulku na začátku, když žalobkyně podává žádosti a finální tabulku už získaných dotací, tudíž mají jasně specifikováno v průběhu roku, jaké dotace získali a v jaké výši. Tuto přehledovou tabulku má k dispozici jak ředitelka žalobkyně, tak i účetní. Žalovaná telefonovala svědkyni a dotazovala se jí, jestli náhodou neví něco o faktuře, která jí přišla na email ve výši 500 000 Kč a současně byla uvedena v eurech, zda tuto částku má proplatit. Nato jí svědkyně sdělila, že o ničem takovém neví a určitě by to tak měla zkonzultovat s ředitelkou Bc. [celé jméno svědkyně]. Žalovaná se zmínila, že faktura měla být poslána na nějakého pana [příjmení], na což jí odpověděla svědkyně, že [příjmení] sice v databázi klientů je, ale rozhodně mu nezasíláme žádné finanční prostředky, když se jedná o klienta. Žalovaná přesto dala příkaz k úhradě.

13. Vzhledem k tomu, že se jedná o náhradu škody, která vznikla žalobkyni [datum], je nutno věc posuzovat podle zákona 262/2006 Sb. zákoníku práce v platném znění (dále jen,,zákoník práce“).

14. Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 250 odst. 1 zákoníku práce).

15. Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance s výjimkou případů uvedených v § 252 a § 255 zákoníku práce (§ 250 odst. 3 zákoníku práce).

16. Zaměstnanec, který odpovídá za škodu podle § 250 zákoníku práce je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav (§ 257 odst. 1 zákoníku práce).

17. Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se 4 a půl násobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti nebo po zneužití jiných návykových látek (§ 257 odst. 2 zákoníku práce).

18. Z důvodů zvláštního zřetele hodných může soud výši náhrady škody přiměřeně snížit (§ 264 zákoníku práce).

19. Předpokladem pro vznik obecné odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli za škodu je porušení pracovních povinností zaměstnancem při plnění pracovního úkolu nebo v přímé souvislosti s tím. Vznik škody, příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody (tzv. kauzální nexus) a zavinění na straně zaměstnance. Ke vzniku odpovědnosti k náhradě škody je zapotřebí, aby všechny předpoklady byly splněny současně. V řízení o náhradu škody podle § 250 odst. 1 zákoníku práce má poškozený zaměstnavatel procesní povinnost tvrdit a posléze prokázat všechny uvedené předpoklady potřebné pro vznik odpovědnosti za škodu.

20. Povinnosti pracovně právního charakteru vyplývají zaměstnanci z právních předpisů, vnitřních předpisů zaměstnavatele, závazných pokynů vedoucích zaměstnanců nebo z pracovní popřípadě jiné pracovněprávní smlouvy či dohody. Protiprávnost lze charakterizovat jako objektivní stav existujícího rozporu mezi určitým faktickým úkonem (opomenutím určitého úkonu) zaměstnance a povinností, která vyplývá zaměstnanci z některého z výše uvedených pramenů. O vztah příčinné souvislosti se jedná tehdy, vznikla-li škoda následkem zaviněného porušení pracovních povinností zaměstnancem (tj. bez zaviněného porušení povinnosti zaměstnancem, by škoda nevznikla tak, jak vznikla). Za škodu je nutno považovat majetkovou újmu, která nastala v majetkové sféře zaměstnavatele a je objektivně vyjádřitelná v penězích. Lze rozlišovat škodu skutečnou a ušlý zisk. Skutečnou škodou se rozumí částka, o kterou se majetek zaměstnavatele zmenšil, reprezentující majetkové hodnoty, které je nutno vynaložit k uvedení v předešlý stav. Za ušlý zisk lze považovat újmu spočívající v tom, že u zaměstnavatele nedojde v důsledku škodné události ke zvětšení majetkových hodnot, ač by se to dalo, nebýt škodné události, s ohledem na pravidelný běh věcí, důvodně očekávat. Zaměstnavateli náleží vždy zásadně náhrada skutečné škody. Byla-li však škoda způsobena zaměstnancem úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu ušlého zisku. Zavinění vyjadřuje subjektivní vztah zaměstnance ke svému jednání, které je protiprávní a ke škodě, jako k následku takového jednání. Zavinění ve formě úmyslu (úmyslné zavinění) je jenom tehdy, jestliže jednající věděl, že škodu může způsobit a chtěl škodu způsobit (úmysl přímý) nebo tehdy, když jednající věděl, že škodu může způsobit a pro případ, že jí způsobí, byl s tím srozuměn (úmysl nepřímý). Zavinění ve formě nedbalosti (nedbalostní zavinění) je dáno tehdy, jestliže jednající věděl, že škodu může způsobit, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že jí nezpůsobí (nedbalost vědomá) nebo tehdy, jestliže jednající nevěděl, že škodu může způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a ke svým osobním poměrům vědět měl a mohl (nedbalost nevědomá).

21. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná jako zaměstnankyně žalobkyně na pozici účetní dne [datum] svým zaviněným protiprávním jednáním způsobila škodu žalobkyni ve výši 492 967,46 Kč tím, že na základě podvodného emailu z bankovního účtu žalobkyně u [právnická osoba], převedla částku 18 144,63 € na zahraniční účet u maďarské banky bez souhlasu statutárního zástupce žalobkyně [příjmení] [celé jméno svědkyně]. Protiprávní jednání žalované, které způsobilo vznik škody, dle žalobkyně spočívá v tom, že žalovaná provedla platbu na základě pokynů své nadřízené Bc. [celé jméno svědkyně], u které nepoznala, že je falešným a nepochází od skutečné [celé jméno svědkyně]. Podle žalobkyně byla žalovaná povinna to poznat podle toho, že je divné, když [celé jméno svědkyně], která měla přístup k účtu, činí u žalované dotaz na jeho zůstatek, když podvodný email byl odeslán z neznámé emailové adresy, z užité stylistiky a z účelu platby. Žalovaná přitom užívala svůj soukromý email.

22. Sama žalovaná ve své výpovědi jako účastník řízení potvrdila, že dne [datum] nebyla přítomná na pracovišti, přišla jí emailová zpráva na její pracovní mail, který byl na webových stránkách žalobkyně, ve kterém bylo uvedeno:,,Jaký je zůstatek na účtu?“. Email byl podepsán ředitelkou, respektive tam bylo uvedeno jméno ředitelky. Mezitím jí přišel email na osobní email a žalovaná se dotazovala, co je to za projekt, protože jí bylo divné, že se ptá na zůstatek na účtu, který může zjistit sama. V dalším emailu jí přišly instrukce, pokyny k platbě a byla požadována částka kolem 18 000 € s tím, že se jedná o investiční projekt a bylo tam uvedeno jméno [příjmení]. Ohledně dotazu na jméno [příjmení] se od projektové manažerky [celé jméno svědkyně] dozvěděla, že [příjmení] je klient, což ji uklidnilo a dala příkaz k proplacení požadované částky. Rovněž potvrdila, že před touto událostí jí ředitelka ústně i prostřednictvím emailu sdělila, že si přeje, aby používala výlučně pracovní email. Rovněž potvrdila, že nikdy žádnou platbu do zahraničí před předmětnou platbou neprováděla, ani jí nedávala do systému autorizace. V zahraničí či Maďarsku žalobkyně žádné služby neposkytovala. K přehledu dotací a projektů měla přístup, takže si mohla i sama ověřit, zda se jedná o oficiální projekt. Žalovaná jako účetní měla nebo mohla provádět platby z účtu žalobkyně, a to bez souhlasu ředitelky. Když byla ředitelka přítomná, tak platby většinou schvalovala sama nebo je prováděla sama. Svědkyně [celé jméno svědkyně] potvrdila, že žalovaná se dotazovala svědkyně ohledně požadované platby, na což jí svědkyně sdělila, že o takové platbě nic neví a doporučila jí, aby se kontaktovala s ředitelkou a neposílala platbu na nějakého [příjmení], když sice pan [příjmení] prochází databází klientů, ale rozhodně mu nejsou zasílány žádné finanční prostředky v takovém rozsahu. Žalovaná si neověřila u ředitelky, zda emaily pocházejí od ředitelky nebo zda se jedná o nějaké falešné emailové zprávy. Z obsahu těchto emailů muselo být žalované zřejmé a vzhledem k její praxi účetní a daňové poradkyně jí muselo být divné, že zprávy obdržené od ředitelky nemají stejnou formu, jak je zvyklá na korespondenci s ředitelkou Bc. [celé jméno svědkyně], jsou v ní chyby. Rovněž to, že se ředitelka dotazuje, jaký je zůstatek na účtu, a zdali je možné zaplatit částku 18 000 € obratem, jí mohlo naznačit, že se nejedná o email od [celé jméno svědkyně], která měla přístup k účtu a sama si mohla zjistit zůstatek na účtu. Rovněž žalovaná měla zbystřit pozornost, když platba dle informací a požadavku emailu měla být zaslána do Maďarska na účet firmy,,Horváth Petra Helèna“ a účelem platby měl být technický investiční projekt, který nebyl nikde zaevidován u žalobkyně. Pokyn k platbě nebyl odebrán z emailové adresy statutárního zástupce žalobkyně ředitelky Bc. [celé jméno svědkyně] [email], nýbrž ze zcela odlišné emailové adresy [email]. Všechny tyto indicie vedly k tomu, že se jednalo o nestandardní a zjevně podvodný pokyn k platbě, což by muselo být zřejmé každé svéprávné osobě s rozumem průměrného člověka a schopností jej užívat s běžnou péčí a opatrností. Žalovaná je osobou hlásící se veřejně k odbornému výkonu povolání účetní, z čehož plyne dle § 5 odst. 1 občanského zákoníku schopnost žalované jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jejím povoláním spojena. Je obecně známo, že případy podvodných emailů, jež se přednostně dotazují na zůstatek účtu, a následně je žádáno zaslání prostředků na zahraniční účet a lákají ze společností finanční prostředky ani v této době nebyly ojedinělé, naopak se jedná o mediálně známý způsob podvodníků k vymáhání větších částek po různých fyzických i právnických osobách.

23. Žalobkyně porušila pracovní povinnosti jako zaměstnanec zařazený na pozici účetního. Dle bodu 10 pracovní smlouvy ze dne [datum] byla žalovaná povinna podle pokynů žalobkyně konat sjednanou práci svědomitě podle svých sil a schopností a dodržovat podmínky sjednané pracovní smlouvy a další předpisy. Dle § 249 odst. 1 zákoníku práce byla žalovaná jako zaměstnanec povinna počínat si tak, aby nedocházelo k majetkové újmě, nemajetkové újmě ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda nebo nemajetková újma, je přitom zaměstnanec povinen na ni upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance. Žalovaná byla povinna bezodkladně zakročit, bylo-li to třeba k odvrácení škody hrozící žalobkyni, nebrání-li jí v tom důležitá okolnost, a to dle § 249 odst. 2 zákoníku práce. Dle § 301 zákoníku práce byla žalovaná povinna řádně hospodařit s prostředky jí svěřenými žalobkyní a střežit a ochraňovat majetek žalobkyně před poškozením, ztrátou, zničením, zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy žalobkyně. Je zde příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody. U žalované se jednalo o nedbalost. S ohledem na výše uvedené zavázal žalovanou soud k zaplacení částky 4 a půl násobku průměrného měsíčního výdělku žalované, který je v souladu s § 257 odst. 2 zákoníku práce, přičemž průměrný výdělek u žalované činil 15 000 Kč, tak výše náhrady škody představuje částku 67 500 Kč s příslušenstvím, a to v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to s přihlédnutím k výzvě k zaplacení žalované částky ze dne [datum], ve které měla být žalovaná částka zaplacena nejpozději do [datum].

24. Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud výši náhrady škody přiměřeně snížit. Toto ustanovení zakotvuje tzv. modelační právo soudu určit výši náhrady škody nižší částkou, než je skutečná škoda, respektive než je limit po zaměstnanci požadované náhrady škody tak, aby přiznaná náhrada škody vyjadřovala to, co v konkrétním případě lze po zaměstnanci spravedlivě požadovat. Ustanovení § 264 patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, tj. normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého předem neomezeného okruhu okolností. Pro posouzení, zda jsou v daném případě dány důvody zvláštního zřetele, vhodné pro snížení náhrady škody zákon nestanoví, z jakých konkrétních hledisek má soud vycházet. V této věci, kde vznikla škoda v celkové výši 492 967,46 Kč (18 144,63 €), tak v daném případě nejsou dány zákonné předpoklady pro snížení požadované náhrady škody podle § 264 zákoníku práce.

25. K dotazu soudu Policie ČR sdělila přípisem ze dne [datum], že ve věci byl sepsán ZUTTR dne [datum] na základě trestního oznámení učiněného poškozenou [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov], konkrétně účetní [právnická osoba] [celé jméno žalované], jenž na emailovou výzvu neznámého pachatele, zaslala na účet vedený v Maďarsku peněžní prostředky ve výši 18 144,63 €. Podezřelá se v rámci řízení, jenž vede maďarská strana, přiznala, že peníze přijala a předala je neznámé osobě, jejíž totožnost nebyla během trestního řízení stanovena. Dne [datum] postoupil maďarský orgán případ Okresnímu státnímu zastupitelství v Szhekesfehervaru s návrhem na žalobu. Na základě tohoto sdělení žalovaná navrhovala vyčkat řízení u Státního zastupitelství v Maďarsku s tím, že by se ke zpracované žalobě připojila žádost o náhradu škody. Žalobkyně s tímto nesouhlasila, aby civilní řízení bylo přerušeno a bylo vyčkáno na výsledek trestního řízení v Maďarsku. Soud v daném případě má za to, že v této věci není vhodné řízení přerušit podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. V této věci se jedná o odpovědnost žalované v rovině pracovně právní odpovědnosti za škodu. Pokud se týká trestního řízení v této věci, tak se jedná o trestně právní odpovědnost pachatele, jedná se o různé druhy odpovědnosti s tím, že trestní řízení nebylo doposud skončeno a podezřelá přímo uvedla, že peníze předala neznámé osobě, jejíž totožnost nebyla během trestního řízení ustanovena. V případě úspěšnosti trestního řízení jak žalobkyně, tak i žalovaná může uplatnit škodu v trestním řízení.

26. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, tak v řízení byla procesně úspěšná žalobkyně, když žalobě bylo vyhověno, proto má žalobkyně podle § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř., proti žalované právo na plnou náhradu nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení za právní zastoupení, a to za 10 úkonů právní služby po 3 820 Kč za úkon (příprava a převzetí [datum], sepis kvalifikované předžalobní výzvy [datum], sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum], zastupování u jednání [datum] od 13:00 hodin do 14:55 hodin, za návrh na doplnění dokazování ze dne [datum], za zastupování u jednání [datum] od 7:30 hodin do 11:40 hodin – 3 úkony, za zastupování u jednání [datum] od 7:30 do 10:05 – 2 úkony), za režijní paušál 10 x 300 Kč, za náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 2 advokátního tarifu ve výši ½ odměny 1 910 Kč, když jednání dne [datum] neproběhlo a bylo odročeno bez projednání věci, za cestovné zástupce žalobkyně k soudu dne [datum] a [datum] vozidlem o průměrné spotřebě 5,2 litrů benzínu na 100 km z [obec] do [obec] a zpět, náhrada za použití vozidla činí 4,40 Kč za km a náhrada za PHM činí 176 Kč při ceně benzínu dle vyhlášky 33,80 Kč za litr, dále za ztrátu času 4 x 100 x 2 a dále za cestovné zástupce žalobkyně k soudu dne [datum] a [datum] z [obec] do [obec] a zpět při ujetí 50 km tam a zpět, náhrada za použití vozidla činí 470 Kč při sazbě 4,70 Kč za km a náhrada za PHM činí 193 Kč při ceně benzínu dle vyhlášky 37,10 Kč za litr a náhrada za ztrátu času 4 x 100 Kč x 2, celkem odměna advokáta představuje částku 45 989 Kč. Advokát Mgr. [jméno] [příjmení] je plátcem DPH, která představuje 21 % a částku 9 658 Kč. Pak odměna advokáta včetně DPH činí 55 647 Kč. Žalobkyni v souvislosti s tímto sporem vznikly náklady řízení za zaplacený soudní poplatek 2 700 Kč Celkem v souvislosti s tímto sporem vznikly žalobkyni náklady řízení ve výši 58 347 Kč.

27. Zástupce žalobkyně požadoval odměnu za úkon – porada s klientem [datum] (od 11:00 – 12:20 hod.) k přípravě jednání [datum], kde mimo jiné má být vyslechnuta ředitelka žalobkyně [celé jméno svědkyně] (odročeno na [datum]). Soud tuto odměnu nepřiznal, když poradu s klientem nepovažuje za potřebnou a účelovou. Pokud žalovaná potřebovala konzultaci se zástupcem, bylo možné ji realizovat v rozsahu trvání do 1 hodiny, aby nedocházelo k zvyšování nákladů právního zastoupení, potažmo nákladů řízení.