26 C 93/2024

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Heczkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupena advokátem Jméno advokáta, sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 100 188,16 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 90 685 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 13 382,60 Kč spolu s úrokem ve výši 15,49 % ročně z částky 98 594,08 Kč od 17. 1. 2024 do 14. 2. 2024 a ve výši 15 % ročně z částky 98 594,08 Kč od 15. 2. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 98 594,08 Kč od 15. 2. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 126 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 22. 2. 2024 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 100 188,16 Kč spolu s 15,49% úrokem z částky 98 594,08 Kč od 17. 1. 2024 do 14. 2. 2024, s 15% úrokem z částky 98 594,08 Kč od 15. 2. 2024 do zaplacení a s 15% úrokem z prodlení z částky 98 594,08 Kč od 27. 1. 2024 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 879,44 Kč od 16. 10. 2023 do 16. 1. 2024. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že uzavřela se žalovanou dne 15. 5. 2023 smlouvu o hotovostním úvěru č. hodnota, na základě které jí poskytla úvěr ve výši 100 000 Kč. 1 863 Kč. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 2 000 Kč. Žalovaná úvěr řádně splácela v době od 20. 6. 2023 do 16. 10. 2023, poté již žádné platby neprovedla. Úvěr byl proto zesplatněn dne 17. 1. 2024. Dlužná částka ve výši 100 188,16 Kč sestává z jistiny ve výši 98 594,08 Kč, poplatku za sjednání úvěru ve výši 594,08 Kč a smluvní pokuty 1 000 Kč za pozdní úhradu splátek. Dále žalobkyně v žalobě podrobně popsala průběh kontraktačního procesu a zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr.

2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o úvěru ze dne 15. 5. 2023 č. RČ, úvěrových podmínek, splátkového kalendáře, potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následného podpisu smlouvy č. RČ, fotokopie občanského průkazu žalované, potvrzení o vyplacení úvěru, oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 17. 1. 2024, úvěrové zprávy, výpisu z běžného účtu č. č. účtu za dobu od 1. 1. 2023 do 20. 4. 2023, formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru a potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta ze dne 26. 1. 2024. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.

4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru č. RČ bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 15. 5. 2023 mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným. Listina s obsahem smlouvy sice nenyla žalovanou podepsána, ale soud má za to, že osobou jednající s úvěrující společností byla žalovaná, její totožnost byla dostatečně ověřena zasláním snímků občanského průkazu a výpisů z jejího běžného účtu. Žalovaná nenamítala, že by smlouvu o úvěru, který po určitou dobu i řádně splácela, uzavřela s jiným obsahem, než jaký vyplývá z předložené listiny. Dle smlouvy měl být žalované poskytnut bezúčelový úvěr ve výši 100 000 Kč, na bankovní účet žalované č. č. účtu. Žalovaná se zavázala úvěr splatit včetně 15,49% úroku a poplatku za sjednání úvěru ve výši 2 000 Kč formou 96 měsíčních splátek po 1 863 Kč vždy k 20. dni v měsíci počínaje červnem 2023 a konče květnem 2031. Čerpání úvěru (ve výši 100 000 Kč dne 15. 5. 2023) má soud za prokázané z potvrzení o vyplacení úvěru ze dne 18. 1. 2024. Ze splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje platby žalované ve výši 5 x 1 863 Kč v době od 20. 6. 2023 do 20. 10. 2023. Dopisem ze dne 17. 1. 2024 oznámila žalobkyně žalované, že zesplatnila úvěr pro prodlení s jeho splácením a vyzvala ji k úhradě částky 104 067,60 Kč do 10 dnů.

5. Z potvrzení o prověření úvěruschopnosti bylo zjištěno, že žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovanou, která prohlásila, že její příjem ze samostatné výdělečné činnosti činí 35 000 Kč měsíčně a poukazované k jejím rukám výživné činí 4 000 Kč, žije s partnerem ve vlastním domě bez hypotéky, má jedno dítě, výdaje domácnosti činí 11 000 Kč měsíčně a příjem ostatních členů domácnosti 38 000 Kč. Dále žalobkyně provedla ověření žalované v BRKI, NRKI, insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí, ve všech případech bez negativního záznamu. Disponibilní příjem žalované byl žalobkyní stanoven na 16 067 Kč při ověřeném příjmu 28 498 Kč měsíčně. Dle lustrace v CCB žalovaná v té době splácela osobní úvěr ze dne 27. 4. 2023 s výší jistiny 102 976 Kč po 1854 Kč měsíčně, úvěr z kreditní karty ze dne 3. 2. 2023 ve s výší jistiny 85 447 Kč po 1 182 Kč měsíčně, osobní úvěr ze dne 6. 12. 2022 s výší jistiny 282 798 Kč po 3 878 Kč měsíčně a úvěr ze stavebního spoření ze dne 27. 12. 2021 s výší jistiny 1 650 000 Kč po 12 228 Kč měsíčně. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalobkyně zjišťovala v registru CNCB (Anonymizováno právnická osoba) historii splácení úvěrů žalovanou. Z předložených výpisů z běžného účtu bylo zjištěno, žalovaná je majitelem běžného účtu č. č. účtu, na tento účet došly ve sledovaném období tři platby od Anonymizováno. jako proplacené faktury (38 773 Kč v lednu, 34 868 Kč v únoru a 7835 Kč v březnu 2023), dále byla na účet pravidelně poukazována částka 4 000 Kč měsíčně od pana jméno FO (zřejmě výživné pro dceru Anonymizováno). Dne 3. 2. 2023 na účet došla částka 40 000 Kč jako uvěr od právnická osoba., stejná společnost zaslala na účet v období od 6. 3. 2023 do 18. 4. 2023 v 11 platbách celkem 104 000 Kč (účel platby patrný nebyl). Odchozí platby ve výpisu nijak identifikovány většinou nebyly.

6. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovanou jakou úvěrovaným, a to za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Obsah smlouvy je zachycen v listinné podobě. Listina sice nebyla řádně podepsaná žalovanou, ale totožnost žalované jako osoby jednající o uzavření smlouvy byla řádně ověřena zasláním fotokopie osobních dokladů a výpisů z běžného účtu. Žalovaná nenamítala, že by obsah smlouvy zachycený v žalobkyní předložené listině neodpovídal obsahu smlouvy, kterou si smluvní strany sjednaly. V řízení bylo dále prokázáno vyplacení částky úvěru 100 000 Kč na běžný účet žalované. Žalovaná nijak nerozporovala obsah listin předložených žalobkyní, a to evidence plateb a potvrzení o proplacení úvěru. Soud má za to, že tato smlouva o úvěru je neplatná a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků (§ 87 odst. 1, věta první a druhá zákona č. 257/2016 Sb.) Dle soudu nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostála svým povinnostem stanoveným v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, a že by řádně zjišťovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

7. Žalobkyně nezkoumala řádně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Nezkoumala vůbec výši pravidelných výdajů žalované, byť měla k dispozici výpisy z jejího běžného účtu za období posledních čtyř měsíců. Z výpisů navíc nejsou patrné platby za bydlení a energie. Pokud se jedná o příjmy, pak z výpisů je patrné, že v březnu 2023 příjem žalobkyně byl významně nižší a v dubnu 2023 žádný příjem již na účet nedošel. Naopak v tomto období se žalovaná začala výrazně zadlužovat (úvěr z 27. 4. 2023, platby od právnická osoba). Za této situace měla žalobkyně dbát zvýšeného úsilí po řádném a úplném zjištění aktuální finanční situace žalobkyně, aby předešla jejímu možnému předlužení. Soud tedy konstatuje, že za této situace spotřebitelský úvěr žalované vůbec neměl být poskytnut. Z tohoto důvodu soud považuje smlouvu o hotovostním úvěru jako smlouvu o spotřebitelském úvěru za absolutně neplatnou.

8. Nárok uplatněný v tomto řízení však bylo možno, byť z části posoudit z jiného právního titulu, a to jako nárok na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele ve smyslu ust. § 87 odst. 1, věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru. Jedná se o speciální ustanovení k ustanovením občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Soud teprve stanoví povinnost žalované vrátit jistinu poskytnutého mu úvěru, žalovaná tak doposud v prodlení není a nemůže být zavázána k úhradě úroků z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v řízení zcela pasivní a netvrdila nic o svých aktuálních majetkových poměrech a možnostech splácení dlužné částky ničeho, neshledal soud důvody k rozložení povinnosti žalované do splátek, ale zavázal ji k úhradě celé dlužné částky ve standartní lhůtě stanovené zákonem, tj. do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalované byla vyplacena ze strany žalobkyně částka 100 000 Kč, a to na její bankovní účet. Žalovaná přitom uhradila dle tvrzení žalobkyně a jí předložených listin 9 315 Kč. Žalovaná tak byla zavázána uhradit žalobkyni podle § 87 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. částku 90 685 Kč, tj. rozdíl mezi částkou 100 000 Kč a částkou 9 315 Kč. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.

9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil podle procesního úspěchu obou účastníků, přičemž soud zohlednil i výši úrokového příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 90 685 Kč, tj. 76 % předmětu řízení a neúspěšná co do částky 28 615,27 Kč, tj. 24 % předmětu řízení, a má tedy nárok na náhradu 52 % nákladů řízení (76-24). Celkové náklady řízení uplatněné žalobkyní činí 4 088 Kč a tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 008 Kč a cestovného ve výši 80 Kč za cestu zástupce žalobkyně k jednání soudu autobusem z adresa a zpět. Ve zbytku se žalobkyně práva na náhradu nákladů řízení vzdala. Na nákladech řízení byla žalobkyni přiznána částka 2 126 Kč, tj. 52 % z částky 4 088 Kč. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.