26 C 93/2024

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Heczkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupena advokátem Jméno advokáta , sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 100 188,16 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 90 685 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 13 382,60 Kč spolu s úrokem ve výši 15,49 % ročně z částky 98 594,08 Kč od 17. 1. 2024 do 14. 2. 2024 a ve výši 15 % ročně z částky 98 594,08 Kč od 15. 2. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 98 594,08 Kč od 15. 2. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 126 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 22. 2. 2024 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 100 188,16 Kč spolu s 15,49% úrokem z částky 98 594,08 Kč od 17. 1. 2024 do 14. 2. 2024, s 15% úrokem z částky 98 594,08 Kč od 15. 2. 2024 do zaplacení a s 15% úrokem z prodlení z částky 98 594,08 Kč od 27. 1. 2024 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 879,44 Kč od 16. 10. 2023 do 16. 1. 2024. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že uzavřela se žalovanou dne 15. 5. 2023 smlouvu o hotovostním úvěru č. , hodnota, , na základě které jí poskytla úvěr ve výši 100 000 Kč. 1 863 Kč. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 2 000 Kč. Žalovaná úvěr řádně splácela v době od 20. 6. 2023 do 16. 10. 2023, poté již žádné platby neprovedla. Úvěr byl proto zesplatněn dne 17. 1. 2024. Dlužná částka ve výši 100 188,16 Kč sestává z jistiny ve výši 98 594,08 Kč, poplatku za sjednání úvěru ve výši 594,08 Kč a smluvní pokuty 1 000 Kč za pozdní úhradu splátek. Dále žalobkyně v žalobě podrobně popsala průběh kontraktačního procesu a zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr.

2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o úvěru ze dne 15. 5. 2023 č. , RČ, , úvěrových podmínek, splátkového kalendáře, potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následného podpisu smlouvy č. , RČ, , fotokopie občanského průkazu žalované, potvrzení o vyplacení úvěru, oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 17. 1. 2024, úvěrové zprávy, výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, za dobu od 1. 1. 2023 do 20. 4. 2023, formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru a potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta ze dne 26. 1. 2024. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.

4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru č. , RČ, bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 15. 5. 2023 mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným. Listina s obsahem smlouvy sice nenyla žalovanou podepsána, ale soud má za to, že osobou jednající s úvěrující společností byla žalovaná, její totožnost byla dostatečně ověřena zasláním snímků občanského průkazu a výpisů z jejího běžného účtu. Žalovaná nenamítala, že by smlouvu o úvěru, který po určitou dobu i řádně splácela, uzavřela s jiným obsahem, než jaký vyplývá z předložené listiny. Dle smlouvy měl být žalované poskytnut bezúčelový úvěr ve výši 100 000 Kč, na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala úvěr splatit včetně 15,49% úroku a poplatku za sjednání úvěru ve výši 2 000 Kč formou 96 měsíčních splátek po 1 863 Kč vždy k 20. dni v měsíci počínaje červnem 2023 a konče květnem 2031. Čerpání úvěru (ve výši 100 000 Kč dne 15. 5. 2023) má soud za prokázané z potvrzení o vyplacení úvěru ze dne 18. 1. 2024. Ze splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje platby žalované ve výši 5 x 1 863 Kč v době od 20. 6. 2023 do 20. 10. 2023. Dopisem ze dne 17. 1. 2024 oznámila žalobkyně žalované, že zesplatnila úvěr pro prodlení s jeho splácením a vyzvala ji k úhradě částky 104 067,60 Kč do 10 dnů.

5. Z potvrzení o prověření úvěruschopnosti bylo zjištěno, že žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovanou, která prohlásila, že její příjem ze samostatné výdělečné činnosti činí 35 000 Kč měsíčně a poukazované k jejím rukám výživné činí 4 000 Kč, žije s partnerem ve vlastním domě bez hypotéky, má jedno dítě, výdaje domácnosti činí 11 000 Kč měsíčně a příjem ostatních členů domácnosti 38 000 Kč. Dále žalobkyně provedla ověření žalované v BRKI, NRKI, insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí, ve všech případech bez negativního záznamu. Disponibilní příjem žalované byl žalobkyní stanoven na 16 067 Kč při ověřeném příjmu 28 498 Kč měsíčně. Dle lustrace v CCB žalovaná v té době splácela osobní úvěr ze dne 27. 4. 2023 s výší jistiny 102 976 Kč po 1854 Kč měsíčně, úvěr z kreditní karty ze dne 3. 2. 2023 ve s výší jistiny 85 447 Kč po 1 182 Kč měsíčně, osobní úvěr ze dne 6. 12. 2022 s výší jistiny 282 798 Kč po 3 878 Kč měsíčně a úvěr ze stavebního spoření ze dne 27. 12. 2021 s výší jistiny 1 650 000 Kč po 12 228 Kč měsíčně. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalobkyně zjišťovala v registru CNCB (, Anonymizováno, , právnická osoba, ) historii splácení úvěrů žalovanou. Z předložených výpisů z běžného účtu bylo zjištěno, žalovaná je majitelem běžného účtu č. , č. účtu, , na tento účet došly ve sledovaném období tři platby od , Anonymizováno, . jako proplacené faktury (38 773 Kč v lednu, 34 868 Kč v únoru a 7835 Kč v březnu 2023), dále byla na účet pravidelně poukazována částka 4 000 Kč měsíčně od pana , jméno FO, (zřejmě výživné pro dceru , Anonymizováno, ). Dne 3. 2. 2023 na účet došla částka 40 000 Kč jako uvěr od , právnická osoba, ., stejná společnost zaslala na účet v období od 6. 3. 2023 do 18. 4. 2023 v 11 platbách celkem 104 000 Kč (účel platby patrný nebyl). Odchozí platby ve výpisu nijak identifikovány většinou nebyly.

6. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovanou jakou úvěrovaným, a to za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Obsah smlouvy je zachycen v listinné podobě. Listina sice nebyla řádně podepsaná žalovanou, ale totožnost žalované jako osoby jednající o uzavření smlouvy byla řádně ověřena zasláním fotokopie osobních dokladů a výpisů z běžného účtu. Žalovaná nenamítala, že by obsah smlouvy zachycený v žalobkyní předložené listině neodpovídal obsahu smlouvy, kterou si smluvní strany sjednaly. V řízení bylo dále prokázáno vyplacení částky úvěru 100 000 Kč na běžný účet žalované. Žalovaná nijak nerozporovala obsah listin předložených žalobkyní, a to evidence plateb a potvrzení o proplacení úvěru. Soud má za to, že tato smlouva o úvěru je neplatná a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků (§ 87 odst. 1, věta první a druhá zákona č. 257/2016 Sb.) Dle soudu nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostála svým povinnostem stanoveným v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, a že by řádně zjišťovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

7. Žalobkyně nezkoumala řádně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Nezkoumala vůbec výši pravidelných výdajů žalované, byť měla k dispozici výpisy z jejího běžného účtu za období posledních čtyř měsíců. Z výpisů navíc nejsou patrné platby za bydlení a energie. Pokud se jedná o příjmy, pak z výpisů je patrné, že v březnu 2023 příjem žalobkyně byl významně nižší a v dubnu 2023 žádný příjem již na účet nedošel. Naopak v tomto období se žalovaná začala výrazně zadlužovat (úvěr z 27. 4. 2023, platby od , právnická osoba, ). Za této situace měla žalobkyně dbát zvýšeného úsilí po řádném a úplném zjištění aktuální finanční situace žalobkyně, aby předešla jejímu možnému předlužení. Soud tedy konstatuje, že za této situace spotřebitelský úvěr žalované vůbec neměl být poskytnut. Z tohoto důvodu soud považuje smlouvu o hotovostním úvěru jako smlouvu o spotřebitelském úvěru za absolutně neplatnou.

8. Nárok uplatněný v tomto řízení však bylo možno, byť z části posoudit z jiného právního titulu, a to jako nárok na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele ve smyslu ust. § 87 odst. 1, věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru. Jedná se o speciální ustanovení k ustanovením občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Soud teprve stanoví povinnost žalované vrátit jistinu poskytnutého mu úvěru, žalovaná tak doposud v prodlení není a nemůže být zavázána k úhradě úroků z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v řízení zcela pasivní a netvrdila nic o svých aktuálních majetkových poměrech a možnostech splácení dlužné částky ničeho, neshledal soud důvody k rozložení povinnosti žalované do splátek, ale zavázal ji k úhradě celé dlužné částky ve standartní lhůtě stanovené zákonem, tj. do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalované byla vyplacena ze strany žalobkyně částka 100 000 Kč, a to na její bankovní účet. Žalovaná přitom uhradila dle tvrzení žalobkyně a jí předložených listin 9 315 Kč. Žalovaná tak byla zavázána uhradit žalobkyni podle § 87 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. částku 90 685 Kč, tj. rozdíl mezi částkou 100 000 Kč a částkou 9 315 Kč. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.

9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil podle procesního úspěchu obou účastníků, přičemž soud zohlednil i výši úrokového příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 90 685 Kč, tj. 76 % předmětu řízení a neúspěšná co do částky 28 615,27 Kč, tj. 24 % předmětu řízení, a má tedy nárok na náhradu 52 % nákladů řízení (76-24). Celkové náklady řízení uplatněné žalobkyní činí 4 088 Kč a tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 008 Kč a cestovného ve výši 80 Kč za cestu zástupce žalobkyně k jednání soudu autobusem z , adresa, a zpět. Ve zbytku se žalobkyně práva na náhradu nákladů řízení vzdala. Na nákladech řízení byla žalobkyni přiznána částka 2 126 Kč, tj. 52 % z částky 4 088 Kč.