28 C 285/2023

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Pešlovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 35 769,75 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 35 769,75 Kč s kapitalizovaným smluvním úrokem z prodlení ve výši 189,06 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 412,50 Kč, smluvním úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 35 769,75 Kč za dobu od 11. 8. 2021 do zaplacení, úrokem ve výši 18 % ročně z částky 35 769,75 Kč za dobu od 11. 8. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení pohledávek ve výši 35 769,75 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 189,06 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 412,50 Kč, smluvního úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 35 769,75 Kč za dobu od 11. 8. 2021 do zaplacení a úroku ve výši 18 % ročně z částky 35 769,75 Kč za dobu od 11. 8. 2021 do zaplacení, jako nároky ze Smlouvy o kontokorentním úvěru č. , Anonymizováno, , uzavřené mezi právní předchůdkyni žalobkyně , právnická osoba, ., IČ: , IČO, a žalovaným dne 1. 3. 2019. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěrový rámec až do výše 30 000 Kč k běžnému účtu žalovaného číslo , č. účtu, . Za čerpání kontokorentního úvěru se žalovaný ve smlouvě zavázal hradit úroky s úrokovou sazbou ve výši 18 % ročně, které byly splatné měsíčně, a dále poplatky za poskytnuté bankovní služby ve výši podle Smlouvy a sazebníku (zejména jednorázový poplatek za poskytnutí úvěru, měsíční poplatky za správu a vedení úvěru). Čerpaný úvěr se žalovaný zavázal splácet průběžně, a to formou odepsání peněžních prostředků ze svého běžného účtu, k němuž byl kontokorentní úvěr sjednán. Za tím účelem byl povinen zajistit na tomto běžném účtu dostatečný kreditní zůstatek. Současně byl povinen nepřekročit poskytnutou výši úvěrového rámce. Žalovaný překročil povolenou výši úvěrového rámce a nezaplatil v termínu splatnosti dlužné částky, a to ani na základě upomínek zaslaných bankou. V důsledku tohoto závažného porušení smluvních povinností banka využila svého práva a souladu se smlouvou a obchodními podmínkami prohlásila celý kontokorentní úvěr za splatný a ke dni 18. 7. 2021 odstoupila od smlouvy o běžném účtu a vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky ve výši 35 869,75 Kč ve stanovené lhůtě. Dlužná částka však nebyla ze strany žalovaného řádně a včas uhrazena. Neuhrazená dlužná částka se tak úročí od 19. 7. 2021 dále až do zaplacení úrokem z úvěru se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 18 % ročně a neuhrazená dlužná částka sestávající se z dlužné jistiny úvěru a poplatků se úročí dále také úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 19. 7. 2021 do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2022, a to s účinností ke dni 15. 12. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k plnění, na kterou však žalovaný nereagoval a ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Předvolání bylo žalovanému doručeno více než deset dnů před jednáním, náhradní formou dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalovaný se z účasti u jednání neomluvil, ani nepožádal o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a současně v omluvené nepřítomnosti žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

4. Ve smlouvě o postoupení pohledávek podepsané za postupitele a za postupníka dne 15. 12. 2022, se , právnická osoba, ., IČ: , IČO, jako postupitel a žalobkyně jako postupník dohodly, že postupitel postupuje postupníkovi pohledávky vzniklých ze smluv o úvěru, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými klienty jako dlužníky, specifikovaných v příloze smlouvy – seznamu pohledávek. V seznamu postoupených pohledávek je specifikována pohledávka za žalovaným (označený jménem, příjmením a rodným číslem) pod položkou č. , hodnota, . V dohodě o úhradě úplaty ze dne 15. 12. 2022 je potvrzeno přijetí úplaty za postoupení pohledávek č. 4/2022. V dopise „Oznámení o postoupení pohledávek“ ze dne 5. 1. 2023, oznamuje právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému postoupení pohledávky ze Smlouvy o účtu ze dne 30. 5. 2016 a Smlouvy o kontokorentním úvěru č. , Anonymizováno, , na nového věřitele, žalobkyni.

5. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních služeb ze dne 30. 5. 2016 soud zjistil, že byla uzavřena mezi , právnická osoba, ., IČ: , IČO, a žalovaným. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně vedla pro žalovaného běžný účet č. , č. účtu, . Z návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí kontokorentního úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 28. 2. 2019 ve spojení s listinou akceptace návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí kontokorentního úvěru číslo žádosti , Anonymizováno, ze dne 1. 3. 2019, soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému na účtu č. , č. účtu, kontokorentní úvěr ve výši 30 000 Kč. , úvěr bude úročen, žalovaný je povinen hradit poplatek za správu a vedení úvěru. Úvěr je povinen splácet průběžně.

6. Žalobkyně k procesu posouzení úvěruschopnosti žalovaného uvedla, že právní předchůdkyně při posuzování schopnosti žalovaného splácet vycházela zejména z údajů poskytnutých žalovaným, žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, žalovaný byl zkontrolován v interním systému žalobkyně, registru SOLUS, registru NRKI/BRKI. K těmto tvrzením žalobkyně doložila listinné důkazy. Z výstupu z jednotlivých registrů soud vzal prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala před uzavřením smlouvy údaje o žalovaném z těchto registrů. Z listiny doplnění žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru – kontokorent ze dne 28. 2. 2219 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně měla při posuzování úvěruschopnosti žalovaného informace uvedené v této listině, a to že žalovaný je svobodný, bydlí s rodiči, má základní vzdělání, počet nezaopatřených dětí v domácnosti 0 zaměstnavatel žalovaného je , právnická osoba, ., výše příjmu (označeného jako „prohlášený“) je 16 000 Kč, měsíční výdaje ve výši 4 100 Kč z toho výdaje na bydlení 2 000 Kč, výdaje na domácnost 2 000 Kč, splátky úvěrů 0 Kč. Žalobkyně dále doložila výpisy z účtu žalovaného č. , č. účtu, za období 1. 7. 2018 – 28. 2. 2019, z těchto výpisů soud zjistil, že v měsíci červenci 2018 až lednu 2019 byly na účet každý měsíc připisovány platby od úřadu práce - příspěvek na bydlení a příspěvek na dítě, a od České správy sociálního zabezpečení - dávka peněžité pomoci v mateřství, v měsíci únoru 2019 pak již jen od úřadu práce - příspěvek na bydlení a příspěvek na dítě. Teprve v měsíci únoru 2019 je připsán na účet také jiný příjem a to od , jméno FO, a.s. Je tedy zjevné, že údaje vyplývající z výpisu z účtu žalovaného jsou v rozporu s údaji uvedenými v žádosti o úvěr.

7. Vzhledem k níže podanému právnímu posouzení věci soud z ostatních důkazů nezjistil pro rozhodnutí ve věci právně relevantní skutečnosti.

8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), když právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel postoupila pohledávku bez souhlasu dlužníka žalobkyni, a postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne uzavřena smlouva, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému opakovaně částku do sjednané výše a žalovaný se zával zavázal poskytnutou částku vrátit a uhradit úroky, na smlouvu tak v plném rozsahu dopadá regulace stanovená zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), neboť žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), když jednal mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 ZoSÚ. Na právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Soud má zato, v souladu s ustálenou judikaturou, vycházející z premis stanovených Nejvyšším soudem ČR v rozhodnutí 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 a nálezu Ústavního soudu ČR sp.zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019, že je nutno pro závěr o postupu s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, trvat na tom, že poskytovatel úvěru se nemá spokojit pouze s tvrzeními od spotřebitele, ale musí mít tato tvrzení ověřena z jiných zdrojů. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů žadatele o úvěr, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr.

9. Soud došel k závěru, právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala při posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí, když v rámci posouzení nezohlednila informace, které měla k dispozici z výpisu z účtu žalovaného, když tyto informace navíc byly v rozporu s tím, co žalovaný uvedl v žádosti o poskytnutí úvěru. Na účet nebyla připisována mzda od tvrzeného zaměstnavatele, naopak byly připisovány sociální dávky, příspěvek na bydlení a peněžitá podpora v mateřství a příspěvek na dítě, což je v rozporu s tím, že v žádosti žalovaný uvedl, že nežije v domácnosti s nezaopatřeným dítětem. Nedošlo tak ověření příjmu žalovaného, ani výdajů na bydlení. Právní předchůdkyně žalobkyně tak při určení částky, se kterou žalovaný disponuje po uhrazení měsíčních nákladů a ze které může hradit úvěr, vyšla z nedostatečně zjištěných a ověřených údajů, resp. údajů o nichž musela, resp. alespoň měla, vědět, že mohou být nepravdivé, a nepřistoupila k jejich ověření. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, tedy poskytla žalovanému jako spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou prvou, což je dle ust. § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ stíháno sankcí neplatnosti smlouvy. Zákonnou konstrukci neplatnosti smlouvy dle § 87 odst. 1 ZoSÚ je nutno z hlediska smyslu a účelu zákona vykládat jako neplanost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, je jednáním, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru), způsobující tak neplatnost právního jednání dle § 580 o. z. a podle § 588 o. z. se k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu.

10. Je – li smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným absolutně neplatná ve smyslu ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ, a to pro porušení povinnosti zapůjčitele řádně před uzavřením spotřebitelské smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, vznikla žalovanému povinnost vrátit žalobkyni jistinu dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ, jiné povinnosti mu z neplatné smlouvy nevznikly. Žalobkyně však ani po poučení soudem neuvedla, částku prostého čerpání úvěru, tj. kolik žalovaný celkem na úvěru vyčerpal s očištěním od poplatků a úroků, a částky kolik celkem na úvěr uhradil za celé smluvní období. Z předloženého výpisu ze dne 30. 6. 2021 tyto skutečnosti rovněž zjistitelné nejsou. Soud tak neměl jak určit výši povinnosti žalovaného (výši dlužné jistiny), proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnýz účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady v řízení nevznikly.