5 C 47/2023

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl soudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno zastoupená advokátkou Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne , datum, , se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 %, ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 11,75 %, ročně od , datum, do zaplacení, jakož i nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, . Konstatovala, že působí na trhu jako dodavatel energií a uzavřela s žalovanou smlouvu o dodávce energií dne , datum, . Na základě uvedené smlouvy dodala žalované energii a její cenu vyfakturovala, a to fakturou číslo , hodnota, znějící na částku , částka, splatnou , datum, , na níž bylo uhrazeno žalovanou celkem , částka, , zbývá tak uhradit , částka, . Fakturou číslo , hodnota, byla vyúčtována částka , částka, splatná , datum, . Ke dni podání žaloby tak žalobkyně dluží , částka, , když tato částka nebyla uhrazena i přes písemnou upomínku před podání žaloby datovanou , datum, .

2. Soud ve věci vydal dne , datum, elektronický platební rozkaz č. j. , Anonymizováno, proti němuž v zákonné lhůtě podala žalovaná odpor s následným vyjádřením, jímž se domáhala zamítnutí žaloby. Jednotlivé argumenty žalované, pro které se domáhala zamítnutí žaloby, budou popsány níže.

3. Podáním odporu byl elektronický platební rozkaz zrušen dle § 174 odst. 2 za užití § 174a odst. 3 o. s. ř.

4. Soud ve věci provedl důkazní řízení, veden návrhy účastnic, z něhož dovodil následující skutková zjištění a právní závěry.

5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny bylo prokázáno, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako obchodníkem a žalovanou jako zákazníkem dne , datum, . Smlouvou se zavázala žalobkyně dodávat elektřinu žalované do odběrného místa na adrese , adresa, p. č. , hodnota, , , adresa, . Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do , datum, s předpokládaným termínem zahájení dodávky , datum, . Z obsahu smlouvy bylo prokázáno, že byla dohodnuta za dodávku elektřiny individuální cena ve vysokém tarifu (dále jen VT) , částka, za MWh a v nízkém tarifu (dále jen NT) , částka, za MWh, a měsíční zálohy ve výši , částka, . Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky (dále jen VOP). Z předávacího protokolu bylo zjištěno, že k datu , datum, bylo předáno odběrné místo ze stávajícího odběratele - , jméno FO, - , Anonymizováno, na nového odběratele - žalovanou (jejíž jednatel je , jméno FO, , jak podpořeno výpisem z obchodního rejstříku žalované), když , jméno FO, dal , datum, souhlas s přihlášením odběru elektřiny v odběrném místě žalované (podpořeno listinným důkazem na č. l. 129 p. v. spisu). VOP, které byly nedílnou součástí shora uvedené smlouvy, jak evidentní z obsahu smlouvy samotné, a které žalovaná podepsala dne , datum, , konkrétně článek 6.12. uvedl, že pokud je smlouva uzavřena na dobu určitou, což byl daný případ, a neprojeví-li kterákoli smluvní strana vůli smlouvu vypovědět, prodlužuje se smlouva na stejné období, na které byla uzavřena (automatická prolongace). V daném případě ani nebylo tvrzeno, že k výpovědi smlouvy došlo, proto smlouva byla prodloužena od , datum, na stejné období, jako byla uzavřena smlouva ze dne , datum, . V průběhu tohoto smluvního vztahu tytéž smluvní strany, tedy jak žalobkyně, tak žalovaná, uzavřely dne , datum, dodatek ke smlouvě účinný od , datum, do , datum, . Z obsahu dodatku bylo prokázáno, že tímto dodatkem se smluvní strany dohodly na změně smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, to znamená na změně smlouvy uzavřené dne , datum, , když právní vztahy se řídí obchodními podmínkami sdružených služeb dodávky elektřiny (dále jen OP), které jsou nedílnou součástí. OP žalovaná podepsala rovněž dne , datum, , jako dodatek. Z obsahu dodatku byla prokázána individuální cena ve VT , částka, a v NT , částka, za MWh.

6. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi účastnicemi řízení byla platně dne , datum, uzavřena kupní smlouva dle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů, energetický zákon (dále jen EZ) a dne , datum, nová smlouva o sdružených službách dodávky energie, která změnila obsah smlouvy předchozí. Změna se týkala ceny za dodávku energie a rovněž obchodních podmínek, které byly nově upraveny v OP namísto v původních VOP. Tedy smluvní vztah s účinností od , datum, měl novou podobu tedy tu, která byla upravena dodatkem a OP, když na tomto obsahu smluvního vztahu se smluvní strany shodly, shodu potvrdily svým podpisem, žalovaná též podpisem OP. Soud proto shledal nedůvodný odkaz žalované na VOP, konkrétně článek II. bod 8 v souvislosti s fakturačním obdobím od , datum, do , datum, , které se již řídilo, jakož i celý smluvní vztah účastnic dodatkem z , datum, , potažmo OP, když OP problematiku ceny a platebních podmínek řešily v článku IV. (o tomto blíže bude pojednáno níže).

7. Na základě uzavřené kupní smlouvy v intencích § 50 odst. 1 EZ, dodávala žalobkyně žalované do sjednaného odběrného místa elektřinu, tedy svůj závazek ze smlouvy pro ni vyplývající splnila. Žalovaná plnění přijala, když za odebranou energii byla žalované vystavena dne , datum, faktura číslo , hodnota, na částku , částka, s datem splatnosti , datum, , fakturačním obdobím , datum, - , datum, (uvedené bylo prokázáno zmíněným daňovým dokladem). Z fakturované částky žalovaná uhradila toliko , částka, , jak bylo prokázáno příkazem k úhradě datovaným , datum, , a nakonec i tuto platbu učinily účastnice řízení nespornou na jednání. Žalovaná odmítla zbytek - žalovanou částku, ve výši , částka, žalobkyni uhradit z několika důvodů níže uvedených.

8. Žalovaná jednak sporovala v podání ze dne , datum, množství odebrané elektřiny, uvedla, že vyúčtování vycházelo z data ukončení smlouvy, tj. , datum, ze stavu elektroměru (VT a NT) stanoveného odhadem žalobkyně, kterým byl překročen skutečný stav. Ze zprávy , právnická osoba, ., bylo prokázáno, že provozovatel distribuční soustavy předal do informačního systému operátora trhu údaje z měření spotřeby elektřiny pro účely vyúčtování dodávky elektřiny, když porovnáním těchto údajů za období od , datum, do , datum, dodaných provozovatelem distribuční soustavy a uvedených v daňovém dokladu číslo , hodnota, , lze dospět k závěru, že množství odebrané energie ve VT i NT se shodují. Na přímý dotaz soudu, zda obrana žalované spočívá nadále v tom, že ve faktuře je uvedena nesprávná výše odebrané elektřiny, žalovaná odpověděla, že nikoliv. Nesprávnou výší prý brojila jen při reklamaci vyúčtování, nikoliv v tomto řízení (viz jednání dne , datum, ). Vzhledem k tomu, že žalovaná již nesprávnou výši odebrané a ve faktuře žalobkyní uvedené energie nerozporovala, soud zamítl důkazní návrh stavem elektroměru při ukončení smlouvy, dotazem na , Anonymizováno, k odběru distributorem pro nadbytečnost a vycházel z množství odebrané energie uvedeného v daňovém dokladu. K důkazu sice provedl e-mail ze dne , datum, (na č. l. 107 spisu), ale s ohledem na změnu obrany žalované z něj nedovodil pro věc žádných zjištění.

9. Žalovaná dále argumentovala tím, že žalobkyně jednostranně zvýšila cenu za dodávku energie a to ve VT z , částka, na , částka, za MWh a v NT z , částka, na , částka, za MWh, když k jednostrannému zvýšení ceny nebyla oprávněna, neboť cena byla sjednána jako cena fixní. To, že se jednalo o cenu fixní, dovozovala žalovaná z označení ceny ve smlouvě jako ceny individuální a z toho, že k navýšení ceny v průběhu existence smluvního vztahu i jeho prolongace nedošlo a i z toho, že strany mezi sebou jinak nejednaly (viz ústní jednání , datum, ).

10. Jak bylo výše uvedeno, účastnice řízení v dodatku ze dne , datum, sjednaly cenu individuální za VT , částka, a za NT , částka, za MWh, když smluvní vztah blíže byl upraven OP. Ze samotného označení ceny jako ceny individuální však nelze dospět k závěru, že jde o cenu neměnnou pro zákazníka po celou dobu trvání smluvního vztahu, tedy cenu fixní, která by se za žádných okolností neměla změnit. Již ze samotného textu článku IV. bod 1 OP je zřejmé, že cenu za dodávku komodity (zde elektřiny) bylo možné sjednat jako cenu individuální nebo jako cenu dle ceníku. Logickým i gramatickým výkladem uvedeného článku OP lze uzavřít, že zákazník s dodavatelem mohl mít sjednanou buď cenu dle ceníku, anebo jinou než ceníkovou, tzv. individuální, která byla sjednána s konkrétním zákazníkem tak, aby co nejlépe vyhovovala jeho potřebám, uvažované spotřebě, případně i dalším skutečnostem, a na které se smluvní strany dohodly. Ze samotného označení „individuální“ v textu dodatku navíc v kontextu se zněním článku IV. bod 1 OP nelze mít za to, že cena individuální je cenou fixní, tedy neměnnou po celou dobu trvání závazkového vztahu. Ani tvrzení žalované, že v průběhu prolongace smluvního vztahu, to znamená do doby, než byl uzavřen dodatek dne , datum, (tedy nový smluvní vztah) nebyla cena zvyšována a tudíž i z toho lze usuzovat, že šlo o cenu fixní, není logickým závěrem o neměnnosti, stálosti ceny za odebranou komoditu. Rovněž poukaz žalované na to, že ceníkové ceny se měnily, zatímco cena sjednaná s žalovaným jako cena individuální nikoliv neznamená, že nebylo možné jednostranně cenu za dodávku komodity zvýšit. V článku IV. bod 3 OP bylo naopak sjednáno právo dodavatele měnit cenu za dodávku komodity, to znamená cenu bez rozdílu ceny ceníkové či individuálně sjednané z důvodu změn na trhu s energiemi, změn nákupních cen komodity, měnových/kurzových změn i jiných podstatných změn na makroekonomické či mikroekonomické úrovni. Soud proto uzavřel, že cena za dodávku elektřiny, jež byla sjednána v dodatku ze dne , datum, , je sice cenou individuální, nikoliv však fixní. V této souvislosti je vhodné uvést, že žalovaná ve smluvním vztahu nebyla spotřebitelem, tedy slabší smluvní stranou, ale podnikatelem v intencích § 421 o. z. (podpořeno výpisem z obchodního rejstříku žalované), tedy ustanovení na ochranu spotřebitele obsažená v § 1810 a následující o. z., jakož i ustanovení obsažená v EZ na ochranu spotřebitele se na žalovanou nevztahovala. Bylo tak na žalované, aby při uzavření smluvního vztahu s žalobkyní si počínala obezřetně, zjistila, zda cena je cenou fixní pro celou dobu trvání smluvního vztahu, či pouhou cenou individuálně sjednanou s konkrétním zákazníkem – žalovanou, která však za určitých sjednaných podmínek podléhá možnému jednostrannému zvýšení.

11. Z článku IV. bod 3 OP, kterými se smluvní vztah účastnic od , datum, řídil, je nutné vycházet při hodnocení toho, zda bylo možné, aby žalobkyně jednostranně cenu dodané komodity zvýšila. Lze uzavřít, že ujednání smluvních stran obsažené v OP jednostranné zvýšení ceny dodavatelem umožňovalo, a to ceny jak ceníkové, tak individuální (neboť článek IV. bod 3 OP hovoří o ceně obecně, to znamená bez rozlišení ceny ceníkové či individuální), a to za určitých podmínek. V této souvislosti je vhodné uvést, že právo dodavatele elektřiny jednostranně zvýšit cenu dodávky elektřiny (nebo i změnit jiné smluvní podmínky), to je měnit obsah závazku stran smlouvy, jejímž předmětem je dodávka elektřiny, není právem ze zákona, takové právo nevyplývá z § 11a EZ či jiného ustanovení EZ ani z jiného zákona. Dodavateli tak může svědčit právo zvýšení ceny dodávky elektřiny jedině tehdy, pokud bylo takové oprávnění založeno smluvně, tedy bylo-li tak mezi smluvními stranami sjednáno. Jednostranné zvýšení ceny dodávky elektřiny v daném případě bylo mezi smluvními stranami sjednáno, jak zřejmé z OP (článek IV. bod 3), jež byly nedílnou součástí dodatku ze dne , datum, . V dodatku, jakož i OP bylo sjednáno právo dodavatele jednostranně zvýšit cenu dodávky elektřiny z důvodu změn na trhu s energiemi, změn nákupních cen komodity, měnových/kurzovních změn i jiných podstatných změn na makroekonomické či mikroekonomické úrovni, tedy ve smlouvě byl sjednán objektivní, vážný a konkrétní důvod (podmínka), pro který měl dodavatel právo jednostranně změnit smluvní podmínky, a tím tak zasáhnout do obsahu závazku smluvních stran.

12. Žalobkyně přistoupila k jednostrannému zvýšení ceny dodávky elektřiny s účinností od , datum, , což oznámila žalované e-mailem ze dne , datum, , jak prokázáno obsahem e -mailu, dokladem o jeho odeslání. Ostatně žalovaná připustila, že jí oznámení o jednostranném zvýšení ceny bylo doručeno. Sám jednatel žalované na jednání soudu uvedl, že e-mail obdržel a z něj seznal zvýšení ceny za dodávku elektřiny. Z obsahu e-mailu bylo prokázáno, že žalobkyně přistoupila k jednostrannému zvýšení ceny za dodávku elektřiny, v daném případě ve VT na , částka, a v NT na , částka, za MWh, když dle dodatku smlouvy ze dne , datum, je zřejmá distribuční sazba , Anonymizováno, . K tomuto kroku přistoupila z důvodu bezprecedentní situace na energetickém trhu, kdy jen od začátku letošního roku ceny elektřiny na rok 2022 vzrostly o téměř 600 %, kdy růst i nadále pokračuje a stabilizace situace není v dohlednu (viz graf níže). Z grafu vývoje ceny bylo zřejmé, že v první polovině října 2021 cena za elektřinu stoupla lehce nad , částka, za MWh, poté se dostala pod hladinu , částka, za MWh, ale koncem prosince 2021 opět vzrostla na hladinu , částka, za MWh, zatímco v březnu 2021, (kdy byl uzavřen dodatek), cena činila částku lehce pod , částka, za MWh. Z vývoje ceny zaznamenané v grafu je zřejmé, že cena na trhu se zvýšila v porovnání s březnem 2021 o 100 %. Razantní navýšení cen na trhu s touto komoditou ostatně vyplynulo i z odůvodnění rozhodnutí ministryně financí o promítnutí daně z přidané hodnoty z důvodu mimořádné události ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, , z něhož je zřejmé, že v posledních měsících vzrostly ceny elektřiny na trzích s touto komoditou několikanásobně, kdy v říjnu 2020 byla průměrná cena elektřiny , částka, za MWh a aktuálně (tzn. v říjnu 2021) , částka, za MWh, proto za splnění určitých podmínek ministryně financí prominula DPH v období od , datum, do , datum, . A právě razantní navýšení cen vedlo k vydání uvedeného rozhodnutí ministryni financí. Rovněž markantní nárůst cen za dodávku uvedené komodity zachytil historický vývoj ceny elektřiny (listinný důkaz na č. l. 138 spisu). Soud proto uzavřel, že žalobkyně přistoupila důvodně k jednostrannému zvýšení ceny v souladu s obsahem ujednání obsaženém v dodatku, potažmo OP. Samotné navýšení na částku , částka, z původních , částka, za MWh (VT) se soudu jevilo jako přiměřené s ohledem na zmíněný nárůst ceny dané komodity prezentovaný v odůvodnění ministryně financí (z , částka, na , částka, za MWh). Je sice pravdou, že , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., s níž následně uzavřela žalovaná smluvní vztah, dodávala žalované elektřinu za , částka, za MWh, avšak jak ve VT, tak v NT, nerozlišovala cenové hladiny VT a NT, jak činila žalobkyně, avšak opět jde o částky vyšší než obsažené v dodatku ze dne , datum, . Uvedené bylo prokázáno e-mailem společnosti , Anonymizováno, , datum, a její mimořádnou fakturou číslo , hodnota, . O překotném nárůstu cen na trhu svědčí i cenová nabídka , právnická osoba, ., ze dne , datum, , platná od , datum, , v níž byla prezentována obchodní cena za MWh ve VT bez DPH , částka, , u MND se jednalo o částku , částka, za MWh ve VT, u , právnická osoba, , o částku , částka, ve VT a , částka, v NT, jak doloženo jednotlivými nabídkami, tj. listinnými důkazy na č. l. 155-157 p. v. spisu, rovněž i grafickým vývojem elektřiny na trhu, (listinný důkaz na č. l. 146), a krachem jednotlivých energetických skupin (viz listinný důkaz na č. l. 148-150 spisu).

13. Soud proto uzavřel, že smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřená , datum, mezi účastnicemi řízení umožňovala jednostranné navýšení ceny za dodávku elektřiny, a to za podmínek v OP vymezených, když situace na trhu s energií koncem roku 2021 popsaná shora, představovala naplnění těchto podmínek uvedených v OP svědčících pro jednostranné navýšení ceny za dodávku komodity dodavatelem, k níž žalobkyně přistoupila.

14. V e-mailu ze dne , datum, , kterým žalobkyně oznámila žalované jednostranné navýšení ceny, bylo obsaženo poučení o právu žalované na odstoupení od smlouvy bez uvedení důvodu, a to až do šesti měsíců od data účinnosti této změny. Takovéto poučení bylo zcela v souladu s § 11a odst. 5 EZ (platného a účinného ke dni uzavření smlouvy).

15. Žalovaná udělila dne , datum, plnou moc e Yello CZ, k. s., na základě které e-mailem ze dne , datum, žalovaná prostřednictvím tohoto zmocněnce odstoupila z důvodu zvýšení ceny od smlouvy, zároveň požádala o neprodlené sdělení data ukončení dodávky elektřiny. Uvedené bylo prokázáno dohodou o plné moci, jakož i e-mailem z , datum, .

16. Lze uzavřít, že žalovaná využila svého práva vymezeného v § 11a odst. 5 EZ a od smlouvy odstoupila. Byla vyrozuměna o zvýšení ceny dodávky elektřiny emailem z , datum, s účinností zvýšení ceny od , datum, , měla tak právo odstoupit od smlouvy do třech měsíců od data účinnosti zvýšení ceny, což učinila včas e-mailem z , datum, . Dle § 11a odst. 6 poslední věta EZ odstoupení v daném případě bylo účinné k poslednímu dni kalendářního měsíce, který následoval po měsíci, ve kterém bylo odstoupení doručeno žalobkyni, to znamená k , datum, . Ostatně i k tomuto datu žalobkyně ukončení smluvního vztahu evidovala, jak zřejmé z listiny označené „seznam zákazníka-odběrných míst“ (listinný důkaz na č. l. 194, 195 spisů) a žalovaná akceptovala, jak vyjádřila v e-mailu svého zmocněnce z , datum, .

17. Shrnutím shora uvedeného lze konstatovat, že žalobkyně dodávala na základě smluvního vztahu vzniklého smlouvou ze dne , datum, do odběrného místa žalované elektřinu, a to za sjednanou cenu ve VT , částka, a v NT , částka, za MWh a od , datum, do , datum, , kdy nastaly účinky odstoupení od smlouvy, za jednostranně zvýšenou cenu ve VT , částka, a v NT , částka, za MWh. V této souvislosti je vhodné zmínit, že odstoupením od smlouvy závazek zaniká ex tunc (od počátku), avšak v případě dodávkových smluv se uplatňuje § 2004 odst. 3 o. z., podle kterého zavazuje-li smlouva dlužníka k nepřetržité či opakované činnosti nebo k postupnému dílčímu plnění, může věřitel od smlouvy odstoupit jen s účinky do budoucna.

18. Podle § 11a odst. 6 druhá věta EZ uplatnění práva na odstoupení nesmí být spojeno s žádnými finančními nároky vůči zákazníkovi (zde žalované). Tato úprava se vztahuje k odstoupení dle § 11a odst. 5 EZ, tedy k odstoupení, které zákazník může učinit, pokud držitel licence zvýší cenu elektřiny, což byl daný případ. Otázkou snad může být, zda se finančními nároky v tomto ohledu může myslet i vyúčtování za danou komoditu, a to podle již zvýšených cen, došlo-li k nim. Zákazník odebranou komoditu za vyšší cenu zcela jistě zaplatit musí, neboť ke zvýšení ceny došlo v souladu se smlouvou, a pokud zákazník využil svého práva od smlouvy odstoupit, tak ve smyslu § 2004 odst. 3 o. z., s účinky do budoucna. Opačný výklad by jen těžko byl e ratione legis. Zde lze plně odkázat na komentář k § 11a EZ, konkrétně Zdvihal, Z., Svěráková, J., Med J., Osadská, J., a kol. Energetický zákon, Komentář. 1. vydání Praha: C. H. Beck, 2020, 1805 s.

19. Ve světle shora uvedeného právního názoru, pokud žalobkyně dodávala v období od , datum, do , datum, žalované do odběrného místa elektřinu, žalovaná tuto elektřinu odebírala, a následně odebraná elektřina byla vyúčtována daňovým dokladem číslo, tel. číslo, , v němž od , datum, se kalkuluje se zvýšenou cenou, učinila tak v souladu se zákonem (prokázáno obsahem daňového dokladu), žalovaná tak má povinnost takto zvýšenou cenu za dodanou a jí odebranou komoditu žalobkyni zaplatit.

20. Až potud soud argumentaci žalované, pro níž by měla být žaloba zamítnuta, shledal nedůvodnou. Jinak tomu bylo při obraně žalované spočívající v tom, že žalobkyně při vyúčtování za období od , datum, do , datum, nezohlednila 0 % daň z přidané hodnoty (dále jen DPH). Žalovaná brojila tím, že za listopad, prosinec 2021 zálohy ve vyúčtování byly zohledněny celé (včetně DPH) a jako takové započteny na základ daně. Žalobkyně měla v souladu s metodikou Ministerstva financí ČR, upřesněnou informací Generálního finančního ředitelství (dále jen GFŘ) zohlednit odpočet nejen ze záloh, ale i z celkového plnění, což se nestalo. K datu , datum, byl znám skutečný stav spotřeby, a to z odečtu distribuční společností, proto datum uskutečnění zdanitelného plnění je jednoznačně datum , datum, , a nikoliv datum , datum, uvedený v daňovém dokladu číslo , hodnota, . Žalovaná tak nesprávným postupem žalobkyně byla zkrácena o zákonný nárok na odpočet DPH z rozdílové částky mezi skutečnou spotřebou a zaplacenými zálohami.

21. Soud při posouzení odůvodněnosti poslední uvedené obrany žalované vycházel z obsahu daňového dokladu číslo , hodnota, , který obsahoval detailní rozpis vyúčtování, jakož i z přehledu položek uvedené faktury. Z obsahu uvedených listin bylo prokázáno, že žalobkyně při vyúčtování dodané komodity kalkulovala s 0 % DPH u zaúčtovaných záloh ve výši , částka, , a to u zálohy číslo , hodnota, , číslo , hodnota, , které byly uhrazeny , datum, a , datum, , když úspora promítnutí daně ze záloh s 0 % DPH činila , částka, . Z daňového dokladu bylo dále prokázáno, že žalobkyni byla známa spotřeba energie k , datum, , jakož i to, že kalkulovala s 21 % DPH u ceny za spotřebovanou silovou elektřinu a s 21 % DPH u ceny za distribuci a souvisejí služby. Soud v oblasti DPH a její kalkulace žalobkyní vycházel z odůvodnění rozhodnutí o prominutí DPH z důvodu mimořádné události ministryně financí (shora specifikovaného), v němž bylo uvedeno za 1) ministryně přistoupila k prominutí DPH při dodání elektřiny včetně přijatých úplat (záloh) na dodání elektřiny, za 2) prominutí DPH se vztahuje na všechna dodání elektřiny, u nichž povinnost přiznat daň z uskutečněného zdanitelného plnění, nebo z přijatelného zdanitelného plnění nastane v listopadu nebo v prosinci 2021, za 3) pokud před uskutečněním zdanitelného plnění při dodání elektřiny, byla přijata před datem uskutečnění zdanitelného plnění úplata, z níž má plátce povinnost přiznat daň dle § 20a odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty, pak se promíjí i daň z přijaté částky této úplaty, pokud tato záloha bude přijata v období listopad až prosinec 2021, za 4) v souladu s principy daně z přidané hodnoty se promíjí daň na výstupu vypočtená ze základu daně dle § 36, § 36a nebo § 37a zákona o dani z přidané hodnoty, to je například včetně vedlejších výdajů spojených s dodáním tohoto zboží, které se zahrnují do základu daně (typicky služby spojené s distribucí elektřiny). Ve světle výše uvedeného s přihlédnutím k obsahu daňového dokladu je zřejmé, že žalobkyně správně kalkulovala pouze s 0 % DPH u zaplacených záloh. Zde lze uvést, že obecné pravidlo pro vznik povinnosti přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby je vymezeno v § 20 zákona č. 235/2004 Sb. (dále jen zákon o DPH). Je-li před uskutečněním zdanitelného plnění přijata úplata, vzniká povinnost přiznat DPH z přijaté částky ke dni přijetí úplaty (zálohy). To znamená, že rozhodnutí Ministerstva financí dopadá pouze na zálohy realizované v listopadu a prosinci 2021. Nadále žalobkyně však zdanila 21 % DPH spotřebu silové elektřiny i cenu za distribuci a souvisejí služby, a to za situace, kdy jí byla známa spotřeba elektřiny k datu , datum, . Ve světle § 21 odst. 4 písm. b) zákona o DPH zdanitelné plnění považuje se za uskutečněné primárně ke dni odečtu z měřícího zařízení. To v daném případě představovalo datum , datum, , nikoliv žalobkyní uvedené datum ve faktuře , datum, . Samotné promítnutí daně se proto projeví u poskytovatele zdanitelného plnění pouze za situace, pokud v předmětném období (listopad, prosinec 2021) přijme zdanitelnou zálohu nebo nastane den uskutečnění zdanitelného plnění stanovený v souladu se zákonem o DPH. V daném případě žalobkyně v listopadu i v prosinci 2021 přijala zálohy a zároveň , datum, došlo k odečtu z měřícího zařízení, tedy nastal den uskutečnění zdanitelného plnění. Z obsahu faktury je však zřejmé, že s touto variantou nebylo kalkulováno, tedy nesprávně za den uskutečnění zdanitelného plnění byl považován , datum, , na místo , datum, , kde by se měla promítnout 0 % DPH, a to jak u ceny za spotřebovanou silovou energii, tak u ceny za distribuci a související služby. Pokud tak nebylo učiněno, vyúčtování realizované daňovým dokladem číslo , hodnota, není vyúčtováním řádným. O řádném vyúčtování lze uvažovat jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby či dodaného zboží ve správné výši. Pokud ve vyúčtování bylo chybně kalkulováno s DPH, takové vyúčtování není řádné, v souladu s předpisy, proto povinnost provést vyúčtování (řádné) nadále trvá. Pokud vyúčtování nebylo provedeno řádně, nemohlo přivodit ani splatnost částky v něm uvedené, to je částky , částka, , respektive žalobou uplatněné , částka, . Za tohoto stavu věci byla žaloba podána předčasně, proto ji soud v plném rozsahu zamítl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno, a to včetně požadovaného úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , jež byly požadovány v souladu s § 3 vyhlášky č. 351/2013 Sb. a nákladů upomínání ve výši , částka, , jejichž výše vyplývala z OP. V této souvislosti soud přiměřeně užil rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 4637/2018, které na daný případ je aplikovatelné.

22. K důkazu byla předložena reklamace, opakovaná reklamace vyúčtování a korespondence vedená mezi účastnicemi řízení týkající se nesouhlasu žalované s vyúčtováním, jakož i určovací žaloba z , datum, , kterou podala žalovaná u Obvodního soudu pro , adresa, , kde řízení je vedeno pod sp. zn. , Anonymizováno, a bylo přerušeno do doby pravomocně skončeného předmětného řízení vedeného u Okresního soudu v Klatovech (viz usnesení, na č. l. 202-202 p. v. spisu). Soud sice k důkazu uvedené listiny provedl, ale nedovodil z nich pro věc žádných zjištění. Soud zamítl důkaz předžalobní výzvou z , datum, , potvrzením o jeho odeslání, sdělením právního zástupce žalované ze dne , datum, , potvrzením o odeslání, které se vztahovaly k určovací žalobě, a to pro nadbytečnost. Pro nadbytečnost zamítl potvrzení o převzetí reklamace z , datum, . K důkazu byla provedena nájemní smlouva a informace o pozemku, ale soud z nich nedovodil pro věc žádných zjištění. Vzhledem k tomu, že otázka uplatněné reklamace neměla pro věc přínos, soud zamítl důkazní návrhy výslechem svědka , jméno FO, , který se měl k této problematice vyjádřit, jakož i k otázce ukončení smluvního vztahu účastnic, když tuto otázku měl soud za prokázanou, jak popsáno shora, z listinných důkazů, proto bylo nadbytečné k dané problematice svědka vyslýchat. Soud k důkazu dále provedl podmínky ochrany osobních údajů podepsané žalovanou , datum, , výpis z obchodního rejstříku společnosti , právnická osoba, ., dopis společnosti , právnická osoba, ., ze dne , datum, , fakturu číslo , hodnota, na částku , částka, , jakož i e-mailovou výzvu k úhradě této částky, ale s ohledem na shora uvedené právní názory z nich nedovodil pro věc žádných zjištění. Soud k důkazu provedl předžalobní upomínku z , datum, k ní se vztahující dodejku, ale nedovodil z nich pro věc žádných zjištění.

23. Výrok o nákladech řízení mezi účastnicemi je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy plným procesním úspěchem žalované ve sporu. Její náklady jsou tvořeny odměnou za zastupování advokátem ve výši , částka, za jeden úkon právní služby dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to za šest úkonů právní služby - příprava převzetí zastoupení, podání odporu s vyjádřením, účast na třech soudních jednáních dne , Anonymizováno, a , datum, , jakož i podání žalované datované , datum, , které bylo učiněno k výzvě soudu. K výše uvedeným úkonům je nutné připočítat vždy režijní paušál ve výši , částka, dle § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky. Žalované přísluší rovněž náhrada cestovních výdajů vynaložených na cestě ze sídla advokátní kanceláře právní zástupkyně žalované k soudnímu jednání a zpět, a to celkem ke třem jednáním, při ujetí , Anonymizováno, kilometrů k jednomu soudnímu jednání a zpět, při průměrné spotřebě pohonné hmoty dle předloženého technického průkazu, ceně pohonné hmoty , částka, za 1 l, základní sazbě , částka, za jeden ujetý kilometr, v celkové výši , částka, v souladu s § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky za užití § 157, § 158 zákona č. 262/2006 Sb. a vyhlášek číslo 85/2023 a 191/2023, když částku , částka, je nutné přiznat třikrát (účast na třech soudních jednáních), kdy celkové cestovní výdaje činí , částka, . Za čas strávený na shora uvedených cestách přísluší rovněž náhrada v celkové výši , částka, v souladu s § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů. K výše uvedeným položkám je nutné připočítat 21 % DPH ve výši , částka, dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., neboť právní zástupkyně žalované osvědčila, že je plátcem této daně. Součet výše uvedených položek činí , částka, . Při úvaze o lhůtě splatnosti této částky soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku24. Soud nepřiznal žalované odměnu, tomu odpovídající režijní paušál a 21 % DPH za dalších žalovanou účtovaných šest úkonu právní služby, a to za reklamaci nároku uplatněného žalobkyní proti žalované , datum, , za sdělení protistraně k výzvě k zaplacení dluhu ze dne , datum, , za sdělení k výzvě soudu ze dne , datum, (účtováno polovinou odměny), za sdělení žalované k dotazu soudu ze dne , datum, (rovněž účtováno polovinou), za prostudování podkladů dodaných k důkazu žalobkyní zaslaných žalované soudem , datum, a za repliku žalované k podání žalobkyně ze dne , datum, , a to z toho důvodu, že soud má za to, že nejde o účelně vynaložené náklady. Jde-li o reklamaci nároku datovanou , datum, , pak jde o korespondenci předcházející soudnímu řízení, jež bylo zahájeno až , datum, , nejde proto o náklad vynaložený v souvislosti s tímto řízením. Ani ustanovení § 11 odst. 1, 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. nezná takovýto úkon právní služby, za který by příslušela odměna ať již v plné, či poloviční výši. Stejně tak je tomu i u reakce žalované na předžalobní upomínku žalobkyně ze dne , datum, . Je sice pravdou, že soud požadoval po žalované sdělení, zda jí byl doručen elektronický platební rozkaz a návrh, a to přípisem ze dne , datum, , na který bylo reagováno podáním žalované ze dne , datum, , avšak tato reakce byla sdělením pouze údaje v oblasti doručování, když v té době byly technické problémy s doručením do datové schránky žalované, jak zřejmé z programu ISAS. Takovéto podání žalované nemělo s projednávanou věcí po hmotněprávní stránce cokoliv společného, nešlo ani o procesní úkon účastníka, tedy nejednalo se o písemné podání ve věci samé v intencích § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, za které by příslušela odměna. Stejně tak tomu bylo i v podání žalované datovaném , datum, , byť bylo učiněno k žádosti soudu. Vzhledem k tomu, že vyjádření žalované ze dne , datum, (za které byla přiznána odměna), svým obsahem vzbuzovalo pochyb o tom, zda jím žalovaná mínila i podání návrhu na přerušení řízení, byla vyzvána k odstranění těchto pochyb. Na výzvu bylo reagováno podáním z , datum, , kterým bylo postaveno najisto, že o návrh na přerušení řízení se nejednalo. Takováto odpověď žalované však není podáním ve věci, za které by příslušela odměna, byť v poloviční výši. Tento úkon opět nelze podřadit pod ustanovení § 11 zmíněné vyhlášky. Žalovaná požádala o zaslání listin - důkazů předložených žalobkyní, soud jejímu požadavku vyhověl , datum, , když se jednalo o listiny na č. l. 105-135, tedy o 30 listů. Za jejich prostudování si žalovaná naúčtovala rovněž odměnu ve výši , částka, . Zde je třeba uvést, že § 11 zmíněné vyhlášky neuvádí takovýto úkon právní služby, za který by příslušela odměna, byť například v poloviční výši. Pokud by soud dle § 11 odst. 3 uvedené vyhlášky užil úkon, který je svou povahou a účelem nejbližší, pak by se pohyboval v ustanovení § 11 odst. 1 písm. f) uvedené vyhlášky. Zde je však třeba uvést, že o studiu spisu se pořizuje záznam, který je součástí soudního spisu, z něhož je zřejmé, kdo, kdy a po jakou dobu spis studoval. Zde však takovýto záznam logicky absentuje. Soud tak neměl řádnou kontrolu o tom, že by zástupkyně žalované listiny skutečně studovala. Navíc nelze přehlédnout, že uvedené listiny v té době nebyly k důkazu soudem provedeny, žalovaná ani nemohla vědět, zda je soud k důkazu provede. Soud z uvedených důvodů proto nepřiznal odměnu za údajně zrealizovaný úkon, prostudování části listinných důkazů zaslaných žalované. Jde-li o repliku žalované datovanou , datum, , pak soud uvádí, že tato byla soudu krátkou cestou v písemné podobě předána na jednání konaném , datum, , soud ji po žalované nežádal, s jejím obsahem se mohl seznámit až na jednání dne , datum, , stejně tak i žalobkyně, kdy žalovaná toto své podání na soudním jednání přednesla. Žalovaná tak své stanovisko obsažené v replice mohla prezentovat přímo na jednání, (což učinila) a nebylo třeba jejího písemného zpracování, a prakticky zdvojnásobení odměny, to znamená, jak za repliku, tak za účast na soudním jednání. Soud proto tento úkon - písemné zpracování ze dne , datum, vyjádření žalované hodnotil jako úkon, který nebyl účelně vynaložen, navíc nebyl ani soudem požadován.