7 C 155/2021

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudcem Mgr. Lubošem Korandou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka , narozeného Datum narození účastníka bytem Adresa účastníka proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zřízení nezbytné cesty

I. Zřizuje se služebnost cesty s právem jezdit přes pozemek parcelní číslo , hodnota, , obec , adresa, , k.ú. , adresa, vedený u , právnická osoba, - , adresa, na LV č. , hodnota, ve prospěch pozemku parcelní číslo St. , Anonymizováno, jehož součástí je stavba rodinného domu , právnická osoba, , obec , adresa, , k.ú. , adresa, vedený u , právnická osoba, - , adresa, na LV č. , hodnota, , a to v rozsahu stanoveném v geometrickém plánu č. , hodnota, v němž je cesta červeně vyšrafována a vyhotoveným úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem , tituly před jménem, , jméno FO, , , adresa, a ověřeným , Anonymizováno, , , adresa, dne , datum, .

II. V rozsahu, v němž se žalobkyně domáhá zřízení služebnosti stezky tedy pěšího průchodu přes pozemek parcelní číslo , hodnota, , obec , adresa, , k.ú. , adresa, vedený u , právnická osoba, – , adresa, na LV č. , hodnota, ve prospěch pozemku parcelní číslo St., Anonymizováno, , Anonymizováno, jehož součástí je stavba rodinného domu , právnická osoba, , obec , adresa, , k.ú. , adresa, vedený u , právnická osoba, – , adresa, na LV č. , hodnota, , se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované úplatu za zřízení služebnosti nezbytné cesty dle výroku I. tohoto rozsudku ve výši , částka, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků, a to včetně vedlejšího účastníka na straně žalobkyně, nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na náhradě nákladů soudního řízení částku ve výši , částka, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit státu na náhradě nákladů soudního řízení částku ve výši , částka, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. O náhradě nákladů řízení o zrušení předběžného opatření vedeného zdejším soudem pod sp. zn. , Anonymizováno, bude rozhodnuto samostatným usnesením.

1. Dne , datum, podala u Okresního soudu v Klatovech žalobkyně návrh, jímž se domáhala zřízení nezbytné cesty k zajištění přístupu k jejímu domu , právnická osoba, stojícím na pozemku parc.č. St. , Anonymizováno, v obci , adresa, . V návrhu stručně uvedla, že zajištění nezbytné cesty je nutné, aby mohla řádně hospodařit s nemovitostí, udržovat ji a opravovat. Uvedla, že nejpřirozenější přístup k její nemovitosti je přes pozemek parc.č. , hodnota, ve vlastnictví žalované, který je dále napojen na veřejnou cestu parc.č. , Anonymizováno, . Se žalovanou se pokusila dohodnout, zaslala jí rovněž předžalobní výzvu. Ze strany žalované měl být učiněn návrh na zaplacení úplaty nebo na výměnu za věcné břemeno cesty k jejímu pozemku parc.č. , Anonymizováno, , který rovněž není spojen s veřejnou cestou. Na straně žalované žalobkyně označila rovněž , Anonymizováno, , za níž v tomto případě jednal , právnická osoba, . Dříve než bylo soudem zahájeno projednání, vzala žalobkyně zpět návrhu vůči státu a soud řízení proti němu zastavil. Podáním ze dne , datum, žalobkyně doplnila žalobní návrh. Zde uvedla, že své nemovitosti nabyla od svého syna darovací smlouvou. Původně nemovitosti vlastnila sama žalovaná, která je poté zčásti prodala a poté se nemovitosti postupně dostaly až do vlastnictví žalobkyně. Pozemek ve vlastnictví žalobkyně je z jedné strany obklopen řekou , Anonymizováno, a ze strany druhé pozemky ve vlastnictví žalované a dalších osob. Od roku , Anonymizováno, , kdy pozemek s domem získala do svého vlastnictví rodina žalobkyně, se užíval k příjezdu k domu pozemek parc.č. , hodnota, ve vlastnictví žalované. Žalobkyně měla za to, že pozemek parc.č. , hodnota, a rovněž i , Anonymizováno, jsou místní komunikací, které slouží mimo jiné i k průjezdu k pozemku parc.č. St. , Anonymizováno, nyní ve vlastnictví žalobkyně. Žalovaná někdy v roce , Anonymizováno, na svém pozemku parc.č. , Anonymizováno, umístila obytný přívěs a začala se zde častěji zdržovat. Užívání pozemků bylo bezproblémové až někdy do roku , Anonymizováno, , kdy žalovaná na svůj pozemek parc.č. , hodnota, umístila nejdříve řetěz a následně dřevěný plot s vrátky a železným sloupem, čímž žalobkyni znemožnila průjezd na její pozemek. Situaci žalobkyně rovněž neúspěšně řešila ve správním řízení. Následně se žalobkyně obrátila na zdejší soud s návrhem na vydání předběžného opatření, jemuž soud usnesením č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, vyhověl. Dále žalobkyně uvedla, že ke svým nemovitostem nemá jiný přístup z veřejné komunikace než přes pozemek parc.č. , hodnota, ve vlastnictví žalované a přes pozemek parc.č. , Anonymizováno, ve vlastnictví třetí osoby. V terénu jsou vyjeté koleje, neboť příjezd užívala nejen žalobkyně, ale i cyklisté, motorkáři nebo zemědělci se svými stroji. Se žalovanou se žalobkyně pokoušela dohodnout, nabízeli jí zřízení věcného břemene za úplatu, odkoupení jejího pozemku nebo výměnu věcných břemen. Žalovaná však striktně odmítá povolit průjezd přes její pozemek, a i přes vydané předběžné opatření je situace napjatá a konfliktní. Žalobkyně uvedla, že má právo na zřízení nezbytné cesty přes pozemek žalované, neboť tato cesta zde v minulosti dlouhodobě fungovala, což je zřejmé z fotomap pořízených již v roce , Anonymizováno, . Existenci a fungování cesty měla potvrdit rovněž obec , adresa, . Navrhla vypracování znaleckých posudků v oboru geodézie za účelem zakreslení nezbytné cesty v šíři nejméně , Anonymizováno, m a rovněž za účelem ocenění, resp. zjištění adekvátní úplaty. Petitorně žalobkyně navrhla, aby soud žalované uložil strpět průchod a průjezd přes pozemek parc.č. , hodnota, v rozsahu zakresleném geometrickým plánem, a to za úplatu zjištěnou znaleckým posudkem.

2. Na straně žalobkyně vystupoval v pozici vedlejšího účastníka její syn. Jeho postoj v průběhu řízení zcela koresponduje se žalobkyní.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila s tím, že s ní nesouhlasí. Ve svém podání ze dne , datum, uvedla, že k nemovitosti žalobkyně přiléhá ostatní komunikace, která dříve sloužila k přístupu k pozemku nyní ve vlastnictví žalobkyně. Tato ostatní komunikace má vést přes brod říčky , Anonymizováno, a navazuje na veřejnou komunikaci. Není tedy nezbytné omezovat její vlastnické právo jen proto, aby si žalobkyně zajistila pohodlnější spojení. Nemovitosti měla žalobkyně nabýt darem, přičemž nevykonala nezbytnou činnost k dosažení přístupu ke svým nemovitostem. Ke správnímu řízení, které žalobkyně iniciovala, žalovaná uvádí, že návrhy byly zamítnuty, s čímž se ona ztotožňuje. Poukázala na to, že je třeba rozlišit mezi cestou pro motorová vozidla a pěší stezkou. Pěší stezce se žalovaná nebrání, neboť ji jako vlastníka tolik nezatěžuje a nepoškozuje pozemek. K zajištění průjezdu motorovými vozidly žalovaná uvádí, že zde není dán veřejný zájem, ale pouze zájem žalobkyně na úkor žalované, nejde tedy o rovinu veřejnoprávní, ale soukromoprávní. K tvrzení žalobkyně, že probíhala jednání o smírném řešení, žalovaná uvedla, že požadovala od žalobkyně zajištění zpevnění pozemku tak, aby nedocházelo k jeho poškozování. Uvedla, že návrh žalobkyně je neoprávněný, v rozporu s judikaturou a rovněž s dobrými mravy, proto navrhla žalobu zamítnout.

4. Soud provedl označené listinné důkazy.

5. Z listu vlastnictví č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, má soud za zjištěné, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí stavebního pozemku parc.č. St. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2, jehož součástí je stavba , právnická osoba, (rodinný dům) a přilehlé zahrady parc.č. , hodnota, o výměře , Anonymizováno, m2.

6. Z listu vlastnictví č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, má soud za zjištěné, že žalovaná je výlučnou vlastnicí pozemku parc.č. , hodnota, o výměře , Anonymizováno, m2, pozemku parc.č. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2 a pozemku parc.č. , hodnota, o výměře , Anonymizováno, m2.

7. Žalobkyně předložila prohlášení vlastníka sousedního pozemku parc.č. , Anonymizováno, , jméno FO, ze dne , datum, , který prohlásil, že v obci , adresa, bydlí od svého narození. Příjezd k domu , adresa, byl vždy po parcele č. , hodnota, a tato cesta byla využívána veřejností cestou do , adresa, a opačným směrem, jezdili po ní cyklisté, parkovala tam auta v zimním období při využívání nedalekého rybníku k bruslení a užívali ji rovněž turisté.

8. Z dopisu ze dne , datum, má soud dále za zjištěné, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zajištění nutné komunikační potřeby k jejímu domu. Za zřízení služebnosti nabídla žalobkyně žalované úplatu ve výši , částka, . Nabídla rovněž žalované, že v její prospěch zřídí služebnost nezbytné cesty na svém pozemku parc.č. St. , Anonymizováno, tak, aby měla žalovaná zajištěn přístup k jejímu pozemku parc.č. , Anonymizováno, , který rovněž není spojen s veřejnou komunikací.

9. Rozhodnutím č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, rozhodl odbor dopravy – dopravní úřad , právnická osoba, , adresa, o zamítnutí žádosti žalobkyně o odstranění pevných překážek (tyče s uzamykatelným řetězem) z veřejně přístupné účelové komunikace nacházející se na pozemkové parcele č. , hodnota, v k.ú. , adresa, . Správní úřad zde uvedl, že nezjistil, že by se na pozemku parc.č. , hodnota, nacházela veřejně přístupná účelová komunikace, která by vykazovala všechny znaky předpokládané zákonem a judikaturou. Dále zde uvedl, že vyjeté koleje na pozemku parc.č. , hodnota, jsou v současné době jediným možným příjezdem k nemovitosti , právnická osoba, ve vlastnictví žalobkyně. Nejedná se ale o cestu, která měla být podle tvrzení žalobkyně užívána po stovky let, neboť podle historických dokumentů cesta vedla původně po pozemku parc.č. , hodnota, . Správní úřad rovněž vyslovil domněnku, že pro spornou cestu přes pozemek parc.č. , hodnota, nelze použít konkludentní souhlas s veřejným užíváním, neboť se jedná pouze o přístup ke dvěma pozemkům (St. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ) a domu , právnická osoba, a proto není potřeba tuto cestu používat veřejností. Při zániku cesty vedoucí přes pozemek č. , hodnota, při břehu potoka a po pozemku , Anonymizováno, není k domu , právnická osoba, jiný alternativní přístup než přes pozemek žalované č. , hodnota, . Správní úřad proto žádost zamítl, když uzavřel, že na pozemku parc.č. , hodnota, se nenachází veřejně přístupná účelová komunikace.

10. Z e-mailové komunikace má soud za zjištěné, že mezi účastnicemi probíhala ještě před podáním žaloby jednání týkající se způsobu užívání pozemku parc.č. , hodnota, ve vlastnictví žalované. Ve zprávě ze dne , datum, sděluje žalovaná žalobkyni, že bylo dohodnuto, že syn žalobkyně spočítá náklady na zpevnění pozemku parc.č. , hodnota, k zajištění přejezdu, přičemž uvedla, že případná dohoda vyžaduje určitý čas. Dne , datum, žalobkyně sděluje žalované, že by nechala nacenit případné náklady na zpevnění cesty č. , hodnota, . Na to reagovala žalovaná zprávou ze dne , datum, , kde uvádí, že souhlasila se služebností na svém pozemku parc.č. , hodnota, a v případě, že by k dohodě došlo, pak požaduje zpevnění cesty, neboť pozemek je zatravněný. Zde již žalovaná vyslovila obavu z toho, že služebností dojde k omezení jejího svobodného pohybu po jejím pozemku. Uvádí, že na pozemek se nevejdou dvě auta a své auto na pozemku nechat stát nemůže, neboť hrozí, že by mohlo být poškozeno. V odpovědi ze dne , datum, (již po podání žaloby) sděluje žalobkyně žalované, že souhlasí s tím, aby žalovaná parkovala na jejím pozemku parc.č. St. , Anonymizováno, , že s tím nemá problém. Připouští rovněž, že by souhlasila se zřízením služebnosti na jejím pozemku tak, aby měla žalovaná zajištěn příjezd na svůj pozemek č. , Anonymizováno, . Žalobkyně zde uvádí, že zpevnění cesty není nutné, nicméně pokud by k němu došlo, pak se na něm měly podílet obě strany. Dne , datum, pak žalovaná sděluje žalobkyni, že na jejím pozemku manžel neparkoval, ale pouze projížděl, a to jen proto, že na pozemku parc.č. , hodnota, se dvě auta nevejdou. Žalovaná souhlasila se zřízením služebnosti k jejímu pozemku výměnou za zřízení služebnosti k pozemku žalobkyně tak, aby měla žalovaná rovněž zajištěn příjezd ke svému pozemku. Trvala na tom, že její pozemek č. , hodnota, bude nadále travním porostem z důvodu ochrany přírody a jeho údržby. Nechce mít z pozemku štěrkovou cestu. Uvedla mj. i to, že její pozemek je natolik malý, že jí bude znemožněn svobodný pohyb po jejím pozemku. Zároveň se vyslovila tak, že ze strany žalobkyně pociťuje nátlak, neboť jsou jí neustále stanovovány nějaké termíny.

11. Z rozhodnutí Odboru výstavby a územního plánování , právnická osoba, , adresa, č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, má soud za zjištěné, že bylo vydáno stavební povolení ke stavebním úpravám domu , právnická osoba, v , adresa, . Stavební úřad zde mj. konstatuje, že stavba se nachází na pozemku stavebníka a pozemek pro stavbu je přístupný po stávající komunikaci, aniž by však tato byla blíže specifikována. Vlastníky domu tehdy byli syn žalobkyně (vedlejší účastník) a jeho manželka. Územním souhlasem téhož úřadu ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, byl vydán souhlas s umístěním stavby – žumpy u domu , právnická osoba, .

12. Prohlášením předsedy , adresa, , jméno FO, má soud za prokázané, že myslivci z toho sdružení nepotřebují přecházet nebo přejíždět přes pozemek parc.č. , hodnota, ve vlastnictví žalované.

13. Obdobným prohlášením obchodní společnosti , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , ze dne , datum, má soud za zjištěné, že tato společnost nikdy nepoužívala shora uvedený pozemek k přejezdu techniky za účelem obhospodařování zemědělských pozemků.14. , jméno FO, ze , adresa, písemně prohlásil, že v dané lokalitě se často pohybuje, vlastní zde nemovitosti. Uvedl, že pana , jméno FO, (právní předchůdce žalobkyně) nikdy neviděl jezdit přes sporný pozemek č. , hodnota, . V době, kdy tyto pozemky vlastnil, tak byly zarostlé a neudržované, dům byl neobyvatelný a vlastník jej neopravoval. Neviděl, že by zde kdy v minulosti parkovali lidé, kteří chodili bruslit na rybník.15. , jméno FO, z realitní kanceláře , jméno FO, sdělil písemně, že v roce , Anonymizováno, zprostředkovávali prodej domu , právnická osoba, v Opálce spolu s pozemky, kdy prodávajícím byl , jméno FO, a kupujícím , tituly před jménem, , jméno FO, a rovněž pak i v roce , Anonymizováno, , kdy , tituly před jménem, , jméno FO, nemovitosti prodal , Jméno žalobkyně, (bývalá snacha žalobkyně). V obou případech měla realitní kancelář upozornit nabyvatele, že jediný přístup k převáděným nemovitostem je přes pozemek parc.č. , hodnota, .16. , jméno FO, v prohlášení ze dne , datum, , že od žalované zakoupil dům , právnická osoba, s pozemky parc.č. St. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v roce , Anonymizováno, . Tyto nemovitosti vlastnil až do roku , Anonymizováno, , kde je prodal novému vlastníkovi , jméno FO, , jméno FO, uvedl, že po celou dobu, kdy nemovitosti vlastnil, tak používal k přístupu pozemek ve vlastnictví žalované parc.č. , hodnota, . V přístupu mu nebylo nikdy nikým bráněno, automobilem zajížděl až přímo k domu , právnická osoba, . Toto jeho prohlášení bylo učiněno v rámci správního řízení vedeného Odborem dopravy , právnická osoba, č.j. , Anonymizováno17. , jméno FO, , bytem , adresa, , písemně prohlásil, že přes jejich blíže nespecifikované pozemky nikdy žádná cesta nevedla. Uvedl, že jejich děda jezdil povozem přes řeku, která je za chalupou v místech, kde se nacházel splav. Z toho prohlášení není seznatelné, kterých nemovitostí se týká.18. , jméno FO, , žalobčina sestřenice z matčiny strany, uvedla, že jezdila s rodiči k dědovi na , Anonymizováno, autem od roku , Anonymizováno, . Auto vždy nechali stát na louce u „, adresa, “. Dále se autem jet nedalo. K domu , právnická osoba, se chodívalo pěšky a nikdo jiný, než členové rodiny na pozemek nesměl. Přes pozemek (není jasné který) nikdy nevedla žádná veřejná ani soukromá cesta.

19. Z historických leteckých snímků z roku , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , které jsou veřejně přístupné např. na webových stránkách , Anonymizováno, ) je zřejmé, že z obce , adresa, vede k domu , právnická osoba, polní cesta, která dále vede přes pozemek parc.č. , hodnota, na pozemek parc.č. St. , Anonymizováno, , kolem domu směrem k říčce , Anonymizováno, , kterou cesta překonává po lávce či brodu a dále cesta vede k silnici vedoucí na , adresa, . Jde o historické snímkování nižší kvality, nicméně cesta je zde zřetelně viditelná.

20. Existenci cesty potvrzuje ve svém vyjádření ze dne , datum, rovněž starosta , adresa, , tituly před jménem, , jméno FO, , které je adresováno Odboru dopravy – dopravní úřad , právnická osoba, , adresa, . Zde je uvedeno, že pozemek parc.č. , hodnota, sloužil v posledních letech před umístěním pevné překážky k příjezdu a přístupu k nemovitosti , právnická osoba, a kromě toho byl v určité míře využíván i pro příjezd na přilehlé zemědělské pozemky. Toto má být zřejmé rovněž z leteckého snímku z roku , Anonymizováno, , z něhož má být patrné, že přes pozemek určitá komunikace vedla.

21. Ze soudem provedeného místního šetření, z něhož byla pořízena ve spise založená fotodokumentace, má soud za zjištěné, že sporná lokalita se nachází mimo intravilán obce , adresa, . Lokalita označená jako „, Anonymizováno, “ se nachází asi , Anonymizováno, metrů severovýchodně od obce , adresa, a , Anonymizováno, metrů od hranice obce , adresa, . Dům , právnická osoba, se nachází na samotě u lesa s rybníkem , Anonymizováno, . Lokalita , Anonymizováno, je od lesa oddělena říčkou , Anonymizováno, . K samotě vede polní cesta odbočkou ze silnice , Anonymizováno, na cestě ze , adresa, . Polní cestu tvoří pozemky parc.č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve vlastnictví třetích osob. Pozemek žalované parc.č. , hodnota, hraničí s cestou, která je na pozemku parc.č. , Anonymizováno, ve vlastnictví , jméno FO, , kdy tímto pozemkem protéká zmíněná říčka , Anonymizováno, . Koryto řeky ne zcela koresponduje se zakreslením v katastrální mapě, neboť v průběhu času zřejmě dochází k vymílání břehu a přirozené změně říčního toku. Polní, zde již spíše lesní cesta, přechází brodem přes řeku a dále vede po pozemku parc.č. , hodnota, ve vlastnictví státu. Z pozemku parc.č. , Anonymizováno, , na němž se nachází lesní cesta, která je místní účelovou komunikací, je vpravo pozemek v vlastnictví žalované parc.č. , hodnota, . V místě je viditelné, že tento pozemek zanedbatelné výměry (, Anonymizováno, m2) je trojúhelníkového tvaru a z lesní cesty , Anonymizováno, na něj odbočuje cesta, která vede k hranici pozemku St. , Anonymizováno, s domem , právnická osoba, . Dům je nově rekonstruovaný, určený k rekreaci, nicméně charakterem může být i trvale obydleným. Na zahradě domu se nachází jímka (žumpa), do níž jsou napojeny kanalizační odpady z domu. Jímka není dále připojena na kanalizaci, je třeba ji vyvážet. Na služebném pozemku parc.č. , hodnota, jsou viditelné vyjeté koleje. V části pozemku žalovaná umístila dřevěnou závoru nebo bránu a zákazovou ceduli, blíže k lesní cestě je pak umístěn vyjímatelný ocelový sloupek se žlutočerným reflexním nátěrem. Hranice mezi služebným a panujícím pozemkem je dlouhá přibližně , Anonymizováno, m. Všechny dotčené pozemky se nachází na rozhraní zemědělských pozemků (polí) a od lesa jsou odděleny zmíněnou říčkou , Anonymizováno, . V severozápadním rohu pozemku parc.č. , hodnota, ve vlastnictví žalobkyně je přechod přes řeku o šíří přibližně , Anonymizováno, metry s korytem zpevněným balvany a betonovými stěnami. V tomto místě byl dříve přechod přes řeku, který je seznatelný na historických fotografiích z roku , Anonymizováno, a , Anonymizováno, Při zachování jisté opatrnosti lze v tomto místě vstupovat na pozemek žalobkyně tzv. suchou nohou, což je ovšem závislé na povětrnostních podmínkách a s tím souvisejícím průtokem vody v potoce. Příchod na panující pozemek je možný rovněž pohodlně po stezce na rozhraní pozemku parc.č. , hodnota, a pozemků , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , kdy tuto stezku používali k příchodu k domu , právnická osoba, řemeslníci, kteří se podíleli na rekonstrukci žalobčina domu, což žalovaná doložila fotografiemi (ve spise na č.l. , Anonymizováno, ). Panující pozemek ve vlastnictví žalobkyně není oplocený. Rozhraní tohoto pozemku tvoří řeka , Anonymizováno, , náletové dřeviny a hranice s pozemky ve vlastnictví žalované parc.č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Od pozemků parc.č. , hodnota, , , Anonymizováno, a zčásti i , Anonymizováno, jsou pozemky parc.č. St. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ve vlastnictví žalobkyně odděleny rozhradou v podobě nízkého, dřevěného plotu jednoduché konstrukce, který má jen orientační funkci tak, aby bylo zřejmé, kde jsou pozemky odděleny. Jediný možný příjezd motorovými vozidly je přes pozemek žalované parc.č. , hodnota, . Tato cesta slouží rovněž k příjezdu na pozemky žalované parc.č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , kdy pro příjezd musí žalovaná nutně přejet i přes pozemek žalobkyně č. St. , Anonymizováno, . Své pozemky parc.č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, žalovaná užívá pouze k rekreaci, má zde umístěný obytný přívěs. Hospodářská využitelnost služebného pozemku parc.č. , hodnota, je s ohledem na jeho umístění, velikost a charakter nulová. Tento pozemek tvoří výlučně příjezd k pozemkům žalobkyně a žalované, popř. k parkování vozidla. Později bylo při dalším místním šetření za účasti soudního znalce zjištěno, že vzdálenost od lesní cesty na pozemku parc.č. , Anonymizováno, ke vchodu do domu je přibližně , Anonymizováno, metrů.

22. Z pověření soudu byl ve věci ve formě znaleckého posudku vypracován geometrický plán k zakreslení případné služebnosti sloužící k přístupu k panujícímu pozemku parc.č. St. , Anonymizováno, na pozemku služebném parc.č. , hodnota, . Znalecký posudek byl vypracován soudním znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, . Jím předložený znalecký posudek ze dne , datum, vykazoval vady v zaměření, proto znalec vypracoval jeho doplnění, kde již byla případná služebnost zaměřena precizně. V rámci dodatku ze dne , datum, soudní znalec vymezil nezbytnou cestu v geometrickém plánu č. , hodnota, , který je ověřený , Anonymizováno, , , adresa, dne , datum, . Z doplňujícího výslechu znalce a po dalším místním šetření za účasti znalce má soud za zjištěné, že jím zakreslená služebnost kopíruje existující cestu vedoucí přes služebný pozemek, přičemž šíře zakreslené cesty (služebnosti) je přibližně , Anonymizováno, metry. V naprosto zanedbatelném a nepodstatném rozsahu cesta zasahuje do pozemku parc.č. , Anonymizováno, ve vlastnictví , jméno FO, , bytem , adresa, . Ten prohlásil, že příjezdu žalobcům přes pozemek parc.č. , Anonymizováno, bránit nebude, ale nesouhlasí se zaměřením průběhu věcného břemene přes tento pozemek. Písemně (č.l. , Anonymizováno, ) pan , jméno FO, dne , datum, prohlásil, že žalobkyni povoluje průchod a průjezd přes část jeho pozemku parc.č. , Anonymizováno, v rozsahu vyjetých kolejí tedy aktuálně používané cesty. Soudním znalcem zakreslená cesta tedy kopíruje stávající a dlouhodobě trvající stav, který je zjistitelný z kolejí vyjetých na služebném pozemku parc.č. , hodnota, .

23. Znaleckým posudkem č. , hodnota, ze dne , datum, vypracovaným soudní znalkyní , jméno FO, ve znění jeho doplnění ze dne , datum, byla stanovena hodnota služebnosti cesty zakreslené v geometrickém plánu č. , hodnota, znalce , tituly před jménem, , jméno FO, . Znalkyně stanovila cenu služebnosti (věcného břemene) při jeho zjištěné výměře dle výše uvedeného geometrického plánu , Anonymizováno, m2 na částku ve výši , částka, .

24. Podle § 1029 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů platí, že vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

25. Podle ust. § 1031 občanského zákoníku platí, že bylo-li povoleno zřídit na dotčeném pozemku nezbytnou cestu jako umělou, zřídí a udržuje ji ten, v jehož prospěch byla povolena.

26. Podle ust. § 1032 odst. 1 občanského zákoníku platí, že soud nepovolí nezbytnou cestu, a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

27. Podle § 1257 odst.1, 2 občanského zákoníku platí, že věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Vlastník může zatížit svůj pozemek služebností ve prospěch jiného svého pozemku.

28. Podle ust. § 1274 odst. 1 občanského zákoníku služebnost stezky zakládá právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali.

29. Podle ust. § 1276 odst. 1 občanského zákoníku služebnost cesty zakládá právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly. Osoba, které přísluší služebnost cesty, přispívá poměrně k udržování cesty včetně lávek a mostů. Vlastník služebného pozemku přispívá, jen když tato zařízení užívá (odst. 3).

30. Soud v projednávané věci neshledal, že by bylo možno žalobu zamítnout odkazem na ust. § 1032 odst. 1, písm. b) občanského zákoníku tak, jak tvrdila žalovaná, kdy žalobkyně a rovněž i její právní předchůdci nabyli nemovitost, k níž není zajištěn přístup z veřejné cesty, čímž si nedostatek přístupu způsobili sami hrubou nedbalostí. Je třeba konstatovat, že tento stav zapříčinila sama žalovaná, která původně celou lokalitu tvořenou všemi dotčenými i sousedními pozemky vlastnila, následně ji ne zcela vhodným způsobem rozdělila na dvě části, kdy část, kterou dnes vlastní žalobkyně, převedla do vlastnictví jiné osoby (, jméno FO, ). Tvrdit, že si vlastníci tento stav zavinili sami je tedy přinejmenším zarážející, ne-li přímo v rozporu s dobrými mravy.

31. K uvedenému je třeba doplnit, že Ústavní soud zaujal k ust. § 1032 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku průlomové stanovisko, kdy ve svém nálezu sp. zn. II. ÚS 1587/20 ze dne 12. 1. 2022, konstatoval, že je třeba rozlišovat mezi dvěma skupinami případů. Na straně jedné stojí případy, v nichž vlastník nemovitosti úmyslně či hrubě nedbale zapříčiní situaci, v níž nebude mít ke své nemovitosti přístup. Typickými příklady mohou být prodej, zastavění či přehrazení cesty, na straně druhé však stojí případy, v nichž je absence přístupu objektivní skutečností a nabyvatel nemovitosti do ní toliko vstoupí. Zatímco v prvním případě je zásadně na místě k aplikaci ustanovení § 1032 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku přistoupit, u druhé skupiny případů naopak zásadně takový přístup nebude souladný s ústavními garancemi práva vlastnit majetek. Ústavní soud dále uvedl, že extenzivní výklad pojmu "hrubá nedbalost" v naznačeném kontextu brání účinné ochraně vlastnického práva stěžovatelů, resp. vlastníků nemovitostí ve srovnatelném postavení. Nabytí nemovité věci bez spojení s veřejnou cestou nelze v České republice s ohledem na historický vývoj právní úpravy pozemkového vlastnictví považovat za projev hrubé nedbalosti. Právo nezbytné cesty upravené v § 1029 občanského zákoníku představuje pravidlo, naplňující ústavní právo zaručené v čl. 11 Listiny. Při snaze o nalezení spravedlivé rovnováhy nelze přehlížet ani ekonomickou a právní realitu v České republice, kde v důsledku historického právního vývoje jsou stavby stojící na cizím pozemku – nezřídka s nedostatečným přístupem - velmi častým jevem. Za situace, kdy stát po desítky let toleroval vznik takových majetkových poměrů, se jeví nespravedlivé, je-li neproporcionálně odpírána vlastníkům nemovitostí s nedostatečným přístupem ochrana vlastnického práva prostřednictvím zřízení věcného břemene nezbytné cesty.

32. Připadá-li do úvahy více možností, jak zřídit nezbytnou cestu, je třeba vybrat tu, která bude pro vlastníka zatíženého pozemku nejméně obtěžující; je třeba též vážit, zda by méně zatěžující a přiměřenější z hlediska požadavku minimalizace zásahů do vlastnického práva vlastníka zatěžovaného pozemku nebylo vhodnější zřídit cestu přes pozemek jiného vlastníka. Zákon nestanoví výslovně kritéria pro posouzení toho, jaká varianta je méně zatěžující a tudíž přiměřenější. Je třeba vzít do úvahy zejména výměru části pozemku, která má sloužit jako nezbytná cesta, způsob využívání zatěžovaného pozemku i stavby, které má cesta sloužit, a míru rušení jeho vlastníka. Významná je i skutečnost, že na pozemku, který připadá pro zřízení nezbytné cesty do úvahy, je již vybudována cesta. Pohodlí oprávněného při užívání cesty není hlavním kritériem, při existenci více přibližně rovnocenných variant by však neměla být volena ta, která by umožňovala užívat cestu jen s většími obtížemi (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2013, sp. zn. 22 Cdo 2711/2011, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 465/2018, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2020, sp. zn. 22 Cdo 2090/2020).

33. Nezbytnou cestu by měl soud zpravidla povolit ve formě služebnosti, a to kvůli právní jistotě při pozdějších převodech/přechodech vlastnického práva (viz. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 7. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4205/2014).

34. Nezbytná cesta musí být povolena v přímé souvislosti s řádným hospodařením či jiným využitím nemovitosti toho, kdo se nezbytné cesty domáhá. Zohledňuje se, k jakému účelu je nezbytná cesta žádána, jaký je účel nemovitosti, pro kterou je nezbytná cesta žádána, a zda tohoto účelu nelze dosáhnout jinak, mírnějšími prostředky tak, aby zásah do vlastnického práva souseda byl co nejmenší, nezbytný (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2909/2016).

35. V projednávané věci má soud za prokázáno, že žalobkyně nemá ke svému pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, zajištěnu žádnou příjezdovou cestu spojenou s veřejnou cestou. Jediná možná cesta pro příjezd motorovými vozidly vede přes pozemek žalované parc. č. , hodnota, . Pozemek parc. č. , hodnota, tvoří přístupovou cestu jak k pozemkům žalobkyně, tak i k pozemkům samotné žalované. Žalobkyně nemůže pro příjezd motorovým vozidlem ke svým nemovitostem využívat jiné pozemky, navrhovaná cesta je nejvhodnějším přístupem, nejbližším a nepochybně výlučně používaným přístupem. Takto je pozemek využíván již minimálně po několik desetiletí, jak je viditelné na historických leteckých snímcích. Rovněž ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, je zřejmé, že jím vyznačená cesta je dostatečná pro manévrování motorovým vozidlem z cesty na pozemku parc.č. , Anonymizováno, přes pozemek žalované a je dostatečně široký pro příjezd motorovým vozidlem. K vyznačené šíři , Anonymizováno, , Anonymizováno, metrů soud doplňuje, že není možno požadovat průjezd v užším rozsahu, neboť např. minimální šířka pro příjezd vozidel hasičského záchranného sboru je 3,5 metru (viz. vyhláška č. 23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb). Pakliže znalec vymezil služebnost o šíři , Anonymizováno, metrů, pak jen deklaroval stávající stav na místě, kdy vycházel ze šíře kolejí vyjetých při dlouhodobém užívání motorovými vozidly jak žalované, tak rodiny žalobkyně a jejích právních předchůdců. Znalcem navržená cesta dle geometrického plánu proto zcela odpovídá potřebě žalobkyně pro příjezd k jejímu domu, a to s náklady co nejmenšími, přičemž rovněž platí, že žalovaná bude tímto co nejméně obtěžována a její pozemky co nejméně zasaženy. Soud rovněž shledal, že služebný pozemek je dostatečně velký na to, aby bylo možno po vyznačené příjezdové cestě projet i v případě, že zde bude zaparkováno vozidlo žalované. Samozřejmě za předpokladu, že jej žalovaná úmyslně nezaparkuje přímo na cestě samotné. Příjezd ke svému pozemku, resp. k domu žalobkyně potřebuje proto, aby jej mohla v plném rozsahu hospodářsky užívat, což zahrnuje nejen běžné užívání, ale rovněž i jeho údržbu, s čímž je vlastnictví domu nutně spjato. Soud uvažoval i nad tím, zda by žalobkyni nepostačilo zaparkování vozidla v prostoru lesní cesty na pozemku č. , Anonymizováno, , kde je dostatek místa pro stání minimálně jednoho auta. Nicméně při zjištění, že z této cesty je to ke vchodu do domu přibližně , Anonymizováno, metrů a s přihlédnutím k věku žalobkyně (nar. , Anonymizováno, ) uzavřel soud, že je vhodné, aby měla žalobkyně příjezd k domu zajištěn i motorovým vozidlem. To se týká rovněž i zajištění odčerpání jímky na zahradě, kdy bude potřeba příjezdu fekálního vozu a v neposlední řadě by měla být cesta zachována i pro případný příjezd složek IZS. Že by si žalobkyně, jak tvrdila žalovaná, mohla zajistit příjezd k domu vybudováním mostu přes říčku , Anonymizováno, z pozemku v místě, kde soud zjistil letité zpevnění břehu a kde již zřejmě dříve jistý přechod přes řeku existoval, nepovažuje soud za vhodné a to s ohledem na značné náklady, které by uvedený postup představoval a rovněž i na právní stav pozemků, kdy by žalobkyně musela žádat další osoby o svolení a to včetně samotné žalované jako vlastníka pozemku parc.č. , hodnota, , státu vlastnícího pozemek parc.č. , Anonymizováno, nebo , adresa, držícího pozemek parc.č. , Anonymizováno, . Nejisté je rovněž i případné stanovisko správce vodního toku. Zásadní je však skutečnost, že soudem není zřizována nová, dříve neexistující cesta, ale příjezd fakticky dlouhodobě sloužící k obsluze pozemků jak ve vlastnictví žalobkyně, tak i žalované.

36. Soud neshledal, že by zřízení cesty pro příjezd vozidlem, tedy škoda, která vznikne žalované jako vlastníkovi služebného pozemku převýšila výhodu poskytnutou žalobkyni, jak předpokládá ust. § 1032 odst. 1, písm. a) občanského zákoníku. Jak bylo uvedeno, daný stav způsobila nikoliv žalobkyně, ale sama žalovaná nevhodným rozdělením při prodeji části pozemků v roce , Anonymizováno, , kdy pozemek parc.č. St. , Anonymizováno, s domem , právnická osoba, samostatně vyčlenila tak, že k těmto nemovitostem nezajistila spojení s veřejnou cestou a následně je převedla na nového vlastníka. Sporný služebný pozemek plní jen jedinou funkci a tou je příjezd k dalším pozemkům, resp. jejich spojení s polní nebo lesní cestou vedoucí přes pozemek parc.č. , Anonymizováno, . Žádné jiné hospodářské využití pozemku pro jeho polohu a zanedbatelnou rozlohu nepřichází v úvahu, proto také žalované nevznikne v podstatě žádná škoda, neboť bude zachován stav, který zde podle snímků z roku , Anonymizováno, panuje již minimálně , Anonymizováno, let. Zároveň zřízení cesty nijak nepřiměřeně nenarušuje soukromí žalované, neboť ta k rekreaci užívá zahradu, k níž sporný pozemek potřebuje jen k zajištění přístupu. Žalovaná tedy nebude tímto obtěžována a její pozemek nebude výrazně zasažen, neboť tímto rozhodnutím se nezřizuje nová cesta, ale fakticky deklaruje cesta dlouhodobě užívaná. Uvedené platí rovněž i na posouzení otázky, zda žalobkyně nežádá zřízení cesty jen za účelem pohodlnějšího spojení, neboť jak již bylo uvedeno, k pozemku žalobkyně a jejímu domu žádná jiná cesta nevede a ani dříve nevedla, přičemž by samozřejmě přicházelo v úvahu zřízení cesty přes jiné v současné době zemědělské pozemky, které jsou ovšem rovněž ve vlastnictví jiných osob, převážně samotné žalované, což by bylo nutně spjato s dalšími právními komplikacemi.

37. Za této situace soud ve výroku I. rozsudku vyhověl návrhu žalobkyně, jímž se domáhala zajištění průjezdu za užití motorových vozidel přes pozemek ve vlastnictví žalované, a to v rozsahu, který odpovídá potřebě žalobkyně pozemky a dům řádně užívat s náklady co nejmenšími, a to ve formě služebnosti, jak předpokládá ust. § 1029 odst. 2 věta prvá občanského zákoníku. Tento rozsah je zakreslen v geometrickém plánu č. , hodnota, , který je ověřený Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, dne , datum, . Geometrický plán je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

38. Výše uvedené odůvodnění se týkalo výlučně zajištění příjezdu motorovými vozidly tedy služebnosti cesty ve smyslu ust. § 1276 odst. 1 občanského zákoníku, což bylo základem sporu, neboť žalobkyně nikdy nenamítala, že by jí bylo ze strany žalobkyně znemožněno k jejímu domu přes pozemek parc.č. , hodnota, přecházet pěšky. Pakliže se žalobkyně domáhala rovněž zajištění pěšího průchodu, pak soud neshledal tento nárok za důvodný. Jak již bylo výše uvedeno, pozemky ve vlastnictví žalobkyně nejsou oploceny a jsou přístupné prakticky ze všech stran, byť ze strany od potoku s jistými obtížemi. Přístup zde však není vyloučen. Žalobkyně a další osoby užívají či mohou užívat k příchodu na pozemek parc.č. St. , Anonymizováno, i pohodlnou stezku mezi pozemkem parc.č. , hodnota, a potokem. Zde je vyšlapaná stezka, která je a může být využívána k příchodu. Byť by mohl být pěší přístup přes pozemek žalované parc.č. , hodnota, pro žalobkyni nejpohodlnější, pak s přihlédnutím k ust. § 1032 odst. 1, písm. c) občanského zákoníku tento nárok zamítl, neboť pohodlí žalobkyně není pro soud rozhodujícím kritériem a žalobkyně má objektivně možnost dostat se na svůj pozemek i jinými způsoby než výlučně přes pozemek parc.č. , hodnota, ve vlastnictví žalované. Má-li soud ve smyslu ust. § 1029 odst. 2 věta prvá občanského zákoníku povolit nezbytnou cestu jen v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, pak shledal rozsah vymezený výrokem I. tohoto rozsudku za dostatečný k zajištění potřeb žalobkyně.

39. Při rozhodnutí o úplatě za zřízení služebnosti cesty, vycházel soud ze znaleckého posudku , jméno FO, č. , hodnota, ze dne , Anonymizováno, ve znění doplnění ze dne , Anonymizováno, , ke kterému nebyly ze strany účastníků žádné výhrady a zavázal žalobkyni zaplatit žalované za zřízení této služebnosti částku , Anonymizováno, Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Tato úplata je konstantní, byť soud nepovolil nezbytnou cestu v plném rozsahu, ale jen pro příjezd motorovými vozidly, neboť rozsah (myšleno výměra) vyznačeného právního zatížení pozemku zůstal beze změny.

40. Pokud soud v řízení provedl další listinné důkazy, které nejsou v rozsudku hodnoceny, tak nebylo shledáno, že by tyto byly právně významné. Z tohoto důvodu soud také nepřipustil další navrhované důkazy především výslechy svědků, když skutkový stav byl dostatečně zjištěn z listin a z místního šetření. Výpovědi svědků, kteří se měli vyjádřit k dlouhodobému způsobu užívání cesty a dotčených pozemků nejsou pro projednávaný hmotněprávní nárok relevantní.

41. O nákladech řízení na straně účastníků soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku pod bodem IV., kdy s odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř. tyto nebyly přiznány žádnému z účastníků. Podle tohoto ustanovení platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala zajištění jak pěšího přístupu, tak rovněž i příjezdu motorovým vozidlem. Soud jejímu návrhu vyhověl pouze částečně povolením příjezdu vozidly a žalované tak lze přiznat poloviční procesní úspěch, čemuž odpovídá totožný úspěch na straně žalované, která nesouhlasila se zřízením nezbytné cesty jakýmkoliv způsobem.

42. V souladu s ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. zavázal soud jak žalobkyni, tak i žalovanou rovněž k náhradě nákladů státu, které mu vznikly v souvislosti s vypracováním znaleckých posudků a s účastí znalce u jednání soudu. Z rozpočtu soudu bylo vyplaceno na znalecké dokazování celkem , částka, . S ohledem na rovnocenný procesní úspěch rozdělil soud platební povinnost mezi žalobkyni a žalovanou, a uložil každé z nich k zaplacení polovinu vyplacených nákladů státu, tedy , částka, .

43. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. byli účastníci zavázáni zaplatit stanovenou částku do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

44. V poslední řadě musel soud vypořádat náklady řízení, které vznikly v souvislosti s nařízením předběžného opatření, o němž bylo zdejším soudem rozhodováno pod sp. zn. , Anonymizováno, ze dne , datum, , jímž byl návrh na zrušení předběžného opatření zamítnut a žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši , částka, . K odvolání žalované rozhodl Krajský soudu v , Anonymizováno, usnesením č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, tak, že rozhodnutí o zamítnutí návrhu potvrdil, změnil však výrok o náhradě nákladů tak, že se výrok o náhradě nákladů soudního řízení nevydává. Zde odvolací soud v odůvodnění uvedl, že nebylo-li předběžné opatření zrušeno, pak stále trvá stav založený jeho nařízením, a o nákladech jak řízení o nařízení předběžného opatření, tak řízení o zrušení předběžného opatření, kdy návrh na zrušení byl zamítnut, čehož důsledkem je i nadále trvající původní předběžné opatření, bude rozhodnuto ve věci samé. V době vyhlášení rozsudku v projednávané věci nebylo řízení o návrhu žalované na zrušení předběžného opatření pravomocně skončeno, bylo nařízeno jednání na den , datum, . Proto bude soudem dodatečně rozhodnuto o nákladech řízení o předběžném opatření poté, co bude toto paralelně probíhající řízení skončeno.