9 C 173/2022

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Machytkou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně, Anonymizováno zastoupená obecným zmocněncem Jméno zmocněnce bytem Adresa zmocněnce proti žalované: Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení škody a odstranění závadového stavu

I. Žalovaná je povinna odstranit nebezpečí zlomu či vývratu smrku pichlavého, který se nachází na parcele č. Anonymizováno u sousední parcely č. Anonymizováno kat. území adresa, obec adresa, a to jeho odstraněním nebo obvodovou redukcí o nejméně 20 % při současné redukci výškové na maximální výšku 11 metrů, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna odstranit nebezpečí zlomu či vývratu smrku pichlavého, který se nachází na parcele č. hodnota u sousední parcely č. hodnota, kat. území adresa, obec adresa, a to jeho odstraněním nebo obvodovou redukcí o nejméně 20 % při současné redukci výškové na maximální výšku 12 metrů, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zdržet se rušení vlastnického práva žalobkyně nad míru přiměřenou poměrům na jejích pozemcích č. Anonymizováno a č. hodnota kat. území adresa, obec adresa, imisemi padajícího jehličí, šišek a mízy ze smrků pichlavých vysázených na pozemcích žalované č. Anonymizováno a č. hodnota kat. území adresa, obec adresa.

IV. Žaloba se ohledně nároku žalobkyně, kterým se domáhala, aby jí žalovaná zaplatila částku 12 500 Kč z titulu náhrady škody, zamítá.

V. Žalobkyně a žalovaná nemají vzájemně právo na náhradu nákladů řízení.

VI. O náhradě nákladů řízení vzniklých České republice – Okresnímu soudu v Lounech bude rozhodnuto samostatným rozhodnutím.

1. Žalobkyně je v současné době výlučným vlastníkem (mimo jiné) pozemku č. hodnota, jehož součástí je objekt rodinné rekreace č.e. Anonymizováno a pozemku č. Anonymizováno zapsaných na listu vlastnictví č. hodnota pro kat. území adresa, obec adresa u právnická osoba pro Ústecký kraj, kat. pracoviště adresa. Žalovaná je výlučným vlastníkem (mimo jiné) sousedních pozemku č. hodnota, jehož součástí je objekt rodinné rekreace č.e. Anonymizováno a pozemku č. Anonymizováno zapsaných na listu vlastnictví č. hodnota pro kat. území adresa, obec adresa u právnická osoba pro Ústecký kraj, kat. pracoviště adresa. V objektu rodinné rekreace č.e. Anonymizováno trvale bydlí rodiče žalobkyně, a sice jméno FO a jméno FO. Otec žalobkyně jméno FO je současně obecným zmocněncem žalobkyně v tomto řízení. Objekt rodinné rekreace č.e. Anonymizováno fyzicky využívá jednatel žalované jméno FO. Poté, co v roce 2019 žalovaná zakoupila sousední pozemky, byla žalobkyní, resp. Jméno zmocněnce kontaktována, aby zajistila odstranění či příslušná opatření ohledně dvou stromů, které se nachází v těsném sousedství s pozemky žalobkyně a zejména pak s budovami zde umístěnými a které na těchto budovách způsobují škodu přesahem větví s následným spadem šišek, jehličí a mízy a prorůstáním kořenů. Zvláště pak vzrostlý smrk, který se nachází v sousedství s obytnou budovou žalobkyně svým vzrůstem při silném větru hrozí pádem či zlomením na tuto budovu, což v jeho obyvatelích vyvolává oprávněné obavy o jejich majetek a zdraví. Žalobkyně však tyto námitky odmítla jako nedůvodné a žádná přiměřená opatření neučinila. Konkrétně se pak jedná o strom umístěný na pozemku č. Anonymizováno, který přímo sousedí s pozemkem žalobkyně č. Anonymizováno (dále jen strom č. 1 – v souladu s jeho následným označením ve znaleckém posudku) a na kterém se nachází přístřešek, jehož střecha je přítomností tohoto stromu přímo ohrožena a dlouhodobě poškozována spadem jehličí, šišek a mízy a zejména se pak jedná o strom umístěný na pozemku č. hodnota, který přímo sousedí s pozemkem žalobkyně č. hodnota (dále jen strom č. 2 – v souladu s jeho následným označením ve znaleckém posudku) a na kterém se nachází objekt rodinné rekreace č.e. 64 včetně garážového stání, jehož střecha je poškozována spadem jehličí, šišek a mízy a především pak jeho obyvatelé (manželé jméno FO) jsou vystaveni permanentní obavě o užívaný majetek a jejich zdraví tím, že tento strom hrozí pádem na tento objekt. Tuto obavu dále odůvodňuje tím, že v okolí již došlo k několika polomům vzrostlých stromů, zejména pak v přilehlém lese s tím, že má současně pochybnosti o stabilitě ukotvení stromu, neboť podloží je zde vlhčího charakteru, což vyplývá i ze specifikace pozemků zapsaných v katastru nemovitostí jako zamokřená plocha. Z těchto důvodů pak žalobkyně navrhla, aby byla žalovaná povinna odstranit závadový stav způsobený zmíněnými dvěma vzrostlými stromy tak, aby nehrozili zlomením či pádem na pozemky žalobkyně, aby žalovaná provedla redukci větví přesahujících na pozemky žalobkyně a uhradila žalobkyni vzniklou škodu ve výši 12 500 Kč. Ačkoli formulace petitu se průběhu řízení měnila a nebyla zcela jednoznačná (na což poukazovala i žalovaná), záměr sledovaný žalobkyní byl zcela určitý, a sice, aby stromy na pozemku žalované neohrožovaly žalobkyni na zdraví či majetku a aby nebyla obtěžována imisemi ze stromů padající na její pozemky. Z tohoto důvodu soud netrval na přesnější a konkrétnější formulaci petitů, neboť v případě ohrožení pádem stromu ze sousedního pozemku a obtěžování imisemi soud volí sám odpovídající opatření, která případně uloží žalované straně, a to až na základě náležitého zjištění situace ohledně předmětných stromů, míry zatížení imisemi a reálnosti hrozby pádu stromů způsobených buď celkovým vývratem nebo zlomením. Pro tyto účely je pak zapotřebí zejména odborného znaleckého zkoumání, které se provádí až v průběhu řízení a z jehož výsledků následně soud ve svém rozhodování vychází. Nelze proto po žalobkyni spravedlivě požadovat, aby již při zahájení řízení ve své žalobě přesným způsobem konkretizovala přiměřená opatření, která by měl soud žalované uložit (II. ÚS 1507/17). Jediným konkrétním nárokem ze strany žalobkyně byl požadavek na náhradu škody ve výši 12 500 Kč, který zůstal po celou dobu řízení konstantní a byl tedy takto projednatelný.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila prostřednictvím svého jednatele jméno FO, který současně sousední nemovitosti aktivně využívá, že osobní spory mezi ním a Jméno zmocněnce započaly v dubnu 2022, kdy si na straně u sousední nemovitosti zvedl plot o metr. Toto mělo následně pana jméno FO rozzlobit a měl začít vyhrožovat podáním žalob a dalších oznámení. Žalovaná rovněž s předmětnou žalobou nesouhlasila, neboť má za to, že stromy č. 1 a č. 2 jsou zcela v pořádku a z jejich strany nehrozí žalobkyni žádná újma na majetku či zdraví, přičemž škody na sousedních nemovitostech žádné nevznikají. Pouze dochází ke spadu jehličí a šišek, což je zcela přirozená záležitost.

3. Za účelem zjištění skutečného stavu věcí, co největšího zachování korektních sousedských vztahů a pokusu o smírné vyřízení věci, bylo ve věci nařízeno místní šetření, ze kterého byl pořízen písemný záznam a fotografická dokumentace zachycující situaci na nemovitostech žalobkyně a žalované současně za přítomnosti znalkyně z oboru dřeviny, trvalé porosty Ing. jméno FO, aby mohla na místě posoudit stav předmětných dřevin a učinit předběžný závěr o jejich stavu. Na místě samém nebyly soudcem ani znalkyní na nemovitostech žalobkyně zjištěny žádné viditelné škody, kromě střechy přístřešku v blízkosti stromu č. 1, která byla pokryta vrstvou smůly, jehličí, šišek a lišejníku, tudíž zde bylo možno konstatovat, že k těmto nánosům došlo v přímé souvislosti s blízkou přítomností stromu na sousedním pozemku. Přístřešek na automobil u nemovitosti č.p. 64, který se nachází v blízkosti stromu č. 2 byl čistý bez viditelných nánosů a poškození. Na straně za plotem u stromu č. 2 byla zaznamenána malá část kořene z tohoto stromu, který podrostl pod plotem, který však, kromě drobného zvednutí jedné dlaždice zámkové dlažby, žádnou další škodu nezpůsoboval. Znalkyně na místě provedla vizuální kontrolu stavu stromů, jejich okolí a podloží, přičemž vyslovila předběžný závěr o tom, že strom č. 2 je tvořen dvěma stromy zapletenými do sebe, kde jsou jistá drobná poškození patrná a strom č. 1 je samostatně stojící bez náklonu o stáří 40 až 50 let bez zjevných poškození. Dle jejího předběžného názoru ani jeden ze zkoumaných stromů nehrozí zlomením či vývratem. Své závěry z místního šetření pak znalkyně blíže popsala ve svém vyjádření ze dne 3. 12. 2023, kde stav stromu č. 1 označila jako stabilní s tím, že pouze v případě vichřice by se mohla odlomit špička stromu v místě drobné bajonetové deformity, nicméně tento strom by mohl být ponechán bez zásahu. Strom č. 2 je pak rovněž bez zjištěných deformit a je zde pouze zvýšený propad jehlic z koruny. Za běžných podmínek pak nehrozí zlomení či vývrat tohoto stromu. Jako čistě preventivní opatření je možno použít stabilizaci vrcholu koruny za pomocí ukotvených lan. Rovněž se vyjádřila k námitkám ze strany zástupce žalobkyně, že v přilehlém lese docházelo za nepříznivého počasí k polomům a část lesa byla proto vykácena tak, že v tomto případě se jedná o solitérní strom přiměřené výšky a stability a nikoli o strom, který původně rostl v zákrytu jiných stromů, jako stromy přilehlém lese, jejichž kmen je štíhlý, vysoký a koruna je úzká a vysoko položený, takže v případě odkrytí těchto stromů těžbou nebo polomy je u nich daleko vyšší pravděpodobnost zlomení či vývratu, než u samostatně rostoucího stromu. V případě, že by ve věci bylo zapotřebí zpracovat znalecký posudek navrhla odpovídající metody, kterými je možno podrobně a objektivně zjistit stav daných stromů a náležitě posoudit míru hrozícího rizika.

4. S účastníky byly poté závěry místního šetření a odborného vyjádření znalkyně prokonzultovány při jednání dne 27. 3. 2024, kde byli účastníci opět vyzváni ke smírnému řešení, nicméně z důvodu špatných osobních stavů Jméno zmocněnce a jméno FO byla tato možnost vyloučena, a proto soud účastníkům oznámil nutnost ve věci nechat zpracovat podrobný znalecký posudek k posouzení všech rizik spojených se stavem posuzovaných stromů s případným návrhem odpovídajících opatření. Žalovaná s tímto postupem vyslovila souhlas a zástupce žalobkyně s tímto postupem nesouhlasil, neboť byl toho názoru, že stav stromů si může soud posoudit sám na základě obecných znalostí a rovněž opakovaně zpochybňoval odbornost a kompetenci znalkyně.

5. V rámci znaleckého zkoumání znalkyně se svolením soudu použila všechny potřebné prostředky včetně tahové zkoušky. Výsledky znaleckého zkoumání znalkyně náležitým způsobem shrnula do závěru svého posudku včetně podrobného popisu samotného procesu a náležitě zodpověděla položené otázky. Ze závěrů posudku a následného výslechu znalkyně soud zjistil relevantní informace ve vztahu k projednávané věci, a sice že strom č. 1 se momentálně nachází v blízkosti jiného již odumřelého stromu, který mu současně poskytoval zákryt před poryvy větru. Jelikož odumřelý strom bude nutné odstranit, bude strom č. 1 více vystaven povětrnostním vlivům, což v kombinaci s prosycháním jehličí ve vyšších patrech a růstovému defektu může mít za následek zlomení či vývrat s možným dopadem na sousední nemovitosti. Z těchto důvodů znalkyně navrhuje strom č. 1 buďto odstranit postupným kácením, nebo jeho redukci obvodovou a výškovou. Strom č. 2 je pak fyziologicky hodnocen jako zdravý s určitým propadem suchých jehlic, nicméně tahová zkouška u něj zjistila, že jeho náchylnost ke zlomení či celkovému vývratu je vyšší, než bylo možno původně předpokládat, a proto je riziko pádu tohoto stromu či jeho části vyšší. Z tohoto důvodu znalkyně jako vhodné opatření navrhla buď trvalé odstranění tohoto stromu postupným kácením, nebo jeho obvodovou a výškovou redukci tak, aby se riziko vývratu či zlomení minimalizovalo. Znalkyně dále rozvedla navržené opatření u obou stromů obvodovou a výškovou redukcí tak, že toto se obecně spíše nedoporučuje s tím, že tímto klesá estetická hodnota stromu a v místě řezů může docházet k napadání plísní, škůdci atp. Rovněž tato metoda je finančně náročnější nejen na samotnou realizaci, ale takto redukovaný strom poté vyžaduje náležitou stabilní údržbu. Při redukci stromu č. 2 pak dále uvedla, že by se měl stav stromu dále monitorovat a v roce 2027 by měla proběhnout další tahová zkouška. Co se týče zjištěných škod na sousedních nemovitostech v souvislosti s přítomností předmětných stromů, znalkyně pouze zopakovala závěry již učiněné při prvním místním šetření za přítomnosti soudce, tj. že na místě nejsou žádné viditelné stopy poškození kromě částečného pokrytí střechy přístřešku u stromu č. 1 jehličím, šiškami a mízou a u stromu č. 2 pouze drobná část kořene u zámkové dlažby. Co se týče dotazů žalobkyně ohledně hypotetických různých povětrnostních vlivů a síly větru, znalkyně uvedla, že stromy po redukci by měly vydržet nárazy větru o rychlosti 25 m/s. Jedná se o rychlost větru, na kterou jsou současně koncipovány i obytné stavby, tedy pokud by se vyskytly povětrnostní podmínky, které mohou být destruktivní pro budovy, mohou být současně destruktivní i pro stromy.

6. Všechny zjištěné skutečnosti a žalobní návrhy žalobkyně soud posoudil podle příslušných zákonných ustanovení.

7. Podle § 2903 odst. 2 o.z. Při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy.

8. Podle § 1013 odst. 1 o.z. Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

9. Podle § 1016 odst. 2 o.z. Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.

10. Podle § 1042 o.z. Vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

11. Podle § 2894 odst. 1 o.z. Povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

12. Podle § 2910 o.z. Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

13. Podle § 2951 odst. 1 o.z. Škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

14. Podle § 2952 o.z. Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

15. V daném případě má soud za prokázáno, že předmětné stromy byly vysazeny před účinností z.č. 89/2012 Sb., tudíž se na ně nevztahuje omezení vzdálenosti uvedené v § 1017 odst. 1 o.z. a z tohoto důvodu se žalobkyně jejich odstranění úspěšně domáhat nemůže. Podrobným znaleckým zkoumáním však bylo zjištěno, že u obou stromů hrozí reálné riziko jejich zlomení či vývratu, a to i s možností dopadu na sousední nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně. Vzhledem k tomu, že nemovitosti žalobkyně jsou aktivně využívány k bydlení jejími rodiči, hrozí zde i riziko případné újmy na zdraví a životě. Z těchto důvodů tedy soud uložil žalované podle § 2903 odst. 2 o.z., aby u stromů učinila některé z opatření navržených znalkyní, tj. buď provedla jejich odstranění, nebo výškovou a obvodovou redukci tak, aby již pro sousední nemovitosti nepředstavovaly akutní riziko. Konkrétní způsob provedení pak soud ponechává na vůli žalované, neboť oběma opatřeními lze docílit požadovaného výsledku a žalovaná si musí sama zvážit, zdali je ochotna nést budoucí zvýšené náklady na údržbu stromů, pokud by byla provedena jejich redukce, neboť toto opatření s vyššími náklady do budoucna počítá, jak to současně vyplývá z vyjádření znalkyně. Toto opatření soud tedy žalované uložil ve smyslu zjištěných skutečností ohledně stavu obou stromů, výše uvedených zákonných ustanovení a rozhodovací praxe vyšších soudů (rozhodnutí NS sp. zn. 25 Cdo 591/2021, sp. zn. 22 Cdo 2527/2018 atp.), a to tak, jak je to uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku s tím, že lhůta byla určena ve smyslu § 160 o.s.ř. do tří měsíců od právní moci rozsudku, neboť tato lhůta je dostatečná pro vyřízení případných povolení (přičemž jedním povolením již žalovaná disponuje) a k zajištění samotné realizace uložených opatření.

16. Vzhledem k tomu, že na místě samém byl při místním šetření konaném za účasti soudce, účastníků a znalkyně a rovněž při následném místním šetření znalkyně za účelem zpracování znaleckého posudku zjištěn zvýšený spad jehličí, mízy a šišek na sousední nemovitosti, a to zejména na střechu přístřešku u stromu č. 1 a vzhledem k tomu, že žalobkyně rovněž požadovala odstranění tohoto stavu, uložil soud žalobkyni ve výroku III. tohoto rozsudku, aby se ve smyslu § 1013 o.z., aby se těchto imisí zdržela v míře, která překračuje přiměřenost poměrů. Uvedené opatření je dáno do souvislosti zejména s tím, že pokud se žalovaná rozhodne pro zachování stávajících stromů provedením jejich redukcí, či jen některého z nich, aby z těchto stromů dále nedocházelo ke zvýšenému spadu na sousední nemovitosti. V této souvislosti lze rovněž předpokládat, že žalobkyně stávající emise, podle výše uvedených zákonných ustanovení, odstraní, a to zejména ze střechy přístřešku nacházejícím se na pozemku žalobkyně č. Anonymizováno, který se nachází v blízkosti stromu č. 1.

17. Co se týče části žaloby, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplatit náhradu škody podle § 2910 o.z. ve výši 12 500 Kč, zde soud žalobu zcela zamítnul jako nedůvodnou, neboť žalobkyně, ani po příslušném procesním poučení, neprokázala vznik této škody, příčinnou souvislost s konáním či opomenutím žalované, ani její výši. Žalobkyně pouze uváděla že v roce 2013 zakoupila za cenu 7 420 Kč krytinu GUTTANIT 14 v počtu 26 kusů desky 200x106 cm a 1 000 kusů hřebů s tím, že v současné době by odhadla cenu těchto komponentů na částku 12 500 Kč. Jak však plyne ze závěrů místního šetření, přiložených fotografií a ze závěrů znalkyně, je tato krytina použitá na přístřešku u stromu č. 1 pouze zanesena šiškami, jehličím, mízou a souvisejícím vznikem lišejníku, což však představuje pouze její znečištění, ale nikoli její devastaci, aby bylo možné uvažovat o přímém vzniku škody do té míry, aby bylo potřeba z tohoto důvodu celou krytinu zcela vyměnit. Za této situace pak, kdy nebyla žádná škoda fakticky zjištěna a žalobkyně neprokázala její vznik, rozsah, příčinnou souvislost ani její přesné vyčíslení, soudu nezbylo než žalobu ohledně tohoto nároku zamítnout.

18. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky spočívá v aplikaci § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že žalobkyně měla neúspěch pouze v nepatrné části celého předmětu řízení, kdy rozhodování o výši náhrady škody bylo pouze marginální ve vztahu k podstatnému předmětu řízení, který je uveden ve výrocích I. – III. a ve kterém byla žalobkyně zcela úspěšná a z tohoto důvodu jí soud vůči žalované přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení, kterou však výslovně nepožadovala. Z tohoto důvodu bylo o náhradě nákladů mezi účastníky rozhodnuto, že tito nemají vzájemně právo na jejich náhradu.

19. Ohledně náhrady nákladů vzniklých státu v rámci řízení bylo rozhodnuto tak, že tyto budou určeny samostatným rozhodnutím, neboť v době vyhlášení tohoto rozsudku nebyla ještě známa jejich plná výše. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.).