16 C 153/2016

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Liborem Brokešem ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 351 000 Kč I. Rozsudek Okresního soudu v Olomouci č. j. 16C 153/2016-736 ze dne 10. 12. 2024 se doplňuje o výrok V.„V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 82 266 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.“II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení v souvislosti s vydáním doplňujícího rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne , datum, doplněnou podáním ze dne , datum, a podáním ze dne , datum, domáhal po žalovaném zaplacení částky 351 000 Kč s odůvodněním, že dne , datum, žalobce na základě ústní dohody pronajal žalovanému rekreační plavidlo značky a typu Derek 26 ev. č. , hodnota, , které je ve vlastnictví žalobce. Loď v té době kotvila v přístavišti , adresa, na ostrově Murter v Chorvatsku, odkud žalovaný dne , datum, jako její kapitán vyplul společně s dalšími čtyřmi členy posádky na ostrov Kaprije, kde následně dne , datum, loď havarovala. Žalobce tvrdil, že žalovaný byl ještě před započetím plavby výslovně určen žalobcem jako kapitán lodi, když ze všech členů posádky měl žalovaný všechna nezbytná oprávnění k vedení plavidla a měl také největší zkušenosti s plavbou. Byl také uveden jako kapitán na úředních dokladech, a to protokolu o havárii. V době nehody byl u kormidla. Tvrdil, že předmětná loď s názvem „Beruška“ byla žalovanému pronajata na základě ústně uzavřené nájemní smlouvy. Za pronájem lodi zaplatil žalovaný žalobci nájemné, když úhradu tohoto nájemného žalobce doložil výpisem z banky ze dne , datum, . Žalobce tvrdil, že výše nájemného nebyla stanovena dle ceníku žalobce a ve výši nájemného bylo zohledněno jednak to, že žalovaný byl na této lodi poprvé a dále také to, že žalobce se s žalovaným znali a také to, že se do výše nájemného promítly práce, které žalovaný na lodi Beruška provedl v rámci přípravy lodě na vyplutí. Část nájemného za užívání lodi Beruška tedy žalovaný zaplatil žalobci v penězích, část nájemného si odpracoval. Žalovaný porušil své povinnosti, když loď Berušku vrátil žalobci havarovanou. O tom, že byl určen kapitánem lodě, svědčí také fakt, že úřadu vyšetřujícímu nehodu zaslal kopie svých dokladů, opravňujících jej k vedení lodě. Žalovaný dle tvrzení žalobce neučinil všechna potřebná opatření k odvrácení škody, kdy například vůbec nevyužil možnost plout s lodí dále na volné moře, kde by nehrozil střet se skalami, zakotvit v některém z blízkých chráněných kotvišť, použít plachty a podobně. Namísto toho žalovaný provedl obrat, který byl však s ohledem na situaci zjevně chybným manévrem, neboť tento loď ještě více přiblížil ke skalám a tím přispěl k nehodě. Pokud jde o výši škody, došlo k poškození lodi Beruška a výše škody byla stanovena znaleckým posudkem.

2. Žalovaný se k žalobě písemně vyjádřil, potvrdil to, že dne , datum, havarovala u ostrova Kaprije v Chorvatské republice loď typu Derek 26 pojmenovaná jako Beruška. Žalovaný popíral jakoukoli odpovědnost a nesouhlasil s výší a rozsahem údajného poškození lodi. Tvrdil, že neměl v době, kdy došlo k nehodě loď pronajatou. Nebyl ani určen kapitánem lodi. V uvedených dnech probíhala příprava lodi na letní sezonu. Práce probíhaly do , datum, . V tento den žalobce určil, že žalovaný pojede na Berušce s ním ještě , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobce spolu s dalšími pluli na druhé lodi jménem Fantasia. Beruška začala ztrácet na rychlosti a nebyla schopna kvůli větru a vlnám sledovat kurz druhé lodi. Pokoušeli se držet loď dál od břehu, ale v blízkosti břehu vysadil motor, který neměl patřičný výkon, a loď narazila levobokem na ostrov. Žalovaný potvrdil, že v té době byl u kormidla, tvrdil, že nebylo možné nehodě zabránit, když nemohli použít motor tak, aby mohli z blízkosti ostrova odplout. Na místě nehody se snažili zabránit vzniku větších škod. Loď byla vyzvednuta, odvezena do Bílova, kde byla svépomocí opravena a odvezena zpět do Chorvatska. Dále se vyjadřoval k otázkám výše škody, když uvedl, že dne , datum, byla loď opět spuštěna na moře, od té doby jí žalobce provozuje a žalobce ji nabízí k prodeji za 490 000 Kč, nebo 18 200 euro.

3. Okresní soud v Olomouci rozhodl rozsudkem č. j. 16 C 153/2016-736 ze dne 10. 12. 2024 a to tak, že žalobu zamítl v rozsahu částky 216 362 Kč. Jak bylo zjištěno Krajským soudem v , adresa, nebylo rozhodnuto o celém předmětu řízení, když nerozhodnuto zůstalo v částce 82 266 Kč. Je pravdou, že soud nesprávně vyhodnotil usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 25. 10. 2022 č. j. 69 Co 202/2022-522, kdy měl zato, že ve vztahu k žalovanému bylo pravomocně rozhodnuto právě v rozsahu částky 82 266 Kč. Proto přistoupil k vydání tohoto doplňujícího rozsudku. Okresní soud v Olomouci odkazuje zejména na podrobné odůvodnění rozsudku ze dne , datum, , kdy při tomto bylo provedeno rozsáhlé dokazování, ze kterého Okresní soud v Olomouci učinil závěry, na které také odkazuje. Bylo zejména dle soudu prokázáno, že žalobce a žalovaný a další osoby se dohodly, že v Chorvatsku provedou přípravu lodí ve vlastnictví žalobce na další sezónu. Žalovaný se spolu se svědkem , jméno FO, a svědkem Šindlářem plavil v den, kdy došlo k nehodě na lodi jménem Beruška. Došlo k nárazu lodě na ostrov a jejímu poškození. Soud se v odůvodnění podobně zabýval tím, zda v řízení bylo prokázáno tvrzení žalobce, že tento určil žalovaného kapitánem lodi, když tato skutečnost má vyplývat z toho, že žalobce byl ve vztahu k orgánům Chorvatska, které nehodu řešili uveden jako kapitán lodě. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo prokázáno, že takto ho označil žalobce bez toho, že by u tohoto byl žalovaný přítomen. Žalovaný zaslal na základě výzvy žalobce , datum, kopii občanského průkazu a kopii k oprávnění řízení lodi. Toto však dle názoru soudu neprokazuje tvrzení žalobce, že by žalovaný byl určen jako kapitán lodi Beruška. Soud se také podrobně zabýval průběhem škodní události, kdy tyto skutečnosti byly popsány výpovědí svědka , tituly před jménem, , jméno FO, a svědka , tituly před jménem, , jméno FO, . Z jejich výpovědí bylo prokázáno, že motor neměl výkon, aby mohli plout proti větru a poté, když vztyčili plachtu, nebyli schopni ani s touto plout proti větru. Snažili se manévrováním dostat zpátky do místa, ze kterého vypluli, ale poté co svědek volný svinul přední plachtu, došlo k nárazu na břeh. Podrobně k příčinám havárie lodi se však vyjadřoval znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , který jako hlavní příčinu dopravní nehody uvedl souhrn faktorů, technických, omezené zkušenosti s vládáním plavidla, povětrností a momentální situace. Technická nepřipravenost plavidla omezovala jak výkon, tak skluz člunu ve stoupání z důvodu silného zanesení podponorové části nárůsty, jak znalec zjistil z fotodokumentace. Dle jeho závěru v míře, v jaké byly v době plavební nehody, měli výrazný vliv na motorovou plavbu a částečně i na plavbu pod plachtami. Dále se na nehodě podílela i malá zkušenost posádky s plavbou pod plachtami a použití těchto prvků v krizových podmínkách. Samotné povětrnostní podmínky, které byly horší, než obvykle, ale nikoliv kritické, vyvolaly omezení výkonu pohybu lodě proti větru a ztížení jejího ovládání. Směr a síla větru určovala použití jednotlivých prvků plachetnice a také typu manévrů k vedení plavidla v zamýšleném kurzu. Před plavební nehodou byla plachetnice vedena neodborně, posádka se spolehla na výkon motoru a když byl vyřazen z funkce, posádka nezapočala s využitím plachtoví k manévrování plavidla. Ztráta funkce motoru bez současného účinného využití plachtoví vedla ke ztrátě kontroly nad ovládáním plavidla vedoucí ke kolizi. Z výpovědi svědků i z výpovědi žalovaného pak bylo prokázáno, že po většinu doby vedl řízení lodi , tituly před jménem, , jméno FO, a žalovaný převzal řízení lodi před nehodou.

4. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

5. Podle § 2225 odst. 1, o. z., při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.

6. Podle § 2910 o. z., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

7. Podle § 2915 odst. 1 o. z., je-li k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně; je-li některý ze škůdců povinen podle jiného zákona k náhradě jen do určité výše, je zavázán s ostatními škůdci společně a nerozdílně v tomto rozsahu. To platí i v případě, že se více osob dopustí samostatných protiprávních činů, z nichž mohl každý způsobit škodlivý následek s pravděpodobností blížící se jistotě, a nelze-li určit, která osoba škodu způsobila.

8. Podle § 2918 o. z., vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

9. Podle § 23 odst. 3, zákona č. 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě, za řádný technický stav a bezpečnost plavidel v provozu odpovídá jejich provozovatel.

10. Podle § 24 odst. 1, shora uvedeného zákona, plavidlo a sestava plavidel musí být při provozu na vodní cestě vedeny k tomu způsobilým vůdcem plavidla. To neplatí pro provoz plovoucího zařízení.

11. Podle § 28 písm. a), shora uvedeného zákona, účastníkem plavebního provozu na vodní cestě je vůdce plavidla.

12. Podle § 28 písm. b), shora uvedeného zákona, účastníkem plavebního provozu na vodní cestě je člen posádky plavidla a další osoby na plavidle nebo mimo plavidlo vykonávající činnosti spojené se zajištěním bezpečné plavby.

13. Podle § 28 písm. c), shora uvedeného zákona, účastníkem plavebního provozu na vodní cestě je cestující.

14. Podle § 29 odst. 1, shora uvedeného zákona, účastník plavebního provozu je povinen zachovávat přiměřenou opatrnost a chovat se tak, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu, lidského života nebo zdraví, ke vzniku škody na majetku a aby nezpůsobil nehodu v plavebním provozu nebo překážku na vodní cestě, znečištění vodní cesty nebo jiné poškození životního prostředí.

15. Pokud jde o závěry právního hodnocení zde je také možno dle názoru soudu odkázat na závěry učiněné v původním rozsudku ze dne 10. 12. 2024. Soud dospěl k závěru, že na příčině nehody předmětné lodi se podílel jednak špatný technický stav lodě a soud dospěl k závěru, že se tedy i sám žalobce podílel na vzniku škody. Další příčinou pak byly problémy povětrnostní a momentální situace, kdy došlo ke zmatku na palubě. Škoda vznikla také činností žalovaného a , tituly před jménem, , jméno FO, , kteří se podíleli na řízení plavidla.

16. S ohledem na závěry znaleckého posudku ohledně příčin plavební nehody lodi Beruška, pak soud dospěl k závěru, že na škodě se svým spoluzaviněním podílel žalobce, který porušil svou povinnost provozovatele plavidla dle § 23 odst. 3 shora uvedeného zákona. Škoda vznikla také činností žalovaného a , tituly před jménem, , jméno FO, , kteří se podíleli na řízení plavidla, dále byla jako příčina stanovena ta skutečnost, že tam byly problémy povětrnostní a momentální situace, kdy došlo ke zmatku na palubě. Otázka funkčnosti či nefunkčnosti motoru pak nebyla ze strany znalce posuzována jako natolik závažná, když znalec ve svých závěrech uvedl, že posádka se spolehla na výkon motoru, který po vyřazení funkce ovládání motoru byl bez účinku, ale tato skutečnost nemůže jít k tíži žalobce, když znalec jako další závěr uvedl to, že posádka nezapočala po vyřazení funkce ovládání motoru s využitím plachtoví k manévrování s plavidlem a během manévru odvrácení plavební nehody nebylo využito posádkou plachetnice plachtoví plavidla, takže poškození ovládání motoru nebylo jednou z hlavních příčin plavební nehody. V tomto směru tedy nemohlo dojít k úplnému vyvinění žalovaného. Soud s ohledem na tyto skutečnosti pak dospěl k závěru, že podíl žalovaného na vzniku škody je třetinový.

17. Pokud jde o výši škody, je nutno uvést, že žalobce nepředložil žádné konkrétní doklady, které by prokazovaly, jaké konkrétní náklady musel vynaložit na odstranění škod na předmětné lodi, a tedy uvedení lodi do původního stavu. Předložil pouze pro forma fakturu, ze které však dle názoru soudu není možné vycházet, když tuto skutečnost potvrdil i znalec Voltner a vyplývá to i z předmětné faktury, že šlo pouze o nacenění určitých prací, které provedeny nebyly a za tyto ani žalobce nic nezaplatil. Soud vycházel z výše škody dle znaleckého posudku znalce Voltnera, který stanovil cenu lodi ve svém znaleckém posudku před nehodou v částce 366 800 Kč. Po nehodě stanovil hodnotu lodi v rozsahu 100 000 Kč až 140 000 Kč, kdy při své výpovědi do protokolu o jednání uvedl, že s ohledem na dobu, která uplynula od nehody, s ohledem na to, že loď již byla opravena, nemůže stanovit hodnotu lodi po nehodě jednou částkou. Soud při stanovení výše škody tedy vycházel z poloviny tohoto rozdílu a vzal tedy za prokázané, že hodnota lodi po nehodě byla 120 000 Kč. Dospěl tedy k závěru, že žalobci vznikla škoda ve výši 246 800 Kč. Znalec sice stanovil předpokládané náklady na opravu předmětné lodi v rozmezí od 130 000 Kč až 190 000 Kč, ale soud zde vycházel z ustanovení § 2969 odst. 1 o. z., když soud vycházel z obvyklé ceny v době poškození a zohlednil, co poškozený musel k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit, když i znalec posuzoval výši nákladů na opravu předmětného plavidla v částce kolem 190 000 Kč, tedy jako horní výši, a to bez DPH.

18. Soud tedy žalobě vyhověl vůči žalovanému v rozsahu 1/3 jak bylo i podrobně zdůvodněno v rozsudku, který je tímto doplňován. Žalovaný se podílel na vzniku škody, když s ohledem na tu skutečnost, že převzal řízení plavidla v době, kdy došlo k nárazu lodě do ostrova není možné tohoto vyvinit. V té době vystupoval jako vůdce plavidla. Pokud jde o ostatní skutečnosti, soud zde plně odkazuje na své závěry učiněné v původním rozsudku.

19. S ohledem na to, že došlo pouze k vyhlášení doplňujícího rozsudku, soud nepřiznal žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení.