11 C 15/2024

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupené ustanoveným zástupcem advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A , Jméno advokáta B proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B 3. Jméno žalované C , narozená Datum narození žalované C bytem Adresa žalované C 4. Jméno žalované D , narozený Datum narození žalované D bytem Adresa žalované D všichni zastoupeni advokátem Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C o určení dědického práva I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že je dědicem zůstavitele , jméno FO, narozeného , datum, , zemřelého , datum, , se zamítá.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalovaným společně a nerozdílně k rukám právního zástupce , Jméno advokáta C, náklady řízení ve výši 73 253,40 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.III. Státu se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, , původně podanou proti žalovaným , jméno FO, , , Jméno žalované C, a , Jméno žalované D, , domáhala určení, že je dědičkou zůstavitele , jméno FO, , zemřelého , datum, . Uvedla, že usnesením , Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , jí byla určena lhůta 70 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto usnesení (ta nastala , datum, ), aby uplatnila proti žalovaným své dědické právo žalobou, kterou se bude domáhat určení, že je dědičkou ve druhé dědické třídě po zůstaviteli , jméno FO, , zemřelém , datum, . Z odůvodnění žaloby vyplývá, že minimálně před šesti lety navázala vztah se zůstavitelem, přičemž po dalším roce začali sdílet společnou domácnost v místě bydliště zůstavitele na adrese , adresa, . Zůstavitel žalobkyni daroval osobní vůz , SPZ, , hradil veškeré náklady s provozem vozu spojené. Oba partneři tvořili společnou domácnost, oba se podíleli na obstarávání společných potřeb, žalobkyně přispívala na nákupy, prováděla domácí práce, pomáhala zůstaviteli zařizovat jeho záležitosti, vozila ho v případě potřeby automobilem mimo bydliště, včetně návštěv jeho bratra v , právnická osoba, . Oba partneři plánovali svatbu. S ostatními členy rodiny nebyl zůstavitel v kontaktu, nenavštěvoval je, nehovořil o nich, ani oni zůstavitele nenavštěvovali. Byl v kontaktu pouze s rodinou své bývalé družky , jméno FO, , kam byl zván na rodinné oslavy. V době karanténních opatření v letech 2020-2021 v souvislosti s nákazou COVID, obstarával nákupy pro společnou domácnost zůstavitele a žalobkyně pan , jméno FO, , u něhož ona objednávala nákupy, v místě společné domácnosti je od něho přebírala a proplácela mu je. Protože tedy žalobkyně žila se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti, pečovali se zůstavitelem o společnou domácnost, přičemž žalobkyně byla na zůstaviteli částečně odkázána výživou, naplňuje tak podmínky, aby byla dědičkou po zůstaviteli z titulu spolužijící osoby.

2. Žalovaní s podanou žalobou nesouhlasili. Mají za to, že žalobkyně není dědičkou zůstavitele na základě dědické smlouvy, ze závěti ani ze zákona v rámci dědické posloupnosti. Žalovaní popírají tvrzení žalobkyně o tom, že žila se zůstavitelem po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti, pečovala o společnou domácnost a částečně byla na zůstaviteli odkázána výživou. Žalovaní se se zůstavitelem pravidelně stýkali od roku 2017, kdy s ním navázali kontakt po úmrtí své matky – sestry zůstavitele, zůstavitel se jim o žalobkyni nikdy nezmiňoval. Žalovaní neměli o žalobkyni žádnou povědomost do doby po úmrtí zůstavitele, kdy s ní žalovaná , Jméno žalované C, telefonicky hovořila a kdy se v rámci tohoto rozhovoru žalobkyně zmínila o tom, že se v bytě zůstavitele po dobu roku a půl nevyskytuje. Stav bytu bezprostředně po úmrtí zůstavitele nevykazoval známky toho, že by se zde zdržovala žena, navíc která by se o domácnost starala. Nikde v bytě se nenacházely věci ženské osobní potřeby, byt nebyl značně dlouhou dobu uklizen. Z celkového nepořádku bylo spíše zjevné, že zůstavitel již nebyl schopen se o byt postarat. Zůstavitel zemřel v , anonymizováno, a od pana , jméno FO, žalovaní vědí, že pouze on byl v nemocnici uveden jako kontaktní osoba a on byl také ze strany nemocnice informován o úmrtí zůstavitele. V rámci rozhovoru se sousedy zůstavitele žalovaní vyrozuměli, že žalobkyně měla v minulosti u zůstavitele po určitou dobu dočasně bydlet, když měla zůstaviteli tvrdit, že nemá kde bydlet. Nemělo se však jednat o soužití v rámci vedení společné domácnosti, ale o výpomoc osobě v nouzi, která tuto výpomoc snad i zneužívala. Společná domácnost žalobkyně a zůstavitele neměla být vedena nikdy, v době posledního roku před úmrtím zůstavitele neměla žalobkyně v bytě ani fakticky bydlet.3. , Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, soud rozhodl, že namísto žalovaného , jméno FO, , zemřelého , datum, , bude v řízení pokračováno na straně žalované s , Jméno žalované A, a , Jméno žalované B, .

4. Žalobkyně ve své účastnické výpovědi doplnila, že se zůstavitelem se seznámila v době, kdy byla , anonymizováno, v nemocnici. Tam se sblížila s družkou zůstavitele , jméno FO, , kterou on chodil navštěvovat. Asi rok po její smrti se začali se zůstavitelem více stýkat a po čase, když se více sblížili, jí nabídl bydlení. Od té doby žili ve společné domácnosti. Společně vařili, nakupovali, dopřávali si večeře v restauraci, jezdili na výlety, žili jako druh družka. Vzhledem k jejímu nízkému důchodu jí nabídl, že ji bude finančně podporovat. Hradil proto stravu, provoz auta i náklady na bydlení. Bydleli takto spolu od roku 2015 do roku 2022. Ona v té době jiné bydlení neměla. Po rozvodu manželství, asi od roku 2005 do roku 2012 žila v , Anonymizováno, s panem , jméno FO, v jeho bytě. Poté, co v roce 2012 vrátila byt v , Anonymizováno, , byla prakticky bezdomovec. Občas přespávala v penzionu, bydlela u kamarádky, někdy přespávala i u bývalého manžela. Pak se v nemocnici seznámila s paní , jméno FO, a přes ni s panem , jméno FO, , s nímž se posléze sblížili. Od té doby, co začala se zůstavitelem žít, se na ni zaměřila jeho sousedka, paní , jméno FO, , která ji sledovala, nadávala jí. Začátkem roku 2021 to vyvrcholilo, když ji sousedka napadla v uzavřeném prostoru domu a způsobila jí tím trauma. Proto se dohodla se zůstavitelem, že se v bytě za těchto okolností nemůže zdržovat, odmítla tam i přespávat, aby ji nepotkávala. Zůstavitele však i poté v bytě navštěvovala, když ji k bytu doprovázeli známí. Zůstavitel jí nabídl i sňatek, ale ten odložili, s tím, že si najdou jiné společné bydlení. Ona zatím přespávala u kamarádek. V květnu 2021 jí pak zůstavitel sehnal garsonku v , adresa, . Zpočátku v tomto bytě nebydlela, i nadále se zdržovala u pana , jméno FO, , případně bydlela u kamarádky u , Anonymizováno, , odkud za zůstavitelem denně či obden dojížděla. Byli tak neustále v kontaktu. Od května 2021 je v garsonce trvale hlášena, doposud zde bydlí, je doplácena úřadem práce. V době, kdy spolu se zůstavitelem žili, se s nikým nestýkali, ani k nim na návštěvy nikdo nechodil, protože on byl uzavřené povahy. Jediný, s kým se stýkal, byl pan , jméno FO, , za nímž zůstavitel jezdil, on k nim na návštěvy nechodil. V době, kdy se to zůstaviteli stalo, byla asi 14 dní v , Anonymizováno, u kamarádky. Když se jí opakovaně nepodařilo zůstaviteli dovolat, vrátila se do , Anonymizováno, a až sestra v nemocnici jí řekla, že pan , jméno FO, před několika dny zemřel. Vyhledala pak pana , jméno FO, , ten o úmrtí zůstavitele nevěděl. Řekl jí, že posledního půl roku s ním nebyl v kontaktu, neboť měl sám zdravotní problémy. Šla si pak do bytu zůstavitele pro věci, které tam ještě měla. Tam bylo na cedulce telefonní číslo , tel. číslo, neteř zůstavitele. Ta jí řekla, že věci, které po ní v bytě zůstaly, hodí do popelnice. V bytě v , Anonymizováno, nebyla oficiálně hlášena, nechodila jí tam ani pošta, důchod si vždy vyzvedávala na poště.

5. Žalovaná , Jméno žalované C, (neteř zůstavitele) ve své výpovědi uvedla, že se zůstavitelem se začali spolu s bratrem , Jméno žalované D, stýkat až po smrti matky v roce 2017. Od té doby ho několikrát do roka navštěvovali, byli s ním i v telefonickém kontaktu. U něho v bytě nikdy nebyli, vždy se sešli někde v restauraci. Naposledy se se strýcem viděli asi 3 týdny před jeho smrtí, v době Dušiček. V té době byl strýc na invalidním vozíku. , datum, jim volal pan , jméno FO, , že strýc zemřel, zda jsou ochotni se postarat o jeho pohřeb. Jeli pak s bratrem do nemocnice pro strýcovy věci. Spolu s panem , jméno FO, , který měl klíče, pak jeli i do strýcova bytu, kde vše vyfotili. V té době v bytě neviděli žádné ženské věci, ani oblečení ve skříni. Strýc, jak ho poznali, nebyl uzavřený, naopak byl to milý, kamarádský člověk, rád vyprávěl o , Anonymizováno, , kde žil od roku 1950 do roku 1991, často vzpomínal na paní , Anonymizováno, , se kterou žil. Od pana , jméno FO, se dozvěděli o paní , jméno FO, , on je na ni upozornil. V telefonickém hovoru s paní , jméno FO, po smrti strýce žalobkyně sama uvedla, že se v bytě už rok a půl nevyskytovala. Až po tomto hovoru objevili v rohu skříně zelený kufr a nějaké igelitky s věcmi žalobkyně.

6. Ve věci bylo provedeno obsáhlé dokazování, zejména výslechy svědků, z nichž za nejpodstatnější soud považuje výpověď , jméno FO, . Ten se se zůstavitelem pravidelně a často stýkal. Znali se od roku 2005, kdy zůstavitel navázal vztah s jeho tchyní, s níž žil poté až do její smrti v roce 2013. I pak zůstali (po krátké přestávce) v kontaktu, často spolu snídali v , Anonymizováno, . Svědek měl tedy přehled o tom, co zůstavitel dělá. Často byl i u něho v bytě, pomáhal mu například s nákupem invalidního vozíku, pak s jeho poruchami, výměnou koleček, dobitím baterie. Každý měsíc u něho doma dofukovali kola. Nevšiml si, že by v bytě byly nějaké ženské věci. Nikdy se pak v bytě nepotkal s paní , jméno FO, , osobně se s ním tedy neznal. Ona ho vyhledala až po smrti pana , jméno FO, . Chtěla, aby jí dosvědčil, že s ním žila ve společné domácnosti, což on odmítl, neboť ji společně se zůstavitelem nikdy neviděl. Neví nic bližšího o tom, že by spolu žili. Pokud by po smrti tchyně měl zůstavitel nějakou jinou partnerku, má svědek za to, že by se mu s tím svěřil. O žalobkyni moc nemluvil, pokud ano, nebylo to nic lichotivého. V bytě měl pan , jméno FO, vždy uklizeno, byl zvyklý udržovat pořádek. Po jeho smrti byl však v bytě velký nepořádek, všechno rozházené na zemi. Svědek si to vysvětloval tím, že v té době už pan , jméno FO, nebyl schopen uklízet. Poprvé byl zůstavitel , anonymizováno, v nemocnici asi měsíc před smrtí, pak byl asi 2 týdny doma a týden před smrtí byl opět v nemocnici. On ho byl také v nemocnici navštívit. Tehdy ho zůstavitel poprosil, aby zaplatil 2 složenky, které měl v bytě. Dal mu tedy klíče od bytu, on tam pak složenky skutečně našel a zaplatil je. Byl také osobou, kterou pan , jméno FO, v nemocnici označil jako kontaktní osobu, proto mu také volali zprávu o jeho smrti. Protože byl zprostředkovatel finančního poradenství, měl přehled i o jeho finanční situaci. Ví proto, že byl dobře finančně zajištěn. Měl důchod z , Anonymizováno, , peníze u , Anonymizováno, Ví, že měl blízký vztah se sousedkou paní , jméno FO, , která mu často pomáhala.

7. Další slyšení svědci, sousedé zůstavitele , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, potvrdili, že žalobkyně v bytě se zůstavitelem skutečně 1-2 roky žila, ale o domácnost se nestarala, nenakupovala, neuklízela. O partnerský vztah se dle slyšených svědků nejednalo. Zůstaviteli naopak hodně pomáhala další sousedka, paní , jméno FO, , která již zemřela. Podle názoru slyšených svědků, žalobkyně z bytu odešla před výměnou oken v roce 2020, oni zůstaviteli poté všichni pomáhali s úklidem. Svědkyně , jméno FO, dále uvedla, že se jí zůstavitel svěřil s tím, že žalobkyně nemá kam jít, proto ji nechal u sebe bydlet, aby jí pomohl. Slyšela, že mezi nimi docházelo k častým hádkám. Zůstaviteli hodně pomáhal pan , jméno FO, , který ho navštěvoval, jezdili spolu na snídaně. S většími nákupy mu někdy pomáhala i ona. Několikrát byla u zůstavitele v bytě, nikdy tam žalobkyni nezastihla. Zarazilo ji, že žalobkyně si zabrala ložnici a pan , jméno FO, spal na gauči v kuchyni. Je pravda, že ona sama několikrát říkala žalobkyni, aby nechala pana , jméno FO, na pokoji, rozhodně ji však nijak nepronásledovala. Mezi nimi došlo i ke konfliktu, který řešila policie. Šlo o to, že cestou z práce potkala svého známého, zapovídala se s ním před domem. Žalobkyně chtěla jít dovnitř domu, čekala, až svědkyně odejde. Když už byla doma, zazvonili na ni policajti, že údajně napadla žalobkyni. Sami říkali, že jejímu tvrzení příliš nevěří, ale musí to ověřit. , jméno FO, se jí za to několikrát omlouval, protože tehdy skutečně k ničemu nedošlo.

8. Manželé , Anonymizováno, shodně uvedli, že panu , jméno FO, pomáhala hlavně paní , jméno FO, a také paní , jméno FO, , která mu nakupovala těžší nákupy. O žalobkyni se se zůstavitelem nebavili, společně je někam jít také neviděli. Od paní , jméno FO, slyšeli, že za žalobkyni platil zůstavitel i nějaké pokuty. , jméno FO, bytu žalobkyně docházela nepravidelně, třeba týden až 14 dní tam nebyla, pak se opět vrátila. Spíše tedy takto pendlovala. Mají za to, že pokud by v bytě skutečně bydlela, její pohyb by zaznamenali.

9. Další sousedka zůstavitele, svědkyně , jméno FO, , v písemném vyjádření ze dne , datum, uvedla, že jí žalobkyně telefonicky kontaktovala někdy v měsíci květnu a chtěla po ní svědectví, že žila jako družka s panem , jméno FO, , který bydlel ve stejném vchodě, on v , Anonymizováno, , svědkyně v , Anonymizováno, . Již tehdy jí řekla, že o jejím vztahu s panem , jméno FO, nic neví. Zůstavitele poslední roky vídávala samotného, ráno ho potkávala, když se vracela z noční práce, on jezdíval na , Anonymizováno, . Odpoledne ho občas vídala chodit do restaurace, když říkal, že jde na pivo mezi lidi. Jinak se blíže neznali. Ví, že mu před několika lety zemřela družka, o paní , jméno FO, jednou říkal, že jí občas půjčuje auto, ale že mu jej každou chvíli nabourá. , jméno FO, viděla asi 2× jet výtahem, jinak je v domě nepotkávala, vždy šel pan , jméno FO, sám. Ona sama většinu roku tráví na chatě, v , Anonymizováno, v bytě se zdržuje od poloviny listopadu asi do dubna. Při jednání dne , datum, tato svědkyně v podstatě zopakovala skutečnosti uvedené v písemném vyjádření.

10. Svědkyně , jméno FO, uvedla, že je přítelkyně žalobkyně. Znají se od roku 2012, jsou spolu spíše v telefonickém kontaktu. Setkávají se 2× až 3× ročně, obyčejně pak spolu jedou na výlet. Od žalobkyně má informace, že bydlela s panem , jméno FO, v , Anonymizováno, , on ji i finančně podporoval. Požádal ji také o ruku. Ona sama se se zůstavitelem setkala pouze 1×, bylo to při návratu z výletu, kdy se setkali v nějaké kavárně. Neví již přesně, ve kterém roce to bylo. Šlo pouze o krátké setkání. Ví o nepříjemnostech žalobkyně se sousedkou, žalobkyně se kvůli tomu v domě bála. K osobě žalobkyně svědkyně uvedla, že je hodná, velice slušná, spíše introvert.

11. Svědek , jméno FO, vypověděl, že žalobkyni zná 20 let. Od roku 2004-2005 spolu žili asi 7 let ve společné domácnosti v jeho bytě v , Anonymizováno, . Kde bydlela poté, co se rozešli, neví, ale byli stále v telefonickém kontaktu. Takto od ní zjistil, že žije s nějakým , Anonymizováno, . Mohlo to být v období let 2015/16-2022. Společně je viděl jednou až 2×, pouze zdálky, osobně se s panem , jméno FO, nikdy nesetkali. Se žalobkyní se několikrát potkal někde na pumpě, když potřebovala něco udělat na autě. Znal se i s jejím bývalým mužem, byl u něho někde v , Anonymizováno, , kde měl pronajatý byt, pomáhal mu se odsud i stěhovat, věci žalobkyně tam žádné neviděl. Ví o problému žalobkyně se sousedkou, asi 5× až 6× ji večer šel doprovodit domů, neboť se jí bála. Žalobkyně není konfliktní, spíše někdy až moc hodná, na svoji dobrotu může doplácet. Od žalobkyně má informace, že se zůstavitelem spolu nikam nechodili, nejraději byli spolu sami doma. Stejně to měli i oni, když spolu žili.

12. Svědek , jméno FO, uvedl, že v období prvního COVIDU žalobkyni nakupoval, a to asi půl roku. Nákupy objednávala žalobkyně, on je pak donesl na chodbu před byt pana , jméno FO, , kde mu oni nechali peníze. V roce 2021 pak doprovázel asi 10 × až 12 × paní , jméno FO, do bytu, neboť se bála sousedky. V roce 2022 ji takto doprovázel asi 5× až 6×, většinou to byla odpoledne mezi 16. až 18. hodinou. Že by ji takto doprovázel i někdo jiný, mu není známo. , jméno FO, osobně viděl pouze mezi dveřmi, nikdy se spolu nebavili. Žalobkyně ho asi před šesti až sedmi měsíci oslovila s tím, že musí jít k soudu, a chtěla pomoci vyhledat nějaké policejní zprávy a kontakty. Řekla mu, že potřebuje prokázat, že žila v bytě s panem , jméno FO, . Nejprve chtěla potvrdit ty nákupy, pak ji doprovázel do servisu, kde s panem , jméno FO, byli. Tam jim pán řekl, že svědčit k soudu nepůjde. Nějaký kontakt hledali i v , adresa, . Nahlíželi spolu do katastru nemovitostí. V té , Anonymizováno, byl sám, žalobkyně nechtěla vystoupit z auta. Jak dlouho měla žalobkyně byt v , Anonymizováno, neví, v bytě tam za ní nikdy nebyl. Nyní byli v častém kontaktu v souvislosti s řešenou kauzou, předtím třeba rok až rok a půl v kontaktu vůbec nebyli. Neví, kde žalobkyně bydlela, než pan , jméno FO, zemřel, ale bála se chodit do toho domu.

13. Svědkyně , jméno FO, uvedla, že pracovala v , Anonymizováno, v restauraci v letech 2007-2017. Pak začala pracovat v hotelu , adresa, , kde pracuje dosud. Naposledy viděla žalobkyni s panem , jméno FO, asi před dvěma až dvěma a půl lety, kdy přišli na večeři do restaurace. Již do , Anonymizováno, společně jezdili pravidelně 1× týdně na pizzu. , jméno FO, pak chodili 1× týdně na oběd, někdy i na večeři, a to pravidelně od roku 2017, co je zde zaměstnána. , jméno FO, špatně chodil, naposledy byl i na vozíku. Ví o nich, že společně žili v , Anonymizováno, , účty v restauraci platili společně.

14. Z výpovědi svědka , jméno FO, vyplývá, že žalobkyně je jeho bývalá nájemnice. Bydlela u něho na základě nájemní smlouvy od 8. 3. 2012 do 27. 9. 2018, a to se svým bývalým manželem. Nájem platila žalobkyně vždy v hotovosti, svědek ji ve , adresa, vídal, proto může potvrdit, že se v bytě skutečně zdržovala. Její adresu po skončení nájmu nezná.

15. Z nájemní smlouvy ze dne , datum, se zjišťuje, že žalobkyně (jako , jméno FO, ) uzavřela s manželem , jméno FO, nájemní smlouvu s pronajímatelkou , jméno FO, ohledně bytu č. , hodnota, v domě č.p. , Anonymizováno, ve , adresa, , nájem byl sjednán od , datum, na dobu neurčitou. Dne 20. 7. 2018 pak dali nájemci výpověď z předmětného bytu s tím, že ho předají do do 31. 9. 2018. Z protokolu o předání bytu pak vyplývá, že byt byl předán panu , jméno FO, jako pronajímateli dne 27. 9. 2018 s poznámkou, že v bytě se nachází nábytek a jiné věci, sklep je nevyklizen.

16. Z SMS zprávy ze dne , datum, je zřejmá objednávka nákupu potravin. Zpráva byla doručena , jméno FO, .

17. Ze zprávy , právnická osoba, . vyplývá, že zůstavitel uvedl jako kontaktní osobu, které se mají sdělovat informace o jeho zdravotním stavu, pana , jméno FO, .

18. Ze zprávy Úřadu , Anonymizováno, vyplývá, že je žalobkyni je od 1. 5. 2021 dosud vyplácen příspěvek na bydlení. Doložená nájemní smlouva je na adrese , adresa, , , adresa, , dávka je posílána složenkou na tuto adresu. Dávky hmotné nouze - příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení byl vyplácen od prosince 2018 do ledna 2019 – kontaktní pracoviště , adresa, a od , datum, dosud - kontaktní pracoviště , adresa, .

19. Z platebního rozpisu Úřadu , adresa, vyplývá, že žalobkyni byl vyplácen příspěvek na bydlení od 14. 6. 2021 do 10/22 celkové částce 79 287 Kč.

20. Ze zprávy Úřadu , anonymizováno, vyplývá, že žalobkyně pobírá od 1. 6. 2021 příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, dávky jsou vypláceny poštovní poukázkou na adresu , Anonymizováno, , , adresa, . U uvedených dávek je žalobkyně vedena jako osoba samostatně žijící.

21. Ze zprávy Úřadu , adresa, vyplývá, že žalobkyně pobírala v prosinci 2018 a v lednu 2019 příspěvek na živobytí 1 142 Kč měsíčně a doplatek na bydlení 1 820 Kč měsíčně. Uvedené dávky se týkaly pobytové sociální služby – , adresa, . Příspěvek na živobytí byl úřadem práce na žádost klientky zasílán složenkou na adresu , adresa, . Doplatek na bydlení byl zasílán na účet , jméno FO, . Žadatelka byla posuzována pro přiznání těchto dávek jako samostatná osoba.

22. Z úředního záznamu , právnická osoba, , Obvodní oddělení , adresa, , , Anonymizováno, vyplývá, že dne 20. 6. 2019 v 00:55 hodin byla vyslána hlídka na adresu , adresa, , kdy oznamovatelka uvedla, že byla verbálně napadena. Hlídka na místě ztotožnila oznamovatelku jako , Jméno žalobkyně, . Ta uvedla, že dnešního dne okolo 00:30 hodin byla verbálně napadena sousedkou svého kamaráda, u kterého se v současné době zdržuje. Uvedla, že je z jednání sousedky vykolejená, že jí nic neudělala, přičemž se z tohoto necítí dobře. Přivolání záchranné služby paní , jméno FO, odmítla. Na dotaz hlídky, jak byla přesně verbálně napadena, nebyla paní , jméno FO, schopna nic uvést. Zanedlouho hlídce sdělila, že měla pouze strach, když jí měla sousedka údajně před domem říci, že svého kamaráda pana , jméno FO, pouze využívá. Hlídka poté ztotožnila kamaráda oznamovatelky , jméno FO, . Ten uvedl, že nic na místě s hlídkou policie řešit nechce, že jeho kamarádka paní , jméno FO, má nějaký problém s jeho sousedkou. Dále hlídce sdělil, že se za chování své kamarádky omlouvá a že se dojde své sousedce omluvit za to, že kvůli nějakému svému problému volá na místo hlídku policie. Poté byla na místě ztotožněna údajná pachatelka verbálního napadení sousedka pana , jméno FO, , jméno FO, . Ta uvedla, že paní , jméno FO, v žádném případě verbálně nenapadla. Pouze se jí tázala, zda s ní pojede nahoru výtahem, jelikož bydlí ve stejném patře. Na toto paní , jméno FO, reagovala tak, že ne. , jméno FO, poté hlídce sdělila, že spor s paní , jméno FO, má v tom, že má pana , jméno FO, ráda a zdá se jí, že ho paní , jméno FO, využívá, půjčuje si od pana , jméno FO, vozidlo atd. Dále uvedla, že ji pan , jméno FO, říkal, že kdyby paní , jméno FO, řekl, ať už u něj nepřibývá, údajně nemá kam jít a byla by na ulici, což pan , jméno FO, nechce.

23. Z dílčího předávacího protokolu ze dne , datum, vyplývá, že zůstavitel převzal dílo – dodávku oken a vyzdívek v bytě č. , hodnota, v , Anonymizováno24. Z předložených fotografií pořízených žalovanými , jméno FO, a , jméno FO, v bytě zůstavitele bezprostředně po jeho smrti je zřejmé, že byt byl další čas neudržovaný, neodpovídá tomu, že by v bytě se zůstavitelem žila nějaká další osoba, která by pečovala o společnou domácnost.

25. Ze smlouvy o poskytnutí sociální služby ze dne 1. 2. 2018 se zjišťuje, že žalobkyně uzavřela se , právnická osoba, , , právnická osoba, , smlouvu o odběru stravy v jídelně. Ve smlouvě má žalobkyně uvedeno bydliště , adresa, .

26. Z útržku poštovní poukázky se zjišťuje, že dne 27. 7. 2022 odeslal zůstavitel žalobkyni částku 17 000 Kč na adresu , adresa, , , adresa, .

27. Podle § 1636 odst. 1 občanského zákoníku nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a který z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

28. Podle § 1637 občanského zákoníku nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a cti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a který z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti.

29. Jak vyplývá ze shora uvedených ustanovení občanského zákoníku, základní podmínkou dědického práva spolužijící osoby je, že žila se zůstavitelem ve společné domácnosti. Současný občanský zákoník pojem společná domácnost přesně nedefinuje, ovšem lze vycházet z ustanovení § 115 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., podle kterého domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Judikatura pojem společné domácnosti upřesnila tak, že se jedná o soužití dvou nebo více fyzických osob, které spolu žijí trvale a které společně uhrazují náklady na své potřeby. Předpokládá se tedy společné bydlení v jednom nebo více bytech, přičemž musí jít o skutečné a trvalé soužití, v němž členové přispívají k úhradě a obstarávání společných potřeb, v němž společně a bez rozlišování hospodaří se svými příjmy. Vyžaduje se, aby spolužijící fyzická osoba pečovala o společnou domácnost obstaráváním domácích prací, udržováním pořádku v bytě, obstaráváním prádla, údržby šatů, přípravou jídla a podobně nebo poskytovala prostředky na úhradu potřeb společné domácnosti nebo aby byla odkázána výživou na zůstavitele. Podmínkou je tedy opravdové společné soužití osob, nikoliv pouze skutečnost, že určitá osoba žije u zůstavitele. Alternativní podmínkou k péči o společnou domácnost spolužijící osoby je odkázanost na výživu zůstavitele. Jedná se o situaci, kdy zůstavitel, aniž k tomu má zákonnou povinnost, zaopatřuje výživu spolužijící osoby zcela nebo alespoň ve významné míře. Společné soužití se zůstavitelem pak musí trvat nejméně po dobu jednoho roku před zůstavitelovou smrtí a musí trvat ke dni úmrtí zůstavitele.

30. V daném případě se žalobkyně domáhala žalobou určení, že je dědicem zůstavitele , jméno FO, , zemřelého , datum, z titulu spolužijící osoby. Bylo tedy na ní, aby prokázala splnění podmínek stanovených dědickým právem. V řízení k tomu byla provedena celá řada důkazů. Jako zásadní se soudu jeví výpověď svědka , jméno FO, . Jeho vyjádření bylo zcela věrohodné, bez jakýchkoliv rozporů. Je zřejmé, že se jedná o osobu, která byla zůstaviteli patrně nejbližší. Pravidelně se spolu stýkali, svědek navštěvoval zůstavitele i v jeho bytě, a to i v době, kdy byl již zůstavitel na invalidním vozíku, a nikdy tam přítomnost žalobkyně nezaznamenal. Ani zůstavitel se mu nezmiňoval o tom, že by měl (po úmrtí tchyně svědka , jméno FO, ) jinou partnerku, s níž by žil, či dokonce uvažoval o sňatku s ní. Pokud se výjimečně zmínil o žalobkyni, nebylo toto vyjádření podle svědka lichotivé. O tom, že , jméno FO, byl skutečně zůstaviteli blízký, svědčí i skutečnost, že jeho osobu označil , jméno FO, v nemocnici jako osobu, které mohou být sdělovány informace o jeho zdravotním stavu a jemu také bylo z nemocnice oznámeno úmrtí zůstavitele. To, že se , jméno FO, se zůstavitelem často stýkali, pak potvrdili ve svých výpovědích i další svědci, sousedé , jméno FO, . S přihlédnutím k výpovědi svědka , jméno FO, , který uvedl, že spolu se žalobkyní zjišťovali nějakou adresu v , adresa, (kde svědek , jméno FO, bydlí), lze mít za pravdivé i tvrzení svědka , jméno FO, o tom, že se ho žalobkyně snažila ovlivnit, jak má v řízení vypovídat.

31. Sama žalobkyně uvedla, že ve společné domácnosti se zůstavitelem žila od roku 2015 až do jeho smrti. Toto její tvrzení je však vyvráceno řadou provedených důkazů, z nichž je zřejmé, že žalobkyně skutečně po určitý čas (zhruba v období 2018-2020) žila v bytě zůstavitele, ale nebylo prokázáno, že by tomu tak bylo v době rozhodné pro vznik jejího dědického práva, tedy to, že vedla společnou domácnost se zůstavitelem v časovém úseku , datum, kdy zůstavitel zemřel.

32. Z výpovědi žalobkyně vyplývá, že po konfliktu se sousedkou , jméno FO, se již odmítala v bytě zdržovat, aby ji nepotkávala. Tento konflikt vztahovala k roku 2021. Ovšem z úředního záznamu Policie ČR vyplývá, že k údajnému konfliktu došlo již v červnu 2019. Pokud žalobkyně uváděla, že po konfliktu ji k bytu zůstavitele doprovázeli , jméno FO, a , jméno FO, , ti byli slyšeni jako svědci a údajný doprovod žalobkyně datovali k rokům 2021-2022. To je však zcela nelogické. Proč by ji takto nedoprovázeli v předmětném roce 2019, případně 2020, ale až dva, respektive tři roky, po tomto zmiňovaném konfliktu. Soudu se to jeví tak, že vypovídali pod vlivem žalobkyně, která je sama uvedla v omyl. Tomu napovídá i vyjádření svědka , jméno FO, , že v souvislosti s probíhající kauzou byli v poslední době se žalobkyní v častém kontaktu. On věděl, co musí žalobkyně v řízení prokázat. V úředním záznamu policie sama žalobkyně označila zůstavitele za kamaráda, u něhož se v současné době zdržuje. Rovněž , jméno FO, ji do uvedeného záznamu označil za kamarádku, ne za partnerku. , jméno FO, , jméno FO, již tehdy (tedy dávno před zahájením tohoto řízení) do záznamu policie uvedla, že se jí pan , jméno FO, svěřil s tím, že kdyby paní , jméno FO, řekl, ať už u něj nepřibývá, nemá tato kam jít a byla by na ulici, což pan , jméno FO, nechce. I tato vyjádření popírají existenci společné domácnosti žalobkyně a , jméno FO, a svědčí to spíše o výpomoci zůstavitele žalobkyni v její těžké životní situaci. Je zřejmé, že žalobkyně až do května 2021 nebyla nikde hlášena k trvalému pobytu a evidentně se zdržovala průběžně na různých místech. To prokazuje jak nájemní smlouva ohledně bytu ve , adresa, , tak zprávy úřadu práce ohledně pobírání dávek hmotné pomoci. Žalobkyně byla přitom vždy pro tyto dávky posuzovaná jako samostatně žijící osoba. V období prosinec 2018 až leden 2019 žila žalobkyně v azylovém domě. Přitom šlo o období, kdy již dle vlastního vyjádření žila ve společné domácnosti s , jméno FO, . Žádný ze žalobkyní označených svědků nepotvrdil, že by skutečně věděli o tom, jakým způsobem žalobkyně se zůstavitelem žili. Informace o tomto soužití měli zprostředkovaně od žalobkyně, společně je nikde neviděli, s panem , jméno FO, se osobně neznali, u něho v bytě nikdy nebyli. Výpověď svědkyně , jméno FO, o tom, že žalobkyně a zůstavitel spolu chodili pravidelně 1× týdně na obědy do restaurace, kde pracovala, nic nepotvrzuje o vedení společné domácnosti žalobkyně a zůstavitele. Z výpovědí bezprostředních sousedů zůstavitele pak vyplývá, že žalobkyně se nezapojovala do péče o společnou domácnost, když pomoc , jméno FO, zajišťovaly sousedky , Anonymizováno, a , jméno FO, a dále pak , jméno FO, . Tito sousedé pak shodně uvedli, že žalobkyni přestali v domě vídat ještě před výměnou oken v květnu 2020. Žalobkyní doložená SMS zpráva, v níž objednává v květnu 2020 nákup u , jméno FO, nic nedokazuje o tom, že šlo o nákup do společné domácnosti žalobkyně a zůstavitele. Konečně i fotografie pořízené v bytě zůstavitele bezprostředně po jeho smrti svědčí o tom, že tento žil delší čas sám, v bytě mu nikdo nepomáhal. Pokud by byl mezi zůstavitelem a žalobkyní tak blízký vztah, jak tvrdí žalobkyně (dokonce ji požádal o ruku), zcela jistě by byla právě ona osobou, které by byly nemocnicí poskytovány informace o zdravotním stavu zůstavitele a byla by informována o jeho úmrtí. Sama žalobkyně však uvedla, že o posledním období života , jméno FO, neměla informace. Všechny tyto skutečnosti vedou soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že v rozhodném období žila se zůstavitelem ve společné domácnosti, o kterou by společně pečovali. Zároveň pak nebylo prokázáno, že by žalobkyně byla na zůstaviteli odkázána výživou. To, že zůstavitel občas zaplatil společný účet v restauraci, nebo žalobkyní předložená poukázka, dle níž jí zůstavitel v červenci 2022 zaslal částku 17 000 Kč, nic takového neprokazuje. Vzhledem ke všem shora uvedeným skutečnostem proto soud žalobu zamítl.

33. O nákladech řízení rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. v situaci, když žalovaní byli v řízení úspěšní, mají tak právo na náhradu nákladů v plné výši. Náklady řízení představuje odměna advokáta za 7 úkonů právní služby při zastupování 3 osob v částce 42 000 Kč (tarifní částka 35 000 Kč dle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/96 Sb. dále „AT“, ve znění účinném do 31. 12. 2024), 7 paušálních částek náhrady nákladů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT ve znění do 31. 12. 2024 ve výši 2 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření k žalobě, zastoupení při jednání soudu , datum, - 2 časové úkony, zastoupení při jednání soudu , datum, - 3 časové úkony), odměna advokáta za 1 úkon právní služby při zastupování 4 osob ve výši 10 360 Kč (tarifní hodnota 65 000 Kč - § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 12 odst. 4 AT ve znění od 1. 1. 2025), odměna advokáta za poloviční úkon právní služby při zastupování 4 osob ve výši 5 180 Kč (§ 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 12 odst. 4 a § 11 odst. 2 písm. f) AT ve znění od 1. 1. 2025), 2 paušální částky náhrady nákladů po 450 Kč (§ 13 odst. 4 AT ve znění od 1. 1. 2025 - zastoupení při jednání soudu , datum, , zastoupení při jednání soudu , datum, - vyhlášení rozhodnutí) a 21 % DPH z uvedených částek ve výši 12 713,40 Kč. Celkem tak náklady přiznané žalovaným činí 73 253,40 Kč a jejich splatnost vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř.

34. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. by státu náležela náhrada nákladů souvisejících se zastoupením žalobkyně soudem ustanoveným zástupcem. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v řízení nebyla úspěšná, měla by tyto náklady hradit ona. Protože však na straně žalobkyně jsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, rozhodl soud, že státu se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.