4 C 105/2014

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Hamadovou v právní věci účastníků žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 377 308 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 377 308 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 305 417 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 377 308 Kč od [datum] do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. V té části žaloby, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení úroku z prodlení 8,05 % ročně z částky 108 851 Kč od [datum] do [datum], se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 298 271 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení].

IV. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Uherském Hradišti náklady řízení v částce 177 053,80 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna doplatit ČR – Okresnímu soudu v Uherském Hradišti soudní poplatek v částce 3 595 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně v původní žalobě navrhla, aby žalovanému byla stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku 305 417 Kč a úrok z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení. Žalobu zdůvodnila tím, že žalovaný dne [datum] svým zaviněním způsobil dopravní nehodu, při které, kromě jiné škody, utrpěl jednatel a zaměstnanec [právnická osoba] s.r.o. pan [příjmení] [příjmení], narozen [datum] těžká zranění, která si vyžádala dlouhodobou léčbu v pracovní neschopnosti. V důsledku těchto zranění byl zaměstnanec žalobce pan [příjmení] v době od [datum] do [datum] v dlouhodobé pracovní neschopnosti, kdy nemohl pracovní činnost zaměstnance [právnická osoba] s.r.o. vykonávat. Žalobce měl přitom již nasmlouvány dlouhodobé zakázky a byl nucen plnit své zakázky vůči odběratelům. Jelikož však neměl jiného kvalifikovaného zaměstnance a nemohl zakázky zpracovávat osobně pan [příjmení] [příjmení], byla žalobkyně nucena uzavřené závazky a objednávky svých zákazníků plnit a vyřizovat prostřednictvím třetích osob tj. subdodavatelů. Tito subdodavatelé provedené zámečnické a svářečské práce žalobkyni účtovali. Ta je následně účtovala svým konečným zákazníkům ovšem pouze s malou vlastní marží. V důsledku provádění prací třetími osobami, které si započetli jednak své náklady a taky svůj přiměřený zisk došlo naopak ke snížení zisku na straně žalobkyně. Ten přestože prodával své výrobky a služby musel do nich nutně promítnout náklady zaplacené v ceně subdodavatelům. Vznikla mu tak škoda v podobě ušlého zisku. Tuto škodu vyčíslil částkou 305 417 Kč. V žalobě žalobkyně pak specifikuje konkr. výpočet žalované částky s odkazem na rekapitulaci nákladů, tržeb a zisku. Výsledkem je vyčíslená škoda, která žalobkyni v podobě ušlého zisku vznikla v příčinné souvislosti s úrazem pana [jméno] [příjmení], tj. v důsledku zavinění žalovaným a to v částce 305 417 Kč.

2. O žalobě rozhodl soud elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum]. Proti platebnímu rozkazu si v zákonné lhůtě podal žalovaný odpor, takže platební rozkaz byl podle § 174 odst. 2 o.s.ř. zrušen.

3. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě navrhl zamítnutí žaloby s tím, že nárok uplatněný žalobkyní neuznává a to ani z části nebo co do základu. Potvrdil, že skutečně dne [datum] způsobil dopravní nehodu při níž kromě jiné škody utrpěl pan [příjmení] [příjmení] zranění, která si vyžádala dlouhodobou léčbu v pracovní neschopnosti. Škody způsobené na jeho zdraví i majetku byly následně uhrazeny z pojistky žalovaného, kdy pojistná událost byla řešena v rámci [právnická osoba] Pokud jde o žalobou uplatněný nárok žalobkyně, žalovaný namítl, že [právnická osoba] s.r.o. nebyla přímým účastníkem dopravní nehody a nemůže tedy požadovat jakékoliv plnění v souvislosti s touto dopravní nehodou, neboť této právnické osobě dopravní nehodou nemohla vzniknout žádná škoda. Ušlý zisk, který dopravní nehodou mohl vzniknout, byl pouze ve vztahu k poškozenému jako zaměstnanci. Navíc namítl, že žalobkyně řádně nedoložila důkazy o výši požadované škody.

4. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně částečně žalobu zpět, a to o částku 36 960 Kč, což zdůvodnila tím, že při výpočtu škody omylem zahrnula i finanční částky za dodávky provedené subdodavateli po termínu pracovní neschopnosti, a to konkr. objednávky x [právnická osoba] ze dne [datum] ve výši 9 120 Kč, ze dne [datum] ve výši 18 240 Kč a ze dne [datum] ve výši 9 600 Kč. Dalším podáním ze dne [datum] v návaznosti na další výpočet výše škody rozšířila žalobu o částku 108 851 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od [datum] do zaplacení.

5. O částečném zpětvzetí a o změně žaloby – rozšíření žaloby rozhodl soud usnesením ze dne [datum] a to tak, že částečně zastavil řízení o částku 36 960 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky a připustil změnu žaloby rozšíření žaloby o 108 851 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. od [datum] do zaplacení (usnesení č.l. 103 spisu). Usnesení ohledně výroku I. nabylo právní moci dne [datum], ohledně výroku II. nabylo právní moci dne [datum].

6. Konkrétní výpočet uplatněného nároku poté, kdy žalobkyně vzala z části žalobu zpět o částku 36 960 Kč, je obsažen v podání žalobkyně ze dne [datum], v tomto podání provedený výpočet škody v částce 268 457 Kč je doložen listinnými důkazy, a to objednávkami a fakturami obchodních společností, se kterými v rozhodném období žalobkyně spolupracovala a fakturami subjektů, kteří s žalobkyní spolupracovali jako subdodavatelé, konkr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Jak výše uvedeno, další a to konečný výpočet škody je obsažen v podání žalobkyně ze dne [datum], a to na částku 377 308 Kč.

7. Žalovaný na označené výpočty a předložené důkazy reagoval podáním ze dne [datum], ve kterém opakovaně namítal, že žalobu považuje za nedůvodnou, předložené listinné důkazy ve formě faktur a objednávek žalované žádnou škodu nedokladují. Namítl, že byly předloženy soudu důkazy, které byly vystaveny v rozporu se zákonem, tj. faktury subdodavatelů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kdy tyto subjekty měly pro žalobce provádět subdodávky dle objednávek, ovšem ani jeden z těchto subjektů nemá živnostenské oprávnění na provádění zámečnických prací, které měli pro žalobkyni provádět a které následně fakturovali. Vznesl tedy pochybnosti o provádění fakturovaných prací subdodavateli.

8. Při jednání dne [datum] právní zástupce žalobkyně uvedl, že předmětem žaloby je ušlý zisk žalobkyně, který je vyčíslen jako rozdíl mezi tržbami a náklady společnosti při normálním běhu událostí, tedy za situace kdy veškeré objednané práce svařovací a zámečnické u žalobkyně prováděl jednatel žalobkyně a jediný kvalifikovaný zaměstnanec společnosti a tržbami a náklady, které vznikli žalobkyni tím, že objednané práce neprováděla žalobkyně, ale na základě objednávky žalobkyně tyto prováděl jiný subjekt. Subdodavatelem žalobkyně, resp. tím, kdo prováděl pro žalobkyni objednané svářečské práce, byly dva subjekty, a to konkr. pan [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. [příjmení] výrobky žalobkyně následně prodávala ve spise označeným společnostem a to [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] [právnická osoba], [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [právnická osoba], [právnická osoba] [anonymizováno], [právnická osoba] a [právnická osoba]. Uvedl, že všechny tyto subjekty jsou déletrvajícími zákazníky žalobkyně, každoročně objednávali u žalobkyně svařovací a zámečnické práce. Uvedl, že tržby žalobkyně byly stejné, jako v případě pokud by práci vykonával pan [příjmení], tak i v případě, že je pro žalobkyni vykonával jiný subjekt. Rozdíl pak je pouze v tom, že byly vyšší náklady vzhledem k tomu, že práce neprováděl pan [příjmení], ale byly realizovány prostřednictvím pana [příjmení] a pana [příjmení]. Ušlý zisk tedy představuje rozdíl mezi tržbami a náklady žalobkyně při běžném běhu událostí a mezi tržbami a náklady za situace, kdy vyráběla prostřednictvím subdodavatelů.

9. Žalovaný trval na zamítnutí žaloby, neboť vyčíslený ušlý zisk není v příčinné souvislosti s dopravní nehodou. V této souvislosti namítl, že pan [příjmení], který byl propuštěn z lékařského ošetření dne [datum], kdy došlo k dopravní nehodě, už tentýž den podepsal s panem [příjmení] a panem [příjmení] dvě smlouvy o poskytování prací. Dále připomenul, že pan [příjmení] na práce, které by jinak prováděl sám, si najal dvě osoby v okamžiku, kdy ještě ani nevěděl, jak dlouho bude v pracovní neschopnosti. V době uzavření smlouvy ani jedna z těchto osob neměla oprávnění svářečské práce provádět. Namítl dále, že žalobkyní není tvrzeno ani prokázáno, které konkrétní výrobky měly být panem [příjmení] a panem [příjmení] pro žalobkyni vyrobeny a jaké výrobky tedy žalobkyně dál svým odběratelům prodávala.

10. Právní zástupce žalobkyně potvrdil nebo nepopíral, že v den dopravní nehody uzavřela žalobkyně smlouvu s panem [příjmení] a panem [příjmení], neboť se jednalo o situaci, kdy pan [příjmení] měl zlomená žebra, byl shledán práce neschopen a měl vyřizovat zakázky od jiných odběratelů. Jednatel žalobkyně pan [příjmení] při jednání dne [datum] doplnil skutková tvrzení. Konkrétně se vyjádřil k objednávkám [právnická osoba] s.r.o. tak, že s touto společností spolupracuje žalobkyně od roku [rok]. Jedná se o společnost, která vyrábí kotle a žalobkyně pro tuto společnost dodává hořáky na kotle. Uvedl, že společnosti dodával 5 druhů hořáku, kdy jeden hořák byl dodáván za 2 500 Kč. Jaký byl konkrétní zisk z výroby jednoho hořáku, nebyl schopen vyčíslit. Uvedl, že jediným výrobcem pro [právnická osoba] s.r.o. byl on sám jako zaměstnanec této společnosti. Uvedl, že pro [právnická osoba] vyráběl několik set hořáků na kotle ročně. [příjmení] byly realizovány na základě telefonické nebo ústní objednávky, po zhotovení byla vyhotovena faktura a dodací list. Na realizaci subdodávek se dohodl s panem [příjmení], se kterým dříve spolupracoval na dodávkách kovovýroby a na doporučení pana [příjmení] se dohodl s panem [příjmení], kteří pro žalobkyni začali vyrábět hořáky jako subdodavatelé a žalobkyně následně hořáky dodávala svým odběratelům, a to za stejnou cenu jak v období před úrazem pana [příjmení]. Obdobné údaje uvedl pan [příjmení] také ohledně objednávek od [právnická osoba], se kterou, jak sám uvedl, spolupracoval asi od roku [rok], a které dodával stopky a jímky na měření teploty a emisí.

11. Vzhledem k tomu, že k žalobkyní tvrzené škodě došlo v období let [rok] [rok] je nutné uplatněný nárok posuzovat podle občanského zákoníku účinného do konce roku [číslo], neboť podle nového občanského zákoníku, konkr. podle § 3079 obč. zákoníku účinného od 1.1.2014 právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil.

12. Podle § 420 odst. 1 obč. zákoníku každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.

13. Podle § 427 odst. 1 obč. zákoníku, fyzické a právnické osoby provozující dopravu odpovídají za škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu.

14. Podle § 422 odst, 1 obč. zákonku hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

15. Předpokladem vzniku občansko-právní odpovědnosti fyzických i právnických osob jsou podle § 420 jednak porušení právních povinností, dále vznik škody, příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody a zavinění. Předpokladem odpovědnosti za škodu způsobenou provozem dopravního prostředku je škoda, zvláštní povaha tohoto provozu a příčinná souvislost mezi nimi. Jedná se o objektivní odpovědnost tedy bez ohledu na zavinění. Subjektem této objektivní odpovědnosti je vždy provozovatel nikoliv řidič, jenž dopravní nehodu zavinil. Ve vztahu k obecné odpovědnosti podle § 420 toto ustanovení není ustanovením speciálním, nýbrž obě skutkové podstaty stojí vedle sebe. Z toho důvodu se poškozený může domáhat náhrady škody vůči provozovateli podle § 427 obč. zákoníku za základě objektivní odpovědnosti i proti řidiči dopravního prostředku podle § 420 obč. zákoníku na základě odpovědnosti založené na zavinění.

16. Skutečnost, že žalovaný jako provozovatel dopravního prostředku způsobil dopravní nehodu, při které došlo k vážnému zranění pana [příjmení], je nesporné a vyplývá z následně citovaného trestního rozsudku. Jednou z podmínek odpovědnosti za škodu podle § 420 obč. zákoníku či 427 obč. zákoníku je stav příčinné souvislosti mezi škodou a porušením povinnosti. O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku a tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu, ke škodě by nedošlo. Příčinou škody může být jen taková okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl. Přitom nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde a to o příčinu podstatnou. V souzené věci prvotním poškozeným byl pan [příjmení], kterému při dopravní nehodě dne [datum] bylo způsobeno vážné poškození zdraví, v jehož důsledku byl práce neschopen, v období od [datum] do [datum]. Pokud jde o nárok na náhradu škody [jméno] [příjmení] jako fyzické osoby, tento byl odškodněn pojišťovnou a není předmětem tohoto řízení. [příjmení] [příjmení] byl však v době vzniku škody jediným majitelem a jediným jednatelem [právnická osoba] s.r.o. a také jediným výkonným pracovníkem, který v této společnosti působil. Soud má za to, že existuje příčinná souvislost mezi zaviněním ze strany žalovaného a žalobkyní uplatněným nárokem na náhradu ušlého zisku. Nebýt zranění pana [příjmení] jako jediného výkonného pracovníka [právnická osoba] s.r.o., mohla společnost dosahovat obdobného zisku jak v přechozím období. Za situace, kdy pan [příjmení] byl zraněn, byla společnost žalobce nucena zajišťovat zakázky prostřednictvím subdodavatelů, a tudíž došlo ke snížení jejího zisku.

17. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutkový vztah:

18. Ze spisu [soud] [anonymizováno] [obec], sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že rozsudkem ze dne [datum] byl obžalovaný [celé jméno žalovaného], narozen [datum], uznán vinným, že dne [datum] jako řidič osobního motorového vozidla [značka automobilu] dostatečně pozorně nesledoval situaci v provozu na pozemní komunikaci, začal předjíždět před ním jedoucí osobní motorové vozidla, ačkoliv v tu dobu byl již předjížděn motocyklem řízeným [jméno] [příjmení], který pro náhlé vybočení automobilu obviněného do protisměrného jízdního pruhu byl přinucen k prudkému brždění, vyjel mimo vozovku, kde havaroval, přitom utrpěl zlomeninu 5. a 6. žebra, vykloubení kloubu, podvrtnutí krční páteře, zhmoždění břicha, zad, pravého hlezna a levého bérce s dobou léčení nejméně do [datum], čímž spáchal přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců s podmíněným odkladem na 18 měsíců. Dále byl jmenovanému uložen trest zákazu činnosti řízení motorových vozidel na dobu 2 roky. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

19. Ze spisu Policie ČR, [stát. instituce], Územní odbor [obec], Oddělení hospodářské kriminality, [číslo jednací] bylo zjištěno, že Usnesením ze dne [datum] byla odložena trestní věc podezření ze spáchání přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit [příjmení] [příjmení], jako jednatel společnosti [právnická osoba] tím, že předložil u správce daně finančního úřadu pro [územní celek] přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku [rok], [rok] a [rok], kde uvedl nepravdivé či hrubě zkreslené údaje týkající se počtu zaměstnanců společnosti v době, kdy společnost zaměstnance neměla a dále uplatnil v účetnictví [právnická osoba] s.r.o. fiktivně vystavené faktury za provedené práce od subjektů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] za období září [rok] – únor [rok] a tímto jednáním měl ohrozit včasné a řádné vyměření daně z příjmů právnických osob [právnická osoba] s.r.o. za zdaňovací období roku [rok], [rok]. Policie došla k závěru, že nejde o podezření z přečinu, z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že k objasnění podezření oznamovatele byl oznamovatel vyslechnut, byly vyžádány listinné doklady, které se k dané věci stahují, byl vyslechnut [příjmení] [příjmení] i jeho subdodavatelé [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], byly ověřeny údaje na Okresní správě sociálního zabezpečení, bylo provedeno prověření u účetní [právnická osoba] s.r.o., byly osloveni odběratelé [právnická osoba] s.r.o. a to [jméno] [příjmení], nástrojárna [právnická osoba], [titul] [jméno] [příjmení], [právnická osoba] spol s r.o., [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [právnická osoba], [právnická osoba], [jméno] [příjmení], [právnická osoba], přičemž tito potvrdili, že v období od srpna [rok] do února [rok] odebírali zboží od [právnická osoba] s.r.o., došlo ke zdanitelnému plnění ve smyslu vystavených faktur, přičemž faktury a jejích zaúčtování doložili pro potřebu trestního řízení. Policie došla k závěru, že provedeným prověřováním nebylo prokázáno, že by účetnictví [právnická osoba] s.r.o. nebylo vedeno vůbec, případně že by v něm byly uvedeny nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje a to zejm. za účtování faktur za práce, které by nebyly provedeny případně byly provedeny jiným, než deklarovaným subjektem. Dále se policejní orgán zabýval podezřením z neoprávněného podnikání, kterého se měli dopustit [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Šetřením nebylo prokázáno, že by jmenovaní neoprávněně podnikali ve smyslu trestního zákoníku a pro případ posouzení, zda se může v daném případě jednat o přestupek na úseku podnikání, byl výsledek šetření postoupen k dalšímu opatření živnostenskému úřadu příslušnému místa podnikání jmenovaných. Policie tedy došla k závěru, že ve věci nebyla naplněna skutková podstata shora uvedeného trestného činu ani jiného trestného činu a proto policejní orgán věc odložil. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

20. Žalobkyně předložila značné množství listinných důkazů prokazujících spolupráci žalobkyně s jejími odběrateli a soud navíc sám vyzval odběratele žalobkyně, konkr. [právnická osoba], [titul] [jméno] [příjmení], [právnická osoba], [právnická osoba], [jméno] [příjmení], [právnická osoba], [právnická osoba], nástrojárna [právnická osoba] s dotazem, zda s těmito společnostmi měla v průběhu roku [rok] a [rok] uzavřenou nějakou smlouvu, např. o dodávce zboží, o provedení nějakých prací apod. [právnická osoba] s.r.o. dále zda v průběhu srpen [rok] – únor [rok] jednotlivé společnosti objednávali u [právnická osoba] s.r.o. nějaké svářečské či zámečnické práce, zda některé práce [právnická osoba] s.r.o. pro jednotlivé společnosti provedla (byli vyzváni k doložení faktur a dodacích listů), dále zda [právnická osoba] uvedené faktury zaplatila. 21. [právnická osoba] [anonymizováno] potvrdila, že pro ni [právnická osoba] s.r.o. prováděla práce v roce [rok] i v roce [rok], doložila faktury o provedených pracích a o jejich úhradě. [právnická osoba] [anonymizováno] [příjmení], doložila objednávku a to celoroční objednávku na svařování výrobků dle předané výkresové dokumentace u [právnická osoba] s.r.o. a celý balík dodacích listů a vystavených faktur. Stejně tak [právnická osoba] předložila doklad ze dne [datum] označený jako objednávka [rok] z nějž vyplývá, že u [právnická osoba] s.r.o. si objednává celoroční svařování u zámečnických výrobků dodaného materiálu podle výkresové dokumentace a potvrdila, že spolupráce probíhala na základě dílčích objednávek. Zároveň doložila seznam faktur, které společnost [právnická osoba] hradila firmě [právnická osoba] za provedené práce. Potvrdila, že všechny faktury byly [právnická osoba] s.r.o. uhrazeny. Obdobně další shora jmenované společnosti potvrdily spolupráci se spol. [právnická osoba] v průběhu let [rok] a [rok] a za sporné období doložili dodací listy, faktury příp. doklady o zaplacení. Jednotlivé doklady byly doloženy také žalobkyní a jsou ve spise založených ve fialových složkách.

22. Pokud jde o ušlý zisk ve smyslu citovaného ustanovení § 442 odst. 1 obč. zákoníku, jedná se o majetkovou újmu představovanou průběžně vynakládanou částkou, kterou by poškozený při obvyklém sledu událostí nemusel při svém podnikání vynaložit a nebýt škodlivého zásahu by tak dosáhl úspory. V zásadě je rozhodující k jakému prospěchu, k němuž mělo reálně dojít, zabránilo jednání škůdce, tedy konkr. o jaký reálně dosažitelný (nikoliv hypotetický) poškozený utrpěl, o jaký prospěch poškozený přišel, přičemž nejde jen o tvrzené zmaření zamýšleného podnikatelského záměru, není-li plánovaný majetkový přínos podložen již existujícími či reálně dosažitelnými okolnostmi, z nichž lze usuzovat, že k zamýšlenému zisku by skutečně došlo nebýt škodné události. Musí tu být zmíněný„ pravidelný běh věci“, tedy taková skladba okolností svědčících o tom, že jednání vedoucí k zisku se již začalo nebo alespoň mělo začít naplňovat a že nebýt škodlivého zásahu, výsledek by se dostavil. Ušlý zisk z podnikání znamená ztrátu očekávaného přínosu způsobenou tím, že škodná událost zasáhla do průběhu děje vedoucího k určitému zisku, tedy situaci, že poškozený měl zajištěny předpoklady pro tzv. pravidelný běh věci, byl schopen provozovat konkrétní podnikatelské činnosti. Při určení výše ušlého zisku se vychází z částky, kterou by za obvyklých okolností tj. nebýt škodní události, poškozený ze své činnosti získal. Při stanovaní ušlého zisku se tedy vychází z celkových předpokládaných výnosů z podnikání snížených o předpokládané náklady. Ušlý zisk je tedy hypotetická kategorie a jeho výše je dána rozdílem mezi celkovým příjmem z podnikání a náklady potřebným k dosažení tohoto příjmu bez ohledu na to, zda tyto náklady byly poškozeným skutečně vynaloženy či nikoliv. S přihlédnutím k tomu, že žalobkyně dodávala jako dodavatel výrobky a výkony řadě subjektů, jak jsou jmenovány shora, s těmito subjekty dlouhodobě spolupracovala, samotnou výrobu a výkony realizoval jediný zaměstnanec společnosti, tak v okamžiku, kdy jediný zaměstnanec, resp. výkonný pracovník této společnosti byl vážně zraněn a skutečnou práci ve [právnická osoba] s.r.o. nemohl vykonávat, vyřešil tuto nastalou situaci tím, že uzavřel smlouvy se subdodavateli, a to s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Jako důkaz o tomto byly předloženy smlouvy uzavřené mezi subjekty, ze kterých vyplývá, že dodavatelé [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] budou poskytovat zadavateli [právnická osoba] zámečnické a svářečské práce podle zadání dodavatele. Účastníci těchto smluv si sjednali, že předběžná cena bude stanovena ústní dohodou vždy před započetím zakázky, konečná cena bude odsouhlasena před předáním práce. Smluvní cenu uhradí zadavatel dodavateli na základě faktury vystavené dodavatelem.

23. Vzhledem k tomu, že k vyčíslení případného ušlého zisku bylo třeba odborných znalostí z oboru ekonomika, účetnictví byl vyžádán znalecký posudek znalce z oboru účetnictví [titul] [celé jméno znalce], jehož úkolem bylo stanovit ušlý zisk žalobkyně za období od [datum] do [datum], který představuje rozdíl mezi tržbami a náklady společnosti při normálním běhu událostí, tedy za situace, kdy veškeré objednané svářečské a zámečnické práce u žalobkyně prováděl jednatel žalobkyně - kvalifikovaný zaměstnanec společnosti pan [příjmení], a tržbami a náklady, které vznikly žalobkyni tím, že objednané práce nevykonával pan [příjmení], ale jiný subjekt, konkrétně je pro žalobkyni vykonával pan [příjmení] a pan [příjmení] a tudíž náklady na výrobu pro odběratele žalobkyně byly vyšší a zisk žalobkyně nižší. Tento znalec ve svém posudku dospěl k závěru, že z předložených dokladů s ohledem na stav jednotlivých tvrzení, není schopen přesně vypočítat, jaké by byly náklady [právnická osoba] s.r.o. při normálním běhu událostí. V posudku pak odkazuje na to, že z předložených účetních dokladů neplyne, zda se jednatel společnosti [právnická osoba] pokusil v průběhu roku [rok] (po úraze pana [příjmení]) a jakým způsobem minimalizovat škody pro společnost v případě, že společnost nebyla schopna poskytovat nasmlouvané služby řádně a včas prostřednictvím svého jediného zaměstnance. Z účetních dokladů není zřejmé, jaká škoda by vznikla v případě nedodání prací. Poukázal na to, že objednávky jsou neurčité, spíš odpovídají tomu, že se jedná o objednávky celoroční a jednotlivé zakázky jsou zadávány postupně a škoda by vznikla v případě nedodání práce, díky nekonkrétním objednávkám a fakturám se nedá z účetnictví vysledovat, zda-li by bylo v silách jednoho zaměstnance, aby ve standartní pracovní době provedl práci, která byla fakturována dle podmínek a požadavků objednatele.

24. Proti znaleckému posudku žalobkyně podala zásadní námitky s poukazem na to, že je absolutně neupotřebitelný, znalec nevyhověl zadání pro vypracování posudku a naopak se zabýval vyjádřeními k otázkám, které mu soudem prvního stupně nebyly ani položeny a k jejichž odpovězení není třeba znalce z oboru ekonomika. Konkrétní připomínky jsou specifikovány v podání žalobkyně ze dne [datum] a nepožadoval ani výslech znalce s poukazem na to, jak je uvedeno shora, že znalecký posudek je nevyužitelný. Na návrh žalobkyně soud vyžádal nový znalecký posudek, který zpracovala [právnická osoba] s.r.o. a které byl zadán totožný úkol jak znalci [příjmení] [celé jméno znalce] a revize znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce]. Znalecký posudek tohoto ústavu ze ztotožnil se závěry znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce] a ze závěru posudku vyplynulo, že znalecký ústav není schopen provést výpočet ušlého zisku [právnická osoba] s.r.o. v období od [datum] do [datum], přičemž hlavním důvodem nemožnosti splnění znaleckého úkolu je„ nedostatečná důkazní základna pro zhodnocení normálního běhu událostí a nedostatečné podklady pro ekonomické vyhodnocení přijatých subdodávek„. Také k tomuto znaleckému posudku se žalobkyně vyjádřila tak, že se závěrem tohoto posudku se nelze ztotožnit, neboť posudek není jakkoliv upotřebitelný. Závěr znalce je natolik nedostatečně odůvodněn, že to zcela znemožňuje jeho přezkoumatelnost. Jelikož ke změně majetkových poměrů v rozhodném období bez sebemenších pochybností u žalobkyně došlo, přičemž znalecký posudek tuto skutečnost neverifikuje ani nekvantifikuje, je třeba odbornou spornou otázku podrobit dalšímu znaleckému zkoumání. Za zcela nesrozumitelný a neurčitý pak žalobkyně považuje závěr znalce o nemožnosti provést výpočet ušlého zisku žalobkyně, zejm. z důvodu nedostatečné důkazní základny. Znalec popisuje naprosto povšechně bez jakéhokoliv bližšího vysvětlení, proč právě tyto tvrzené nedostatky znemožňují určení výše ušlého zisku žalobkyně. Žalobkyně poukázala kromě jiného na nedostatečnou odbornost jak Ing. [celé jméno znalce], tak znalečného ústavu, když v rozsahu specializace znaleckého ústavu není uvedeno„ stanovení hodnoty skutečné škody a ušlého zisku“. Také z tohoto důvodu žalobkyně navrhla zpracování nového znaleckého posudku. Zpracováním byla pověřena společnosti [právnická osoba] Úkolem tohoto znaleckého ústavu bylo vyhotovit k posudkům [titul] [celé jméno znalce] a ústavu [právnická osoba] revizní posudek a stanovit ušlý zisk žalobkyně za období od [datum] do [datum], který představuje rozdíl mezi tržbami a náklady společnosti při normálním běhu událostí, tedy za situace kdy veškeré svářecí a zámečnické práce u žalobkyně prováděl jeden žalobce – kvalifikovaný zaměstnanec společnosti pan [příjmení] a tržbami a náklady, které vznikly žalobci tím, že objednané práce nevykonával.

25. Ze závěrů znaleckého posudku tohoto znaleckého ústavu vyplývá, že stanovená hodnota ušlého zisku [právnická osoba] s.r.o. za období od [datum] do [datum] činí 489 171 Kč. Ve znaleckém posudku je uvedeno, že v případě vyčíslení škody obecně či ušlého zisku jsou uplatnitelné dílčí zásady a metodiky pro ocenění podniku, nebo jeho majetku a to výnosový (příjmový) přístup peněžních toků – je možno stanovit jak reálnou tržní hodnotu majetku za situace, že by škodná událost nenastala tak hodnotu v případě škodné události. Tato metoda byla pro potřeby posudku shledána jako nejvhodnější a jediná využitelná. Příjmový přístup je založen na stanovení budoucích příjmů, které vlastnictví oceňovaného majetku svému majiteli přináší. Znalecký posudek obsahuje makroekonomickou analýzu (vývoj národního hospodářství České republiky, index spotřebitelských cen strategickou analýzu, analýza konkurence v posudku označených společností), dále analýzu výkazů zisku a ztráty, provozní výnosy, provozní náklady, marže, dále finanční analýzu. Znalci uvedli, že zvolili modifikovanou výnosovou metodu, kdy výpočet je založen na simulaci výnosů a nákladů, resp. příjmů a výdajů z běžné obchodní podnikatelské činnosti společnosti realizované během škodného období tak jakoby nenastala škodná událost. Hodnota ušlého zisku je vyčíslena způsobem, kdy se realizuje reálný průběh nákladů (stav se škodnou událostí) a dále se realizuje modelový průběh nákladů (stav bez škodné události). Součet nákladů s modelovým průběhem (bez škodné události) je následně odečten od součtu nákladů s reálným průběhem (se škodnou událostí), čím se získá hodnota ušlého zisku společnosti. Znalci konstatovali, že nákladová složka v podobě spotřeby materiálu nevstupuje do výpočtu, neboť materiál nakupovala ve škodném období společnost žalobkyně a materiál byl následně předán subdodavatelům a nákladová složka v podobě odpisů, investic nevstupuje do výpočtu, neboť odpisy nebyly ve škodném období přerušeny. Náklady na výrobní prostory a související vynaložené náklady jsou znalcem uvažovány ve výši vykazované v účetnictví společnosti, stejně tak náklady na subdodavatele jsou v reálném průběhu uvažovány ve výši vykázané v účetnictví společnosti. Dále znalci vyhodnotili, jakým způsobem jsou uvažovány náklady na paušální výdaje, na dopravu, osobní náklady pana [příjmení] [příjmení], mzdové náklady, náklady na životní pojištění. K posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce] se znalci znaleckého ústavu vyjádřili tak, že tento znalec je zapsán jako znalec pro obor ekonomika, odvětví účetní evidence, ekonomická odvětví různá, specializace daně. [příjmení] mohl posuzovat oblast škod a ušlých zisků, měl by být zapsán minimálně jako znalec k oceňování podniků a jeho majetku. Za situace kdy tomu tak není, je jeho posudek neúplný a není použitelný. Ke znaleckému posudku [právnická osoba] s.r.o. se znalecký ústav vyjádřil tak, že [právnická osoba] nerealizoval sestavení vlastního oceňovacího modelu pro výpočet ušlého zisku, ani se o to nepokusil. Ke znaleckému posudku přistoupil tak, že„ pouze analyticky rozebral výpočty realizované žalobkyní. Standartě však daný znalecký ústav měl realizovat vlastní metodicky odůvodněné výpočty, neboť právě na to byl soudem ustanoven“.

26. Se závěry znaleckého posudku nesouhlasil žalovaný a ve svém podáním ze dne [datum] označil jednotlivé námitky ke znaleckému posudku. K jednotlivým žalovaným vytýkaným nedostatkům se vyjádřil znalecký ústav, jednotlivé žalovaným vytýkané nedostatky posudku dostatečně objasnil, vysvětlil. Uvedl, že součinnost [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byla prokázána rozsáhlým souborem podkladů, který měl ústav k dispozici a který považuje za dostatečný. Znalecký ústav dospěl k závěru, že výše fakturací u subjektů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ve škodném období lze považovat za nacházející se v obvyklém intervalu možných hodnot. Posouzení bylo realizováno na základě údajů statistické hrubé mzdy IPSV zaměstnání kategorie svářeči, řezači plamenem a páječi ve [územní celek] v roce [rok]. Že žalobkyně není schopna sdělit jaká je marže na konkrétním výrobku a jaké jsou náklady na výrobu takového výrobku, není překvapující, neboť takto malá [právnická osoba] s.r.o. z pravidla nemá cenové nabídky, natož aby řešila řízení nákladů. Na takovou věc by musela najmout finančního analytika či finančního ředitele, což jsou typy zaměstnanců, které si společnost může dovolit až od určité úrovně tržeb. [právnická osoba] si mohla sjednat se svými subdodavateli [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jakékoliv částky dle svého uvážení a pravidla pro jejich vyplacení specifikovat libovolně.

27. Znalci, kteří se podíleli na zpracování znaleckého posudku společnosti [právnická osoba] - [titul] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení] byli vyslechnuti při jednání soudu. Oba potvrdili, že za závěry znaleckého posudku jednoznačně stojí. Veškeré připomínky ze strany žalovaného vysvětlili a na znaleckém posudku nehodlají nic měnit. Oba znalci k dotazu právního zástupce žalovaného, z jakého důvodu není v posudku pracováno se strukturou a časovou náročností subdodavatelských dodávek zejm. s hodinovou sazbou případně úkolovou sazbou a proč tyto ukazatele nejsou důležité pro posouzení zisku, znalci uvedli, že pokud podnik oceňují výnosovou metodou, tak toto je standartní postup, kdy se vychází z dosažených výnosů např. historických a nákladů, které na tyto výnosy byly vynaloženy s přihlédnutím k tomu, že podnik je schopen dosahovat zisku, což historicky v daném případě zisk byl dosahován. Malé firmy běžně nevedou evidenci nákladů přináležejících na jednotlivé zakázky, ale statutární zástupce si eviduje své výnosy a náklady a je přitom jeho odpovědností, že se chová s péčí řádného hospodáře. Pokud byl historicky v souzené věci nebo u [právnická osoba] s.r.o. dosahován zisk, lze předpokládat, že subjekt je dostatečně ekonomicky racionální, aby při normálním běhu věcí tohoto zisku dosahoval i nadále. V případě že by náklady byly vykazovány enormně vysoké, dalo by se vyjít z toho, že subjekt se nechová ekonomicky. Může však nastat i situace, že subjekt ve snaze udržet si své obchodní partnery po určitou dobu, pracuje i s vyššími náklady než byly v předchozí době, což pravděpodobně nastalo v souzené věci. Žalobkyně historicky vykazovala zisk a lze tedy předpokládat, že takový zisk by dosahovala i za situace, kdy by k dopravní nehodě nedošlo. Práce byla reálně provedena, za tuto práci odběratelé zaplatili. Zkoumáním faktur subdodavatelů znalci nenabyli dojem, že by některé podklady byly fiktivní. Z podkladů, které měli znalci k dispozici, bylo prokázáno, že z fakturovaných zakázek subdodavatelé odvedli příslušnou daň. Znalci opakovaně potvrzovali, že pokud by fakturace subdodavatelů byla neúměrně vysoká, znalci by byly nuceni toto vyhodnotit. Nebylo prokázáno, že některé z faktur jsou fiktivní a nedá se to ani zjistit ani případným výslechem osob, které fakturu vystavily.

28. Z posudku společnosti [právnická osoba], z doplnění posudku a v návaznosti na výpověď zpracovatelů posudku, dospěl soud k závěru, že žalobkyní uplatněný nárok je důvodný. Znalecký posudek je v návaznosti na soudem zadaný úkol kvalitně zpracovaný, dostatečně objasnil použitou metodu výpočtu ušlého zisku. Posudek obsahuje také řádné zdůvodnění nadbytečnosti výslechu subdodavatelů a s tímto závěrem se soud ztotožňuje. Soud vzal také v úvahu odůvodnění, z jakého důvodu jsou předchozí znalecké posudky nedostatečné a tudíž nepoužitelné. Znalecký posudek učinil závěr, že ušlý zisk žalobkyně za sporné období činí 489 171 Kč, předmětem žaloby byla částka ušlého zisku ve výši 377 308 Kč a soud tedy s přihlédnutím k ustanovení § 153 odst. 2 o.s.ř. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni„ pouze“ žalovanou částku. Žalobkyni byl přiznán také zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1968 a následujících obč. zákoníku, a to pouze z částky 305 417 Kč, když předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení částky 305 417 Kč do [datum]. Na úrok z prodlení z částky 305 417 Kč má žalobkyně nárok od [datum] do [datum]. Jak výše uvedeno, usnesením soudu ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] soud připustil rozšíření žaloby o 108 851 Kč od [datum] do zaplacení. Usnesení bylo žalovanému doručeno až [datum], nárok na úrok z prodlení z celkové částky 377 308 Kč má žalobkyně nárok až od [datum] a to do zaplacení.

29. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že žalobkyni byly přiznány náklady řízení v celkové výši 298 271 Kč, neboť měla neúspěch pouze v poměrně nepatrné části. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek v částce 15 812 Kč, odměna právního zástupce za 5 úkonů po 2 540 Kč z částky 305 417 Kč, jak bylo původně žalováno podle § 7 vyhlášky č. 177/96 Sb. (účast na jednání s klientem dne [datum] zastoupení, předžalobní výzva ze dne [datum], žaloba, sepis podání ze dne [datum] a sepis podání ve věci samé dne [datum]). Dále odměna advokáta z tarifní hodnoty 268 457 Kč, kdy hodnota jednoho úkonu činí 9 380 Kč. Odměna v této výši byla přiznána za jeden úkon, a to doplnění repliky a rozšíření žaloby ze dne [datum]. Pokud jde o úkon ze dne [datum] doplnění tvrzení a důkazů, za tento úkon odměna právnímu zástupci přiznána nebyla. Dále náklady tvoří odměna advokáta z tarifní hodnoty 377 308 Kč, kdy hodnota jednoho úkonu činí 9 820 Kč. Žalobkyni v této částce byla přiznána odměna celkem za 13 úkonů, a to za vyjádření k podání žalovaného ze dne [datum], replika k vyjádření žalovaného ze dne [datum], vyjádření k listinným důkazům ze dne [datum], vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum] včetně vyjádření k posudku ze dne [datum], další vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum] a další písemná podání ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum]. Další úkonu po 9 820 Kč jsou za účast právního zástupce při jednání s klientem dne [datum], studium spisu na základě výzvy soudu ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] a účast na jednání dne [datum]. Další úkony označené jako převzetí právního zastoupení, dále seřazení důkazů ze dne [datum], doplnění důkazů ze dne [datum], doplnění důkazu ze dne [datum], další vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum], návrh na ustanovení znalce ze dne [datum] a doplnění námitek k posudku ze dne [datum] a sepis podání ze dne [datum] – za tyto úkony právnímu zástupci žalobkyně odměna přiznána nebyla, neboť se z části jedná o úkony nadbytečné či opakující se. Celková výše odměny za 19 úkonů právní služby činí 184 740 Kč Náklady dále představuje náhrada hotových výdajů za 19 úkonů po 300 Kč v celkové výši 5 700 Kč. Dále záloha složená žalobkyní na zpracování znaleckého posudku 10 000 Kč, odměna za žalobkyní předložené odborné stanovisko [právnická osoba] ve výši 13 476 Kč, náklady za ubytování právního zástupce žalobkyně v souvislosti se soudním jednáním dne [datum] v částce 1 800 Kč, náhrada za promeškaný čas podle § 14 citované vyhlášky, a to v souvislosti s cestami právního zástupce z [obec] do [obec] a zpět, dne [datum], [datum], [datum] a [datum], a to v celkové částce 5 800 Kč a jízdné právního zástupce 4x z [obec] do [obec] a zpět, a to k jednání dne [datum] v částce 3 807,40 Kč, výpočet podle vyhlášky 328 / 2014 Sb., dále jízdné dne [datum] v částce 3 807,40 Kč, rovněž podle vyhlášky [číslo] jízdné dne [datum] ke studiu spisu, a to v částce 3 608,30 Kč (výpočet podle vyhlášky č. 440/2016 Sb.) a jízdné k jednání dne [datum] v ceně předložených jízdenek 698 Kč. K výpočtu cestovného lze doplnit, že soud vycházel z počtu km [obec] [obec] a zpět celkem 558 km, pokud jde o průměrnou spotřebu dle technického průkazu, vycházel soud z 8,7 l [číslo] km nikoliv 6,5 l [číslo] km jak účtovala žalobkyně. Další náklady představuje DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad, tedy z částky 233 437 Kč, což činí 49 022 Kč. Spolu se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 15 812 Kč činí náklady řízení celkem 298 271 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

30. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u ní nejsou předpoklady o osvobození od soudních poplatků. Podle tohoto zákonného ustanovení a s ohledem na výsledek sporu uložil soud žalovanému povinnost zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Uherském Hradišti náklady řízení. V průběhu řízení byly vypracovány 3 znalecké posudky. Znalci [příjmení] [celé jméno znalce] bylo přiznáno znalečné v částce 7 290 Kč, znaleckému ústavu [právnická osoba] bylo přiznáno znalečné 6 292 Kč a znaleckému ústavu [právnická osoba] bylo přiznáno znalečné v částkách 156 435 Kč, 2 722,50 Kč a 14 413,30 Kč. Celková výše nákladů činí 187 053,80 Kč. V průběhu řízení žalobkyně zaplatila zálohu na znalečné 10 000 Kč, takže náklady státu jsou z části hrazeny složenou zálohou. Žalovanému tedy byla uložena povinnost zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Uherském Hradišti náklady řízení v částce 177 053,80 Kč.