22 C 196/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Chládkem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky proti žalované: Česká republika - Jméno žalované A , IČO IČO žalované A se sídlem Adresa žalované A se sídlem Adresa žalované B o náhradu škody a nemajetkové újmy

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 223 055 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 223 055 Kč od 18. 8. 2022 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení částky 965 335,79 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 188 390,79 Kč od 23. 6. 2022 do 17. 8. 2022 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 965 335,79 Kč od 18. 8. 2022 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 127 788,62 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 1. 7. 2022, jak byla posléze doplňována a upřesňována zejména podáním ze dne 15. 1. 2022, při přípravném jednání dne 14. 12. 2022 a v podání ze dne 13. 1. 2023, se žalobce domáhal na žalované odškodnění za nezákonné trestní stíhání, zahájeném usnesením policejního orgánu ze dne 30. 1. 2013 č.j. , adresa, -, Anonymizováno, , vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, jako soudem prvního stupně, pod sp. zn. , spisová značka, , ve kterém byl žalobce obžaloby pravomocně zproštěn rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 9. 2021, sp. zn. , spisová značka, , a to (A) v částce 197 000 Kč, jako doplatku náhrady újmy způsobené délkou trestního stíhání, když žalovaná k výzvě žalobce uhradila dne 23. 6. 2022 na této položce částku 91 000 Kč, přičemž žalobce na ní nárokoval svou žádostí o odškodnění ze dne 17. 2. 2022 (dále též jen „žádost o odškodnění“) částku 288 000 Kč; dále (B) v částce 103 823,79 Kč, jako doplatku náhrady nákladů obhajoby, když žalovaná k výzvě žalobce uhradila dne 23. 6. 2022 na této položce částku 78 651,21 Kč, přičemž žalobce na ní nárokoval svou žádostí o odškodnění částku 182 475 Kč; a dále (C) v částce 1 000 000 Kč, jako náhrady další nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání, když žalovaná k výzvě žalobce na této položce neuhradila ničeho, pouze se žalobci omluvila za nezákonné zahájení trestního stíhání. Vedle popsaných nároků žalobce nárokoval z uvedených částek též zákonný úrok z prodlení od 23. 6. 2022 do zaplacení, a to s odůvodněním, že ji vyzval dopisem ze dne 17. 2. 2022 k zaplacení svých nároků, a ta následně řízení dne 22. 6. 2022 sdělila ukončení svého řízení a dnem následujícím plnila žalobci pouze částečně, tedy se dle žalobce dostala ve zbytku nárokovaného plnění do prodlení.

2. Nárok A) žalobce podrobněji odůvodnil tím, že vycházel z „Manuálu odškodnění za průtahy“, který vydalo Ministerstvo spravedlnosti a které na poslední straně obsahuje tabulku procentuálního navýšení či snížení základní částky odškodnění a z délky řízení téměř devíti let, z nichž nárokuje za první dva roky trestního stíhání částku 10 000 Kč a za další roky pak částku 20 000 Kč (160 000 Kč), to vše zvýšeno o 80 %. Zvýšení částky o 80 % pak žalobce zdůvodnil tím, že 20 % zvýšení shledává v tom, že věc nebyla právně příliš složitá, ve věci nebylo potřeba vypracovat znalecké posudky, nešlo o věc s mnoha obviněnými či teritoriálně velmi rozlehlou, obvinění byli pouze 4, následně 3 osoby, nebyl dán mezinárodní prvek, a přesto řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu; další zvýšení o 20 % shledává v tom, že řízení neprobíhalo plynule, ve věci jsou delší období nečinnosti orgánů činných v trestním řízení, přičemž žalobce spolupracoval s orgány činnými v trestním řízení a nijak řízení neprotahoval, nelze mu v tomto směru nic vytknout, ve věci dokonce dával urgence a návrh na určení lhůty k rozhodnutí; a dalších 40 % zvýšení shledává v tom, že k zahájení trestního stíhání došlo krátce po jeho propuštění z vazby, žalobce se obával, že by mohl přijít nový návrh na vzetí do vazby, navíc byl dne 17. 1. 2013 žalobce odsouzen v jiné věci k trestu odnětí svobody na 3 roky, podmíněně odloženého na zkušební dobu 5 let, a tudíž v této věci, která byla ve vztahu souhrnnosti, by už logicky jiný než nepodmíněný trest odnětí svobody být uložen v případě odsouzení být nemohl. K tomu dále, že vyšetřování probíhalo mezi spolupracovníky žalobce a také mezi jeho obchodními partnery, někteří se žalobce na věc ptali ať již přímo či v narážkách, a tak musel žalobce opakovaně vše vysvětlovat, obával se o svou pověst a o narušení důvěry v obchodních vztazích. Žalobci hrozila vysoká náhrada škody, což by za situace, kdy se neustále zpřísňovaly předpisy k provozování restaurací /zákaz kouření, EET/ a sám žalobce byl vázán na podpoře prodeje, kterou musel plnit, měl zaměstnance, další závazky, bylo likvidační. Předmět řízení byl pro žalobce zcela zásadní - žalobce si uvědomoval, že pokud by byl odsouzen v tomto řízení, zlikvidovalo by jej to lidsky i podnikatelsky, nenávratně by to poškodilo jeho jméno u pivovarů, zničilo by to jeho celoživotní práci, kdy si dlouhé roky budoval jméno a získával zkušenosti. Jiné uplatnění žalobce v záloze neměl a cítil se již dost starý na to, aby někde jinde, v jiném oboru, začínal opět od nuly. Dále žalobce zohlednil nestandardní postup policie vyvolával v žalobci pochybnosti o objektivitě řízení, žalobce měl po celou dobu trestního stíhání měl zajištěné nemovitosti a věc byla projednána toliko ve dvou stupních.

3. Nárok B) žalobce podrobněji odůvodnil tím, že na počátku řízení byl obhajován , tituly před jménem, , jméno FO, (zjevná vada žaloby odstraněna podáním žalobce ze dne 27. 12. 2022), advokátem v , jméno FO, , který v průběhu řízení bohužel zemřel, následně obhajobu převzala , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátka, která též zemřela a právo a povinnost žalobce obhajovat přešla na její zaměstnavatelku , Jméno advokátky, , advokátku. Konkrétní částku 182 475 Kč vynaloženou na svou obhajobu v trestní věci pak žalobce určil z částky 82 475 Kč, uhrazené advokátce , Jméno advokátky, , advokátce, na základě vyúčtování, a dále z částky 100 000 Kč, které uhradil , tituly před jménem, , jméno FO, na zálohách na základě průběžných vyúčtování, která mu , tituly před jménem, , jméno FO, předkládal v závislosti na tom, jaké byly ve věci činěny úkony. Konkrétně pak nárok žalobce uplatněný v tomto řízení sestává z částky 3 823 Kč, která byla součástí vyúčtování , Jméno advokátky, , a představovala odměnu za poradu dne 18.11.2019 po které následovala žádost o zrušení zajištění, jakož i žádosti o zrušení zajištění ze dne 12.8.2018 a 19.11.2019, kterou mu žalovaná nenahradila, a dále částky 100 000 Kč, kterou zaplatil , tituly před jménem, , jméno FO, , a kterou mu žalovaná rovněž nenahradila.

4. Nárok C) žalobce podrobněji odůvodnil tím, že trestní řízení zasáhlo do jeho osobnostních práv a má za to, že požadovaná částka je zcela odpovídající. Konkrétně žalobce tento svůj nárok odůvodnil nemajetkovou újmou, která mu vznikla trestním stíháním, a to tím, že žalobci hrozil vysoký trest, přičemž se ničeho nedopustil; bylo pošpiněno jméno žalobce, a to jak v osobní sféře ve vztahu k rodině žalobce i ve vztahu k jeho podnikání; byli nestandardním postupem vyslýcháni známí žalobce a svědci, všem bylo říkáno, že je žalobce obviněn z podvodu, nad to byli poškozeným zasílány výzvy s vyčíslením škody a tito byli vyzýváni, k tomu, aby se s touto škodou připojili; žalobci byl zajištěn majetek a nemohl s ním disponovat, a ačkoliv opakovaně žádal o jeho odblokování, tak k jeho odblokování došlo až v roce 2021. K zásahům do osobní sféry pak žalobce též uvedl, že jeho manželka jeho další trestní stíhání již neunesla, což vedlo k jejich rozvodu a rozpadu manželství, po kterém nebylo možné ani vypořádat jejich společné jmění manželství, žalobce musel přespávat u kolegy, někdy v podniku , jméno FO, , po nějakou dobu měl půjčený byt a s ohledem na zablokování majetku nemohl žalobce pomoci ani manželce s dluhy, které se vyšplhaly na 596 659 Kč. Žalobce se tak cítil bezradný a zrazený, věděl, že nic z toho, co je mu kladeno za vinu neudělal, věděl, co mu hrozí, ve vazbě byl dost dlouho a stále si pamatoval, jaké to tam je. Žalobce občas pronásledovaly myšlenky na sebevraždu. Kamarád žalobce , jméno FO, , který byl v této věci stíhán s ním, se oběsil, neboť se bál dalšího pobytu ve vězení. Žalobce se velmi těžko vyrovnával se ztrátou manželky. Nadto byl též v nejistotě, neboť podnikal s ve věci též stíhaným , jméno FO, , Anonymizováno, . Kauza žalobce byla též v roce 2018 medializována článkem „, adresa, “, v důsledku čehož musel žalobce čelit nejen nepříjemným dotazům ze strany zaměstnanců, ale též ze strany obchodních partnerů a došlo též k neuzavření pro žalobce výhodných dotačních smluv, resp. k nutnosti rozšíření smluv o dalšího ručitele. Dále též v důsledku trestního stíhání a jeho medializace žalobce neuzavřel smlouvu na odkup svých podniků za 20 000 000 Kč, které pak mohl využít k dalším projektům či k ukončení podnikání.

5. Žalovaná navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout. Své stanovisko pak žalovaná odůvodnila tím, že poskytla žalobci odškodnění ve výši 169 651,21 Kč, které shledává v souladu s vypořádáním jeho nároků dle jeho žádosti o odškodnění za dostatečně odškodněné. K nárokům A) pak žalovaná uvedla, že v předmětné věci nelze konstatovat jednotlivé průtahy, neboť soud nebyl procesně nečinný, ale naopak lze říci, že jednotlivé procesní úkony byly prováděny průběžně, i přesto nelze ospravedlnit celkovou délku daného trestního řízení, která je následkem opakovaného rušení rozhodnutí soudu nižšího stupně soudem vyšším a celkovou délku řízení tedy lze hodnotit jako nepřiměřenou. Žalovaná konstatovala, že délka řízení se posuzuje od okamžiku doručení usnesení o zahájení trestního stíhání, když při hodnocení výše poskytnutého zadostiučinění žalovaná vycházela ze základní částky 15 000 Kč za rok, při celkové délce trvání řízení 8 let a 7 měsíců s tím, že došlo ke snížení základní částky o 20 %, a to z důvodu složitosti případu. Pokud jde o kritérium významu, to nelze v tomto případě zohledňovat, neboť žalobce samostatně uplatnil nárok na přiměřené zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání jako celek. Celková přiznaná a vyplacená hodnota zadostiučinění v tomto nároku ve výši 91 000 Kč je tak dle žalované přiměřená, na rozdíl od nároku žalobce v tomto řízení. K nároku B) pak žalovaná uvedla, že žalobci nelze přiznat náhradu za úkony ze dne 12. 8. 2018, 19. 11. 2019 – žádost o zrušení zajištění, neboť se nejednalo o úkony právní služby, stejně jako úkon sdělení a námitky odepření zákonných soudců; přičemž nelze žalobci přiznat ani náhradu úkonu právní služby ze dne 18. 11. 2019 – porada s klientem, neboť následný úkon, žádost o zrušení zajištění, není úkonem právní služby. Žalovaná má ohledně tohoto nároku žalobce též za to, že mu nelze přiznat náhradu nákladů právních služeb ve výši 100 000 Kč, neboť žalovaná nemá k dispozici žádný dokument prokazující poskytnutí těchto právních služeb, tj. fakturu za právní služby, případně potvrzení o úhradě, rovněž nedisponuje ani přehledem právních úkonů. Žalovaná tak z tohoto titulu přiznala a vyplatila částku 78 651,21 Kč, která odpovídá jeho nároku z daného titulu. K nároku C) žalovaná ve stručnosti uvedla, že neshledala v posuzovaném případě takové zásahy do zdravotní, profesní anebo společenské sféry, aby to odůvodnilo žalobcův nárok na odškodnění nemajetkové újmy, kterou nelze odškodnit jinak.

6. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 12. 4. 2023, č. j. , spisová značka, (dále též jen „původní rozsudek“), a to tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 218 319 Kč s příslušenstvím (výrok I.); žaloba se co do částky 1 082 504,79 Kč s příslušenstvím zamítá (výrok , jméno FO, .) a přiznal žalobci na náhradě nákladů řízení částku 101 816,45 Kč (výrok III.). V původním rozsudku soud dospěl k závěru, že na nároku A) přísluší žalobci částka ve výši 260 000 Kč, určená dle dobu trestního stíhání ve výši 130 000 Kč, zvýšená dle modifikačních kritérií na dvojnásobek a snížená o již vyplacené zadostiučinění ve výši 91 000 Kč, tj. částka 169 000 Kč, přičemž ve 28 000 Kč tento nárok jako nedůvodný zamítl; soud přitom vyšel z úvahy, že náhrada nemajetkové újmy (nárok C), jak byla v řízení uplatněna, byla konzumována nárokem ad A), a proto právě navýšil úměrně modifikační kritéria nároku A) a zamítl zcela nárok C) ve výši 1 000 000 Kč. Nárok B) pak soud shledal důvodným co do částky 49 319 Kč a naopak nedůvodným co do částky 54 504,79 Kč, ve které tento nárok zamítl.

7. K odvolání účastníků (podaného žalobcem co do výroku , jméno FO, . původního rozsudku a žalovanou co do výroku I. a III. původního rozsudku) následně odvolací soud rozsudkem ze dne 26. 4. 2024, č. j. , spisová značka, , rozhodl, že původní rozsudek soudu se ve výroku I. mění potud, že se žaloba zamítá do 151 382 Kč s příslušenstvím a jinak se v tomto výroku a ve výroku , jméno FO, . potvrzuje (výrok I.), a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok , jméno FO, .). Odvolací soud ohledně nároku A) určil odlišně výši zadostiučinění, včetně modifikačních kritérií, a to ve výši 63 114 Kč (v této části výrok I. původního rozsudku potvrzen), když ve zbytku přiznaného zadostiučinění 105 886 Kč byl výrok I. původního rozsudku k nároku A) změněn na zamítavý. K nároku B) potom odvolací soud shledal jeho důvodnost pouze co do částky 3 823 Kč, když ve zbytku přiznané náhrady 45 496 Kč byl výrok I. původního rozsudku k nároku B) změněn na zamítavý. Ohledně nároku C) pak odvolací soud dospěl rovněž k závěru, že tento nárok se překrývá s nárokem ad A) a zamítavý výrok , jméno FO, . původního rozsudku v této části potvrdil, stejně jako zamítnutí nároku A) ve výši 28 000 Kč a nároku B) ve výši 54 504,79 Kč.

8. K dovolání žalobce proti výroku I. rozsudku odvolacího soudu, a to do části, jíž byl výrok původního rozsudku soudu prvního stupně změněn potud, že žaloba byla zamítnuta do 151 382 Kč s příslušenstvím a do části, jíž byl původní rozsudek ve výroku , jméno FO, potvrzen, pak Nejvyšší soud rozhodl rozsudkem ze dne 17. 12. 2024, č. j. , spisová značka, , že rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne 26. 6. 2024, č. j. , spisová značka, , se zrušuje v části výroku I, kterým se mění rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne 12. 4. 2023, č. j. , spisová značka, , potud, že se žaloba zamítá do 105 886 Kč s příslušenstvím; v části výroku I, kterým se potvrzuje rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne 12. 4. 2023, č. j. , spisová značka, , v jeho výroku , jméno FO, , a to do částky 1 028 000 Kč s příslušenstvím; i ve výroku , jméno FO, o náhradě nákladů řízení (výrok I.); a v návaznosti na to pak též rozhodl, že rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne 12. 4. 2023, č. j. , spisová značka, , se zrušuje v části výroku I., v níž se žalované ukládá povinnost zaplatit žalobci částku 105 886 Kč s příslušenstvím, dále v části výroku , jméno FO, , kterým se žaloba zamítá co do částky 1 028 000 Kč s příslušenstvím, i ve výroku III o náhradě nákladů řízení a věc se v tomto rozsahu vrací Okresního soudu v , adresa, k dalšímu řízení (výrok , jméno FO, .); ve zbývající části bylo pak dovolání odmítnuto (výrok III.). K nároku A), v dovoláním napadené části, Nejvyšší soud dospěl k závěru, že rozsudek odvolacího soudu je v této části nepřezkoumatelným, jde-li o odůvodnění výše peněžité újmy, která má žalobci náležet proto, že vůči němu bylo vedeno nepřiměřeně dlouhé trestní stíhání, a dále, že rozsudek odvolacího soudu v části, v níž tento soud rozhodoval o důvodnosti požadavku žalobce na odčinění újmy způsobené nezákonným trestním stíháním, neobstojí, a proto je na místě rozsudek odvolacího soudu v příslušné části zrušit, což platí i pro výrok rozsudku soudu prvního stupně, v němž došlo k zamítnutí tohoto požadavku, když požadavek na odčinění újmy z důvodu nepřiměřené délky trestního řízení nesplývá s požadavkem na odčinění újmy vzneseným proto, že totéž trestní řízení bylo vedeno tzv. nezákonně a že uplatnění požadavku žalobce na odčinění újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením nevylučuje uplatnění jeho požadavku na náhradu újmy způsobené týmž trestním stíháním, bylo-li vedeno nezákonně.

9. Ve věci po vyhlášení a právní moci rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2024, č. j. , spisová značka, , a rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne 20. 6. 2024, č. j. , spisová značka, , kterými je soud v této věci vázán (§ 243g odst. 1 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.”, a § 226 o. s. ř.), řízení pokračovalo o nároku A) co do 133 886 Kč (nárokováno 197 000 Kč, z toho pravomocně přiznáno 63 114 Kč, když bylo zrušeno zamítnutí odvolacím soudem co do 105 886 Kč a zdejším soudem co do 28 000 Kč); o nároku B) co do 54 504,79 Kč (nárokováno 103 823,79 Kč, z toho pravomocně přiznáno 3 823 Kč, pravomocně zamítnuto co do 45 496 Kč, když bylo zrušeno zamítnutí nároku co do 54 504,79 Kč); a o nároku C) co do 1 000 000 Kč (nárokováno 1 000 000 Kč, když bylo zrušeno zamítnutí odvolacím a zdejším soudem co do celého nároku), tedy bylo pokračováno v řízení o zaplacení 1 188 390,79 Kč, když doposud bylo již pravomocně rozhodnuto shora popsanými rozsudky o nárocích ve výši celkem 112 433 Kč.

10. Soud ve věci nařídil po zrušení části původního rozsudku jediné jednání, ve kterém je seznámil především s rozhodovací praxí soudů ve vztahu k nároku C), viz dále, když s ohledem na závěry soudů vyšších stupňů již neopakoval ani nedoplňoval dokazování, které proto dále pouze rekapituluje obdobně původnímu rozsudku:

11. Účastní shodně tvrdili následující skutečnosti, které mezi nimi byly nesporné, tedy především celý průběh trestního řízení před orgány činnými v trestním řízení, jak byl popsán v žalobě, včetně toho, že v daném případě došlo ohledně žalobce k vydání nezákonného rozhodnutí, za které lze považovat usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 30. 1. 2013. Dále, že proběhla porada mezi žalobcem a obhájcem dne 18. 11. 2019 a následně že byly podány žádosti o zrušení zajištění ze dne 12. 8. 2018 a 19. 11. 2019. Účastníci též shodně uvedli, že žalobce byl v minulosti v jiné soudní věci trestán a v dané věci byl v době od 22. 3. 2011 do 6. 3. 2012 ve vazbě, přičemž když opustil tuto vazbu v jiném trestním řízení, tak mladšímu synovi žalobce byly tehdy 3 roky, staršímu bylo 16 let, stejně jako, že v předmětné trestné věci mu hrozil vysoký trest, přičemž se ničeho nedopustil. Dále, že žalobci byl zajištěn majetek a nemohl s ním disponovat, a ačkoliv opakovaně žádal o jeho odblokování, tak k jeho odblokování došlo až v roce 2021. Ohledně odškodňovacího řízení pak účastníci shodně tvrdili, že žalobce se na žalovanou obrátil s nárokem na náhradu škody a nemajetkové újmy dopisem dne 17. 2. 2022. Žalovaná řízení ukončila a odpověď sdělila žalobci přípisem ze dne 21. 6. 2022, který byl žalobci doručen dne 22. 6. 2022. Na položce nepřiměřené délky řízení (nárok A) žalovaná k výzvě žalobce uhradila dne 23. 6. 2022 částku 91 000 Kč a neuhradila částku 197 000 Kč, když žalobce na této položce nárokoval celkem částku 288 000 Kč. Žalovaná na náhradě nákladů obhajoby (nárok B) uhradila dne 23. 6. 2022 žalobci částku 78 651,21 Kč, žalovaná nepřiznala nárok na náhradu částky 100 000 Kč ani částky 3 823,79 Kč, která představovala odměnu za poradu dne 18. 11. 2019 po které následovala žádost o zrušení zajištění, jakož i žádosti o zrušení zajištění ze dne 12. 8. 2018 a 19. 11. 2019. Na nárok z titulu nemajetkové újmy (nárok C) neuhradila žalobci ničeho, když tento zcela neuznala a omluvila se za nezákonné zahájení trestního stíhání.

12. K prokázání, resp. ověření shodně tvrzených skutečností, ohledně průběhu a průtahů trestního řízení vedeného s žalobcem a k určení odpovídající výši jeho nákladů obhajoby soud zjistil následující skutečnosti z listin založených v tomto spisu a ve spisu Krajského soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, (v označení č. l. je vždy nejprve uvedeno jejich umístění ve spise trestním, pokud jsou v tomto též založeny/umístění na č. l. v tomto spise):

13. Z protokolu o výslechu obviněného , jméno FO, , Anonymizováno, ze dne 25. 3. 2013 (na č. l. 112-115/na č. l. 317-318) soud zjistil, že tento proběhl s , jméno FO, , Anonymizováno, , jako obviněným, po doručení usnesení o zahájení trestního stíhání dne 30. 1. 2013, a účastnil se jej mimo obviněného též , tituly před jménem, , jméno FO, za obviněného , Anonymizováno, , jméno FO, (žalobce), který se však dostavil až v závěru výslechu (posledních 9 minut, po ukončení vlastního výslechu), a poté se již neúčastnil ani pokračování výslechu, jak soud zjistil z pokračování protokolu o výslechu obviněného , jméno FO, , Anonymizováno, ze dne 12. 11. 2013 (na č. l. 118-127/na č. l. 319-323).

14. Z protokolu o výslechu obviněného , jméno FO, ze dne 25. 3. 2013 (na č. l. 128-131/na č. l. 324-325) soud zjistil, že tento proběhl s , jméno FO, , jako obviněným, po doručení usnesení o zahájení trestního stíhání dne 30. 1. 2013, a účastnil se jej mimo obviněného, též obviněný , právnická osoba, a , tituly před jménem, , jméno FO, za obviněného , Anonymizováno, , jméno FO, (žalobce), kteří se účastnili též pokračování výslechu, jak soud zjistil z pokračování protokolu o výslechu obviněného , jméno FO, ze dne 22. 10. 2023 (na č. l. 132-138 (na č. l. 326-329).

15. Z protokolu pokračování protokolu o výslechu obviněného , jméno FO, , jméno FO, ze dne 4. 11. 2013 (na č. l. 143-152/na č. l. 331-335) soud zjistil, že žalobce nejprve jako obviněný, po doručení usnesení o zahájení trestního stíhání dne 30. 1. 2013, využil svého práva nevypovídat, když následně 4. 11. 2013 již ve věci vypovídal, přičemž výslechu se mj. účastnil též obviněný , právnická osoba, a , tituly před jménem, , jméno FO, za obviněného , Anonymizováno, , jméno FO, , a to v prvním případě osobně a v druhém případě v zastoupení , tituly před jménem, , jméno FO, .

16. Ze záznamu o nahlédnutí do trestního spisu ze dne 22. 8. 2013 (na č. l. 177/na č. l. 336) soud zjistil, že na základě žádosti obviněného , Anonymizováno, , jméno FO, byl tohoto dne předložen k nahlédnutí vyšetřovací spis jeho obhájci , tituly před jménem, , jméno FO, , který si též vyžádal a obdržel úřední záznam o podání vysvětlení. Nahlédnutí trvalo 10 minut.

17. Ze záznamu o nahlédnutí do trestního spisu ze dne 17. 9. 2013 (na č. l. 178/na č. l. 337) soud zjistil, že na základě žádosti obhájce , tituly před jménem, , jméno FO, , zast. , tituly před jménem, , jméno FO, , byl tomuto v zastoupení předložen trestní spis, z nějž byly vyžádány kopie protokolů o výslechu a podání vysvětlení. Nahlížení trvalo 13 minut.

18. Ze záznamu o nahlédnutí do trestního spisu ze dne 7. 10. 2013 (na č. l. 179/na č. l. 338) soud zjistil, že na základě žádosti obhájce , tituly před jménem, , jméno FO, , zast. , tituly před jménem, , jméno FO, , byl tomuto v zastoupení předložen trestní spis, z nějž byly vyžádány kopie zájmových hovorů. Nahlédnutí trvalo 10 minut.

19. Z pokračování protokolu o výslechu obviněného , jméno FO, , Anonymizováno, ze dne 22. 5. 2013 (na č. l. 188-190/na č. l. 339-340), soud zjistil, že obviněný , právnická osoba, v této věci využil svého práva nevypovídat ve věci úvěrového podvodu, o kterém převzal usnesení o zahájení trestního stíhání dne 18. 4. 2013, přičemž výslechu se kromě obviněného účastnila též jeho ve věci ustanovená obhájkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , a dále mj. též , tituly před jménem, , jméno FO, za obviněného , Anonymizováno, , jméno FO, (žalobce).

20. Z protokolu o výslechu svědkyně , jméno FO, ze dne 19. 6. 2013 (na č. l. 877-892/na č. l. 341-348), soud zjistil, že tohoto výslechu v souvislosti s obviněním pana , jméno FO, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , jméno FO, se účastnil mj. osobně obviněný , právnická osoba, a , tituly před jménem, , jméno FO, za obviněného , Anonymizováno, , jméno FO, (žalobce). K jejich další účasti na úkonech přípravného řízení pak soud zjistil z protokolu o výslechu svědka , jméno FO, ze dne 20. 8. 2013 (na č. l. 911-924/na č. l. 349-355), že se jej rovněž účastnili; dále z protokolu o výslechu svědka , jméno FO, ze dne 20. 8. 2013 (na č. l. 925-937/na č. l. 356-362), že se jej rovněž účastnili; dále z protokolu o výslechu svědka , jméno FO, ze dne 21. 8. 2013 (na č. l. 944-952/na č. l. 363-367), že se jej rovněž účastnili, v tomto případě , tituly před jménem, , jméno FO, v zastoupení , tituly před jménem, , jméno FO, ; dále z protokolu o výslechu svědka , jméno FO, ze dne 21. 8. 2013 (na č. l. 953-963/na č. l. 368-373), že se jej rovněž účastnili, v tomto případě , tituly před jménem, , jméno FO, v zastoupení , tituly před jménem, , jméno FO, ; dále z protokolu o výslechu svědka , jméno FO, ze dne 22. 8. 2013 (na č. l. 966-975/na č. l. 374-378), že se jej rovněž účastnili; dále z protokolu o výslechu svědka , jméno FO, ze dne 27. 8. 2013 (na č. l. 976-990/na č. l. 379-386), že se jej rovněž účastnili; dále z protokolu o výslechu svědka , jméno FO, ze dne 28. 8. 2013 (na č. l. 992-1003/na č. l. 387-392) že se jej rovněž účastnili, v tomto případě , tituly před jménem, , jméno FO, v zastoupení , tituly před jménem, , jméno FO, ; dále z protokolu o výslechu svědkyně , jméno FO, ze dne 3. 9. 2013 (na č. l. 1005-1009/na č. l. 393-395), že se jej rovněž účastnili; dále z protokolu o výslechu svědka , jméno FO, ze dne 25. 9. 2013 (na č. l. 1012-1018/na č. l. 396-399), že se jej rovněž účastnili, v tomto případě , tituly před jménem, , jméno FO, v zastoupení , tituly před jménem, , jméno FO, ; dále z protokolu o výslechu svědkyně , jméno FO, ze dne 25. 9. 2013 (na č. l. 1020-1025/na č. l. 400-402), že se jej rovněž účastnili, v tomto případě , tituly před jménem, , jméno FO, v zastoupení , tituly před jménem, , jméno FO, ; dále z protokolu o výslechu svědka , jméno FO, ze dne 26. 9. 2013 (na č. l. 1033-1037/na č. l. 403-405), že se jej rovněž účastnili, v tomto případě , tituly před jménem, , jméno FO, v zastoupení , tituly před jménem, , jméno FO, ; dále z protokolu o výslechu svědka , jméno FO, ze dne 30. 9. 2013 (na č. l. 1040-1044/na č. l. 406-408), že se jej rovněž účastnili, v tomto případě , tituly před jménem, , jméno FO, v zastoupení , tituly před jménem, , jméno FO, ; z protokolu o výslechu svědka , právnická osoba, ze dne 30. 9. 2013 (na č. l. 1046-1052/na č. l. 409-412), že se jej rovněž účastnili, v tomto případě , tituly před jménem, , jméno FO, v zastoupení , tituly před jménem, , jméno FO, ; a dále z protokolu o výslechu svědka , adresa, ze dne 1. 10. 2013 (na č. l. 1054-1060/na č. l. 413-416), že se jej rovněž účastnili, v tomto případě , tituly před jménem, , jméno FO, v zastoupení , tituly před jménem, , jméno FO, .

21. Ze stížnosti žalobce ze dne 1. 2. 2013 (na č. l. 1279-1280/na č. l. 417) soud zjistil, že tuto podal osobně žalobce proti zajištění bytových jednotek ve společném jmění žalobce a jeho manželky.

22. Ze záznamů o nahlédnutí do trestního spisu ze dne 25. 2. 2014 (na č. l. 1382/na č. l. 418), ze dne 17. 4. 2014 (na č. l. 1518-1519/na č. l. 419), ze dne 23. 10. 2014 (na č. l. 1793/na č. l. 420) a ze dne 23. 10. 2014 (na č. l. 1794/na č. l. 421), soud zjistil, že žalobci a jeho obhájci byl v těchto dnech předložen k prostudování postupně celý trestní spis (č. l. 1-1788) před předložením spisu k podání obžaloby, a byly jim poskytnuty požadované kopie, přičemž v prvním případě se nahlížení účastnili osobně žalobce i jeho obhájce , tituly před jménem, , jméno FO, , v druhém případě pouze žalobce a ve třetím případě obhájce , tituly před jménem, , jméno FO, .

23. Z obžaloby ze dne 9. 12. 2014, č. j. , spisová značka, (na č. l. 1825-1849/na č. l. 179-191), soud zjistil, že tato byla v předmětné věci žalobce , Anonymizováno, , jméno FO, , pana , jméno FO, , Anonymizováno, , pana , jméno FO, a pana , jméno FO, dne 10. 12. 2014 podána u Krajského soudu v , adresa, , když pan , jméno FO, , pan , právnická osoba, a pan , jméno FO, byli obžalováni ze zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku - dále jen „trestní zákoník“, za nějž lze uložit trest odnětí svobody ve výši 5 až 10 let.

24. Ze shora uvedených listin pak soud též zjistil, že přípravné řízení trvalo od jeho zahájení doručením usnesení o jeho zahájení 30. 1. 2013 do podání obžaloby dne 10. 12. 2014, přičemž žalobce byl v tomto přípravném řízení zastoupen obhájcem , tituly před jménem, , jméno FO, , který v jeho zastoupení činil shora popsané úkony právní služby.

25. Z rozhodnutí ČAK ze dne 23. 2. 2015 (na č. l. 1862/na č. l. 160 a 422) soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, byl s účinností od 12. 2. 2015 vyškrtnut ze seznamu advokátů České advokátní komory a jeho nástupcem byl určen , tituly před jménem, , jméno FO, .

26. Z návrhu na vydání rozhodnutí ze dne 31. 5. 2015 (na č. l. 1860/na č. l. 423) soud zjistil, že tímto nástupce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , navrhl rozhodnout o odměně za právní služby a hotových výdajích svého předchůdce v obhajobě žalobce, jak je vyúčtoval. Uvedený návrh byl posléze předán Krajskému soudu v , adresa, k rozhodnutí, jak soud zjistil ze zaslání návrhu na rozhodnutí o výši odměny obhájce ze dne 3. 6. 2015 (na č. l. 1859/na č. l. 424). Krajský soud v , adresa, pak v usnesení ze dne 23. 6. 2015, č. j. , spisová značka, (na č. l. 1864/na č. l. 425) rozhodl ve prospěch , tituly před jménem, , jméno FO, o odměně za 18 úkonů právní služby jeho předchůdce (, tituly před jménem, , jméno FO, ) a náhradě hotových výdajů v celkové výši 45 496 Kč, když toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 3. 7. 2015 a tato částka byla též , tituly před jménem, , jméno FO, dne 23. 7. 2015 proplacena, jak soud zjistil z platebního poukazu (na č. l. 1866/na č. l. 426).

27. Z protokolů o hlavním líčení ze dnů 16. – 17. 1. 2018 (na č. l. 1933-2037/na č. l. 192-202), ze dnů 8. – 9. a 28. 3. 2018 (na č. l. 2017-2037/na č. l. 203-223), a ze dnů 21. – 22. 5. 2018 (na č. l. 2130-2145/na č. l. 224-239), soud zjistil, že předmětná trestní věc byla před soudem prvního stupně projednána v době od 16. 1. 2018 do 22. 5. 2018, kdy byli obžalovaní zproštěni rozsudkem obžaloby z důvodu, že nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byli obžalovaní stíháni, když tento rozsudek byl žalobci doručen dne 4. 2. 2019 a jeho obhájkyni vystupující za něj v hlavním líčení, , tituly před jménem, , jméno FO, , dne 31. 12. 2018, jak soud zjistil z doručenek rozsudku včetně potvrzení o dodání do DS (na č. l. 2147 a na č. l. 2165 p. v./na č. l. 240-245).

28. Z žádosti obviněných o zrušení zajištění ze dne 12. 7. 2018 (na č. l. 2166/na č. l. 246) soud zjistil, že touto žádostí žalobce a pan , právnická osoba, požádali v návaznosti na zprošťující rozsudek ze dne 22. 5. 2018 o zrušení zajištění svého majetku, aby s ním mohli nakládat, požádat o refinancování hypotéky či řádně dokončit vypořádání společného jmění manželů. Žádost podávala jako obhájkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , za níž jednala v zastoupení , Jméno advokátky, Usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne 25. 10. 2018, č. j. , spisová značka, (na č. l. 2167/na č. l. 247), pak bylo rozhodnuto o zrušení zajištění majetku žalobce a pana , jméno FO, , Anonymizováno, a odvolán příkaz ke zdržení se nakládání s tímto majetkem. Proti popsanému usnesení pak státní zástupce podal stížnost (na č. l. 2169/na č. l. 248) s odůvodněním, že pro jeho vydání nebyly splněny podmínky. Ke stížnosti se vyjádřili pan , právnická osoba, a žalobce ve vyjádření ke stížnosti státního zástupce, žádost o odstranění průtahů v řízení ze dne 19. 11. 2018 (na č. l. 2172/na č. l. 315), ve které zopakovali své argumenty pro zrušení zajištění a požádali též o odstranění průtahů v trestním řízení.

29. Z překládací zprávy ze dne 7. 2. 2019 (na č. l. 2190/na č. l. 249) soud zjistil, že touto byla předložena k rozhodnutí Vrchnímu soudu v Praze stížnost Krajského státního zástupce proti rozhodnutí o zrušení zajištění majetku.

30. Z překládací zprávy ze dne 7. 2. 2019 (na č. l. 2191/na č. l. 250) soud zjistil, že touto bylo předloženo k rozhodnutí Vrchnímu soudu v Praze odvolání Krajského státního zástupce proti zprošťujícímu rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne 22. 5. 2018, č. j. , spisová značka, .

31. Z přidělení věci ze dne 3. 9. 2019 (na č. l. 2223/na č. l. 316) soud zjistil, že tímto přidělením byla věc původně řešená předsedou senátu , tituly před jménem, , jméno FO, , z důvodu jeho stáže, nově přidělena k vyřízení , tituly před jménem, , jméno FO, .

32. Ze stížnosti obžalovaných ze dne 17. 9. 2019 (na č. l. 2386-2387/na č. l. 253-254) soud zjistil, že touto pan , právnická osoba, a žalobce brojili proti přidělení jejich trestní věci novému předsedovi senátu (viz výše), když toto měli za protiústavní a nadto prodlužující řízení, s ohledem na nutnost opakování dokazování, přičemž též upozornili na průtahy v řízení. Za jmenované podávala stížnost již obhájkyně , Jméno advokátky33. Ze stížnosti obžalovaných do usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne 4. 10. 2019, č. j. , spisová značka, (na č. l. 2360/na č. l. 251), doplněné podáním ze dne 8. 10. 2019 (na č. l. 2381/na č. l. 252) soud zjistil, že jím pan , právnická osoba, a žalobce brojili proti rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, ze dne 2. 10. 2019, č. j. , spisová značka, , kterým bylo rozhodnuto, že předseda senátu , tituly před jménem, , jméno FO, , a přísedící , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, , Dis., nejsou vyloučeni z předmětného trestního řízení, když stěžovatelé měli zato, že jim postupem soudu byli odňati zákonní soudci, když poukazovali též na průtahy v řízení, které nezavinili.

34. Z předkládací zprávy ze dne 23. 10. 2019 (na č. l. 2396/na č. l. 255) soud zjistil, že s touto byla předložena k rozhodnutí Vrchnímu soudu v Praze stížnost obžalovaných proti rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, ze dne 2. 10. 2019, č. j. , spisová značka, .

35. Z žádosti o zrušení zajištění nemovitostí a odvolání příkazu ke zdržení se s nakládáním s nemovitostmi ze dne 19. 11. 2019 (na č. l. 2422/na č. l. 256) soud zjistil, že touto žádostí žalobce a pan , právnická osoba, opětovně požádali o zrušení zajištění svého majetku, když poukázali na to, že této žádosti již bylo jednou vyhověno, avšak toto rozhodnutí bylo ke stížnosti Krajského státního zástupce Vrchním soudem v Praze ze dne 28. 2. 2019 změněno, přičemž do současnosti ve věci nebylo přijato žádné další meritorní rozhodnutí, ani nejsou činěny kroky ke skončení řízení, tedy nastávají průtahy, jak je konstatoval též Vrchní soud v Praze a navrhovatelé jsou tak dále omezeni v dispozici se svým majetkem. Návrhem na určení lhůty ze dne 3. 1. 2019 (na č. l. 2427/na č. l. 257) se pak navrhovatele domáhali určení lhůty k rozhodnutí o popsané žádosti s tím, že je nutné o ní rozhodnout bez dalších průtahů. Na tento návrh reagoval předseda senátu , tituly před jménem, , jméno FO, ve stanovisku předsedy senátu k návrhu na určení lhůty ze dne 8. 1. 2020 (na č. l. 2429/na č. l. 258), že s odvoláním na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze prozatím není ve věci zákonným soudcem, tedy může činit ve věci pouze úkony, které nesnesou odkladu, což s ohledem na návrat předsedy senátu , tituly před jménem, , jméno FO, v jednom až dvou měsících návrh navrhovatelů není. Návrh na určení lhůty byl následně předložen Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí, viz předkládací zpráva ze dne 8. 1. 2020 (na č. l. 2430/na č. l. 259).

36. Z žádosti o zrušení zajištění nemovitostí a odvolání příkazu ke zdržení se s nakládáním s nemovitostmi ze dne 23. 3. 2020 (na č. l. 2454/na č. l. 260) soud zjistil, že touto žádostí žalobce a pan , právnická osoba, opětovně požádali o zrušení zajištění svého majetku, a to s odůvodněním, že do konce března 2020 by se měl vrátit k příslušnému soudu zákonný soudce , tituly před jménem, , jméno FO, , popřípadě by měl za něj do tohoto data rozhodnout nový zákonný soudce , tituly před jménem, , jméno FO, .

37. Z usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne 26. 3. 2020 č. j. , spisová značka, (na č. l. 2458/na č. l. 261) soud zjistil, že jím bylo rozhodnuto o zrušení zajištění majetku žalobce a pana , jméno FO, , Anonymizováno, a odvolán příkaz ke zdržení se nakládání s tímto majetkem. Usnesení nabylo právní moci dne 21. 4. 2020. Usnesení vydal jako předseda senátu , tituly před jménem, , jméno FO, .

38. Z protokolů o hlavním líčení ze dne 6. 10. 2020 (na č. l. 2644-2653/na č. l. 262), ze dne 12. 1. 2021 (na č. l. 2645-2653/na č. l. 263-271), ze dne 23. 3. 2021 (na č. l. 2684-2686/na č. l. 272-274), a ze dne 8. 4. 2021 (na č. l. 2756-2771/na č. l. 275-290) soud zjistil, že předmětná trestní věc byla po zrušení původního rozsudku před soudem prvního stupně opětovně projednána v období od 6. 10. 2020 do 8. 4. 2021, kdy byli obžalovaní zproštěni rozsudkem obžaloby z důvodu, že nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byli obžalovaní trestně stíháni. V hlavním líčení byl žalobce zastoupen obhájkyní , Jméno advokátky, Výsledek řízení pak soud ověřil též z rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne 8. 4. 2021 č. j. , spisová značka, (na č. l. 2773/na č. l. 27-61), který byl doručen žalobci dne 21. 5. 2021 a jeho obhájkyni dne 7. 5. 2021, jak soud zjistil z doručenek rozsudku (na č. l. 2773 a na č. l. 2809/na č. l. 291-295).

39. Ze stížnosti státního zástupce proti usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne 31. 5. 2021 (na č. l. 2822-2824/na č. l. 296-298) soud zjistil, že touto brojí státní zástupce proti rozhodnutí jmenovaného soudu o zamítnutí námitek státního zástupce proti protokolaci.

40. Z odůvodnění odvolání státního zástupce ze dne 24. 6. 2021 (na č. l. 2828-2837/na č. l. 299-308) soud zjistil, že tímto státní zástupce doplňuje své odvolání proti rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne 8. 4. 2021, č. j. , spisová značka, , učiněné po jeho vyhlášení a navrhuje Vrchnímu soudu v Praze, aby napadený rozsudek opětovně zrušil.

41. Z překládací zprávy ze dne 30. 6. 2021 (na č. l. 2838/na č. l. 309) soud zjistil, že touto bylo předloženo k rozhodnutí Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí odvolání Krajského státního zástupce proti zprošťujícímu rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne 8. 4. 2021, č. j. , spisová značka, .

42. Z překládací zprávy ze dne 30. 6. 2021 (na č. l. 2839 (na č. l. 310), soud zjistil, že touto byla předložena k rozhodnutí Vrchnímu soudu v Praze stížnost Krajského státního zástupce proti rozhodnutí o námitkách proti protokolaci.

43. Z rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 9. 2021, sp. zn. , spisová značka, (na č. l. 62-67), doručeného státnímu zástupci dne 5. 10. 2021, žalobci dne 13. 10. 2021 a jeho obhájkyni dne 5. 10. 2021 (viz doručenky rozsudku na č. l. 2881 a na č. l. 2887/na č. l. 311-314), pak soud zjistil, že Vrchní soud v Praze, jako soud odvolací zrušil zprošťující rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne 8. 4. 2021 č. j. , spisová značka, , aby znovu rozhodl, že se žalobce a pan , právnická osoba, zprošťují obžaloby, neboť skutek není trestným činem, resp. bylo řízení ve vztahu ke skutku , jméno FO, . (původně VI.) obžalovaného , jméno FO, , Anonymizováno, zastaveno pro zánik trestní odpovědnosti (promlčení).

44. Ze shora uvedených listin pak soud pro posouzení věci též učinil skutkový závěr, že trestní stíhání žalobce, zahájené 30. 1. 2013, doručením usnesení o zahájení trestního stíhání, bylo skončeno rozsudkem odvolacího soudu ze dne 1. 9. 2021, doručeným žalobci dne 13. 10. 2021. Dnem 1. 9. 2021 nabyl zprošťující rozsudek právní moci, jak vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2011, sp. zn. , spisová značka, , podle kterého rozsudek odvolacího soudu v trestní věci je pravomocný (nezměnitelný a závazný) okamžikem jeho vyhlášení (k tomu viz též rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 1985, sp. zn. , spisová značka, ). Řízení tak trvalo 8 let a 7 měsíců, tj. 103 měsíců, když s ohledem na citovanou rozhodovací praxi se tento skutkový závěr liší od závěru učiněného v původním rozsudku.

45. Z dalších listin k nákladům na obhajobu žalobce pak soud zjistil ze smlouvy o právní pomoci ze dne 18. 10. 2017 (na č. l. 151), že tuto uzavřel žalobce s advokátkou , tituly před jménem, , jméno FO, jako obhájkyní pro trestní čin podvodu se sjednanou odměnou za jeden úkon ve výši 2 300 Kč, resp. 1 840 Kč u úkonů společných s panem , Anonymizováno, a režijním paušálem 300 Kč. Dále z vyúčtování obhajoby ze dne 10. 9. 2021 (na č. l. 68-69) soud zjistil, že , Jméno advokátky, , žalobci vyúčtovala právní služby v souvislosti s předmětnou trestní obhajobou od 18. 10. 2017 do 1. 9. 2021 za 22 úkonů, a to včetně období, kdy žalobce obhajovala , tituly před jménem, , jméno FO, , když po jejím úmrtí došlo k přechodu právního zastoupení. Součástí vyúčtování byly též úkony žádost o zrušení zajištění ze dne 12. 8. 2018, porada s obhájcem dne 18. 11. 2019 a žádost o zrušení zajištění 19. 11. 2019. Vyúčtování právních služeb bylo na částku 82 475 Kč, včetně DPH, kterou žalobce obhájkyni uhradil, jak soud zjistil z příjmového pokladního dokladu ze dne 31. 3. 2022 (na č. l. 70).

46. Z dalších listin k průběhu trestního řízení a prověřování předmětného trestného činu soud zjistil z nedatované a nepodepsané stížnost pana , jméno FO, , Anonymizováno, (na č. l. 111-112) a nedatované stížnosti pana , jméno FO, , Anonymizováno, (na č. l. 115) soud zjistil, že tento žádal přezkum celého vyšetřování a postup jednotlivých policistů při vyšetřování, neboť dochází k ovlivňování svědků a k odposlouchávání jeho soby, aniž by tyto odposlechy byly zařazeny do spisů, když jim toto všechno znemožňuje podnikání, tedy je zde zjevný zájem je poškodit a zdiskreditovat, a má to též neblahý vliv na jeho rodinu. Z listin není zřejmé komu a kdy byly adresovány.

47. Ze stížnosti paní , jméno FO, ze dne 15. 5. 2014 (na č. l. 119) soud zjistil, že jí v březnu 2014 kontaktoval komisař kpt. , jméno FO, , který po ní chtěl nejprve doplnit výpověď a poté jí seznamoval s tím, že výše škody podezřelých se navýšila o dalších cca 6mil. Kč, a že dostanou 10 let každý, a že jí zachránil před domovní prohlídkou, kterou u ní navrhoval udělat kpt. , Anonymizováno, , což cítila jako tlak na svou osobu. Listina je podepsána úředně ověřeným podpisem, ale není z ní zřejmé, komu je adresována.

48. Ze stížnosti pana , adresa, ze dne 19. 5. 2014 (na č. l. 117) soud zjistil, že ten byl ve věci žalobce nejprve vyslýchán v roce 2011, kde mu kpt. , jméno FO, sdělil před začátkem výslechu, že bude vyslýchán jako svědek, ale že záleží na tom, co bude vypovídat, jestli bude také obviněn. Na jaře 2013 mu tentýž policista sdělil, že vše běží na plné obrátky, že všichni mají obstavené majetky, a že všichni dostanou 10 let; dále mu připomínal jeho resty a minulost a vyvíjel na něj tlak, aby vždy vypovídal. Jednou v restauraci , Anonymizováno, mu bylo řečeno, že tam byla kriminálka a zajímala se o to, jestli nebude hotel , Anonymizováno, kupovat. Listina je podepsána úředně ověřeným podpisem, ale není z ní zřejmé, komu je adresována.

49. Ze stížnosti paní , jméno FO, ze dne 20. 5. 2014 (na č. l. 120) soud zjistil, že tato je podávána na jednání komisařů kpt. , jméno FO, a , Anonymizováno, , když se stěžovatelka psychicky zhroutila a přišla o práci poté, co jí jmenovaní sdělili obvinění. Při čtení spisu jí bylo vyhrožováno ohledně práce jejího syna, který pracuje u PČR a s její prací nemá nic společného. Celý způsob vedení řízení cítila jako nátlak na svou osobu a rodinu, a proto žádá postup těchto policistů prošetřit Generální inspekcí bezpečnostních sborů v , adresa, , když tuto stížnost též adresovala na státní zastupitelství. Listina obsahuje podpis.

50. Ze stížnosti pana , jméno FO, , bez uvedeného či čitelného data (na č. l. 118), soud zjistil, že tato je podávána na stíhání společníků stěžovatele, pana , Anonymizováno, a žalobce, když byl vyslýchán nejprve v roce 2011, kdy mu kpt. , jméno FO, sdělil před začátkem výslechu, že bude vyslýchán jako svědek, ale že záleží na tom, co bude vypovídat, jestli bude také obviněn s nimi v podvodu s pivovary. Chápal to tak, že je na něj činěn tlak. V lednu či v únoru 2012 byl za ním uvedený policista opětovně, ať se nebojí vypovídat u soudu, a že mu případně zajistí ochranu. Dne 12. 5. 2014 mu pak policista sdělil před podáním vysvětlení při obvinění, kterému stěžovatel nerozuměl, větu: „Kauza pivovaru je uzavřena a nám stačí vrchní sazba 10 let, která jim hrozí a teď jsme si vymysleli nový případ a jedná se o , Anonymizováno, – neoprávněný přístup“.

51. Ze stížnost žalobce ze dne 22. 5. 2014 (na č. l. 113-114), soud zjistil, že tuto podal žalobce na chování policejních vyšetřovatelů kpt. , jméno FO, a kpt. , Anonymizováno, a prošetření jejich postupu v předmětné věci, a to pro jejich abnormální zájem o žalobce se společníkem s cílem je poškodit jejich jednáním s jejich blízkými a společníky, kterým sdělují výše škody a hrozící tresty, což jim působí potíže v životě i v podnikání, stejně jako jednání s bankou, tedy nectí presumpci neviny. Žalobce proto žádá, aby tyto případy byly prošetřeny jinými policisty z jiného kraje, když stížnost podává na státní zastupitelství a GIBS. Žádostí o přezkoumání od žalobce ze dne 22. 5. 2014 (na č. l. 116) pak žalobce nadto žádá ještě opětovně o provedení zamítnutých důkazů výslechů klíčových osob z pivovarů.

52. Z vyrozumění oznamovatele ze dne 6. 10. 2014 (na č. l. 110) soud zjistil, že žalobci jako oznamovateli bylo GIBS sděleno, že provedeným šetřením nebylo prokázáno podezření ze spáchání trestného činu ze strany příslušníků PČR, proto byl spisový materiál uložen ad acta.

53. K osobě žalobce a jeho majetku pak soud z předložených listin zjistil z opisu z evidence rejstříku trestů FO ze dne 18. 10. 2017 (na č. l. 1912/na č. l. 427), že žalobce byl odsouzen rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne 12. 7. 2012, sp. zn. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 17. 1. 2013, ve znění rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 1. 2013, sp. zn. , spisová značka, , za spáchání trestného činu přijetí úplatku v úmyslu opatřit sobě nebo jinému značný prospěch a trestného činu vydírání (§§ 331 odst. 2 a 3 písm. a/, § 175 odst. 1 trestního zákoníku), a to k trestu odnětí svobody v délce tří let se zkušební dobou do 17. 1. 2018 a k peněžitému trestu 300 000 Kč s náhradním trestem 8 měsíců, když trest byl změněn na trest odnětí svobody v délce 8 měsíců se zařazením výkonu trestu s dozorem.

54. Z rozsudku Okresního soudu v , jméno FO, ze dne v, č. j. , spisová značka, (na č. l. 25-26), soud zjistil, že žalobce byl tímto rozsudkem rozveden s manželkou , jméno FO, , a to na návrh manžela, se kterým manželka nesouhlasila před vypořádáním majetkových vztahů. Bylo zjištěno, že manželství je nenapravitelně rozvrácené, manželé spolu intimně nežijí od ledna 2013, kdy se žalobce odstěhoval ze společné domácnosti, čemuž předcházeli dlouhodobé hádky a konflikty, jejichž příčinou byl asi desetiletý mimomanželský poměr žalobce s jinou ženou, když situaci s manželstvím neřešil.

55. Z výpisů z katastru nemovitostí ze dne ze dne 24. 5. 2017 (na č. l. 10-11) a ze dne 13. 7. 2020 (na č. l. 7-8), oba LV 21787, soud zjistil evidované vlastnictví SJM žalobce a , jméno FO, (dříve , jméno FO, ) k bytové jednotce , Anonymizováno, v obci , adresa, , k.ú. , jméno FO, , s tím, že v novějším výpisu je navíc evidována též bytová jednotka , Anonymizováno, a v dřívějším též zástavní práva správce daně, exekuce a exekuční příkaz k prodeji jednotky , Anonymizováno, a zajištění nemovitosti ve věcech trestních. K exekucím pak soud provedl též důkaz 75 příjmovými pokladními doklady za období od 3. 2. 2014 do 19. 9. 2018, dvěma potvrzení o vkladu a 4 doklady o přijaté platbě v hotovosti za období od 30. 5. 2013 do 1. 11. 2017, ze kterých s ohledem na nekonkrétnost důkazního návrhu zjistil pouze že žalobce v uvedeném období prováděl hotovostní platby vztahující se též k popsané nemovité věci a společnému jmění manželů.

56. K obchodní činnosti žalobce pak soud zjistil z předložených listin, ze smluv o podpoře prodeje ze dne 1. 12. 2008 (na č. l. 546-555/na č. l. 428-432, na č. l. 564-573/na č. l. 433-437, na č. l. 581-591/na č. l. 438-443 a na č. l. 604-614/na č. l. 444-449), že těmito smlouvami se výrobce a distributor nápojů, , právnická osoba, ., dohodl s panem , tituly před jménem, , jméno FO, na podpoře provozů , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , a to jednak finanční a dále prostřednictvím prostředků k prezentaci produktů, a to dle ujednaných podmínek, zejména při dodržení ujednaných podmínek objemu prodeje zboží. Obdobná smlouva pak byla sjednána též dne 1. 10. 2008 (na č. l. 638-647/na č. l. 450-454) mezi , právnická osoba, . a , adresa, ve vztahu k provozu Restaurace , Anonymizováno, , a dále dne 1. 10. 2008 o propagaci piva pivovaru , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a o podpoře jeho prodeje (na č. l. 803-810/na č. l. 455-458) mezi popsaným pivovarem a , jméno FO, ve vztahu k , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Jak plyne z dalšího dokazování, jedná se o plnění, které bylo též předmětem trestního stíhání.

57. Z obchodní nabídky , Anonymizováno, ze dne 16. 9. 2016 (na č. l. 21, 104-106) soud zjistil, že se jedná ze strany tohoto pivovaru o nabídku spolupráce majitelům provozů , jméno FO, , , jméno FO, , a , jméno FO, , zahrnující finanční a další podporu při prodeji jejich produktů, které jsou v nabídce vypsány s tím, že je ve shrnutí nabízen finanční bonus při odběru 1680 hl ročně celkem 10 500 000 Kč (z toho 8 400 000 Kč ve formě finančního bonusu a zbytek v technologiích a vybavení provozovny) s tím, že nabídka je platná do 30. 11. 2016. Nabídku předkládal za pivovar pan , jméno FO, .

58. Z prohlášení pana , jméno FO, ze dne 11. 2. 2022 (na č. l. 9 p. v.) soud zjistil, že tento potvrdil, že učinil žalobci a panu , právnická osoba, v rámci své činnosti shora uvedenou nabídku, ale poté, co se vedení společnosti dozvědělo o jejich trestním stíhání, požadovali ponížení, resp. započtení části bonusu na pohledávky dalších osob, které v trestním řízení figurovaly, a které měly vůči společnosti dluh, o částku cca 4 500 000 Kč, přičemž z tohoto důvodu k uzavření smlouvy nedošlo.

59. Z předkupní smlouvy ze dne 5. 3. 2018 (na č. l. 23) soud zjistil, že tuto uzavřela společnost , právnická osoba, , za níž jednali jako jednatelé žalobce a pan , právnická osoba, , s panem , jméno FO, o budoucím prodeji Restaurace , jméno FO, , a to za 10 000 000 Kč. Z předkupní smlouvy ze dne 5. 3. 2018 (na č. l. 24) soud zjistil, že tuto uzavřela společnost , právnická osoba, , za níž jednali jako jednatelé žalobce a pan , právnická osoba, , s panem , jméno FO, o budoucím prodeji Restaurace , jméno FO, bar, a to za 10 000 000 Kč. K tomuto pak soud dále zjistil z prohlášení pana , jméno FO, (na č. l. 9, 12), že dohoda byla na částku 20 mil. Kč a převzetí závazku od , právnická osoba, , když jednal s žalobcem a panem , jméno FO, , Anonymizováno, o odkupu jejich tří restaurací , jméno FO, , , jméno FO, bar a , jméno FO, , avšak od dohody pak odstoupil s ohledem na článek, který vyšel na internetu a popsoval nějaké údajné podvody na pivovary, čehož se pan , jméno FO, zalekl. Když ho opětovně oslovili po jejich zproštění, tak jim vzhledem k současné situaci kolem Covidu 19 nabídku 5 mil. Kč, což oba majitelé provozoven neakceptovali.

60. Ze sdělení pana , jméno FO, za , právnická osoba, (na č. l. 22) soud zjistil, že ten se ve svém sdělení vyjádřil k událostem ohledně projednávání smluv během března 2018 a s tím spojeným článkem, který vyšel 15. 3. 2018 na idnes.cz pod názvem „, adresa, . Miliony od pivovarů mizely ve skomírajících putikách“, na který též odkázal, tak že si k tomuto vybavuje, že bylo mnoho dotazů od kreditního oddělení a výše položených manažerů. Právě probíhala příprava podepsání smlouvy o zajištění reklamních a propagačních služeb č. , hodnota, v hodnotě 4 384 170 Kč. Následně bylo navíc požadováno ručení panem , jméno FO, , který měl nemovitost a s přihlédnutím ke skutečné historii výkonu v provozovnách restaurací , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, se pak smlouva schválila.

61. Z žádosti o podání informace od PČR ze dne 31. 1. 2012 (na č. l. 123) soud zjistil, že touto se obrátila PČR na společnost , právnická osoba, ., s tím, že provádí šetření ve věci podvodu, jehož se měl dopustit pan , právnická osoba, a spol. ku škodě této společnosti způsobené tím, že požádali společnost skrze nastrčené lidi o tzv. investiční smlouvy na vytočené množství piva a následně si nechali tyto peníze pro vlastní potřebu, a proto PČR žádá materiály a smlouvy k osobám/podnikům: , jméno FO, /restaurace , Anonymizováno, , , jméno FO, /restaurace , Anonymizováno, +, Anonymizováno, , , adresa, /restaurace , Anonymizováno, , , Anonymizováno, Žádost vyhotovil kpt. , tituly před jménem, , jméno FO, , vrchní komisař.

62. Z žádosti PČR o podání informace ze dne 20. 3. 2012 (na č. l. 125) soud zjistil, že touto se obrátila PČR obrátila na společnost , právnická osoba, ., s tím, že provádí šetření ve věci podvodu, jehož se měly dopustit doposud neznámý pachatelé skrze jimi nastrčené lidi ke škodě společnosti tím, že požádali společnost skrze nastrčené lidi o tzv. investiční smlouvy na vytočené množství piva a následně si nechali tyto peníze pro vlastní potřebu, a proto PČR žádá materiály a smlouvy k osobě , jméno FO, .

63. Z žádosti PČR o vyčíslení způsobené škody ze dne 23. 10. 2012 (na č. l. 124) pak soud zjistil, že touto se obrátila PČR na pivovary , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, s tím, že provádí prověřování spáchání podvodu žalobcem, panem , jméno FO, , Anonymizováno, a , jméno FO, , kterým měla být uvedeným pivovarům způsobena škoda tím, že uvedení požádali společnost skrze nastrčené lidi o tzv. investiční smlouvy na vytočené množství piva a následně si nechali tyto peníze pro vlastní potřebu, a proto žádá PČR o vyčíslení jejich škody.

64. Z nedatovaného dopisu , právnická osoba, . (na č. l. 122) a z přihlášení škody do trestního řízení k poučení poškozeného v trestním řízení ze dne 26. 10. 2012 (na č. l. 126) soud zjistil, že tato společnost se připojila do trestního řízení se škodou 4 986 918 Kč s tím, že kdyby měla povědomí, že za poskytnutými smlouvami jsou fakticky stejné osoby, přihlédlo by se k tomu i při akceptaci smluv. Z vyjádření k výši škody, přihlášení do trestního řízení společnosti , právnická osoba, ze dne 29. 10. 2012 (na č. l. 121) soud zjistil, že tato společnost se připojila do trestního řízení se škodou 3 700 000 Kč, tj. výší vyplaceného bonusu.

65. Z článku „Úředník , Anonymizováno, chtěl více než milionové úplatky. Odsedí si 7,5 roku ve vězení“ ze dne 13. 7. 2012 (na č. l. 107-109) soud zjistil, že tento pojednává o trestním stíhání bývalého ředitele , Anonymizováno, v souvislosti s jeho odsouzením za přijímání úplatku a zneužití pravomoci veřejného činitele s tím, že spolu s ním byli odsouzeni jako spolupachatelé též mj. pan , právnická osoba, za přijetí úplatku a žalobce za přijetí úplatku a vydírání, když článek dále popisuje minulý a možný budoucí vývoj kauzy.

66. Z článku iDnes.cz „, adresa, , Anonymizováno, ze dne 15. 3. 2018 (na č. l. 20) soud zjistil, že v tomto článku byli jmenováni žalobce, pan , právnická osoba, a pan , jméno FO, , jako osoby, které stály na počátku kauzy manipulací s eurodotacemi z , Anonymizováno, , a nyní pronajímají skomírající hospody bílým koňům, aby skrze ně vymámili z pivovarů peníze za prodej takového množství piv, které v těchto podnicích není možné vytočit a oni pak pouze zinkasovali dotaci. V článku je pak citováno vyjádření policie a zúčastněných osob bez uvedení celého jména, s výjimkou obžalovaných, žalobce, pana , jméno FO, , Anonymizováno, a pana , jméno FO, . V článku bylo též uvedeno vyjádření obžalovaných z výslechů, že nic nefingovali a vycházelo se z předchozích výtočí a do problémů se dostali jenom proto, že všichni šli do vazby kvůli jiné věci, eurodotacím z , Anonymizováno, , když připravovali stavbu hotelu za 100 mil. Kč. Článek byl vytištěn 14. 2. 2022.

67. Z žádosti o náhradu škody ze dne 17. 2. 2022 (na č. l. 88-89), potvrzení , právnická osoba, ze dne 18. 2. 2022 (na č. l. 15), stanoviska Ministerstva spravedlnosti ze dne 21. 6. 2022 (na č. l. 16-19, 84-87) a likvidační doložky ze dne 22. 6. 2022 (na č. l. 90) soud ověřil, že žalobce uplatnil u žalované náhradu újmy dne 17. 2. 2022, a ta byla vypořádána ve lhůtách, s odůvodněním a výši, jak účastníci shodně tvrdili.

68. Z výslechu svědka , jméno FO, , Anonymizováno, , který je letitým společníkem žalobce od roku 2000, kdy u něj žalobce pracoval jako vyhazovač na diskotéce, a v roce 2005/2006 začali spolu podnikat, který byl s žalobcem obžalován ve stejných a je rovněž žalobcem v obdobné věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, , zjistil soud k věci následující skutečnosti. K průběhu trestního řízení soud výslechem svědka zjistil, že celá kauza začala v listopadu 2011, kdy svědka konkrétně navštívili policisté s tím, že se připravuje obvinění na podvod na pivovary, a že to bude nepříjemné, že mu tam hrozí pět let, tři roky za úplatky, a že si půjde sednout na osm let, a že je řešení, když bude vypovídat proti , Anonymizováno, , tak toto stíhání mohou zahodit do koše. Poté dostali v kauze , Anonymizováno, podmínku a byli ve vazbě, kde jim nabízeli spolupráci. Poté byli obviněni v lednu 2013 za podvod na pivovary, ale začalo se o tom mluvit dřív, když už o tom bylo hovořeno i kauze , Anonymizováno, , přičemž však svědek žádný podvod nespáchal. Svědek nabízel ve věci spolupráci, ale oni tomu nerozuměli a udělali v tom hrozný nepořádek. Trestní stíhání trvalo až do zproštění, to byla asi v roce 2019. V řízení jim byl zastaven majetek, krátce po podmínce v tom prvním řízení. PČR od listopadu (2011) běhala po svědcích jako po panu , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a začala je zastrašovat, ať vypoví, že se stal podvod, že jinak skončí tam, kde jsou v současné době pánové (svědek a žalobce), tzn. na vazbě a pak v base, konkrétně pan , jméno FO, , kterého potkal v jejich restauraci, když už vypovídal, tak se ho svědek zeptal, jestli ho podvedl a on mu řekl, že ne, a k dotazu, proč to tam na PČR uvedl, mu začal povídat o tom, jakým způsobem k tomu byl dotlačený, tak ho svědek vyzval, ať mu nic neříká a nevysvětluje, že bude svědčit před advokáty, a dávali stížnost na GIBS, kterou i on předával ohledně toho nestandardního postupu kde mu vyhrožovali; konkrétně kpt. , jméno FO, , který tam byl mimořádně aktivní policista ve výhružkách, tak ten i panu , jméno FO, sdělil, že když tam předali panu žalobci nějaký únik informací z bankovnictví, to bylo další obvinění, které nakonec odložili, tak s panem , jméno FO, byl nejprve v kontaktu ohledně podvodu na pivovary a pak si ho někde odchytil na pumpě, že mu zavolal, ať přijede, a že mu řekl, že si vymysleli další příběh na pana žalobce, další obvinění. U jednání PČR s uvedenými osobami však svědek nikdy osobně nebyl, jen mu to říkaly a podaly stížnosti, poté také změnily své výpovědi, a to s výjimkou pana , jméno FO, , který pak po výpovědi u soudu řekl, že vypověděl jen to, co mu bylo nastoleno. Že by PČR vydávala nějaké tiskové zprávy si svědek nebyl vědom. Ke společnému podnikání svědka a žalobce soud výslechem svědka zjistil, že spolu podnikali v pohostinství od roku 2006. Před předmětným trestním stíháním nedošlo k žádným změnám v jejich podnikání (v důsledku přechozího trestního stíhání), byli rok ve vazbě a poté se vrátili a měli rozdělaný podnik. Zahájili rekonstrukci a poté, když je zavřeli, tak svědkova přítelkyně, paní , jméno FO, , to nějakým způsobem dodělala vesměs se známými do nějaké fáze, a když byli puštěni 6. 3. 2012, tak na to vlítli a dorekonstruovali to a 17. 5. tu restauraci zprovoznili, takže žádné problémy neměli. Přišli z vazby a týden poté dojednali dotace. , Anonymizováno, jim dal 750 000 Kč okamžitě; prostě řekli tady je provozovna, tuhle výtoč bude točit, takže jim okamžitě dali 750 000 Kč, a to samé bylo s , jméno FO, ; řeklo se, my si vezmeme vás a dejte nám dotaci, takže bez nějakých problémů přesto všechno. Samozřejmě chtěli záruky, ptali se, co když půjdete sedět, protože kauza byla rozběhlá, je pustili z vazby a mohli jít i sedět, to se mohlo stát, tak se jich ptali, jestli se kdo má o to starat a oni jim říkali, že paní , jméno FO, a případně paní , jméno FO, , takže jestli se bude sedět, tak se bude sedět půl roku, takže neměli žádný problém v kauze , Anonymizováno, co se týče podnikání. V rámci trestního stíhání došlo u pana žalobce k tomu, že měl obrovské potíže s vyjednáváním smluv, protože trestní oznámení obsahovalo podvod na tři pivovary, takže vyjednávat nějaké podniky bylo složitější a malá záchrana byla v tom, že znali pana žalobce jako člověka, který provozuje restaurace x let a seriózně, takže nakonec se dařilo něco docílit, ale obrovská nabídka, kterou poslal , Anonymizováno, na 8,4 milionů, že bude předána firmě, byla schválena v celé České republice a došla až do Rakouska, kde si to přelustroval hlavní šéf, nebo vedení s tím, že vidí trestní stíhání v rámci pivovarů a podvod na pivovary a že tam lítá nějaká částka, v podobě 4 986 898 Kč za osoby , jméno FO, , , jméno FO, a pana , jméno FO, , že jsou ochotni vyplatit částku 8,4 milionů mínus tuto částku (pozn. soudu pan svědek nahlíží do svých připravených dokumentů, které předložil soudu k nahlédnutí). Pivovary byly dle svědka osloveny PČR, jestli daný pivovar ví, že byl podveden třemi lidmi, kteří nastrčili bílí koně do podnikání, jestli o tom ví. Vystrašené pivovary, konkrétně pivovar Staropramen odpověděl, že kdybychom bývali věděli, že tam je paní , jméno FO, nastrčenou osobou, tak bychom nikdy finanční bonus nevyplatili. Článek , adresa, napěněná loupež, to byl mimořádný výbuch, protože to byla podpásovka, buď od PČR, nebo státního zastupitelství, protože nikdo jiný panu , Anonymizováno, , což je novinář, na kterého si stěžovali, tyto informace nemohl předat, protože to už byly přesné informace z líčení a bylo to hlavně v průběhu líčení, kdy už se schylovalo ke konci té kauzy, blížilo se k rozsudku. V den vyjití článku mu okamžitě volal z , právnická osoba, pan , jméno FO, , protože tam byla rozjednaná dotace v částce 4 990 000 Kč, a bylo to už de facto na stole, že už to jenom podepíší dva lidé a dotace je hotová, a tento kontrakt byl článkem ohrožen. Stejně byla ohrožena i další platba od , Anonymizováno, a vše se opět muselo vysvětlovat nejvyššímu vedení. Další články si v rámci této kauzy svědek nevybavil, že by vyšly. Trestní stíhání i článek měly vliv na stavení smluv, které měli k restauracím s pronajímateli a dodavateli, byli potřeba další ručitelé, když oslovili pana , jméno FO, , jako nového společníka, který ale pak někdy v roce 2022 odešel z podnikání, protože toho bylo moc. Měli v podnikání též společníka pana , jméno FO, , se kterým se pak rozešli, když s nimi byl stíhaný v obou kauzách, který byl ze všeho úplně na dně a následně se oběsil. Kvůli trestnímu stíhání jim vznikl též problém s bankou, když ta jim odmítla dát již předschválený úvěr 600 000 Kč, někdy na přelomu roku 2015/2016, asi před článkem. V dotčené době se jim nestalo, že by s nějakým pivovarem nebyla uzavřena smlouva, s výjimkou Heinekenu. V předchozím trestním stíhání určitě vyšly nějaké články, kdy svědek byl ve vazbě a přítelkyně nechtěla řešit tyhle věci. V době trestního pak měli s žalobcem v provozu , jméno FO, a otevřeli 17. 5. 2012, , jméno FO, otevřeli 12. 11. 2014, což jsou dva luxusní bary, a restauraci , jméno FO, koupili 10. 1. 2016, když , jméno FO, je reprezentativní, nejlepší restaurace v , jméno FO, , která je spojená s hotelem v centru města, krásně udělaná, je to taková výkladní skříň, je tam bowling a dětský hrad , právnická osoba, , mimořádně multifunkční restaurace v , jméno FO, , kterou nejde ani postavit, protože ty prostory jsou obrovské. Všechno bylo profinancované v rámci dotací, na , jméno FO, si brali půjčku, ještě tak 400 000 Kč a na restauraci , jméno FO, jim byly půjčeny peníze od pana , jméno FO, , tak z 95 %. První dotaci dostali v roce 2012 od , Anonymizováno, , to byla ta, jak jí vyjednávali hned týden potom, co byli propuštěni z vazby a pak byla přesmluvněná v roce 2013. V roce 2013 pak dostali další peníze a v roce 2014 dostali od , právnická osoba, 2 400 000 Kč, aby vytvořili ten , jméno FO, , to je , Anonymizováno, podvedl, ale , jméno FO, měli postavit, protože , Anonymizováno, , , jméno FO, a automatová firma jim řekli, že jim dají peníze, takže měli nějakých 3,6 milionů a věděli, že za ty peníze to postaví, takže do toho šli a Heineken těsně přesně před placením z toho odešel. Z jakého důvodu dodnes neví a oni byli u Heinekenu zavázáni v tom , jméno FO, , a tím, že odešli ze , jméno FO, , tak jim způsobili problémy, ale nakonec se dohodli a peníze jim vyplatili. To bylo s panem , jméno FO, , který to s nimi vybavoval a vpadl do toho nějaký pan , jméno FO, , obchoďák, který měl mimořádné ambice, dělal jim problémy. Tam nebylo vyplaceno těch 8,4 milionů, a to bylo v roce 2017, když žádali, protože s , Anonymizováno, , se kterým se tenkrát špatně rozešli a stálo je to milion Kč, tak přišel obchodní zástupce s tím, že nabízí vysoké smlouvy, takže do toho šli. Výsledná fáze toho byla, že dají 8,4, mil. Kč, ale necelých 5 bez pár korun odeberou na trestní stíhání, což jim způsobovalo obrovské problémy, protože žalobce touto akcí Heinekenu, a tím, že tam bylo trestní stíhání přišel o 1 136 666 Kč, to je jeho škoda. Společně s panem žalobcem jednali s panem , jméno FO, o odkoupení všeho za nabídku 20 000 000 Kč, protože měli jiné plány, které chtěli realizovat, když to však následně nebylo realizováno, neboť poté vyšel článek , adresa, a pan , jméno FO, moc dobře věděl o problémech, které mají, protože byl nepřímým účastníkem trestního stíhání, protože se tam jednalo i o jednoho člověka, o toho pana , jméno FO, konkrétně, který se projevil na konci soudu, jak se projevil a tu budovu mu pronajímal, tedy pan , jméno FO, řekl, že toho má dost, že do toho nejde, když už jsou v tom média, a že jestli si předtím myslel, že se jim nic nestane, tak teď má vážné obavy, že mohou jít sedět. Jestli mělo zproštění obžaloby nějaký vliv na jejich podnikání nedokázal svědek popsat. Nyní dále spolupracují, mají tři podniky a do toho se stane i kolikrát, že se tři dny nevidí, když každý řeší problémy jinde. K dopadům trestního řízení na život žalobce soud výslechem svědka zjistil, že před zahájením trestního stíhání byl žalobcův osobní život naprosto v pohodě, jeho manželka i vypomáhala, měli výborný vztah, svědek nezaznamenal sebemenší problém a hlavně si pořídili druhé dítě, takže asi jim to klapalo. Když byl žalobce ve vazbě tak asi k pár šokům došlo, ale vše se vyřešilo, dopad na rozchod a rozpad rodiny to v žádném případě nemělo, protože přišel z vazby, rodina mu fungovala, a i jeho manželka chodila do restaurace. Krátce po zahájení předmětného trestního řízení ho manželka vyhodila, de facto přišel o byt, nebo o bydlení a přespával v tu dobu různě, párkrát přespával u svědka, který ví, že měl klíče od pana , jméno FO, , budoucího společníka, který mu pomohl a stávalo se, že spal v restauraci, minimálně 2x, to bylo v roce 2013 a vyřešilo se to bytem, který měl půjčený od pana , jméno FO, . U žalobce nastala změna v chování, změna prostě ve všem, stíhání na hlavě, řešení bydlení, takže ty zásahy byly obrovské, jak si neumí nikdo představit, pro žalobce to byla katastrofa, když předchozí kauza byla politická. Velkým zásahem do soukromého života byl i článek , adresa, napěněná loupež, protože to létalo v éteru a po , jméno FO, , a je to nepřijatelné, když se kuchaři svědka ptali, jestli půjde svědek sedět, nebo nepůjde sedět, to se ptali i pana žalobce. Nikdy se ale o rodině moc nebavili, krach rodiny nastal podáním obžaloby a obstavením majetku. U žalobce asi z toho důvodu došlo k rozvodu. Že by měl žalobce milenku svědek nevěděl, než nastal rozchod žalobce, a pro svědka to byla paní, která u něj pracovala, kamarádka dokonce, a to, že tam žalobce měl restauraci, kde se s ním svědek objevil 2x, 3x na kávě, ale nic nepostřehl, vůbec nic netušil. Po zproštění obžaloby z toho měl žalobce velkou radost, že má konec tohoto trápení za sebou. , jméno FO, žalobce je v kontaktu se svými dětmi, , Anonymizováno, (syn žalobce) bydlí u pana , jméno FO, , ale svědek neví po jak dlouhou dobu. Jaký vztah má žalobce s bývalou manželkou svědek nevěděl. K zastoupení žalobce v trestním řízení soud výslechem svědka zjistil, že ten oslovil advokáta pana , jméno FO, , aby ho zastupoval v té trestní věci, svědek se obhajoval sám. Žalobce s , tituly před jménem, , jméno FO, spolu vypsali papíry ohledně obhajoby, určitě plnou moc. Svědek potvrdil, že žalobce platil , tituly před jménem, , jméno FO, , protože mu to žalobce říkal, že musí odnést panu , jméno FO, peníze, že mu je vyúčtoval, ale neví ani kdy to bylo, či zda mu je posílal přes účet. O tom, že by , tituly před jménem, , jméno FO, měl být v řešené věci advokát ex-offo, o tom svědek nic nevěděl, obhajoval je v už v kauze , Anonymizováno, , kde ho platili, než jim došli peníze, a pak požádali, aby jim byl ustanoven, k čemuž došlo, i když i nad rámec toho mu platili, ale už neví, co si účtoval.

69. Z výslechu svědka , jméno FO, , který je po 30 let kamarádem žalobce, přes kterého zná též od roku 2010/2011 pana Švece, se kterým též podnikal, soud zjistil k věci žalobce a pana , jméno FO, Švece následující skutečnosti. K jejich trestnímu stíhání žalobce soud výslechem svědka zjistil, že to byl problém, o kterém psali v novinách. Týkalo se to nějaké dotační kauzy a oni z toho vyšli, jako nevinní – tím svědek myslel, že je obvinili neoprávněně. Obvinili je z toho, že brali nějaké pivo, ale toho se svědek neúčastnil a jiné trestní stíhání si ve vztahu k panu , jméno FO, nevybavil. Ve druhé kauze, týkající se piva, svědek nijak nefiguroval, nebyl vyslýchán ani jako svědek. K jejich podnikání soud výslechem svědka zjistil, že spolu se svědkem začali podnikat po prvním trestním stíhání, tj. po té dotační kauze. V průběhu druhé kauzy, asi v roce 2016/2017, začali v restauraci , jméno FO, , a to ještě hlavně kvůli tomu, že oni budou vést restaurace a svědek s dalšími se chtěli rozšiřovat, a chtěli koupit autoservis, když ve výsledku jim banka nedala půjčku a museli tak ten autoservis vzít do pronájmu, byli tam tři roky. Svědek také podepisoval smlouvu s , Anonymizováno, , protože pivovary chtěly, aby tu smlouvu podepsal, protože jediný z nich nebyl trestaný a trestně stíhaný, takže smlouvu podepsal a podepsal ještě směnku. Kvůli druhé kauze s pivem přišel svědek také o peníze, protože chtěli prodat restauraci , jméno FO, a ten člověk, pan , jméno FO, , potom couvnul, kvůli tomu, že i on už ničemu nevěřil. To byla situace, kdy jim nikdo nevěřil, hlavně jim (panu , jméno FO, a , jméno FO, ), oni vedli hospody, svědek seděl v tom autoservisu a nemohli se dohodnout ani s bankou, ani na nějaké malé půjčce, nic jim nechtěli profinancovat a položilo je to. Důvody, proč je nechtěly banky financovat, svědek nezná. Dále svědek uvedl, že pivovar chtěl dát velikou dotaci, asi to bylo 8 mil. nebo 10 mil. Kč, ale nedostali jí, a to ho naštvalo, proto z podnikání s panem , jméno FO, a , Anonymizováno, odešel, protože kamkoliv přišel, tak na něj koukali jako na podvodníka, protože byli tři (společníci). , jméno FO, a , jméno FO, spolu dodnes podnikají, jsou v , jméno FO, a mají ještě další hospody. K dopadům trestního řízení do jejich životů soud výslechem svědka zjistil, že pan , jméno FO, už nemá manželku, když měli problémy. Nejprve byla první kauza dotací, tak manželka k tomu přistoupila tak, že „stane se“, že z toho vyvázli, že nejsou vinni, tak se uklidnila, a když byla druhá kauza s pivem, kde je obvinili z nějakých větších peněz, tak byla naštvaná, ani mu už ani nevěřila, když jí tvrdil, že peníze má a pak jim zastavili majetky a manželka mu přestala věřit, že PČR se nemůže mýlit, a jestli je jejich obvinění v nějakých větších částkách, tak ty peníze musí mít a začali se hádat, tedy důvody jejich rozchodu byly materiální a nedůvěra. , jméno FO, měl i jiný osobní vztah, ale svědek se o to nezajímal, od kdy do kdy měl jiný vztah, ale samozřejmě ví s kým, protože teď s ní žije jako s manželkou. Je to jeho přítelkyně, možná ten vztah byl za trvání jeho manželství. Dával mu klíče od svého bytu, protože chtěl. , jméno FO, měl také problém kvůli dítěti, které to neslo těžko, protože manželka dělala pořád skandály za účasti dítěte. Ví, že ohledně první kauzy byly články, ale to je dlouho, už deset let. Co začala kauza s pivovary, tak byl pan , jméno FO, nervní, pořád měl problémy, hádal se s manželkou kvůli tomu, že to není normální, a že se to nedá vydržet. To chování se hlavně změnilo kvůli vztahu s ženou a dítětem, ona mu nedala dítě, které on chtěl, takže to nebylo dobré. , jméno FO, se s manželkou hádal, tak aby to dítě ty hádky neslyšelo, tak proto mu dal svědek také klíče od svého prázdného bytu, ale neví, jak dlouho tam žil. Pro svědka situace nebyla také příjemná, protože s nimi nikdo nechtěl mluvit, a proto taky svědek panu , jméno FO, a , jméno FO, nadával, že kvůli nim má problémy.

70. Z výslechu svědkyně , jméno FO, , která pracuje s žalobcem a panem , Anonymizováno, , a to jako externistka, když je účetní firmy pana , jméno FO, a , Anonymizováno, od roku 2012, přičemž takto dělá účetnictví asi 20 dalším společnostem, zjistil soud k věci žalobce následující skutečnosti. K průběhu jejich trestního stíhání a medializace věci soud výslechem svědkyně zjistil, že pan , jméno FO, byl trestně stíhán a týkalo se to asi pivovarů, v roce 2012/2013. V těch trestních řízeních byla svědkyně jen u výslechu, resp. vyšetřovatel, co je vyšetřoval byl za ní v kanceláři, už nevěděla, kdy to bylo, ale vyhrožoval jí, že má dvojí účetnictví pro firmu pana , Anonymizováno, a pana , jméno FO, , a že jí udělá domovní prohlídku, že to má někde ve sklepě. Proč jí to říkal, to nevěděla, ale stěžovala si proto na něj. Domovní prohlídku jí neudělal, protože mu řekla ať si klidně domů přijde, ale že ohrožuje její rodinu. Potom už vyslýchána nebyla. Nepamatuje si, jestli vůbec byla u výslechu, ale policista věděl, že spolupracuje s panem , jméno FO, a panem , Anonymizováno, několik let. Dále svědkyně uvedla, že výslech PČR na ní působil hrozně, protože pan , jméno FO, na ní působil tak, že jí nutí k něčemu, co není pravda. Rozpor mezi tím, jestli byla či nebyla u výslechu, vysvětlila svědkyně tak, že byla u výslechu už kolikrát, i ve vztahu k jiným společnostem. Takového jednání PČR vůči dalším osobám přítomna nebyla. Jako medializaci trestních řízení si svědkyně vybavila jenom noviny o těch pivovarech, že byly podvody s pivovary, to byl novinový článek a na internetu to bylo, i ve zprávách. Jiný článek si nevybavila. K podnikání a osobnímu životu žalobce, ve spojení s trestním stíháním, soud výslechem svědkyně dále zjistil, že spolu se svědkyní začali podnikat v roce 2012, v té době byli ve vazbě, ale to bylo asi v jiné než řešené věci. Měli problémy s pivovary, s tím, jak byli trestně stíhání předtím, tak potom podnikání těch pivovarů ovlivnilo jejich pověst a svědkyně si všimla, jaký dopad to mělo na chování obou, pana , Anonymizováno, i pana , jméno FO, , a hlavně znala jejich rodinné poměry, takže ví, že po návratu z vazby se jim rozpadly rodiny. , jméno FO, se odstěhoval a od pana , Anonymizováno, odešla partnerka s dítětem. Bylo to bezprostředně potom, když vyšel článek v novinách o těch pivovarech, ale nepamatuje si, kdy ten článek vyšel, ani kdy byli propuštěni. Po propuštění z vazby byli v pořádku, pokračovali dále ve spolupráci a potom, když vyšel článek s pivovary, tak se všechno změnilo. Změnila se klientela, měli problém s pivovary, s dotacemi, zákazníky, pomluvy v , jméno FO, , rodinné poměry, všechno bylo špatně. , jméno FO, s panem , Anonymizováno, podnikali v oboru pohostinství, dostávali dotace od pivovarů, jako každá restaurace, ale měli s tím velké problémy. Navrhoval se jim vždy větší obnos, ale nedostali ho a tím pádem provoz restaurace, protože z té jejich dotace se platí spoustu věcí, nebo rekonstrukce, tak nebylo umožněno a pro pomluvy po , jméno FO, ztratili zákazníky, neměli dobrou pověst, a hlavně rozpad rodiny je hrozně ovlivnil, začali být uzavření. Předtím spolupráce s pivovary byla normální. Po článku měli spolupráci i s , jméno FO, , ale v malém rozsahu, když svědkyně nedokázala kvantifikovat rozdíl. O rozpadu rodin svědkyně uvedla, že pan , jméno FO, se odstěhoval po měsíci či po dvou měsících od propuštění z vazby od rodiny, protože manželka, když je propustili z vazby, tak už to nedávala a od pana , Anonymizováno, se odstěhovala partnerka s dítětem, také v té době. Konkrétní důvody, proč se žalobce odstěhoval od manželky svědkyně nezná. Osoba pana , jméno FO, je svědkyni obecně známá, ale neví nic o tom, že by o něčem pan , jméno FO, jednal s panem , jméno FO, . Pro pana , jméno FO, a pana , Anonymizováno, spravuje svědkyně restauraci , jméno FO, , , jméno FO, bar a , jméno FO, bar, od roku 2012, i když ten , jméno FO, přišel později. , jméno FO, a , Anonymizováno, hodně ovlivnilo, že jim byl zastaven majetek a trvalo to dost dlouho, takže z toho také byli špatní, panu , jméno FO, jeho dům a panu , jméno FO, asi dva byty.

71. Z výslechu svědka , jméno FO, , obchodního partnera pana , jméno FO, a pana , Anonymizováno, , když dříve pracoval jako prodejce pro společnost , Anonymizováno, (od roku 2006 do roku 2018), soud zjistil, že je v rámci své práce navštěvoval s nabídkami na provozovně, asi od roku 2011 či 2012, když spolupracovali asi do roku 2014 či 2015, naposledy na provozně , adresa, a pak v rámci jeho akvizičních návštěv je kontaktoval s nabídkami od společnosti , Anonymizováno, i po tom, co už nebyli jejich zákazníky a měli konkurenční značku piva na svých provozovnách. S panem , jméno FO, i , Anonymizováno, se tak znali obchodně, když většinou chtěli být u jednání oba. Co se týká trestního řízení, pak svědek svědčil nejprve na PČR a poté u krajského soudu, už před lety v rámci jiné (trestní) kauzy. Tam šlo o provozovnu , Anonymizováno, , s tím, že tam svědčil, jestli znal pana majitele, se kterým jako , Anonymizováno, spolupracovali, pana , jméno FO, , to byl zákazník, který si pronajal restauraci od pana , jméno FO, a pana , Anonymizováno, , kteří tam byli před ním nájemci a oni s ním spolupracovali. Konkrétně o tom, že s ním opravdu jednal, a že ta smlouva, která s ním byla, byla opravdu podepsána jím, a že ten zákazník nedokázal ten provoz udržet; vydržel asi rok, tak museli smlouvu vypovědět. Tenkrát byli pan , jméno FO, s panem , Anonymizováno, obviněni s tím, že podle PČR to bylo podvodné jednání, že byl pan , jméno FO, označen jako bílý kůň, že tam byl nasazen uměle, což tak nebylo. Tam se poprvé viděli, ale ve smyslu toho, že oni předávali tu provozovnu panu , jméno FO, , který to vlastně provozoval, do té doby se tam čepovala jiná značka piva a potom pan , jméno FO, spolupracoval s , Anonymizováno, . Trestní řízení trvalo a v trestním řízení byli žalobce s panem , Anonymizováno, obžalovaní. O jiném trestním řízení ve vztahu k panu , jméno FO, a panu , jméno FO, svědek nevěděl. K trestnímu stíhání svědkovi paní , jméno FO, (zaměstnankyně Heinekenu) řekla, že probíhala taková komunikace, že byla oslovena PČR, zda jim vznikla škoda ohledně provozovny , Anonymizováno, , kde nájemce uzavřel pětiletý kontrakt a po roce skončil provoz a tenkrát mu oznámila, že PČR byli obvinění pan , jméno FO, a pan , jméno FO, , že úmyslně tu provozovnu předali panu , jméno FO, jenom jako, a že ta nefungovala, tak jestli jim v tom případě vznikla škoda a firma zvažovala, jestli se přihlásí k trestnímu řízení s nějakou škodou, nebo ne a nakonec se přihlásili s tou škodou, což byla vlastně nějaká dopředu vyplacená sleva, nějaké smluvní pokuty a penále, což byl zůstatek té smlouvy po panu , jméno FO, . Tak to bylo komunikováno vnitřně mezi odděleními. Společnost , Anonymizováno, asi nepodávala trestní oznámení. V médiích toto svědek nezaregistroval. Mimo výslech se se svědkem PČR nehovořila. Policista, který s ním hovořil, se jmenoval , jméno FO, . Snažil se zjistit nějaké informace, jak to funguje, co se týká nabídek pivovarů a takovýchto věcí, těch smluvních vztahů, jak se zákazníky podepisují smlouvy a ukazoval mu, že tam má šanony a měl na nich jména všech pivovarů, měl tam , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , možná ještě něco. Říkal mu v rámci výslechu, že to má připravené na všechny pivovary, že pan , jméno FO, a pana , jméno FO, ošidili všechny pivovary najednou. K vlastní obchodní spolupráci mezi svědkem za společnost , Anonymizováno, a panem , jméno FO, s , jméno FO, , Anonymizováno, pak soud výslechem zjistil, že byli jeho zákazníky na provozovně , adresa, a pak v rámci akvizic měli další provozovny, kde jednali o spolupráci, ale tam to nikdy nedopadlo. K oboustranné spokojenosti provozovali tu provozovnu, která byla nejhezčí v , jméno FO, v tu chvíli a za společnost byli hrdí na to, že čepují jejich značku piva a jejich podnik brali za referenční podnik, tzn. pro ostatní zákazníky konkurenční ukazovali, že i s jejich značkou piva lze takovouto hezkou restauraci provozovat. Obchodně tak svědek pana , jméno FO, a pana , Anonymizováno, navštěvoval, vyjednávali podmínky, smluvní vztahy, taková ta všeobecná obchodní agenda, která se tvoří a z obou stran to probíhalo férově korektně. Spolupráce skončila s tím, když otevřeli novou provozovnu, na kterou chtěli smluvně jejich pivo také, ale firma , Anonymizováno, tenkrát, v té době, když byli obvinění v té trestní kauze, už s nimi na další provozovně nechtěla dále spolupracovat. O tom rozhodl management, tenkrát to asi byl regionální manažer prodeje v , adresa, , který už dopředu říkal, že jim to nikdo neschválí, pokud se přihlásili tenkrát ke škodě, která vznikla v té kauze s , Anonymizováno, , neboť spadali pod centrální vedení střední Evropy ve Vídni. Ta nová provozovna se jmenovala , jméno FO, , a tam probíhala i jednání za účasti toho regionála i svědkova přímého nadřízeného, ale nedokázali nastavit podmínky tak, aby se dala smlouva uzavřít. V té době měli ještě smluvní vztah na provozovně , adresa, , kde byl smluvní vztah nastavený pětiletý, který fungoval. Asi byl přerušen díky tomu, že se nedohodli na té nové provozovně a pana , jméno FO, s panem , Anonymizováno, oslovila jiná nabídka konkurenčního pivovaru na tu novou provozovnu , jméno FO, a i na tu provozovnu , jméno FO, , tzn. oni přestali spolupracovat s nimi a začali provozovat s jiným pivovarem, takže smlouva na tom , jméno FO, se ukončila. K listině založené ve spise (na č. l. 104-106), svědek uvedl, že se jedná o nabídku akviziční v době, kdy s nimi pan , jméno FO, ani pan , jméno FO, na žádné provozovně neprovozovali, a ta nabídka se týkala všech tří provozoven najednou, tj. provozoven , jméno FO, , , jméno FO, bar a , jméno FO, , když se jednalo o ty lepší podniky v , jméno FO, . Byla to taková smíšená nabídka pro všechny tři provozovny najednou, proto i ta částka tam byla taková lukrativní. Samozřejmě těch nabídek a i slovních mezitím dali spoustu, ale žádná taková je neoslovila, až tahle poslední v rámci strategie firmy , Anonymizováno, byla trošku vylepšená, s tím, že taková nabídka byla akceptována. K uzavření smlouvy však nedošlo, když k jednání svědek musel přizvat svého nadřízeného a regionálního manažera prodeje a asi i obchodního ředitele, pana , Anonymizováno, , a řešily se detaily obchodní smlouvy, a tím že pan , jméno FO, s panem , Anonymizováno, souhlasili, pak vznikl problém u , Anonymizováno, , protože obchodní ředitel nedokázal rozhodnout, zda takovou částku investovat právě z důvodu, že byli pořád přihlášeni k tomu trestnímu řízení z toho , Anonymizováno, z minulosti, takže si vyžádal souhlas regionálního manažera pro střední Evropu ve Vídni a ten souhlas nedal, když nedoporučil se zákazníky smlouvu podepisovat s ohledem na to trestní řízení. To bylo svědkovi řečeno regionálním manažerem, panem Sokolem (viz výše), že tím by dali najevo soudu, že vlastně k žádnému poškození nedošlo. To také oznámil panu , jméno FO, a , jméno FO, , už neví jakou formou. Protože se nechtěli připravit o šanci na těch provozovnách být, tak ještě přišla nabídka, kterou tu vymyslel regionál s tím, že jediná možnost, jak tu smlouvu podepsat je, že by se udělal zápočet toho dluhu z té předcházející kauzy, že by se tím pádem odstoupilo od trestního stíhání, vyrovnal by se dluh, nebo ta škoda, která tam vznikla, ale ta škoda dělala pomalu polovinu té nabídky, takže to zase bylo neakceptovatelné pro pana , jméno FO, a , Anonymizováno, . Označení hodnocení provozovny dle významu a výtoče se po dobu jejich spolupráce nezměnilo. V hodnocení provozovny se neměnilo nic. V nabídkách svědka nehrálo žádnou roli to trestní stíhání pana , jméno FO, a pana , Anonymizováno, , ale hrálo to pak roli při podpisu té smlouvy, proto k podpisu smlouvy nedošlo. Nabídky dával svědek po celou dobu, nebylo mu v tom zamezováno, a to i v době, kdy dával tu nabídku, která pak neskončila uzavřením smlouvy, když svědek věděl, že jsou pan , jméno FO, s panem , Anonymizováno, obžalovaní a z čeho. Jedna z podmínek (investiční) smlouvy je, že když je velká hodnota investice, tak se ta investice musí nějak zaručit, tzn. ručení v té smlouvě, buď bylo nemovitostí, což v dané věci nešlo, protože byly ty nemovitosti obestavěny, tak se tenkrát nastavovaly podmínky, že by museli být ručitelé, kteří mají majetek zapsaný v katastru, kterým by neručili jen tak, protože by o ně mohli přijít, tzn. byli to vážení pánové, takže myslím, že ten ručitel tam musel být přizvaný, ale svědek neví, jestli tam byl pan , jméno FO, , anebo jestli tam byl ještě někdo jiný72. Z výslechu svědka , jméno FO, , pracujícího u , právnická osoba, jako specialista rozvoje obchodu, který v rámci své práce spolupracoval s panem , jméno FO, a panem , Anonymizováno, , jako zákazníky, zjistil soud k věci, že spolupracují cca 7 let, asi od roku 2015/2016. Součástí zprostředkování prodeje jsou též finanční pobídky, když mají možnost, tak jak generuje zákazník nějaký určitý objem hektolitrů, tak na základě toho na smlouvu poskytnout na určitou slevu, a to buďto procentuálně, nebo jí mohou nějakým způsobem vyplatit i dopředu s tím, že se zákazník zaváže na nějakou určitou dobu, většinou jsou sepisovány pětileté smlouvy. Když svědek nastoupil do , jméno FO, , tak už probíhala nějaká spolupráce s panem , jméno FO, a s panem , Anonymizováno, , který je také v té společnosti a na provozovnách, které se rozvíjely. Ví, že tam probíhal nějaký soud na jejich straně, protože to zjistili na základě toho, že smlouvu, kterou zmiňoval, nemohli uzavřít, protože měli pozastavený majetek atd., takže museli vyjednávat, jakým způsobem tu spolupráci narovnat, protože mají v , Anonymizováno, kreditní oddělení, které dělá kreditní ohodnocení každého toho subjektu, a když zjistí, že tam je nějaká pochybnost, že by nedokázali splatit případnou investici, kterou sjednali, tak je možnost podepsat směnku, ale tu směnku může podepsat zase jen člověk, který má buďto nějaký majetek, nebo nemovitost, což v tomto případě tím, že tam byla nějaká zástava, tak to nebylo možné, tak většinou v těchto případech chtějí pro tyto účely, aby si sehnali nějakého rukojmího na tu směnku, tzn. někoho kdo vlastní nějakou nemovitost, nebo něco. Tenkrát to řešili tímto způsobem. Jednalo se o tři provozovny v , jméno FO, , , jméno FO, bar, , jméno FO, bar a , jméno FO, , tam se sepisovala smlouva na pět milionů a tuhle smlouvu v té době bylo problematické sepsat, protože právě kvůli těmto problémům, které s tím byly spojené, ve kterých byli ti zákazníci, museli přistoupit k tomu, aby sehnali nějakého toho rukojmí do té smlouvy, což je vždy problém. Pokud to nejde, tak musí udělat smlouvu na bonus zpětný, který se vyplácí potom zpětně, až když ten výkon je. Tenkrát tam byl nějaký ručitel, ale každopádně tenkrát to ještě zkomplikovalo i to, že k podpisu té smlouvy tenkrát vyšel i nějaký článek, který dehonestoval tyto zákazníky v tom smyslu, že tam probíhá ten soud s nimi a začalo se o tom mluvit v kruzích jejich manažerů, proto to bylo tenkrát problematické, ale nakonec tím, že sehnali toho ručitele, nebo toho rukojmího, tak se to podařilo podepsat. Dále svědek popsal kategorizaci zákazníků od A, kde žádný problém není, do D, kde je vysoké riziko, tato míra rizika ovlivňuje právě možnost spolupráce v poskytnuté částce. V době, kdy se konstruovala smlouva, nebo forma té spolupráce, tak se o nějakých těchto problémech, co se týče toho kreditu, vědělo, pak to tenkrát ještě hodně srazil nějaký ten článek, co vyšel. Svědek byl informován, že soud probíhá, ale o detailech se nikdy nebavili, a nakonec ho vyhráli, tak podrobnosti ani nechtěl vědět, protože kreditní oddělení posuzuje každého toho zákazníka na základě nějakých přístupů do systému, které mají možnost zjistit ty informace, vazby jednotlivých firem, fyzických osob, to se vždy zkoumá. Smluv mezi panem , jméno FO, a panem , Anonymizováno, je vícero. Za tu dobu, co uváděl, je těch smluv ve spolupráci třeba i na tu markýzu, na nábytek a řeší se každý rok. Když byl covid, tak to museli řešit tím, že hospody byly zavřené, tak většina zákazníků po celé republice neplnila ty smlouvy, takže se musely upravovat, řešily se tyhle návazné problémy, které vznikly právě třeba tím covidem, to jsou věci, které řešil třeba i konkrétně s panem , jméno FO, a s panem , Anonymizováno, . Po roce 2016 uzavíral další smlouvy s panem , jméno FO, a panem , Anonymizováno, , protože musí uzavírat nové smlouvy, když třeba během covidu není ten výkon na provozovně, tak ty smlouvy se musí udělat nové, protože Úřad pro hospodářskou soutěž nepovoluje dělat v těch smlouvách dodatky, musí starou smlouvu ukončit a udělat novou a většinou se dohodnou, že se může udělat na zbytek toho generovaného období, které bylo v původní smlouvě, nebo se může udělat další pětiletá smlouva, vždy je to v rámci nějakých dohod konkrétně s tím zákazníkem. Kreditní hodnocení se dělá opakovaně, i na základě dlouhodobosti spolupráce. Vysoké riziko toho kreditu na základě šetření kreditního oddělení u těchto zákazníků bylo, a to mělo vliv na nosnost toho kontraktu samotného, u smlouvy se pak přihlíží, když by v nějakém scénaři ten zákazník nemohl pokračovat třeba a museli by s ním ukončit spolupráci, nebo on s nimi ukončil spolupráci, tak jestli jsou „kredibilní“, aby mohli vyplatit tu částku zpětně, to se vždy posuzuje v rámci kreditu. Nyní v poslední době žádnou smlouvu nedělali, aktuální kredit pana , jméno FO, ani pana , Anonymizováno, svědek nevěděl, ani si nebyl vědom, jestli se měnil jejich kredit od roku 2016, když tam bylo vysoké riziko, tím že tam byl ručitel, tak se to většinou vždy schválilo. S žalobcem a panem , Anonymizováno, spolupracují dlouhodobě a jak svědkovi předchůdci v tom okrese, tak i svědek, mají se spoluprací s nimi dobré zkušenosti a tím, že ta zkušenost tady je a vědí, že vždy dojde k naplnění smluv, tak k tomu vždy přihlédli, a ty smlouvy podepsaly. , jméno FO, je jedna z lepších restaurací v , jméno FO, , kde když je někdo v tomto městě, tak si může zajít v klidu na jídlo, , jméno FO, bar a , jméno FO, bar jsou spíše bary, dříve to bylo otevřené nonstop, ještě dříve ještě fungovali ve spojitosti s hernami, jinak to jsou spíše bary. Peníze, které řešili, tak se vždy daly do toho jednotlivého provozu, že vždy se buduje proto, aby se zhodnotila návštěvnost spotřebitelům, kteří přijdou do těch provozoven, proto i na základě tohoto byla ta spolupráce dobrá. Dřívější spolupráce, to byla provozovna , Anonymizováno, od roku 2006. , jméno FO, bar se podepisoval deset let zpátky od současnosti, když vybudovali , jméno FO, , původně tam měl být jiný pivovar, ale vzhledem k tomu, že byly tyto problémy, co se týče toho, že měli zákazníci zastavené ty majetky atd., tak neměli možnost nějakým způsobem ručit, takže se tenkrát nedohodli s , Anonymizováno, , jak ví od svého předchůdce. Na výslechu v souvislosti s trestním řízení svědek nikdy nebyl, nebyl ani kontaktován PČR ani státním zastupitelstvím. Článek, který ve spisu identifikoval (na č. l. 22), tenkrát četl, někdy se o něm bavili, bylo to na internetu, ale už ani neví nadpis. Ví jen o jednom článku a neví, jestli bylo více článků.

73. Z výslechu svědka , jméno FO, , který je po dvacet či dvacet pět let kamarádem pana , jméno FO, , když s nimi dříve pracoval ve firmě, a poté spolu také spolupracovali, soud k věci zjistil následující. K obchodní spolupráci mezi žalobcem, panem , Anonymizováno, a svědkem soud jeho výslechem zjistil, že v roce 2011 byl žalobce omezen na svobodě, když v té době připravovali nějaký podnik, který svědek viděl, proběhla tam nějaká prvotní investice a nějak mu přišlo líto tu investici zmařit tím, že jsou omezeni na svobodě s tím, že až se v blízké době vrátí, tak že by ten podnik mohli obhospodařovat, protože mu to přišlo jako smysluplný projekt na dobrém místě, tak v tom chtěl pokračovat, aby se vrátili do hotového. Jel proto za panem , jméno FO, a panem , Anonymizováno, , navštívil je ve vazební věznici, a za jejich partnerkami, manželkami, kde si řekli nějaký náhled, jak by měl podnikat vypadat, aby to udělali k jejich představě. Následně po roce 2012 se vrátili, ten podnik si dotvořili podle svého a otvíral se. V podstatě mu akorát už šlo o to jim ten podnik nějak předat s tím, že tam měl nějakou svou investici a bylo by dobré se nějak srovnat. Když to tenkrát stavěl, tak to stavěl na firmu, kterou měl vytvořenou s paní , jméno FO, , která byla i společnicí firmy, což byla přítelkyně pana , Anonymizováno, , a když se vrátili, tak paní , jméno FO, se odhlásila z firmy, svědek tam zůstal a z pana , jméno FO, a pana , Anonymizováno, se stali jednatelé, takže byli dva jednatelé, jeden vlastník. Svědkovi už šlo jen o to, aby mu vrátili nějak ty peníze, načež proběhlo nějaké jednání s pivovarem a dvě třetiny toho dluhu mu hned zaplatili. Tam si řekli nějaké výtoče a tržby a na základě toho se udělala nějaká smlouva na určité období, když svědek v tom období byl zainteresovaný na směnku, aby jim pivovary daly tu dotaci, nebo tu podporu podnikání, takže zhruba dvě třetiny byly hned umazané, což bylo dobré a následně, jak se bavili, co bude dále, když bylo zapotřebí, mít asi další podniky, vytvořit další smlouvy, aby ten obchod nějak prosperoval, aby mu mohli vrátit ty peníze. Asi v roce 2013 se otvíral druhý podnik s tím, že tam bylo řečeno, že jim nějakým způsobem, i panu , jméno FO, s panem , Anonymizováno, , pomůžou a svědek doufal, že z toho bude vyplacený a byl tam nějaký pán z pivovaru, pravděpodobně , Anonymizováno, , který vedl to jednání v takovém duchu jako, že už stejně žádné podniky mít nebudou, že budou zase omezeni na svobodě, a že bůh ví jak vůbec dopadnou atd.; jednání proto bylo hodně nepříjemné, načež mu vysvětlili, že mají nějaké další obvinění právě kvůli podpoře podnikání, a že z tohohle pobírání těch dotací mají nějaký problém, a proto svědek zpozorněl, protože tam stále hrálo roli to vrácení peněz, když tam měl původně přibližně 1 500 000 Kč a zůstávalo tam přibližně asi 500 000 Kč, nebo 600 000 Kč. Potom to probírali, že jsou od roku 2013 zase v nějakém stíhání, to bylo někdy v roce 2014, 2015, tak se chtěl z té firmy vyvázat, protože věděl, že když se jedná s těmi pivovary, že prostě ty pivovary mají problém s tím, že tam jsou stíhané osoby, tak chtěl ty lidi z té firmy , právnická osoba, vyndat, ať někde na pozadí pracují tu svou personální práci, kterou mají naučenou, ale že ta firma bude vystupovat s bonitním člověkem v čele, jako byl v té době svědek, a tak odhlásil jen pana , Anonymizováno, , nechal tam pana , jméno FO, a přihlásil se do té role jednatele sám s tím, že kdyby byli omezeni na svobodě, tak aby tam měl tu roli jednatele, že se ta firma nepozastaví, než udělá nějaké kroky. , jméno FO, byl tedy odejit, ale stále to postupně řešili, šli za tím cílem vrátit mu ty peníze. Bylo jednání za poměrně zajímavých okolností, nebo podmínek, že měli dostat asi 10 milionů, z nichž by byl ten dluh smazaný, tak jako předtím. Šlo to poměrně hladce a vždy obchoďáci byli vstřícní, že to půjde, že to projde, dohodli se. Svědek měl nějaké majetky, měl nějaké nemovitosti, tak řekli, že by bylo dobré, kdyby šly do zástavy, a svědek s tím neměl tenkrát problém. Pak si řekli, co a jak budou dělat a za jakých okolností to má nějaký časový rámec, kdy bude vyplacený z těch posledních peněz, a on že zastaví ty nemovitosti; šlo o dům v Praze a o nějaký statek u , adresa, s tím, že by to bylo zastaveno zástavní smlouvou a směnkou. Pak to nějak nedopadlo, že to prý shora někdo shodil z důvodu ne bonity jednatele, ale že to stále v tom podniku řešil pan , jméno FO, s panem , Anonymizováno, . Svědek stál v pozadí a oni dělali dobře svou práci, tak neměl důvod jim nevěřit, že to dotáhnou do konce. Svědek měl firmu, která se zaobírala spekulativním výkupem nákupu nemovitostí, následně to přes banky prodávali jiným klientům a potřebovali ty banky, a když viděl, že se nic nedaří, že to od jisté doby nejde tak jak to šlo na začátku, tak měl strach a byl nervózní z toho, že by to mohlo omezit i jeho podnikání, když potřeboval pracovat s těmi bankami na prodeji těch nemovitostí klientům atd., a začal přemýšlet, že odejde z té firmy, ať tam ty peníze má, nebo ne, to bylo asi v roce 2016. V roce 2017, po nějakých úvahách, odešel z té firmy s tím, že si dali ruku na to, že jsou kamarádi, a že mu ty peníze vrátí. Pak vyšel nějaký článek v novinách, bylo to i na internetu, tak jako to chodí, tak si říkal, že udělal asi dobře. Start byl famózní, ale po zbytek od roku 2013 to skomíralo. Pak ho ještě kontaktovali ohledně vrácení peněz s tím, že proběhne nějaká velká investice v podobě toho, že tu firmu prodají, tak si myslel, že se dostane k těm svým penězům, ale to neproběhlo z nějakých důvodů, tam šlo asi o dvacet milionů, ale ne jako podpora, ale převzetí podniku, koupení, protože to byl nějaký člověk, který se tím zaobíral na profesionální úrovni v tom , jméno FO, , měl to jako své podnikání, u toho obchodu svědek nebyl, protože z té firmy odešel. To obvinění tomu udělalo velkou vadu na kráse, protože do roku 2013, kdy něco dělali, přišly pivovary, že dají a hned umazali dvě třetiny dluhu, tak to bral až snově; pan , jméno FO, s panem , Anonymizováno, měli nějaké jméno v té branži, měli několik hospod a na základě tohoto jména jim bylo poskytnuto nějaké plnění, což ale od nějaké jisté doby nefungovalo. Ten podnik se vytvořil, pak tam přijeli lidi, byli z toho unešení, i z Olomouce se na to přijeli podívat, řekli že je to výstavní skříň, že je to perfektní a šli jim na ruku, bylo to až euforické, fungovalo to. Svědek byl až překvapený, jak skvěle jsou zavedení v tom obchodu, že někam přišli a hned jim řekli, že jim pomůžou. Obchod se vyvíjel, ale těžko. Jak vznikl ten první za jeho asistence a podpory, pak se vytvořil nový podnik, zase se měly vrátit nějaké peníze a tam už k tomu právě nedošlo, tam začaly být problémy, že nebyli tak vstřícní, aby pomohli, jako v tom prvním případě, takže tam už to nefungovalo, tam to skončilo nakonec u soudu, kde se dohadovali, co bude, nebo nebude. Oni řekli, že musí jít k jinému podniku (pivovaru), načež ti je dali k soudu, takže ty vztahy, jak byly dříve hezké a fungovalo to, tak se to úplně otočilo a skončilo to soudem v Brně. K vlastnímu trestnímu stíhání žalobce soud výslechem svědka zjistil pouze, že neví, kdy skončilo to trestní stíhání od roku 2013, ani jestli je žalobce stále trestně stíhaný. Nikdo další se svědkem o trestním stíhání pana , jméno FO, a pana , Anonymizováno, nehovořil, ani PČR či státní zastupitelství. Byl podávat vysvětlení v jiné kauze, když se kupoval , jméno FO, , ale to se pana , jméno FO, a , Anonymizováno, netýkalo. K osobnímu životu žalobce soud výslechem svědka zjistil, že od roku 2011 se změnil osobní život žalobce i pana , Anonymizováno, . Oba přišli o rodiny, když pan , jméno FO, se rozvedl, důvod rozvodu svědek neví, ani mu nenáleží to vědět. Je to milující táta, který podporuje své děti, u čehož byl kolikrát přítomen, protože učí jeho syna lyžovat, takže vidí, jak ho na tom svahu připravuje, jak se snaží pro ty děti dělat všechno, jak pro mladšího, tak staršího, je to milující otec, který se asi nepotřeboval úplně rozvést, ale rozvedl se, pan , jméno FO, taky. Žalobce se ním začal hrát stolní tenis, má jinou adresu, odešel z bytu, ale asi byl odejit, podle toho, co si byli schopni podle nějakých náznaků říct. Jednou mu jeho paní řekla, že dostal někde nějaké peníze, osm milionů, a že jim nic nedá, měl z toho těžkou hlavu, stejně jako z toho, co psali v novinách, že nic neměl, a že ho někdo obvinil z toho, že má hromadu peněz, které neměl, to vyšel někde nějaký článek, tak se o tom chvilku bavili a museli se tomu pousmát. Žalobce je strašně silný člověk, ale tohle úplně nezvládl, ale i tak se svědek diví, jak to zvládl, když on by se sesypal jako hromádka neštěstí. Bylo to na něm samozřejmě znát, tohle poznamená každého, když máte naplánované podnikání, něco děláte a najednou něco nejde z důvodu, že se k vám lidi otáčí zády, tak to hne asi s každým. K obhajobě žalobce v trestním řízení soud výslechem svědka zjistil, že jednou seděl s nějakým advokátem a řešili nějaké peníze, ale už nevěděl, o co přesně šlo. Byl to korpulentní pán, pravděpodobně to byl , tituly před jménem, , jméno FO, .

74. Z výslechu svědka , jméno FO, , obchodního partnera a známého pana , jméno FO, a pana , Anonymizováno, soud zjistil, že od něj měli pronajatou restauraci , Anonymizováno, , ale už je to dlouho; v té době neměli jiné obchodní vztahy. Poté jednali o odkupu těch restaurací, co mu nabídli, jestli by o to měl zájem, je to asi 5-7 let, ale k obchodu nedošlo, jelikož je svědek z , jméno FO, , a začaly se tam objevovat články o nich, že mají nějaké problémy s pivovary, což zjistil též přímo od pivovarů, a tak od toho radši odstoupil, přišlo mu to divné. Měl to kupovat za částku 20 milionů. Problémy byly kvůli pivovarům a penězům, ale konkrétně si to nevybavuje. Neví, jestli v té době nebo někdy jindy byli pan , jméno FO, a pan , jméno FO, trestně stíhání. V té době o trestním stíhání pana , jméno FO, ani pana , Anonymizováno, nevěděl. Nebyla mu známa ani jiná trestná činnost žalobce v jiných kauzách. Svědek k tomuto jednání identifikoval svůj podpis na smlouvách ve spise (na č. l. 23-24), ale uvedl, že si nevybavuje, jestli byly uzavřeny. To že obchod nebude pak svědek oznamoval i písemně, jak svědek identifikoval tyto písemnosti i ve spise (na č. l. 9 a č. l. 12). , jméno FO, a pan , jméno FO, podnikají v pohostinství. Jejich podniky se rozvíjely, protože v té době, kdy jim dával , Anonymizováno, , tak měli ještě nějakou restauraci, a pak měli další restaurace, ale úplně přesně neví, jaké měli. Jednal i s pivovary, protože ta částka z pivovaru byla dost vysoká na to, aby z nich umořil část z té částky, za kterou by to od nich koupil, nějaké peníze měl na účtu, měl také rozjednané s bankami úvěry, má také nějaké nemovitosti, tedy bylo kde ty peníze vzít. V té době to bylo zajímavé, protože měl s pivovary rozjednaných až deset milionů za výtoče z těch čtyř podniků. V současnosti ví, že pan , jméno FO, a pan , jméno FO, jsou dále v podnicích, o které měl zájem, podniky provozují. K osobním životům pana žalobce a pan , Anonymizováno, svědek nic nevěděl. Jednou byl svědek na soudě v , adresa, , kde byl pan , jméno FO, i pan , jméno FO, , ale ohledně čeho tam byl nevěděl, ani kdy to bylo.

75. Z výslechu svědka , jméno FO, , syna žalobce, soud k věci zjistil, že je s ním v současnosti v kontaktu, který nikdy nepřerušili a po celou dobu spolu normálně vycházejí. S matkou, manželkou žalobce, je svědek také v kontaktu a mají také vřelý vztah. Všichni tři dohromady nežijí, když svědek žije s partnerem a matka bydlí v Praze. S žalobcem bydlel, dokud se ten neodstěhoval, což je asi 11 let, svědkovi v té době bylo 16 nebo 17 let. Odstěhoval se, protože tam bylo soudní řízení v rámci dotací a pivovaru, na základě kterého tam vznikla nedůvěra a bylo to hektické, v rámci toho, kde budou bydlet apod. Začalo to tím, že matce přišel dopis, kdy se obstavily byty a na základě toho pak už vztah rodičů nebyl ideální, a potom se domluvili a rozvedli se. Bylo to asi hlavně z matky strany, poté svědek doplnil, že po vzájemné dohodě, když to bylo až delší dobu poté, co se žalobce odstěhoval. Otec nějakou dobu nebyl, když byl ve vazbě, kam ho jezdili navštěvovat, ale to zvládli, když se vrátil, tak už začali i spolupracovat, svědek dělal brigády, pomáhal, někdy i matka pomohla v barech, takže ten vztah byl úplně v pohodě, takže až pak tou druhou kauzou, kdy už to bylo hodně jako mediálně apod., tak už asi měli problémy. Svědkovi bylo v té době jedno, co mají rodiče mezi sebou, co se tam děje, neviděl do toho vztahu a nedokáže ho posoudit, ale v té době to pak prostě začalo být doma špatné a vyřešilo se to tak, že otec (žalobce) odešel. První kauza byla ohledně dotací, něco s panem , Anonymizováno, a tak, kdy byli ve vazbě rok, a ta druhá je asi ta, proč je dnes vyslýchán, asi s pivovary ohledně pivovarských dotací. Určitě to mělo dopad na ten vztah, ale potom, když se (žalobce) vrátil a začali spolupracovat pracovně, tak se ten vztah narovnal. Rodiče se snažili být po kupě a dát to dohromady, ale nevyšlo to, protože pak přišla ta druhá kauza, a to začalo být mediálně nafouklé. Začali se ptát známí, oni se tedy ptali i předtím, ale pak ten mediální tlak, který byl u druhé kauzy s tím pivovarem, tak samozřejmě pak už vás napadaly věci, důvěřuj, nedůvěřuj, je to pravda, není to pravda, protože samozřejmě věřili celou dobu žalobci, že to tak není, že je to křivé obvinění, nebo je to složitější, a samozřejmě, když pak přijde po chvíli, co je pustí, další kauza, tak to ve vás vzbudí nějaké otázky, takže potom, když ta první kauza skončila, bylo to nepříjemné, když byli ve vazbě, bylo to těžké, každý se vás ptal, tvůj táta je kriminálník, tvůj táta takhle a pořád to poslouchal, to samé pak, když šel žádat o nějakou brigádu, nebo tak. V , jméno FO, se to rozkřiklo a svědek věří tomu, že ti lidé kolikrát na to i pohlíželi, že mu několik brigád z toho důvodu nemuselo vyjít, takže samozřejmě pak je ten tlak takový, že vás to trošku změní, naruší to vztah a už se od toho odvíjí, co bylo dále. Svědek si pamatuje, že vyšly články, asi se to jmenovalo nějaký napěněný podvod, nebo něco takového, ptali se ho na to jeho vrstevníci a kamarádi. U první kauzy si vybaví, že když bylo soudní líčení, že tam byli novináři, takže ví, že i tehdy padl nějaký dotaz, ale byl ještě na základní škole, v 9. třídě. Poté co odešel otec (žalobce) ze společné domácnosti, tak to chvíli bylo napjaté, svědek byl naštvaný, protože matka nevěděla, co bude, jak bude. Nevěděla, jestli se ty byty zabaví, nebo nezabaví, jestli budou mít kde bydlet. Žalobce jistou dobu bydlel třeba na hotelu, nebo u kamarádů, známých, a po nějakém čase se nastěhoval k nové partnerce. Partnerku svědek zná, žalobce je s ní do současnosti a nevěděl, jestli s ní byl žalobce už v době trvání manželství. Svědek nevěděl, kdo hradil nájem na byt, kde svědek s matkou bydleli, matka byla na mateřské, takže předpokládá, že otec. Když se matka stěhovala do Prahy, tak se jeden z bytů prodával, tak ví, že nebylo vyřešené majetkové vyrovnání. K dopadu trestního stíhání na podnikání žalobce soud výslechem svědka zjistil, že v průběhu let, kdy se řešily různé projekty, jednou přišel nějaký kupec, který chtěl koupit obchodní podíl, nebo ty podniky, ve kterých byl žalobce angažovaný, s tím, že se tam mluvilo o větší částce, a že to na základě toho potom nedopadlo, že vycouval ten, co to poptával, což mu řekl žalobce. V trestním řízení svědek nijak nefiguroval.

76. Z účastnického výslechu žalobce , Anonymizováno, , jméno FO, , soud k věci zjistil, že trestní stíhání do jeho profesního a osobního života mělo dopady velké, protože by jinak byli úplně někde jinde se všemi podniky a dalšími podniky, nebo dalším podnikáním, nebo dalšími pracemi, protože lidi jednali tak, aby s nimi, nebo s žalobcem konkrétně radši neměli nic společného, byli kamarádi, ale nic nepodnikali, anebo aby nebyli vázáni někde ve společné firmě, nebo na nějakém výpisu společně. V té době, kdy to všechno probíhalo, měli možnost založit personální agenturu, kterou založili, když chtěli vozit pracovníky z Ukrajiny sem, avšak nemohli zaplatit správní poplatek, tak jim ji zrušili a tam bylo vyloženě řečeno, že volali s PČR, že tam řekli nesmysly, že je nenašli, že neexistují, ani na tom místě, kde uvádí adresy a kde mají restauraci. Další věc je, že měli v plánu s ukrajinskou stranou udělat nějaké společné projekty s výměnou nějakých lidí a kulturou, chtěli ve městě pod Kyjevem udělat , právnická osoba, ve spolupráci zase s ukrajinskou stranou, navštívili vedení města. Na základě trestního stíhání byl však žalobce vyškrtnutý z těchto projektů s nimi, kde by měl další práci. Už byly vytištěné vizitky, kde už byl zástupcem ředitele odboru Ukrajinských zaměstnanců v České republice. Lidi a firmy se s nimi opravdu nechtěli bavit, někteří jim to i řekli. Měli dostat peníze od pivovarů, za které by koupili např. nějaké další hospody, další restaurace, vybavili by restauraci lepším vybavením, když šlo o těch 10 milionů. , adresa, s panem , Anonymizováno, v podnikání byly stále stejné, aby se rozvíjeli, aby toho vytvořili co nejvíce, případně to potom prodali, nebo část prodali, nebo dětem něco nechali, protože děti rostly, u pana , Anonymizováno, holka, u žalobce kluk. Hodně je to zabrzdilo, to neznamená, že když měli na zaplacení nájmu, že fungovali, že to bylo vše v pořádku, nebylo. Kdyby dostali 10 milionů, tak by třeba vyměnili bowling v dezolátním stavu za nový, nebo by postavili golfový simulátor, spoustu toho neudělali. Nedostali od banky, úvěr, který jim byl přislíben de facto na autoservis, který chtěli koupit, kde byli tři roky v pronájmu. Banky jim přislíbily předtím peníze a pak najednou to vše zatrhly. Tyhle následky trestního stíhání spojuje žalobce s trestním řízením, protože mu to bylo několikrát řečeno a v pivovarech se o tom bavili, pak přijde obchodní zástupce a řekne jenom něco z toho, ale bylo jasné, proč to tak je. Nevidí tam souvislost s tím předchozím trestním řízením, kde byl odsouzený, protože když byli propuštěni na svobodu, tak de facto otevřeli a oni s nimi chtěli spolupracovat, otevřeli dobrý podnik a jelo se dál, fungovali dál. Pak jim , Anonymizováno, přislíbil další peníze na další podnik, aby do toho šli a pak jim to odřekli, protože ve skutečnosti mezi tím přijde dopis od PČR , Anonymizováno, , nebo všude a oni dostanou další dopis a pak samozřejmě do toho nejdou. Potom museli jednat s jiným pivovarem a s jiným pivovarem se dohodli, že dostanou méně peněz. , Anonymizováno, je navíc potrestal, protože odstoupili od smlouvy, tam je stála škoda milion, ale ve skutečnosti to byla jejich chyba. Nechodil by za panem , jméno FO, , ať mu půjčí, že si potřebuje něco zaplatit. Trestní stíhání mělo dopad i na osobní život žalobce, celý rozvod, co se stal, tak se stal na základě tohoto trestního obvinění a oznámení manželce, když obstavili majetek, protože viděla doslovně, že tam bylo napsáno 8,5 milionů Kč škoda, doslovně mu bylo od ní řečeno do telefonu, že lže, že nemá peníze, že podvedli pivovary. Takže rodina se rozpadla na základě tohoto trestního stíhání, nebo po tom trestním stíhání. Žádné jiné důvody pro rozpad manželství žalobce neviděl, od rodiny odcházet nechtěl. Přišel z vazby a nějakým způsobem spolu dokázali vycházet a dokázali žít normálně, nehádat se, občas něco malinkého, ale nebyla řeč o rozvodu, ale poslední kapka bylo opravdu toto trestní stíhání. To, jestli měl milenku nemělo vliv na to, že se bude rozvádět. Žil s rodinou, žil pro rodinu, žil pro ty děti, i přesto že seděl, i přesto že občas něco bylo, a to, že měl někde něco s někým, to nebyla jedna, to jich bylo víc za život, ale to neznamená, že se rozvede. Trestní stíhání se podepsalo na jeho nervech, srdci i hlavě. Člověk si to nedokáže představit, když jde spát a vstává osm let, nebo deset let, s tím, že mu hrozí, že ho zavřou a jeho už jednou zavřeli, a to nic neudělal, byla to politická kauza. Jestli ho jednou odsoudili, tak si říkal, že jestli ho odsoudí podruhé, tak má po životě, jestli má vůbec smysl ještě žít, nebo ne, když věděl, že mu hrozí do osmi let. Dopady ve zdraví se projevovaly tak, že musel večer, aby normálně usnul, nebo v noci, si musel dát panáka slivovice, nebo prášek, musel brát kapky, protože občas ho to píchalo u srdce, ale nikomu to neříkal, ani manželce, ani přítelkyni nic neříkal, nic nemohl říct, protože měl za to, že se mu zhorší stav, jestli o tom s někým bude bavit, tak radši nic neříkal, ale to neznamená, že když nebyl u doktora, že není tímhle nějakým způsobem poškozený, nebo že jeho nervy byly zdravé. Nejsou ani teď. Další jejich společník to nesnesl, oběsil se. První kauzu přežil, odešel od rodiny, zabil se, protože bylo toto trestní stíhání. Žalobce tak nebyl u žádného doktora, ani u žádného odborníka. Bylo více článků, největší článek byl , adresa, , protože to bylo slyšet už od lidí, kteří mu pak volali, jak byli někde v nájmu, tak jim volal majitel, co se děje, jestli má hledat někoho jiného. Musel mu vysvětlovat, že neví, jestli má hledat někoho jiného, jestli bude sedět, nebo nebude. Určitě byly nějaké články v prvním trestním stíhání, ale jelikož mu to bylo nepříjemné, tak to nikdy nečetl, možná se jen podíval na fotografii. Lidi z Ukrajiny viděli ty články a žalobce se styděl, když přijel na Ukrajinu, když někdo o tom promluvil, u něj v rodině nikdo nikdy neseděl, nikdo nebyl odsouzený. Párkrát médiím něco posílali, ale niko to nenapravil, nikdo jim v tom nepomohl, aby to změnili, nebo napsali nějaký jiný článek. Po tom, co byl žalobce pravomocně zproštěn, tak se mu ulevilo, začalo se mu lépe dýchat a přemýšlet, už mohl přemýšlet trochu o práci, ale samozřejmě to ještě všichni nevěděli. Od žalované žalobce obdržel omluvu. Kdyby se mu omluvila v první kauze, tak by ho třeba neodsoudili. Omluva za to, že normálně 10 let nespal, že 10 let ho trápili, že se rozvedl, že nedostali peníze, že neprodali podnik, to je pro žalobce výsměch. Jak hradil náklady za obhajobu si žalobce už nepamatuje, ale ví, že měl právníka, a že ho platil, na začátku byla jeho obhájkyní matka jeho nynější zást., paní , jméno FO, , v této kauze ho obhajoval pan , tituly před jménem, , jméno FO, . Platil mu, když on byl určený, ale bylo domluveno, že dostane odměnu, že by byl žalobce rád, kdyby ho obhajoval, a proto si půjčoval peníze od pana , jméno FO, , ten u toho byl, ale nepamatuje si částky. Bylo tam domluveno ať udělá, co je zapotřebí, ať si řekne částku, že to zaplatí, že možná ne hned, nebo na několikrát, ale u něj také nebyl problém, když mu řekl, jestli může zaplatit příště, tak on řekl, že domluveno, platil mu v hotovosti, nikdy nic nedlužil. Myslí si, že částka za obhajobu u pana , jméno FO, byla kolem 200 000 Kč. , tituly před jménem, , jméno FO, ho navštívil už na vazbě a trestní stíhání ještě nebylo na světě, ale tenkrát mu PČR vyhrožovala s trestním stíháním a on potom ním už mluvil pár dní na to, možná druhý den. Už v té době se bavili, že ho bude zastupovat, chtěl po něm sepsat papír, aby mu popsal hospody, pivovary, kde brali nějaké dotace atd. Žádné doklady o platbách , tituly před jménem, , jméno FO, žalobce nemá. Návrh na rozvod manželství podával žalobce. Vedly ho k tomu skandály, u kterých byly děti, ty skandály formou telefonátů a SMS každý den, nikdy neproběhla žádná komunikace v normálním tónu a aby se mohli rozumně domluvit, takže už to bylo nesnesitelné a on viděl, že cesta zpět není, že už to nepůjde a hlavně věděl, že mu manželka nevěří, že nic neudělal a že ty peníze nemá. U soudu nemohl říct, že ho manželka dusí, protože má mít schované někde tři miliony, záměrně uváděl něco jiného, než jaký byl doopravdy důvod; nemohl to nikomu vysvětlit, protože to nikoho nezajímalo, mlčel, styděl se za to a doteď se stydí. Nedošlo k vypořádání společného jmění manželů z důvodu, že majetek byl zablokovaný, tzn. že žalobce nemohl darovat, převádět, dělit, nemohl dělat nic, takže k tomu nedošlo a rozvedli se asi v roce 2014/2015. V rodinném bytě zůstala bydlet manželka s mladším synem. Nájemné z 90 % musel platit žalobce, protože manželka jej neplatila, na začátku ani elektřinu, tak jim odpojili elektřinu, tak to zaplatil, odpojili jim také internet, tak to zaplatil. To byly začátky, pak hradil jenom byt, nebo částečně, protože to manželka půl roku nezaplatila, tak to splácel, pak kvůli dluhům byl i u soudu, kam manželka ani nepřišla, tak to zase splácel. Měl při tom i na účtech exekuci, a to pak manželce žalobce řekl, že na to nemá, že není schopný to platit. Stávalo se, že se zaměstnanci na situaci ptali, protože byli vyslýcháni na PČR, mnohokrát byla situace, kdy jim PČR vyhrožovala, že musí něco říct, tak jim žalobce musel říct, že nic neprovedli, že je obviňují, že vzali dotace, ale že dotace bere každý, nebo že někoho podvedli, nebo nastrčili bílého koně, tak jim říkal, že to není pravda. Nevybavuje si, jestli PČR seznamovala zaměstnance s trestním stíháním, ale bylo vyslechnuto přes 25 lidí, včetně jejich zaměstnanců, účetní, všech, kteří s nimi spolupracovali, včetně dodavatelů, ať už to byli na pivo, nebo na produkty do kuchyně, tak všichni byli vyslýcháni a ví, jakým způsobem PČR kontaktovala pivovary, tak tímhle způsobem s nimi mluvila, jsou stížnosti svědků, které oni naváděli, stačí se jen podívat na výslech pana , jméno FO, u soudu, když se přiznal, že řekl jen to, co mu bylo nastoleno PČR. Když u toho všichni byli, po všech výsleších na soudě, po hodinovém výslechu soudce mu podal OP a poděkoval, že se zastavil a on mu řekl, že řekl jen to, co mu bylo nastolené. A když žalobce viděl článek, tak mu bylo jasné, že čím dál více to medializují, tak je jasné, že je to konec, že z toho nevyváznou, už měli zkušenosti. Od roku 2013 se změnil přístup bank vůči nim tak, že jim vzaly bez vysvětlení dvě karty, konkrétně , právnická osoba, , kde měli debetní karty, úvěr jim nedaly, ani v jedné bance. Na začátku jim banky daly cca 300 000 Kč a slíbily jim na ten servis, a pak zkoušeli x bank. Všichni, kdo viděli jejich podnikání a účetnictví, viděli, že se platí v restauracích kartami, že je to pro ně zajímavé, tak říkali, že u nich úvěr dostanou, že je to v pořádku, než si sedli k počítači a zčervenali a řekli, že to bohužel nejde, a to bylo mnohokrát a u více bank. S panem , jméno FO, se občas potkali, protože chodil na snídaně, nebo na obědy do restaurace, znali se léta. Měl zájem o jejich podniky, vedle , jméno FO, baru byla herna, to je další podnik, a pan , jméno FO, v automatech a hernách podnikal léta, dělal na tom také velké peníze, takže to pro něj bylo také zajímavé, vytvářeli mu konkurenci a pro něj to také bylo zajímavé, že to koupí. Když se potkali a řekli mu, že mu prodají všechno, začal jim nabízet osm milionů za , jméno FO, , pak došlo k domluvě, nebo předběžné dohodě, že to koupí, proto to bylo napsané, a v ní uvedenou částku nabídl on, protože oni chtěli 25 milionů, on pak nabídl 20, tak řekli, že se na tom domluví a sepsali dohodu. Nedopadlo to kvůli tomu, že byli trestně stíháni a vyšly články. V té době, když byl třeba na těch výsleších, moc dobře věděl, o co se jedná a nebál se toho, ale když pak byl článek a bylo toho více, tak se už lekl, protože tam byl pan , jméno FO, , který byl u něj v nájmu a pak přišli zase do toho nájmu k němu a pan , jméno FO, byl přesně ten, kterého PČR navedla k tomu, co má vypovídat. Co se týká podniků žalobce a pana , Anonymizováno, , provozovaných a zřízených v předmětném období, tak zhruba , jméno FO, stál kolem 2 000 000 Kč dohromady, , adresa, 500 000 Kč, , jméno FO, 4 600 000 Kč/4 800 000 Kč. Na všechny tři podniky měli uzavřené dotační smlouvy s pivovarem , právnická osoba, . Původně byli u , Anonymizováno, , pak šli k Plzni a od té doby do současnosti jsou u Plzně.

77. Soud se v této věci rozhodl, že neprovede důkazy výslechem „asistentky , tituly před jménem, , jméno FO, “ a „bývalého advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, “, neboť žalobce řádným způsobem v poskytnuté lhůtě tento důkazní návrh nedoplnil a nadto na něm netrval. Soud dále rozhodl, že nebude provádět důkaz předpisy, komentářem k předpisům o odměňování advokátů a manuálem pro aplikaci zákona č. 82/1998 Sb., neboť tyto listiny nemá za důkazní prostředky svědčící o skutečnostech v projednávané věci, tedy jejich provádění jako důkazu má za nadbytečné. Dále soud rozhodl, že nebude provádět důkaz výslechy svědků pana , jméno FO, , pana , jméno FO, a paní , jméno FO, , neboť účastníci na jejich výsleších v této věci netrvali a soud neměl jejich výslech ani za účelný pro dosažení účelu řízení, když skutečnosti, ke kterým byl výslech svědků navrhnut, již byly prokázány jinými důkazními prostředky, které nebyly účastníky zásadně rozporovány. Rovněž soud rozhodl, že nebude provádět důkaz protokolem z řízení Okresního soudu v , jméno FO, z jednání 22. 10. 2014, k doložení skutečnosti, že žalobce společnou domácnost opustil 3. 1. 2013, a to s ohledem na to, že má tento listinný důkaz za nadbytečný, když skutečnost, že žalobce společnou domácnost opustil v lednu 2013 má soud již za dostatečně prokázanou z rozvodového rozsudku, který byl jako důkaz proveden.

78. Ze shodně tvrzených skutečností, a především pak ze skutečností zjištěných provedeným dokazováním, po jejich zhodnocení jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru ve věci samé, kterým shrnuje shora učiněná skutková zjištění soudu následovně:

79. K nároku A) a C), které jsou odůvodněny stejnými skutečnostmi, vzal soud za prokázané, že trestní stíhání žalobce, v němž byl nejprve obviněn a posléze obžalován obžalobou ze dne 9. 12. 2014, č. j. , spisová značka, , s panem , jméno FO, , Anonymizováno, a , jméno FO, , ze zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) trestního zákoníku, za nějž lze uložit trest odnětí svobody ve výši 5 až 10 let, když trestní stíhání bylo zahájeno usnesením policejního orgánu ze dne 30. 1. 2013 č.j. , adresa, -, Anonymizováno, o kterém účastníci shodně tvrdili jeho nezákonnost, resp. jeho doručením žalobci dne 30. 1. 2013 a skončilo jeho zproštěním obžaloby rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 9. 2021, sp. zn. , spisová značka, , který byl žalobci doručen dne 13. 10. 2021, tedy trvalo při zaokrouhlení na celé měsíce 8 let a 7 měsíců (103 měsíců), když dnem 1. 9. 2021 nabyl zprošťující rozsudek právní moci, jak vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2011, sp. zn. , spisová značka, , podle kterého rozsudek odvolacího soudu v trestní věci je pravomocný (nezměnitelný a závazný) okamžikem jeho vyhlášení (k tomu viz též rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 1985, sp. zn. , spisová značka, ). Z toho pak první projednání trestní věci před soudem prvního stupně trvalo do 22. 5. 2018, když na jeho základě byl žalobce poprvé zproštěn obžaloby. Věc byla následně předložena vrchnímu soudu s odvoláním státního zástupce, který rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému řízení, kde věc byla nejprve pro stáž předsedy senátu , tituly před jménem, , jméno FO, přidělena k vyřízení novému řešiteli, , tituly před jménem, , jméno FO, , proti čemuž žalobce brojil s tím, že mu byl odejmut zákonný soudce, načež bylo po zásahu vrchního soudu vyčkáváno na návrat , tituly před jménem, , jméno FO, ze stáže, který pak začal věc opětovně projednávat až od 6. 10. 2020, když pak opět žalobce zprostil obžaloby rozsudkem ze dne 8. 4. 2021 č. j. , spisová značka, , proti němuž podal opět státní zástupce opět odvolání a žalobce byl tak definitivně zproštěn obžaloby rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 9. 2021, sp. zn. , spisová značka, , který pouze změnil důvod zproštění z důvodu, že nebylo prokázáno, že se skutek stal, na důvod, že skutek nebyl trestným činem. Už v přípravném řízení pak byli PČR vyslýcháni spolupracovníci žalobce, jeho obchodní partneři, a dále též pivovary, se kterými žalobce a jeho společníci spolupracovali, byli obesláni s tím, zda jim byla způsobena jednáním žalobce a jeho spolupracovníků škoda, když ti od nich měli čerpat přes nastrčené osoby finanční dotace, a ty pak využívat k jiným než určeným účelům, což mělo s ohledem na podnikání žalobce v pohostinství zásadní dopad na jeho podnikání. Na jednání policie si pak někteří ze svědků a žalobce též stěžovali, že se cítili pod tlakem, jak popsali též tomuto soudu, avšak GIBS neshledala v postupu PČR žádné závadné jednání. Už před zahájením popsaného trestního řízení byl žalobce odsouzen rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne 12. 7. 2012, sp. zn. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 17. 1. 2013, ve znění rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 1. 2013, sp. zn. , spisová značka, , za spáchání trestného činu přijetí úplatku v úmyslu opatřit sobě nebo jinému značný prospěch a trestného činu vydírání (§§ 331 odst. 2 a 3 písm. a/, § 175 odst. 1 trestního zákoníku), a to k trestu odnětí svobody v délce tří let se zkušební dobou do 17. 1. 2018 a k peněžitému trestu 300 000 Kč s náhradním trestem 8 měsíců, když trest byl změněn na trest odnětí svobody v délce 8 měsíců se zařazením výkonu s dozorem, když v této věci byl tedy i ve vazbě/ve výkonu trestu, jak bylo mezi účastníky nesporné. Tato věc se pak rovněž týkala medializované kauzy, ve které bylo zmiňováno i jméno žalobce, jak byl například zveřejněn článek „Úředník Kušnierz chtěl více než milionové úplatky. Odsedí si 7,5 roku ve vězení“ ze dne 13. 7. 2012. Nicméně přímý dopad na podnikání pak mělo spíše předmětné trestní stíhání, přičemž však nelze odhlédnout ani od toho předchozího, jak plyne z výpovědí svědků i z výpovědi žalobce, když ti sice hovoří jako o primárním důvodu potíží žalobce o předmětném trestním stíhání, ale zároveň jej též zmiňují v souvislosti s předchozím odsouzením žalobce, tedy ani od toho nelze při hodnocení dopadů trestního stíhání na život žalobce odhlédnout. Tlak na žalobce pak byl v osobním životě, jak jej popsali jeho přátelé i sám žalobce, když se s ním dne 22. 10. 2014 rozvedla manželka, od níž žalobce už v lednu 2013 kvůli sporům odstěhoval, přičemž spory pak měly přímou souvislost s jeho majetkem a podnikáním, kde hrálo roli i obstavení majetku žalobce, jak žalobce a jeho syn vypověděli, shodně jako též svědci , jméno FO, a , jméno FO, . Vztahy žalobce s jeho synem pak zůstaly po celou dobu na dobré úrovni. Z rozvodového rozsudku je pak zřejmé, že v rozvodu žalobce hrála roli i jeho nevěra za trvání manželství, jak ji žalobce při výslechu potvrdil a jak o ní vypovídal též např. svědek , právnická osoba, , byť tento důvod si žalobce nepřipouští. Hlavním důvodem problémů, ve spojení s předmětným trestním stíháním, které se odrazily i v osobním životě žalobce, byl pak problém ve spolupráci žalobce s pivovary, které byly jednak zapojeny v trestním řízení jako poškozené a dále obstavení majetku žalobce, které mu v jejich očích snižovalo kredibilitu pro uzavírání nových smluv. Z těchto důvodů pak nemohl žalobce uzavřít lukrativní smlouvu s , Anonymizováno, , ze které měl financovat další rozvoj svého podnikání a musel přejít ke konkurenčnímu Plzeňskému prazdroji, což mělo též další konsekvence v nutnosti získávání další ručitelů a společníků (viz zejm. výslech pana , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, ). Pro další rozvoj podnikání pak musel žalobce též obtížně získávat další finanční zdroje, jak z těchto výslechů též vyplývá, když snížená kredibilita byla i ve vztahu k bankám, byť zde z ničeho přímo neplyne vztah k právě předmětnému trestnímu stíhání. To pak bylo též medializováno článkem iDnes.cz „, adresa, . , Anonymizováno, “ ze dne 15. 3. 2018, který celou situaci eskaloval. V té době pak i z důvodu této medializace neuzavřel žalobce obchod s panem , jméno FO, , tedy prodej jejich restauračních provozů za 20 mil. Kč, který byl předjednán, když pan , jméno FO, z obchodu z obav odstoupil, jak též popsal ve své výpovědi. Navzdory popsaným těžkostem však bylo za ztížených podmínek žalobci s pivovarem, , Anonymizováno, uzavírat investiční smlouvy (viz výslech pana , jméno FO, ) a ten pak se svým společníkem v předmětném období, vybudoval restaurační zařízení , jméno FO, s investicí celkem 2 000 000 Kč, , jméno FO, s investicí 4 500 000 Kč, a , jméno FO, s investicí 4 600 000 Kč/4 800 000 Kč. Co se týče „obstavení majetku žalobce“ (zajištění majetku žalobce a pana , jméno FO, , Anonymizováno, a příkaz ke zdržení se nakládání s tímto majetkem), tak toto nastalo bezprostředně po zahájení trestního stíhání a trvalo až do jeho zrušení usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne 26. 3. 2020, č. j. , spisová značka, , když tomu předcházela opakovaná žádost žalobce, podaná už po prvním zprošťujícím rozsudku, které bylo vyhověno, ale rozhodnutí pak bylo zrušeno ke stížnosti vrchním soudem, když další žádost, které bylo posléze vyhověno pak opět čekala na návrat , tituly před jménem, , jméno FO, z jeho stáže, pročež byla žalobcem podávána též žádost o určení lhůty k úkonu soudu.

80. K nároku B) pak vzal soud za prokázané, že žalobce byl na počátku řízení obhajován , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátem v , jméno FO, , který zemřel krátce po podání obžaloby a byl rozhodnutím ČAK na krátko nahrazen , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátem, který v řízení pouze požádal o vyplacení odměny ustanoveného zástupce, za práci odvedenou , tituly před jménem, , jméno FO, , následně obhajobu převzala , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátka, která s žalobcem sepsala dne 18. 10. 2017 smlouvu o právní pomoci, a která též zemřela a právo a povinnost žalobce obhajovat přešla na , Jméno advokátky, , advokátku. Jak vyplynulo z výslechu žalobce, ale též i z výslechu např. pana , jméno FO, , žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, za jeho služby platil, byť z provedeného dokazování nevyplynulo, jaké částky, a proto soud vyšel z úkonů, které tento obhájce pro žalobce vykonával, jak jsou zřejmé z listin přípravného řízení a jejich následného vyúčtování , tituly před jménem, , jméno FO, , tedy určil jejich hodnotu v souladu s příslušným podzákonným předpisem (advokátním tarifem) ve výši 45 496 Kč, shodně jako ji určil Krajský soud v , adresa, pak v usnesení ze dne 23. 6. 2015, č. j. , spisová značka, , když tato částky byla též , tituly před jménem, , jméno FO, dne 23. 7. 2015 proplacena, jak soud zjistil z platebního poukazu. Náklady na další obhajobu žalobce se pak řídily shora popsanou smlouvou o právní pomoci, v souladu se kterou pak , Jméno advokátky, , tyto žalobci vyúčtovala ve vyúčtování ze dne 10. 9. 2021, na které pak žalobce uhradil vyúčtovanou částku 82 475 Kč, včetně DPH. Součástí vyúčtování byly též úkony žádost o zrušení zajištění ze dne 12. 8. 2018, porada s obhájcem dne 18. 11. 2019 a žádost o zrušení zajištění 19. 11. 2019, jejichž učinění bylo mezi účastníky nesporné.

81. Žalobce se na žalovanou obrátil s nárokem na náhradu škody a nemajetkové újmy dopisem dne 17. 2. 2022. Žalovaná řízení ukončila a odpověď sdělila žalobci přípisem ze dne 21. 6. 2022, který byl žalobci doručen dne 22. 6. 2022. Na položce nepřiměřené délky řízení (nárok A) žalovaná k výzvě žalobce uhradila dne 23.6.2022 částku 91 000 Kč a neuhradila částku 197 000 Kč, když žalobce na této položce nárokoval celkem částku 288 000 Kč. Žalovaná na náhradě nákladů obhajoby (nárok B) uhradila dne 23. 6. 2022 žalobci částku 78 651,21 Kč, žalovaná nepřiznala nárok na náhradu částky 100 000 Kč ani částky 3 823,79 Kč, která představovala odměnu za poradu dne 18. 11. 2019 po které následovala žádost o zrušení zajištění, jakož i žádosti o zrušení zajištění ze dne 12.8.2018 a 19.11.2019. Na nárok z titulu nemajetkové újmy (nárok C) neuhradila žalobci ničeho, když tento zcela neuznala a omluvila se za nezákonné zahájení trestního stíhání, jak bylo mezi účastníky nesporné.

82. S ohledem na povahu nároků žalobce a jejich právní titul soud věc právně posoudil podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen „OdškZ“), a to podle následujících ustanovení:

83. Podle § 1 odst. 1 OdškZ, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

84. Podle § 3 odst. 1 písm. a) OdškZ, stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány.

85. Podle § 5 OdškZ, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

86. Podle § 6 odst. 1 OdškZ, ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen „úřad“).

87. Podle § 6 odst. 2 písm. a) OdškZ, je úřadem podle odstavce 1 Ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem.

88. Podle § 7 odst. 1 OdškZ, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

89. Podle § 8 odst. 1 OdškZ, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

90. Podle § 13 odst. 1 OdškZ, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

91. Podle § 14 odst. 1 OdškZ se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6 OdškZ.

92. Podle § 14 odst. 3 OdškZ je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

93. Podle § 15 odst. 1 OdškZ přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku.

94. Podle § 15 odst. 2 OdškZ se náhrady škody u soudu může poškozený domáhat pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

95. Podle § 31a odst. 1 OdškZ, bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

96. Podle § 31a odst. 2 OdškZ, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

97. Podle § 31a odst. 3 OdškZ, v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

98. Ve stanovisku ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, Nejvyšší soud mimo jiné uvedl, že „při úvaze o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění je třeba přihlížet k celkové době, po kterou řízení trvalo, nikoliv tedy jen k době, po kterou docházelo k průtahům ve smyslu nečinnosti. Postup orgánu veřejné moci během řízení může být kvalifikován buď jako snaha rozhodnout ve věci v co nejkratším možném čase, a to při zachování zákonem předepsaných procesních postupů, nebo na druhé straně jako bezdůvodná nečinnost, svévole či neschopnost vedoucí ke zbytečným prodlevám ve vyřizování případu (tzv. průtahy v řízení). Poškozený má právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona.“ V tomtéž stanovisku Nejvyšší soud vyslovil, že „v případě řízení, v němž vystupovalo více účastníků žádajících náhradu nemajetkové újmy za jeho nepřiměřenou délku, je možno podle okolností částku odškodnění náležející každému z nich přiměřeně snížit oproti částce, jež by byla poškozenému přiznána v případě, že by se řízení na jedné straně účastnil sám.“99. Z citované zákonné úpravy vyplývá, že stát odpovídá za škodu způsobenou účastníku řízení, v němž bylo vydáno nezákonné rozhodnutí (v trestním řízení je to zejména osoba, proti které se trestní řízení vede - obviněný, obžalovaný, odsouzený), jímž byla způsobena škoda. V trestním řízení mohou vznikat nejen újmy majetkové (náklady na obhajobu, ztráta na výdělku apod.), ale i újmy nemajetkové spojené se stresem, nejistotou, narušením rodinných vztahů či ztrátou dobré pověsti v důsledku vedeného trestního stíhání. Obecné soudy ve své rozhodovací praxi dovodily, že právo na náhradu škody způsobené usnesením o vznesení obvinění vzniká zpravidla v případech, kdy toto rozhodnutí nebylo zrušeno, ale trestní stíhání příslušné osoby bylo zastaveno nebo tato osoba byla zproštěna obžaloby. Pro účely odškodňování nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního řízení má stejný význam jako zrušení pravomocného usnesení o zahájení trestního řízení pro nezákonnost zastavení trestního stíhání a zproštění obžaloby. Při takovém výsledku trestního stíhání je totiž třeba vycházet z toho, že obviněná osoba trestný čin nespáchala, a že tedy proti ní nemělo být vzneseno obvinění. Neposuzuje se přitom správnost postupu orgánů činných v trestním řízení při zahájení trestního stíhání, rozhodující je výsledek trestního stíhání. Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si obvinění sám zavinil, a ten, kdo byl obžaloby zproštěn nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný, nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován.

100. Žalobce svůj nárok A), na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu byla způsobena nepřiměřenou délkou trestního řízení, resp. nezákonným rozhodnutím toto trestní řízení zahajujícím, uplatnil u žalované podáním ze dne 17. 2. 2022, které bylo žalované doručeno téhož dne. Žalobce tedy svůj nárok uplatnil řádně a včas u příslušného úřadu státu, tj. Ministerstva spravedlnosti (§ 6 odst. 1, 2 písm. a/ za užití § 14 odst. 1 OdškZ). Jeho nárok žalovaná v zachované lhůtě šesti měsíců (§ 15 odst. 2 OdškZ) uspokojila částečně, když ve stanovisku ze dne 21. 6. 2022 uvedla, v jaké části má nároky žalobce za oprávněné a v jakém nikoliv, když částečně na nároky žalobce částečně plnila dne 23. 6. 2022 (v podrobnostech viz výše). Žalobce se tedy může poskytnutí zadostiučinění ve zbytku nároků domáhat u soudu (§ 14 odst. 3 OdškZ).

101. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, která nevede k vydání rozhodnutí. Podle konkrétních okolností může být nesprávný úřední postup představován jakoukoliv činností spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro jeho počínání nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu. Aby šlo o postup „úřední“, musí tak postupovat osoby, které plní úkoly státního orgánu, a tento postup musí sloužit výkonu státní moci. Podmínkou aplikace ustanovení § 13 OdškZ tedy je, že stát (prostřednictvím svých orgánů či jiných subjektů) vystupuje jako nositel veřejné moci při jejím uplatňování (srov. Vojtek, P.: Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012).

102. Z § 13 OdškZ vyplývá, že nesprávným úředním postupem je i porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Ačkoli v trestním řízení není přímo stanovena lhůta, v níž je třeba ve věci rozhodnout, je nutno dbát na naplňování základního práva na projednání věci bez zbytečných průtahů, zakotveného v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, který navazuje na čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, podle něhož má každý právo mj. na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem. Trestní řád pak toto právo promítá do § 2 odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) – dále jen „TŘ“, dle něhož orgány činné v trestním řízení musí trestní věci projednávat urychleně bez zbytečných průtahů, a dále i do dalších ustanovení, v nichž jsou určeny lhůty k provedení dílčích procesních úkonů, např. lhůty ke skončení prověřování (§ 159 TŘ) či ke skončení vyšetřování (§ 167 TŘ). Přitom současně platí, že za porušení zásady rychlosti řízení lze považovat jen takový postup v řízení, který neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci, a kdy délka řízení tkví výlučně v příčinách vycházejících z působení orgánu v dané věci (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2001, sp. zn. 25 Cdo 38/2000). Obsahem povinnosti účinného vyšetřování je tak zajistit, že příslušné státní orgány budou jednat kompetentně, efektivně a vynaloží veškerou snahu, kterou po nich lze rozumně vyžadovat, aby věc řádně prošetřily, objasnily a aby jejich konání bylo v obecné rovině způsobilé vyústit v potrestání odpovědných osob (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2020, sp. zn. 30 Cdo 4572/2018).

103. Soud pak na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného shora citovanými zákonnými ustanoveními dospěl k závěru, že trestní řízení vedené orgány činnými v trestním řízení (OČTŘ) vůči žalobci bylo jednak zatíženo několika průtahy přičitatelnými státu, jednak bylo jako celek nepřiměřeně dlouhé, když délka trestního řízení přesáhla osm let. Soud si je vědom, že nešlo o zcela standardní trestní řízení, avšak i přes specifika daného případu, nezbývá než konstatovat, že délka trestního řízení byla nepřiměřená (to navíc za situace, že bylo opakovaně rozhodnuto o zproštění žalobce). Tuto skutečnost tedy soud posoudil jako nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 věty druhé OdškZ, neboť se jedná o případ selhání státní moci, když je nepřijatelné, aby řízení i v sebetěžším případě trvalo takto dlouho. Byť šlo o případ poměrně skutkově rozsáhlý, vždy je třeba vycházet ze základní premisy vyslovené Nejvyšším soudem ve shora citovaném stanovisku, že „obecně platí, že soud by měl mít k dispozici takové procesní nástroje a takové schopnosti, aby se v co nejkratším čase vypořádal i s náročnějším případem.“ Totéž pak platí i pro OČTŘ v případě trestního řízení. Nezbývá tak než konstatovat, že v tomto případě stát selhal. Lze se při tom ztotožnit se závěry Ústavního soudu, že již samotné trestní stíhání zásadním způsobem ovlivňuje osobní život stíhaného, zejména zasahuje do jeho cti a dobré pověsti, a to navzdory principu presumpce neviny. Takový zásah je navíc o to citelnější, bylo-li trestní řízení posléze skončeno zprošťujícím rozsudkem, v němž bylo konstatováno, že skutek, z něhož byl stěžovatel obžalován, nebyl trestným činem (srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 8. 2021, sp. zn. III. ÚS 3271/20).

104. Ke shodně tvrzené nezákonnosti rozhodnutí, kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobce, pak soud uvádí, že nárok na náhradu škody způsobené zahájením a vedením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsouzením, je specifickým případem odpovědnosti státu podle OdškZ. Soudní judikatura dovodila, že smyslu právní úpravy odpovědnosti státu za škodu tento odpovídá tím způsobem, aby každá majetková újma způsobená nesprávným či nezákonným zásahem státu proti občanovi (fyzické osobě) byla odčiněna. Systematickým a logickým extenzivním výkladem dospěla k závěru, že došlo-li k zastavení trestního stíhání či zproštění obžaloby, je třeba vycházet z toho, že občan čin nespáchal, a že nemělo být proti němu trestní stíhání zahájeno. Nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání (např. usnesením o zahájení trestního stíhání jako v daném případě) se posuzuje podle ustanovení § 5 písm. a), § 7 a 8 OdškZ, tedy jako nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 1990 sp. zn. , právnická osoba, 6/90 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2003 sp. zn. 25 Cdo 1487/2001, či rozsudek téhož soudu ze dne 24. 4. 2003 sp. zn. 25 Cdo 2060/2001). Rozhodujícím měřítkem opodstatněnosti (zákonnosti) zahájení (vedení) trestního stíhání je pozdější výsledek trestního řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2004 sp. zn. 25 Cdo 2614/2003).

105. Pokud jde o stanovení formy a výše tohoto zadostiučinění, v ustanovení § 31a OdškZ jsou vymezena základní kritéria, k nimž soud musí přihlížet. Nejvyšší soud ve stanovisku (viz shora), v němž vycházel rovněž z judikatury Evropského soudu pro lidská práva, poskytl vodítka mj. pro stanovení výše přiměřeného zadostiučinění, a dospěl k závěru, že pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za jeden rok řízení, tj. 1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc řízení. Nejvyšší soud přitom ale považuje za nezbytné zohlednit také to, že jakékoliv řízení vždy nějakou dobu trvá. Bylo by proto nesprávné, jestliže by i počáteční doba řízení (kterou by bylo možno považovat ještě za přiměřenou) byla odškodňována ve stejné výši jako doba jí přesahující. V tomto rozmezí stanovená základní částka za jeden rok řízení, modifikovaná, případně modifikovaná za první dva roky řízení, vynásobená počtem let či měsíců celkové doby posuzovaného řízení, poté může být upravena (zvýšena či snížena) v důsledku působení jednotlivých faktorů uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdškZ, podle kritérií, která jsou však neuzavřeným výčtem okolností, k nimž lze v konkrétní věci při stanovení konečné výše odškodnění přihlédnout.

106. Žalobci pak byla nepřiměřenou délkou řízení způsobena újma spočívající v nejistotě ohledně výsledku řízení, tedy zda bude jako pachatel tohoto závažného trestného činu potrestán, či zproštěn, a zda případně kdy bude moci pokračovat v životě před trestním stíháním, zahájeným nezákonným rozhodnutím, to vše při značných dopadech trestního řízení do jeho osobního a profesního života. Tato nejistota trvala velmi dlouhou dobu, pročež by bylo zadostiučinění v podobě pouhého konstatování porušení jeho práv podle § 31a odst. 2 OdškZ nedostatečné, když k zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva v takových případech je možné přistoupit jen za zcela výjimečných okolností, jelikož tato forma zadostiučinění má toliko podpůrnou funkci, a lze ji použít zejména v případech, v nichž se poškozený na průtazích v řízení v nezanedbatelné míře podílel, nebo byl-li význam předmětu řízení pro poškozeného pouze nepatrný (srov. nález Ústavního soudu ze dne 20. 6. 2017, sp. zn. III. ÚS 1263/17, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 107/2017 USn., nález Ústavního soudu ze dne 10. 11. 2020, sp. zn. IV.ÚS 2058/20 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2011, sp. zn. 30 Cdo 40/2009). Tento přístup respektuje rozhodovací praxi Evropského soudu pro lidská práva, který v případě nepřiměřené délky řízení jen výjimečně nepřiznává zadostiučinění v penězích. Jde např. o případy, kdy délka řízení byla v nezanedbatelné míře způsobena vlastním chováním poškozeného, nebo byl význam předmětu řízení pro poškozeného pouze nepatrný, a nemohl tak negativně zasáhnout do jeho osobní sféry (viz rozsudek ve věci Szeloch proti Polsku ze dne 22. 2. 2001 č. 33079/96, § 121-122; rozsudek ve věci Cherakrak proti Francii ze dne 2. 8. 2000 č. 34075/96, § 29; či rozsudek ve věci Berlin proti Lucembursku ze dne 15. 7. 2003 č. 44978/98, § 72). V poměrech projednávané věci soud neshledal existenci jakékoli výjimečné okolnosti, jež by odůvodnila závěr, že jako satisfakce za nepřiměřenou délku řízení postačí zadostiučinění v podobě konstatování porušení práva či omluvy státu.

107. Soud se po tomto závěru zabýval otázkou, jaká výše přiměřeného zadostiučinění je v tomto případě přiměřená dostatečně odčinit nemajetkovou újmu způsobenou žalobci, a to s ohledem na všechna specifika případu, který je třeba individuálně hodnotit. Předně se soud zabýval kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 OdškZ. Trestní řízení trvalo nepřiměřeně (extrémně) dlouhou dobu (8 let a 7 měsíců), když za přiměřené lze mít trestní řízení trvající (včetně řízení přípravného) přibližně 3 roky. Jedná se tak nepochybně o nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1, věty druhé OdškZ, tj. porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Žalobce byl po celou dobu tohoto nezákonného trestního řízení, které skončilo zproštěním obžaloby, uveden a udržován ve stavu nejistoty ohledně výsledku řízení, kdy mu hrozil mu trest odnětí svobody v trvání 5 - 10 let, za což mu po právu náleží náhrada nemajetkové újmy. Žalobce požadoval zadostiučinění ve výši 197 000 Kč s tím, že žalovanou mu již nadto bylo uhrazeno 91 000 Kč. Soud při určení výše tohoto zadostiučinění vycházel z již citovaného stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 a z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009, podle kterého pro poměry České republiky se považuje za přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení v témže rozmezí (tj. 1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc s tím, že v prvních dvou letech trvání řízení jde o částky poloviční). Přiznání částky 15 000 Kč až 20 000 Kč, ve kterém představuje částka 15 000 Kč částku základní, lze zvažovat například podle takových kritérií, jakými jsou délka samotného kompenzačního řízení či zcela zjevně nepřiměřená (extrémní) délka posuzovaného řízení.

108. Soud shledal jako odpovídající základní částku zadostiučinění ve výši 20 000 Kč za rok (tj. 1 667 Kč/měsíc), když jako důvodnou posoudil i námitku žalobce, že přiměřená výše zadostiučinění by měla odrážet aktuální situaci, ekonomické poměry ve společnosti a míru inflace (viz nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1303/2021). Tuto částku za první 2 roky snížil na polovinu, tj. 10 000 Kč, a to v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu. Základní částka zadostiučinění za celkovou dobu řízení 8 let a 7 měsíců tak podle jeho závěru činí 151 669 Kč [(2 x 10 000 Kč) + (6 x 20 000 Kč) + (7 x 1 667 Kč)].

109. Soud následně přistoupil ke korekci základní částky zadostiučinění dle kritérií uvedených v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdškZ. Stran kritéria složitosti řízení dospěl k závěru, že se jednalo o složitější řízení zejména po procesní stránce, kdy probíhalo s více obžalovanými (původně 4, následně 3), bylo složitější z hlediska dokazování a i proto, že bylo řešeno celkem 4 x před dvěma soudními instancemi (2 x před krajským soudem a 2 x před vrchním soudem). Takové řízení přirozeně trvá déle a podle názoru soudu je takovou skutečnost třeba zohlednit snížením základní částky zadostiučinění o 10 %. Jde-li o kritérium jednání poškozeného (žalobce), tak soud neshledal žádné jednání, kterým by žalobce přispěl k průtahům řízení. Je pravdou, že žalobce v posuzovaném trestním řízení využil několika prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení (žádosti, stížnosti), avšak podle názoru soudu se nejedná o takové prostředky, které by měly vést ke zvýšení základní částky zadostiučinění. Soud proto nepřistoupil k žádné modifikaci základní částky z důvodu kritéria jednání žalobce.

110. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3172/2012, skutečnost, že se účastník nepřiměřeně dlouze vedeného řízení pokusil o odstranění jeho průtahů podáváním stížností na ně, automaticky neznamená, že by mu mělo být přiznáno odškodnění ve vyšším rozsahu než účastníku, který si na průtahy v řízení nestěžoval. V konkrétním případě však může dojít ke zvětšení újmy (frustrace) účastníka řízení, ve kterém dochází k průtahům navzdory úspěšným stížnostem na ně. Takto zvětšené újmě účastníka řízení by měla odpovídat úvaha soudu o stanovení formy, popřípadě výše zadostiučinění za porušení jeho práva na přiměřenou délku řízení. V posuzované věci však žalobce žádnou frustraci a závažnou újmu z neodstranění průtahů řízení na základě jeho podnětů a stížností netvrdil, resp. tato nevyplynula zcela zřejmě ani ze skutkových závěrů soudu.

111. Jde-li o kritérium postupu orgánů veřejné moci během trestního řízení, pak dle názoru soudu byly prokázány průtahy v trestním řízení přičitatelné státu. Zejména v době od podání obžaloby dne 10. 12. 2014 do nařízení prvního hlavního líčení konaného u soudu prvního stupně až dne 16. 1. 2018 (tj. po více než 3 letech) a poté opětovně po vrácení věci soudem odvolacím soudu prvního stupně do dalšího hlavního líčení dne 6. 10. 2020. Zjištěné průtahy v řízení se negativně projevily v celkové délce trestního řízení přesahující 8 let, což je nutné zohlednit. Soud proto pro postup orgánů státu přistoupil ke zvýšení základní částky zadostiučinění o 40 %.

112. Stran kritéria uvedeného v § 31a odst. 3 písm. e) OdškZ, tj. významu předmětu řízení pro žalobce, soud vycházel z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, podle kterého: „Domáhá-li se poškozený zároveň nároku na náhradu nemajetkové újmy z titulu trestního stíhání, které skončilo zproštěním obžaloby nebo zastavením a z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, není u druhého uvedeného nároku namístě vycházet z předpokladu vyššího významu předmětu řízení pro poškozeného (§ 31a odst. 3 písm. e/ OdpŠk a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2010, sp. zn. 30 Cdo 2800/2009), neboť tato skutečnost bude zohledněna v posouzení prvního z uvedených nároků. Pokud již dříve došlo k odškodnění újmy způsobené nepřiměřenou délkou trestního stíhání, u kterého bylo v rámci stanovení přiměřeného zadostiučinění zohledněno kritérium významu předmětu řízení pro poškozeného v tom, že šlo o trestní stíhání a z toho důvodu došlo ke zvýšení základní částky odškodnění, je třeba tuto skutečnost ve stejném rozsahu zohlednit i při stanovení přiměřeného zadostiučinění za újmu způsobenou trestním stíháním, aby nedocházelo ke dvojímu odškodnění téhož.“ Nejvyšší soud zde zároveň konstatoval, že „obdobná korelace přichází do úvahy i při uplatňování obou uvedených nároků při posuzování kritéria délky trestního stíhání, jestliže ji lze mít zároveň za nepřiměřenou. Nelze vyloučit, že újma takto vzniklá projevující se nejistotou poškozeného může zahrnovat a takto kompenzovat i některé následky uvedené u kritéria vymezeného jako následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře poškozené osoby.“113. V případě uplatnění obou nároků, jako je tomu v posuzované věci, tj. jak nároku na zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení (A), tak nároku na zadostiučinění za zásah do osobnostní sféry žalobce způsobený nezákonným trestním stíháním (C), není na místě (v souladu s citovanou judikaturou) při úvaze o výši zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení brát v úvahu zvýšený význam řízení pro poškozeného. Zásah do osobnostní sféry žalobce (při zohlednění samotného faktu vedení trestního řízení udržujícího žalobce v nejistotě o jeho výsledku i při úvaze o specifických okolnostech, které intenzitu tohoto zásahu umocnily) totiž byl soudem nově zohledněn a odškodněn v rámci nároku C), jak bude rozvedeno níže. V souvislosti s významem řízení pro poškozeného proto soud základní částku zadostiučinění v rámci nároku A) nikterak nemodifikoval.

114. Po zohlednění všech shora uvedených modifikačních kritérií dospěl soud k závěru, že je na místě zvýšit základní částku odškodnění o 30 %, tj. o částku 45 500 Kč. Celkovou výši přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou trestního řízení, na kterou žalobci vzniklo právo podle § 31a odst. 3 OdškZ, tak stanovil na částku 197 169 Kč (151 669 Kč + 45 500 Kč). Při zohlednění již vyplaceného zadostiučinění ve výši 91 000 Kč tak zbývá žalované zaplatit žalobci částku 106 169 Kč z titulu odškodnění této nemajetkové újmy, přičemž jak soud připomíná, tak v řízení bylo již na tento nárok pravomocně přiznáno 63 114 Kč, tedy soud žalobci na nárok A) přiznal dalších 43 055 Kč.

115. Jde-li o žalobní nárok B), tj. majetkovou újmu (škodu) vzniklou žalobci v souvislosti s nezákonným rozhodnutím (usnesením o zahájení trestního stíhání), v řízení bylo prokázáno, že žalobci náhrada této škody náleží. Jedná se o náhradu škody, která zahrnuje takové náklady trestního řízení, které byly žalobcem, jakožto poškozeným, účelně vynaloženy na odklizení nezákonného rozhodnutí (zproštění obžaloby) ve smyslu § 31 odst. 1 OdškZ.

116. V trestním řízení nese náklady nutné k provedení trestního řízení včetně řízení vykonávacího stát, nenese však vlastní náklady obviněného, zúčastněné osoby a poškozeného, ani vydání způsobená zvolením obhájce a zmocněnce; jsou to proto náklady, které mají být nahrazeny v trestním řízení.

117. Žalovaná již žalobci přiznala náhradu nákladů na obhajobu částku 78 651,21 Kč, tedy část nákladů na obhajobu uhrazené advokátce , Jméno advokátky, , když naopak žalobci nepřiznala náklady na obhajobu , tituly před jménem, , jméno FO, , které soud v řízení zjistil ve výši 45 496 Kč, když tyto shledal v souladu s § 7, § 10 a § 11 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb - dále jen „a. t.“, shodně jako Krajský soud v jeho usnesení ze dne 23. 6. 2015, č. j. , spisová značka, , na které soud pro stručnost odkazuje, když však tato odměna byla již žalobci vyplacena, jak na to správně poukázal odvolací soud a o této části nároku bylo v řízení již dříve pravomocně rozhodnuto tak, že byla zamítnuta.

118. Dále žalovaná žalobci nepřiznala náhradu za úkony žádost o zrušení zajištění ze dne 12. 8. 2018, porada s obhájcem dne 18. 11. 2019 a žádost o zrušení zajištění 19. 11. 2019, jejichž učinění bylo mezi účastníky nesporné. Soud posoudil uvedené úkony žádost o zrušení zajištění jako úkony právní služby § 11 odst. 3 a. t., tedy jako úkony právní služby neuvedené v odstavcích 1 a 2 citovaného ustanovení, za něž náleží odměna jako za úkony, jimž jsou svou povahou a účelem nejbližší, když dle právního názoru soudu jsou tyto úkony nejbližší právě úkonům uvedeným v odst. 2 ustanovení, tedy jako úkony, které jsou z pohledu zákonodárce méně významné, méně náročné (typicky jako návrh na předběžné opatření po zahájení řízení, návrh na zajištění důkazu - § 11 odst. 2 písm. a/ a. t. či odvolání proti rozhodnutí, pokud nejde o rozhodnutí ve věci samé, a vyjádření k takovému odvolání - § 11 odst. 2 písm. a/ a. t.). Na tyto úkony je tedy dle názoru soudu nutno hledět jako na úkony právní služby, neboť je jimi stejně jako úkony vyjmenovanými v § 11 odst. 2 a. t. sledován účel v trestním řízení, jsou předpokládané trestním řádem a mají tak nepochybně charakter podání v trestním řízení. S ohledem na shledání žádosti o zrušení zajištění 19. 11. 2019 pak soud shlížel též jako na účelný úkon porady s obhájcem dne 18. 11. 2019, který tomuto úkonu právní služby bezprostředně předcházel. Adekvátní výši odměny pak soud určil opět v souladu s § 10 odst. 3 písm. c) a. t. z tarifní hodnoty 30 000 Kč ve výši převyšující žalobcem z tohoto titulu nárokované částky 3 823 Kč (obhajoba byla žalobci účtována dle ceny sjednané ve smlouvě o právních službách, viz výše).

119. Žalované tak zbývá žalobci doplatit na uplatněném nároku B), náhradě nákladů právních služeb, vynaložených na trestním řízení zatíženým nesprávným úředním postupem a zahájeným nezákonným rozhodnutím, částka 3 823 Kč, která již byla žalobci v tomto řízení pravomocně přiznána, a proto soud žalobci na nárok B) již ničeho dalšího nepřiznal.

120. Jde-li o žalobní nárok C), tj. zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem ve smyslu § 31a odst. 2 OdškZ, tak tento nárok soud po vyslovení závazného právního názoru v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2024, č. j. 30 Cdo 3128/2024-599, a seznámením se s tam citovanou rozhodovací praxí soudů, shledal rovněž částečně důvodným. Je třeba uvést, že ustanovení § 31a odst. 2 věty první OdškZ zakotvuje též právo na přiměřené zadostiučinění v případě nemateriální újmy vzniklé nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a stanoví způsob poskytování zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, a to buď ve formě konstatování porušení práva, nebo ve formě finanční kompenzace. Peněžitá kompenzace je označena za způsob zásadně subsidiární, nastupující tehdy, není-li možno vzniklou nemajetkovou újmu nahradit jinak, přičemž dostačujícím prostředkem nápravy by se nejevilo pouhé konstatování porušení práva. Ustanovení § 31a odst. 2 věty druhé OdškZ je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem, a které tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. To platí i při přímé aplikaci čl. 5 odst. 5 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, který stanoví, že každý, kdo byl obětí zatčení nebo zadržení v rozporu s ustanoveními tohoto článku, má nárok na odškodnění.

121. Jde-li o odškodnění trestního stíhání, jednak platí, že samotným zproštěním obžaloby ani zastavením trestního stíhání není poškozenému (obviněnému, obžalovanému) poskytnuta satisfakce za nemajetkovou újmu způsobenou mu trestním stíháním ani ve formě konstatování porušení jeho práva či práv (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1891/2012). Při odškodnění trestního stíhání je třeba přihlédnout k tomu, že zpravidla zasahuje do práva poškozeného na lidskou důstojnost, osobní čest, dobrou pověst a ochranu jména, jakož i do soukromého a rodinného života, přičemž poškozený musí mimo jiné strpět i shromažďování a v některých případech i zveřejňování údajů o své osobě. Vedle toho se při stanovení formy a výše zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním vychází z povahy trestní věci, z délky trestního stíhání a především z dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby. Současně ovšem platí, že forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti (srov. Vojtek, P., Bičák, V. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 284-373 s.).

122. Jak již soud uvedl a odůvodnil, pak zadostiučinění v podobě pouhého konstatování porušení práva by se v případě žalobce nejevilo jako dostačující, a to ani ve spojení s omluvou žalované, a je na místě poskytnutí zadostiučinění v penězích. Soud stanovil výši tohoto zadostiučinění s ohledem na specifické okolnosti daného případu, zohlednil zde kritérium významu předmětu trestního řízení pro žalobce, vycházel z povahy trestní věci, tj. závažnosti trestného činu, kladeného žalobci za vinu, včetně hrozby trestního postihu (žalobci hrozil trest odnětí svobody v délce 5 – 10 let), délky trestního řízení (po jak dlouhou dobu zásah do osobnostních složek žalobce v důsledku proti němu vedeného trestního řízení trval) a dopadů trestního stíhání do osobnostní i pracovní (podnikatelské) sféry žalobce, jakožto poškozeného. Přihlédl i k tomu, že byla postižena majetková práva žalobce a omezena možnost disponovat se svým majetkem, jak lze odkázat na skutkový závěr soudu výše. Soud při svém rozhodování zohlednil i trestní minulost žalobce, kterou nelze v rámci daného odškodnění oddělit. Naopak je třeba vycházet z toho, že žalobce není bezúhonnou osobou, neboť počátkem roku 2013 byl pravomocně odsouzen za úplatkářství. Jednalo se o široce medializované trestní řízení, včetně uvádění celého jména žalobce. Žalobce se v průběhu tohoto trestního řízení nacházel téměř rok ve vazbě.

123. Soud v souladu s ustálenou judikaturou věnoval zvýšenou pozornost možnému zdvojení uplatňovaného nároku založeného na totožném skutkovém základě, a to zejména ve spojení s možnou nepřiměřenou délkou trestního stíhání. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, úkolem soudu je, aby na základě vylíčených skutkových tvrzení právně posoudil, mezi jakou újmou (jako následkem) a jakou skutečností (jakožto příčinou této újmy) má být příčinná souvislost zjišťována a zda se jedná o nárok jediný, či zda žalobce v rámci svých žalobních tvrzení vymezuje nároků více. Zatímco nepřiměřená délka řízení typicky způsobuje újmu spočívající zejména v nejistotě ohledně výsledku řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 30 Cdo 4336/2010) a udržování osoby obviněné z trestné činnosti v tomto stavu nejistoty, samotné trestní stíhání způsobuje zpravidla újmy, které by se souhrnně daly označit za morální poškození osobnosti (integrity) poškozeného v době trestního stíhání a narušení jeho soukromého, rodinného, popřípadě i jiného života (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2773/2011).

124. Součástí úvahy o přiměřenosti přiznaného zadostiučinění ze strany soudu bylo i porovnání shody a odlišností obdobných případů, neboť jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu: „Výše zadostiučinění přiznaného podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) na náhradě nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, které skončilo zproštěním obžaloby nebo zastavením, musí odpovídat výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují; významnější odchylka je možná jen tehdy, bude-li soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna. Nelze-li nalézt takový případ, který by se v podstatných znacích shodoval s projednávanou věcí, je třeba provést srovnání s jinými případy náhrad nemajetkové újmy (např. z titulu odpovědnosti státu za nezákonné omezení osobní svobody, nepřiměřenou délku řízení, náhrady nemajetkové újmy na zdraví ve formě bolestného nebo ztížení společenského uplatnění, újmy na osobnostních právech v rámci ochrany osobnosti, újmy z titulu porušení zákazu diskriminace podle obecné úpravy i v pracovněprávních vztazích apod.). Soud přitom neopomene uvést podstatné společné a rozdílné znaky a v odůvodnění svého rozhodnutí vysvětlit, jakým způsobem se tyto společné a rozdílné znaky promítly do výše stanoveného zadostiučinění, tj. z jakého důvodu je přiznané zadostiučinění přiměřené ve srovnání s jiným zadostiučiněním přiznaným z jiného právního důvodu. Nebude-li možné postupovat ani podle jiného případu náhrady nemajetkové újmy, je třeba stanovit přiměřené zadostiučinění v takové výši, která bude odpovídat ekonomické realitě České republiky a tomu, co by obecně bylo vnímáno jako spravedlivé (např. s ohledem na cenovou úroveň nebo výši průměrné mzdy). V každém případě je primárně na žalobci, aby zvolil přesvědčivé srovnání, podle kterého jeho újma z hlediska spravedlnosti není menší než újma jiná, za kterou se přiznává minimálně žalovaná částka.“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1747/2014).

125. Soud, vycházeje z citované judikatury Nejvyššího soudu a z jeho závazného právního názoru, poučil a vyzval usnesením ze dne 7. 2. 2025, č. j. 22 C 196/2022-610, žalobce podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby na podkladě judikatury vyšších soudů či Evropského soudu pro lidská práva provedl srovnání s jinými označenými případy odškodňování nemajetkové újmy vzniklé v důsledku porušení stejných práv, a není-li jich, pak i porušení jiných práv, bude-li zřejmé, že oba případy vykazují pro rozhodnutí soudu významné množství jednotících prvků, neboť bez tohoto srovnání zpravidla nebude možno učinit závěr, že právě žalobcem požadovanou částku (nebo i jakoukoliv jinou) lze považovat za přiměřené zadostiučinění a za přiměřené zadostiučinění bude považováno konstatování porušení práva podle § 31a odst. 2 OdškZ.

126. Žalobce doplnil svá tvrzení k výši požadovaného zadostiučinění odkazy na soudní rozhodnutí, která si soud vyžádal a založil do soudního spisu a následně s nimi seznámil účastníky při jednání dne 2. 4. 2025, stejně jako to učinil s rozhodnutími, na která odkazovala žalovaná ve svém následném podání. Žalobce předně odkázal na rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne 12. 8. 2024, č. j. , spisová značka, , u nějž se soud s žalobcem shoduje v hodnocení, že se jedná v zásadě zcela totožné rozhodnutí, bez významnějších odlišností, neboť se jedná o věc spoluobžalovaného žalobce, pana , jméno FO, , Anonymizováno, , tedy o věc s téměř totožným skutkovým základem. V popsané věci pak bylo žalobci (, právnická osoba, ) byla žalobci přisouzena celková částka 289 315 Kč, a to též při přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou obdobnými skutečnostmi, jak to nyní činí soud v tomto rozsudku. Žalobce dále odkázal na rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, sp. zn. , spisová značka, , kdy bylo přiznáno zadostiučinění ve výši 50 000 Kč, Nejvyšším soudem pak bylo konstatováno, že se jedná o nedostatečné zadostiučinění, soudy pak shledaly odpovídající 50 000 Kč za jeden rok trvající řízení, které trvalo 3 roky, nikoliv téměř devět let, celkem 150 000 Kč s tím, že v judikované věci se žalobci nerozpadlo manželství a největší újma byla shledána v dopadu do jeho pověsti v místě bydliště, jak jí shledává též žalobce. Dále odkázal na rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, , kdy bylo přiznáno odškodnění za nemajetkovou újmu ve výši 100 000 Kč, kde žalobce byl obviněn z trestného činu přijetí úplatku, byl ohrožen trestní sazbou od 5 do 12 let a trestní stíhání trvalo 4 roky, ovšem žalobce nebyl v důsledku trestního stíhání omezen na osobní svobodě, nedošlo k narušení manželství a trestní stíhání nemělo dopad na jeho pracovní uplatnění, s ohledem na dosavadní bezúhonnost nebyl žalobce v reálně ohrožen nepodmíněným trestem odnětí svobody. V další žalobcem odkazované věci vedené u Obvodního soudu pro , adresa, sp. zn. , spisová značka, a Městského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, bylo žalobci přiznáno zadostiučinění ve výši 300 000 Kč. Trestní řízení bylo rovněž medializováno, mělo dopad do osobnostní i pracovní sféry žalobce, který byl ohrožen trestní sazbou dva roky až osm let, ovšem délka trestního řízení byla u něho poloviční, trvala čtyři roky a čtyři měsíce. V poslední odkazované věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , spisová značka, bylo přiznáno odškodnění za nemajetkovou újmu ve výši 679 000 Kč, když trestní řízení bylo délkou srovnatelné, i když žalobce v dané věci byl trestně stíhán ještě o přibližně rok déle, ohrožení výší trestní sazbou bylo totožné, ovšem reálně nikoli, v označené věci ovšem nebyl žalobci zablokován majetek a nedošlo ani k rozpadu jeho manželství.

127. Žalovaná doplnila svou obranu o srovnatelné případy odškodňování nemajetkové újmy, a to dva rozsudky Městského soudu v Praze a dva rozsudky Obvodního soudu pro , adresa, , které vzájemně souvisejí, a jsou podle jejího názoru nejbližší posuzovanému případu žalobce. Pro srovnání obdobných případů připomněla, že žalobce byl těsně před zahájením nezákonného trestního stíhání pravomocně odsouzen v jiném celostátně známém mediálním trestním řízení, a to v lednu 2013 ve věci „, Anonymizováno, “, kdy byl cca rok ve vazbě. Nezákonné trestní stíhání žalobce trvalo 8 let a 7 měsíců (od 30. 1. 2013 do 1. 9. 2021), žalobce nebyl vzat do vazby, nebyl nepravomocně ani pravomocně odsouzen, případ byl 1x medializován 15. 3. 2018 (tj. 5 let po zahájení trestního stíhání, ale až v době po zahájení hlavního líčení u Krajského soudu v , adresa, ), žalobcem nebyly doloženy žádné lékařské zprávy o údajném špatném psychickém zdraví a nadále úspěšně podnikal ve svém oboru pohostinství po celou dobu nezákonného trestního řízení. Za srovnatelné případy žalovaná považuje: 1. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23. 9. 2020, č. j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 21. 11. 2019, č. j. , spisová značka, , kdy žalobce byl bezúhonnou osobou, nebyl vzat do vazby, věc nebyla medializována, nezákonné trestní stíhání trvalo od 4. 5. 2011 do 29. 1. 2018 (6 let, 8 měsíců a 25 dnů), pracoval jako ředitel pobočky banky, byl původně nepravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody na 2 roky s podmíněným odkladem na 3 roky, bylo mu přiznáno celkem 80 000 Kč za nemajetkovou újmu jako zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení. Odvolací soud vyšel z částky 15 000 Kč za rok, přičemž za první dva roky došlo ke krácení o ½, z důvodu skutkové a právní složitosti případu došlo k ponížení soudem o 20 %, dále ke zvýšení částky o 10 % z důvodu významu pro poškozeného, řízení se konalo ve dvou stupních, dále bylo žalobci přiznáno žalovanou 100 000 Kč za nemajetkovou újmu jako zadostiučinění za újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním.; a 2. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 10. 10. 2020, č. j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 11. 12. 2019, č. j. , spisová značka, , kdy žalobce byl bezúhonnou osobu, věc byla silně medializována, nezákonné trestní stíhání trvalo 4 roky a 10 měsíců, pracoval jako ředitel strategického nákupu, nemohl najít nové zaměstnání, psychické problémy doložil zprávami od psychiatra, utrpěl společenskou újmu (bydlení na malém městě), byl ohrožen vysokou trestní sazbou 8 až 12 let, respektive 5 až 10 let, byl pravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody na 3 roky nepodmíněně, nastoupil do výkonu trestu (132 dní omezení osobní svobody - částečný výkon trestu), bylo mu přiznáno celkem 200 000 Kč za nemajetkovou újmu jako zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání a 198 000 Kč za omezení osobní svobody (za částečný výkon trestu v délce 132 dnů), přiměřenosti trvání řízení nebyla předmětem posuzování. Žalovaná dále rovněž odkázala na rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne 12. 8. 2024, č. j. , spisová značka, , s tím že v této téměř totožné věci účastníci rovněž odkázali na totožná dřívější rozhodnutí soudů, přičemž závěrem krajského soudu bylo v té věci, že za srovnatelné lze považovat dva případy, které označila ve svém doplňujícím vyjádření žalovaná.

128. Soud, vycházeje z ustálené rozhodovací praxe, že výše soudem přiznaného zadostiučinění musí odpovídat výši přiznaného zadostiučinění v případech, které se v podstatných znacích shodují, porovnal účastníky předestřené případy, s přihlédnutím k rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne 12. 8. 2024, č. j. , spisová značka, , a dospěl ve shodě s ním k závěru, že za srovnatelné lze považovat i v této věci dva případy, které označila ve svém doplňujícím vyjádření žalovaná. V prvním případě, kdy se na rozdíl od žalobce jednalo o bezúhonnou osobu, věc nebyla medializována, nezákonné trestní stíhání trvalo cca 6 let a 8 měsíců a žalobce byl původně nepravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem, a bylo mu přiznáno zadostiučinění za újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním ve výši 100 000 Kč. Ve druhém případě se opět jednalo o bezúhonnou osobu, věc byla silně medializovaná, nezákonné trestní stíhání trvalo 4 roky a 10 měsíců, žalobce doložil psychické problémy, byl dokonce pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, který částečně vykonal, a to v délce 132 dnů, a bylo mu přiznáno zadostiučinění za újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním ve výši 200 000 Kč. Je třeba konstatovat, že posuzované trestní řízení mělo nepochybně velmi negativní dopad do všech žalobcem tvrzených oblastí jeho života, tj. rodinného, osobního a profesního, z důvodu čehož mu přiměřené zadostiučinění nepochybně náleží. Zároveň soud přihlédl k tomu, že žalobce nebyl bezúhonnou osobou, když trestní řízení bylo zahájeno krátce poté, co byl pravomocně odsouzen za jiný trestný čin a vykonával podmínečně odložený trest odnětí svobody v délce 3 let se zkušební dobou na 5 let a v případě odsouzení by mu pravděpodobně byl uložen trest nepodmíněný. Již předchozí trestní řízení zakončené pravomocným odsouzením muselo, podle názoru soudu, významně narušit osobní, rodinný i pracovní život žalobce. V daném řízení byl prokázán negativní dopad trestního řízení zejména do podnikatelské sféry žalobce, který podnikal v pohostinství, spolupracoval s pivovary a byl podezřelý právě z podvodu na pivovary. Žalobce sice i v průběhu trestního stíhání i nadále podnikal ve svém oboru, koupil nové provozovny a s pivovarem , právnická osoba, . uzavřel smlouvu o zajištění reklamních a propagačních služeb, prokazatelně však v důsledku trestního stíhání minimálně nedošlo k uzavření smlouvy s pivovarem , Anonymizováno, , z čehož měl žalobce v úmyslu financovat další rozvoj svého podnikání. Jde-li o tvrzený negativní dopad medializace jeho případu, tak nelze přehlédnout skutečnost, že již předchozí trestní věc týkající se žalobce byla celostátně medializovaná a již v té době bylo jméno žalobce veřejně zmiňováno v souvislosti s trestním řízením. Skutečnost, že dne 15. 3. 2018 byl uveřejněn článek „, adresa, , nelze podle názoru soudu přičítat k tíži žalované, neboť se nejednalo o iniciativu státu. Žalované nelze klást k tíži, že princip presumpce neviny byl narušen sdělovacími prostředky, kdy medializace případu byla důsledkem zásady veřejnosti trestního řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1141/2018). Žalované je třeba dát za pravdu, že hlavní líčení s žalobcem probíhala ještě před vydáním uvedeného článku a svědek , Anonymizováno, proto musel o trestním stíhání žalobce vědět ještě před vydáním článku, a to na základě jeho výslechu jako svědka před PČR dne 26. 9. 2013. Žádné konkrétní zdravotní (psychické) problémy v souvislosti s trestním řízením nebyly u žalobce tvrzeny a prokázány. Bylo prokázáno, že žalobce nemohl přistoupit k přeúvěrování svých hypotečních smluv. Jde-li o zajištění majetku, tak k němu došlo v rámci probíhajícího trestního řízení, které je předmětem odškodnění jako celek, a nelze ho tak odškodňovat samostatně (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 200/2014), nýbrž jako součást nezákonně vedeného trestního řízení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3310/2013).

129. Při zohlednění všech shora uvedených okolností dané věci dospěl soud po důkladné úvaze k závěru, že přiměřeným zadostiučiněním nemajetkové újmy ve smyslu § 31 odst. 2 OdškZ je částka 180 000 Kč, kterou žalobci přiznal.

130. Poškozený má právo na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 OdškZ (tj. od 18. 8. 2022), a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení 351/2013 Sb., viz bod 10. Stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010. Žalobci tak náleží úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z přisouzené částky od 18. 8. 2022 do zaplacení.

131. S ohledem na shora uvedené a s přihlédnutím k tomu, o čem již bylo v řízení pravomocně rozhodnuto (viz zejména shrnutí v bodu 9. odůvodnění), soud výrokem I. rozsudku žalobci přiznal částku 223 055 Kč [tj. na nároku A) dalších 43 055 Kč a na nároku C) 180 000 Kč] a uložil žalované zaplatit žalobci tento doplatek v uvedené výši se zákonným úrokem z prodlení od 18. 8. 2022 do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu, ve kterém dříve doposud nebylo pravomocně rozhodnuto, tedy co do částky 965 335,79 Kč s příslušenstvím přesahujícím důvodný nárok žalobce, pak soud žalobu výrokem II. zamítl.

132. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 17. 12. 2024, č. j. , spisová značka, , zrušil též nákladový výrok původního rozsudku i odvolacího soudu, rozhodl soud znovu o nákladech řízení před soudem prvního stupně (§ 151 odst. 1 o. s. ř.). Ve vztahu k nárokům A) a C), týkajících se nemajetkové újmy, aplikoval § 142 odst. 3 o. s. ř., když rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu ve smyslu § 136 o. s. ř. (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2412/10, nebo usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4035/2015) a přiznal žalobci ve vztahu k těmto nárokům plnou náhradu nákladů řízení.

133. Ve vztahu k nároku B), týkajícího se majetkové újmy (škody), byl žalobce úspěšný v rozsahu 3,68 % (žalobce požadoval 103 823 Kč a bylo mu přisouzeno 3 823 Kč), tedy žalovaná byla neúspěšná pouze v nepatrné části ve smyslu § 142 odst. 3 o. s. ř., tedy jí v řízení o tomto nároku náleží plná náhrada nákladů řízení.

134. Tarifní hodnotu ve vztahu k nárokům A) a C) pak soud určil v každém z případů ve výši 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu - dále jen „a. t.” (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ), resp. 500 000 Kč dle § 9a odst. 1 písm. a) a. t. pro období od 1. 1. 2025 (srov. nález Ústavního soudu ze dne 13. 5. 2025, sp. zn. II. ÚS 838/25).

135. V souvislosti s řízením u soudu prvního stupně předcházejícímu vydání původního rozsudku pak soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v částce 59 853,65 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 100 000 Kč [2x 50 000 Kč ve vztahu k nárokům A) a C)] sestávající z částky 5 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 5 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 550 Kč za účast při přípravě jednání dle § 11 odst. 2 písm. g) a. t. ze dne 14. 12. 2022, z částky 5 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (doplnění žaloby k výzvě soudu ve smyslu § 118a o. s. ř.) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 15 300 Kč (3 x 5 100 Kč) za účast na jednání soudu (jednání soudu přesahující čtyři hodiny) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 22. 2. 2023 a z částky 10 200 Kč (2 x 5 100 Kč) za účast na jednání soudu (jednání soudu přesahující dvě hodiny) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 3. 4. 2023 včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t.; cestovní náhrady v celkové výši 1 762,93 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 14. 12. 2022 náhrada 577,01 Kč za 50 ujetých km v částce 377,01 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,03 l/100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 22. 2. 2023 náhrada 592,96 Kč za 50 ujetých km v částce 392,96 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,03 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 3. 4. 2023 náhrada 592,96 Kč za 50 ujetých km v částce 392,96 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,03 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t.; a náhrady daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 47 812,93 Kč ve výši 10 040,72 Kč. Soud naopak nepřiznal žalobci náhradu nákladů řízení za vyúčtovaný úkon účasti na jednání dne 12. 4. 2023, při kterém byl pouze vyhlášen rozsudek, neboť žalobce ani jeho zástupkyně se tohoto jednání neúčastnili.

136. V souvislosti s řízením u odvolacího soudu pak soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v částce 20 323,98 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 100 000 Kč [2x 50 000 Kč ve vztahu k nárokům A) a C)] sestávající z částky 5 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (odvolání) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 5 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k odvolání žalované) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 5 100 Kč za účast na jednání odvolacího soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 26. 6. 2024 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t.; v souvislosti s cestou realizovanou dne 26. 6. 2024 náhrada 596,68 Kč za 50 ujetých km v částce 396,68 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,03 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t.; a náhrady daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 796,68 Kč ve výši 3 527,30 Kč.

137. V souvislosti s řízením u dovolacího soudu pak soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v částce 20 715,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za dovolání v částce 14 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 100 000 Kč [2x 50 000 Kč ve vztahu k nárokům A) a C)] sestávající z částky 5 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (dovolání) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t.; a náhrady daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.

138. V souvislosti s řízením u soudu prvního stupně po zrušení předchozích soudních rozhodnutí pak soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v částce 31 695,49 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 1 000 000 Kč [2x 50 000 Kč ve vztahu k nárokům A) a C), když se jedná o úkony právní služby po 1. 1. 2025] sestávající z částky 12 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k výzvě soudu) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 12 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 2. 4. 2025 včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a, v souvislosti s cestou realizovanou dne 2. 4. 2025 náhrada 694,62 Kč za 50 ujetých km v částce 394,62 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,03 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 26 194,62 Kč ve výši 5 500,87 Kč.

139. Žalobci tak ve věci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení ve výši celkem 132 588,62 Kč (59 853,65 Kč + 20 323,98 Kč + 20 715,50 Kč + 31 695,49 Kč).

140. Žalované pak v souvislosti s úspěchem v řízení ve vztahu k nároku B) náleží nákladů řízení v částce 2 100 Kč v souvislosti s řízením u soudu prvního stupně předcházejícímu vydání původního rozsudku, přičemž tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka představující 300 Kč za každý ze sedmi úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (za vyjádření k žalobě, za přípravu a účast na přípravném jednání dne 14. 12. 2022, za doplnění vyjádření, za přípravu na první jednání dne 22. 2. 2023, za přípravu a za účast na jednání dne 3. 4. 2023; dále v částce 1 500 Kč souvislosti s řízením u odvolacího soudu za každý ze čtyř úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (podání odvolání, vyjádření k odvolání žalobce, příprava a účast na jednání dne 26. 6. 2024); dále v částce 300 Kč souvislosti s řízením u dovolacího soudu za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (vyjádření k dovolání); a dále v částce 900 Kč souvislosti s řízením u soudu prvního stupně po zrušení předchozích soudních rozhodnutí za dva úkony dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (písemné podání ve věci a příprava a účast na jednání soudu dne 2. 4. 2025). Žalované tak v řízení vznikl nárok na náhradu nákladů v celkové výši 4 800 Kč (2 100 + 1 500 Kč + 300 Kč + 900 Kč).

141. S ohledem na shora uvedené tak soud žalobci přiznal výrokem III. rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 127 788,62 Kč, když jeho nárok na náhradu nákladů řízení o nárocích A) a C) ve výši 132 588,62 Kč snížil o nárok na náhradu nákladů žalované v řízení o nároku B) ve výši 4 800 Kč142. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud 15denní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když přihlédl k návrhu žalované, odůvodněnému povahou žalované, která jak je soudu z rozhodovací činnosti známo, potřebuje více času pro zpracování a vyplacení přisouzených nároků.