11 C 5/2023

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. Petrem Slunským, Ph.D., Ph.D. jako samosoudcem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , IČO IČO žalované Štítary 231, 671 02 Šumná o 15 322 Kč s příslušenstvím

I. Řízení ohledně smluvního úroku ve výši 9,8 % ročně z částky 11 080 Kč od 26. 8. 2022 do zaplacení, se zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 9 680 Kč s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 11 080 Kč od 26. 8. 2022 do 18. 4. 2023 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 080 Kč od 27. 5. 2022 do 18. 4. 2023 a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 680 Kč od 18. 4. 2023 do zaplacení,- částku 526 Kč,- částku 200 Kč,- částku 2 994 Kč,- částku 522 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 6 910,50 Kč k rukám právního zástupce žalobce.

1. Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne 11. 7. 2022. V návrhu bylo uvedeno a posléze v řízení prokázáno, že žalobce uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o podnikatelském úvěru na základě které byl žalované žalobcem poskytnut podnikatelský úvěr, kdy žalobce v souladu s touto smlouvou poskytl žalované peněžité prostředky ve výši 30 000 Kč a to tak, že částka 27 500 Kč byla převedena na účet žalované a částka 2 500 Kč byla převedena rovněž v souladu se smlouvou na účet zprostředkovatele. Smlouvou bylo určeno, že celková cena úvěru bude činit částku 37 500 Kč, které měla žalovaná podle smlouvy uhradit ve 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč, splatných vždy ke každému 20. dni v měsíci na účet žalobce. První splátka byla stanovena na 20. 4. 2020.

2. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, tedy v souladu se smlouvou byl úvěr zesplatněn, neboť žalovaná byla s úhradou jedné splátky v prodlení delší než dva měsíce. Žalovaná byla upomenuta a bylo jí oznámeno zesplatnění úvěru, a to dnem odeslání tohoto oznámení, tedy dnem 26. 5. 2022. Žalobce odeslal žalované celkem dvě upomínky, a to 25. 4. 2022 a 26. 5. 2022, současně s oznámením o zesplatnění úvěru. V souladu se smlouvou byla žalovaná povinna uhradit žalobci náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč za každou upomínku. Žalovaná byla v dobu podání žaloby v prodlení s úhradou částky 11 606 Kč, kdy tato částka se skládá z neuhrazených dlužných splátek ve výši 4 500 Kč a zesplatněné části jistiny 7 106 Kč. Dluh na splátkách ke dni zesplatnění činil 4 500 Kč, kdy tyto splátky se skládají z dlužných úroků ve výši 526 Kč a dluhu na jistině ve výši 3 974 Kč, tedy celková dlužná jistina ke dni žaloby činí 7 106 Kč, dále 3 974 Kč, což v součtu činí částku 11 080 Kč a na úrocích 526 Kč. Ke dni podání žaloby je tedy zřejmé, že na jistinu nebyla ke dni zesplatnění splacena částka 11 080 Kč. Ve smlouvě bylo ujednáno, že roční zápůjční úroková sazba bude činit 21,55 %, s ohledem na zesplatnění úvěru vznikla žalované rovněž povinnost k úhradě smluvního úroku z neuhrazené jistiny ve výši 7 106 Kč, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění do úplného zaplacení. Žalovaná je tedy v prodlení s úhradou částky 11 606 Kč, když tato částka se skládá ze shora uvedených neuhrazených dlužných splátek ve výši 4 500 Kč a zesplatněné jistiny 7 106 Kč. Žalobce v souladu se smlouvou zesplatnil úvěr ke dni 26. 5. 2022, kdy zesplatněná část jistiny činila 7 106 Kč, dluh na splátkách ke dni zesplatnění činil 4 500 Kč, kdy tyto splátky se skládají z dlužných úroků ve výši 526 Kč a dluhu na jistině ve výši 3 974 Kč, když celková dlužná jistina ke dni žaloby činí 7 106 Kč, dále 3 974 Kč, což v součtu činí na jistině 11 080 Kč a na úrocích 526 Kč. Je tedy zřejmé, že na jistinu nebyla ke dni zesplatnění úvěru uhrazena částka 11 080 Kč. Ve smlouvě bylo ujednáno, že pro případ prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru je povinna žalobci uhradit žalovaná smluvní pokutu ve výši 499 Kč s omezením jeho uplatnění do okamžiku, kdy se úvěr žalované stane splatným. Ježto se žalovaná do okamžiku zesplatnění úvěru ve shora uvedené datum dostala do prodlení se 6 splátkami, vznikl žalobci nárok na úhradu 6 smluvních pokut splatných okamžikem prodlení žalované se zaplacením jednotlivé měsíční splátky, tedy den následujícím po 20. dni splatnosti příslušné splátky. Z toho žalobce odvodil z titulu smluvních pokut dluh žalované za 6 těchto splátek, tedy 2 994 Kč. Dále vznikl žalobci dluh na smluvní pokutě 0,1 % denně ode dne zesplatnění, tedy smluvní pokuta 0,1 % denně z neuhrazených splátek dle textu smlouvy. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 11 606 Kč a to od 27. 5. 2022 do 10. 7. 2022, tedy částku 522 Kč.

3. Žalovaná namítla rozpor smlouvy s dobrými mravy a navrhla „zrušení smlouvy o úvěru“ z důvodu hrubého nepoměru vzájemného plnění a kvalifikovala uzavřenou smlouvu v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, kdy měla uběhnout lhůta pro vymáhání. Posléze žalovaná namítla vyslovení neplatnosti uzavřené smlouvy. Žalovaná uvedla, že byla při uzavírání smlouvy chybně poučena a domnívala se, že se jedná o úvěr spotřebitelský, nebyla správně prověřena její úvěruschopnost.

4. Z textu uzavřené smlouvy, o kterou v řízení běží a která byla uzavřena mezi účastníky dne , datum, , podepsána nesporně oběma smluvními stranami, soud zjistil, že tato smlouva je nazvána jako „Smlouva o podnikatelském úvěru“, v rubrice specifikace úvěru je uvedeno podnikatelský úvěr nepřímý a v rubrice účel úvěru je výslovně napsáno podnikání. V článku IX./4 je výslovně uvedeno, že zákazník se seznámil s úvěrovými podmínkami a v článku XII./3 zákazník výslovně prohlašuje, že je mu známá běžná úroková sazba poskytovaná bankami, kdy úrok sjednaný v této smlouvě považuje za přiměřený a zákazník se zavazuje v tomto článku, že se nebude domáhat zrušení smlouvy o úvěru z důvodu nepoměru vzájemného plnění. Z úvěrových podmínek připojených ke smlouvě, z týchž o nichž žalovaná prohlásila ve smlouvě, že je s nimi seznámena se výslovně skrze celý text uvádí, že se jedná o úvěr pro účely podnikání, tedy podnikatelský úvěr.

5. Ježto žalovaná během řízení část nároku v rozsahu 1 400 Kč uznala, soud rozhodl částečným rozsudkem pro uznání o této částce, neboť tak je soudu dovoleno skrze ustanovení § 152 odst. 2 alinea první o.s.ř. a § 153a odst. 1 o.s.ř.

6. Soud vycházel nejprve z ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku ve znění zákona č. 89/2012 Sb., kde je uvedeno, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Takto vznikl závazkový právní vztah obecně upravený ust. § 1721 téhož obč. zák., kde je uvedeno, že ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

7. Vzhledem k námitce žalované, že byla špatně poučena a že režim úvěru spadá do režimu zákona č. 257/2016 Sb., soud tuto kvalifikaci vyloučil, neboť nesplňuje podmínky § 419 občanského zákoníku, kde je spotřebitel definován jako každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Žalovaná se ve smlouvě výslovně hlásila k tomu, že je podnikatelkou, byla takto registrována i ve veřejných rejstřících, a proto soud obecně použil ustanovení § 5 odst. 1 občanského zákoníku, kde je uvedeno, že kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži, žalovaná vystupovala v kontraktu tedy jako podnikatelka, u které platí zákonný předpoklad povinné bdělosti (vigilantibus…), na žalovanou se tedy nevztahují příslušná ochranná ustanovení zákona občanského účinná pro ochranu spotřebitele, rovněž se na režim smlouvy nevztahuje režim spotřebitelského úvěru. Soud míní, že vzhledem k obvyklosti úroku i sankcí se nejedná o hrubý nepoměr plnění tak, jak je má na mysli ustanovení § 1793 občanského zákoníku, neboť se zde nejedná o hrubý nepoměr plnění, úroky a sankce jsou ve smlouvě v době a čase obvyklé. Uzavřenou smlouvu mezi podnikateli soud považuje za platnou, neporušující dobré mravy a vrchovatě naplňující princip smluvní volnosti účastníků. Žalobce rovněž oprávněně požaduje náhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky, tedy po 100 Kč za upomínku. Všechny nároky žalobce soud považuje za oprávněné.

8. Pokud se týče požadovaného úroku, tento soud považuje za běžný, a žalovaná s výší tohoto úroku i se sankcemi výslovně srozuměna a zavázána, že tyto nebude namítat.

9. Pokud mezi účastníky byla sjednána smluvní pokuta, soud podřadil situaci pod ustanovení § 2048 věta první obč. zák., kde je uvedeno, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

10. Ježto je žalovaná s placením svého dluhu v prodlení, soud podřadil situaci pod ust. § 1970 téhož. obč. zák. kde je uvedeno, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, oním nařízením vlády je právní předpis č. 142/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

11. Žalobce doložil veškeré tvrzené skutečnosti listinnými důkazy a soud žalobu posoudil jako oprávněnou.

12. Žalobce se stal takto zcela úspěšným, a proto mu přísluší náhrada nákladů řízení proti žalované, která ve věci úspěšná nebyla. Jako účelně vynaložené náklady soud posoudil zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 6 110,50 Kč, které se skládají z částky 1 270,50 Kč podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., což obnáší 2,5 úkonu právní pomoci po 300 Kč, jimž jsou 1x převzetí, příprava, půlúkon předžalobní výzva, 1 úkon sepis žaloby, k tomuto přísluší 21 % DPH, a 3x režijní paušál ke každému úkonu po 100 Kč, k tomuto paušálu přísluší 21 % DPH, tedy 63 Kč, a dále náklady zastoupení ve výši 4 840 Kč z punkta žalované částky dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., kdy jeden úkon právní pomoci činí 1 740 Kč z punkta, k tomuto přísluší 21 % DPH, tedy 365,40 Kč, 1 režijní paušál po 300 Kč podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, k němu 21 % DPH, tedy 63 Kč, a po částečném rozhodnutí rozsudku pro uznání, kdy částka 1 400 Kč byla uznána 1 úkon po 1 660 Kč z punkta (§ 7 téže vyhlášky) za vyjádření ze dne 12. 5. 2023, tedy 1 660 Kč + 21 % DPH (348,60 Kč), 1 režijní paušál s DPH stejně jako předchozí 300 Kč + 63 Kč, náklady řízení činí dohromady částku 6 910,50 Kč, tuto částku soud po právu přiznal.