11 C 58/2019

Rubrum

Procesní aktivita stran Zejména ve sporných řízeních musí soudce vždy přenášet odpovědnost za dostatečné objasnění skutkového stavu a procesní aktivitu na účastníky, pročež soudce nesmí v žádném případě plnit povinnost tvrzení za účastníky či si tvrzení domýšlet podle toho, co vyjde v řízení najevo.

Výrok

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kolumberem, Ph.D., ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalované] 2. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného] oba zastoupeni advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] pro zaplacení [částka] s příslušenstvím a smluvní pokuty v částce [částka] a v částce [částka]

Odůvodnění

I. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná 1) je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. III. Žalovaná 1) je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. IV. Žalovaný 2) je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. V. Žalovaná 1) je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu ve [obec] 52 % nákladů řízení, tedy částku ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. VI. Žalovaný 2) je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu ve [obec] 48 % nákladů řízení, tedy částku ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně proti žalovaným domáhala zaplacení částky [částka] a proti první žalované zaplacení částky [částka], obé spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že s první žalovanou uzavřela dne [datum] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl závazek první žalované dodat žalobkyni zařízení označené jako MS [číslo] pro regeneraci použitých olejů, vzniklých v průmyslu, dolech, elektrárnách, dopravě apod. (dále jen„ zařízení“), za kupní cenu [částka] bez DPH. První žalovaná se zavázala předat bezvadné zařízení žalobkyni nejpozději do [datum], což však neučinila, neboť zařízení bylo předáno nezpůsobilé k provozu deklarovanému v kupní smlouvě. Dohodou uzavřenou mezi žalobkyní a první žalovanou dne [datum] se první žalovaná zavázala k provedení nápravy spočívající v provedení nezbytných oprav tak, aby mohlo být zařízení používáno kupujícím ve lhůtě do [datum]. První žalovaná svou povinnost nesplnila a místo toho opravila zařízení až ke dni [datum]. Pro případ prodlení první žalované s odstraněním vad byla mezi účastníky sjednána jednorázová smluvní pokuta ve výši [částka] a dále při prodlení nad stanovené datum [datum], smluvní pokuta ve výši 0,01 % z celkové sjednané kupní ceny zařízení za každý den prodlení s jeho předáním. Žalobkyně tedy za 242 dní prodlení za období od [datum] do [datum] požaduje smluvní poutu spočívající v částce [částka]. V souvislosti s nemožností užívat zařízení s provozním výkonem deklarovaným v uzavřené kupní smlouvě vznikla žalobkyni škoda v podobě ušlého zisku za období ode dne [datum], kdy byl sepsán původní předávací protokol, do [datum]. Ačkoli škoda žalobkyně v podobě ušlého zisku činí za období tří let před provedenou opravou částku [částka], požaduje žalobkyně tuto škodu pouze za období 1,5 roku před provedenou opravou, a to v poloviční výši [částka]. Druhý žalovaný jako jednatel první žalované poskytl žalobkyni ručitelský závazek na výše uvedenou smluvní pokutu ve výši [částka] a náhradu škody v podobě ušlého zisku vyplývající z dohody o odstranění vad ze dne [datum] Ani jeden ze žalovaných však i přes výzvy žalobkyně neuhradili z žalovaných částek [částka], [částka] a [částka] ničeho.

2. První žalovaná ani druhý žalovaný nárok uplatněný v žalobě neuznali, ačkoliv nerozporovali, že mezi žalobkyní a prvou žalovanou byla uzavřena kupní smlouva na dodávku předmětného zařízení. Poukázali na to, že zařízení bylo dodáno do provozovny žalobkyně v termínu uvedeném v kupní smlouvě s upozorněním, že zařízení pochází z větší části z Číny, což jednatel žalobkyně přijal kladně. Pokud jde o účel využití zařízení, žalobkyně toto zařízení chtěla primárně používat pro vyvedení výkonu fotovoltaické elektrárny, nikoli k regeneraci odpadních olejů. Před dokončením a předáním zařízení předávacím protokolem ze dne [datum] a prohlášením o shodě ze dne [datum], bylo na výslovné přání jednatele žalobkyně zařízení předáno s tím, že revize elektro zařízení bude provedena až po jeho připojení na fotovoltaiku. Připojení provedla žalovaným neznámá společnost, která měla doplnit připravenou dokumentaci elektro a provést finální revizní zprávu, což však neučinila. Pokud se jedná o opravu zařízení, tu žalobkyně žádala až po více než třech letech objednávkou ze dne [datum], kdy bylo zařízení již 2 roky po záruce. K jednání o zprovoznění a uvedení zařízení do provozu dle platné legislativy byl žalobkyní pověřen pracovník Ing. [jméno] [příjmení], s nímž druhý žalovaný jednal a pod jehož hrubým nátlakem přistoupil k podpisu Dohody o odstranění vad ze dne [datum] (dále též„ Dohoda“). Druhý žalovaný odmítá, že by podepsal předmětnou Dohodu dobrovolně, když Ing. [anonymizováno] mu hrozil podáním trestní oznámení, neprovede-li žalovaný úpravy zařízení z vlastních prostředků tak, aby toto odpovídalo české legislativě. Žalovaní nesouhlasili ani s vypracováním znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], který si žalobkyně nechala vypracovat ihned po podpisu Dohody k termínu [datum], aniž by byl žalovaným posudek předložen alespoň k nahlédnutí. Jednání žalobkyně žalovaní požadují za účelové vedené zlým úmyslem proti žalovaným, proti kterým se již v té době připravovala vést soudní spor. Žalovaní jsou rovněž přesvědčeni, že za časovou prodlevu s předáním zařízení po termínu ukončení prací dle Dohody může žalobkyně, neboť dělala vše pro to, aby zařízení bylo předáno až po stanoveném termínu, když záměrně vyzvala první žalovanou ke spolupráci se společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba] na úpravách zařízení, čímž došlo k pozdržení prací a překročení termínu o více než 7 měsíců.

3. Zhodnocením provedených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemných souvislostech a s přihlédnutím ke všem okolnostem, které v řízení vyšly najevo, dospěl soud k těmto zjištěním a závěrům o skutkovém stavu.

4. Z kupní smlouvy ze dne [datum] (dále jen„ kupní smlouva“) soud zjistil, že [právnická osoba] (prodávající) se zavázala [právnická osoba] (kupující), dodat zařízení označené jako MS [číslo], pro regeneraci použitých olejů, vzniklých v průmyslu, dolech, elektrárnách dopravě apod. za kupní cenu [částka] (bez DPH). Prodávající se rovněž zavázal předat kupujícímu informace o celém technologickém procesu, manuály k zařízení, údaje o typech chemických přísad, poměrech jejich použití a specifických postupech při práci s nimi, dále sdělit ob jednateli informace o dalších technologických otázkách, technice, údržbě a dalších aspektech, které by měly být kupujícímu známy. V článku II. kupní smlouvy smluvní strany dohodly, že splněním dodávky bude započato dne [datum] a zařízení bude řádně a celé předáno nejpozději dne [datum]. Z článku III. kupní smlouvy plyne, že zařízení bude předáno kupujícímu v budově na pozemku p. č. St. [číslo] v katastrálním území Cheb, na adrese [adresa], protokolárním předáním. V protokolu o předání zařízení se uvede datum předání zařízení, případně odchylky od technické dokumentace a případné zjevné vady zařízení. Z článku V. bodu 5.2 kupní smlouvy plyne, že po předání a převzetí zařízení bez vad s prokázaným deklarovaným výkonem zařízení, podepíší zástupci obou stran přejímací protokol o kontrole a převzetí zařízení. Na základě předávacího protokolu vystaví prodávající fakturu závěrečného vyúčtování s doplatkem ceny. Dle článku VI. kupní smlouvy technickou dokumentaci zařízení obstará prodávající. V článku VIII. kupní smlouvy první žalovaná prohlásila, že předmět koupě bude mít vlastnosti (jakost) uvedené v přiložené technické (projektové) dokumentaci, v právních normách, které se na dodávané zařízení vztahují jako na celek nebo na jeho součásti a příslušenství, a to po dobu 12 kalendářních měsíců od předání díla, s výjimkou dodávek, na něž jejich výrobce poskytuje záruku kratší.

5. Z Dohody o odstranění vad dodaného zařízení označeného jako MS [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že ačkoli byl dne [datum] mezi prodávajícím a kupujícím podepsán protokol o předání zařízení do provozu s tím, že v bodě 7 tohoto protokolu je mimo jiné konstatováno, že předmět převzetí je prodávajícím přejímán bez závad a způsobilý k obvyklému používání, nebylo toto konstatování v souladu se skutečností, neboť zařízení nebylo ke dni podpisu Dohody způsobilé k provozu deklarovanému v kupní smlouvě uzavřené dne [datum]. Vzhledem k tomu, že ke dni [datum] bylo zařízení nefunkční a nebylo schopno provádět regeneraci použitých olejů, žalobkyně a žalovaná se dohodly na nápravě, spočívající v provedení bezplatných oprav a odstranění vad zařízení na náklady první žalované. Žalobkyní předložená Dohoda pak podrobně popisuje způsob, jakým má dojít k odstranění jednotlivých vad a v jakých termínech. Dále bylo zjištěno, že veškeré shora uvedené vady se první žalovaná zavázala odstranit nejpozději do [datum] s tím, že k tomuto termínu bude zařízení plně funkční, způsobilé k regeneraci použitých olejů, jak uvedeno v kupní smlouvě ze dne [datum] a bude schopno bezpečného a trvalého provozu dle platných zákonů, prováděcích vyhlášek a ČSN pro ČR na plný projektovaný kapacitní výkon. Smluvní strany se dohodly, že posouzení toho, zda je zařízení bez jakýchkoli vad, provede [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]. Žalovaná byla v článku III. Dohody dále poučena o tom, že po ní žalobkyně může požadovat smluvní pokutu ve výši [částka] v případě prodlení žalované s odstraněním veškerých vad nejpozději do [datum] a dále při prodlení nad stanovené datum předání smluvní pokutu 0,01 % z celkové sjednané ceny zařízení za každý den prodlení s jeho předáním. Druhý žalovaný se v bodě 3. téhož článku Dohody zavázal, že závazek první žalované zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši [částka] a náhradu škody v podobě ušlého zisku uhradí společně a nerozdílně s první žalovanou.

6. Žalobkyně dále předložila předávací protokol ze dne [datum] včetně sdělení Ing. [jméno] [příjmení] o ukončení opravy regeneračního zařízení MS [číslo] ze dne [datum], kterým byl jednatel žalobkyně [jméno] [příjmení] informován o tom, že opravy dle uzavřené Dohody ze dne [datum] byly ukončeny ke dni [datum]. Ke dni [datum] byla předána veškerá průvodní dokumentace k zařízení provoznímu zástupci žalobkyně panu [jméno] [příjmení]. Dále bylo zjištěno, že zařízení je od [datum] schopné provozu a splňuje jeho kapacitní možnosti za předpokladu dodržení technologických postupů a návodů k použití.

7. Z předžalobní výzvy první žalované ze dne [datum] včetně podací stvrzenky bylo zjištěno, že první žalovaná byla vyzvána advokátem žalobkyně k zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] a [částka], náhrady škody ve výši [částka] (bez DPH), náhrady nákladů spojených s vypracováním znaleckého posudku č. ZP [číslo] 2017 v částce [částka] ohledně posouzení funkčnosti zařízení a náhrady nákladů spojených s vypracováním dodatku [číslo] ke znaleckému posudku ve výši [částka] ohledně posouzení škody v podobě ušlého zisku.

8. Z předžalobní výzvy druhému žalovanému ze dne [datum] včetně podací stvrzenky bylo zjištěno, že druhý žalovaný byl vyzván advokátem žalobkyně k zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] a k zaplacení náhrady škody ve výši [částka] (bez DPH).

9. Žalobkyně nechala vypracovat Znalecký posudek č. ZP [číslo] 2017 ze dne [datum] včetně Dodatku [číslo] ze dne [datum], oba opatřeny znaleckou doložkou dle § 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) za účelem stanovení technického stavu zařízení včetně komentáře k úpravám, které měly zajistit používání zařízení na regeneraci průmyslových olejů a posouzení platnosti a správnosti dokumentace a dokladů předaných se zařízením vzhledem k platným právním předpisům a normám. Účelem výše uvedeného dodatku pak bylo posouzení a vyčíslení škody v podobě ušlého zisku neprovozováním uvedeného zařízení k datu [datum]. Dle znaleckého posudku doklady předané první žalovanou neodpovídají dokumentaci splňující podmínky pro zajištění bezpečného provozu a práce ve všech pracovních režimech při používání stroje, rovněž návod na obsluhu nesplňuje základní požadavky uvedené v NV č. 176/2003 Sb., stroj může při provozu ohrožovat bezpečnost. Z úvodní strany znaleckého posudku vyplývá, že doba, ke které byl posudek zpracován, odpovídá dni prohlídek stroje, kdy první prohlídka stroje byla učiněna [datum]. Dle dodatku ke znaleckému posudku činí předpokládaná škoda v podobě ušlého zisku vzniklá neuvedením zařízení do trvalého provozu pro období od [datum] do [datum] celkem [částka] (bez DPH), pro období od [datum] do [datum] celkem [částka] (bez DPH).

10. Z EC Prohlášení o shodě č.: [anonymizováno] [rok] ze dne [datum] opatřeného podpisem jednatele první žalované (dále jen„ Prohlášení o shodě“) soud zjistil, že první žalovaná podpisem této listiny prohlásila, že přijala veškerá opatření, kterými zabezpečuje shodu výrobku uvedeného typu s požadavky příslušných nařízení vlády podle zákona č. 22/1997 Sb. v platném znění, přičemž výrobek je zde označen jako Mobilní regenerační stanice, typ MS [číslo], sériové číslo B02- 2012, rok výroby 2012. Z prohlášení dále plyne, že výše zmíněné zařízení je bezpečné za normálních podmínek uvedených v návodu na obsluhu, že vyhovuje standardům a technickým podmínkám uvedeným v článku 7 Prohlášení o shodě a že uvedené zařízení splňuje parametry uvedené v technické dokumentaci a vyhovuje základním technickým požadavkům specifikovaným v článku 5 Prohlášení o shodě.

11. Zařízení MS [číslo] bylo předáno do provozu žalobkyni dne [datum] v sídle žalobkyně na adrese [adresa], což stvrdili svými podpisy jednak [jméno] [příjmení] v zastoupení za jednatele žalobkyně (přejímající) a jednak druhý žalovaný jako jednatel společnosti [právnická osoba] (předávající). Přejímající potvrdil, že byl přítomen při kontrole a převzetí zařízení MS [číslo], že předmět přejímá dle kupní smlouvy v nepoškozeném stavu, způsobilém k obvyklému používání, bez závad (prokázáno Protokolem o předání zařízení MS [číslo] do provozu ze dne [datum]).

12. Žalobkyně u první žalované objednala operativní odstraňování poruch na zařízení regenerační linky olejů [anonymizováno] [číslo] umístěné v objektu žalobkyně tak, aby byla možná dodávka zregenerovaného a vyčištěného oleje [právnická osoba], [IČO], v celkovém objemovém množství 25 400 litrů nejpozději do [datum] s tím, že veškeré technické a organizační záležitosti včetně odsouhlasení servisních zásahů – odstraňování poruch mají být projednávány s pověřenými zástupci žalobkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], předběžná cena má být stanovena dle odsouhlasené cenové kalkulace a servisních (montážních) listů pověřenými zástupci žalobkyně (prokázáno Objednávkou číslo. REG/1 ze dne [datum]).

13. Z e-mailové komunikace mezi první žalovanou a Ing. [jméno] [příjmení], dále druhým žalovaným a Ing. [jméno] [příjmení] a druhým žalovaným a jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení] z období od [datum] do [datum] (č. l. 51 - č. l. 57 spisu) soud zjistil, že jednání mezi těmito osobami v období od [datum] do [datum] nebyla vypjatá, druhý žalovaný oslovuje jednatele žalobkyně v e-mailu ze dne [datum]„ [příjmení] [jméno]“ a v přiloženém dopisu ze dne [datum] jednatele žalobkyně žádá o osobní schůzku, kde by jej chtěl osobně informovat o průběhu prací a možnosti jednání o prodloužení termínu dokončení úprav zařízení s ohledem na dlouhodobou rozepři se [právnická osoba] a nedostatek finančních prostředků na dokončení zařízení. Z téhož dopisu soud zjistil, že druhý žalovaný uvádí, že v minulosti došlo ze strany [právnická osoba] k dodání zařízení MS 10 000 na regeneraci průmyslových olejů, které nesplňovalo podmínky převzetí. Dodatkem o odstranění vad byla první žalovaná zavázána k dokončení celého zařízení v rámci platné legislativy.

14. Z e-mailové komunikace první žalované a Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že žalovaná se Ing. [anonymizováno] omlouvala za pozdní zaslání části zprávy TUV týkající se revize a úprav elektro na MS 10 000 a žádala jej, aby zajistil případného revizního technika, který by byl schopen dle zprávy provést úpravy a revize. Ing. [anonymizováno] po oslovení dvou odborných firem na provedení opravy sděluje, že o zakázku má zájem pouze 1 společnost, a to [právnická osoba], která si vyžádala podklady pro zpracování cenové nabídky a se kterou žalovaná poté zahájila spolupráci. Termín předání byl stanoven [datum], e-mailem ze dne [datum], jehož kopie byla zaslána též Ing. [anonymizováno], první žalovaná u [právnická osoba] urgovala spolupráci (prokázáno e-maily ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], objednávkou ze dne 11. 9. včetně cenové kalkulace).

15. Ze sdělení [stát. instituce], odbor stavební, ze dne [datum] se podává, že stavební úřad udělil žalobkyni kolaudační souhlas s užíváním stavby, respektive následujících stavebních úprav – fotovoltaická elektrárna o výkonu 135 kW postavená na střeše objektu [adresa] na st. [parcelní číslo], k.ú. [obec], ulice [ulice] č.or. 44, [územní celek] + fotovoltaická elektrárna o výkonu 115 kW postavená na střeše objektu na st.p. [číslo] k.ú. [obec], [územní celek]. Z rozhodnutí téhož stavebního úřadu ze dne [datum] pak vyplývá změna ve způsobu užívání stavby, kterým byla žalobkyni povolena provozovna na zpracování olejů (mobilní regenerační stanice MS [číslo]). Z tabulky materiálové, energetické a finanční bilance zařízení MS [číslo] soud zjistil, že předpokládaný zisk při využití zařízení při výkonu 1/3 může činit [částka] ročně, při výkon 2/ [částka] ročně a při 100 % výkonu [částka] ročně.

16. Ze Záznamu z jednání ze dne [datum] a ze dne [datum] se podává, že jednání mezi účastníky ohledně opravy a zprovoznění zařízení probíhala již v průběhu října roku 2015, kdy druhý žalovaný se jako jednatel za první žalovanou zavázal k dodání dokumentace, zprovoznění zařízení a návrhu dodatku ke kupní smlouvě. Jednání ohledně dodatku ke kupní smlouvě dále pokračovala mezi Ing. [jméno] [příjmení] a první žalovanou v období od [datum] do [datum] prostřednictvím e-mailové a telefonické komunikace, kdy vyústila v podpis finální verze Dohody o odstranění vad dodaného zařízení označeného jako MS [číslo] ze dne [datum], která byla ze strany Ing. [anonymizováno] první žalované zaslaná bez určení termínu finálního odstranění veškerých vad s tím, že žalovaná posléze určila termín finálního odstranění veškerých vad na [datum]. Ing. [anonymizováno] první žalovanou opakovaně upomínal na neplnění termínů Dohody (prokázáno e-mailovou komunikací první žalované a Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], nedoplněnou nedatovanou Dohodou o odstranění vad dodaného zařízení označeného jako MS [číslo], výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení]).

17. Z e-mailu [jméno] [příjmení] adresovaného druhému žalovanému ze dne [datum] včetně výzvy Celního úřadu pro [územní celek] k doplnění podání soud zjistil, že vedoucí provozu – regenerace olejů [jméno] [příjmení] žádal dne [datum] druhého žalovaného o pomoc v souvislosti s doplněním žádosti na osvobození od spotřební daně u přijímání a užívání vybraných výrobků – regenerovaných odpadních olejů ve strojírenství.

18. Z přípisu jednatele žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že jednatel první žalované byl žádán o potvrzení zaslané Dohody o odstranění vad zařízení označeného jako MS [číslo] a Dodatku [číslo] ke Kupní smlouvě ze dne [datum] [právnická osoba] doplňkové destilační zařízení pro MS [číslo] do [datum] s tím, že po podpisu výše uvedených dokumentů bude možno zorganizovat demontáž a odvoz doplňkového destilačního zařízení MS [číslo] pro dokončení v provozovně první žalované s následnou instalací a uvedením do bezporuchového provozu ve společnosti žalobkyně. V reakci na tento přípis druhý žalovaný mimo jiné uvádí, že při podpisu kupní smlouvy bylo jednatele žalobkyně několikrát konstatováno, že zařízení není pořizováno jen na recyklaci olejů, ale proto, aby co nejdéle ohřívalo olej. Důvodem bylo, že žalobkyně tehdy instalovala fotovoltaickou elektrárnu a potřebovala vysoký odběr elektřiny denně, což zařízení umožňovalo, tudíž recyklace oleje nebyla podstatná.

19. Z e-mailu [jméno] [příjmení] ze dne [datum] adresovaného první žalované soud zjistil, že pan [příjmení] uvádí, že sběrnice zařízení je ucpaná, je tam cca 1,5 cm usazené špíny. Zařízení musel rozebrat a bude jej čistit, jinak by z něj tekl špinavý olej. Z e-mailu rovněž vyplývá, že pan [příjmení] se s Ing. [anonymizováno] domlouval na tom, že první žalovaná opětovně zaškolí obsluhu zařízení, z čehož má být proveden dle platných norem zápis o provedení školení a dále že v návodu na obsluhu nesouhlasí popisy ventilů a je třeba vyřešit další technické věci.

20. Z e-mailu Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že Ing. [anonymizováno] sděluje jednateli žalobkyně, druhému žalovanému a dalším kolegům, že se zúčastnil„ ověřovacího provozu“ jednotlivých technologických celků zařízení MS [číslo] – průběžného kontrolního dne, ve smyslu plnění„ Dohody o odstranění vad dodaného zařízení označeného jako MS [číslo] ze dne [datum] s tím, že v průběhu ověřovacího provozu byla zjištěna konstrukční závada na filtrační jednotce [číslo] [právnická osoba] zajišťují dílčí opravu na vnitřní technologické konstrukci – netěsnosti.

21. Z přípisu první žalované ze dne [datum] soud zjistil, že byl na základě vystavené objednávky na provedení opravy regenerační linky [anonymizováno] [číslo] ve dnech [datum] až [datum] proveden za účasti [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] servisní zásah na Regeneračním zařízení MS [číslo] [právnická osoba] [anonymizováno] [obec]. Zástupce první žalované doporučil převoz vzorků olejů do provozovny první žalované v [obec] k provedení identické zkoušky na zařízení firmy. Současně by došlo k převozu stejného množství oleje do prostor žalobkyně k provedení zkoušky. Tímto postupem se ověří, zda je zařízení funkční, případně zdali je olej nevhodný k regeneraci.

22. Z e-mailu Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud mimo jiné zjistil, že Ing. [anonymizováno] druhého žalovaného vyzývá k dodání kompletní projektové, průvodní, provozní, schvalovací dokumentace apod. k zařízení regenerační linky olejů MS [číslo], tak aby mohl být zahájen bezpečný provoz tohoto zařízení. V opačném případě [právnická osoba] zaznamenává výrazné finanční ztráty pro neschopnost uvést regenerační linku MS [číslo] do trvalého provozu a zvažuje podání trestní oznámení, v důsledku vystavení neoprávněných dokumentů [právnická osoba]

23. Z e-mailové komunikace druhého žalovaného a Ing. [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že druhý žalovaný informuje Ing. [anonymizováno] o průběhu oprav s tím, že s ohledem na nevyrovnané finanční závazky [právnická osoba] a s ohledem na čerpání dovolených ostatních účastníků (subdodavatelů) a legislativní záležitosti nabírají opravy na zpoždění. Z e-mailové komunikace mezi druhým žalovaným a [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že po sdělení připomínek druhému žalovanému k cenové nabídce k opravě závad zařízení ohledně toho, že je třeba začít s nejproblematičtějšími položkami – motory a hlavním vypínačem stroje, které by měly být objednány co nejdříve a jejichž dodací doba může při nepříznivých podmínkách (obzvláště v době prázdnin) být až 4 týdny, druhý žalovaný souhlasil a navrhl se započetím úprav dle uvážení [právnická osoba]. Předběžný termín doručení motorů byl stanoven nejpozději na [datum] E-mailem ze dne [datum] pak asistentka jednatele první žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] sděluje Ing. [anonymizováno], že ze [právnická osoba] se jim zatím nikdo neozval a že vzniklou situaci se bude první žalovaná snažit do konce týdne vyřešit.

24. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek pracoval u první žalované jako technik, působil na akcích montérů asi od roku 2002 do roku 2014, v současnosti u žalované nepracuje. Co se týká předmětného zařízení, asi tři roky po předání byl ze strany žalobkyně vznesen požadavek, aby„ mašinu nějakým způsobem oživili“, že nefunguje. Když na místo přijeli a zařízení rozdělali, zjistili, že zařízení je v dezolátním stavu, bylo celkem těžké přijít na závadu, která tam byla. [obec] vykazovaly známky opotřebení a nesprávného užívání, to bylo asi v roce 2015. Zařízení se začalo opravovat a uvádět do provozuschopného stavu. Svědek rovněž potvrdil, že se na podzim roku 2015 účastnil schůzky v [obec], kde byl vedle svědka i majitel žalobkyně [jméno] [příjmení], dále pan [příjmení] a jednatel první žalované pan [celé jméno žalovaného]. Na schůzce se řešilo, že zařízení nefunguje tak, jak má, pan [příjmení] tvrdě naléhal, že opravy budou probíhat v režii pana [celé jméno žalovaného] a [právnická osoba], jinak na ně podá trestní oznámení. Trestní oznámení se mělo týkat toho, že zařízení neodpovídá tomu, k čemu by mělo sloužit, že je špatně provedené a nefunkční. Vzájemné práce probíhaly v rámci dobrých vztahů, nešlo o záruční opravy, ale o kamarádské vztahy. Zařízení bylo pracovníky první žalované oživeno, byla tam však zásadnější porucha, došlo se na závadu způsobenou nedodržováním pracovních postupů a neodbornou obsluhou, což bylo svědkovi řečeno ze strany mechaniků pana [příjmení] a pana [příjmení]. Ze strany pana [příjmení] mu bylo řečeno, že hlavní závadou na zařízení byla prasklá sběrnice na uložení sběrných sítí. Ta když praskne, může se tak stát důsledkem nesprávné obsluhy. Pracovník žalobkyně pan [příjmení] byl zaškolen na začátku při předání zařízení jak má zařízení obsluhovat, jak jej má čistit, k tomu byl i písemný manuál. Pan [anonymizováno] řekl, že zařízení stejně takto nebudou používat, že tam budou ohřívat jen olej, což dle svědka lze, ale pokud se zařízení dlouhodobě používá jen na ohřev oleje, může dojít k jeho poruše. Svědek dále uvedl, že u jednání o uzavření Dohody o odstranění vad v roce 2016 ani u oprav v roce 2017 nejspíš nebyl, neví přesně, kdy odešel od první žalované, myslí, že před rokem 2017.

25. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek byl subdodavatelem první žalované, zahrnoval dodávky z Číny, opatřil liniovou dokumentaci, dodal elektročásti a spalovací komory zařízení. Druhý žalovaný jej před jednáním ve věci žádal, aby si vzpomněl, jak probíhaly věci ohledně zařízení, aby se podíval do počítače. Se zařízením byl problém hned na vstupu, při dodávce zařízení jej nebylo možné připojit na místo, které nebylo připraveno, tak bylo zařízení zprvu umístěno na náhradu deon, což ale nebylo vhodné, protože tam jiná firma dodávala elektroinstalaci do celé budovy. Systém řízení, který tam byl zpracován, aby spolupracoval s fotovoltaickou elektrárnou a řídicí systém byl signálově napojen na tuto FTV elektrárnu. Tento signál byl natažen prostřednictvím drátu, ten ale nebyl aktivní, pokud dal 20 %, takto bylo vidět, že to na naší straně funguje, signálně to tedy šlo. Stanice se měla tedy správně zachovat, že připíná a odpíná příslušné stupně elektrického topení oleje. V roce 2014 se na zařízení upravovaly signály v řídicím systému, Ing. [příjmení], zástupce [právnická osoba] dodával nebo garantoval doplnění regenerační stanice o rozvaděč, ve kterém byla plynulá regulace výkonu kvůli lepšímu výkonu FTV elektrárny. V březnu roku 2016 došlo ke změně programu v souvislosti s úpravou, kterou tam [právnická osoba] v souvislosti se zdokonalením provedl. V roce 2017 nebo 2018 byl svědek ze strany druhého žalovaného požádán o pomoc s další opravou zařízení s tím, že na něho byl kladen tvrdý nátlak ze strany žalobkyně. [příjmení] sám u tohoto nátlaku nebyl, tuto informaci mu řekl pan [celé jméno žalovaného]. Z jeho hlediska to byla zakázka příjemná, jednání, kterých se svědek účastnil jako technický expert, probíhala v přátelské atmosféře, po celou dobu dodávek v letech 2014 - 2016. Původně nic nenasvědčovalo tomu, že by byl na zařízení nějaký problém, ze strany zákazníka nebyla žádná reklamace, to přišlo až poté, co se na zařízení podrobněji podíval Ing. [anonymizováno], který seznal, a to měl pravdu, že část dodávky nesplňuje kritéria pro stroj. Motor byl čínský, vše kromě čísel bylo v čínštině, správně by to mělo být doplněno. Ing. [anonymizováno] je zkušený korektní technik, svědek proti jeho postupu neměl výhrady, jeho připomínky, ač nebyly pro první žalovanou příznivé, byly k věci. Svědek měl rovněž možnost seznámit se s vypracovaným znaleckým posudkem ze dne [datum], který je nepříznivý pro první žalovanou. Znalecký posudek je dle svědka korektní z hlediska věcných skutečností. Informace, které znalec dostal, řádně zpracoval, ne však všechny informace dostal. Posouzení napojení zařízení na další systémy je ve znaleckém posudku vynecháno, ale znalec zmínil, že tam to napojení je. Zařízení v roce 2012 bylo řádně odzkoušeno, ale na provizorní výkonové připojení. Svědek osobně na to dohlížel, vždy je první, kdo na zařízení sáhne po připojení. Zařízení fungovalo, bylo naplněno olejem, byl proveden ohřev, vysušení, běžela spalovací pec, zařízení bylo plně funkční, bylo možné jej dát do zkušebního provozu. Tato kontrola probíhala po telefonu, svědek osobu neviděl, osoba posílala podle jeho požadavku údaje o nevyužitém výkonu FTV elektrárny. Toto odzkoušení probíhalo jeden nebo dva dny předtím než byla provedena první archivace. Svědek dále uvedl, že listinu prohlášení o shodě vyhotovil na základě dodávky a subdodávky elektrické části, prohlášení definuje, že zařízení splňuje podmínky a komora je vybavena hořákem, který splňuje evropské předpisy, to v něm bylo výslovně uvedeno. Podmínkou je ale výchozí revize, tato nebyla uskutečněna. Svědek říkal, že se to má podepsat až po této revizi, nicméně mezi druhým žalovaným a jednatele žalobkyně bylo dohodnuto, že revize bude po trvalém připojení, neboť zařízení je výkonové, neumožňuje odpojení. Technicky tam důvod byl, právně je to nesprávné, z hlediska zákona by takový postup neměl být. Za revizní zprávu zodpovídá revizní technik, který je místně příslušný, je garantem. V tomto duchu pochybí, kdo podepíše, v tomto případě je to na straně pana [celé jméno žalovaného]. I odběratel byl jasně seznámen, že není revizní zpráva, upozornil jsem na to. Za dobu praxe připravil svědek těchto prohlášení o shodě asi desítky, spíše stovky, vždy je postup takový, že prohlášení připraví a předá k podpisu. Stav zařízení v roce 2015 dle svědka bylo nerovnoměrně opotřebené, ale rozhodně nebylo nepřiměřeně nebo nějak neobvykle, vypadalo, že se o něj žalobkyně starala. Z výpovědi svědka dále plyne, že zařízení jako celek ke dni předání bylo funkčně způsobilé k provozu, legislativně ne, protože nebyla revizní zpráva. Strojní část, reaktory, rám a filtrační jednotka byly z Číny, bez elektroinstalace, jednalo se jen o strojní práce. Svědek byl přítomen části jednání o revizní zprávě, z jednání vyplynulo, že revizní zprávu odběratel (žalobkyně) akceptuje po instalaci nového rozvaděče. Jednání probíhala ve velice přátelském duchu.

26. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] (dříve [příjmení]) soud zjistil, že svědkyně je dcerou druhého žalovaného a od roku 2015 též zaměstnankyní první žalované. Jako zaměstnankyně první žalované má přístup do datové schránky žalované s tím, že je seznámena s určitými dokumenty a jednáními týkajícími se řízení v rubrikované věci, proto byla překvapena výší žalované částky, neboť ve zprávách mezi účastníky figurovaly částky [částka] až [částka]. Svědkyně dále uvedla, že se účastnila několika jednání, kde byl přítomen Ing. [anonymizováno]. Hned jedno z prvních jednání bylo dost ostré, jednalo se tam o tom, jak žalobkyně není spokojená s prací první žalované, že má dát první žalovaná věci do pořádku, jinak bude na druhého žalovaného podáno trestní oznámení. Svědkyně dělala jako jediná zápisy z jednání, ty poslala jednateli žalobkyně, který uvedl, že zápis neodpovídá realitě. Zápis poslala rovněž Ing. [anonymizováno], který stejně tak uvedl, že není správný. Jak na schůzce, tak v zápisu z jednání se řešilo, že žalobkyně zařízení nechce provozovat, ale že jej chce prodat. Svědkyně dále uvedla, že s Ing. [anonymizováno] jednala několikrát, jak telefonicky, tak po e-mailu, Ing. [anonymizováno] jí poslal návrh Dohody, proběhla jednání, kde bylo sděleno, co bude jejím obsahem, bylo sděleno, že ručit bude druhý žalovaný, což druhý žalovaný odmítal, ale bylo mu ze strany Ing. [anonymizováno] řečeno, že buď to bude takto, tedy podepíše se Dohoda, nebo bude podáno trestní oznámení na oba žalované. S ohledem na negativní postoj žalovaných se o Dohodě nejednalo jen chvíli, původně se na první schůzce jednalo pouze o imaginární dohodu, o dodatku ke kupní smlouvě se začalo jednat asi v srpnu 2016, ručitelské prohlášení se vytáhlo až později. Telefonáty s Ing. [anonymizováno] před sepsáním finální verze Dohody trvaly průběžně měsíc, maximálně dva. Návrh potom přišel ještě před Vánocemi. Do návrhu Ing. [anonymizováno] dělali žalovaní úpravy jen v časech, co se týká smluvní pokuty, tam žádná úprava nebyla, je však možné, že změny prováděl druhý žalovaný bez vědomí svědkyně, neboť má také přístup k firemnímu e-mailu. Co se týče prací na opravě zařízení, spolupráce žalobkyně a žalovaných nejdříve probíhala v pořádku, pracovalo se, jezdilo se, žalobkyně byla spokojená, pak přišly nečekané události v podobě toho, že [právnická osoba] nepracovala, jak měla, musela být ze strany žalovaných opakovaně urgována, musely být posunuty termíny. Byly tam i další vnější vlivy, které měly vliv na to, že oprava zařízení nebyla včas dokončena, například shořela rozvodová skříň zařízení, musela být udělána znovu. Svědkyně se od Ing. [anonymizováno] dozvěděla, že jednatel společnosti [příjmení] [jméno] a jednatel žalobkyně mají úzké vztahy, že tam zkusí zavolat, ale že neví.

27. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek funguje u žalobkyně od ledna roku 2014 jako technický dozor, rozjíždí zařízení, která mají, chodí na kontroly jako zástupce provozovatele, sjednává revizní techniky a upozorňuje na nedostatky. Svědek byl v závěru roku 2014 požádán jednatele žalobkyně, aby se podíval na regenerační zařízení, neboť měla žalobkyně problém s tím ho nějakým způsobem provozovat. Po prostudování zařízení a dokumentace svědek zjistil, že k zařízení chybí legislativa, chybí revize elektrozařízení, revize tlakového zařízení, zkrátka revize vyhrazeného elektrického zařízení. Po bližším nastudování problému svědek zjistil následující nedostatky. K zařízení nebyla dodána dokumentace elektro, dokumentace k tlakovému zařízení, nebyla dokumentace ke konstrukcím a zařízení vykazovalo viditelné závady, byly tam čínské nanometry na měření tlaku, byly tam motory čínské provenience a další a další. Na zmiňované nedostatky pak svědek s druhým žalovaným vypracovali technickou zprávu, ve které se dohodli, že první žalovaná nedostatky opraví. Závad bylo docela dost, včetně těch legislativních. Bylo tam dodáno pouze prohlášení ke shodě, ale jen na část elektro, nebylo tam dodáno prohlášení ke shodě na celé funkční zařízení, v čemž spatřuje svědek veliký problém. Pokud je mu známo, distributor takového technologického zařízení musí dodržovat zákon č. 22/1997 Sb. a výrobky uvádět na trh v souladu s platnou legislativou. Svědek dále uvedl, že schůzek a jednání ohledně opravy zařízení bylo docela dost, vybavuje si, že druhý žalovaný měl v té době problémy ještě se [právnická osoba], dodělával tam nějakou linku nebo brzdnou stolici, a proto požádal žalobkyni o nějaké strpení, než to dá dohromady. Na jednání s druhým žalovaným si řekli problematiku, napsali zprávy, které se snažili plnit. Svědek si nepamatuje, že by v průběhu těchto jednání o uzavření Dohody někdo zmínil trestní oznámení, ani že by řešil s dcerou druhého žalovaného ručitelské prohlášení, pouze si pamatuje, že ve fázi, kdy se druhý žalovaný snažil opravy oddalovat nebo nechtěl nastoupit na práci, mu svědek napsal, že pokud nenastoupí, tak se žalobkyně obrátí na policii. Posléze na gremiální poradě žalobkyně se svědek dozvěděl, že žalobkyně chce vypracovat znalecký posudek a pokud první žalovaná nepřistoupí k opravám zařízení, tak přes znalecký posudek se podá trestní oznámení. Pak došlo k podepsání dohody a k podání trestní oznámení nedošlo. Pan [celé jméno žalovaného] začal jednat, začalo se demontáží tlakových nádob a s plněním Dohody, celá oprava trvala rok a 4 měsíce, od ledna roku 2017 do dubna roku 2018. Zařízení je dnes funkční, žalobkyně má k dispozici veškerou dokumentaci, byl sepsán předávací protokol. K předložené Dohodě ze dne [datum] svědek uvedl, že tuto navrhl druhý žalovaný a poslal ji svědkovi (Ing. [příjmení]), aby ji mohl konzultovat s vedením žalobkyně. Jednání o této Dohodě probíhala od listopadu roku 2016 do ledna roku 2017 Smluvní pokutu si tam napsal druhý žalovaný, celou tu Dohodu si napsal, i technickou specifikaci. Úplně první termín plnění byl březen 2016, což svědek považoval za nereálné. Z hlediska termínů nebyla Dohoda dodržena, zařízení mělo být schopno fungovat do srpna roku 2017, a úplně korektně fungovalo od dubna roku 2018. Problém vadného zařízení se řešil od roku 2015, nejdříve tam byl vyslán na opravu pan [příjmení], tomu se nepodařilo dát zařízení do provozuschopného stavu, nebyla dodána dokumentace, proto to nešlo. Dohoda nebyla termínově plněna od začátku, na což svědek druhého žalovaného opakovaně písemně upozorňoval. Svědek dále uvedl, že při uzavírání Dohody žádný nátlak na druhého žalovaného nečinil, Dohodu vzal a předal ji jednateli žalobkyně, na kterého se čekalo, neboť byl na dovolené. Poté Dohodu podepsal i druhý žalovaný a poslal ji svědkovi zpět, toto se řešilo korespondenčně. Svědek nebyl schopen říct, jak se v dohodě objevilo ručitelské prohlášení druhého žalovaného. Slibů od druhého žalovaného však bylo dost, tak je možné, že to jednatel žalobkyně požadoval. Co se týká jednání žalovaných se [právnická osoba], svědek uvedl, že v roce 2016 jej druhý žalovaný požádal, aby byla sehnána revizní firma. Svědek tehdy sehnal pana [jméno] [příjmení], což byl revizní technik tlakových nádob, který vypracoval revizní nález na celé tlakové zařízení, a pana [jméno] [příjmení], který byl revizní technik, který vypracoval revizní nález na elektro, kde vyspecifikoval závady, které bylo třeba odstranit. Pak uběhla nějaká doba, byla sepsána Dohoda a ze strany druhého žalovaného přišel e-mail, že nechtějí používat firmu ze [obec] a jestli by svědek nedoporučil někoho jiného. V tu dobu na revizní nález elektro byly schopné reagovat dvě firmy, a to [ulice] elektro a [anonymizována dvě slova]. Současně svědek upozornil druhého žalovaného, že je nutno se na ně obrátit a vést obchodní jednání samostatně, ne přes žalobkyni. Pak svědek zprostředkoval jednání s projektantem Ing. [příjmení], zástupcem [anonymizována dvě slova]. Zprovoznění Ing. [příjmení] i revizní nález tlakových nádob panem [příjmení] probíhalo mimo žalobkyni napřímo s první žalovanou, žalovaní si mohli pozvat, koho chtěli.

28. Pokud se jedná o další návrhy účastníků na doplnění dokazování, to jest návrh žalovaných na vyžádání požadavků na předložení legislativy žalobkyně k prokázání úmyslu, že měla žalobkyně v úmyslu prodávat recyklované oleje a že v minulosti prodala recyklovaný olej, jakož i návrh na provedení nového znaleckého posudku, soud tyto důkazní návrhy zamítl pro nadbytečnost, neboť již provedenými důkazy byl skutkový stav objasněn dostatečně spolehlivě na to, aby ve věci mohlo býti rozhodnuto a provádění dalších důkazů by bylo, s ohledem na právní hodnocení níže uvedené, v rozporu s principem hospodárnosti a rychlosti soudního řízení.

29. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že první žalovaná jako vlastník výše uvedeného zařízení převedla na žalobkyni kupní smlouvou ze dne [datum] vlastnické právo k předmětnému zařízení za kupní cenu [částka] (bez DPH). V kupní smlouvě uvedla, že na zařízení neváznou žádné právní ani faktické vady. Dne [datum] byla mezi účastníky na základě původní objednávky žalobkyně ze dne [datum] uzavřena Dohoda o odstranění vad dodaného zařízení do [datum], neboť zařízení nebylo způsobilé k provozu deklarovanému v kupní smlouvě, tj. provedení regenerace použitých olejů. Současně bylo sjednáno, že v případě nesplnění termínu může být po žalovaných vyžadována smluvní pokuta ve výši [částka] a náhrada škody v podobě ušlého zisku a po první žalované při prodlení nad stanovené datum předání smluvní pokuta ve výši 0,01 % z celkové sjednané ceny zařízení za každý den prodlení s jeho předáním. Žalobkyně nechala vypracovat znalecký posudek k posouzení funkce zařízení na regeneraci použitých průmyslových olejů včetně posouzení platnosti a správnosti dokumentace vzhledem k platným právním předpisům a dále dodatek [číslo] k tomu znaleckému posudku ke stanovení výše škody v podobě ušlého zisku. Dle tohoto znaleckého posudku byla zjištěna nezpůsobilost zařízení pro trvalý provoz, v důsledku které žalobkyni vznikla škoda v podobě ušlého zisku za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Dne [datum] vyzvala žalobkyně žalované k náhradě škody k zaplacení žalovaných částek [částka], [částka] a [částka].

30. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

31. Podle § 2913 odst. 1 o. z., poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

32. Podle § 2952 o. z., hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

33. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

34. Podle § 127a o. s. ř. jestliže znalecký posudek předložený účastníkem řízení má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem. Soud umožní znalci, kterého některá ze stran požádala o znalecký posudek, nahlédnout do spisu nebo mu jinak umožní seznámit se s informacemi potřebnými pro vypracování znaleckého posudku.

35. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že dne [datum] došlo k uzavření kupní smlouvy, jejímž předmětem byla koupě zařízení označeného jako MS [číslo] pro regeneraci použitých olejů. V průběhu používání se na zařízení vyskytly vady. Žalobkyně tyto vady reklamovala objednávkou ze dne [datum], tedy po uplynutí dvanáctiměsíční záruční doby, když z předávacího protokolu plyne, že zařízení bylo předáno dne [datum] v nepoškozeném stavu, způsobilém k obvyklému používání, bez závad. Následně byla mezi účastníky po několikaměsíčních jednáních uzavřena i písemná Dohoda o odstranění vad dodaného zařízení, přičemž v tomto případě byly ze strany první žalované uznány nedostatky zařízení jako oprávněné a bylo dohodnuto, že první žalovaná provede bezplatně a na vlastní náklady odstranění v Dohodě specifikovaných vad zařízení do [datum].

36. Soud se tedy při posouzení nároku žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty nejprve zabýval otázkou, zda Dohoda ze dne [datum] byla či nebyla podepsána pod nátlakem, když tato otázka byla mezi účastníky sporná.

37. Pokud jde o termín„ hrubý nátlak“ užité žalovanými v souvislosti s uzavřením Dohody ze dne [datum], zákon nic o nátlaku neříká. Z § 551 o. z. se podává, že nezbytným pojmovým předpokladem vzniku právního jednání je především vůle (svobodná vůle), jako psychický vztah jednajícího subjektu k zamýšlenému (chtěnému) následku. O svobodné právní jednání nejde, bylo-li toto jednání učiněno v důsledku přímého fyzického donucení (vis absoluta), což ovšem není případ posuzovaný v této věci. O svobodné právní jednání rovněž nejde, byl-li právní úkon učiněn v důsledku psychického donucení (nátlaku), tedy bezprávné výhrůžky (vis compulsiva); rozhodující je přitom působení bezprávné výhrůžky v době učinění právního jednání (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 135/2007 ze dne 26. 8. 2009). Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, podle kterého platí, že uzavřel-li některý z účastníků smlouvy smlouvu na základě psychického donucení, bylo jeho jednání postiženo nedostatkem svobody vůle, ať již se tak stalo pod nedovoleným nátlakem ze strany druhého účastníka smlouvy nebo třetí osoby. [příjmení] výhrůžka způsobila neplatnost právního úkonu, potažmo právního jednání, musí především jít o výhrůžku bezprávnou (protiprávní), tj. musí jí být vynucováno něco, co jí být vynucováno nesmí; výhrůžka může spočívat v tom, že je vyhrožováno něčím, co hrozící vůbec není oprávněn provést, nebo co sice oprávněn provést je, ale nesmí tím hrozit tak, aby někoho pohnul k určitému právnímu úkonu (např. že oznámí adresátův trestný čin, neučiní-li tento příslušný právní úkon). Přitom není třeba, aby cíl, který je sledován použitím bezprávné výhrůžky, byl sám protiprávní. Musí jít také o výhrůžku takového druhu a takové intenzity, aby podle okolností a povahy konkrétního případu u toho, vůči komu jí bylo použito, vzbudila důvodnou bázeň. Konečně musí být bezprávná výhrůžka adresována tomu, jehož právní úkon se vynucuje nebo osobám jemu blízkým (shodně srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. 12. 1998, sp. zn. 3 Cdon 1522/96, uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 2, ročník 1999, pod č. 12). Hrozí-li však někdo tím, co je oprávněn provést a čím je oprávněn hrozit za tím účelem, aby druhou stranu přiměl k určitému jednání, nejde o bezprávnou výhrůžku, ale o oprávněný nátlak, který nemůže být důvodem neplatnosti právního úkonu uzavřeného pod jeho vlivem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2007, sp. zn. 33 Odo 808/2005, jenž je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu České republiky). V daném případě zcela bezpochyby námitka žalovaných není důvodná, když z výslechu svědků [příjmení] [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] a provedených listinných důkazů (zejména e-mailové komunikace mezi jednatele žalované a Ing. [anonymizováno] předcházející uzavření Dohody, ze kterých by měl vyplývat nátlak žalobkyně, respektive Ing. [anonymizováno], na žalované), naopak bylo zjištěno, že jednání předcházející uzavření Dohody ze dne [datum] probíhala na velmi přátelské bázi, když první žalované byla ze strany žalobkyně poskytnuta možnost stanovit termíny oprav dle vlastního uvážení. Pokud jde o zmínku Ing. [anonymizováno], že by se měl v případě toho, že první žalovaná nenastoupí na opravy zařízení obrátit na policii, jedná se o tvrzení natolik nekonkrétní a nesouvisející s vypracováním návrhu Dohody, že v žalovaných nemohlo vzbudit důvodnou obavu, vždyť z jednotlivých e-mailů jednak před uzavřením dohody a jednak v průběhu plnění Dohody nevyplývá, že žalovaní by s uvedenými podmínkami nesouhlasili, naopak žalovaní se Ing. [anonymizováno] omlouvali za způsobené prodlení a žádali jej o trpělivost. Soud má za to, že jestliže objednávka žalobkyně na opravu zařízení byla učiněna dne [datum] a jestliže se dne [datum] všichni účastníci sešli v Obchodním Centru [obec] a pak po době delší než rok, tj. nejméně v listopadu až prosinci 2016 přešli k doladění detailů a podpisu Dohody, dále že u jednání bylo přítomno tolik osob a taktéž probíhala i prostřednictvím e-mailů a osobních dopisů, kteréžto měly dbát na to, aby byla vždy vyváženost práv a povinností na obou stranách, o tísni v daném případě nemůže být řeč. Soud přitom neměl důvod výpovědi svědků [příjmení] [příjmení] a Ing. [anonymizováno] nevěřit a vzal za jednoznačně prokázané, že podpis druhého žalovaného na listině ze dne [datum] je jeho pravým podpisem, který učinil dobrovolně. Co se týká Ing. [anonymizováno], toho Ing. [příjmení] ve své výpovědi označil za korektní osobu, odborníka, jehož připomínky ohledně vad zařízení byly zcela k věci, přičemž Ing. [příjmení] neměl důvod svou výpovědí žalovaným ublížit, když pracovně měl blíže k první žalované než k žalobkyni, neboť se jednalo o jednoho ze subdodavatelů první žalované. Pokud jde o výslech svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], soud jí neuvěřil, neboť svědkyně s ohledem na svůj vztah k žalovaným má zájem na tom, aby tento spor dopadl ve prospěch žalovaných. Je s podivem, jak se přesně výslech svědkyně shoduje s tvrzeními žalovaných v tomto sporu, přičemž se jedná už o dobu před 3 lety, kterou si svědkyně zcela bezpečně pamatuje. Ačkoli soud připouští, že svědkyní takto podrobně vypovězené skutečnosti mohou plynout z jejího přístupu do datové schránky první žalované, stále zůstávají nezhojena rozporná tvrzení, že žalobkyně se s první žalovanou údajně měla domlouvat na zaplacení částky kolem [částka] až [částka]. Kdyby tomu tak bylo a toto bylo obsahem datové schránky první žalované, žalovaní by tuto skutečnost soudu jistě předložili. Pro úplnost soud dodává, že ani ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] nelze dovodit, že by Dohoda ze dne [datum] byla uzavřena pod nátlakem, když svědek vypovídal o některých skutečnostech rozporně, kdy například nejprve uvedl, že vzájemné práce a opravy probíhaly v rámci dobrých vztahů účastníků oproti tomu, že zároveň uvedl, že Ing. [anonymizováno] na jednatele první žalované tvrdě naléhal a uváděl, že na něj podá trestní oznámení, dále že u žalované pracoval do roku 2014, ačkoliv po opakovaném dotazu soudu v rámci téže svědecké výpovědi uvedl, že od první žalované odcházel až o několik let později, avšak před rokem 2017 s tím, že u jednání o uzavření Dohody ani u oprav v roce 2017„ nejspíš“ nebyl.

38. S ohledem na to, že žalovaní soudu nedoložili spolu se svými podáními jediný důkaz, ze kterého by vyplývalo, že předmětná Dohoda by byla uzavřena pod nátlakem, nemohl toto soud dovodit, pročež musel dospět k závěru, že druhý žalovaný jak jako jednatel za první žalovanou, tak jako fyzická osoba, podepsal předmětnou listinu dobrovolně. Žalovaní původní podání ze dne [datum] a ze dne [datum] nedoplnili o další relevantní informace, které by byly s to vyvrátit tvrzení žalobkyně. Žalobkyně tímto rovněž prokázala, že ze strany druhého žalovaného došlo k dobrovolnému přistoupení k závazku první žalované co do smluvní pokutu spočívající v částce [částka] a co do náhrady škody v podobě ušlého zisku.

39. Pokud jde o námitky žalovaných ohledně toho, že za způsobené prodlení může žalobkyně, neboť to byl právě Ing. [anonymizováno], který žalovaným dohodl spolupráci se [právnická osoba], soud konstatuje, že spolupráci s jinou revizní společností na rozdíl od žalobkyně žalovaní sami vymiňovali.

40. Námitku žalovaných, že chování žalobkyně, která čekala na provedení oprav zařízení až do konce, aby pak mohla po žalovaných požadovat smluvní pokutu za prodlení, je nemorální, soud považuje rovněž za lichou, neboť žalovaná přece dle Dohody s opravami neměla přestat hned první den prodlení, vždyť smluvní pokuta sjednaná ve výši 0,01 % z kupní ceny zařízení za každý další den prodlení s předáním by pak ad absurdum postrádala smysl a nikdy by nemohla být uplatněna.

41. Ačkoliv žalovaní v podání ze dne [datum] označeném jako„ zpochybnění a námitky vůči znaleckému posudku č. ZP [číslo] 2017 Ing. [příjmení]“ a na jednání před soudem dne [datum] (lhůta k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů k jejich prokázání ve smyslu § 118a a § 118b odst. 1 o. s. ř. nebyla žalovanými při jednání dne [datum] vyžadována) navrhovali vypracování nového znaleckého posudku, z textace protokolu o jednání před soudem dne [datum] ani jiných podání žalovaných před tímto datem se nepodává zpochybnění znaleckého posudku Ing. [příjmení]. Z tohoto plyne, že žalovaní, ač poučeni dle § 118a a § 118b odst. 1 o. s. ř., že jsou povinni vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svou obranu, a označit a připojit důkazy k prokázání svých tvrzení, této zákonem stanovené možnosti plně nevyužili.

42. Soud má za to, že s ohledem na to, že žalovaní jsou v daném řízení právně zastoupeni, poučení soudu jim dané při jednání dne [datum] bylo dostatečně návodné a věcné, tak aby bylo žalovaným zřejmé. Žalovaní, poučeni o svých procesních povinnostech, se tedy v důkazní nouzi ocitli velice pravděpodobně kvůli vlastní procesní neodpovědnosti. Následná nečinnost poučených žalovaných (nebo i opožděná aktivita podáním ze dne [datum] a na jednání před soudem dne [datum]) tak musí být postižena neúspěchem ve věci pro neunesení důkazního břemene. Zejména v řízeních sporných, upravených občanským soudním řádem, soudce musí vždy přenášet odpovědnost za dostatečné objasnění skutkového stavu a procesní aktivitu na účastníky, aby si uvědomili, že mají tvrdit ještě další skutečnosti, chtějí-li být ve věci úspěšní. Nesmí v žádném případě plnit povinnost tvrzení za účastníky, dokonce si tvrzení domýšlet podle toho, co vyjde v řízení najevo. To by bylo v rozporu se zásadou rovnosti stran (srov. JIRSA, Jaromír a kol., Občanské soudní řízení (soudcovský komentář), Kniha II. § 79-180 občanského soudního řádu, [obec], HBT, 2014, s. 262). Poučovací povinnost o procesních právech a povinnostech účastníků (§ 5 o. s. ř.) nelze chápat jako bezbřehou. Judikatura Ústavního soudu je dlouhodobě ustálena na závěru, že poučovací povinnost soudu nelze zároveň chápat jako informování stran sporu o všech možných a nezbytných předpokladech směřujících k úspěchu v řízení – takový postup by byl v rozporu se zásadou kontradiktornosti řízení a principem rovnosti účastníků. Soud by tím navíc nahrazoval činnost právních zástupců, které si strany mohou sjednat právě proto, aby jim pomáhali, poskytovali odborné rady a poučovali je o jejich možnostech v soudním řízení (srov. usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 31. 8. 2018, sp. zn. IV. ÚS 533/18).

43. Postup, kdy by žalobkyně nevyužila práv, jež jí zákon přiznává (nezadala znalecký posudek ohledně tvrzené nezpůsobilosti zařízení a výše škody k případnému vedení sporu proti žalovaným), by byl v rozporu s obecným právním principem„ vigilantibus iura scripta sunt“ (bdělým náležejí práva) a rovněž tedy nelze klást k tíži žalobkyně, že si uvedený znalecký posudek nechala pro své potřeby zpracovat. Toto žalobkyně učinila již v lednu roku 2017, nikoliv až po podpisu Dohody o odstranění vad, jak tvrdí žalovaní, když z úvodní strany znaleckého posudku vyplývá, že doba, ke které byl posudek zpracován, odpovídá dni prohlídek stroje, kdy první prohlídka stroje byla učiněna již [datum].

44. Nárok žalobkyně na zaplacení náhrady škody spočívající v ušlém zisku posoudil soud podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném po [datum] (ke dni objednávky na odstranění vad ze dne [datum], které měly být odstraněny do [datum]), a dospěl k závěru, že první žalovaná odpovídá žalobkyni za způsobenou škodu podle § 2913 odst. 1 o. z., jednání je přičitatelné první žalované, žalobkyni vznikla škoda ve výši stanovené znaleckým posudkem.

45. Soud dospěl k závěru v základní otázce sporu týkající se odpovědnosti první žalované za škodu vzniklou žalobkyni nemožností používat zařízení k účelu v souladu s kupní smlouvou ze dne [datum]. Po provedeném dokazování nemá soud pochybnost o existenci vzniku škody, o porušení právní povinnosti první žalovanou při dodání zařízení a o příčinné souvislosti mezi nimi. V otázce příčinné souvislosti nepochybně šlo o otázku odbornou, kterou bylo třeba řešit za pomoci znalce. Znalec [příjmení] [příjmení] ve svých posudcích tuto otázku zodpověděl kladně, když shodně se svědky [příjmení] [příjmení] a Ing. [příjmení] odůvodnili existenci vad zařízení. Závěry znaleckého posudku byly v souladu s ostatními výsledky řízení, zejména výpovědí Ing. [příjmení], Ing. [anonymizováno] a pana [příjmení] zejména ve spojení s podpisem listiny ze dne [datum] o provedeném servisním zásahu z října 2015, listinou o provedeném Prohlášení o shodě a znaleckým posudkem. Tento závěr potvrzuje i okolnost, že druhý žalovaný jak podpisem Dohody, tak e-mailem adresovaným jednateli žalobkyně uznal, že na zařízení byly vady. Námitku týkající se údajných neodborných zásahů ze strany žalobkyně v roce 2015 vyvrátil sám žalovaný předloženým listinným důkazem – přípisem ze dne [datum] o servisním zásahu, ze kterého vyplývá, že servisní zásah vedl a další postup doporučil zástupce první žalované pan [jméno] [příjmení]. V Prohlášení o shodě jednatel první žalované nepravdivě uvedl, že zařízení je ve shodě s národními i mezinárodními požadavky specifikovanými v českých i mezinárodních předpisech a je ve shodě s požadavky českých a evropských standardů. Žalobkyně v řízení prokázala, že jí minimálně od data objednávky (tj. [datum]), kterou, sic po záruce, uplatnila odstranění vad dodaného zařízení, vznikla škoda v podobě ušlého zisku, když za období od [datum] do [datum] se majetek žalobkyně mohl zvětšit o částku [částka]. Soud považoval i druh i rozsah vad uvedených znalcem [příjmení] [příjmení] za správný, znalec má potřebnou kvalifikaci, vykonal obhlídku zařízení, znalecký posudek byl opatřen doložkou ve smyslu § 127a o. s. ř. a neobsahuje nesprávnosti ani rozpor s jiným posudkem. Soud též vycházel z Dodatku [číslo] k tomuto znaleckému posudku při specifikaci ušlého zisku.

46. Co se týká tvrzení žalovaných, že žalobkyně neprokázala, že chtěla od počátku zařízení využívat k regeneraci použitých olejů, soud tomuto tvrzení žalovaných doloženého e-mailem ze dne [datum] a výzvou celního úřadu k doplnění žádosti na osvobození od spotřební daně u přijímání a užívání regenerovaných odpadních olejů ve strojírenství, nemohl přisvědčit, když vyřízení povolení pro využití zařízení k tomuto účelu vyplývá z kolaudačního souhlasu, který byl udělen již dne [datum] a z rozhodnutí stavebního úřadu ze dne [datum], kterým byla povolena provozovna určená k předmětné činnosti – zpracování olejů prostřednictvím mobilní regenerační stanice MS [číslo]. Pro úplnost soud dodává, že vyřízením žádosti ohledně daňového zvýhodnění by ušlý zisk žalobkyně mohl být ještě vyšší, než je avizováno v dodatku znaleckého posudku, stejně tak stran tabulky předpokládaného ušlého zisku, kterou žalovaní rozporovali, soud uvádí, že tato je pouze orientační a pro přesnou výši náhrady škody soud vycházel z výpočtu znalce [příjmení] [příjmení], kdy žalobkyní požadovaná škoda pouze za poslední rok a půl před úplným odstraněním vad nepřijde soudu po uvážení jednotlivých okolností ve smyslu § 2955 o. z. s ohledem na historii smluvních vztahů mezi účastníky nepřiměřená, ba naopak.

47. Nebyly taktéž zjištěny žádné okolnosti, které by měly za následek zbavení se odpovědnosti první žalované ve smyslu § 2913 odst. 2 o. z. nebo by odůvodňovaly snížení náhrady škody dle § 2953 o. z., první žalovaná proto zodpovídá za škodu v plném rozsahu. Vzhledem k tomu, že žalovaní i v tomto směru zůstali zcela nečinní, soud dospěl k závěru, že žaloba na náhradu škody byla podána důvodně, a proto jí v celém rozsahu vyhověl, a to včetně příslušenství, které je požadováno v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, po dni následujícím, kdy došlo k prodlení žalovaných. Splatnost pohledávek za žalovanými přitom vyplývá z předžalobní výzvy odeslané oběma žalovaným dne [datum].

48. S ohledem na shora uvedené soud tedy uložil první žalované a druhému žalovanému v souladu s § 2915 o. z. povinnost nahradit společně a nerozdílně způsobenou škodu spočívající v ušlém zisku a smluvní pokutu ve výši [částka], tj. částku v celkové výši [částka] (výrok I.) a první žalované smluvní pokutu ve výši [částka].

49. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, vzniklo jí tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči 1. žalované právo na náhradu jí účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly účelně vynaložené náklady řízení ve výši [částka] Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] (část připadající na 1. žalovanou), odměny za zastupování advokátem ve výši [částka] (6,5× [částka] dle § 7 a § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen„ adv. tar.“), z hodnoty [částka] za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) adv. tar., sepis jednoduché předžalobní výzvy k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) adv. tar., sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar., písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar., 3× účast při jednání dle § 11 odst. 1 písm. g) adv. tar.), náhrady hotových výdajů ve výši [částka] (tj. 7× [částka] dle § 13 odst. 1 a 4 adv. tar. za sedm úkonů právní služby shora, to vše ×0,5, když se jednalo o společné úkony ve věci proti dvě žalovaným), cestovné [částka] (vozidlo [registrační značka] [anonymizována dvě slova] [číslo], vzdálenost 690 km, spotřeba 8,8 l na 100 km, palivo nafta dle vyhl. č. 333/2018 Sb., 2 cesty ve věci 2 žalovaných, tedy 2× 4 869,19 × 0,5), náhrady za promeškaný čas [částka] (tj. 14 × [částka] × 0,5 dle § 14 odst. 1 a 3 adv. tar. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši [částka] (21 % z přiznané odměny za zastupování a náhrad hotových výdajů) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení je 1. žalovaná povinna dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.

50. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, vzniklo jí tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči 2. žalovanému právo na náhradu jí účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly účelně vynaložené náklady řízení ve výši [částka] Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] (část připadající na 1. žalovanou), odměny za zastupování advokátem ve výši [částka] (6,5× [částka] dle § 7 a § 8 odst. 1 adv. tar. z hodnoty [částka] za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) adv. tar., sepis jednoduché předžalobní výzvy k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) adv. tar., sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar., písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar., 3× účast při jednání dle § 11 odst. 1 písm. g) adv. tar.), náhrady hotových výdajů ve výši [částka] (tj. 7× [částka] dle § 13 odst. 1 a 4 adv. tar. za sedm úkonů právní služby shora, to vše ×0,5, když se jednalo o společné úkony ve věci proti dvě žalovaným), cestovné [částka] (vozidlo reg. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo], vzdálenost 690 km, spotřeba 8,8 l na 100 km, palivo nafta dle vyhl. č. 333/2018 Sb., 2 cesty ve věci 2 žalovaných, tedy 2× 4 869,19 × 0,5), náhrady za promeškaný čas [částka] (tj. 14 × [částka] × 0,5 dle § 14 odst. 1 a 3 adv. tar. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši [částka] (21 % z přiznané odměny za zastupování a náhrad hotových výdajů) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení je 2. žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.

51. O povinnosti žalovaných zaplatit náklady státu bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy poměr mezi žalovanými činí 52 ku 48 (nárok [částka] u 1. žalované a [částka] u 2. žalovaného, tedy úhrnem [částka] – tato částka představuje hodnotu pro výpočet, nikoliv úhrn přiznaného plnění), pročež soud takto rozpočítal náklady státu dle usnesení Okresního soudu ve [obec] ze dne 11. 10. 2019, č. j. 11 C 58/2019-198, představující svědečné za výslech svědka [příjmení] [příjmení] na ústním jednání před soudem dne [datum] (výrok V. a VI.).

52. Lhůtu ke splnění uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.

Rubrum