14 C 136/2016

Rubrum

Investice a vypořádání spoluvlastnictví Pojištění nemovitosti není možno považovat za investici do nemovitosti, když je věcí uvážení vlastníka, zda svoji nemovitost pojistí či nikoli. Rovněž tak běžná údržba domu a zahrady, pokud nezvýšila standard ani hodnotu rodinného domu, nejsou investicemi, majícími za následek zhodnocení nemovitostí, které souvisejí se spoluvlastnictvím.

Výrok

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr.

I. Š. ve věci žalobců: a) J.V., narozený xxx bytem xxx, 541 01 Trutnov b) Mgr. J.V., narozený xxx bytem xxx, 541 01 Trutnov c)

V. V., narozený xxx bytem xxx, 541 01 Trutnov, zastoupený žalobcem a) jako obecným zmocněncem proti žalované: S.V., narozená xxx bytem xxx, 542 32 Úpice zastoupená opatrovníkem Městem Úpice, právně zastoupená advokátem JUDr. L.H. sídlem xxx, 541 01 Trutnov o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, zaplacení částky 586.019 Kč s příslušenstvím a ve věci vzájemné žaloby o zaplacení 68.467 Kč, takto:

Odůvodnění

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví účastníků ke stavební parcele č. xxx/4 o výměře 232 m2 – zastavěné ploše a nádvoří, jejíž součástí je stavba rodinného domu čp. xxx a k pozemkové parcele p. č. xxx o výměře 2099 m2 – zahradě, vše v obci a katastrálním území Úpice, zapsaným na listu vlastnictví č. xxx Katastrálního úřadu pro Královehradecký kraj, katastrální pracoviště Trutnov a tyto nemovitosti se přikazují do podílového spoluvlastnictví žalobců každému o velikosti podílu 1/3. II. Každý ze žalobců je povinen zaplatit žalované vypořádací podíl ve výši 276.666,70 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku 179.333,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. od 11. 10. 2015 do zaplacení, žalobci b) částku 44.833,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. od 11. 10. 2015 do zaplacení a žalobci c) částku 44.833,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. od 11. 10. 2015 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku. IV. Co do částky 317.019 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. od 12. 1. 2015 do zaplacení a co do úroku z prodlení z částky 269.000 Kč ve výši 8,05 % p. a. od 12. 1. 2015 do 10. 10. 2015 se žaloba žalobců zamítá. V. Vzájemná žaloba, kterou se žalovaná domáhá po žalovaných zaplacení částky 68.467 Kč, se zamítá. VI. Žalovaná je povinna nahradit každému ze žalobců náklady řízení ve výši 5.000 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku. VII. Každý ze žalobců je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově náklady řízení ve výši 967,25 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. VIII. Vůči žalované se České republice náhrada nákladů řízení ve výši 8.705,25 Kč nepřiznává. IX. O odměně a hotových výdajích ustanoveného zástupce žalované bude rozhodnuto samostatných usnesením.

Poučení

1. Žalobou doručenou soudu 1. 4. 2016 se žalobci domáhali zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků ke stavební parcele č. xxx/4 o výměře 232 m2 – zastavěné ploše a nádvoří, jejíž součástí je stavba rodinného domu čp. xxx a k pozemkové parcele p. č. xxx o výměře 2099 m2 – zahradě, vše v obci a katastrálním území Úpice, zapsaným na listu vlastnictví č. xxx Katastrálního úřadu pro Královehradecký kraj, katastrální pracoviště Trutnov. Žalobci navrhli, aby nemovitosti byly přikázány do jejich spoluvlastnictví a vypořádací podíl, který vyplatí žalované, byl snížen o částky, které vůči žalované uplatňují jako bezdůvodné obohacení. Podáním ze dne 19. 1. 2017 doručeným soudu 8. 2. 2017 žalobci upřesnili žalobu tak, že se domáhají zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, které navrhují přikázat do svého spoluvlastnictví s tím, že žalované vyplatí vypořádací podíl, a rovněž požadují samostatným výrokem, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jim částku 587.458 Kč za investice do nemovitosti a za plnění související s neplatnou kupní smlouvou ohledně nemovitosti. K odůvodnění žaloby žalobci uvedli, že účastníci jsou spoluvlastníky předmětných nemovitostí. Rozsudkem zdejšího soudu čj. 10 C 98/2010-137 ze dne 25. 6. 2013 ve znění rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové čj. 17 Co 497/2013-188 ze dne 24. 11. 2014 byla určena neplatnost kupní smlouvy, kterou žalovaná převedla svůj spoluvlastnický podíl na nemovitostech na žalobce a) a jeho manželku, matku a právní předchůdkyni žalobců b), c). Rozdělení nemovitostí není možné, žalovaná je omezena ve způsobilosti k právním úkonům, není schopna se o nemovitosti řádně starat a není schopna vyplatit žalobcům vypořádací podíl. Žalobci se o nemovitosti dlouhodobě starají a mají k dispozici finanční prostředky na vyplacení vypořádacího podílu žalované, proto navrhují, aby nemovitosti byly přikázány do jejich spoluvlastnictví. Na základě kupní smlouvy, která byla shledána soudem neplatnou, žalobci doplatili exekuce žalované ve výši 39.005 Kč, zaplatili za nájem bytu žalované v České Skalici 235.087 Kč, za inzerát se žádosti o pronájem bytu 200 Kč, za stěhování žalované 25.000 Kč a za vestavěné skříně v bytě 12.000 Kč. Za daň z převodu nemovitosti dle kupní smlouvy zaplatili 21.588 Kč, za poplatek za vklad do katastru nemovitostí a poplatky notáři zaplatili 712 Kč. Z titulu vrácení plnění z neplatné smlouvy se proto po žalované domáhají těchto částek. Žalobci vynaložili náklady na údržbu a renovaci nemovitostí a požadují polovinu těchto nákladů, tj. částku 11.462 Kč za pojištění, 2.114 Kč za daň, 625 Kč za revizi komínů, 10.628 Kč za vchodové dveře, 2.373 Kč za zateplení oken, 44.395 Kč za vyvložkování komína, 10.115 Kč za deratizaci, 3.155 Kč za kamna, 747 Kč za víko žumpy, 1.020 Kč za žebřík na půdě, 1.862 Kč za pletivo, 81.311 Kč za topenáře, 2.434 Kč za obklady, 26.710 Kč za stavební materiál (barvy, vodoinstalace, elektroinstalace, zámky) a 54.915 Kč za práce na zahradě. Proto celková částka požadovaná po žalované činí 587.458 Kč. Dopisem ze dne 6. 9. 2015 oslovili žalobci opatrovníka žalované s návrhem na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a se žádostí o vydání bezdůvodného obohacení, navrhli, aby bezdůvodné obohacení bylo započteno na vypořádací podíl žalované. Dopisem ze dne 21. 10. 2015 byl jejich návrhu odmítnut, proto se obrací se žalobou na soud.

2. Žalovaná původně nesouhlasila s tím, aby nemovitosti byly přikázány za vlastnictví žalobců a navrhovala rozdělení nemovitosti na bytové jednotky. Navrhla zamítnutí žaloby co do zaplacení částky 587.458 Kč, když vznesla námitku promlčení, namítla, že z titulu neplatné kupní smlouvy jí žádné prostředky nebyly vyplaceny a částky, které žalobci požadují jako investice do nemovitosti, byly vynaloženy na běžnou údržbu a nevedly ke zhodnocení nemovitosti. Žalovaná se z nemovitosti nikdy nechtěla vystěhovat, byla vystěhována žalobci, byt v České Skalici nikdy neužívala. Žalovaná se vzájemnou žalobou domáhala po žalobcích zaplacení částky 84.000 Kč za výlučné užívání nemovitosti žalobci za dobu od ledna 2014 do února 2015 (14 měsíců po 6.000 Kč měsíčně) s tím, že žalobci užívali nemovitosti ve větším rozsahu, než odpovídá jejich podílu.

3. Žalobci nesouhlasili s vypořádáním podílového spoluvlastnictví zřízením bytových jednotek s tím, že zákon předpokládá reálné rozdělení jen, je-li to možné. Je nutno přihlédnout k okolnostem případu, včetně okolností dalšího možného soužití účastníků v jednom domě. Žalovaná se není schopna o nemovitost starat, není schopna nést náklady na její údržbu. Zřízením bytových jednotek by nedošlo ke zrušení celého komplexu spoluvlastnictví, ale jen k jeho zmenšení o bytové jednotky s tím, že ohledně zbytku by spoluvlastnictví trvalo. Se vzájemnou žalobou žalobci nesouhlasí, neboť do rozhodnutí o neplatnosti kupní smlouvy užívali nemovitost jako výluční vlastníci, po právní moci rozsudku o neplatnosti žalovaná neprojevila zájem nemovitosti užívat a sami žalobci vyzvali jejího opatrovníka k převzetí klíčů.

4. V průběhu řízení žalovaná změnila své stanovisko co do způsobu vypořádání spoluvlastnictví a netrvala na reálném rozdělení nemovitosti zřízením bytových jednotek (viz čl. 172). Po vypracování znaleckého posudku znalce Ing. Ivo Petráše vzala žalovaná s ohledem na závěry znaleckého posudku vzájemnou žalobu co do částky 15.533 Kč zpět a setrvala na ní co do částky 68.467 Kč. Usnesením čj. 14 C 136/2016-222 ze dne 16. 5. 2018 bylo řízení o vzájemné žalobě co do částky 15.533 Kč zastaveno.

5. Podáním ze dne 14. 9. 2018 doručeným soudu 21. 9. 2018 a doplněným 12. 4. 2019 vzali žalobci žalobu zpět co do částky 1.439 Kč s příslušenstvím jako rozdílu mezi částkou 235.087 Kč (tj. částka požadovaná v žalobě za nájem bytu v České Skalici) a částkou 233.648 Kč (tj. částka, kterou žalobci nadále požadují za nájem bytu v České Skalici a za poplatky za vedení účtu, ze kterého byl nájem placen). Usnesením čj. 14 C 136/2016-277 ze dne 16. 4. 2019 bylo řízení o žalobě co do částky 1.439 Kč s úrokem z prodlení zastaveno. Žalobci se tak nadále domáhali zaplacení částky 586.019 Kč.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí - listu vlastnictví č. xxx Katastrálního úřadu pro Královehradecký kraj, katastrální pracoviště Trutnov bylo zjištěno, že účastníci jsou spoluvlastníky nemovitostí zde zapsaných, tj. stavební parcely č. xxx/4 o výměře 232 m2 – zastavěné plochy a nádvoří, jejíž součástí je stavba rodinného domu čp. xxx a pozemkové parcely p. č. xxx o výměře 2099 m2 – zahrady, vše v obci a katastrálním území Úpice o velikosti podílů žalované 1/2 a každého ze žalobců 2/12.

7. Z listiny o jmenování opatrovníka čj. 12 P 103/2010-185 ze dne 8. 7. 2015 bylo zjištěno, že žalovaná byla rozsudkem zdejšího soudu ze dne 18. 6. 2015 čj. 12 P 103/2010-182, který nabyl právní moci 25. 6. 2015, omezena ve svéprávnosti tak, že není způsobilá samostatně nakládat s majetkem převyšujícím 200 Kč, přijímat závazky v hodnotě převyšující 200 Kč a samostatně jednat s orgány veřejné moci. Opatrovníkem žalované je dle pravomocného rozhodnutí ze dne 18. 6. 2015 čj. 12 P 103/2010-182 Město Úpice.

8. Z přípisu žalobců ze dne 6. 9. 2015 adresovaného Městu Úpice jako opatrovníkovi žalované bylo zjištěno, že žalobci uplatňují vůči žalované vydání bezdůvodného obohacení za plnění zaplacená dle neplatné kupní smlouvy (částka 235.087 Kč vyplacená jako nájemné, daň z převodu nemovitosti ve výši 21.588 Kč a poplatek za vklad převodu do katastru ve výši 633 Kč, jakož i vyplacení zástavy ve výši 39.005 Kč) a dále požadují polovinu nákladů vynaložených v souvislosti s vystěhováním, opravami, údržbou, renovací nemovitostí v aktuální výši 278.748 Kč. Protože se domnívají, že situace žalované neumožňuje bezdůvodné obohacení v rozumné době vydat, navrhují zrušit a vypořádat podílové spoluvlastnictví a na vypořádací podíl započíst bezdůvodné obohacení. Žalobci uvedli, že svou nabídkou se cítí být vázáni do 10. 10. 2015.

9. Z přípisu ze dne 21. 10. 2015 adresovaného žalobci a) bylo zjištěno, že právní zástupce Města Úpice jako opatrovníka žalované sděluje žalobci a), že s návrhem shora nelze souhlasit a nebude vyplaceno tvrzené bezdůvodné obohacení, neboť na něj není právní nárok, žalovaná se bezdůvodně neobohatila. Žalovaná má k nemovitostem po rodičích citový vztah, pravidelně do nich dochází a nepřeje si podílové spoluvlastnictví vypořádat.

10. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 10 C 98/2010 bylo zjištěno, že žalobou doručenou soudu dne 29. 9. 2010 se žalovaná v tomto řízení v postavení žalobkyně domáhala proti žalobcům v postavení žalovaných určení, že je podílovou spoluvlastnicí s podílem 1/2 nemovitostí – budovy č. xxx na pozemku st. p. č. xxx/4, pozemku st. p. č. xxx/4 a pozemku p. č. xxx v obci a k. ú. Úpice, neboť kupní smlouva, kterou uzavřela se sestrou L.V. a jejím manželem ze dne 17. 10. 2017, je neplatná s ohledem na její duševní poruchu, pro kterou není schopna uzavírat smlouvy tohoto typu. Žalovaní s žalobou nesouhlasili s tím, že žalobkyně byla schopna kupní smlouvu uzavřít, soud neustanovil žalobkyni opatrovníka v dědickém řízení ani v exekučních řízeních. Ve věci byl ohledně žalované vypracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie. Rozsudkem zdejšího soudu čj. 10 C 98/2010-137 ze dne 23. 6. 2013 bylo určeno, že žalobkyně je se spoluvlastnickým podílem ideální 1/2 podílovou spoluvlastnicí předmětných nemovitostí. Dále bylo určeno, že L.V. byla ke dni své smrti se spoluvlastnickým podílem ideální 1/2 podílovou spoluvlastnicí předmětných nemovitostí. Vzájemný návrh na určení, že žalobkyně nemá k nemovitostem žádná spoluvlastnická ani jiná práva, byl zamítnut. Soud dospěl k závěru, že dne 17. 10. 2007 uzavřela žalobkyně jako prodávající se žalovaným 1) a jeho manželkou L.V. kupní smlouvu ohledně svého spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech. Právní účinky kupní smlouvy byly zapsány do katastru nemovitostí ke dni 17. 10. 2007. Dne 17. 7. 2008 byl mezi stejnými účastníky uzavřen dodatek č. 1 měnící a doplňující kupní smlouvu ze dne 17. 10. 2007. Jak vyplynulo ze závěrů znaleckého posudku z oboru zdravotnictví - odvětví psychiatrie, tak žalobkyně od narození trpí duševní poruchou, a to mentální retardací, která je u ní na rozhraní lehkého až středně těžkého stupně, dále trpí smíšenou poruchou osobnosti, osobnost je simplexně strukturovaná, zvýšeně sugestibilní, emočně labilní, pasivní a nejistá. Tyto poruchy byly přítomny i v době uzavření kupní smlouvy a dodatku k ní, kdy prvá z uvedených poruch je poruchou vrozenou, jež zcela vylučovala a vylučuje možnost žalobkyně náležitě posoudit veškeré následky daného právního úkonu, který není úkonem běžným. Dle soudu jsou takto učiněné úkony, spočívající v uzavření kupní smlouvy a dodatku k ní pro duševní poruchu žalobkyně úkony neplatnými. Proti rozsudku podali žalovaní odvolání a rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové čj. 17 Co 497/2013-188 ze dne 24. 11. 2014, který nabyl právní moci dne 12. 1. 2015, byl rozsudek okresního soudu potvrzen ve výroku o určení, že žalobkyni náleží spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech dříve zapsaný jako společné jmění L.V. a J.V. a ve výroku o zamítnutí vzájemné žaloby. V tomto rozsahu se odvolací soud ztotožnil se skutkovými a právními závěry okresního soudu. Ve výroku o určení spoluvlastnického práva L.V. kde dni jejího úmrtí byl rozsudek změněn tak, že žaloba byla v této části zamítnuta s tím, že na tomto určení není naléhavý právní zájem.

11. Z kupní smlouvy ze dne 17. 10. 2007 bylo zjištěno, že ji uzavřela žalovaná jako prodávající se žalobcem a) a jeho manželkou L.V. (sestrou žalované) jako kupujícími ohledně podílu v rozsahu na nemovitostech zapsaných na LV č. xxx v katastrálním území Úpice, vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, katastrální pracoviště Trutnov. Konkrétně předmětem kupní smlouvy byl rodinný dům čp. xxx v ulici xxx, dále pozemek evidovaný jako parcela č. xxx/4 (zastavěná plocha a nádvoří) a pozemek evidovaný jako parcela č. xxx (zahrada). Svůj podíl žalovaná prodala kupujícím za dohodnutou kupní cenu 500.000 Kč (čl. III). Způsob úhrady kupní ceny je specifikován v čl. VI předmětné kupní smlouvy tak, že prodávající uděluje kupujícím plnou moc, aby jí opatřili jinou nemovitost či podíl na ní nebo byt za dohodnutou kupní cenu dle čl. III této smlouvy nebo nižší. Dle čl. VII smlouvy se kupující zavázali vyplatit prodávající bez zbytečného odkladu případný rozdíl, o který dohodnutá kupní cena dle čl. III kupní smlouvy převýší kupní cenu za pořízení nemovitosti. Současně bylo v čl. VII stanoveno, že žádné ustanovení kupní smlouvy nezbavuje kupující práva započíst si proti kupní ceně jakoukoliv případnou pohledávku vůči prodávající. Z dodatku č. 1 ke kupní smlouvě bylo zjištěno, že byl uzavřen dne 17. 7. 2008 mezi stejnými subjekty a mění a doplňuje kupní smlouvu ze dne 17. 10. 2007. V tomto dodatku žalovaná jako prodávající uznala dne 18. 12. 2007 co do důvodu a výše vůči kupujícím nebo osobám jim blízkým různé dluhy v celkové výši 80.980 Kč a přijala závazek všechny je uhradit k 1. 2. 2008, což nesplnila. Dále žalovaná v čl. I dodatku výslovně uznala, že na uvedeném domě pálením plastů způsobila na komíně a kotli dosud neuhrazenou škodu ve výši 75.000 Kč a nevhodným užíváním a absencí údržby domu pak stav vyžadující desinfekci a deratizaci s dosud neuhrazenou škodou ve výši 30.000 Kč. V důsledku těchto závazků pak v čl. II došlo ke změně původně stanovené kupní ceny tak, že prodávající prodává svůj podíl na předmětných nemovitostech nikoli za 500.000 Kč, nýbrž za dohodnutou kupní cenu 250.000 Kč. Současně žalovaná jako prodávající výslovně souhlasila, aby celá kupní cena byla kupujícími postupně až do vyčerpání celé částky vyplácena jako nájemné a úhrada za plnění spojená s užíváním pronajatého bytu, a to přímo pronajímateli a poskytovateli. Žalovaná jako prodávající souhlasila, aby kupující pro ni zakoupili majetek předchozího nájemníka bytu tvořící jeho vybavení, a to až do výše kupní ceny 25.000 Kč s tím, že vynaložení této částky je zohledněno ve výši kupní ceny a případný přebytek této částky bude prodávající vyplacen v hotovosti. Prodávající zmocnila kupující, aby zajistili a za ni k tíži jejího účtu uhradili vyklizení, stěhování a související náklady s tím, že stěhovací náklady ve výši 30.000 Kč jsou již zohledněny ve výši kupní ceny.

12. Z nájemní smlouvy ze dne 22. 7. 2008 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností ZEMKO, k.s. jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem ohledně nájmu bytu v 6. poschodí domu v ulici xxx čp. xxx v České Skalici, sestávajícího z kuchyně a tří pokojů s příslušenstvím. Sjednané měsíční nájemné činilo 5.000 Kč, přičemž byla současně stanovena výše záloh za služby spojené s užíváním bytu ve výši 3.000 Kč. Pokud jde o dodávky elektrické energie a plynu, tyto žalovaná měla hradit dle smlouvy sama. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 8. 2008 do 31. 12. 2010.

13. Z výpisů ze sporožirového účtu č. xxx/0800 na jméno J.V. bylo zjištěno, že z tohoto účtu byla na účet č. 35-xxx/0100 hrazena částka 8.000 Kč v měsících srpen 2008 až březen 2009, červenec 2010 až prosinec 2010 Z účtu byly placeny poplatky a poštovné ve výpisech uvedené.

14. Ze zprávy společnosti ZEMKO, k.s. (čl. 224,225) bylo zjištěno, že nájemní smlouva s žalovanou byla řádně ukončena dne 31. 12. 2010, nájemné bylo uhrazeno, platby platil p. V. z účtu č. xxx/0800. Originál nájemní smlouvy byl podepsán žalovanou. V materiálech společnosti je písemná odpověď adresovaná L.K ze dne 27. 5. 2010. Z tohoto přípisu bylo zjištěno, že společnost ZEMKO, k.s. sděluje L.K. na adresu xxx ve věci nájemní smlouvy ze dne 22. 7. 2008 na jméno S.V., že prokurista společnosti nikoho k uzavření smlouvy nenutil, o zdravotním stavu žalované nevěděl a ani nebyl předmětem žádného zjišťování, nebyl k tomu důvod. Nájemní smlouva byla uzavřena a žalovanou podepsána. Ze zprávy této společnosti (čl. 235) bylo dále zjištěno, že nájemné a úhrada za služby celkem 8.000 Kč měsíčně bylo řádně placeno. Ve vyúčtování za rok 2010 vznikl nedoplatek 118 Kč, který nebyl uhrazen.

15. Z potvrzení ze dne 10. 7. 2008 bylo zjištěno, že R.H. jako prodávající potvrdila L.V. a J.V., že jí v zastoupení S.V. zaplatili 12.000 Kč coby kupní cenu za 5 ks vestavěných skříní v bytě v 6. NP v domě čp. xxx, ulici xxx v České Skalici.

16. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 18 D 1420/2009 bylo zjištěno, že L.V., narozená xxx dne xxx zemřela. Usnesením čj. 18 D 1420/2009-102 ze dne 18. 11. 2012, které nabylo právní moci 18. 12. 2012, byla schválena dohoda dědiců o vypořádání dědictví ze dne 27. 10. 2010, podle které nabývají dědictví rovných dílem pozůstalý manžel J.V., pozůstalý syn J.V. a pozůstalý syn V.V. Předmětem dědictví byl mj. podíl o velikosti 3/4 na domě čp. xxx postaveném na st. p. č. xxx/4, na st. p. č. xxx/4 a p. p. č. xxx v obci a k. ú. Úpice. Ohledně ceny těchto nemovitostí byl v dědickém řízení vypracován znalecký posudek znalce Ing. Pavla Bartoše č. 743-17/2010 ze dne 9. 4. 2010, kterým byla obvyklá cena nemovitostí k datu 19. 11. 2009 stanovena částkou 1.850.000 Kč.

17. Z faktury a příjmového pokladního dokladu ze dne 13. 8. 2008 bylo zjištěno, že J.V. zaplatil V.P., IČ xxx za nakládání, odvoz a skládání nábytku a vybavení bytu z Úpice xxx do České Skalice, xxx částku 25.000 Kč. Stěhování proběhlo 12. a 13. 8. 2008.

18. Z ústřižků poštovních poukázek na čl. 37 bylo zjištěno, že v poštovních poukázkách je jako odesílatel uvedena žalovaná, jako příjemce JUDr. Igor Olma, soudní exekutor a částky jsou placeny ve dnech 13. 6. 2007, 28. 6. 2007, 29. 6. 2007, 23. 7. 2007 a 3. 9. 2007.

19. Z platebního výměru Finančního úřadu v Trutnově ze dne 10. 6. 2008 bylo zjištěno, že žalované jako poplatníkovi byla vyměřena daň z převodu nemovitostí ve výši 21.588 Kč (daňová povinnost uvedená v přiznání k dani 21.672 Kč). Z daňové složenky bylo zjištěno, že odesílatel J.V. zaplatil Finančnímu úřadu Trutnov pod VS xxx (tj. rodné číslo žalované) dne 13. 3. 2008 částku 21.672 Kč.

20. Z pojistné smlouvy č. 213906593 bylo zjištěno, že byla uzavřena ohledně stavby na adrese Úpice, xxx mezi Allianz pojišťovnou a.s. a žalobcem a) jako pojistníkem s tím, že jako pojištěná vlastnice pojištěné věci je uvedena L.V. Ze stvrzenek na čl. 40-42 bylo zjištěno zaplacení pojistného.

21. Z dokladů o přijaté platbě bylo zjištěno, že Finančnímu úřadu v Trutnově byla L.V. zaplacena částka 335 Kč ve dnech 24. 6. 2005, 19. 6. 2006, 28. 2. 2007, 25. 2. 2008, 2. 2. 2009, dále byla vyměřena daň z nemovitosti za léta 2010 až 2014 po 1.276 Kč.

22. Z faktury za kominické služby dne 16. 6. 2008 za revizi komínů v rodinném domě Úpice, xxx byla zjištěna částka 1.250 Kč.

23. Z návrhů S.V., L.V. a J.V. na zahájení řízení o povolení vkladu ze dne 23. 5. 2007 a 17. 10. 2007 bylo zjištěno zaplacení kolku po 500 Kč. Z příjmových pokladních dokladů ze dne 24. 5. 2007 a 17. 10. 2007 bylo zjištěno, že J.V. zaplatil notáři částky 304,50 Kč a 119 Kč za ověření podpisů a kopírování.

24. Z dokladů na čl. 52 až 90 předložených žalobci byly zjištěny platby v letech 2008 až 2013. Z pokladního dokladu ze dne 17. 3. 2008 bylo zjištěno zaplacení částky 200 Kč J.V. za inzerát v Úpických novinách.

25. Z výpisu z účtu žalobce b) za prosinec 2016 bylo zjištěno, že disponibilní zůstatek na účtu v době předložení výpisu byl 1.726.958,24 Kč.

26. Z přípisu opatrovníka žalované ze dne 26. 2. 2015 (čl. 150) bylo zjištěno, že je adresován žalobci b) ve věci předání klíčů od nemovitosti č. 232 v Úpici xxx s omluvou za reakci až po 14 dnech s tím, že k předání klíčů dle rozsudku 17 Co 497/2013-188 nemůže dojít v soboru nebo neděli, proto opatrovník žádá o telefonickou domluvu na termínu předání.

27. Z výpovědi svědka K.Š. bylo zjištěno, že 50 let bydlí naproti domu čp. xxx v ulici xxx v Úpici, o majetkových vztazích mezi účastníky nemá informace, žalovaná se z domu odstěhovala, blíže se o tom s ní svědek nebavil. Žalobci do domu dojíždějí, o dům se starají, sekají zahradu, chodí to tam udržovat.

28. Z výpovědi svědkyně D.K. bylo zjištěno, že bydlí ve stejné ulici, kde se nachází dům účastníků čp. xxx, blíže vztahy mezi účastníky neznal. Sestra žalované jí jednou říkala, že žalované sehnali hezký byt, žalovanou pak svědkyně viděla bydlet na zahradě u souseda M.

29. Z výpovědi svědka V.V., nar. 1987, syna žalované bylo zjištěno, že v předmětném domě bydlel s rodiči do svého vyučení, jaké byly problémy mezi spoluvlastníky, blíže neví. Ví, že teta se strejdou sehnal matce byt v České Skalici, ale jí se tam nelíbilo, měla tam věci, aby bydlela u pana M. na zahradě v plechové buňce.

30. Z výpovědi svědka V.V., nar. 1951, bývalého manžela žalované bylo zjištěno, že informace od vystěhování žalované z domu v Úpici má pouze od ní, o podpisu kupní smlouvy mu neřekla, u stěhování nebyl, společně v té době nebydleli. Pracoval ve Skalici.

31. Z výpovědi L.M. bylo zjištěno, že v době odstěhování žalované z Úpice nebyla opatrovnicí žalované, rodině pomáhala s ohledem na slib jejím rodičům. U žalované si byla vědoma snížení intelektu a toho, že požívala alkohol. Po odstěhování do Skalice se žalovaná dostala zpět do Úpice, svědkyni žádala, aby se jela do bytu podívat. Svědkyně tam jela s manželem. V bytě bylo plno „krámů“, bylo jasné, že žalovaná potřebuje pomoc, svědkyně se stala její opatrovnicí. Svědkyně neví, jak se řešilo ukončení nájemní smlouvy ve Skalici, popř. sdělení žalobcům, že žalovaná v bytě nebydlí. Svědkyně s manželem v bytě uklidila a nechali byt vymalovat. Žalovaná se vrátila do Úpice, bydlela v zahradním domku a pak se pro ni podařilo získat obecní byt.

32. Ze znaleckého posudku č. 99/2017 znalce Ing. Ivo Petráše bylo zjištěno, že nemovitosti, které jsou předmětem vypořádání, nejsou reálně dělitelné v poměru 1 :

1. Obecnou cenu ke dni zpracování posudku 10. 7. 2017 znalec stanovil na 1.540.000 Kč, obvyklé měsíční nájemné, za které by byly tyto nemovitosti pronajmutelné v období od ledna 2014 do února 2015, znalec stanovil na 9.781 Kč měsíčně.

33. Ze znaleckého posudku č. 107/2018 znalce Ing. Ivo Petráše bylo zjištěno, že rozdíly mezi závěry jeho znaleckého posudku a znaleckého posudku v dědickém řízení plynou z druhu zadaných cen a z rozdílnosti časového období, ve kterém byly posudky zpracovány. Práce dokládané žalobci mají charakter prací na prvcích s krátkodobou životností, charakteru běžných oprav a údržby. V případě neprovedení by z tržního pohledu potenciál uplatnění nemovitosti na trhu poklesl, vyjádření teoretického poklesu hodnoty činí dle znalce 120.000 Kč.

34. Ze znaleckého posudku znalce Ing. Miloše Holmana č. 5800-25/18 bylo zjištěno, že znalec posudek vypracoval na objednávku žalované zastoupené opatrovníkem a opatřil posudek doložkou dle § 127a o. s. ř. Obvyklou cenu nemovitostí, které jsou předmětem vypořádání, stanovil na 1.680.000 Kč. Posudek byl vypracován 5. 4. 2018.

35. Ze znaleckého posudku znalce Ing. Václava Jiránka č. 187-01/19 bylo zjištěno, že znalec ke dni zpracování posudku 28. 2. 2019 stanovil obecnou (obvyklou, tržní) cenu nemovitostí, které jsou předmětem vypořádání, na 1.660.000 Kč. Provedení prací v rozsahu dle tvrzení žalobců nemělo na obvyklou cenu nemovitostí vliv. Závěry znaleckého posudku znalce Ing. Pavla Bartoše č. 743-17/2010 odpovídají zadání a době, ve které byl posudek vypracován. Znalec Ing. Ivo Petráš ve znaleckém posudku č. 99/2017 obvyklou cenu stanovuje z cen určených metodami porovnávací a výnosovou (aritmetický průměr výsledků těchto metod). U výnosové metody vychází ze dvou vzorků z Trutnova jednoho z Hradce Králové, což jsou lokality s Úpicí nesouměřitelné. Výnosovou metodu proto považuje znalec za nevhodnou. Se závěry znaleckého posudku znalce Ing. Miloše Holmana č. 5800-25/18 souhlasí.

36. Dle § 1143 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Dle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Dle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. Dle § 1148 odst. 1 o. z. při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí.

37. Dle § 451 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.) kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Dle § 454 obč. zák. bezdůvodně se obohatil i ten, za nějž bylo plněno, co po právu měl plnit sám. Dle § 457 obč. zák. jeli smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

38. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícím závěrům:

39. Listem vlastnictví bylo prokázáno, že účastníci jsou spoluvlastníky nemovitostí - stavební parcely č. xxx/4 o výměře 232 m2 – zastavěné plochy a nádvoří, jejíž součástí je stavba rodinného domu čp. xxx a k pozemkové parcely p. č. xxx o výměře 2099 m2 – zahrady, vše v obci a katastrálním území Úpice, zapsaným na listu vlastnictví č. xxx Katastrálního úřadu pro Královehradecký kraj, katastrální pracoviště Trutnov o velikosti podílů žalované 1/2 a každého ze žalobců 2/12. Žalobci jsou spoluvlastníky na základě rozhodnutí o dědictví po manželce žalobce a) a matce žalobců b), c) paní L.V. ve věci zdejšího soudu sp. zn. 18 D 1420/2009. Žalovaná převedla svůj spoluvlastnický podíl na nemovitostech kupní smlouvou ze dne 17. 10. 2007 na žalobce a) a jeho manželku L.V., svoji sestru, ovšem tato kupní smlouva je neplatná a ve věci zdejšího soudu sp. zn. 10 C 98//2010 bylo pravomocně rozhodnuto, že žalovaná je spoluvlastnicí předmětných nemovitostí o velikosti podílu 1/2. Po pravomocném rozhodnutí soudu ve věci 10 C 98/2010 žalobci navrhli přípisem ze dne 6. 9. 2015 žalované dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, kterou žalovaná prostřednictví svého opatrovníka odmítla. Mezi účastníky tak nedošlo k dohodě dle § 1141 o. z., proto se žalobci obrátili na soud se žalobou o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalovaná sice v přípise ze dne 21. 10. 2015 uvedla, že má k nemovitostem po rodičích citový vztah, pravidelně do nich dochází a nepřeje si podílové spoluvlastnictví vypořádat, ale soudu nenavrhla odložení zrušení spoluvlastnictví a netvrdila naplnění důvodů pro takový postup dle § 1155 o. z. Protože spoluvlastnictví nebylo zrušeno dohodou, soud na návrh žalobců rozhodl dle § 1143 o. z. o zrušení spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem uvedeným ve výroku a zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

40. Znaleckým posudkem znalce Ing. Ivo Petráše bylo prokázáno, že nemovitosti nejsou reálně dělitelné v poměru spoluvlastnických podílů žalobců na jedné straně a žalované na druhé straně. Žalovaná původně navrhovala zřízení bytových jednotek, žalobci s tímto postupem nesouhlasili a poukazovali na okolnosti, pro které to není možné. Žalovaná následně sdělila soudu, že na tomto způsobu vypořádání netrvá, proto soud nehodnotí v rozsudku důkazy, které byly stranami předkládány o otázce možného zřízení bytových jednotek (plány nemovitosti, problémy ohledně spoluužívání nemovitosti). Žalobci navrhli, aby nemovitosti byly přikázány do jejich spoluvlastnictví rovným dílem, žalovaná neprojevila o přikázání nemovitostí zájem. V řízení bylo prokázáno (viz doklady o hrazení nákladů na údržbu, výpověď svědka Š.), že minimálně od druhé poloviny roku 2008 se o nemovitosti starají žalobci (popř. některý ze žalobců a za svého života i jejich právní předchůdkyně L.V.). Žalovaná tvrzení žalobců v tomto směru ani nezpochybňovala. Žalobci výpisem z účtu žalobce b) prokázali, že mají k dispozici finanční prostředky na úhradu vypořádacího podílu žalované. Mezi žalobci je soulad, takže lze očekávat jejich vzájemnou součinnost při úhradě v tom směru, že žalobci a), b) vypomohou s úhradou vypořádacího podílu žalobci c), u něhož s ohledem na věk nelze očekávat, že sám disponuje dostatečnými prostředky. Žalovaná je omezena ve způsobilosti k právním úkonům, její finanční a sociální situace vedla k tomu, že byla v řízení osvobozena od soudních poplatků. Nelze očekávat, že by byla schopna sama o celou nemovitost pečovat a že by byla schopna vyplatit žalobcům vypořádací podíl. Soud proto v souladu s návrhem žalobců přikázal nemovitosti do jejich spoluvlastnictví rovným dílem.

41. Při stanovení výše vypořádacího podílu soud vycházel z obecné ceny nemovitostí stanovené znalcem Ing. Václavem Jiránkem. Tento znalecký posudek byl vyhotoven jako poslední, je tak nejaktuálnější, navíc se prakticky shoduje se znaleckým posudkem znalce Ing. Miloše Holmana. Znalec Ing. Jiránek ve znaleckém posudku odůvodnil odlišnost závěrů oproti znaleckému posudku znalce Ing. Petráše, který stanovil obecnou cenu nemovitostí nižší částkou. Sám znalec Ing. Petráš při odůvodnění rozdílů oproti závěrům znaleckého posudku znalce Ing. Bartoše v dědickém řízení, kdy hodnota nemovitosti byla naopak stanovena nejvyšší částkou, poukázal na časové hledisko a jeho vliv na stanovení obvyklé ceny. Znalecký posudek znalce Ing. Petráše byl zpracován 10. 7. 2017, tj. cca o rok a půl dříve, než znalecký posudek znalce Ing. Jiránka. Soud tak má za prokázánu obecnou cenu nemovitostí 1.660.000 Kč, podíl žalované proto činí 830.000 Kč. Každý z žalobců je povinen vyplatit žalované 1/3 vypořádacího podílu, tj. částku 276.666,70 Kč. Protože žalobci osvědčili, že mají finanční prostředky k provedení výplaty, byla lhůta k plnění stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce 15 dnů od právní moci rozsudku tak, aby žalobci měli s ohledem na nutnou součinnost s opatrovníkem žalované časový prostor pro realizaci výplaty.

42. Žalobci se společně se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví domáhali jednak vypořádání v širším smyslu dle § 1148 o. z. a jednak vrácení plnění učiněného na základě neplatné kupní smlouvy o převodu spoluvlastnického podílu žalované.

43. Pokud se týká vypořádání dle § 1148 o. z., žalobci tvrdili investice do nemovitosti s tím, že požadují náhradu poloviny nákladů na tyto investice odpovídající velikosti spoluvlastnického podílu žalované. Celkově z tohoto důvodu požadovali částku 253.866 Kč. Žalobci požadovali částku 11.462 Kč zaplacenou za pojištění nemovitosti. Pojištění bylo hrazeno na základě smlouvy uzavřené mezi žalobcem a) a pojišťovnou, žalobce a) plnil svou smluvní povinnost vůči pojišťovně a toto plnění nelze považovat za investici do nemovitosti. Je věcí uvážení vlastníka, zda svoji nemovitost pojistí, nárok na pojistné plnění ze smlouvy by v případě, že by nastala pojistná událost, vznikl žalobci a) nikoliv žalované. Stejně tak částka 2.114 Kč požadovaná za daň z nemovitosti není investicí do nemovitosti. Byla plněna zákonná daňová povinnost. Pokud žalobci, resp. některý z nich do uzavření kupní smlouvy v roce 2007 zaplatil daň za celou nemovitost (žalobci požadují daň již od roku 2005!), začala promlčení doba dle § 107 obč. zák., který je nutno v tomto případě aplikovat, běžet od zaplacení daně, neboť od počátku bylo známo, že bylo plněno i za žalovanou. Žalovaná vznesla námitku promlčení a do roku 2013 je tato pohledávka promlčena. Navíc za dobu, kdy žalobci užívali po uzavření kupní smlouvy nemovitost sami s tím, že se považovali za výlučné vlastníky, tj. i za rok 2014, z důvodů popsaných níže jim dle názoru soudu nepřísluší náhrada ani za plnění, které není promlčeno, neboť je namístě, aby za tuto dobu, kdy žalovaná neměla možnost nemovitost využívat, nesli náklady s nemovitostí běžně spojené, mezi které nepochybně patří i daň z nemovitosti. Pokud žalobci požadují částku 54.915 Kč za zahradnické práce, netvrdí, že tuto částku vynaložili, ale oceňují si tak vlastní práci na údržbě zahrady odvedenou. Takovýto postup není možný. Žalobci práce prováděli podle svého uvážení, udržovali nemovitost, kterou sami užívali, a žalované rozhodně v tomto rozsahu nemohlo vzniknout bezdůvodné obohacení. U zbývajících částek (625 Kč za revizi komínů, 10.628 Kč za vchodové dveře, 2.373 Kč za zateplení oken, 44.395 Kč za vyvložkování komína, 10.115 Kč za deratizaci, 3.155 Kč za kamna, 747 Kč za víko žumpy, 1.020 Kč za žebřík na půdě, 1.862 Kč za pletivo, 81.311 Kč za topenáře, 2.434 Kč za obklady, 26.710 Kč za stavební materiál) má soud za to, že je žalobci investovali v době, který odpovídá dokladům na jednotlivé částky, tj., v době po uzavření kupní smlouvy, které byla v řízení ve věci 10 C 98/2010 shledána neplatnou. Žalobci tak částky investovali v domnění, že jsou spoluvlastníky celé nemovitosti, tzn. bez vědomí žalované, která se tak logicky k těmto nákladům nemohla vyjádřit. Právně však žalobci byli spoluvlastníky pouze v rozsahu 1/2, tj. nebyla dána jejich majorita. Podle závěrů znaleckých posudků znalců Ing. Petráše a Ing. Jiránka nešlo o náklady na nutnou opravu a údržbu. V tomto případě, kdy se nejedná o nutné náklady, povinnost vydat bezdůvodné obohacení vzniká až při zániku podílového spoluvlastnictví (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ve věci 22 Cdo 4079/2011 či rozsudek ve věci 22 Cdo 3799/2011, zveřejněný ve svírce rozhodnutí pod Rc 91/2012). S ohledem na tento závěr nemohlo dojít k promlčení nároku a námitka promlčení žalované není důvodná. Bezdůvodné obohacení by dle názoru soudu v tomto případě žalované vzniklo pouze v případě, že by provedenými investicemi došlo ke zvýšení hodnoty jejího spoluvlastnického podílu. Znalec Ing. Petráš ve svém znaleckém posudku č. 107/2018 konstatuje, že práce dokládané žalobci mají charakter prací na prvcích s krátkodobou životností, charakteru běžných oprav a údržby. V případě neprovedení by z tržního pohledu potenciál uplatnění nemovitosti na trhu poklesl. Znalec Ing. Jiránek činí jednoznačný závěr, že provedení prací v rozsahu dle tvrzení žalobců nemělo na obvyklou cenu nemovitostí vliv. Tyto závěry znalců jsou dle názoru soudu v souladu. Náklady vynaložené žalobci je nutno považovat na náklady na běžnou údržbu nemovitosti, kterou řádní vlastnici provádějí a která vede k tomu, aby nemovitost nebyla devastována a její hodnota neklesala. Takto postupovali žalobci, kteří v uvedeném období nemovitost výlučně užívali (domnívali se, že jsou vlastníky pouze oni), o nemovitost se starali a udržovali ji. Nedošlo ale k zhodnocení nemovitosti jako celku a tím ani spoluvlastnického podílu žalované. Dle názoru soudu žalované bezdůvodné obohacení v tvrzeném rozsahu nevzniklo. Žalobci uplatněný nárok na zaplacení částky 253.866 Kč není dán.

44. Dále se žalobci domáhali vrácení plnění z neplatné kupní smlouvy. S ohledem na dobu uzavření kupní smlouvy a uskutečnění plnění je třeba věc v tomto rozsahu posuzovat podle obč. zák. 40/1964 Sb. Žalobci z tohoto důvodu požadují částku 332.153 Kč (původně požadovaná částka 333.592 Kč snížená o zpětvzatou částku 1.439 Kč). Dle žaloby žalobci doplatili exekuce žalované ve výši 39.005 Kč, zaplatili za nájem bytu žalované v České Skalici 235.087 Kč (mínus 1.439 Kč), za inzerát se žádosti o pronájem bytu 200 Kč, za stěhování žalované 25.000 Kč a za vestavěné skříně v bytě 12.000 Kč. Za daň z převodu nemovitosti dle kupní smlouvy zaplatili 21.588 Kč, za poplatek za vklad do katastru nemovitostí zaplatili 712 Kč.

45. Pokud se týká částky 39.005 Kč, tato byla zaplacena soudnímu exekutorovi JUDr. Olmovi poštovními poukázkami, které soudu předložili žalobci. Ve znění kupní smlouvy ani jejího dodatku není zmínka o tom, že by dle této kupní smlouvy měli žalobci za žalovanou soudnímu exekutorovi nějaké částky zaplatit. Pokud to učinili, nejde o plnění z neplatné kupní smlouvy, ale o plnění, které měla učinit žalovaná a dle § 454 obč. zák. jí na úkor toho, kdy plnění fakticky učinil, vzniklo bezdůvodné obohacení. Promlčecí lhůta dle § 107 obč. zák. ale začala běžet po provedení tohoto plnění. Plněno bylo v roce 2007, žaloba byla podána až v roce 2016. Promlčení doba dle § 107 obč. zák. uplynula, byla vznesena námitka promlčení a promlčené právo nelze přiznat. Stejný závěr plyne i co do zaplacení částky 21.588 Kč za daň z převodu nemovitostí. Opět nejde o plnění z neplatné smlouvy, pokud daň za žalovanou zaplatil žalobce, jde o bezdůvodné obohacení dle § 454 obč. zák. a nárok je promlčen. U částek 712 Kč za poplatky za vkladový návrh a ověření podpisů a 200 Kč za inzerát dle názoru soudu ani nedošlo ke vzniku bezdůvodného obohacení, neboť není tvrzeno, že bylo plněno za žalovanou (např. že žalovaná zadala inzerát), rozhodně pak nejde o plnění z neplatné smlouvy. V tomto rozsahu není žaloba důvodná.

46. Pokud se žalobci domáhali částek, které zaplatili za nájem bytu v České Skalici, za stěhování a za vestavěné skříně, jde dle názoru soudu o plnění z neplatné smlouvy. V dodatku č. 1 ke kupní smlouvě bylo ujednáno, že kupní cena 250.000 Kč bude kupujícími postupně až do vyčerpání celé částky vyplácena jako nájemné a úhrada za plnění spojená s užíváním pronajatého bytu, a to přímo pronajímateli a poskytovateli. Žalovaná jako prodávající souhlasila, aby kupující pro ni zakoupili majetek předchozího nájemníka bytu tvořící jeho vybavení, a to až do výše kupní ceny 25.000 Kč s tím, že vynaložení této částky je zohledněno ve výši kupní ceny a případný přebytek této částky bude prodávající vyplacen v hotovosti. Prodávající zmocnila kupující, aby zajistili a za ni k tíži jejího účtu uhradili vyklizení, stěhování a související náklady s tím, že stěhovací náklady ve výši 30.000 Kč jsou již zohledněny ve výši kupní ceny. Žalovaná uzavřela nájemní smlouvu ohledně nájmu bytu s pronajímatelem Zemko, k. s., písemnou smlouvou a zprávou této společnosti byla tato skutečnost prokázána. Zajištění bytu pro žalovanou v České Skalici mělo logiku i v tom, že zde pracoval svědek V.V. (viz výpověď tohoto svědka, bývalého manžela žalované). Nájemné a úhrada za služby spojené s užíváním bytu byly sjednány ve výši 8.000 Kč měsíčně a za dobu od srpna 2008 do prosince 2010, tj. za 29 měsíců bylo nájemné uhrazeno z účtu žalobce. Prokázáno to bylo výpisy z účtu a zprávou společnosti ZEMKO, k.s., podle které byla platba provedena řádně za celou dobu trvání nájmu, tj. i za měsíce, za které nebyl předložen výpis z účtu. Placení nájmu přímo kupujícími pronajímateli bytu bylo sjednáno v neplatné kupní smlouvě a bylo fakticky realizováno. Žalovaná uzavřela nájemní smlouvu, plněna byla povinnost dle této nájemní smlouvy a v případě neplatnosti této nájemní smlouvy s ohledem na zdravotní stav žalované by se vrácení plnění poskytnutého pronajímateli dle této nájemní smlouvy mohla domáhat pouze žalovaná, nikoliv někdo z žalobců. Žalovaná ani její tehdejší opatrovnice, která ohledně bytu psala dopis společnosti ZEMKO, k. s. (viz reakce této společnosti ze dne 27. 5. 2010) nikdy neoznámily žalobcům, že byt v České Skalici žalovaná neužívá a že mají přestat částku 8.000 Kč měsíčně hradit. Plnění částky 8.000 Kč po dobu 29 měsíců je plněním z neplatné smlouvy, které je žalovaná povinna vydat. Co do částky 232.000 Kč (29 x 8.000) je žaloba důvodná. Pokud se žalobci v rámci částky za nájemné domáhali další částky 1.648 Kč za poplatky za účet, ze kterého bylo nájemné hrazeno, nejde o plnění z neplatné smlouvy. Bylo věcí žalobců, jakým technickým způsobem bude dle smlouvy plněno. Pokud se rozhodli zřídit pro tento účel samostatný účet, za který hradili bance poplatky, nemohou tyto poplatky požadovat po žalované.

47. Plnění z neplatné kupní smlouvy je i zaplacení částky 25.000 Kč za stěhování žalované a 12.000 Kč za vestavěné skříně. Provedenými důkazy (výpověďmi svědků) nebylo prokázáno, že by žalobci žalovanou ke stěhování donutili. Postupovali podle dohody, přičemž nelze konstatovat, že by si museli být vědomi toho, že žalovaná není způsobilá smlouvu uzavřít. Žalovaná nebyla v této době omezena ve způsobilosti k právním úkonům, vliv jejího zdravotního stavu byl v průběhu řízení ve věci 10 C 98/2010 znalecky zkoumán. V rámci kupní ceny bylo dohodnuto, že nad kupní cenu 250.000 Kč kupující zajistí pro prodávající majetek tvořící vybavení bytu do částky 25.000 Kč (zajistili za 12.000 Kč) a zajistí stěhování do částky 30.000 Kč (zajistili za 25.000 Kč). Dle názoru soudu je tedy žaloba co do částky 37.000 Kč z důvodu shora důvodná.

48. Nárok na vrácení plnění z neplatné smlouvy ve výši 232.000 Kč a 37.000 Kč není dle názoru soudu promlčen, neboť v daném případě jde o bezdůvodné obohacení ve smyslu § 457 obč. zák. a na promlčení je nutno vztáhnout ustanovení § 107 odst. 3 obč. zák., podle kterého jsou-li účastníci neplatné smlouvy povinni vzájemně si vrátit vše, co podle ní dostali, přihlédne soud k námitce promlčení jen tehdy, jestliže i druhý účastník mohl promlčení namítat. Vzhledem k nepromlčitelnosti vlastnického práva žalobci námitku promlčení vznést nemohli. Pokud by soud vázal počátek běhu promlčecí doby na rozhodnutí o určení vlastnického práva, pak neuplynula promlčecí doba, neboť právní moc rozsudku, kterým bylo určeno vlastnické právo žalované, nastala 12. 1. 2015 a žaloba, ve které žalobci uplatnili vrácení plnění z neplatné smlouvy (byť původně do změny žaloby navrhovali jeho započtení na vypořádací podíl), byla podána dne 1. 4. 2016.

49. Co do vrácení plnění z neplatné smlouvy je žaloba důvodná co do částky 269.000 Kč. Účastníky neplatné smlouvy byli na straně kupujícího jako manželé žalobce a) a L.V. Plnění by mělo být vráceno do jejich společného jmění, které zaniklo v důsledku smrti L.V. a bylo vypořádáno v dědickém řízení. Právními nástupci L.V. se dle rozhodnutí v dědickém řízení stali rovným dílem všichni 3 žalobci. Z částky 269.000 Kč tak polovina ve výši 134.500 Kč přísluší žalobci a) a zbývající polovina se dělí na tři díly mezi žalobce a), b), c). Žalobci po změně žaloby, která byla soudem připuštěna, se domáhají zaplacení plnění z neplatné smlouvy samostatným výrokem. Žalovaná je proto povinna z tohoto důvodu zaplatit žalobci a) částku 179.333,40 Kč (134.500 + 44.833,40 Kč) a žalobcům b), c) po 44.833,30 Kč. Před podáním žaloby žalobci vyzvali žalovanou k zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a k započtení částky za vrácená plnění z neplatné smlouvy s tím, že jejich návrh platí do 10. 10. 2015. Žalovaná návrh odmítla, proto je od 11. 10. 2015 v prodlení s vrácením plnění z neplatné smlouvy a je povinna žalobcům z přiznaných částek zaplatit dle § 1970 o. z. úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 11. 10. 2015 do zaplacení. Lhůta k zaplacení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. ve stejné délce, jako byla stanovena žalobcům k vyplacení vypořádacího podílu tak, aby případně mohlo dojít k započtení.

50. Žalobci se po zpětvzetí žaloby o částku 1.439 Kč domáhali zaplacení částky 586.019 Kč s úrokem z prodlení od 12. 1. 2015 (od právní moci rozsudku o určení vlastnictví). Žaloba byla shledána důvodnou co do částky 269.000 Kč, proto co do částky 317.019 Kč s požadovaným úrokem z prodlení byla zamítnuta. Za dobu od 12. 1. 2015 do 10. 10. 2015 byl zamítnut úrok z prodlení z přisouzené částky, když v tomto období žalovaná v prodlení ještě nebyla. Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu, k té došlo až přípisem žalobců ze dne 6. 9. 2015 a prodlení žalované nenastalo právní mocí rozsudku, ale uplynutím lhůty ve výzvě.

51. Soud se zabýval i důvodností vzájemné žaloby, kterou žalovaná po částečném zpětvzetí požadovala po žalobcích za nadužívání nemovitosti zaplacení částky 68.467 Kč, když co do výše požadovaného bezdůvodného obohacení vycházela ze znaleckého posudku znalce Ing. Petráše, který stanovil obvyklé měsíční nájemné, za které by byly tyto nemovitosti pronajmutelné v období od ledna 2014 do února 2015, na 9.781 Kč měsíčně. (9.781 : 2 x 14 měsíců). Dle názoru soudu skutková situace ve věci je odlišná od skutkového děje, z něhož je vycházeno v judikatuře, na kterou odkazuje žalovaná (např. v rozsudku 22 Cdo 2512/2014). Žalobci do ledna 2015 užívali předmětné nemovitosti v přesvědčení, že jsou spoluvlastníky pouze oni. S žalobou na určení vlastnického práva nesouhlasili a aktivně se jí bránili. Navíc nemovitost neužívali ke každodennímu běžnému bydlení, ale s ohledem na bydliště v Trutnově do ní pouze dojížděli, udržovali ji a využívali rekreačně (viz výpověď svědka K.Š.). Žalobci o nemovitost řádně pečovali, bez přispění žalované zajistili, že nedošlo k poklesu hodnoty nemovitosti a za tímto účelem do ní investovali finanční prostředky v řádu statisíců korun, u kterých soud dospěl k závěru, že jim nepřísluší ani částečně jejich náhrada. Dle názoru soudu by odporovalo zásadám spravedlivého rozhodnutí, aby soud uzavřel, že žalobci, kteří v době, kdy se považovali za jediné vlastníky nemovitosti, byli povinni nemovitosti udržovat na své náklady, bez přispění žalované, a na druhé straně, aby bylo konstatováno, že jsou povinni žalované, které se v té době o užívání nemovitostí neucházela a o nemovitosti se nijak nestarala, platit za tzv. nadužívání nemovitostí nad svůj spoluvlastnický podíl. Soud zvažoval, zda má být žalované přiznáno zaplacení bezdůvodného obohacení za dobu od právní moci rozsudku odvolacího soudu ve věci 10 C 98/2010, tj. od 12. 1. 2015 do konce února 2015. Bylo však přihlédnuto k tomu, že to byli žalobci, kdo po právní moci rozsudku vyzývali opatrovníka žalované k převzetí klíčů od nemovitosti, přičemž k prodlení s převzetím klíčů došlo z důvodů na straně opatrovníka žalované (viz jeho dopis ze dne 26. 2. 2015. Nelze proto uzavřít, že by žalobci v tomto období užívali nemovitosti nad rámec svého spoluvlastnického podílu. Vzájemná žaloba o zaplacení částky 68.467 Kč proto byla zamítnuta.

52. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 1, 2 o. s. ř. Předmětem řízení bylo zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a zaplacení celkem částky 654.486 Kč (žaloba o zaplacení 586.019 Kč + vzájemná žaloba o zaplacení 68.467 Kč). V řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví byli žalobci ve věci úspěšní a za tuto část řízení jim dle § 142 odst. 1 o. s. ř. přísluší náhrada vynaložených nákladů řízení. V řízení o zaplacení částky je úspěch účastníků ve věci cca poloviční (úspěch žalobců co do částky 269.000 Kč a zamítnuté vzájemné žaloby 68.467 Kč představuje 51,6 % z předmětu řízení, úspěch žalované co do zamítnutí žaloby 317.019 Kč představuje 48,4%), proto za tuto část řízení nepřísluší žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení. Žalobci zaplatili soudní poplatek z žaloby o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ve výši 7.000 Kč. Dále hradili 2 x zálohu na znalecký posudek po 8.000 Kč. Vzhledem k tomu, že znalecké posudky se vztahovaly jak k části řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, tak k zaplacení, soud do nákladů řízení za zrušení a vypořádání spoluvlastnictví zahrnul jednu zálohu ve výši 8.000 Kč. Žalobci tak na nákladech za tuto část řízení vynaložili 15.000 Kč. S ohledem na výsledek řízení je žalovaná povinna nahradit každému z žalobců 1/3 vynaložených nákladů řízení, tj. částku 5.000 Kč ve lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 o. s. ř. (stejná lhůta jako u ostatních výroků, kterými je účastníkům uloženo navzájem si plnit).

53. Výrok o nákladech řízení státu se opírá o § 148 odst. 1 o. s. ř. Doposud stát na nákladech řízení vynaložil za znalečné nekryté zálohami a za svědečné částku 11.607 Kč za celé řízení. Z této částky uvažuje soudu s polovinou za řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, tj. částku 5.803,50 Kč by podle výsledku řízení měla státu hradit žalovaná, která však splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků dle § 138 o. s. ř. V řízení o zaplacení měli účastníci úspěch cca poloviční, proto z další částky 5.803,50 Kč by měla každá strana hradit 1/2, tj. 2.901,75 Kč. S ohledem na výsledek řízení proto byla uložena každému z žalobců povinnost nahradit státu částku 967,25 Kč (1/3 z částky 2.901,75 Kč) ve lhůtě dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř. S ohledem na osvobození žalované od soudních poplatků dle § 138 o. s. ř. bylo rozhodnuto, že náhrada nákladů řízení ve výši 8.705,25 Kč (5.803,50 + 2.901,75 Kč), kterou by jinak měla hradit žalovaná, se České republice nepřiznává.

54. Hotové výdaje a odměnu za zastupování žalované hradí ustanovenému zástupci žalované dle § 140 odst. 2 o. s. ř. stát. Výše těchto nákladů státu doposud není známa a o odměně a hotových výdajích ustanoveného zástupce žalované bude rozhodnuto samostatných usnesením. Zástupce žalované vyúčtoval náklady a odměnu za řízení před soudem prvého stupně, proto o nich bude soudem zálohově rozhodnuto.

Rubrum