5C 258/2015

Rubrum

NEPLATNOST VEŘEJNÉ DRAŽBY NEDOBROVOLNÉ I. Žaloba na určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby není klasickou žalobou na určení, zda tu právní vztah je nebo není dle ustanovení § 80 o.s.ř. Podání takovéto žaloby má oporu pouze v ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách a žalobu lze projednat, aniž by žalobci museli tvrdit a prokazovat naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Jedná se tak o zákonnou určovací žalobu. II. Kdo je pasivně věcně legitimován v řízení o určení neplatnosti veřejné dražby zákon o dražbách neuvádí. Z povahy možné neplatnosti dražby se však rozhodnutí musí vztahovat na všechny, jejichž práv a povinností by se výsledek neplatnosti dražby týkal.

Výrok

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr Jaroslavou Sádovskou jako samosoudkyní ve věci žalobců: a) [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalobkyně] b) [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalobkyně] obě zastoupené advokátem [titul]. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovaným: 1) [název žalované], [IČO] sídlem [obec a číslo], [PSČ] [obec] 2) [titul] [titul] [celé jméno žalovaného], [IČO] sídlem [adresa žalovaného] oba zastoupeni advokátkou [titul]. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] 3) [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátkou [titul]. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o neplatnost veřejné dražby dobrovolné takto:

Odůvodnění

I. Žalobní návrh na určení, že veřejná dražba dobrovolná konaná žalovaným 1. dne 27. 8. 2015 v [část obce] v [obec], [ulice a číslo], jejímž předmětem byly dva kusy větrných elektráren typu DeWind D8, výrobní [číslo] o výkonu 2 x 2000 kW, umístěných v lokalitě [územní celek], Pardubický kraj na pozemku ve zjednodušené evidenci – parcele původní pozemkový katastr [číslo] pozemku p. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] [územní celek], [katastrální uzemí] spolu s příslušenstvím spočívajícím ve dvou trafostanicích a kabelových přípojkách, které byly vydraženy žalovaným 3), se zamítá. II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalovaným 1) a 2) náklady řízení ve výši 76 360,85 Kč k rukám [titul]. [jméno] [příjmení] do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalovanému 3) náklady řízení ve výši 87 851,14 Kč k rukám [titul]. [jméno] [příjmení] do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích náklady řízení ve výši 735 Kč do 3 dnů od právní moci výroku tohoto rozsudku.

Poučení

1. Žalobci se proti žalovaným domáhali vyslovení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby, která se konala dne 27.8.2015 v [část obce] a jejímž předmětem byly dvě větrné elektrárny typu DeWind D8 o výkonu 2 x 2000 kW, výrobní [číslo] včetně součástí a příslušenství (kabelové přípojky VN vedené přes pozemky p.k. [číslo], [číslo], [anonymizováno 20 slov] a [anonymizováno]) situované na pozemkových parcelách p. [číslo] vše orná půda zapsané na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj pro [územní celek] a [katastrální uzemí]. Uvedli, že dražebníkem byl 1. žalovaný – [právnická osoba] (nyní již [právnická osoba]), 3. žalovaný - [název žalované] vydražitelem a navrhovatelem dražby byl 2. žalovaný - [titul] [titul] [celé jméno žalovaného] jako insolvenční správce dlužníka [právnická osoba] Dle dražební vyhlášky měla být dražební jistota ve výši 2 500 000 Kč zaplacena před dražbou na účet č. [bankovní účet]. Žalobce b) [právnická osoba] uvedenou částku poukázal po dohodě s žalobcem a) [právnická osoba] z jeho účtu vedeného pod č. [bankovní účet]. Jako identifikátor platby byl uveden [variabilní symbol], tj. identifikační číslo žalobce b) [právnická osoba] Dále uvedli, že dne 27.8.2015 se dostavil zmocněnec žalobce b) p. [jméno] [příjmení] do místa konání dražby, předložil 1. žalovanému jako dražebníkovi plnou moc k zastupování žalobce b) s úředně ověřeným podpisem a dokladem o úhradě dražební jistoty. Dražebníkem mu však bylo sděleno, že nebude k dražbě připuštěn, neboť dražební jistota pod var. symbolem [číslo] není identifikací existující společnosti, což nebylo pravdivé, neboť uvedený var. symbol byl identifikačním číslem žalobce b), jak se podávalo z příslušeného obchodního rejstříku. Na vzniklou situaci 1. žalovaný nabídl možnost zúčastnit se dražby žalobci a) [právnická osoba], protože jistota byla zaslána z jeho účtu. Uvedený žalobce byl registrován pod [číslo] ale následně mu bylo oprávnění dražit odebráno a jeho účast nebyla připuštěna. Oba žalobci tak byli neoprávněně nepřipuštěni k účasti na uvedené dražbě. Zejména žalobce b) poukázal na to, že dražební jistotu měl řádně a včas uhrazenou a splnil veškeré podmínky pro účast na dražbě a v rozporu se zákonem mu toto nebylo umožněno. Odkázal na ust. § 23 odst. 5 zákona o veřejných dražbách č. 26/2000 Sb.

2. Rovněž žalobci namítali, že nebyl dodržen postup stanovený zákonem pro průběh dražby, když na výzvu licitátora 3. žalovaný pouze zvedl přidělené číslo a nevyslovil částku. Poté byl administrativní pracovnicí, nikoliv licitátorem, upozorněn, že musí částku vyslovit. Vyslovil však nejnižší podání bez vyslovení konkrétní částky. Licitátor také vynechal druhou výzvu, učinil hned výzvu třetí a udělil příklep třetí žalované [právnická osoba]

3. Všichni žalovaní navrhli zamítnutí žalobního návrhu. Žalovaná 1) uvedla, že na základě smlouvy s insolvenčním správcem [titul] [celé jméno žalovaného] jako navrhovatelem dražby uzavřela dne 1.7.2015 smlouvu o provedení dražby a vydala dražební vyhlášku s tím, že dražba bude provedena 27.8.2015 a jejím předmětem budou dvě větrné elektrárny. Poukázala na to, že oba žalobci nebyli účastníky dražby (§ 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách) a nejsou tak aktivně legitimováni a není dán na jejich straně ani naléhavý právní zájem. Průběhu dražby byli přítomni i pracovníci Ministerstva pro místní rozvoj, kteří prováděli kontrolu průběhu celé dražby a nebylo zjištěno žádné pochybení. V doplnění uvedla, že dražební jistota byla stanovena částkou 2 500 000 Kč a musela být uhrazena na její účet č. [bankovní účet] s var. symbolem, kterým je u právnické osoby její identifikační číslo - IČ. Na uvedený účet byla poukázána platba s var. symbolem [číslo] z účtu žalobce a) a osoba, která se dostavila dražit nebyla jednatelem společnosti b) ani nepředložila dražebníkovi plnou moc udělenou mu společností b) [právnická osoba] s úředně ověřenými podpisy.

4. Žalovaný 2) poukázal rovněž na to, že žalobci nebyli účastníky dražby a není na jejich straně dán ani naléhavý právní zájem. Rovněž uvedl, že ani pracovníci Ministerstva pro místní rozvoj, kteří byli přítomni dražby neshledali žádná pochybení, což vyplývá i z protokolu o dražbě.

5. Žalovaný 3) poukázal na to, že tvrzení žalobců není přesné. Uvedl, že předmětná platba z účtu žalobce a) na účet žalovaného 1. nebyla opatřena [variabilní symbol] jak tvrdí, ale [variabilní symbol], jak je uvedeno v protokole o dražbě. Toto číslo není identifikačním číslem žádné právnické osoby a nelze je tedy považovat ani za IČ žalobce b). Předmětnou platbu tak nebylo možné ztotožnit s IČ žádného z účastníků dražby, proto dražební společnost nemohla dojít k závěru, že předmětná platba byla zaplacena za žalobce b), když z důvodu nesouladu IČ žalobce b) a VS platby nemohlo být ověřeno. Dražební vyhláška stanoví jasné a srozumitelné požadavky na placení dražební jistoty a její identifikaci a dokonce upozorňuje, že nebude-li platba identifikována v souladu s dražební vyhláškou, vystavují se účastníci riziku nemožnosti účasti na dražbě. Rizika jdou výhradně k tíži takového účastníka. Žalobce b) měl na výběr z více variant, jak uhradit dražební jistotu. Pokud si zvolil placení bezhotovostním režimem prostřednictvím třetí osoby, a to žalobce a), dobrovolně se tak zbavil možnosti provést platbu sám a zkontrolovat si správnost veškerých zadaných údajů včetně vyplněného IČ, pouze se spoléhal na to, že žalobce a) dražební jistotu zaplatí v souladu s dražební vyhláškou. Bez pochybností musí být jednoznačně určitelné, za jakou osobu je dražební jistota placena, aby mohlo být zjištěno, která konkrétní osoba platbu hradila. Argument žalobců, že z var. symbolu [číslo] měl dražebník dojít k závěru, že se jedná o [IČO] náležející žalobci b), je nesmyslný. Uvedené IČ, před nímž byly dvě nuly, neodpovídalo žádné právnické osobě. Poukázal na to, že dražebník ještě před zahájením dražby upozornil žalobce b), za něhož se dostavil p. [příjmení], že nezaplatil dražební jistotu a umožnil žalobci b) tuto zaplatit jednoznačným způsobem, aby bylo zřejmé, že tuto žalobce b) uhradil. Pan [anonymizováno] na to opustil dražební místnost s tím, že se vrátí s potvrzením z banky o zaplacení dražební jistoty žalobce b). Po návratu však sdělil, že si vše rozmyslel a z důvodu podání dovolání proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze se dražby účastnit nebude. Jednoznačně tak projevil vůli neúčastnit se dražby.

6. Žalobce a) podmínky pro účast na dražbě nesplnil, když ani on nezaplatil dražební jistotu a sama skutečnost, že částka 2 500 000 Kč byla zaplacena z účtu žalobce a) neznamená, že bylo zaplaceno za žalobce a), když var. symbol tomuto neodpovídal. Sami žalobci opakovaně uváděli, že dražební jistota měla být zaplacena za žalobce b), žalobce a) tak nesložil dražební jistotu a nemohl se stát účastníkem dražby. Poukázal i na to, že dle dražební vyhlášky jsou právnické osoby povinny předložit originál či ověřenou kopii výpisu z obchodního rejstříku, což žalobce zřejmě nepředložil, když ani v protokolu o dražbě o tomto není zmínka.

7. K nedodržení stanoveného postupu dražby uvedl, že jde ze strany žalobců o tvrzení účelové, když dražba proběhla standardním způsobem a v souladu se zákonem. Snaží se anulovat dražbu, aby jim bylo umožněno dražit elektrárny v dražbě nové. Vznesl námitku absence věcné legitimace žalobců, která vyplývá z ust. § 24 odst. 3 zákona o dražbách.

8. Žalobci doplnili žalobní návrh a uvedli, že za žalobce b) se dostavil dražit p. [příjmení], který měl speciální plnou moc ze dne 5.12.2014 pro účast na dražbách s úředně ověřenými podpisy a generální plnou moc pro zastupování žalobce b) ze dne 5.12.2014. Žalobci b) nebyla umožněna účast na dražbě, i když dražební jistota byla řádně a včas složena žalobcem a). Pokud je uváděno, že platba dražební jistoty žalobce b) nemohla být identifikována proto, že před IČ se objevily 00 (dvě nuly), tak jde o tvrzení neadekvátní, když systém banky doplnil u IČ dvě nuly do celkového maximálního počtu 10 čísel, což nelze přičítat k tíži žalobce b). V době, kdy bylo zabráněno žalobci b) v účasti na dražbě, navrhl p. [příjmení], že by se dražby zúčastnil žalobce a), jehož je jednatelem a z jehož účtu byla dražební jistota zaplacena, což nebylo umožněno.

9. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

10. Smlouvou o provedení dražby dobrovolné ze dne 1.7.2015 měl prokázáno, že byla zavřena mezi žalovaným 1) jako dražebníkem a [titul] [titul] [celé jméno žalovaného], insolvenčním správcem dlužníka [právnická osoba], jako navrhovatelem. Předmětem smlouvy bylo úplatné provedení dražby dobrovolné dle § 17 a násl. zák. č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, předmětem dražby byly věci nemovité - dvě větrné elektrárny typu DeWind D8 o výkonu 2 x 2000 kW, výrobní číslo: [číslo] a [číslo], umístěné v lokalitě [územní celek] s příslušenstvím.

11. Dražební vyhláškou ze dne 1.7.2015 bylo prokázáno, že konání dražby dobrovolné bylo vyhlášeno na 27.8.2015 v [část obce] v [obec], [ulice a číslo] s tím, že zahájení dražby bude provedeno prohlášením licitátora, že zahajuje dražbu (po ukončení zápisu účastníků dražby, a to v 12.30 hodin). Dražebníkem byl žalovaný 1), navrhovatelem [titul] [titul] [celé jméno žalovaného] jako insolvenční správce dlužníka [právnická osoba] V rámci dražební vyhlášky byl označen předmět dražby, který byl vymezen jako dvě větrné elektrárny typu DeWind D8 o výkonu 2 x 2000 kW, výrobní číslo: [číslo] a [číslo], včetně součástí a příslušenství (kabelové přípojky VN vedené přes přesně vyznačené pozemky, situované na pozemkových parcelách p. [číslo] vše orná půda zapsané na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj pro [územní celek] a [katastrální uzemí]. Příslušenstvím byly dvě trafostanice [číslo], 59 KV, TS-VTE1, TS-VTE2, obě napojené do rozvodné sítě [právnická osoba]. V rámci popisu předmětu dražby a jeho stavu bylo mimo jiné uvedeno, že počátkem roku 2008 byly větrné elektrárny provozovány [anonymizováno] – [právnická osoba], který také byl držitelem příslušné licence a dne 26.9 byly předmětné elektrárny po určitých reklamacích žalobce prodány [právnická osoba] [právnická osoba], která větrné elektrárny prodala dne [datum] [právnická osoba] s.r.o. Dále bylo konstatováno, že v současné době je situace problematická, protože k provozování předmětných věterných elektráren je třeba licence energetického regulačního úřadu, který argumentuje tím, že na provoz jednoho zařízení nemohou být uděleny dvě licence a původní i aktuální vlastník licence podniká veškeré právní kroky, aby znemožnil odnětí licence a její přidělení společnosti [právnická osoba], která měla předmětné větrné elektrárny provozovat pro majetkovou podstatu úpadce na základě nájemní smlouvy s insolvenčním správcem úpadce [právnická osoba] Lze předpokládat, že v těchto obstrukcích bude nadále pokračováno. S předmětem dražby nejsou spojeny žádné závazky, s výjimkou nájemní smlouvy se společností [právnická osoba] Cena předmětu dražby byla stanovena posudkem znalce ve výši 17 786 000 Kč, nejnižší podání bylo stanoveno ve výši 17 786 000 Kč. Dražební jistota byla surčena částkou 2 500 000 Kč s tím, že musí být uhrazena buď bankovním převodem na účet dražebníka (s uvedením čísla účtu a zde specifikovaného variabilního symbolu), případně může účastník složit dražební jistotu před zahájením dražby v místě jejího konání v hotovosti k rukám dražebníka. Byly stanoveny termíny pro prohlídku předmětu dražby, dražba bude provedena pro vydražitele bezúplatně. V rámci oddílu B) dražební vyhlášky byla popsána řízení o žalobě o vyloučení věci ze soupisu majetkové podstaty probíhající před Městským soudem v Praze a Vrchním soudem v Praze.

12. Protokolem o provedené dražbě dobrovolné měl soud prokázáno, že tato se konala dne 27.8.2015 v salonku restaurace v [část obce] v [obec], [ulice a číslo], zahájení dražby bylo učiněno prohlášením licitátora, že zahajuje dražbu ve 12:30 hodin. Byl konstatován předmět dražby a jeho příslušenství, popis předmětu dražby a jeho stav, práva a závazky spojené s předmětem dražby, osoba navrhovatele, nejnižší podání, minimální příhoz, dražebník – vše shodně s dražební vyhláškou. Licitátorem byl [jméno] [příjmení]. Vydražitelem se stala společnost [právnická osoba], s dosaženou cena 17 786 000 Kč, dražba byla ukončena v 12:50 hodin. V bodu VI. je uvedeno, že před zahájením dražby se dostavil p. [jméno] [příjmení] s tím, že jím řízená společnost zaplatila dražební jistotu. Před vstupem veřejnosti na dražbu byla provedena identifikace platby poukázané dne 25.8.2015 na účet č. [bankovní účet] ve výši 2 500 000 Kč, kdy platba byla uhrazena z účtu společnosti [právnická osoba] a bylo zjištěno, že jako var. symbol je uvedeno [číslo] které nebylo možno identifikovat, nejedná se o IČ žádné společnosti. Z tohoto důvodu bylo p. [příjmení] sděleno, že se nemůže zúčastnit dražby a dražit předmět dražby. Bylo mu umožněno uhradit dražební jistotu jiným způsobem (např. předložit potvrzení o identifikaci platby vystavené bankou odkud byla platba poukázána). Pan [anonymizováno] odešel s tím, že si zařídí potvrzení v bance o identifikaci platby. Po návratu sdělil, že vzhledem k podání dovolání se dražby účastnit nebude a usedl mezi veřejnost. Protokol o provedené dražbě byl opatřen podpisy dražebníka, licitátora a vydražitele.

13. Písemným seznamem účastníků dražby dlužníka [právnická osoba] konané dne 27.8.2015 měl soud prokázáno, že je zde uvedena pouze společnost [právnická osoba] – tedy 3. žalovaná.

14. Protokolem [číslo] o výsledku kontroly ze dne 21.10.2015 měl soud prokázáno, že pracovníci Ministerstva pro místní rozvoj, odbor veřejných dražeb, provedli na základě zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole, a § 7 zák. č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, kontrolu přípravy a průběhu dražby včetně kontroly související dokumentace, u veřejné dobrovolné dražby konané dne 27.8.2015 na adrese [adresa]. Kontrolou nebyly zjištěny žádné nedostatky, které by znamenaly porušení zákona. V bodě III. – prověřovaná dokumentace, je pod č. 5 uvedeno potvrzení o nepřipuštění k dražbě společnosti [právnická osoba]

15. Z výpisu z účtu 1. žalované, dříve [příjmení] [anonymizována dvě slova], bylo zjištěno, že dne 13.8.2015 došla na její účet platba s označením dražební jistota [anonymizována dvě slova] s označením protiúčtu a var. symbolem [anonymizována dvě slova] A [číslo] a dne 25.8.2015 došla na účet platba s označením dražební jistota 2x [anonymizována dvě slova] s označením protiúčtu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a var. symbolem [číslo], obojí ve výši 2 500 000 Kč.

16. Z oznámení Komerční banky o provedeném příkazu bylo zjištěno, že byl dán pokyn k úhradě z účtu [číslo] na účet [číslo] ve výši 2 500 000 Kč a var. symbolem [číslo] s popisem příkazce - dražební jistota 2x [anonymizována dvě slova]. Zadání bylo učiněno dne 24.8.2015 v 17:25 hod.

17. Z výpovědi [jméno] [příjmení], jednatele 1. žalované bylo zjištěno, že se účastnil předmětné dražby jako licitátor. Před jejím započetím se řešil problém s variabilním symbolem uvedeným ve výpise z účtu, který měl být identifikačním číslem společnosti, která měla dražit. Při jeho ověřování bylo zjištěno, že pod uvedeným variabilním symbolem není uvedena žádná společnost. Symbol byl nedohledatelný. Ověřování var. symbolu prováděl spolu s p. [příjmení], zadávali ho do systém, který měli otevřený on line. Pan [anonymizováno], který se dostavil za společnost dražit přiznal chybu a uvedl, že zadal špatně var. symbol. Byl mu dán ještě před počátkem dražby prostor si tyto nesrovnalosti vyřešit. Pan [anonymizováno] odešel z dražební místnosti a po návratu se účastnil dražby jen jako veřejnost. Pokud jde o předkládané listiny, není mu známo, o jaké se konkrétně jednalo, toto vyřizovala p. [příjmení]. Při samotné dražbě seznámil účastníky se soupisem majetku, vyzval je, aby sdělili konkrétní jednání, vyslovili konkrétní částku, zákonný postup byl dodržen, nebyly vznášeny žádné námitky. Nelze sdělit pouze to, že se jedná o nejnižší podání, ale musí být sdělena konkrétní částka a tak se také stalo.

18. Z výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že na dražbu dvou větrných elektráren, která se konala 27.8.2015, zaslala společnost [právnická osoba], tedy 1. žalobce řádně a včas dražební jistotu ve výši 2 500 000 Kč, var. symbol byl uveden [číslo] což byl var. symbol – IČ společnosti [právnická osoba], tedy 2. žalované. Za tuto společnost chtěl osobně dražit na základě plné moci. Bylo mu před počátkem dražby dražebnicí sděleno, že nebyli schopni dle var. symbolu identifikovat účastníka dražby, že společnost [právnická osoba] nemá takovéto IČ, na což sdělil, že tato společnost zaslala pouze dražební jistotu, ale účastníkem bude společnost [právnická osoba] Bylo mu odpovězeno, že takto nelze postupovat. Měl k dispozici dvě plné moci, jednu generální a jednu pro účast ve dražbách, navrhl proto, že bude dražit za společnost [právnická osoba], ale bylo mu sděleno, že toto nelze a jedinou variantou je, aby tato společnost znovu složila dražební jistotu, což nebylo možno stihnout. Měl s sebou i výpis z obchodního rejstříku a má za to, že byl zapsán jako účastník dražby a předložil plnou moc. Má za to, že vše bylo postaveno na tom, že nelze, aby jedna společnost zaplatila dražební jistotu a druhá dražila. Je mu známo, že ohledně tohoto proběhla i komunikace mezi správcem a pracovníky ministerstva a postup byl posvěcen.

19. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že dle dražební vyhlášky měl být správně uveden název firmy, která požaduje dražit a její IČ. Pan [anonymizováno] poslal dražební jistotu z bankovního účtu společnosti [právnická osoba], tedy žalobce a), ale IČ, tedy var. symbol byl jiný, což se řešilo a p. [příjmení] byl vyzván, aby tyto nesrovnalosti dal do pořádku. Variabilní symbol nesouhlasil s přihlášenou firmou. Potvrdila, že dražební jistota přišla na účet společnosti, ale nesouhlasila s přihlášenou firmou k dražbě. U platby bylo uvedeno IČ neexistující společnosti. Platba přišla těsně před dražbou a po zjištění nesouladu žádala pracovníky kontroly z Ministerstva pro místní rozvoj, kteří se dražby účastnili o radu, a i tito uznali uvedený nesoulad. Uvedla, že p. [příjmení] byl zřejmě zapsán jako účastník dražby za společnost [právnická osoba] – žalobce a). V případě, že by předložil plné moci za další společnost, bylo by toto uvedeno v zápisu o dražbě. Předložil výpis z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] Výpis z banky si vyjížděla sama, nebyl p. [příjmení] předložen, pokud by tomu tak bylo, muselo by rovněž vše souhlasit. Jiný dokument než ten, který si vytiskla sama, jí předložen nebyl. Uvedené IČ bylo neidentifikovatelné, pokud by to číslo bylo podobné jako [právnická osoba], řešilo by se to, ale jednalo se o číslo zcela jiné.

20. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že se účastnil dražby dne 27.8.2015 v [část obce] jako veřejnost a je mu známo, že byl řešen problém se složením dražební jistoty. Pan [anonymizováno], kterého zná, mu říkal, že ho k dražbě nepřipustili, neboť byl problém s IČ a s převodem z jedné firmy na druhou. Jaké dokumenty předkládal, mu známo není.

21. Ze svědecké výpovědi [titul]. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že byl přítomen předmětné dražbě jako člen kontroly z Ministerstva pro místní rozvoj a dle protokolu o dražbě, který byl sepsán, došlo k chybně uvedenému var. symbolu společnosti, která měla dražit. Dražebník odmítl zájemce o dražbu a tohoto nepřipustil. Pan [anonymizováno], který se dostavil dražit, byl vyzván, nechť toto v bance vyřeší, nechť je identifikována platba či složena dražební jistota jiným způsobem. Po návratu do dražební místnosti p. [příjmení] uvedl, že se nebude domáhat další účasti na dražbě, nijak se nesnažil dražby se ještě zúčastnit a dražit. Složení dražební jistoty bylo řešeno proto, že nesplňovala podmínky uvedené v dražební vyhlášce. Konkrétně měla právnická osoba uvést svoje IČ, což uvedeno nebylo. Platba přišla pod špatným var. symbolem. Přesmyčka ve var. symbolu by měla být důvodem pro vyloučení z dražby.

22. Ze svědecké výpovědi [titul]. [jméno] [příjmení], rovněž pracovníka Ministerstva pro místní rozvoj, který se účastnil dražby za kontrolní orgán, bylo zjištěno, že osoba, která se domáhala účasti na dražbě, nesložila dražební jistotu v souladu s dražební vyhláškou. Tato byla složena pod špatným var. symbolem a byl proto dán prostor k zajištění si potvrzení od banky. Tento problém se konzultoval a řešil a p. [příjmení] odešel do banky zařídit si potvrzení, ale po návratu ještě před započetím dražby sdělil, že se dražby neúčastní. Uvedl, že řádná identifikace osoby zúčastněné na dražbě je vždy důležitá. K průběhu dražby sdělil, že byly učiněny všechny tři výzvy, k postupu licitátora nebyly žádné výtky, pokud by došlo k porušení postupu, objevilo by se to v protokolu o dražbě a o provedené kontrole. Licitace porušena nebyla.

23. Z výpovědi svědka [titul]. [jméno] [příjmení], Ph.D. bylo zjištěno, že byl pověřen třetím žalovaným o zastupování při dražbě konané dne 27.8.2015 v [část obce], kde se dražily dvě větrné elektrárny. Dostavil se asi 45 min. před dražbou, zaregistroval se jako účastník dražby a čekal na zahájení. Následně se dostavil další účastník, který se šel zaregistrovat a dražebník s ním řešil složení kauce, neboť nebyl schopen platbu identifikovat. Problém byl v tom, že platba na dražbu přišla z účtu jiné právnické osoby, var. symbol byl zřejmě jiné právnické osoby, než za kterou přišel dražit. Byla proto dána možnost toto vyřešit a osoba, která se dostavila dražit, odešla a po návratu sdělila, že se účastnit dražby nebude, neboť bylo podáno dovolání ve sporu o vlastnictví dražených nemovitostí a dotyčný zůstal v dražební místnosti pouze jako veřejnost. Nezpozoroval, že by předkládal určité dokumenty, hned se řešil problém s kaucí. Při licitaci byly učiněny všechny tři výzvy a sdělena konkrétní částka.

24. Ze svědecké výpovědi [titul]. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že mezi zájemci o dražbu byl i p. [příjmení], který p. [příjmení] předložil výpis společnosti [právnická osoba] a doklad o platbě dražební jistoty. Při kontrole bylo zjištěno, že na dokladu je uváděn var. symbol jiné společnosti a nebyly tak splněny podmínky pro účast na dražbě stanovené zákonem i dražební vyhláškou. Var. symbol neodpovídal příslušné společnosti, resp. před daným číslem byly dvě nuly a společnost nebylo možné identifikovat. Rozhodně se nejednalo o IČ společnosti [právnická osoba] Pan [anonymizováno] uváděl, že identifikační číslo je správné, ale že jistota byla uhrazena z jeho účtu, dražit však měla jiná společnost. Při zadání IČ společnosti [právnická osoba] toto neodpovídalo číslu, které bylo uvedeno na platbě. [příjmení] [příjmení] bylo doporučeno navštívit banku, která sídlila opodál, aby byl var. symbol uveden správně, po návratu však sdělil, že se dražby účastnit nebude. K samotnému průběhu dražby nebyly vzneseny žádné připomínky, dražitel vyslovil nabízenou částku a 3x byla vyhlášena.

25. Ze svědecké výpovědi [jméno] [jméno] bylo zjištěno, že předmětné dražby se zúčastnil na žádost svého klienta [právnická osoba], který usiloval o vyloučení předmětných větrných elektráren z majetkové podstaty [právnická osoba]. Za klienta podal žalobu, která byla zamítnuta, a proto bylo podáno dovolání. Dražba probíhala standardně, před jejím zahájením však došlo k dohadování účasti žalobců na dražbě. Na tuto se dostavil p. [příjmení] za některého z žalobců, jednal se zástupci dražebníka, kteří mu vytýkali chybný var. symbol v označení dražební jistoty. Reagoval tak, že přehodil čísla, následovala diskuze a výsledkem bylo nepřipuštění p. [příjmení] k dražbě. Před jejím započetím však dostal ještě možnost vyřešit v bance uvedené nedostatky a předložit potvrzení. Sám nevěděl, za kterého z žalobců je p. [příjmení] přítomen. Po návratu do dražební místnosti byl p. [příjmení] veselý až žoviální, situaci komentoval tak, že uvedl, já vám to ulehčím, vyřeším problém a z dražby odstupuji. K dotazu insolvenčního správce uvedl, že je to vzhledem k podanému dovolání. Byl pak vyzván k úhradě poplatku 50 Kč jako poplatku za účast na dražbě jako veřejnost, což opět komentoval nějakým vtipem. Sám měl dojem, že p. [příjmení] neřešil problém v bance, ale šel se s kýmsi poradit. Dražba proběhla standardně, licitátor několikrát vyzval k nabídce.

26. Z amatérsky pořízeného videozáznamu učiněného před předmětnou dražbou a přehraného při soudním jednání za přítomnosti všech účastníků sporu bylo zjištěno, že k dražbě se dne 27.8.2015 v [část obce] dostavili 2 dražebníci. U dražebníka, za něhož se dostavil p. [příjmení], bylo řešeno identifikační číslo – IČ, které mělo být chybně uvedeno. Sám p. [příjmení] po nahlédnutí do listin uvádí, že věří, že udělal chybu, ale jde o to, zda se jedná o tak velkou chybu, aby byl z dražby vyloučen. Dostává se mu odpovědi, že dle zákona o držbách jde o velkou chybu. Pan [anonymizováno] zde sám uvádí: IČ nesedí, udělal jsem chybu přehodil jsem 5 s 8. Požaduje písemné potvrzení, že špatně uvedl IČ, nebrání se že nešlo o žádnou chybu. Dražební jistota je složena, ale není zřejmé komu patří, složila ji jiná společnost, než která měla dražit, uvedl jsem chybné IČ. Situace byla všemi přítomnými řešena, byl doporučován převod v bance či složení další jistoty. Pan [anonymizováno] odešel z dražební místnosti a po návratu sdělil, že situaci zjednoduší, nebude se dražby účastnit s odkazem na podané dovolání. Byl požádán o vrácení přiděleného čísla (vrátil [číslo]), uhradil poplatek 50 Kč za účast na dražbě jako veřejnost. Byl po celou dobu veselý, bylo zřejmé, že situaci nijak nehrotil, chyby sám uznal. Z videozáznamu není zřejmé, jaké konkrétní listiny byly předkládány.

27. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení níže citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobců na určení neplatnosti veřejné dražby není důvodný.

28. Projednávaná věc byla soudem posouzena dle zákona o veřejných dražbách č. 26/ 2000 Sb. Veřejnou dražbou se dle uvedeného zákona rozumí (§ 2 písm. a) veřejné jednání, jehož účelem je převod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, jako i veřejné jednání, které bylo ukončeno z důvodů, že nebylo učiněno nejvyšší podání. Na účastníka dražby, jemuž byl udělen příklep přechází vlastnictví příklepem licitátora, za předpokladu, že ve stanovené lhůtě uhradí cenu dosaženou vydražením. Zaplatit-li vydražitel cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě, nepřechází na něj vlastnictví k předmětu dobrovolné dražby, jde-li o dražbu neplatnou. Veřejná dražba dobrovolná je neplatná, jen jestliže její neplatnost vyslovil soud. Soud tak může učinit, jen jestliže byl splněn některý z důvodů neplatnosti dražby, jež jsou taxativně uvedeny v § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách, jestliže žalobu podala osoba, která je k návrhu oprávněna (věcně legitimována) a byla-li žaloba podána v zákonem stanovené prekluzivní lhůtě.

29. Vzhledem k námitkám žalovaných soud ještě uvádí, že žaloba na určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby není klasickou žalobou na určení, zda tu právní vztah je nebo není dle ustanovení § 80 o.s.ř. Podání takovéto žaloby má oporu pouze v ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách a žalobu lze projednat, aniž by žalobci museli tvrdit a prokazovat naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Jedná se tak o zákonnou určovací žalobu.

30. Podle ustanovení § 24 odst. 3 zák. č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění účinném ke dni konání dražby, (dále jen zákona o veřejných dražbách) každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby, navrhovatelem, osobou oprávněnou z předkupního práva k předmětu dražby, osobou oprávněnou z práva na přednostní nabytí předmětu dražby nebo osobou, k jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat, může navrhnout soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky v § 12 odst. 1 a 2, § 14 odst. 3, § 17 odst. 5 a 6, § 19, 20, § 23 odst. 1 až 10, § 25 a v § 26 odst. 1 a 2 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.

31. Podle ust. § 23 odst. 2 zákona o veřejných dražbách jsou účastníci dražby povinni předložit na vyzvání dražebníka nebo osoby jím pověřené svou totožnost, popř. své oprávnění jednat za účastníka dražby, dát se zapsat do seznamu účastníků dražby a jsou-li rozdávána dražební čísla, převzít dražební číslo; bylo-li požadováno i složení dražební jistoty, jsou účastníci dražby povinni způsobem stanoveným, v dražební vyhlášce doložit i složení dražební jistoty.

32. Podle ust. § 23 odst. 5 zákona o veřejných dražbách se každému, kdo se dostaví k zapsání do dražby před jejím zahájením a prokáže, že splňuje podmínky stát se účastníkem dražby, musí být umožněno dražit.

33. Podle ust. § 17 odst. 1, 3, 4, 7 zákona o veřejných dražbách dražbou dobrovolnou je dražba prováděná na návrh vlastníka, vlastníkem se rozumí též osoba, která je oprávněná s předmětem dražby hospodařit a je vlastníkem zmocněna a na základě zvláštního právního předpisu oprávněna předmět dražby zcizit, likvidátor a insolvenční správce.

34. V řízení bylo prokázáno, že předmětná žaloba byla podána včas, tedy v tříměsíční prekluzivní lhůtě ve smyslu ust. § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách.

35. Insolvenčnímu správci také náleželo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou úpadce [právnická osoba] a byl tak osobou oprávněnou k podání návrhu na provedení veřejné dražby dobrovolné, k dražbě došlo dne 27.8.2015, kdy již bylo pravomocně rozhodnuto soudem I. a II. stupně o vyloučení věcí z majetkové podstaty úpadce [právnická osoba]

36. Oprávnění (věcnou legitimaci) k podání žaloby o určení neplatnosti dražby zákon poskytuje, jak vyplývá za shora citovaného ustanovení každému účastníku dražby (tj. osobě přítomné při dražbě, která se dostavila za účelem činit podání a splňuje podmínky stanovené zákonem o veřejných dražbách), dražebnímu věřiteli a navrhovateli (tj. osobě, která za podmínek stanovených zákonem navrhla provedení dražby). Kdo je pasivně věcně legitimován, však zákon o dražbách neuvádí. Z povahy možné neplatnosti dražby se však rozhodnutí musí vztahovat na všechny, jejichž práv a povinností by se výsledek neplatnosti dražby týkal (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 20/2005).

37. Soud se proto zabýval otázkou uvedené věcné legitimace. Pokud jde o pasivní legitimaci, má za to, že daného sporu o neplatnost dražby se zúčastnili všichni, jež byli účastníky předmětné dražby konané dne 27.8.2015 v [část obce] týkající se dražby větrných elektráren a jsou uvedeni v protokolu o průběhu dražby, tj. dražebník – [právnická osoba], nyní [název žalované] – 3. žalovaný, navrhovatel dražby - [titul] [titul] [celé jméno žalovaného], insolvenční správce dlužníka [právnická osoba] – 2. žalovaný a vydražitel – [právnická osoba] – 3. žalovaný. Pokud jde o aktivní legitimaci k podání žaloby o neplatnost dražby, jednalo se o podstatnou otázku a k této směřovaly důkazní návrhy účastníků sporu, které soud provedl a jsou uvedeny v předchozích odstavcích daného rozsudku. Důvody neplatnosti dražby uplatnily 2 společnosti, tedy oba žalobci s tím, že neoprávněně nebyli připuštěni k dražbě proto, že jako identifikátor platby byl uveden variabilní symbol, který není identifikací existující společnosti.

38. Z dražební vyhlášky bodu VI. vyplývá, že účastník dražby je povinen před zahájením dražby složit k rukám dražebníka dražební jistotu, bez jejíhož složení se nemůže účastnit dražby. Dražební jistota činí 2 500 000 Kč a musí být uhrazena bankovním převodem na účet dražebníka, přitom variabilním symbolem je u právnických osob jejich IČ. V daném případě z dokazování vyplynulo, že dražební jistota byla zaslána z účtu společnosti a) [právnická osoba] (č. účtu [číslo]) a IČ (tedy variabilní symbol) bylo uvedeno společnosti b) [právnická osoba] - [číslo], což vyplývalo z oznámení Komerční banky o provedení příkazu k úhradě i z výpovědí pana [příjmení], který se dostavil za žalobce dražit. Z výpisu z účtu [právnická osoba] vedeného u [právnická osoba] vyplývá, že název protiúčtu byl uveden slovním označením [anonymizována tři slova] a variabilní symbol je uveden s [číslo]. V době prováděného dokazování si soud nahlédnutím do veřejného rejstříku zjistil, že ať je uvedené IČ zadáno s 00 či bez uvedených 00, vždy se zobrazí stejná společnost, a to žalobce b) [právnická osoba] Nebylo však zjištěno, zda tomu tak bylo i v době, kdy dražba probíhala, tedy v roce 2015 a zda jak uvádějí žalovaní i svědkové nebylo možné pod uvedeným VS zjistit o jakou konkrétní právnickou osobu se jednalo. Variabilní symbol se skutečně používá pro jednoznačnou identifikaci osob a jeho maximální délka je 10 znaků skládajících se pouze z čísel, u právnických osob se používá pro identifikaci identifikační číslo – IČ. Z uvedeného má soud za to, že v daném případě nebyl žádný problém s uvedením či neuvedením 00 před IČ. Žalovaná dražební společnost měla k dispozici výpis ze svého účtu, aby si ověřila zaplacení dražební jistoty na svůj účet uvedený v dražební vyhlášce. Z tohoto vyplývalo (čl. 49 spisu), že variabilní [číslo] se ale neshodovalo s názvem protiúčtu, kde byla označena společnost a) [právnická osoba]. Z pořízeného videozáznamu bylo naopak zřejmé, že sám p. [příjmení] sám potvrdil, že učinil ve variabilním symbolu chybu, přehození čísel 8 a 5, což naopak z předloženým listinných důkazů nevyplývalo. Pro rozhodování soudu však bylo zcela podstatné to, že pokud pan [příjmení] přišel dražit za společnost b) [právnická osoba] jak uvádí, bylo jeho povinností jako zástupce této společnosti předložit výpis z obchodního či jiného veřejného rejstříku této společnosti, doložit svoji totožnost, popřípadě oprávnění jednat za účastníka dražby jak vyplývá z dražební vyhlášky bodu VII a § 23 odst. 2 zákona o veřejných dražbách. Svědeckými výpověďmi ani z videozáznamu však nevyplynulo, že by uvedené listiny byly p. [příjmení] předloženy. Řešila se převážně nesrovnalost s identifikací platby a pokud by tomu tak bylo, bylo by to uvedeno v protokole o dražbě, jak bylo i svědecky uváděno. V protokolu o dražbě je však pouze uvedeno nepřipuštění žalobce a) tedy [právnická osoba] a nikoliv žalobce b) [právnická osoba], proti čemuž p. [příjmení] nijak ani neprotestoval a požadoval doklad o nepřipuštění k dražbě pouze za žalobce a).

39. Dále ze svědeckých výpovědí pracovníků kontroly z Ministerstva pro místní rozvoj ing. [příjmení] a [titul]. [příjmení], ale i pana [jméno] vyplývá, že při řešení nesrovnalostí s identifikací platby byl dán p. [příjmení] prostor k řádné identifikaci platby prostřednictvím [právnická osoba], která sídlí opodál místa konání dražby či složení dražební jistoty jiným způsobem. Za tím účelem se p. [příjmení] také vzdálil z dražební místnosti, ale po návratu sdělil, jak vyplývá z videozáznamu i výpovědi svědků, že celou situaci usnadní a dražby se účastnit nebude s odkazem na to, že bylo v jiné věci podáno dovolání (zřejmě se jednalo o dovolání ve věci nevyloučení věcí z majetkové podstaty úpadce [právnická osoba]). Jednalo se tak o výslovné prohlášení p. [příjmení], že se dražby účastnit nebude a nemůže tak mít proto žalobce aktivní legitimaci k podání žaloby o neplatnosti dražby, neboť nebyl jejím účastníkem, ať už se dostavil jednat za jakoukoliv společnost. Z jednání spíše vyplývá, že do poslední chvíle nevěděl za jakou společnost se dražby bude účastnit. Pokud by pan [příjmení] při registraci předložil plnou moc za žalobce b) [právnická osoba] za níž se dostavil dražit, jak tvrdí, byla by tato společnost jako účastník zaregistrována a obdržela by registrační číslo a při nepřipuštění k dražbě by jí bylo vystaveno potvrzení o nepřipuštění. Z videozáznamu však vyplývá, že p. [příjmení] pouze za společnost a) disponoval přiděleným dražební číslem tj. [číslo] toto číslo před započetím dražby po prohlášení, že se dražby nezúčastní, vrátil a požadoval pouze zápis o nepřipuštění k dražbě, tedy nepřipuštění k dražbě společnosti a) [právnická osoba] Tento mu byl vyhotoven a předán. Z ničeno není zřejmé, že by dražit měla [právnická osoba] s.r.o., její IČ bylo uvedeno jen na výpise z banky. Jak již bylo uvedeno, nebylo žádným způsobem prokázáno, že by p. [příjmení] předkládal zmocnění této společnosti k účasti na dražbě, z žádných listinných důkazů to nevyplývá, ani toto nebylo potvrzeno svědeckými výpověďmi. Pokud byly předloženy u soudu, byly předloženy až dodatečně a nejsou ani navrženy k důkazu v žalobním návrhu. Předloženy byly až následně a jsou z roku 2014 konkrétně z 5.12.2014. Podstatné však je, že p. [příjmení] jako zástupce žalobců se sám rozhodl se dražby neúčastnit, což i veřejně prohlásil, není tak možné, aby se později domáhal za obě společnosti určení neplatnosti provedené dražby, právě pro nepřipuštění k dražbě. Soud proto z výše uvedených důvodů žalobní návrh na určení neplatnosti uvedené dražby zamítl, neboť nebyla ani prokázána aktivní legitimace žalobců k podání dané určovací žaloby.

40. Soud poté dále více nezkoumal, zda došlo k porušení postupu stanoveného zákonem pro průběh dražby. Ze svědeckých výpovědí ani protokolu o provedené kontrole ze strany pracovníků Ministerstva pro místní rozvoj nic takového také nevyplývalo.

41. Žalovaní měli ve věci plný úspěch, žalobci jsou proto povinni jim nahradit náklady řízení dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.).

42. Předmětem dražby byly ve výroku popsané větrné elektrárny s příslušenstvím, na které soud nahlížel jako na nemovitou věc (§ 3055 občanského zákoníku) nepodléhající zápisu do katastru nemovitostí. Dle tohoto byl soudem i vyměřen soudní poplatek a dle tohoto soud i určoval výši nákladů řízení, zejména odměnu za úkony právní pomoci, které byly stranami požadovány v různé výši. Vycházel tak z ustanovení § 9 odst. 4 písm. b/ vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kdy za úkon právní služby považoval částku 3 100 Kč a při zastupování 2 osob částku 2 480 Kč – tj. sníženou o 20% dle § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.

43. U žalovaných 1) a 2) jsou tyto náklady tvořeny odměnou právního zástupce za 11 úkonů právní služby, z toho 2 úkony po 3 100 Kč a 9 úkonů při zastupování 2 osob po 2 480 Kč za každou osobu tj. 6 200 + 44 640 (převzetí věci, vyjádření ve věci samé a závěrečný návrh, účast u 6 jednání, z toho 2 jednání byla delší než 2 hodiny), náhradou hotových výdajů 11 x 300 Kč (§ 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), jízdným osobním automobilem v celkové výši 5 568,14 Kč (3 x Ústí nad Orlicí – Pardubice a zpět (736,27 + 759,45 + 759,45), Ústí nad Orlicí – Olomouc a zpět – 1 146,65 Kč, Ústí nad Orlicí – Praha a zpět 2 166,32 Kč, náhradou za promeškaný čas strávený cestou k jednání 3 400 Kč (34 půlhodin po 100 Kč) dle § 14 odst. 1písm. a) a odst. 3 uvedené vyhlášky a 21 % DPH z odměny právního zástupce, náhrady hotových výdajů, ztráty času, a jízdného ve výši 13 252, 71,71 Kč, tj. vše celkem 76 360,85 Kč. Právní zástupkyní byla chybně účtována odměna za zastupování 2 osob, když u druhé osoby požadovala pouze 20 % odměny, přiznána proto byla částka vyšší než účtovaná.

44. U žalovaného 3/ jsou tyto náklady tvořeny odměnou advokáta za 17 úkonů po 3 100 Kč (§ 9 odst. 4 písm. b/ vyhl. č. 177/1996 Sb.) za právní službu (převzetí věci, 6 vyjádření ve věci samé a závěrečný návrh účast u 9 jednání, přičemž 2 jednání byla delší jak 2 hod.) ve výši 52 700 Kč, náhradou hotových výdajů 17 x 300 Kč (§ 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), jízdným k jednáním či výslechu svědků ve výši 11 804,30 Kč (3x na trase Praha – Pardubice a zpět při použití osobního vozidla 4 977,20 Kč, Praha – Olomouc za zpět – 4 202,90 Kč a Praha – Ústí nad Orlicí a zpět – 2 624,20 Kč). Pokud jde o ztrátu času, bylo nutno vycházet z ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 uvedené vyhlášky, dle níž náleží advokátu náhrada za promeškaný čas při úkonech prováděných v místě, které není sídlem advokáta, za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět. Nejedná se o čas strávený u jednání, který byl žalovaným 3) účtován. Promeškaným časem se rozumí doba, v níž se advokát nemůže věnovat poskytování právní pomoci, jde proto jen o čas strávený na cestě. Soud proto krátil účtovanou odměnu a odečetl čas strávený u jednání. Za 3 cesty Praha - Pardubice a zpět byla přiznána částka 1 700 Kč, tj. 17 půl hodin po 100 Kč (500 + 600 +600), za cestu Praha – Olomouc a zpět 1 100 Kč tj. 11 půlhodin, a Pardubice – Ústí nad Orlicí a zpět 800 Kč (8 půlhodin), celkem 3 600 Kč a 21 % DPH z odměny advokáta včetně náhrady hotových výdajů, ztráty času a jízdného ve výši 15 246,80 Kč. Celková náhrada činí celkem 87 851,14 Kč. Nebyla přiznána náhrada nákladů řízení spočívající v účtované náhradě za poradu s klientem přesahující jednu hodinu, když žalovaný 3) žádných způsobem uskutečnění této další porady nedoložil. Lhůta k plnění byla vzhledem k její výši stanovena delší než zákonná 3 denní § 160 odst. 1 o.s.ř.

45. Žádné mimořádné okolnosti případu ve smyslu § 150 o.s.ř., pro které by soud výjimečně nepřiznal procesně úspěšným žalovaným právo na náhradu nákladů řízení, zjištěny nebyly a ani nebyly v řízení tvrzeny.

46. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které hradil. V daném případě se jednalo o náhradu svědečného ve výši 735 Kč, která byla státem vyplacena. V řízení nebyli úspěšní žalobci, pro jim také byla uložena povinnost k jejich náhradě státu. V tomto případě byla stanovena lhůta zákonná dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Rubrum