I.ÚS 3832/12
V PLATNOSTI- OS Olomouc 7 T 133/2004
- KS Ostrava 55 To 24/2011
- NS 3 Tdo 631/2012
- ÚS I.ÚS 3832/12
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože se nevyznačovala zjevnou neopodstatněností. Stěžovatel se domáhal zrušení rozhodnutí, která mu přiřadila trest podmíněně odložený na dvě léta za podvod. Soud se opřel o § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., který umožňuje odmítnutí stížnosti, je-li zjevně neopodstatněná. Rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo považováno za správně odůvodněné a v souladu s ústavními zásadami.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl dne 17. října 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Vojena Gütlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů ve věci navrhovatele M. D., zastoupeného JUDr. Josefem Fojtíkem, advokátem se sídlem Kopřivnice, Štefánikova 1516, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. července 2012 č. j. 3 Tdo 631/2012-42, rozsudkům Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 20. října 2011 č. j. 55 To 24/2011-1088 a Okresního soudu v Olomouci ze dne 28. července 2010 č. j. 7 T 133/2004-952, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právech, zakotvených v čl. 6 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Uvedl, že byl odsouzen pro údajně protiprávní jednání, kterého se měl dopustit zhruba v polovině roku 2003, když následně mu bylo v témže roce sděleno obvinění a došlo k zahájení přípravného řízení. Po podání obžaloby dne 20. srpna 2004 probíhalo trestní řízení v Olomouci a před Krajským soudem v Ostravě, pobočkou v Olomouci a bylo pravomocně skončeno až dne 20. října 2011, tedy po uplynutí více než osmi let. Takovou lhůtu nelze považovat za přiměřenou, když on sám v průběhu řízení průtahy nezpůsobil. Proti rozsudku odvolacího soudu podal dovolání, které bylo odmítnuto, přestože Nejvyšší soud délku řízení shledal nestandardní. V odůvodnění svého usnesení vyslovil, že délka trestu uloženého při spodní hranici odpovídá i uvedené skutečnosti, přičemž takovou úvahu odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu neobsahuje. Proto je přesvědčen, že při stanovení trestu k délce řízení přihlédnuto nebylo. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, shledán nebyl. Nejvyšší soud s poukazem na obsah rozsudků soudu I. a II. stupně, na svou judikaturu i judikaturu Ústavního soudu důvodně dospěl k závěru, že dovolání odsouzeného, nyní stěžovatele, je zjevně neopodstatněné, a proto je podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu odmítl. V odůvodnění svého rozhodnutí se vypořádal se všemi odvolacími námitkami a vyčerpávajícím způsobem vyložil, proč trest uložený za spáchání trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1 a 3 písm. b) trestního zákona v délce 2 roků, podmíněně odložený na zkušební dobu v trvání 2 let, nutno považovat za zcela přiměřený všem okolnostem případu a tedy i délce vedeného trestního řízení. Lze dodat, že ke snížení zkušební doby (ze 4 let na 2 roky) soudem II. stupně, jak vyplývá z odůvodnění jeho rozsudku, vedl odvolací soud i obsah aktualizovaného výpisu z rejstříku trestů obžalovaného, na kterého právě uplynutím doby (v průběhu stávajícího trestního řízení) bylo nutno hledět, jakoby nebyl souzen - tato skutečnost se pak nepochybně odrazila v pro něj příznivějším výsledku odvolacího řízení. Pro výše uvedené byl návrh v souladu s § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 17. října 2012 Vojen Güttler předseda senátu Ústavního soudu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.