I.ÚS 3918/19

Rubrum

Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře (soudce zpravodaje) a Jiřího Zemánka ve věci ústavních stížností stěžovatele Cisterciáckého opatství Vyšší Brod, se sídlem ve Vyšším Brodě, Klášter 137, zastoupeného JUDr. Jakubem Křížem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze, Týnská 633/12, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. září 2019 č. j. 28 Cdo 2197/2019-320 a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 21. února 2019 č. j. 4 Co 31/2018- 247, vedené pod sp. zn. I. ÚS 3918/19, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. října 2019 č. j. 28 Cdo 2832/2019-219 a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. června 2019 č. j. 4 Co 38/2018-180, vedené pod sp. zn. II. ÚS 3990/19, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. října 2019 č. j. 28 Cdo 2450/2019-260 a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. dubna 2019 č. j. 4 Co 37/2018-197, vedené pod sp. zn. II. ÚS 3991/19, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. října 2019 č. j. 28 Cdo 2457/2019-239 a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 11. dubna 2019 č. j. 4 Co 41/2018-187, vedené pod sp. zn. IV. ÚS 3992/19, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. října 2019 č. j. 28 Cdo 2424/2019-327 a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 28. února 2019 č. j. 4 Co 43/2018-261, vedené pod sp. zn. I. ÚS 4011/19, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. října 2019 č. j. 28 Cdo 1963/2019-366 a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 28. března 2019 č. j. 4 Co 134/2018-301, vedené pod sp. zn. IV. ÚS 4010/19, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. října 2019 č. j. 28 Cdo 2407/2019-245 a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. května 2019 č. j. 4 Co 34/2018-201, vedené pod sp. zn. III. ÚS 4031/19, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. října 2019 č. j. 28 Cdo 1722/2019-244 a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 28. března 2019 č. j. 4 Co 36/2018- 180, vedené pod sp. zn. II. ÚS 4032/19, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. října 2019 č. j. 28 Cdo 1723/2019-313 a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. března 2019 č. j. 4 Co 62/2018-245, vedené pod sp. zn. III. ÚS 4033/19, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. října 2019 č. j. 28 Cdo 2449/2019-233 a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 21. února 2019 č. j. 4 Co 32/2018-171, vedené pod sp. zn. III. ÚS 4052/19, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. října 2019 č. j. 28 Cdo 1962/2019-335 a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. dubna 2019 č. j. 4 Co 269/2018-289, vedené pod sp. zn. II. ÚS 4053/19, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. října 2019 č. j. 28 Cdo 2820/2019-334 a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27. června 2019 č. j. 4 Co 60/2018-292, vedené pod sp. zn. I. ÚS 4051/19, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. října 2019 č. j. 28 Cdo 2456/2019-247 a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 30. května 2019 č. j. 4 Co 33/2018-197, vedené pod sp. zn. I. ÚS 4075/19, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. října 2019 č. j. 28 Cdo 2819/2019-338 a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27. června 2019 č. j. 4 Co 61/2018- 291, vedené pod sp. zn. IV. ÚS 4074/19 a proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. října 2019 č. j. 28 Cdo 1943/2019-264 a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 28. března 2019 č. j. 4 Co 42/2018- 208, vedené pod sp. zn. IV. ÚS 4073/19, takto:

Výrok

Ústavní stížnosti vedené pod spisovými značkami

I. ÚS 3918/19,

II. ÚS 3990/19,

II. ÚS 3991/19,

IV. ÚS 3992/19,

I. ÚS 4011/19,

IV. ÚS 4010/19,

III. ÚS 4031/19,

II. ÚS 4032/19,

III. ÚS 4033/19,

III. ÚS 4052/19,

II. ÚS 4053/19,

I. ÚS 4051/19,

I. ÚS 4075/19,

IV. ÚS 4074/19 a

IV. ÚS 4073/19 se spojují ke společnému řízení a nadále budou vedeny pod sp. zn.

I. ÚS 3918/19.

Odůvodnění

: Ústavní soud obdržel výše uvedené ústavní stížnosti, jimiž se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví citovaných usnesení Nejvyššího soudu a rozsudků Vrchního soudu v Praze s tvrzením, že jimi bylo zasaženo do jeho práva na spravedlivý proces zaručeného čI. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a do práva na ochranu vlastnictví zaručeného čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě. Podle § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve spojení s § 112 odst. 1 občanského soudního řádu, může Ústavní soud spojit ke společnému projednání věci, které u něho byly zahájeny a skutkově spolu souvisejí, nebo se týkají týchž účastníků. Z předmětných ústavních stížností a jejich příloh Ústavní soud zjistil, že napadenými rozsudky Vrchního soudu byly ve věci žalobce, Lesů České republiky, s. p. proti žalovanému stěžovateli změněny rozsudky soudu prvního stupně (Krajského soudu v Českých Budějovicích), a bylo rozhodnuto tak, že stěžovateli se nevydávají v rozhodnutích specifikované pozemky, a v tomto rozsahu bylo rovněž nahrazeno rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Jihočeský kraj; současně bylo rozhodnuto o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Napadenými usneseními Nejvyššího soudu byly poté odmítnuty také dovolání stěžovatele v dané věci. Ústavní soud, z důvodu hospodárnosti a efektivity, podle shora uvedených zákonných ustanovení tyto věci spojil ke společnému řízení. V souladu s rozvrhem práce je soudcem zpravodajem soudce David Uhlíř.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 4. února 2020 Pavel Rychetský v. r. předseda Ústavního soudu