IV.ÚS 2452/09
V PLATNOSTI- OS Břeclav 8 C 46/2007-82
- ÚS IV.ÚS 2452/09
Citované zákony (3)
Rubrum
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským, mimo ústní jednání, o ústavní stížnosti M. H., zastoupené JUDr. Hanou Helešicovou, advokátkou, AK se sídlem v Břeclavi, J. Palacha 4, proti rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 17. července 2007 č. j. 8 C 46/2007-82, spolu s návrhem na úhradu nákladů řízení ve výši 4 800 Kč, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Včas podanou ústavní stížností se stěžovatelka s tvrzením o porušení svých práv zaručených ústavním pořádkem, a to práva dle čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 90 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) domáhala zrušení shora označeného rozsudku. Dále stěžovatelka žádá, aby na základě ustanovení § 62 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), uložil Ústavní soud okresnímu soudu povinnost uhradit jí náklady spojené s právním zastoupením v řízení o ústavní stížnosti ve výši 4 800 Kč. Stěžovatelka brojila proti skutečnosti, že rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne 17. července 2007 (8 C 46/2007-82) jí byla uložena povinnost zaplatit žalobci Komerční bance a.s. částku 94 739,92 Kč s přísl. a na náhradě nákladů řízení žalobci zaplatit částku 18 965,30 Kč. Stěžovatelka se o pravomocném rozhodnutí dozvěděla teprve v exekučním řízení vedeném soudním exekutorem JUDr. Petrem Kociánem pod sp. zn. 037 Ex 651/09 a z usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne 4. prosince 2008 č. j. 53 Nc 4607/2008-10, jímž byla nařízena exekuce na její majetek, z řádně doručeného usnesení o nařízení exekuce. S rozsudkem se pak seznámila dne 4. srpna 2009 nahlédnutím do spisu Okresního soudu v Břeclavi. Stěžovatelka vytýká okresnímu soudu, že řádně nezjišťoval její adresu pobytu, neboť se jí pokusil doručit pouze jedinou písemnost – platební rozkaz – na adresu, na které stěžovatelka přechodně bydlela a kterou uvedla jako korespondenční. Poté, kdy soud neuspěl, již v řízení nedoručoval, poněvadž zřejmě využil zjištění z jiného řízení o nedoručitelnosti zásilek na tuto adresu, ačkoli následně dotazem u Centrální evidence obyvatelstva zjistil stěžovatelčinu adresu trvalého pobytu, na níž se sice stěžovatelka po rozvodu nezdržovala trvale, avšak žila zde tchyně, která stěžovatelce poštu předávala a informaci o místě stěžovatelčina pobytu by poskytla. V důsledku neúplných zjištění o stěžovatelčině pobytu okresní soud usnesením ze dne 28. února 2007 (8 C 46/2007-79) ustanovil stěžovatelce opatrovnici – pracovnici tohoto soudu, čímž nerespektoval pravidla pro ustanovení opatrovníka vyslovená v nálezech Ústavního soudu (sp. zn. II. ÚS 27/2000, I. ÚS 204/2000, I. ÚS 559/2000, II. ÚS 843/08 a další). Ustanovená opatrovnice v řízení nehájila stěžovatelčiny zájmy, protože nepodala žádné vyjádření a nezúčastnila se jediného jednání, které bylo ve věci nařízeno a při kterém byl vyhlášen rozsudek napadený ústavní stížností . V projednávané věci je stěžejní námitka stěžovatelky, že nebyly dány předpoklady pro ustanovení opatrovníka z důvodu neznámého pobytu stěžovatelky. Zákonem č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, platným ode dne 8. ledna 2009 a účinným ode dne 1. července 2009, došlo ke změnám procesních pravidel občanského soudního řízení, jež z důvodů dále vyložených činí dosavadní judikaturu Ústavního soudu upínající se k postupům obecných soudů při ustanovování opatrovníka osobám neznámého pobytu nebo osobám, jimž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, nepoužitelnou. Podle § 229 odst. 1 písm. h) o. s. ř., ve znění zákona č. 7/2009 Sb., žalobou pro zmatečnost může účastník napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže účastníku řízení byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady. Podle § 234 odst. 5 o. s. ř. z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. h) lze žalobu podat ve lhůtě 3 měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, dozvěděl o napadeném rozhodnutí. Namítá-li stěžovatelka neexistenci předpokladů k ustanovení opatrovníka, má tak ve smyslu výše citovaných ustanovení k dispozici procesní prostředek, který je nutno čerpat za účelem obrany jejích práv před tím, než se může se svou ústavní stížností obrátit na Ústavní soud. Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh usnesením odmítne, jde-li o návrh nepřípustný. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je návrh nepřípustný, jestliže stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně práva poskytuje. Požadavku stěžovatelky, aby Okresní soud v Břeclavi uhradil stěžovatelce náklady řízení před Ústavním soudem, vyhověno nebylo, neboť výsledek řízení ani jiné okolnosti případu tento postup neodůvodňují.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). V Brně dne 2. listopadu 2009 Pavel Rychetský v. r. soudce zpravodaj