IV.ÚS 3340/09

Rubrum

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou o ústavní stížnosti Mgr. M. N., advokáta, bez právního zastoupení, směřující proti usnesení Krajského soudu v Plzni sp. zn. 25 Co 252/2009 ze dne 21. září 2009 spojené s návrhem na zrušení ustanovení § 9 odst. 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) takto:

Výrok

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění

Ústavní soud obdržel podání navrhovatele, kterým se domáhal zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí a ustanovení vyhlášky Ministerstva spravedlnosti. Uvedené podání však nesplňovalo zákonem stanovené náležitosti ústavní stížnosti dané v ustanovení § 27 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), neboť navrhovatel nebyl právně zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Ústavní soud lustrací podání k Ústavnímu soudu zjistil, že navrhovatel podal před projednávaným návrhem již další dva jiné návrhy, přičemž v obou případech nebyl od počátku řízení zastoupen advokátem. V prvním případě byl návrh stěžovatele (vedený pod sp. zn.

IV. ÚS 2589/08) pro nepřípustnost usnesením ze dne

29. října 2008 odmítnut a v tomto usnesení byl stěžovatel na nezbytnost právního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem upozorněn (s ohledem na nepřípustnost návrhu však nebyl k odstranění této vady vyzýván, neboť by toto odstranění na rozhodnutí Ústavního soudu nemohlo nic změnit). Ve druhém případě řízení o návrhu stěžovatele pokračuje (je vedeno pod sp. zn. III. ÚS 2797/09) a stěžovatel v něm byl výzvou k odstranění vady podání ze dne 5. listopadu 2009, kterou převzal dne 9. listopadu 2009, opět na nezbytnost právního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem upozorněn, a to též s poukazem na skutečnost, že dle ustálené judikatury Ústavního soudu na uvedeném ničeho nemění ani to, že navrhovatel je advokátem. Jak je z výše uvedeného patrné, navrhovatel, který je advokátem, byl opakovaně obeznámen s podmínkou povinného právního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem, podruhé přitom jen necelé dva měsíce před podáním projednávaného návrhu, a bylo proto v jeho vlastním zájmu, aby vadu odstranil, resp. aby další jeho podání již tuto vadu neobsahovalo. Přístup navrhovatele, kdy naopak řízení prodlužuje tím, že vyčkává, až jej Ústavní soud vyzve k odstranění vady podání, nesvědčí o pečlivém zájmu o ochranu vlastních práv. Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavnímu soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené. Ústavní soud je toho názoru, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo navrhovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve více předchozích případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat navrhovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak, než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a totožného poučování postupem formalistickým a neefektivním. V přídě stěžovatele, který je advokátem, uvedené platí dvojnásob. Dotazem na kancelář 14 C Okresního soudu v Chebu Ústavní soud zjistil, že v záhlaví citované rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 2. listopadu 2009. Lhůta k podání ústavní stížnosti tak počala běžet dne 3. listopadu 2009 a uplynula dne 4. ledna 2009. Stěžovatel však v této lhůtě a ani do dne rozhodnutí Ústavního soudu vadu podání neodstranil. S ohledem na shora uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh odmítnout.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). V Brně dne 5. ledna 2010 Vlasta Formánková soudkyně zpravodajka