Ústavní soud · Usnesení

IV.ÚS 854/11

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2011-09-19 · odmítnuto pro neoprávněnost navrhovatele odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost · ECLI:CZ:US:2011:4.US.854.11.1

  1. MS Praha 53 Cm 95/2005
  2. VS Praha 5 Cmo 422/2010-2083
  3. ÚS IV.ÚS 854/11
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost podanou společností, která se domáhala zrušení předběžného opatření zakazujícího svolání náhradní valné hromady. Soud uznal stížnost za zjevně neopodstatněnou, protože se opírá o stejné argumenty jako dřívější odmítnuté stížnosti. Rozhodnutí se opírá o předchozí rozhodnutí Ústavního soudu, která vysvětlují, že návrh na předběžné opatření nemusí být závazný, pokud nebyl vydán v souladu s právními předpisy. Soud také upozornil, že stížnost nebyla podána oprávněnou osobou, což znamená její nepřípustnost.

Rubrum

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatelky Pekárny a cukrárny Klatovy, a. s., se sídlem v Klatovech, Za Tratí 602, zastoupené JUDr. Josefem Skácelem, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Praze 2, Londýnská 55, směřující proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 5 Cmo 422/2010-2083 ze dne 17. ledna 2011 a proti usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 53 Cm 95/2005 ze dne 18. listopadu 2010 takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Podáním učiněným ve lhůtě a splňujícím i další podmínky podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka s odkazem na porušení čl. 90 Ústavy ČR a čl. 2, čl. 11 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod domáhala zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí. Ústavní soud zjistil, že Městský soud v Praze usnesením sp. zn. 53 Cm 95/2005 ze dne 18. listopadu 2010 ve věci žalobkyně společnosti PRAGUE ASSOCIATES (CYPRUS) LIMITED, proti žalovanému Ing. K. B. (dále jen "žalovaný") rozhodl o návrhu na nařízení předběžného opatření tak, že stěžovatelce se zakazuje konat náhradní valnou hromadu svolanou na den 26. 11. 2010 od 10:00 hodin do sídla stěžovatelky na adrese Klatovy IV., Za Tratí 602, PSČ 339 15, dle ustanovení § 102 o.s.ř. a § 169 odst. 2 o.s.ř. (první odstavec rozhodnutí soudu prvního stupně) a že Mgr. M. N. se zakazuje zahájit náhradní valnou hromadu stěžovatelky, svolanou na den 26. 11. 2010 od 10:00 hodin do sídla stěžovatelky na adrese Klatovy IV., Za tratí 602, PSČ 339 15 a vykonávat funkci předsedy této náhradní valné hromady dle ustanovení § 102 o. s. ř. a § 169 odst. 2 o. s. ř. (druhý odstavec rozhodnutí soudu prvního stupně). Odvolání stěžovatelky Vrchní soud v Praze usnesením č. j. 5 Cmo 422/2010-2083 ze dne 17. ledna 2011 odmítl. V odůvodnění v prvé řadě odkázal na řadu svých rozhodnutí, s nimiž je toto rozhodnutí konzistentní. Dále - k odvolání stěžovatelky a žalovaného směřujícímu proti prvnímu odstavci výrokové části usnesení prvostupňového soudu - prohlásil, že je odmítá podle § 218 písm. c) o. s. ř. pro jeho nepřípustnost. Dospěl k závěru, že předběžné opatření tam vymezené, tj. zákaz konat náhradní valnou hromadu svolanou na 1. 10. 2010, již pozbylo účinnosti, dokonce bylo z tohoto hlediska neúčinné již v době, kdy příslušné odvolání došlo soudu prvního stupně. Odvolací soud též odmítl s poukazem na § 218 písm. b) o. s. ř. odvolání stěžovatelky a žalovaného proti druhému odstavci výrokové části rozhodnutí prvostupňového soudu z toho důvodu, že nejsou účastníky řízení o vydání předběžného opatření směřujícího proti Mgr. M. N. Aniž by bylo zapotřebí rekapitulovat obsah ústavní stížnosti (neboť pro vyložení důvodů vedoucích k přijatému rozhodnutí Ústavního soudu toto opakování v projednávané věci nemá žádný význam), může Ústavní soud konstatovat, že se jedná o návrh z části podaným někým zjevně neoprávněným a v části zjevně neopodstatněný. V dané věci je podstatné, že se posuzovaná ústavní stížnost jak z hlediska vymezení rozhodné materie, tak i otevřeného výkladového sporu, shoduje s dalšími ústavními stížnostmi stěžovatelky, o nichž Ústavní soud již dříve rozhodl, a to pod sp. zn. III. ÚS 494/06, sp. zn. II. ÚS 136/08, sp. zn. II. ÚS 608/06, sp. zn. III. ÚS 966/09, sp. zn. II. ÚS 967/09, sp. zn. II. ÚS 2314/09, sp. zn. I. ÚS 1145/10, sp. zn. III. ÚS 2358/10, sp. zn. IV. ÚS 2360/10, sp. zn. III. ÚS 3195/10 a sp. zn. I. ÚS 3515/10. Ve všech uvedených věcech ústavní stížnosti stěžovatelky proti obdobným rozhodnutím o předběžných opatřeních Ústavní soud odmítl. V projednávané ústavní stížnosti mimo argumentů, které jsou obsaženy již ve výše uvedených předchozích ústavních stížnostech, stěžovatelka polemizuje s odůvodněním rozhodnutí o nich Ústavním soudem učiněným, a to především s odůvodněním usnesení sp. zn. I. ÚS 3515/10 ze dne 24. 1. 2011. Ústavní soud v projednávané věci, a to ani přes nesouhlas a polemiku stěžovatelky, neshledal důvod jakkoli se odchýlit od svých předchozích rozhodnutí. Protože Ústavní soud nepovažuje za nezbytné svoji argumentaci znovu opakovat či ji rozšiřovat, pouze na ni odkazuje s tím, že ke stejnému závěru jako v předchozích řízeních dospěl i v projednávané věci. Ústavní proto, z důvodů uvedených v jeho rozhodnutích ve shora uvedených věcech stěžovatelky, projednávanou ústavní stížnost v části, v níž stěžovatelka napadla první odstavec výroku rozhodnutí soudu prvního stupně a jej se týkající rozhodnutí odvolacího soudu, jako návrh podaným někým zjevně neoprávněným podle ust. § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním a ve zbývající části jako návrh zjevně neopodstatněný podle ust. § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 19. září 2011 Michaela Židlická v.r. předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (2)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.