14 Cmo 137/2024 - 291

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Ing. Davida Bokra a soudců JUDr. Ondřeje Kubáta a JUDr. Michaely Janouškové ve věci navrhovatelů: a) [Jméno navrhovatele A], narozený [Datum narození navrhovatele A] bytem [Adresa navrhovatele A] zastoupený navrhovatelem b) b) [Jméno navrhovatele B] , narozený [Datum narození navrhovatele B] bytem [Adresa navrhovatele B] c) [Jméno navrhovatele C], narozený [Datum narození navrhovatele C] bytem [Adresa navrhovatele C] adresou pro doručování [adresa] za účasti: [Jméno navrhovatele D]., IČO [IČO navrhovatele D] sídlem [Adresa navrhovatele D] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]. ze dne 26. května 2023, k odvolání navrhovatelů b), c) proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. ledna 2024, č. j. 16 Cm 155/2023-234, takto:

Výrok

I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje, ve výroku II. se mění jen tak, že navrhovatelé a), b) a c) jsou povinni zaplatit náklady řízení rovným dílem, jinak se potvrzuje.

II. Navrhovatelé b) a c) jsou povinni zaplatit společnosti [Jméno advokáta B]. na náhradě nákladů odvolacího řízení k rukám jejího právního zástupce rovným dílem částku 12 715,90 Kč, a to do tří dnů od jeho právní moci.

Odůvodnění

1. Krajský soud v Hradci Králové návrh, jímž se navrhovatelé domáhali vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]. (dále též jen „společnost“) konané dne 26. května 2023 (dále též jen „předmětná valná hromada“), které bylo přijato pod č. 5 pořadu jednání, a to ve znění: „valná hromada schvaluje návrh na rozdělení zisku, a to: z dosaženého zisku ve výši 3 277 040,74 Kč po zdanění přidělit 450 000 Kč do sociálního fondu, 450 000 Kč do stimulačního fondu, 716 447,74 Kč na účet nerozdělného zisku a 1 660 593,00 Kč jako podíl na zisku k rozdělení mezi akcionáře“ (dále též jen „předmětné usnesení“) zamítl (výrok I.) a navrhovatelům uložil povinnost nahradit účastnici společně a nerozdílně náklady řízení 13 947 Kč k rukám jejího advokáta (výrok II.).

2. Soud prvního stupně vyšel z těchto rozhodných zjištění: - stanovy společnosti určují, že zisk společnosti dosažený v účetním období po splnění daňových povinností a po přídělu do rezervního fondu a případně do jiných fondů společnosti a po rozdělení na další účely schválené valnou hromadou lze použít k výplatě dividend a tantiém, nebo podle rozhodnutí valné hromady i jiným způsobem (§ 44 odst. 1,2 stanov); - dále tyto stanovy určují, že společnost zřizuje sociální a stimulační fond, případně další fondy. Pravidla pro jejich tvorbu a čerpání stanoví představenstvo (§ 49 odst. 1 stanov); - v kolektivní smlouvě pro rok 2023 se společnost zavázala k úpravě individuálních a kolektivních vztahů mezi ní a zaměstnanci týkajících se mzdových, pracovněprávních a sociálních nároků. Podle čl. II bodu D. této smlouvy se společnost zavázala vytvořit sociální fond. Fond je tvořen zůstatky z předchozího roku, základním přídělem ve výši 2 % z vyplacených mzdových nákladů roku 2021 a doplňkovým přídělem minimálně 0,3 % z vyplacených mzdových nákladů téhož roku. Doplnění sociálního fondu proběhne v měsíci konání valné hromady v případě schválení rozdělení zisku. Finanční prostředky se poskytují na činnost zaměstnanecké organizace, na kulturní, sportovní a společenské akce a rodinné příslušníky. Ze sociálního fondu je tvořen osobní účet zaměstnance. V čl. II bodu E. jsou vymezeny složky osobního účtu zaměstnance a pravidla čerpání; - tato kolektivní smlouva současně stanoví, že při rozdělení zisku za rok 2023 bude navrženo doplnění stimulačního fondu. Zásady odměňování účastnice platné od 1. 1. 2023 upravují pravidla tvorby a čerpání stimulačního fondu (část V.). Příděl do stimulačního fondu schvaluje valná hromada a je čerpán na složky mzdy tvořené mimořádnými odměnami a osobním ohodnocením, roční kolektivní prémii (podíly) či na kolektivní prémii. Současně je čerpán pro poskytnutí odměn při pracovních a životních jubileích a dalších odměn plynoucích z kolektivní smlouvy (čl. II bod F. a následující kolektivní smlouvy); - v pozvánce na předmětnou valnou hromadu byl návrh usnesení k bodu č. 5 pořadu jednání odůvodněn takto: „(…) Představenstvo navrhuje na základě účetní závěrky za rok 2022 rozdělit dosažený zisk přidělením jeho dále určených částí do fondů společnosti zřízených v souladu s ust. § 49 Stanov společnosti. Příděly do sociálního a do stimulačního fondu budou použity na plnění závazků společnosti vůči zaměstnancům, které vyplývají z Kolektivní smlouvy platné pro rok 2023. Část zisku bude převedena na účet nerozděleného zisku z důvodu nejisté ekonomické situace na trhu s energiemi, růstem inflace a růstem úrokových sazeb u investičních úvěrů společnosti. (…).“ Návrh usnesení k bodu č. 5 pořadu jednání obsažený v pozvánce na řádnou valnou hromadu zněl takto: „Valná hromada schvaluje návrh na rozdělení zisku, a to: z dosaženého zisku ve výši 3 277 040,74 Kč po zdanění přidělit 450 000 Kč do sociálního fondu, 450 000 Kč do stimulačního fondu, 716 447,74 Kč na účet nerozděleného zisku a 1 660 593,00 Kč jako podíl na zisku k rozdělení mezi akcionáře;“ - předmětná valná hromada navrhované usnesení přijala v navrhovaném znění, a to více než hlasů přítomných akcionářů. Pro přijetí usnesení bylo 99,8716 % hlasů přítomných akcionářů.

3. Soud prvního stupně na podkladě těchto zjištění dovodil a konstatoval, že proti předmětnému usnesení byl podán protest a návrh na vyslovení jeho neplatnosti byl podán včas. Pozvánka na předmětnou valnou hromadu v části odůvodňující návrh na rozdělení zisku za rok 2022 má zákonem požadované náležitosti, neboť důvody v ní uvedené jednoznačně vystihují, proč bylo navrženo rozdělení zisku daným způsobem. Je uvedeno, že přidělení části zisku do sociálního a stimulačního fondu společnost činí ke splnění svých závazků vůči zaměstnancům, které vyplývají z kolektivní smlouvy pro rok 2023. Je pravdou, že stanovy skutečně neupravují, do jaké výše má být zisk do sociálního a stimulačního fondu přidělován. Určují-li však, že zisk je přidělován do účelově vázaných fondů, avšak neupravují, do jaké výše má být zisk do fondů přidělován, není takové ujednání pro valnou hromadu při rozdělování zisku závazné, a bude-li zisk valnou hromadou do těchto fondů přidělen, nejde bez dalšího o důležitý důvod pro nerozdělení zisku mezi akcionáře. Povinností soudu je pak zkoumat, zda valná hromada měla k přidělení zisku do těchto fondů důležitý důvod. Důležitým důvodem je v posouvané věci závazek z kolektivní smlouvy pro rok 2023, ve které se společnost zavázala k vytvoření sociálního a stimulačního fondu a k úpravě individuálních a kolektivních vztahů mezi společností a zaměstnanci týkajících se mzdových, pracovněprávních a sociálních nároků. Protože kolektivní smlouva určuje pravidla tvorby a čerpání sociálního fondu, není pochyb o tom, že valná hromada měla důležitý důvod k přidělení zisku do tohoto fondu. Totéž platí i pro příděl do stimulačního fondu. Jako nedůvodnou soud vyhodnotil námitku, že se zásadami odměňování a s kolektivní smlouvou nebyli navrhovatelé seznámeni na předmětné valné hromadě. Akcionáři byli řádně seznámeni s důvody, pro které bylo navrženo přidělení zisku do těchto fondů, v pozvánce na předmětnou valnou hromadu, ve které byl jednoznačný odkaz na kolektivní smlouvu, a pakliže měli navrhovatelé potřebu se s uvedenými podklady detailněji seznámit, měli především uplatnit svá práva akcionáře na informace či vysvětlení přímo na valné hromadě. Částky, které byly přiděleny do účelově vázaných fondů dle kolektivní smlouvy, přitom nejsou nikterak excesivní, na jednoho zaměstnance připadá průměrně částka 11 000 Kč. Přijetím předmětného usnesení nedošlo k porušení zásady rovného zacházení a ani ke zneužití hlasovacích práv k újmě celku. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

4. Navrhovatelé b) a c) podali proti usnesení soudu prvního stupně odvolání. Navrhují jeho změnu, kterou bude vyslovena neplatnost předmětného usnesení, nebo zrušení usnesení soudu prvního stupně a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.

5. S odkazem na citované závěry rozhodnutí zejména Nejvyššího soudu a Vrchních soudů v Praze a v Olomouci namítají, že kolektivní smlouvu zpracovalo a podepsalo představenstvo, bez schválení nebo jejího zapracování do stanov. Kolektivní smlouvu však akcionáři neznají a ani ji nikdy neschvalovali, přestože dle § 49 stanov pravidla pro tvorbu a čerpání sociálního a stimulačního fondu stanoví představenstvo. Tím si atrahuje působnost, kterou není nadáno. Dále takto k závěru o určitosti a srozumitelnosti pozvánky v části „nerozdělení zisku je zdůvodněno nejistou ekonomickou situací na trhu s energiemi, růstem inflace a růstem úrokových sazeb u investičních úvěrů společnosti“ namítají, že soud nemůže posuzovat důvody nevyplácení zisku, uváděné společností až v průběhu soudního řízení, protože jsou uplatňována ex post. Soudní judikatura dovodila, že usnesení má být posuzováno ex ante, tedy v době konání valné hromady. Soud prvního stupně též zcela opomenul skutečnost, že představenstvo musí při přípravě valné hromady konat s péčí řádného hospodáře a sdělit akcionářům všechny potřebné informace, které je možno po nich spravedlivě požadovat, aby se mohli na jednání valné hromady připravit či se rozhodnout o účasti na ní. Zákon nikde akcionářům neukládá povinnost vést výslechy či detektivní práci a studium myšlenkových pochodů a úmyslů členů představenstva, proč navrhují takové usnesení.

6. Společnost odvolání nepovažuje za důvodné.

7. Předmětná valná hromada byla svolána řádně a včas, akcionářům na této valné hromadě přítomným se dostalo v jejím průběhu odpovědí k jednotlivým žádostem a dotazům. Předmětné usnesení bylo ze strany představenstva přiléhavě a ve stanovém rozsahu zdůvodněno. Podmínky pro čerpání ze sociálního fondu jsou definovány v kolektivní smlouvě pro rok 2023, s níž úzce souvisí vnitřní předpis společnosti nazvaný Zásady odměňování platné od 1. ledna 2023. Určení pravidel pro tvorbu a čerpání fondu sociálního a stimulačního fondu nepředstavuje libovůli statutárního orgánu společnosti. Fond obnovy je nástrojem a vyjádřením naplnění povinnosti plynoucí společnosti z § 8 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání [§ 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“)], a odvolání shledal dílem důvodným jen v části týkající se způsobu plnění přiznaných nákladů řízení. Řízení v dané věci je řízením ve statusové věci právnických osob podle § 85 písm. a) z. ř. s., a proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.

9. Je vycházeno ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, jejichž správnost nebyla v rozsahu potřebném pro posouzení a rozhodnutí věci účinně zpochybněna. Pro stručnost na ně proto odvolací soud odkazuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, či ze dne 4. května 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, jež jsou dostupná, stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu, např. na internetových stránkách www.nsoud.cz).

10. Podle § 34 odst. 1 z. o. k. podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích se stanoví na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem obchodní korporace. Na základě účetní závěrky podle věty první lze rozdělit zisk a jiné vlastní zdroje do konce účetního období následujícího po účetním období, za něž byla účetní závěrka sestavena. Zisk a jiné vlastní zdroje lze rozdělit pouze mezi společníky, ledaže společenská smlouva určí jinak.

11. Podle § 408 odst. 1 písm. f) z. o. k. pozvánka na valnou hromadu obsahuje alespoň návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění.

12. K posouzení předmětného usnesení v části, kterou je z dosaženého zisku ve výši 3 277 040,74 Kč po zdanění přidělována částka 716 447,74 Kč na účet nerozdělného zisku, je v pozvánce na předmětnou valnou hromadu jako důvod přidělení uvedeno: „část zisku bude převeden na účet nerozdělného zisku z důvodu nejisté ekonomické situace na trhu s energiemi, růstem inflace a růstem úrokových sazeb u investičních úvěrů společnosti.“ 13. Odvolací soud sdílí posouzení soudu prvního stupně, že pozvánka na valnou hromadu [§ 408 odst. 1 písm. f) z. o. k.] je v této části formulována řádně, neboť odráží závěr ustálené rozhodovací praxe, dle něhož taková pozvánka nemusí obsahovat všechny informace o navrženém usnesení, které se akcionáři dozví na valné hromadě, a fakticky tak projednání záležitostí na valné hromadě nahrazovat. Postačí, že odůvodnění navrženého usnesení obsahuje pouze základní informace, pro které je přijetí usnesení navrhováno. Podrobnější informace jsou pak akcionářům poskytovány až na zasedání valné hromady, na němž mohou uplatnit své právo na vysvětlení podle § 357 z. o. k. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. ledna 2024, sp. zn. 27 Cdo 1179/2023, nebo ze dne 6. srpna 2024, sp. zn. 27 Cdo 3193/2023).

14. Pro určení rozsahu nutných informací v pozvánce je významné srovnání s částí zisku, která byla schválena k rozdělní mezi akcionáře (1 660 593 Kč), jež vede k závěru, že částka nerozdělovaného zisku odpovídá cca 43 % této částky - nejde tedy o částku neproporcionálně vysokou, jakož i s celkovou částkou dosaženého zisku (3 277 040,74 Kč), o jejímž rozdělení bylo rozhodováno, a dále to, že tato část zisku zůstává jako nerozdělená ve společnosti (tj. jako předmět budoucího rozhodnutí o jeho rozdělení). Z těchto skutečností nelze dovozovat požadavek na zevrubné odůvodnění pozvánky.

15. Ze zápisu o jednání předmětné valné hromady (k jehož obsahu nebylo vzneseno žádných relevantních připomínek) je zřejmé, že oba odvolatelé se jí zúčastnili, na důvody převedení části zisku na účet nerozděleného zisku, tedy zejména na to, v čem spočívá nejistá situace na trhnu s energiemi, jakým způsobem rostou úrokové sazby u investičních úvěrů společnosti či jaký je význam růstu inflace pro toto rozhodnutí, se však nijak nedotazovali. Pak ovšem není důvodu, aby bylo předmětné usnesení v této části posouzeno jako neplatné, neboť takové posouzení by bylo zjevně neproporcionální, nevyužili-li navrhovatelé (akcionáři) práva na vysvětlení (§ 357 an. z. o. k.).

16. Z již vyloženého důvodu o dostačujícím obsahu pozvánky obstojí jako stručné a určité rovněž odůvodnění toho, proč je navrhováno přidělení částek do sociálního a stimulačního fondu, je-li odůvodněno tím, že „příděly do sociálního fondu a do stimulačního fondu budou použity na plnění závazků společnosti vůči zaměstnancům, které vyplývají z Kolektivní smlouvy, platné pro rok 2023.“ 17. Pokud jde o rozdělení (přidělení) části zisku do těchto fondů, navrhovatel b) podal proti této části předmětného usnesení účinný protest, namítl-li, že společnost postupovala podle neplatných a zákonu odporujících §§ 44 a 49 stanov, které jsou v rozporu s donucujícím ustanovením zákona, podle něhož o rozdělení zisku rozhoduje nejvyšší orgán společnosti, neboť je zřejmé, proč má navrhovatel usnesení za odporující právním předpisům, čímž mohla být takto tvrzená vada valnou hromadou napravena (protest byl uplatněn bezprostředně po přijetí předmětného usnesení, jak je zřejmé ze zápisu o předmětné valné hromadě; v souladu s požadavky formulovanými např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. září 2020, sp. zn. 27 Cdo 927/2020, nebo ze dne 23. března 2022, sp. zn. 27 Cdo 3364/2020).

18. Odvolací soud nesdílí posouzení, že § 44 odst. 2 a § 49 stanov společnosti jsou v rozporu s donucujícími ustanovení zákona (§ 1 odst. 2, § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), je-li v nich stanoveno, že zisk společnosti je povinně rozdělován do účelově vázaných fondů, avšak pravidla pro tvorbu ponechávají na představenstvu.

19. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. dubna 2023, sp. zn. 27 Cdo 948/2022, vyplývá, že pokud stanovy akciové společnosti určují, že zisk je povinně přidělován do účelově vázaných fondů (§ 34 odst. 1 z. o. k.), avšak pravidla pro tvorbu těchto fondů ponechávají zcela na rozhodnutí představenstva, jsou v této části v rozporu s donucujícím ustanovením zákona, podle něhož o rozdělení zisku rozhoduje nejvyšší orgán společnosti [§ 421 odst. 1 písm. h) z. o. k.].

20. Jak ale bylo prokázáno, o takový případ v posuzované věci nejde, protože bylo plně v působnosti valné hromady rozhodnout o tom, zda do sociálního nebo stimulačního fondu bude přidělena nějaká částka, a teprve pokud se tak stane, pak bude s takto přidělenou částkou naloženo, byť dle pravidel vytvořených představenstvem. Jinak řečeno, bylo věcí akcionářů, zda a za jakých podmínek dojde k takovémuto přidělení částky, pročež nejde o povinné přidělení částky ve smyslu vyloženého posouzení dovozeného Nejvyšším soudem.

21. Tento závěr je zřejmý, pokud jde o stimulační fond, ve spojení s listinou nazvanou Zásady odměňování akciové společnosti [právnická osoba] platné od 1. 1. 2023, čl. V. bodu 1 - Zásady tvorby a čerpání stimulačního fondu, Tvorba, dle něhož, „stimulační fond patří mezi fondy, jejichž tvorba nevyplývá přímo ze zákona. Příděl schvaluje v rámci rozdělení zisku na návrh představenstva valná hromada,“ přičemž z čl. II. Mzdové příplatky, je zřejmé, že odměňování se řídí též kolektivní smlouvou (totéž je zřejmé z části V., bodu 2. Čerpání, kde je uvedeno, že podmínky pro poskytnutí odměn při pracovních a životních jubileích a ostatních odměn vyplývají z kolektivní smlouvy). Pokud jde o sociální fond, je tento závěr zřejmý ve spojení s obsahem listiny nazvané Kolektivní smlouva na rok 2023, čl. II., části D. Sociální fond, kde je uvedeno, že „Podle stanov společnosti je schválení rozdělení zisku v působnosti valné hromady, a proto doplnění sociálního fondu proběhne (v případě schválení) v měsíci konání valné hromady“ (k přípustnosti tohoto detailnějšího skutkového zjištění založeného na listinném důkazu řádně provedeném soudem prvního stupně bez nutnosti jej opakovat srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. února 2021, sp. zn. 27 Cdo 4220/2019, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. dubna 2022, sp. zn. 26 Cdo 2171/2021).

22. O neseznámení se s existencí a obsahem pravidel vytvořených představenstvem (jako orgánem se zbytkovou působností, tj. působností, jež není svěřena žádnému jinému orgánu společnosti) ve smyslu § 49 stanov zde platí totéž, co bylo uvedeno o důsledku absence dotazů navrhovatelů na důvody přidělení části zisku na účet nerozděleného zisku na valné hromadě v rámci práva akcionářů na vysvětlení (z obsahu zápisu z jednání předmětné valné hromady je zřejmé, že poté, co bylo sděleno, jaký je stav stimulačního fondu a sociálního fondu a že přesný popis fondů bude přílohou zápisu, nebylo požadováno akcionářem dalšího vysvětlení).

23. Obsahem žádného z uplatněných protestů pak není námitka, že vysvětlení o popisu sociálního nebo stimulačního fondu nebylo na valné hromadě podáno ze strany představenstva dostatečně, pročež není důvodu zabývat se v odvolacím řízení uplatněnou námitkou, že přesný popis fondů není přílohou zápisu (z jednání předmětné valné hromady). Jestliže se z ustálených závěrů rozhodovací praxe týkajících se právní úpravy protestu podává, že účelem a smyslem jeho podání je umožnit, aby valná hromada reagovala na výhrady společníka (akcionáře) a vady, pro které by soud mohl následně vyslovit neplatnost usnesení přijatých na valné hromadě, je-li to možné, napravila (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. září 2020, sp. zn. 27 Cdo 927/2020, nebo ze dne 23. března 2022, sp. zn. 27 Cdo 3364/2020), je zřejmé, že tato dodatečně uplatněná námitka (o absenci popisu fondů v příloze zápisu) nemůže založit důvod k přezkumu předmětného usnesení (§ 424 odst. 1 z. o. k.).

24. Posouzení dovozené v usnesení zdejšího soudu ze dne 19. září 2023, sp. zn. 14 Cmo 61/2023 (jehož použití se odvolatelé dovolávají), se v poměrech posuzované věci neprosadí, protože v tomto usnesení byl posuzován skutkový stav, v němž bylo stanovami předpokládáno stanovení pravidel pro zřízení fondu, pro jeho doplňování a použití valnou hromadou, v jejichž rámci rozhodovalo o použití fondu představenstvo, avšak žádná taková pravidla valnou hromadou přijata nebyla. V poměrech nyní posuzované věci však jde o situaci jinou, v níž je stanovení pravidel (stanovami) svěřeno představenstvu, čemuž však nebrání žádné kogentní ustanovení právního předpisu (§ 435 odst. 2 z. o. k.).

25. Usnesení soudu prvního stupně bylo ve výroku I. potvrzeno jako věcně správné, ve výroku II. bylo změněno jen v části způsobu plnění, protože navrhovatelé nejsou v postavení nerozlučných společníků (§ 91 odst. 2 o. s. ř.), a proto je namístě povinnost k placení náhrady nákladů řízení uložit jim tak, že jí plný rovným dílem (§ 140 odst. 1 o. s. ř.). Každý tedy bude hradit její 1/3 /výrok I. usnesení odvolacího soudu/.

26. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 2 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. usnesení odvolacího soudu), neboť navrhovatelé b) a c) nebyli ani v tomto řízení úspěšní. Tyto náklady společnosti sestávají z náhrady za 2 účelně uskutečněné nebo vykonané úkony právní služby ve výši 3 100 Kč za každý z nich [§ 9 odst. 4 písm. c), § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) /dále jen „AT“/], a to 1x za vyjádření k odvolání dle § 11 odst. 1 písm. k) AT a 1x za účast na jednání odvolacího soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, a dále z paušální náhrady za tyto úkony ve výši 2x 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT). Společnosti náleží též náhrada za promeškaný čas jejího právního zástupce ve výši 8 započatých půlhodin po 100 Kč za cestu k jednání soudu prvního stupně z místa sídla jeho kanceláře a zpět (dle § 14 odst. 3 AT), jakož i cestovné podle § 13 odst. 5 AT za tyto cesty v délce 314 km (z internetové aplikace www.googlemaps.cz bylo zjištěno, že tuto vzdálenost je na místě pokládat za odpovídající, stejně jako dobu strávenou na cestě). Výše náhrady cestovních výdajů se řídí § 13 odst. 5 AT ve spojení s § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, sestává ze základní náhrady (5,60 Kč za 1 km) a náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu (při průměrné spotřebě vozidla [jméno FO] [jméno FO] kombi 8,6 l/100 km, jež byla zjištěna z fotokopie technického průkazu vozidla použitého k této cestě), počítané ve vztahu k ceně paliva benzin automobilový 98 oktanů ve výši 42,60 Kč za 1 l dle § 4 písm. b) vyhlášky č. 398/2023 Sb. (vydané na podkladě zákonného zmocnění dle § 158 odst. 3 zákoníku práce, ve spojení s § 189 zákoníku práce), neboť právní zástupce společnosti neprokázal jinou cenu pohonné hmoty dokladem o nákupu. Cestovné tak celkově odpovídá požadované částce 2 206,90 Kč. Společnosti byla na náhradě nákladů odvolacího řízení byla přiznána požadovaná částka 12 715,90 Kč [(2x 3 100 Kč) + 600 Kč + 800 Kč + 895,69 Kč) plus 21 % DPH /neboť právní zástupce společnosti je plátce této daně s účinností od 1. ledna 2013, jak bylo zjištěno z údajů o registraci k této dani/]. Každý z navrhovatelů b) a c) je tedy povinen zaplatit její .

Poučení