14 Co 92/2022- 354
Citované zákony (14)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 146 odst. 2 § 160 odst. 1 § 220 odst. 1 § 222a odst. 1 § 224 odst. 2
- o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, 229/1991 Sb. — § 11 § 11 odst. 1 § 14 § 16 § 16 odst. 5 § 6
- o dani z přidané hodnoty, 235/2004 Sb. — § 56
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 13 § 1880 odst. 1
Rubrum
Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Pulkrábka, Ph.D., a soudkyň JUDr. Ivy Hejdukové a Mgr. Jany Boškové ve věci žalobkyně: ; [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa] zastoupená advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení], LL.M. sídlem [adresa] proti; žalovanému: ; [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [IČO] sídlem [adresa] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o nahrazení projevu vůle o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 21. 1. 2022, č. j. 4 C 407/2020-241 takto:
Výrok
I. Rozsudek soudu prvního stupně se zrušuje, pokud jím byl nahrazen projev vůle žalovaného ohledně pozemků [číslo] v k. ú. [obec] [anonymizováno] [obec], a v tomto rozsahu se řízení zastavuje.
II. Výrok I rozsudku soudu prvního stupně se mění tak, že se nahrazuje souhlas žalovaného s touto smlouvou: [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno] sídlo: [obec a číslo], [ulice a číslo], PSČ [PSČ] [IČO] (dále jen„ převodce“) a [právnická osoba] sídlo: [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec a číslo] zastoupená: Ing. [jméno] [příjmení], jednatelem společnosti [IČO] (dále jen„ nabyvatel“) (převodce a nabyvatel dále společně i jen jako„ strany“) uzavírají tuto Smlouvu o vypořádání restitučního nároku převodem pozemků (dále jen„ smlouva“) 1.
1. Převodce prohlašuje, že má právo hospodařit s majetkem [země] s následujícími nemovitými věcmi, a to: - pozemek parc. [číslo] k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova], [územní celek], zapsaný na [list vlastnictví] vedený Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, [stát. instituce] (dále samostatně i jen jako„ Pozemek [číslo]“); - pozemek parc. [číslo] k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova], [územní celek], zapsaný na [list vlastnictví] vedený Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, [stát. instituce] (dále samostatně i jen jako„ Pozemek [číslo]“); - pozemek parc. [číslo] k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova], [územní celek], zapsaný na [list vlastnictví] vedený Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, [stát. instituce] (dále samostatně i jen jako„ Pozemek [číslo]“); společně dále jen jako„ Nemovité věci“. 2.
1. Předmětem této smlouvy je převod Nemovitých věcí uvedených v čl. I. odst. 1 této smlouvy (dále v této smlouvě jen jako„ Předmět převodu“). 3.
1. Znaleckým posudkem č. 9226/2020 ze dne 13. 11. 2020, který vypracoval soudní znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [obec a číslo], [PSČ], Znalec v oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, zapsaný v seznamu znalců dle rozhodnutí [název soudu] ze dne 6. 4. 1991, [anonymizováno] [číslo] a znaleckým posudkem č. 9281/2021 ze dne 17. 9. 2021, který vypracoval soudní znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [obec a číslo], [PSČ], Znalec v oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, zapsaný v seznamu znalců dle rozhodnutí [název soudu] ze dne 6. 4. 1991, [anonymizováno] [číslo] (dále společně jen„ Znalecký posudek“) byl Předmět převodu specifikovaný v čl. I. odst. 1 této smlouvy oceněn celkovou částkou 23 514 Kč. Ve Znaleckém posudku, který mají obě smluvní strany k dispozici, je Předmět převodu popsán. Nabyvatel prohlašuje, že si Předmět převodu prohlédl, je mu dobře znám jeho stav, seznámil se s předmětným Znaleckým posudkem a Předmět převodu bez výhrad do svého vlastnictví přijímá, a to se všemi právy a povinnostmi. 4.
1. Převodce touto smlouvou převádí nabyvateli Předmět převodu specifikovaný v čl. I. odst. 1 této smlouvy a v čl. I. odst. 2 této smlouvy se všemi součástmi, příslušenstvím a právy s vlastnictvím Předmětu převodu spojenými, s nimiž převodce Předmět převodu užíval nebo byl oprávněn užívat, a to v rozsahu, jak on sám převáděný Předmět převodu vlastnil a užíval nebo je oprávněn užívat za celkovou cenu ve výši 23 514 Kč (dále jen„ Celková cena“) a zavazuje se Předmět převodu nabyvateli předat a umožnit mu nabytí vlastnického práva k němu. Nabyvatel tento Předmět převodu za Celkovou cenu přijímá se všemi právy a povinnostmi s Předmětem převodu spojenými, s nimiž převodce Předmět převodu užíval nebo byl oprávněn užívat, a nabývá do svého výlučného vlastnictví a zavazuje se za něj zaplatit Celkovou cenu způsobem uvedeným v čl. VI. této smlouvy. Smluvní strany prohlašují, že Celková cena je podle Znaleckého posudku a blíže je specifikována takto: - cena Pozemku [číslo] činí 5 013 Kč; - cena Pozemku [číslo] činí 2 661 Kč; - cena Pozemku [číslo] činí 15 840 Kč; Tento převod je v souladu s § 56 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, osvobozen od daně z přidané hodnoty. Převodce prohlašuje, že na Předmětu převodu neváznou žádné dluhy, věcná břemena, práva třetích osob ani jiné právní závady vyjma věcných břemen zapsaných k dnešnímu dni v katastru nemovitostí.
5. Vlastnictví k Předmětu převodu přechází na nabyvatele vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí u příslušného katastrálního úřadu. Právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis dojde příslušnému katastrálnímu úřadu. Strany shodně požadují, aby v katastru nemovitostí byly provedeny změny podle obsahu této smlouvy. Strany berou na vědomí, že svými projevy vyjádřenými v této smlouvě jsou vázány již od okamžiku jejího podpisu. Návrh na povolení vkladu vlastnického práva k nemovité věci do katastru nemovitostí podá nabyvatel.
6. Převodce touto smlouvou převádí Předmět převodu specifikovaný v čl. I. odst. 1 této smlouvy a v čl. I. této smlouvy nabyvateli, jakožto oprávněné osobě, za Celkovou cenu ve výši 23 514 Kč uvedenou v čl. IV. této smlouvy, na kterou strany k okamžiku povolení vkladu vlastnického práva z této smlouvy do katastru nemovitostí započítávají část nároku nabyvatele v celkové výši 23 514 Kč, (dále jen„ Nárok nabyvatele“), který má nabyvatel vůči převodci z titulu náhrady specifikované v rozhodnutí Ministerstva Zemědělství ČR, [pozemkový úřad], čj. [rok] [spisová značka] ze dne 20. listopadu 2009 s právní mocí ke dni 11. prosince 2009 a Dohody o restitučních nárocích a jejich vyrovnání ze dne 8. června 2011 uzavřené mezi převodcem a Mgr. [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa], [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce], [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa], [rodné číslo], bytem [adresa], ve spojení se Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 20. června 2011 uzavřenou mezi Mgr. [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa], [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce], [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa], [rodné číslo], bytem [adresa], [IČO], sídlem [adresa], [ulice a číslo], [PSČ], ve spojení se smlouvou o postoupení pohledávky uzavřené dne 13. 7. 2011 mezi [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], sídlem [adresa], [ulice a číslo], [PSČ] a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [anonymizováno] [ustanovení právního předpisu EU], [PSČ], a ve spojení s Dohodou o restitučních nárocích a jejich vyrovnání ze dne 18. října 2011, a dále ve spojení se smlouvou o postoupení pohledávky uzavřené dne 21. 3. 2016 mezi společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [anonymizováno] rady 794/45, [PSČ] a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO] a smlouvou o postoupení pohledávky uzavřené dne 4. 12. 2018 mezi společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO] a nabyvatelem, a to konkrétně takto: Pohledávka na cenu Pozemku [číslo] z titulu této smlouvy ve výši 5 013 Kč se střetává s částí Nároku nabyvatele ve výši 5 013 Kč. Pohledávka na cenu Pozemku [číslo] z titulu této smlouvy ve výši 2 661 Kč se střetává s částí Nároku nabyvatele ve výši 2 661 Kč. Pohledávka na cenu Pozemku [číslo] z titulu této smlouvy ve výši 15 840 Kč se střetává s částí Nároku nabyvatele ve výši 15 840 Kč. Náklady spojené s uzavřením této smlouvy si hradí každá strana sama. Náklady na Znalecký posudek uhradil nabyvatel v plné výši. Dále se nabyvatel zavazuje uhradit správní poplatek na povolení vkladu do katastru nemovitostí.
7. Zjistí-li se, že některé ustanovení této smlouvy nebo její ustanovení je zcela nebo částečně neplatné či nevymahatelné nebo se neplatným či nevymahatelným stane, platnost či vymahatelnost ostatních ustanovení této smlouvy od něj oddělitelných tím nebude dotčena. Strany se zavazují nahradit neplatné či nevymahatelné ustanovení ustanovením novým, které bude platné a vymahatelné, a které bude svým významem odpovídat významu ustanovení původního Nabyvatel bere na vědomí a souhlasí se zveřejněním této smlouvy v registru smluv dle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinností některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci k rukám jeho zástupkyně do tří dnů od právní moci rozsudku náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 39 235,03 Kč a náklady odvolacího řízení ve výši 10 200,30 Kč.
Odůvodnění
1. Napadeným rozsudkem soud nahradil projev vůle žalovaného uzavřít se žalobkyní smlouvu ve znění uvedeném ve výroku 1 a dále žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 39 235,03 Kč. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že samotný základ žalobou uplatněného nároku je nutno právně posoudit dle příslušných ustanovení zákona o půdě ve znění účinném v době, kdy bylo rozhodnuto o restitučním nároku původních oprávněných osob, kterým vzniklo právo vyzvat povinnou osobu k poskytnutí náhrady za zaniklou (zbořenou) stavbu ve lhůtě šesti měsíců od právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu, kdy osobou povinnou je žalovaný jakožto právní nástupce [anonymizována dvě slova] [obec]. Oprávněné osoby ve stanovené lhůtě řádnou výzvu učinily, když žalovaný již 8. 6. 2011 přiznal oprávněným osobám náhradu za znehodnocenou stavbu kůlny s příslušenstvím v celkové výši 1 416 285 Kč v souladu s oceněním provedeným znaleckým posudkem. Soud prvního stupně se pak vypořádal se všemi námitkami žalovaného uplatněnými v průběhu nalézacího řízení.
2. Žalovaný se proti rozsudku včas odvolal s tím, že předmětný nárok na poskytnutí náhrady dle zákona o půdě vyplývající z restitučního nároku původních oprávněných osob se stal předmětem několikanásobného postoupení, jehož účelem byla čistá spekulace. Žalovaný proto odkazuje na § 13 odst. 6 až 8 zákona o půdě, kdy zakotvení této právní úpravy souvisí s takzvanou restituční tečkou (zákon č. 253/2003 Sb.), která byla následně modifikována nálezem Ústavního soudu publikovaného ve sbírce zákonů pod č. 531/2005 Sb. Bod 2. 3. dohody o restitučním nároku ze dne 18. 10. 2011, uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba] je právním jednáním obcházejícím zákon o půdě v rozhodném znění, neboť v rozporu s § 13 odst. 6 a 7 prolamuje lhůty tak stanovené. Toto ujednání nemůže obstát z hlediska své určitosti. Pro případ, že by ujednání bodu 2. 3. dohody o restitučním nároku bylo shledáno za platné, pak se nabízí otázka, v jakých cenách by k tomuto vyrovnání nároku mělo dojít. Obsah tohoto bodu dohody nelze označit za právo spojené s pohledávkou (viz § 1880 odst. 1 o. z.) existující z titulu dosud nevypořádaného restitučního nároku, které by bez dalšího automaticky spolu s pohledávkou přecházelo na nabyvatele pohledávky pro případ jejího postoupení. Žalovaný dále uplatňuje z opatrnosti námitku promlčení v obecné tříleté promlčecí době, kdy je nutno učinit výzvu k plnění. První výzva ve vztahu k postoupenému nároku na náhradu ve výši 700 000 Kč, jejíž část je předmětem tohoto řízení, byla žalovanému doručena teprve dne 15. 4. 2019 a následně doplněna podáním doručeným žalovanému dne 1. 10. 2019. Uznání výše náhrady bez dalšího nemůže pokrývat též právní jednání ze strany oprávněné osoby v podobě písemné výzvy k plnění. Žalovaný dále konstatuje, že dohoda o restitučním nároku v bodu 2. 3. obsahuje závazek k uzavření budoucí smlouvy či smluv k pozemkům určeným k uspokojení restitučních nároků oprávněných osob, kdy na dohodu o budoucím převodu pozemků je nutno aplikovat § 50a odst. 2 obč. zák., který stanovil prekluzivní lhůtu jednoho roku. Žalobkyně však v prekluzivní lhůtě ode dne následujícího po doručení shora uvedených písemných výzev nepřistoupila k podání žaloby o nahrazení projevu u příslušného soudu, přestože žalovaný na uvedené výzvy nereagoval. Žalovaný dále namítá nevhodnost převodu pozemků parc. [číslo] v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova], kdy se na nich nachází silnice či tyto pozemky s touto komunikací funkčně souvisí. Strany si v rámci dohody o restitučním nároku ujednaly, že mají být vydány pozemky v určité kvalitě – určené k uspokojování restitučních nároků oprávněných osob, tudíž je nutno posuzovat je z hlediska jejich vydání shodně podle § 11 zák. o půdě, i když by se v uvedené věci jednalo o náhradu dle § 14 a násl. zákona.
3. K odvolání žalovaného se vyjádřila žalobkyně. S jeho obsahem nesouhlasí, napadený rozsudek považuje za věcně správný a navrhuje jeho potvrzení, kdy soud prvního stupně se se všemi námitkami žalovaného precizně vypořádal. Žalobkyně poukázala na to, že v několika souvisejících řízeních, kde uplatňuje stejný restituční nárok vyplývající ze stejných dohod se žalovaným, avšak požaduje další pozemky, byla úspěšná, stejně jako u soudu prvního stupně v tomto řízení. K námitce promlčení dodává, že 10ti letá promlčecí lhůta běží od 18. 10. 2011, v případě předchozího uznání od 21. 6. 2011, a končí (až) dne 18. 10. 2021. Za nesprávnou považuje žalobkyně také námitku žalovaného o údajné prekluzi předmětného nároku s odkazem na režim smlouvy o smlouvě budoucí. Ujednání článku 2. 3. dohody ze dne 18. 10. 2011 takovou smlouvou rozhodně není. Polemika o tom, že se má jednat o náhradní pozemky k restitučnímu nároku z titulu náhradního pozemku, přestože se jedná o bezúplatný převod z vlastnictví státu do vlastnictví restituenta, je lichá, protože žalovaný je povinen převést pozemky ze svého zbytného majetku určeného k likvidaci na základě svého závazku, když byl zvolen způsob splnění finanční náhrady ve formě nepeněžitého plnění a dohodl se s věřitelem, že dojde k uspokojení restitučního nároku – finanční náhrady převodem pozemků státního pozemku v likvidaci. Povinnost žalovaného převést pozemky nemá vazbu k restitučnímu zákonodárství (§ 11 odst. 1 zák. o půdě), naopak postupuje se dle občanskoprávní úpravy. Žalobkyně ke svému vyjádření předkládá rozsudky Okresního soudu v Benešově ze dne 2. 12. 2021, č. j. 6 C 351/2020-304, Okresního soudu v Táboře ze dne 26. 1. 2022, č. j. 2 C 153/2021-307 i Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 16. 2. 2022, č. j. 10 C 14/2021-216 s podrobným odůvodněním účelovosti shora uvedené námitky žalovaného.
4. V průběhu odvolacího řízení žalovaný sdělil, že pozemky parc. [číslo] v k. ú. [obec] [anonymizováno] [obec], nejsou ve vlastnictví [země] s právem hospodaření žalovaného, neboť dne 23. 9. 2021 byla podepsána kupní smlouva s obcí [obec], dříve než byla administrativně zpracována výzva žalobkyně k vydání pozemků ze dne 17. 9. 2021. Tento postup byl odsouhlasen Ministerstvem zemědělství ČR v rámci stanoviska ze dne 7. 4. 2021, [číslo jednací] – [číslo].
5. K tomu se žalobkyně písemně vyjádřila, že smlouva byla uzavřena dne 6. 10. 2021 s právními účinky ke dni 25. 10. 2021, tedy po podání nároku na vydání pozemků a rozšíření žaloby, které soud povolil dne 24. 9. 2021. Žalovaný měl tak dostatek času tomuto převodu zabránit, navíc tuto skutečnost nesdělil žalobkyni ani soudu. Dále žalobkyně sdělila, že rozsudek Okresního soudu v Benešově byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 3. 5. 2022, č. j. 22 Co 39/2022-387, tudíž ani tento soud se neztotožnil s námitkou žalovaného na nemožnost vydání pozemků. Dalším přípisem žalobkyně poukázala na rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. 6. 2022 pod sp. zn. 7 Co 288/2022, jímž byl zrušen (zřejmě změněn) rozsudek Okresního soudu v Jindřichově Hradci sp. zn. 6 C 265/2020 a rozhodnuto o vydání všech žalobkyní požadovaných pozemků. Při odvolacím jednání pak žalobkyně doplnila, že minulý týden Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl ve prospěch žalobkyně i ve věci vedené u Okresního soudu v Táboře.
6. V průběhu odvolacího jednání žalobkyně vzala zpět žalobu ohledně dvou pozemků v k. ú. [obec] [anonymizováno] [obec], kdy žalovaný s částečným zpětvzetím žaloby souhlasil, a proto odvolací soud dle § 222a odst. 1 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně částečně zrušil a v tomto rozsahu řízení zastavil.
7. Ohledně pozemků v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova] odvolání žalovaného není důvodné, přesto odvolacímu soudu nezbylo, než dle § 220 odst. 1 o. s. ř. výrok I napadeného rozsudku změnit, přeformulovat, nově vyčíslit hodnotu převáděných pozemků a znovu rozhodnout o nahrazení souhlasu žalovaného se smlouvou uvedenou ve výroku II rozsudku odvolacího soudu.
8. Odvolací soud neshledal žádnou vadu v řízení před soudem prvního stupně, který správně zjistil skutkový stav věci v dostatečném rozsahu a věc posoudil správně i po právní stránce. Většina odvolacích námitek žalovaného v tomto odvolacím řízení je pouze zopakováním právních námitek, které uplatnil již v řízení před soudem prvního stupně a se kterými se okresní soud beze zbytku vypořádal. Odvolací soud pro stručnost může plně odkázat na odůvodnění napadeného rozhodnutí, kterým soud vyvrátil námitky žalovaného týkající se restituční tečky, námitky neurčitosti ujednání článku 2. 3. dohody z 18. 10. 2011, argumentace o tomto ujednání jako samostatném ujednání, které nesleduje osud postupované pohledávky a nepřechází tak na žalobkyni, údajném nesouladu ujednání v tomto článku se zákonem o půdě. Vyvrátil vznesenou námitku promlčení, prekluze i námitku týkající se určení ceny náhrad, stejně tak námitku žalovaného o nevhodnosti převodu konkrétních pozemků. Soud prvního stupně se těmito námitkami zabýval podrobně a precizně, jeho argumentace je přesvědčivá.
9. Tvrzená překážka spočívající v takzvané restituční tečce se skutečně vztahuje na jiný typ nároků, a to nároky vyplývající z § 6 zákona o půdě, tedy nároky na vydání náhradního pozemku za pozemky, které nelze vydat. V tomto případě se však jedná o nárok na náhradu za stavbu, kterou nelze vydat, tedy nárok podle § 14 zákona o půdě, byť následně došlo k odlišné dohodě stran o způsobu uspokojení tohoto nároku ve formě nikoliv peněžité, ale formou vydání věcí (pozemků) na základě výběru oprávněné osoby. Sporné ujednání článku 2. 3. dohody z 18. 10. 2011 je ujednáním jasným, nepochybným a zcela určitým. Toto ujednání nemůže obsahovat konkrétní výčet pozemků, neboť pak by šlo o ujednání zcela jiného typu. Ujednání tohoto sporného článku nemůže být samostatným ujednáním, které by nesdílelo osud postupovaných pohledávek, když se zjevně jedná o novaci kumulativní, kterou nedochází ke vzniku samostatného nároku, ale pouze modifikuje dosavadní nárok (restituční nárok na vydání náhrady za nevydanou stavbu ve smyslu § 14 zákona o půdě) a změna se týká nikoliv celé pohledávky, ale jenom jednoho dílčího aspektu, a to způsobu uspokojení tohoto restitučního nároku namísto zákonem předpokládané finanční náhrady zákonem dovolené odlišné ujednání o náhradě naturální. Ujednání předmětného článku, obsahující poukaz na konkrétní právní úpravu při ocenění převáděných pozemků, není ujednáním nedovoleným nebo takovým, které by bylo v rozporu s § 16 zákona o půdě, neboť toto ujednání žádné konkrétní ustanovení tohoto zákona neporušuje ani neobchází.
10. Pokud jde o vznesenou námitku promlčení soud prvního stupně poukázal na to, že písemná dohoda z 18. 10. 2011 obsahuje vedle dvoustranné dohody článku 2. 3., zakládající předmětný nárok uplatněný v tomto řízení, také jednostranný právní úkon žalovaného, a to platné uznání předmětného restitučního nároku, jehož důsledkem je nový běh promlčecí lhůty v trvání deseti let ve smyslu § 110 odst. 1 věta druhá obč. zák., kdy správně uzavřel, že na uznání dluhu a běh promlčecí lhůty nemá s ohledem na platnou judikaturu Nejvyššího soudu vliv ani postupování pohledávky.
11. Ani námitku žalovaného o údajné prekluzi předmětného nároku odvolací soud neshledává důvodnou. Sporné ujednání článku 2. 3. není ujednáním, ze kterého by vzniklo samostatné právo či samostatná pohledávka, ale jednalo se pouze o kumulativní novaci již existujícího restitučního nároku, týkající se pouze způsobu a podmínek jeho uspokojení. Jednalo se o situaci diametrálně odlišnou od uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, kdy žádný závazek prozatím neexistuje. Ani ujednání článku 2. 3. dohody ani jiné relevantní ujednání mezi účastníky či právními předchůdci žalobkyně nemá povahu ujednání o budoucí smlouvě, ale o dohodu ve smyslu § 16 odst. 5 zák. o půdě, a proto na něj § 50a obč. zák. nedopadá.
12. Konečně pokud dohoda o restitučních nárocích hovoří o tom, že předmětem naturálního plnění jsou,,pozemky určené k uspokojování restitučních nároků oprávněných osob“, nelze tento pojem vykládat tak, že by z uspokojení náhradové pohledávky žalobkyně byly vyloučeny pozemky, u nichž existuje některá z překážek zakotvená v § 11 odst. 1 zák. o půdě, pro kterou nelze dle § 9 odst. 4 zákona vydat v minulosti odňaté pozemky. Navíc dohoda byla uzavírána s žalovaným jakožto právnickou osobou ve stadiu jejího zrušení a likvidace a předmětné pozemky jsou jinak volně převoditelné na třetí osoby, ostatně i sám žalovaný pozemky v [obec] veřejně nabízel k prodeji v rámci likvidace.
13. Odvolací soud ještě pro úplnost odkazuje na § 13 o. z., dle kterého každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích. Tak je tomu v přezkoumávané věci, kdy v naprosté většině případů obecné soudy napříč Českou republikou rozhodují ve skutkově téměř shodných věcech ve prospěch žalobkyně, stejně jako i Krajský soud v Plzni (sp. zn. 56 Co 191/2021, 14 Co 220/2021, 14 Co 102/2022).
14. Jelikož odvolací soud změnil napadený rozsudek, dle § 224 odst. 2 o. s. ř. musel opětovně rozhodnout o nákladech řízení před soudem prvního stupně a to ve smyslu § 146 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobkyně vzala částečně zpět návrh, který byl podán důvodně pro chování žalovaného, který v průběhu nalézacího řízení neinformoval žalobkyni ani soud o převodu nemovitých věcí v k. ú. [obec] [anonymizováno] [obec] na [územní celek]. Žalobkyně má proto nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 39 235,03 Kč, které sestávají ze soudního poplatku 5 000 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (AT) ve výši 21 780 Kč za 9 úkonů právní služby po 2 420 Kč, při tarifní hodnotě 32 751 Kč, jako souhrnu hodnoty žalovaných pozemků (převzetí zastoupení, předžalobní výzva z 16. 10. 2020, žaloba, rozšíření žaloby z 22. 10. 2021, závěrečný písemný návrh z 21. 1. 2022, účast advokáta u jednání dne 24. 9. 2021 (za dva úkony při jednání delším 2 hodin) a jednání dne 21. 1. 2022) a 9 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za zaslané písemné vyjádření ke stanovisku žalovaného ze dne 10. 8. 2021 a ze dne 22. 9. 2021, neboť se jedná o písemná podání, která nebyla ze strany soudu vyžádána, a nejednalo se ze strany žalobkyně o nezbytné úkony. Žalobci byla dále přiznána náhrada cestovních výdajů ve výši 2 613,41 Kč za dvě cesty uskutečněné z místa sídla právní zástupkyně žalobkyně k jednání a zpět (celkem 420 km jízdy uskutečněné [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], s průměrnou spotřebou 6,7 l motorové nafty na 100 km). Dále náhrady zmeškaného času v délce 12 půlhodin (§14 odst. 3 AT, po 100 Kč) ve výši 1 200 Kč, konečně 21% DPH ve výši 5 941,62 Kč. Pariční lhůta byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
15. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 za použití § 146 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobkyně byla plně úspěšná ohledně pozemků v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova] a žalobu vzala částečně zpět až v průběhu odvolacího řízení pro chování žalobkyně. Tyto náklady představuje odměna za zastoupení advokátem za 2 úkony právní služby dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 AT po 2 420 Kč při tarifní hodnotě 32 751 Kč (sepis vyjádření k odvolání, účast u odvolacího jednání). Zástupkyně žalobkyně má dále nárok na 2 režijní paušály po 300 Kč, náhradu za ztrátu času za 6 půl hodin po 100 Kč, cestovné z [obec] do [obec] a zpět v částce 2 390 Kč spolu s 21% DPH, celkem 10 200,30 Kč.
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.