225 C 33/2022

Rubrum

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vybíralovou, LL.M. ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení částky 24 921,18 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 132,03 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 957,93 Kč od 10. 12. 2020 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 692,79 Kč od 8. 4. 2021 do zaplacení a úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 2 281,31 Kč od 22. 9. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 15 789,15 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 189,15 Kč od 22. 9. 2021 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že jde o dluh žalované ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny (dále též jen„ smlouva o elektřině“) uzavřené mezi účastníky dne 17. 9. 2020 a smlouvy o sdružených službách dodávky plynu (dále též jen„ smlouva o plynu“) uzavřené mezi účastníky téhož dne. Na základě těchto smluv dodávala žalobkyně žalované elektřinu a plyn na odběrné místo na adrese [adresa]. Žalovaná však nezaplatila cenu za služby dodávky elektřiny za období od 2. 10. 2020 do 3. 11. 2020 ve výši 1 957,93 Kč a za období od 4. 11. 2020 do 4. 2. 2021 ve výši 4 592,79 Kč. Žalobkyně dále uplatňuje smluvní pokuty ve výši celkem 300 Kč. A to 100 Kč za prodlení žalované se zaplacením zálohy na dodávku elektřiny za listopad 2020, 100 Kč za prodlení s platbou faktury s variabilním symbolem [číslo] a 100 Kč za prodlení se zaplacením faktury s variabilním symbolem [číslo]. Žalobkyně se domáhá i zaplacení smluvní pokuty ve výši 10 400 Kč, která byla sjednána v rámci ostatních ujednání smlouvy o elektřině pro případ, že žalovaná opakovaně poruší kteroukoliv platební povinnost ze smlouvy o elektřině, a to ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část po dni ukončení dodávky od žalobkyně do konce trvání smlouvy. Smlouva o elektřině byla uzavřena na dobu určitou v délce 30 měsíců od 2. 10. 2020 s možností automatické prolongace. Žalobkyně neuhradila zálohu za měsíc listopad 2020 a fakturu s variabilním symbolem [číslo], a proto žalobkyně dne 4. 2. 2021 ukončila dodávku elektřiny. Smluvní pokuta tak odpovídá 26 měsícům po 400 Kč. Žalovaná dále nezaplatila cenu za služby dodávky plynu za období od 15. 11. 2020 do 25. 8. 2021 ve výši 1 481,31 Kč, což jí bylo vyúčtováno na základě faktury s variabilním symbolem [číslo], přičemž v této faktuře byla vyúčtována částka 189,15 Kč představující nedoplatek z minulých let a dále smluvní pokuty za prodlení se zaplacením záloh na dodávku plynu za měsíce listopad 2020 až červen 2021, celkem 800 Kč (8x 100 Kč). Dále žádá zaplacení smluvní pokuty 100 Kč za prodlení s platbou faktury s variabilním symbolem [číslo]. Žalobkyně se domáhá i zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 200 Kč, která byla sjednána v rámci ostatních ujednání smlouvy o plynu pro případ, že žalovaná opakovaně poruší kteroukoliv platební povinnost ze smluv, a to ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část (u zákazníků v nejnižším pásmu odběru se částka smluvní pokuty snižuje o polovinu) po dni ukončení dodávky od žalobkyně do konce trvání smlouvy. Smlouva o plynu byla uzavřena na dobu určitou v délce 36 měsíců od 19. 10. 2020 s možností automatické prolongace. Žalobkyně neuhradila výše uvedené zálohy, a proto žalobkyně dne 25. 8. 2021 ukončila dodávku plynu. Smluvní pokuta tak odpovídá 26 měsícům po 400 Kč poníženým o polovinu. Žalovaná na výše uvedené nároky nic nezaplatila ani k předžalobní výzvě.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 17. 9. 2020 uzavřely žalobkyně a žalovaná s účinností od 2. 10. 2020 smlouvu o dodávkách elektrické energie do odběrného místa na adrese [adresa] na dobu určitou v délce 30 měsíců s automatickým prodloužením o 24 měsíců, neprojeví-li žalovaná nesouhlas. Smlouva byla uzavřena pro kategorii Domácnost. Ve smlouvě je uvedeno, že cena za služby bude stanovena ceníkem žalobkyně, a to cena služeb dle ceny platné v den podpisu smlouvy a cena za dodávku silové elektřiny dle ceníku účinného v den účinnosti smlouvy vždy pro následujících 30 měsíců, přičemž pro každé desetiměsíční období základní doby jsou cenami odlišnými a neměnnými. V případě prolongace bude cena stanovena podle ceníku„ Garance 24“, který bude platný„ v kalendářním měsíci předcházejícím kalendářní měsíc, jenž předchází kalendářní měsíc“, do něhož spadá poslední den příslušného období trvání smlouvy, přičemž tento ceník bude zveřejněn nejpozději 50 dní před takovým posledním dnem na webu žalobkyně. Cenové podmínky jsou obsaženy v nepřehledně a nesrozumitelně (viz např. předchozí věta) psaném textu na str. 1 smlouvy, strana 2 smlouvy obsahuje přehledná ujednání konkretizovaná ve vztahu k žalované a odběrnému místu. Ze str. 1 smlouvy obdobně nepřehledného a nesrozumitelného článku označeného nadpisem„ Ostatní ujednání“ bylo zjištěno, že v případě, že zákazník sám ukončí smlouvu před sjednanou dobou jejího trvání, popř. učiní kroky k tomu vedoucí (např. vystaví plnou moc ke změně dodavatele), nebo opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze smlouvy (bez ohledu, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zda následně dojde k jednostrannému ukončení smlouvy ze strany žalobkyně), je žalobkyně oprávněna účtovat zákazníkovi pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé žalobkyni neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 400 Kč (pro kategorie Domácnost) za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od žalobkyně do konce sjednané doby trvání smlouvy. Žalovaná se dále zavázala zaplatit smluvní pokutu 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou, které je delší než 10 dnů. Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky, podle kterých byla žalovaná povinna platit nejen zálohy na dodávky elektřiny, ale i faktury obsahující vyúčtování ceny za dodávku elektřiny. Z čl. 8 těchto podmínek bylo zjištěno sjednání práva žalobkyně odstoupit od smlouvy pro podstatné porušení povinností zákazníka ze smlouvy, za což se výslovně považuje prodlení se splněním peněžitého závazku trvajícího déle než 15 dnů.

5. Ve vyúčtování s variabilním symbolem [číslo] ze dne 5. 11. 2020 žalobkyně vyúčtovala žalované za období od 2. 10. 2020 do 3. 11. 2020 nedoplatek na elektřině 1 957,93 Kč. Vyúčtování bylo splatné do 9. 12. 2020.

6. Ve vyúčtování s variabilním symbolem [číslo] ze dne 17. 2. 2021 žalobkyně vyúčtovala žalované za období od 4. 11. 2020 do 4. 2. 2021 částku 4 378,18 Kč (skládající se z ceny elektřiny 4 078,18 Kč a přičtení„ ostatních položek“ 300 Kč, tj. tří smluvních pokut, viz dále). Vyúčtování bylo splatné do 9. 3. 2021.

7. V opravném vyúčtování s variabilním symbolem [číslo] ze dne 18. 3. 2021 žalobkyně vyúčtovala žalované za období od 4. 11. 2020 do 4. 2. 2021 částku 4 892,79 Kč (skládající se z ceny elektřiny 4 592,79 Kč a přičtení„ ostatních položek“ 300 Kč, tj. tří smluvních pokut, viz dále). Vyúčtování bylo splatné do 7. 4. 2021.

8. Odstoupením ze dne 17. 2. 2021 žalobkyně žalované oznámila, že od smlouvy o elektřině odstupuje pro opakované nehrazení pohledávek žalovanou. Odstoupení bylo 19. 2. 2021 zasláno na adresu žalované dle smlouvy (viz poštovní podací arch).

9. Podle upomínky z prosince 2020 žalovaná neuhradila zálohu ve výši 1 000 Kč s datem splatnosti 15. 11. 2020 a žalobkyně jí vyúčtovala smluvní pokutu 100 Kč. Vyúčtováním ze dne 19. 4. 2021 byla dále žalobkyni vyúčtována smluvní pokuta 100 Kč za nezaplacení faktury (vyúčtování) s variabilním symbolem [číslo] (viz výše).

10. Dne 17. 12. 2020 zaslala žalobkyně na adresu žalované dle smlouvy oznámení o přerušení dodávky (viz poštovní podací arch).

11. Ve vyúčtování ze dne 4. 2. 2021 žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu 10 400 Kč za předčasné ukončení smlouvy o elektřině k témuž dni za 26 měsíců po 400 Kč.

12. Dne 11. 5. 2021 zaslala žalobkyně na adresu žalované dle smlouvy předžalobní upomínku, kterou žádala zaplacení ceny elektřiny a výše uvedených smluvních pokut a pokuty ve výši 100 Kč s datem splatnosti 29. 4. 2021.

13. Dne 8. 7. 2021 zaslala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce na adresu žalované dle smlouvy předžalobní upomínku.

14. Dne 17. 9. 2020 účastníci podepsali smlouvu o sdružených službách dodávky plynu s účinností od 25. 9. 2020 smlouvu o dodávkách plynu do odběrného místa na adrese [adresa] na dobu určitou v délce 36 měsíců s automatickým prodloužením o 12 měsíců, neprojeví-li žalovaná nesouhlas. Smlouva byla uzavřena pro kategorii Domácnost. Ve smlouvě je uvedeno, že cena za služby bude stanovena ceníkem žalobkyně dle ceny platné v den podpisu smlouvy po dobu 36 měsíců od účinnosti. V případě prolongace bude cena stanovena podle ceníku„ Tip 12“, který bude platný„ v kalendářním měsíci předcházejícím kalendářní měsíc, jenž předchází kalendářní měsíc“, do něhož spadá poslední den příslušného období trvání smlouvy. Cenové podmínky jsou obsaženy v nepřehledně a nesrozumitelně (viz např. předchozí věta) psaném textu na str. 1 smlouvy, strana 2 smlouvy obsahuje přehledná ujednání konkretizovaná ve vztahu k žalované a odběrnému místu. Ze str. 1 smlouvy obdobně nepřehledného a nesrozumitelného článku označeného nadpisem„ Ostatní ujednání“ bylo zjištěno, že v případě, že zákazník učiní bez souhlasu žalobkyně jakýkoliv právně relevantní projev vůle směřující k předčasnému ukončení smlouvy nebo dodávky od žalobkyně (včetně plné moci ke změně dodavatele), je žalobkyně oprávněna účtovat zákazníkovi pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé žalobkyni neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného plynu ve výši 400 Kč (pro kategorie Domácnost) za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od žalobkyně do konce sjednané doby trvání smlouvy. Je-li zákazník v nejnižším pásmu ročního odběru, částka se snižuje na polovinu. Žalovaná se dále zavázala zaplatit smluvní pokutu 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou, které je delší než 10 dnů. Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky, podle kterých byla žalovaná povinna platit nejen zálohy na dodávky plynu, ale i faktury obsahující vyúčtování ceny za dodávku elektřiny. Z čl. 8 těchto podmínek bylo zjištěno sjednání práva žalobkyně odstoupit od smlouvy pro podstatné porušení povinností zákazníka ze smlouvy, za což se výslovně považuje prodlení se splněním peněžitého závazku trvajícího déle než 15 dnů.

15. Ve vyúčtování s variabilním symbolem [číslo] ze dne 1. 9. 2021 žalobkyně vyúčtovala žalované za období od 15. 11. 2020 do 25. 8. 2021 částku 2 470,46 Kč. Dle vyúčtování tato částka představuje cenu plynu 1 481,31 Kč a„ ostatní položky“ 989,15 Kč. Dle tvrzení žalobkyně 800 Kč z této částky představují smluvní pokuty (viz dále) a částka 189,15 Kč představuje nedoplatek z minulých let. Vyúčtování bylo splatné do 21. 9. 2021.

16. Z plánu záloh plyne, že od listopadu 2020 do dubna 2021 byla žalované stanovena záloha 130 Kč měsíčně splatná k 15. dni v měsíci. Podle oznámení o zahájení realizace přerušení dodávky z 9. 7. 2021 žalovaná zálohu za měsíce listopad 2020 až červen 2021 nezaplatila a byla jí za to pokaždé naúčtována smluvní pokuta 100 Kč, celkem 800 Kč.

17. Vyúčtováním ze dne 29. 8. 2021 žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu 5 200 Kč za předčasné ukončení smlouvy o plynu za 26 měsíců po 200 Kč.

18. Dne 25. 6. 2021 zaslala žalobkyně na adresu žalované dle smlouvy oznámení o přerušení dodávky (viz poštovní podací arch).

19. Odstoupením ze dne 1. 9. 2021 žalobkyně žalované oznámila, že od smlouvy o plynu odstupuje pro opakované nehrazení pohledávek žalovanou. Odstoupení bylo 3. 9. 2021 zasláno na adresu žalované dle smlouvy (viz poštovní podací arch).

20. Dne 27. 10. 2021 zaslala žalobkyně na adresu žalované dle smlouvy předžalobní upomínku, kterou žádala zaplacení faktury a výše uvedených smluvních pokut.

21. Dne 11. 1. 2022 zaslala žalobkyně prostřednictvím zástupce na adresu žalované dle smlouvy předžalobní upomínku, kterou žádala zaplacení faktury a výše uvedených smluvních pokut.

22. Soud neprovedl důkaz smlouvami o sdružených službách dalších dodavatelů, články, rozhodnutími krajských soudů ani dalšími žalobkyní předloženými listinami k tvrzení stran oprávněnosti nároku na pokutu (viz. dále). Jednalo se o listiny obecného rázu, z nichž nemohly vyplynout žádné relevantní skutečnosti, které se vztahují přímo k projednávané věci. Rozhodnutí jiných soudů neobsahují žádná skutková zjištění, nýbrž toliko podporují právní argumentaci žalobkyně, a proto není třeba je provádět k důkazu. Soud navíc vycházel z níže citované judikatury Krajského soudu v Praze jako soudu odvolacího, která je konstantní, dosud nebyla překonána a s níž se plně ztotožňuje.

23. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ energetický zákon“). Smlouvy a elektřině a plynu byly uzavřeny mezi podnikatelkou (žalobkyní) a spotřebitelkou (žalovanou), na místě bylo tedy i aplikovat úpravu spotřebitelských smluv podle § 1810 an. občanského zákoníku.

24. Dle § 50 odst. 2 energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.

25. Dle § 72 odst. 2 energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací.

26. Podle § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

27. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

28. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikly právní vztahy ze smíšených smluv, tj. o sdružených službách dodávky elektřiny a o sdružených službách dodávky plynu uzavřených podle výše citovaných ustanovení energetického zákona, na které lze přiměřeně aplikovat úpravu kupní smlouvy podle § 2079 a násl. občanského zákoníku jakožto nejbližšího typizovaného smluvního vztahu. Žalobkyně poskytla žalované elektřinu a plyn na základě platných smluv a žalované vznikl dluh k zaplacení kupní ceny, kterou neuhradila. Za odebranou elektřinu žalovaná nezaplatila celkem 6 550,72 Kč a za odebraný plyn 1 481,31 Kč.

29. Účastníci si dále v souladu s § 2048 občanského zákoníku sjednali smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každé porušení povinnosti včas zaplatit dluh ze smlouvy, je-li prodlení žalované delší než 10 dnů. Žalobkyně prokázala, že žalovaná se ocitla v prodlení s platbou zálohy za elektřinu se splatností v listopadu 2020, faktury s variabilním symbolem [číslo] a faktury s variabilním symbolem [číslo]. Žalobkyně tak má nárok na zaplacení částky 300 Kč jako smluvních pokut sjednaných ve smlouvě o elektřině. Soud rovněž přiznal žalobkyni 8x 100 Kč jako smluvní pokuty za nezaplacené zálohy za odběr plynu.

30. Žalobkyni podle § 1970 občanského zákoníku rovněž náleží úrok z prodlení ve výši určené nařízením č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti příslušné faktury.

31. Prvním výrokem proto soud žalobě ohledně výše uvedených nároků vyhověl a žalované uložil jejich zaplacení.

32. Co do zbytku nároku (tj. 10 400 Kč ze smlouvy o elektřině, 5 200 Kč ze smlouvy o plynu a 189,15 Kč s příslušenstvím ze smlouvy o plynu) soud žalobkyni nevyhověl.

33. Ohledně částky 189,15 Kč uvedené ve výše uvedeném vyúčtování, která má představovat nedoplatek z minulých let, soud zamýšlel při jednání dát poučení žalobkyni podle § 118a odst. 1 o. s. ř. o tom, že její tvrzení je neúplné, protože chybí tvrzení o tom, čeho konkrétně se nedoplatek týká a za jaké období. Žalobkyně se jednání nezúčastnila, břemeno tvrzení neunesla, a tak soudu nezbylo než tento nárok zamítnout.

34. Pokuty za předčasné ukončení smlouvy shledal soud nepřiměřenými podle § 1813 občanského zákoníku z následujících důvodů.

35. Předně je nutno konstatovat, že obě ujednání – přestože jsou formálně označena jako„ pokuty“ – nelze po právní stránce považovat za smluvní pokuty ve smyslu § 2048 občanského zákoníku. Z tohoto ustanovení plyne, že smluvní pokutu lze ujednat toliko„ pro případ porušení smluvené povinnosti“. I konstantní judikatura dovozuje, že smluvní pokutu lze sjednat pouze pro případ porušení smluvní povinnosti, a nikoliv jiné právní skutečnosti, zejména výkonu práva (mezi které řadí mj. odstoupení či výpověď smlouvy druhou stranou, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2011, sp. zn. 32 Cdo 4469/2010).

36. Účastníkům samozřejmě nic nebrání v tom, aby do smlouvy vtělili i takovéto nepojmenované ujednání. Jelikož však nejde o smluvní pokutu, jsou bezpředmětné veškeré úvahy žalobkyně o tom, že dané ujednání má paušálně kompenzovat údajnou škodu na její straně. Ustanovení § 2050 občanského zákoníku, který vylučuje právo věřitele na náhradu škody vzniklé z porušení utvrzené povinnosti, se totiž vůbec nepoužije, a stejně tak se neuplatní ani závěry judikatury o uhrazovací funkci smluvní pokuty.

37. Absurdnost úvah žalobkyně o možné škodě lze demonstrovat zejména na smlouvě o elektřině. Podmínkou práva na náhradu škody je její vznik v příčinné souvislosti s porušením (smluvní či zákonné) povinnosti (§ [číslo] či § 2913 občanského zákoníku). Povinnost, kterou zde dané ujednání zajišťuje, je však porušení platební povinnosti zákazníkem. V důsledku toho může žalobkyni maximálně vzniknout škoda způsobená tím, že nebude mít k dispozici peníze, které měl zákazník zaplatit (vlastně cena peněz). Žádná ze škod (nadbytečné nákupy na volatilním trhu s energiemi s měnovým rizikem apod.), které žalobkyně popisuje ve svém obsáhlém vyjádření, žalobkyni nemůže být způsobena pouhým neplacením ze strany zákazníka – ale spíše neodebíráním elektřiny. Takovou povinnost zákazníka ovšem smlouva neobsahuje a ani není„ pokutou“ sankcionována.

38. Žalobkyni již navíc bylo k výše uvedené argumentaci vícekrát zdejším soudem vysvětleno, že je nutno vycházet z toho, že žalovaná nebyla ani dle trvající smlouvy povinna odebrat jakékoli určité množství energie a žalobkyni tak ani nemohla vzniknout žádná škoda v případě neodběru energie v době bez platné smlouvy (argumentace od většího k menšímu). Soud zároveň žádným způsobem nepochybuje o tom, že se v této části jedná o obdobu smluvní pokuty a nikoli o jakousi vzniklou škodu. V tomto směru jsou smluvní ujednání naprosto jasná. I pokud by soud přistoupil na to, že se jedná o paušalizovanou náhradu škody, tak žalobkyně jednak srozumitelně, úplně a přezkoumatelně netvrdila, jaká konkrétní škoda (popř. z čeho) jí měla konkrétně porušením smlouvy ze strany žalované vzniknout, a jednak není možné nevidět, že smluvní pokuta nebyla sjednána za tzv. nulový odběr, nýbrž za„ předčasné“ ukončení smlouvy. Musela-li žalobkyně nutně předem zajistit příslušnou kapacitu sítě, sama uvedla, že dodávky žalované ukončila, čímž mohla uvolnit kapacitu pro dalšího (nového) zákazníka.

39. Posuzované ujednání tak má ve skutečnosti úplně jinou funkci, než žalobkyně prezentuje. To shrnul Krajský soud v Praze v rozsudku ve věci sp. zn. 27 Co 30/2021:„ Jinými slovy představuje uvedená smluvní pokuta ve spojení s uzavřením smlouvy na dobu určitou 30 měsíců (bez sjednané možnosti výpovědi) a nikoli na dobu neurčitou, kde je výpovědní doba explicitně regulovaná (na maximálně tři měsíce), obyčejný„ spotřebitelský zámek,“ tedy snahu žalobkyně nepřiměřeně omezovat po určitou dobu spotřebiteli právo bezplatné volby dodavatele elektřiny, aniž by za to spotřebitel obdržel adekvátní protiplnění. Nejde o smluvní pokutu vázanou na prodlení. Není také pravdou, jak žalobkyně uvedla, že by bylo neplatné„ veškeré ujednání“ smluv na dobu určitou, neboť brání v možnosti zvolit si dodavatele elektřiny kdykoliv. Problém spočívá v zákazu výpovědi smlouvy (v obcházení zákona), ve spojení s dobou trvání smlouvy a konstrukcí smluvní pokuty. Prostřednictvím předpřipraveného ujednání o době určité (s automatickou prolongací) a o smluvní pokutě, která ekonomicky představuje„ odstupné“ za předčasné ukončení smlouvy (iniciované druhou stranou), je na spotřebitele (žalovanou) vyvíjen nepřiměřený tlak směřující k vynucení sjednané doby smlouvy delší než tři měsíce (zde jen po dobu 30 měsíců, potenciálně však i na jakoukoli delší dobu). Takové ujednání je zjevně nevyvážené v neprospěch spotřebitele a nelze k němu přihlížet, jak shora uvedeno.“ 40. „ Smluvní pokuta“ je tedy vlastně nepřiměřeným prostředkem k omezení smluvní volnosti spotřebitele. Na žalovanou jakožto spotřebitele je vyvíjen nepřiměřený tlak na dodržení sjednávané (a automaticky prolongované) doby trvání smluvního vztahu, přičemž v oblasti energetiky je takové ujednání v rozporu se zásadou ochrany slabší strany v právu (např. § 433 občanského zákoníku) a v rozporu s právem zákazníka na bezplatnou volbu a změnu dodavatele elektřiny (§ 28 odst. 1 písm. e) energetického zákona), resp. plynu (§ 62 odst. 1 písm. b) energetického zákona). V procesu kontraktace totiž spotřebitel zajišťuje pro sebe zásadní službu potřebnou pro život a obchodník v tomto nesmí svého postavení zneužívat k nepřiměřeným podmínkám, které mají jednostranně zajišťovat jeho zisk. K tomuto ujednání tak nelze přihlížet (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 13. 1. 2021, č. j. 21 Co 222/2020 – 58, a tam v bodě 36 odkazovaná rozhodnutí tohoto soudu, např. sp. zn. 21 Co 219/2020 či sp. zn. 27 Co 110/2020).

41. Argumentovala-li žalobkyně vyvážením smluvní pokuty ve prospěch žalované (spotřebitele) nižší cenou elektřiny v případě smlouvy na dobu určitou, je třeba konstatovat, že pokud by tato cena nebyla i pro žalobkyni výhodná, nedávalo by žádného smyslu, aby ji nabízela. Preference smluv na dobu určitou a související nižší ceny energií (cenová politika žalobkyně) mají navíc odlišné důvody, které již byly naznačeny výše. Energetický zákon totiž u smluv na dobu neurčitou chrání zákazníky tím, že jim podle § 50 odst. 1 písm. c) přiznává právo na výpověď s toliko tříměsíční výpovědní dobou a bez dalších sankcí. Naopak u smlouvy na dobu určitou s automatickým prodlužováním (což je de facto totéž jako smlouva na dobu neurčitou) nic takového neplatí. Předmětná ujednání, resp. smlouvy jako celek jsou tedy pokusem obcházet ta ustanovení energetického zákona, která byla zákonodárcem přijata za účelem ochrany spotřebitele, konkrétně znemožňují zákazníkovi v přiměřené době a bezplatně odejít k jinému obchodníkovi (tak jako může svobodně učinit v případě smlouvy na dobu neurčitou s tříměsíční výpovědní dobou). Nemravnost jednání žalobkyně je zcela zjevná a nepřijatelná. Pokud žalobkyně argumentuje tím, že se jedná o standard trhu, nic to nevypovídá o přiměřenosti ujednání o„ smluvní pokutě“ ani souladu jejího jednání s dobrými mravy. Skutečnost,„ že to tak přece dělají všichni“, žalobkyni neopravňuje jednat stejně.

42. Při hodnocení přiměřenosti je dále třeba přihlédnout k tomu, že dané ujednání představuje jakousi paušální náhradu za to, že smlouvou sjednaný smluvní vztah skončil, aniž by bylo vyváženo ve prospěch spotřebitele (žalované) v případě, že by smluvní vztah skončil z vůle druhé smluvní strany. Navíc do smlouvy bylo vtěleno vedlejší ujednání nazvané jako„ Ostatní ujednání“ obsahující komplex smluvních pokut, které rovněž stíhají výlučně žalovanou a jsou vázány nejen na porušení smluvních povinností, ale i na různé další právní skutečnosti. Pro porušení platebních povinností, ať již jde o povinnost platit zálohy či vyúčtovanou cenu dodávky, už byla zcela jednoznačně sjednána smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou po dobu delší než deseti dnů.

43. O nepřiměřenosti ujednání vypovídá také to, že celá první strana smlouvy, a zejména část nazvaná„ Ostatní ujednání“, je nepřehledná a téměř nesrozumitelná, a navíc zavazuje spotřebitele k platbě opakovaně v různých výších za téže porušení smlouvy (prodlení s úhradou). Z uvedeného je pak zjevné, že žalobkyně využívá své silnější pozice při uzavírání spotřebitelské smlouvy a fakticky přistupuje ke dvojí sankci slabší smluvní strany za totéž porušení smlouvy. Již jen v samotném znění smlouvy tak soud spatřuje ujednání, které v rozporu s požadavkem přiměřenosti zakládá významnou nerovnováhu povinností stran v neprospěch spotřebitele 44. Z výše uvedených důvodů soud k ujednáním obou smluv o„ smluvní pokutě“ za předčasné ukončení smlouvy nepřihlédl jako k nepřiměřeným podle § [číslo] ve spojení s § 1815 občanského zákoníku a žalobu co do částky 15 600 Kč zamítl.

45. Třetím výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěch v řízení je na převážně na straně žalované, které však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

Poučení