6 C 318/2021-197
Citované zákony (13)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 99 odst. 1 § 142 odst. 1
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6 odst. 1 § 7 § 9 odst. 1 § 13 odst. 4
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1180 odst. 1 § 1180 odst. 2 § 1181 odst. 1 § 1181 odst. 2
- Zákon, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, 67/2013 Sb. — § 7 § 7 odst. 1 § 7 odst. 2
Rubrum
Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Millerem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o splnění povinnosti takto:
Výrok
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen doručit žalobci vyúčtování služeb spojených či souvisejících s užíváním bytové jednotky ve vlastnictví žalobce [číslo] v budově [adresa] postavené na pozemku st. [parcelní číslo] a st. [parcelní číslo] v k.ú. [obec] za zúčtovací období 1. 1. 2020 až 31. 12. 2020 obsahující všechny právními předpisy předepsané náležitosti s uvedením ceny provedených služeb ve správné výši a znějící na cenu ve správné výši, se zamítá.
II. Žalobce je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalovaného, advokáta [titul] [jméno] [příjmení], částku 10 890 Kč tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se na žalovaném domáhal splnění povinnosti doručit žalobci vyúčtování služeb spojených či souvisejících s užíváním bytové jednotky ve vlastnictví žalobce [číslo] v budově [adresa] postavené na pozemku st. [parcelní číslo] a st. [parcelní číslo] v k.ú. [obec] za zúčtovací období 1.1.2020 až 31.12.2020 obsahující všechny právními předpisy předepsané náležitosti s uvedením ceny provedených služeb ve správné výši a znějící na cenu ve správné výši. Žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem bytové jednotky [číslo] jednotky vymezené podle zákona o vlastnictví bytů zapsané na [list vlastnictví] v budově [adresa] v k.ú. [obec], přičemž vlastníkem této jednotky byl mj. v období od 1. 1.2020 do 31.12.2020. Dne 17. 3. 2016 vznikla právnická osoba [název žalované], jejímž členem je i žalobce. Dne 21.4 2021 obdržel žalobce od Stavebního bytového družstva [okres] dokument datovaný dnem 1.4.2021, nazvaný„ Vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2020 - 31. 12.2020“ společně s nedatovaným dokumentem [právnická osoba] [anonymizováno] se sídlem [adresa], nazvaným„ Rozúčtování 2020“. Žalobce v této souvislosti poukazuje na to, že bylo povinností žalovaného doručit věcně správné a řádné vyúčtování služeb ve lhůtě čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Vyúčtování služeb však nejsou správná, jelikož neobsahují všechny zákonem předepsané náležitosti, nezní na správnou částku, jsou věcně nesprávné a nejsou v něm uvedeny ceny provedených služeb ve správné výši. Z těchto důvodů žalobce uvedené dokumenty nepovažuje za řádné vyúčtování služeb a nejsou způsobilá vyvolat splatnost nedoplatku z těchto dokumentů plynoucího. Žalobce žalovaného na takto vadné vyúčtování služeb několikrát upozorňoval, ale žalovaný na to nikterak nereagoval. Dopisem ze dne 14. 5. 2020 požádal žalobce žalovaného o poskytnutí podkladů k vyúčtování za zúčtovací období roku 2020, avšak žalovaný do dnešního dne na to nereagoval, žalobce požadované doklady neobdržel, ani mu nebylo řádným způsobem umožněno se s nimi seznámit. Z tohoto důvodu žalobce nepodal proti doručenému vyúčtování žádné námitky. Žalobce dále upozornil na judikaturu Nejvyššího soudu. Namítl též neplatnost zápočtu vzájemných pohledávek žalobce a žalovaného, které žalovaný provedl. Žalobce vyzval žalovaného ke splnění výše uvedené povinnosti též předžalobní upomínkou ze dne 23.10.2021, avšak žalovaný ani poté svoji povinnost nesplnil.
2. Žalovaný v průběhu celého řízení s podanou žalobou nesouhlasil. Namítl, že předložené vyúčtování je věcně správné, obsahuje zákonem předepsané náležitosti a ceny provedených služeb jsou uvedeny ve správné výši. Toto vyúčtování bylo žalobci doručeno v zákonem stanovené lhůtě dle § 7 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb. o službách (dále jen zákon) prostřednictvím dopisu do vlastních rukou, který si dne 21.4.2021 prokazatelně převzal. Žalovaný dále poukázal na to, že správnost vyúčtování již byla v minulosti zkoumána v soudním řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], kde obdobné vyúčtování bylo shledáno jako správné. Žalobce i přes své tvrzení, že vyúčtování je vadné je nikdy nereklamoval a nepodal proti němu námitky podle zákona. Připustil ale, že žalobce adresoval žalovanému výzvu k doložení nákladů za jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování a stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle zákona o službách, a to dne 14.5.2021. Žalovaný však uspořádal nahlížení do podkladů pro vyúčtování dne 27.5.2021 a následně i dne 4.8.2021. Oznámení byla vyvěšena v obou vchodech Společenství. Žalobce svého práva nahlédnout do příslušných dokumentů přesto nevyužil. Žalobce, ačkoli byl opakovaně vyzván písemně k součinnosti s žalovaným, součinnost nikdy neposkytl. Žalovaný proto nesouhlasil s tvrzením, že na uvedenou výzvu žalobce nikterak nereagoval. Žalovaný kromě toho namítl, že tvrzení žalobce o tom, že vyúčtování služeb nejsou správná, že neobsahují zákonem stanovené náležitosti a nezní na správnou částku, jsou zcela obecná a neurčitá. Navíc v dosavadním chování žalobce proti žalovanému shledává prvky nepoctivého jednání se záměrem žalovanému škodit a takové jednání proto nemůže požívat právní ochrany. S ohledem na veškeré uvedené okolnosti je žalovaný přesvědčen, že podaná žaloba nemůže obstát. Žalovaný proto navrhl, aby podaná žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta.
3. Žalobce byl unesením soudu z 5.4.2022, č.j. [číslo jednací] vyzván, aby doplnil svá žalobní tvrzení písemně doplnil a uvedl, v čem konkrétně spatřuje nesprávnost provedeného vyúčtování a jaké konkrétní zákonem předepsané náležitosti v něm podle názoru žalobce chybí, které z jednotlivých vyúčtovaných částek žalobce považuje za nesprávné a označil k těmto skutečnostem důkazy. Žalobce k výzvě soudu, v podání z 26.4.2022 sdělil, že odkazuje na podanou žalobu, další tvrzení neuplatnil a důkazy neoznačil.
4. V replice k vyjádření žalovaného ze dne 10.6.2022 žalobce však poté doplnil svá žalobní tvrzení a uvedl, že žalobce, jakožto člen nejvyššího orgánu žalovaného, nedal souhlas s uzavřením smlouvy o zajišťování správy domu a pozemku, uzavřené dle tvrzení žalovaného mezi žalovaným a Stavebním bytovým družstvem [okres] a nebyl o žádném takovém uzavření smlouvy informován. Dále uvedl, že nesouhlasí s tím, že bylo jeho povinností od ledna 2019 hradit částku ve výši 3 610 Kč a o této povinnosti mu nebylo nic známo. Žalobce dále odmítl tvrzení žalovaného o tom, že žalobci měl být doručen dopis, jímž jej měl žalovaný informovat o možnosti nahlížet do příslušných dokumentů a dále, že by informace o tom byla umístěna ve vitrínách v obou vchodem dotčené nemovité věci. Požádal soud, aby žalovaného vyzval k tomu, aby se bez zbytečného odkladu vyjádřil k předžalobní upomínce z 23.10.2021. Opakoval, že podle konstantní judikatury se nájemce nemůže domáhat na základě věcně nesprávného vyúčtování případného přeplatku a nemá proto jinou možnost, než podat žalobu na uložení povinnosti pronajímateli provést řádné vyúčtování. Závěrem zdůraznil, že žalovaný neplní tyto své zákonné povinnosti nejen za předmětné období, ale i za období předcházející.
5. Ze shodných tvrzení účastníků soud vzal za prokázané, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky [číslo] která se nachází v domě [adresa] v ulici [ulice], [obec], a že žalobce je členem žalovaného. Z těchto shodných tvrzení vzal dále za prokázané prokázané, že dne 21.4.2021 žalobce obdržel od Stavebního bytového družstva [okres] dokument nazvaný„ Vyúčtování služeb za zúčtovací období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 včetně přílohy nazvané jako rozúčtování 2020.
6. Z předžalobní výzvy ke splnění povinnosti ze dne 23.10.2021 založené na č.l. 14 spisu vzal soud za prokázané, že žalobce vyzýval žalovaného ke splnění povinnosti vyplývající z ust. § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. V předžalobní výzvě žalobce sděloval žalovanému též, že dne 6. 4. 2020 obdržel dokument s názvem vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 včetně přílohy nazvané rozúčtování 2020, které však nepovažuje za vyúčtování řádné, neboť neobsahuje zákonem stanovené náležitosti, např. nejsou v něm uvedeny ceny provedených služeb ve správné výši, vyúčtování obsahuje něco jiného než služby a vyúčtování jako takové je věcně nesprávné. Z připojené podací stvrzenky pak vyplývá, že uvedený dokument odeslal právní zástupce žalobce žalovanému dne 23.10. 2021.
7. Z předloženého vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2020 – 31.12.2020 s datem 1.4.2021 (listina na č.l. 26 spisu) adresovaného žalobci soud vzal dále za prokázané, že žalovaný vyúčtoval žalobci za uvedené období nedoplatek oproti zaplaceným zálohám celkem v částce 24 701 Kč. V tomto vyúčtování dále informoval žalovaný žalobce, k jaké bytové jednotce se toto vyúčtování váže, jaká je výměra podlahové plochy i užitkové plochy této bytové jednotky, uvedena je zde i výše spoluvlastnického podílu. Z vyúčtování je zřejmé, jaké položky jsou jeho předmětem, a to náklad na ústřední topení, o spotřebě studené vody, elektřiny, nákladů na ohřev teplé vody, náklady na pojištění a ostatní provozní náklady. U každé z položek je uvedena výše předepsaných záloh i faktické úhrady, výše skutečných nákladů, množství spotřebovaných jednotek i specifikace použité metody výpočtu. Žalobce byl dále ve vyúčtování informován o termínu splatnosti uvedeného nedoplatku i o možnosti reklamovat vyúčtování a o lhůtě k případné reklamaci. Z připojeného rozúčtování 2019 vzal soud za prokázané, že žalobce byl prostřednictvím [právnická osoba] spol. s.r.o. informován o výpočtu rozúčtování celkových nákladů na teplo. Tyto listiny žalovaný obdržel podle dodejky do vlastních rukou dne 21.4.2021 (č.l. 27 spisu).
8. Na č.l. 7 spisu je založena žádost žalobce z 14.5.2021 nahlížení do podkladů k vyúčtování s odkazem na ustanovení § 8 ods. 1 zák. č. 67/2013 Sb. Z této žádosti s připojenou poštovní podací stvrzenkou z 14.5.2021, dodejky a potvrzení o převzetí vzal soud za prokázané, že žalobce žádal žalovaného o doložení nákladů na jednotlivé služby, způsobu jejich rozúčtování, způsobu stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování za období od 1. 1. 2020 do 31. 12 2020 a umožnění pořízení kopií podkladů. Na jednání soudu dne 12.7.2022 k tomu žalovaný sdělil, že tato žádost mu byla doručena 19.5.2021 a bylo na ni reagováno uspořádáním možnosti nahlížení do podkladů tím způsobem, že oznámení bylo vyvěšeno v obou vchodech společenství 22.5.2021. Zároveň bylo oznámení odesláno žalobci poštou 21.5.2021. Žalobce na uvedeném jednání soudu k tomu však podotkl, že si nevšiml vyvěšeného předvolání a pokud bylo seznámení činěno až 27.5 a žalobce se o něm dozvěděl 2.6.20221, nemohl s tím být seznámen. Žalovaná strana k uvedené námitce žalobce uvedla, že z protokolu o tomto oznámení vyplývá, že bylo vyvěšováno za přítomnosti tří svědků. Oznámení bylo žalovaným doloženo k důkazu na č.l. 28 a protokol o možnosti nahlédnutí do vyúčtování dne 27.5.2021 bylo k výzvě soudu doloženo na č.l. 181 spisu. Přesto k němu žalobce namítl, že neprokazuje doručení ani předání předmětné zásilky.
9. Ze sdělení Stavebního bytového družstva [okres] ze dne 20.5.2021 vyplývá, že reagovalo na žádost žalobce o nahlížení do podkladů k vyúčtování sdělením, že toto nahlížení bylo zajištěno dne 27.5.2021 a informace o tomto byla vyvěšena v obou vchodem společenství vlastníků jednotek, a to dne 22.5.2021. Dále stavební bytové družstvo [okres] informovalo žalobce, že má možnost osobně nahlédnout do jednotlivých podkladů, případně si pořídit jejich kopie, a to v sídle Stavebního bytového družstva [okres] v [obec], a to vždy v úřední dny. Obdobně bylo postupováno ze strany žalovaného i v druhém případě seznamování o možnosti nahlédnutí do podkladů k vyúčtování služeb za roky 2015 až 2020, jak se podává z protokolu na č.l. 41 spisu, což za žalovaného potvrdili [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], že všem uživatelům bytových jednotek bylo dne 28. 7. 2021 vhozeno do poštovní schránky oznámení o možnosti nahlédnutí do podkladů k vyúčtování služeb za roky 2015 až 2020, které se koná dne 4. 8. 2021 ve společenské místnosti budovy [adresa] v době od 17 do 18 hodin. Zároveň jmenovaní potvrdili, že oznámení bylo vyvěšeno na nástěnkách v obou vchodech.
10. Ze stanov žalovaného, tj. [název žalované], založených na č.l. 84 až 91 spisu, soud vzal za prokázané, že žalovaný je mimo jiné oprávněn sjednávat smlouvy týkající se zajištění některých činností správy domu a pozemku třetí osobou (správcem) za podmínek stanovených zákonem nebo shromážděním vlastníků. Uzavření takové smlouvy je způsobilé schvalovat shromáždění, které je usnášení schopné za přítomnosti členů společenství, kteří mají většinu všech hlasů, přičemž k přijetí takového rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných členů společenství. Člen společenství má práva a povinnosti uvedené v čl. 4, m.j. je povinen včas hradit stanovené zálohy na úhradu služeb a uhradit nedoplatek z jejich vyúčtování nejpozději do 4 měsíců od doručení vyúčtování.
11. Ze smlouvy o zajišťování správy domu a pozemku ze dne 11. 12. 2018 založené na č.l. 38-41 spisu soud vzal za prokázané, že mezi Stavebním bytových družstvem [okres] se sídlem v [obec] jako správcem na straně jedné a žalovaným jako objednatelem na straně druhé, byla uzavřena smlouva o zajišťování správy nemovitosti, ve které se správce zavázal za úplatu zajišťovat správu, provoz, opravy a stavební úpravy společných částí domů a pozemku, vedení účetnictví společenství vlastníků jednotek, zpracování přiznání k dani z příjmu právnických osob. Podle této smlouvy se správce zavázal zajišťovat mimo jiné stanovení záloh na plnění poskytovaná s užíváním jednotek, a to na základě objednatelem odsouhlasené výše předpokládaných ročních nákladů na služby a zajišťování vyúčtování záloh s vlastníky jednotek, a to nejpozději do čtyř měsíců po skončení vyúčtovacího období. Smlouva byla sjednána s účinností od 1. 1. 2019, a to na dobu neurčitou.
12. Z předpisu měsíční úhrady za užívání bytu platného k 1. 1. 2019 (č.l. 30 spisu) soud vzal za prokázané, že žalobci byla za užívání předmětné bytové jednotky předepsána měsíční zálohová úhrada celkem ve výši 3 610 Kč. V této částce jsou zahrnuty dlouhodobé zálohy na opravy, náklady na správní činnosti, pojištění domů, osvětlení společných prostor, ostatní provozní náklady i zálohy na dodávku tepla, na poskytování teplé vody, na dodávku vody a odvod odpadních vod. V předpisu jsou specifikovány i osoby bydlící v uvedené bytové jednotce i rozepsány podlahové výměry jednotlivých částí bytu. Ze zápisu ze shromáždění společenství vlastníků (č.l. 171-172) k tomu vyplývá, že byl jednomyslně schválen dosavadní způsob plateb měsíčních záloh prostřednictvím služby SIPO a smlouva o zajišťování správy se Stavebním bytovým družstvem [okres] (usnesení pod body 7. a 8.) Žalobce k provedeným zápisům na jednání soudu ale namítal, že rozhodnutím žalovaného není vázán, jestliže se tohoto jednání shromáždění vlastníků nezúčastnil, nebyl o něm řádně spraven a nebylo tak schváleno příslušným kvórem.
13. Podle § 1180 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) nebylo-li určeno jinak, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetel k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.
14. Podle § 1180 odst. 2 o.z. příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.
15. Podle § 1181 odst. 1 o.z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Dle § 1181 odst. 2 o.z. není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1.
16. Podle zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů, rozhoduje o rozsahu poskytovaných služeb a způsobu jejich rozúčtování společenství vlastníků. Nerozhodne-li společenství, rozúčtují se náklady na dodávku vody a odvádění odpadních vod v poměru naměřených hodnot na podružných vodoměrech, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, odvoz komunálního odpadu, popřípadě další služby podle počtu osob rozhodných pro rozúčtování. Náklady na vytápění, pokud je jiným právním předpisem stanovena povinnost instalace měřidel, se rozdělí na složku základní a spotřební. Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Spotřební složka je rozdělována mezi příjemce služeb úměrně výši náměrů stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie dané jejich polohou. Náklady na společnou přípravu teplé vody pro zúčtovací jednotku za zúčtovací období tvořené náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev vody a náklady na spotřebovanou vodu se rozdělí na složku základní a spotřební. Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Spotřební složka se rozdělí mezi příjemce služeb poměrně podle náměrů vodoměrů na teplou vodu instalovaných u příjemců služeb. Neumožní-li příjemce služeb instalaci vodoměrů na teplou vodu nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, činí v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m2 podlahové plochy zúčtovací jednotky. Podle ustanovení § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 67/2013 Sb., není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.
17. Soud po vyhodnocení provedených listinných důkazů a tvrzení účastníků důkazů dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět. V daném případě se žalobce domáhal vydání soudního rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo splnit povinnost dle § 7 zákona č. 67/2013 Sb. Mezi účastníky bylo nesporné, že vyúčtování služeb vztahujících se k bytu žalobce za rok 2020 mu bylo v zákonné lhůtě doručeno. Spornou otázkou mezi účastníky o tom, zda toto vyúčtování bylo řádné a bez vad a jeho doručením žalobci tak žalovaný svou zákonnou povinnost splnil, či nikoli. Žalobce v průběhu celého řízení uplatňoval tvrzení, že toto vyúčtování neobsahuje všechny zákonem předepsané náležitosti, nezní na správnou částku, je věcně nesprávné a nejsou v něm uvedeny ceny provedených služeb ve správné výši. Soudem byl žalobce shora označeným usnesením písemně upozorněn na to, že tato jeho tvrzení jsou nedostatečná a byl vyzván, aby specifikoval, v čem spatřuje nesprávnost tohoto vyúčtování, a aby označil důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalobce svá tvrzení v tomto směru v průběhu celého řízení nedoplnil ani k tomu neoznačil důkazy. Pouze obecně tvrdil, jak zmínil i žalovaný, nesprávnost celého vyúčtování. Neuvedl konkrétně, která ze zákonných náležitostí jsou chybná a v čem, a která ve vyúčtování chybí. Nespecifikoval, které konkrétní položky považuje za nesprávné a z jakého důvodu, zda se jedná např. o nesprávné vyúčtování uhrazených záloh, nesprávně použitou metodu vyúčtování, nenamítal nesprávný výpočet nějaké položky ve vyúčtování, popř. nesprávně provedený odečet spotřebovaných jednotek u některé ze služeb. Podle názoru soudu vyúčtování služeb za rok 2020 náležitosti uvedené v § 7 zák. č. 67/2013 Sb. splňuje. Ve vyúčtování jsou rozepsány jednotlivé poskytované služby, a to i s popisem způsobu, jakým byly celkové náklady rozúčtovány, obsahuje výši uhrazených záloh, jednotkovou spotřebu i cena za jednotku a výše nedoplatků či přeplatků s ohledem na faktickou spotřebu a skutečně uhrazené zálohy. V této souvislosti nelze přijmout obranu žalobce, že mu žalovaný neumožnil nahlédnout do podkladů pro vyúčtování za rok 2020. Soud je přesvědčen, že pokud by se žalobce chtěl skutečně s podklady pro vyúčtování seznámit, mohl tak bez problémů učinit. Z provedených důkazů vyplývá, že žalobci toto bylo umožněno v sídle žalovaného se s poklady seznámit, dokonce ve dvou termínech a byl o tom informován jednak vhozením informace o termínu do jeho poštovní schránky i vyvěšením této informace ve společných prostorách domu. Pokud se s těmito informacemi vlastní vinou neseznámil nebo dokonce z nějakých jeho osobních důvodů nechtěl seznámit, nemůže to klást za vinu žalovanému. Ze situace, že u Okresního soudu Plzeň-jih žalobce podal již několik žalob s obdobnými nároky, lze usuzovat na určitý druh animozity ve vztahu k žalovanému, jehož příčiny v řízení nebyly blíže objasněny, přestože se soud pokoušel o smírné řešení sporu, jak mu ukládá ustanovení § 99 odst. 1 o.s.ř. Další námitky žalobce o tom, že nebyl seznámen se smlouvou o zajišťování správy domu a pozemku ze dne 11. 12. 2018 uzavřenou mezi žalovaným a Stavebním bytovým družstvem [okres], k stanovené výši měsíční zálohy, či k uplatněnému započtení pohledávek se zněním petitu žaloby přímo nesouvisí. Proto se soud těmito dalšími námitkami blíže nezabýval. Žalobci je možné v této souvislosti však připomenout práva a povinnosti členů společenství, jak je upravuje znění o.z. a Stanovy [název žalované]. Podle stanov žalovaného je pro platnost usnesení členů nutné, aby bylo odsouhlaseno nadpoloviční většinou členů přítomných na shromáždění. Proto je námitka žalobce vtahující se ke kvóru, za situace, že se žalobce shromáždění nezúčastnil zcela nedůvodná a nepatřičná.
18. Žalobce připojil k svému podání z 10.6.2022 návrh na provedení důkazů celou řadou listin, které se týkají zejména listin vztahujícím se k jinému, než k žalovanému období, předchozích soudních rozsudků ve věcech účastníků, výpisu transakcí z účtu žalobce, kopií poštovních poukázek žalobce o platbách v předchozích obdobích a týkajících se vzájemného započtení pohledávek žalobce a žalovaného. Tyto důkazy soud považoval z větší části za nepotřebné a provedl z nich pouze listinu o odmítnutí drobných plateb žalobce a jeho jednostranného zápočtu pohledávek (č.l. 146 až 153) Listina o odmítnutí drobných plateb prokazuje, že žalobce nerespektoval výše zmíněné usnesení shromáždění členů o způsobu hrazení plateb žalovanému. Uvedené další listinné důkazy žalobce soud považoval za nadbytečné a na jednání soudu konaném dne 12.7.2022 je zamítl.
19. Z výše uvedených důvodů žalobce podle názoru soudu neprokázal, v čem žalovaný měl konkrétně pochybit ve vyúčtování služeb spojených s užíváním bytové jednotky žalobce za zúčtovací období od 1.1.2020 do 31.12.2020. Soud tedy neměl možnost o čem konkrétně jednat. Na této skutečnosti nemění nic ani poukaz žalobce na judikaturu Nejvyššího soudu označenou v žalobě a v dalších jeho podáních. Naopak podle závěru soudu žalovaný splnil vůči žalobci povinnost uvedenou v § 7 zákona č. 67/2013 Sb. Soud proto žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl.
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ve sporu úspěšnému žalovanému právo na plnou náhradu nákladů řízení v celkové částce 10 890 Kč, která sestává z odměny advokáta žalovaného podle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.“) ve výši 1 500 Kč za pět úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, písemná vyjádření z 25.2.2022 a 1.7.2022 a účast na soudních jednáních konaných dne 14.6.2022 a 12.7.2022), dále za pět režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. s připočítáním náhrady DPH ve výši 1 890Kč.
Poučení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.