7 C 392/2019 - 1460
Citované zákony (13)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 96 odst. 1 § 96 odst. 2 § 142 odst. 1 § 160 odst. 1
- o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, 229/1991 Sb. — § 11a § 11a odst. 1 § 13 odst. 6 § 13 odst. 7 § 13 odst. 8 písm. a § 13 odst. 8 písm. b § 4
- o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), 254/2001 Sb. — § 58 odst. 3
- o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, 503/2012 Sb. — § 6
Rubrum
Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Levým ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/1] zastoupená advokátem [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] o vydání náhradního pozemku takto:
Výrok
I. Změna žaloby, aby byl nahrazen projev vůle žalované k parcele č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno], k parcele č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] oddělené geometrickým plánem č. [hodnota]-180/[Anonymizováno] a k parcele [Anonymizováno]/[Anonymizováno] oddělené geometrickým plánem č. [hodnota]-180/2023, se připouští.
II. Soud nahrazuje projev vůle žalované, jímž souhlasí s uzavřením smlouvy o převodu pozemků s žalobcem v tomto znění: Převodce: [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] úřad, se sídlem [adresa], PSČ: [adresa] a Nabyvatel: [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. [datum], r. č. [č. účtu], bytem [adresa] uzavírají tuto Smlouvu o převodu pozemku
I. Státní pozemkový úřad, jednající jménem České republiky jako převodce, spravuje ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákon o půdě“), mimo jiné též tyto pozemky ve vlastnictví státu: a) parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] oddělený geometrickým plánem č. [hodnota]-[Anonymizováno]/2023, [Anonymizováno]/[Anonymizováno] oddělený geometrickým plánem č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno] nacházející se v katastrálním území [adresa], obec [adresa]; b) parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] oddělený geometrickým plánem č. [hodnota]-105/2022 nacházející se v katastrálním území Dolní Příbraní, obec [jméno FO], [adresa]; c) parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] oddělený geometrickým plánem č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] nacházející se v katastrálním území [adresa], obec [jméno FO], [adresa]; d) parc. č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] nacházející se v katastrálním území [adresa], obec [adresa]; e) parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] nacházející se v katastrálním území [adresa], obec [adresa], [adresa]; f) parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a nacházející se v katastrálním území [adresa] u [jméno FO], obec [jméno FO], [adresa]; g) parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] nacházející se v katastrálním území [adresa] u [jméno FO], obec [jméno FO], [adresa] h) parc. č. [hodnota] nacházející se v katastrálním území [adresa], obec [adresa], shora uvedené geometrické plány tvoří neoddělitelnou součást tohoto rozsudku (dále jen jako „pozemky“).
II. Nabyvateli vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě. Nabyvatel uplatňuje vůči převodci svůj nárok na převod jiného pozemku dle zákona o půdě na základě: - pravomocného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu č.j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 24. července 1997 - pravomocného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu č.j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 25. července 1997 - pravomocného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu č.j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 28. července 1997 - pravomocného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu č.j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 29. července 1997 - pravomocného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu č.j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 30. května 2002 - pravomocného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu č.j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 30. července 1997 - pravomocného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu č.j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 28. června 2002 - pravomocného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu č.j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 29. srpna 1997 - pravomocného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu č.j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 7. října 1997 - pravomocného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu č.j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 18. prosince 1998 - pravomocného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu č.j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 29. července 1997
III. Převodce převádí na nabyvatele nemovitosti – pozemky specifikované v článku I. této smlouvy, včetně součástí a příslušenství, se všemi právy a povinnostmi, a nabyvatel je do svého výlučného vlastnictví přijímá. Vlastnické právo k pozemkům přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí na základě této smlouvy.
IV. Smluvní strany shodně prohlašují, že jim nejsou známy žádné skutečnosti, které by uzavření smlouvy bránily. Nabyvatel dále prohlašuje, že mu je znám stav převáděných pozemků a tyto pozemky do svého výlučného vlastnictví přijímá tak, jak je uvedeno v článku III. této smlouvy.
V. Smluvní strany se dohodly, že jakékoliv změny a doplňky této smlouvy jsou možné pouze písemnou formou na základě dohody účastníků smlouvy. Tato smlouva nabývá účinnosti dnem podpisu této smlouvy smluvními stranami.
VI. Smluvní strany po přečtení smlouvy prohlašují, že s jejím obsahem souhlasí a že tato smlouva je shodným projevem jejich vážné a svobodné vůle a na důkaz toho připojují své podpisy.
VII. Smluvní strany se dohodly, že jakékoliv změny a doplňky této smlouvy jsou možné pouze písemnou formou na základě dohody účastníků smlouvy. Tato smlouva nabývá účinnosti dnem podpisu této smlouvy smluvními stranami.
VIII. Smluvní strany po přečtení smlouvy prohlašují, že s jejím obsahem souhlasí a že tato smlouva je shodným projevem jejich vážné a svobodné vůle a na důkaz toho připojují své podpisy. V Praze dne …………… V Praze dne ………………. ČR– Státní pozemkový úřad [Jméno zainteresované osoby 0/0]
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce 284 025,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce, původně s žalobcem [jméno FO], uplatnil vůči žalované nároky podle § 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen ZoP), aby s ním žalovaná uzavřela smlouvu o převodu pozemků. Žaloba byla původně podána u Okresního soudu v Domažlicích, který poté, co žalobci rozšířili žalobu o pozemky uvedené ve výrocích tohoto rozsudku, vyloučena k samostatnému řízení a následně postoupena Okresnímu soudu v Českém Krumlově jako soudu místně příslušnému. Žalobce V. [jméno FO] vzal při jednání žalobu zpět, řízení ve vztahu k němu bylo pravomocně zastaveno usnesením Okresního soudu v Českém Krumlově č. j. [spisová značka]. Řízení ohledně pozemků p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. bylo zastaveno z důvodu zpětvzetí (§ 96 odst. 1, 2 o. s. ř.). Žalobce je jediným právním nástupcem otce [jméno FO], nar [datum], na základě dědického rozhodnutí Obvodního soudu pro [adresa], č. j. [spisová značka], čímž také došlo k tomu, že se stal právním nástupcem oprávněné osoby [jméno FO], narozené [datum] (dále jen restituentka), která restituční pohledávku v rozsahu částky 1 662 509,37 Kč smluvně převedla na dědu žalobce [jméno FO], narozeného [datum] na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 30. 6. 2003, která přešla na základě dědického rozhodnutí Obvodního soudu pro [adresa], č. j. [spisová značka] ze dne 9. 12. 2005 na otce žalobce [jméno FO], narozeného [datum]. Původní restituentka se společně s dalšími oprávněnými osobami domáhala řádného ocenění nároku, který k datu podání původní žaloby nebyl správně oceněn (k tomu došlo až v průběhu řízení, což bylo, mimo jiné i důvodem zpětvzetí žaloby V. [jméno FO]). Na základě dědických usnesení přešla na žalobce, v podílu 45/100 všech nároků založených následně uvedenými správními rozhodnutími, které právě co do jedné poloviny náležely původní restituentce.
2. Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že restituční nároky restituentky vyplývají z rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 24. 7. 1997, č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 25. 8. 1997, č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 28. 7. 1997, č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 29. 7. 1997, č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 30. 5. 2002 (pozemky v k. ú. [adresa]), č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 30. 7. 1997 (k. ú. [adresa]), č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 28. 6. 2002 (k. ú. [adresa]), č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 29. 8. 1997 (k. ú. [adresa]), č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 7. 10. 1997 (k. ú. [adresa]), č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 18. 12. 1998 (k. ú. [adresa]) a č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 29. 8. 1997 (k. ú. [adresa]). Dále jsou nesporné hodnoty odňatých a žalovaných pozemků, které jsou všechny ve vlastnictví státu. Žalovaná rovněž nevznesla námitky k další podmínce uplatnění nároku soudní cestou, a to svévoli a liknavosti při uspokojování restitučního nároku. Základní námitkou žalované je prekluze nároku v důsledku restituční tečky v rozsahu postoupené pohledávky restituentky na [jméno FO], narozeného [datum]. Pokud by se soud s touto námitkou neztotožnil, namítla žalovaná nevydatelnost pozemků tak, jak je uvedeno níže. Žalobce nerozporoval tvrzení žalované o předběžném opatření týkajícího se žalovaných pozemků, ani skutečnosti, že se některé z nich nachází bez přístupových cest, nejsou vhodné k zemědělskému obhospodařování, případně tvoří biokoridor, ale ani v jednom případě nesouhlasil s hodnocením žalované, že to jsou důvody pro jejich nevydatelnost.
3. Žalobce učinil předmětem řízení pozemky p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. a obci [adresa], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. a obci [adresa], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [Anonymizováno] [Anonymizováno], obec [jméno FO], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. a obci [adresa], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa], p. č. [Anonymizováno]/1, [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno], v k. ú. [adresa] u [jméno FO], obec [jméno FO], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. a obci [adresa], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] u [jméno FO], obec [jméno FO], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [jméno FO], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. a obci [adresa] a parcelu č. [hodnota] v k. ú. [adresa], obec [adresa]. Všechny nemovitosti jsou zapsány u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota]. Nesporné ceny jednotlivých pozemků (v jejich pořadí shora) činí 3 712,45 Kč, 6 920,80 Kč, 29 253,90 Kč, 71 763,36 Kč, 4 911,72 Kč, 11 506,54 Kč, 5 162 Kč, 102 956,68 Kč, 9 345,80 Kč, 35 824,35 Kč, 41 062,53 Kč, 69 024,36 Kč, 1 026,87 Kč, 4 442,26 Kč, 11 759,64 Kč, 46 245,01 Kč, 19 649,30 Kč, 50 441,54 Kč, 3 579,67 Kč, 5 908,44 Kč, 22 424,50 Kč, 75 859,08 Kč, 10 399,20 Kč, 38 754,84 Kč, 115 122,08 Kč, 1 886 Kč, 919 Kč, 4 754 Kč, 2 396 Kč a 1 647,75 Kč (všechny v souladu s vyhláškou č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.).
4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Dne 4. 12. 2001 restituentka sepsala závět, kterou za dědice všech svých restitučních nároků v podílu 45/100 povolala pana [jméno FO] (roč. [Anonymizováno]). V době od 18. 6. 1997 do 28. 6. 2002 byla vydána rozhodnutí č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], na základě kterých byl restituentce přiznán nárok na vydání náhradních pozemků. Dne 30. 6. 2003 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky, kterou restituentka postoupila polovinu svého nároku vyplývajícího z rozhodnutí č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na [jméno FO] (roč. [Anonymizováno]). S účinností od 6. 8. 2003 byla do ZoP vložena „restituční tečka“ spočívající v možnosti uplatnit nárok na vydání náhradních pozemků vyplývající z rozhodnutí č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] nejpozději do 31. 12. 2005. [Jméno zainteresované osoby 0/0] (nar. [Anonymizováno]) zemřel [datum]. Dle usnesení Obvodního soudu pro [adresa], č. j. [spisová značka] (právní moc nabylo 13. 12. 2005) zdědil nárok z postoupené pohledávky jeho syn [Jméno zainteresované osoby 0/0] (nar. [Anonymizováno]). Nálezem Ústavního soudu ze dne 13. 12. 2005, sp. zn. Pl. ÚS [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] byla pro oprávněné osoby a jejich dědice zrušena „restituční tečka“. [datum] K. [jméno FO] (nar. [Anonymizováno]) zanikl nárok na vydání náhradních pozemků, který jeho otec získal postupní smlouvou s restituentkou, která dne 8. 2. 2006 zemřela. Usnesením Obvodního soudu pro [adresa], č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci 28. 7. 2006, přešel zbývající nárok restituentky (o kterém ještě v té době nebylo pozemkovým úřadem rozhodnuto, tj. nárok z pozdějších rozhodnutí č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] a PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]) mimo jiné na [jméno FO] (nar. [Anonymizováno]) v poměru 45/100, druhý ve stejném podílu na R. [jméno FO]. [Jméno zainteresované osoby 0/0] (roč. [Anonymizováno]) zemřel [datum]. Usnesením Obvodního soudu pro [adresa], č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci 20. 7. 2012, přešlo 45/100 zbývajícího restitučního nároku po restituentce (o němž ještě v té době nebylo pozemkovým úřadem rozhodnuto (nárok z pozdějších rozhodnutí č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] a PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]) na žalobce, jako na jeho syna. V období od 25. 10. 2012 do 16. 5. 2016 byla vydána rozhodnutí č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] a PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] o zbývajícím nároku restituentky. Na základě těchto rozhodnutí byl žalobci přiznán nárok na převod náhradních pozemků, popř. na finanční náhradu. Nárok [jméno FO] (nar. [Anonymizováno]) na převod náhradních pozemků ve vlastnictví státu, který získal jeho otec postupní smlouvou, ze zákona zanikl ještě předtím, než zemřela restituentka, tedy dříve, než se mohl stát jejím dědicem. Ve vztahu k nároku vyplývajícímu z rozhodnutí č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], se pan [Jméno zainteresované osoby 0/0] (roč. [Anonymizováno]) navíc ani jejím dědicem nikdy stát nemohl, když tento nárok restituentka ještě za svého života zcizila postupní smlouvou. Tento nárok nemohl být součástí její pozůstalosti, když v době její smrti již patřil rovným dílem právě panu [jméno FO] (roč. [Anonymizováno]) a panu [jméno FO]. Součástí pozůstalosti po restituentce zůstal pouze restituční nárok, který na nikoho nepostoupila, o němž ještě v době její smrti nebylo rozhodnuto. Ve vztahu k tomuto zbývajícímu restitučnímu nároku se později pan [Jméno zainteresované osoby 0/0] (roč. [Anonymizováno]) dědicem restituentky po její smrti skutečně stal a získal tak nárok na 45/100 jejího zbývajícího restitučního nároku. Tímto však v žádném případě nemohlo dojít k obnově již dříve ze zákona zaniklého (prekludovaného) nároku z rozhodnutí č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Nárok, který již jednou prekludoval, nemohl být pozdějším rozhodnutím o vypořádání dědictví oživen. Jednalo by se o zcela zásadní narušení principu právní jistoty, kterým by bylo popřeno samotné jádro institutu prekluze. K prekluzi práva dochází v důsledku dvou simultánně působících právních skutečností, a to uplynutím lhůty určené k uplatnění práva a opomenutím věřitele jednat a uplatnit své právo. Následkem těchto dvou právních skutečností právo věřitele zaniká, tj. zaniká nejen nárok, ale celé právo včetně právního důvodu plnění, proto by přijetí plnění od dlužníka po uplynutí prekluzivní lhůty vedlo k bezdůvodnému obohacení. Jestliže tedy ke dni 31. 12. 2005 nárok právních předchůdců žalobce prekludoval, nemohla jim, jakožto věřitelům, později žalovaná, jakožto dlužník, na základě tohoto prekludovaného nároku plnit, neboť by tím na jejich straně došlo k bezdůvodnému obohacení. V souladu se shora uvedenými skutečnostmi má žalovaná za to, že Okresní soud v Domažlicích postupoval správně, když rozsudkem ze dne 9. 7. 2018, č. j. [právnická osoba] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]–[Anonymizováno], vůči žalobci žalobu zamítnul z důvodu, že mu nárok z rozhodnutí č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], ke dni 31. 12. 2005 zaniknul. Naopak nesprávně dle žalované postupoval Krajský soud v Plzni, jestliže k odvolání žalobců rozsudek soudu prvního stupně svým usnesením ze dne 24. 1. 2019, č. j. [spisová značka], zrušil. Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně nesprávně vyhodnotil skutkový stav. Zejména nerespektoval časovou posloupnost jednotlivých právních skutečností. Odvolací soud nepřihlédl ke skutečnosti, že v okamžiku, kdy otci žalobce nárok zaniknul, byl tento pouze v postavení postupníka, nikoliv dědice oprávněné osoby. Odvolací soud nadto poukazoval na výsledek soudního řízení vedeného Okresním soudem v Domažlicích pod sp. zn. [spisová značka] s panem [jméno FO], který byl v obdobném, nikoliv však stejném postavení jako žalobce (nároky ze smlouvy o postoupení, které sám nabyl, uplatnil a byl uspokojen). V soudním řízení sp. zn. [spisová značka] se soudy obou stupňů základem nároku oprávněné osoby nezabývaly tak podrobně jako Okresní soud v Domažlicích ve věci [právnická osoba] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o čemž ostatně svědčí i konstatování, že pan [jméno FO] aktivní legitimaci k vedení sporu prokázal jak smlouvou o postoupení pohledávky, tak vypořádáním dědictví po restituentce. Tyto nároky nelze směšovat. Není možné, aby ten samý restituční nárok osoba nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávky a současně rozhodnutím soudu v dědickém řízení. Závěrem tedy je, že restituční nárok žalobce, který v tomto řízení uplatňuje, je prekludovaný, je nutné žalobu zamítnout, protože žalobce ve vztahu k rozhodnutím č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] není oprávněnou osobou ani jejím dědicem. I přes tento závěr žalovaná rozepsala nárok dle tvrzení žalobce podle jeho podílu 45/100 z . S ohledem na celkovou výši restitučního nároku 40 584 500 Kč činí prekludovaný podíl žalobce 10 549 156 Kč. Pokud by se soud neztotožnil s názorem shora uvedeným, měl by být žaloba zamítnuta z důvodu nevydatelnosti předmětných pozemků. Z ustálené judikatury vyplývá, že oprávněné osoby se nemohou úspěšně domáhat převodu jakéhokoliv pozemku, ale pouze takového, který je k převodu vhodný, nebrání-li tomu zákonné překážky uvedené v § 11 odst. 1 zákona ZoP a v § 6 zákona č. 503/2012 Sb., o státním pozemkovém úřadu (dále jen SPÚ), ale také zda nejde o pozemek zatížený právy třetích osob, zda převod pozemku není z jiného důvodu zapovězen zákonem, zda jej lze zemědělsky obhospodařovat, zda nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovým pozemkem a zda nejde o pozemek zastavěný či tvořící součást areálu. Žádný požadovaný pozemek na žalobce převést nelze, neboť jsou všechny dotčeny nařízenými předběžnými opatřeními vydanými v řízení u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. [spisová značka] a to ještě před rozšíření žaloby o pozemky v obvodu soudu zdejšího. Pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú [adresa] není přístupný z veřejné pozemní komunikace a přístup na něj vede jen přes pozemky jiných vlastníků a nelze ho zemědělsky obhospodařovat, protože se nachází v aktivní zóně záplavového území řeky Malše a současně je na něm vymezen lokální biokoridor. Pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú [adresa] není přístupný z veřejné pozemní komunikace s přístupem přes pozemky jiných vlastníků. Pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] není přístupný z veřejné pozemní komunikace a přístup na něj vede jen přes pozemky jiných vlastníků. Dle LPIS je v současné době zemědělsky obhospodařována pouze menší část tohoto pozemku. Na pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] je dle [právnická osoba] obce [adresa] navrženo veřejně prospěšné opatření – ÚSES – lokální biokoridor, je na něm vymezeno ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně a přes okraj tohoto pozemku rovněž vede hranice navrhované veřejně prospěšné stavby – vodohospodářského zařízení – Skupinový vodovod Lipenská oblast a jeho ochranné pásmo. Pozemky p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] slouží jako pastviny pro dobytek a jsou tak funkčně spojeny se stavbami, které mají hospodářský účel a spolu s okolními pozemky tvoří tzv. areál, jehož štěpení není z hlediska hospodářského využití vhodné. Přes pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] je navíc v Územním plánu obce [adresa] naplánována trasa plynovodu VTL. Na pozemcích p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] je vymezen ÚSES – regionální biokoridor a biocentrum, zemědělsky lze obhospodařovat lze pouze část pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], druhý vůbec neumožňuje hospodaření. Pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] se nachází na území přírodní památky [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Převodu tohoto pozemku tak brání zákonná překážka dle § 6 odst. 1 písm. f) zákona o SPÚ, podle něhož zemědělské pozemky v přírodních památkách z vlastnictví státu na jiné osoby převádět nelze. Dle územního plánu je na velké části tohoto pozemku navržen ÚSES – biocentrum, což by minimálně v této části znemožňovalo zemědělské obhospodařování. Uvnitř pozemku se nachází p. č. [hodnota] ve vlastnictví třetí osoby s jediným přístupem přes žalobcem požadovaný pozemek. Na pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [Anonymizováno] [Anonymizováno] je vymezen ÚSES – lokální biokoridor, nachází se v aktivní zóně záplavového území a nelze ho tedy zemědělsky obhospodařovat. Na pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] je vymezen ÚSES – lokální biokoridor. Na části pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] u [jméno FO] je vymezen ÚSES – biokoridor, zemědělsky lze obhospodařovat lze pouze jeho malou část. Pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [Anonymizováno] [Anonymizováno] není přístupný z veřejné pozemní komunikace a přístup na něj vede jen přes pozemky jiných vlastníků. Dalším důvodem nevhodnosti k převodu je skutečnost, že se nachází v oblasti archeologického naleziště. Pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]v. ú. [adresa] není přístupný z veřejné pozemní komunikace, přístup na něj vede jen přes pozemky třetích subjektů. Pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] není přístupný z veřejné pozemní komunikace a přístup na něj vede jen přes pozemky jiných vlastníků. Pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] u [jméno FO] slouží jako pastviny pro dobytek. Dle judikatury je tento pozemek funkčně spojen se stavbami, které mají hospodářský účel a spolu s okolními pozemky tvoří tzv. areál, jehož štěpení není z hlediska hospodářského využití vhodné. Dále je podle územního plánu na něm plánována výstavba lyžařského vleku, i z tohoto není převod žádoucí. Pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]v k. ú. [adresa] je v seznamu pozemků, na kterých bylo vytvořeno omezení „Blokace pro pozemkové úpravy – MŽP – ÚSES“ (Usnesením vlády ČR č. 1497/2009 a č. 620/2015 bylo MŽP a MZem uloženo zajistit rezervu státních pozemků pro realizaci územního systému ekologické stability v rozsahu minimálně 3 % v každém katastrálním území). Část pozemku se nachází na území přírodní památky Pohořské rašeliniště, část je v jeho ochranném pásmu. Převodu tohoto pozemku tak brání zákonná překážka dle § 6 odst. 1 písm. f) zákona o SPÚ, podle něhož zemědělské pozemky v přírodních památkách z vlastnictví státu na jiné osoby převádět nelze. Pozemky p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] nejsou vhodné k zemědělskému obhospodařování. Podle leteckého snímku se na nich nachází stavby, které nejsou ve vlastnictví žalované. Vydáním těchto pozemků by bylo neúměrně zasaženo do práv třetích osob. Předmětné pozemky dle žalované tvoří funkční celek s obydlím č. p. [Anonymizováno], které je postaveno na stav. parc. č. [hodnota]. P. č. [hodnota] je dále předmětem probíhajícího řízení u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. [spisová značka]. Pozemek p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] není přístupný z veřejné pozemní komunikace a přístup na něj vede jen přes pozemky jiných vlastníků.
5. Rozsudkem čj. [spisová značka] bylo žalobě vyhověno a nahrazen projev vůle žalované s převodem pozemků (bod 3. odůvodnění). Soud vyšel z následujících důkazů a dospěl k níže uvedeným skutkovým závěrům a hmotně právnímu hodnocení.
6. Z veřejných nabídek ze dne 9. 9. a 8. 3. 2019 soud zjistil, že žalovaná nabízí k převodům pozemky, které jsou součástí regionálního biokoridoru v k. ú. [adresa], dále pozemky v k. ú. [adresa], které jsou blokovány pro MŽP – ÚSES, k. ú. [adresa], pozemek, který je součástí ochranného pásma vodního zdroje druhého stupně, lokální biokoridor a dále pozemek, který je součástí rozsáhlého chráněného území, přestože v tomto řízení tvrdí z těchto důvodů nevydatelnost pozemků.
7. Z veřejného registru půdy – LPIS soud zjistil, že pozemková parcela č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] u [jméno FO] netvoří s okolními pozemky areál. Podle téže listiny se uvnitř pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [Anonymizováno] [Anonymizováno] nenachází pozemek ve vlastnictví třetí osoby.
8. Z informací o pozemcích parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. a obci [adresa], nevyplývá, že by tyto pozemky tvořily funkční celek s obydlím č. p. [Anonymizováno] na stavební parcele [Anonymizováno] (byly předloženy i snímky všech dotčených pozemků, včetně budovy č. p. [Anonymizováno] na stavební parcele č. [hodnota]).
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávky soud zjistil, že dne 30. 6. 2003 restituentka postoupila v rozsahu jedné poloviny [jméno FO], nar. 25. 4. 1930 nároky z rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu uvedených ve výroku tohoto rozsudku.
10. Podle evidence [právnická osoba] ČR činí výše uplatněné pohledávky žalobce 1 662 509,37 Kč.
11. Z usnesení Obvodního soudu pro [adresa], č. j. [spisová značka] soud zjistil, že nabylo právní moci dne 13. 12. 2005 a obsahuje rozhodnutí o dědictví po [jméno FO], nar. [datum], přičemž jedním z dědiců a účastníků řízení je [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [datum] (otec žalobce). V bodě II. 2 je uvedena mimo jiné pohledávka zůstavitele za [právnická osoba] ČR ze smlouvy s restituentkou [jméno FO].
12. Z usnesení Obvodního soudu pro [adresa], č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci 20. 7. 2012, soud zjistil, že žalobce je dědicem a účastníkem řízení po zemřelém [jméno FO], narozený [datum].
13. Z notářského zápisu sp. zn. NZ [Anonymizováno]/2001, N [Anonymizováno]/2001 sepsaného 4. 12. 2001 [tituly před jménem] [jméno FO], notářem se sídlem v [adresa], soud zjistil, že restituentka povolala jako jednoho ze závětních dědiců v rozsahu 45 % [jméno FO], narozeného 25. 4. 1930. Pro případ, že by z jakéhokoliv důvod nedědil, ustanovila náhradní dědičkou jeho manželku. Pokud by ani ona po její osobě nedědila, ustanovila náhradním dědicem [jméno FO], narozeného 18. 11. 1959 a pro případ, že by ani tento nedědil, ustanovila náhradním dědicem jeho jediného syna [jméno FO][Datum narození zainteresované osoby 0/0] (žalobce).
14. Z usnesení Obvodního soudu pro [adresa], č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 28. 7. 2006, soud zjistil, že [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [datum] je dědicem po zemřelé restituentce.
15. Soud nehodnotí v řízení provedené důkazy, které účastníci učinili nesporným, jako např. znalecké posudky k ocenění restitučního nároku, správní rozhodnutí, příp. listiny týkající se pozemků, o kterých bylo řízení zastaveno.
16. Zákonem č. 253/2003 Sb., který nabyl účinnosti 6. 8. 2003, byly do ustanovení § 13 ZoP doplněny odstavce šest a sedm, podle kterých oprávněné osoby měly právo na převod pozemků ve vlastnictví státu pouze do dvou let ode dne právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu. Po uplynutí této doby mělo oprávněným osobám právo na převod pozemků ve vlastnictví státu zaniknout. Podle přechodného ustanovení lhůta pro převod pozemku ve vlastnictví státu skončila 31. 12. 2005. Ústavní soud ČR nálezem ze dne 13. 12. 2005, sp. zn. PL ÚS 6/05 novelu zrušil, avšak pouze ve vztahu k oprávněným osobám a jejich dědicům. Ke dni restituční tečky restituentka žila. Je pravdou, že [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený v roce 1955, nebyl k rozhodnému dni oprávněnou osobou, ani dědicem oprávněné osoby, a byl toliko dědicem postupníka, přičemž na tuto kategorii by se výjimka vztahovat neměla. Jak vyplývá z provedeného důkazu závětí této restituentky, byla pořízena 4. 12. 2001 a jedním z ustanovených dědiců (v rozsahu 45/100) byl [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený v roce [Anonymizováno]. Pro případ nedědění se dědicem měl stát [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený v roce [Anonymizováno] a v případě, že by nedědil ani on, je tímto dědicem právě žalobce, jako vnuk původního dědice. Podle názoru soudu je rozhodující skutečností, že v průběhu doby došlo ke splynutí postavení dědice a postupníka. S ohledem na argumentaci Ústavního soudu ČR ke zrušení restituční tečky ve vztahu k oprávněným osobám a jejich dědicům lze dospět k závěru, že na nárok žalobce, jehož právní předchůdce sice byl postupníkem, ale rovněž současně dědicem restituentky, by se mělo hledět jako nárok osoby, na kterou se zánik nároku nevztahuje. Na tomto místě je nutné zdůraznit, že podstatou restituční tečky bylo zamezení nároků osob, které pohledávky nabývaly úplatně a dále s nimi obchodovaly, což neplatí v případě právního předchůdce žalobce. Závěrem tedy je, že se restituční tečka, stejně jako v případě oprávněných osob a jejich dědiců, se nevztahuje ani na žalobce. Soud neshledává důvodnými ani žalovanou tvrzené důvody nevydatelnosti z důvodu předběžného opatření vydaného v řízení vedeném u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. [spisová značka] s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. II ÚS 4139/16 s tím, že dle ustálené rozhodovací soudní praxe není překážkou převoditelnosti. S ohledem na skutečnost, že žalobce podal žalobu na nahrazení projevu vůle již v roce 2016, byť k rozšíření o předmětné pozemky došlo až v roce 2019, tedy dříve, než bylo nařízeno předběžné opatření, nepředstavuje tak překážku, pro kterou by nebylo možné žalobci tento pozemek vydat. Rovněž námitku nepřístupnosti pozemku z veřejné pozemní dokumentace a přístupu na něj z vedlejších pozemků jiných vlastníků, rovněž soud neshledává důvodnou. V tomto okamžiku lze poukázat na usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. [spisová značka], ve kterém je konstatováno, že samotný nedostatek napojení pozemku na veřejnou cestu očividně nebrání právním dispozicím s ním a nepředstavuje ani žádnou jinou zákonnou či judikaturně odvozenou překážku jeho vydání jako náhradního pozemku. Vlastníkovi izolovaného pozemku nic nebrání si následně zajistit přístup k němu, poté, co mu bude vydán jako náhradní pozemek. Rovněž lze poukázat i na praxi žalované, která běžně převádí pozemky, které jsou právě obklopeny pozemky ve vlastnictví třetích osob. K námitce nevhodnosti pozemku k zemědělskému obhospodařování lze uvést, že registr půdy LPIC je veřejným registrem, který je pouze informačním systémem. K námitce nevydatelnosti s tím, že na pozemku je vymezen ÚSES-lokální biokoridor, nebrání nic jeho vydání, pokud se nejedná o skutečnost, pro kterou je podle § 6 odst. 1 zákona o SPÚ převod nemožný. V daném případě lze poukázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]. Navíc lze konstatovat, že lokální biokoridor je veřejně prospěšným opatřením, nikoliv sám sobě překážkou k vydání (usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. [spisová značka]). K námitce, že pozemek lze vydat, neboť se nachází v aktivní zóně záplavového území, lze konstatovat, že ani toto nezakládá překážku převoditelnosti pozemků a ani z ní není možné usuzovat na nevhodnost zemědělského obhospodařování (usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. [spisová značka]). Překážku převoditelnosti netvoří ani vymezení ochranného pásma vodního zdroje druhého stupně. Nelze ho podřadit ani pod žádné ustanovení § 6 odst. 1 zákona o SPÚ. Ze samotné existence ochranného pásma nelze dovozovat ani omezení zemědělské činnosti. Podle § 58 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, může skutečně vodoprávní úřad omezit provádění a umisťování staveb, při činnostech na území dotčeném ochranným pásmem, nicméně tak vodoprávní úřad činí formou opatření obecné povahy, přičemž nic takového není tvrzeno. V daném případě lze odkázat na usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]. K námitce nepřevoditelnosti spočívající, že přes okraj pozemku vede hranice vodohospodářského zařízení, skupinového vodovodu Lipenská oblast a jeho ochranného pásmo (ohledně pozemku parc. č. 313/23 v k. ú. [adresa]) lze odkázat na ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona ZoP, podle kterého lze oprávněné osobě vydat pozemek zastavěný stavbou, která se nachází pod povrchem a usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. [spisová značka]. Samotná skutečnost, že pozemek slouží jako pastvina pro dobytek v žádném případě neprokazuje existenci funkčního celku, ani tzv. areálu. Tzv. areálová judikatura dospěla k závěru, že ustanovení § 11 ZoP stanoví překážku, jako důvod pro nevydání pozemku v situacích, kdy oprávněná osoba požaduje vydání pozemku, který je již zastavěn stavbou. Důvodem této výjimky je pak existence konkrétního veřejného zájmu, resp. práv třetích subjektů v situacích, kdy jsou pozemky, o jejichž vydání oprávněná osoba žádá, zastavěny stavbou. V daném případě lze odkázat na usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. [spisová značka], podle kterého se funkční souvislosti pozemků se stavbou se rozumí skutečnost, že pozemky tvoří s objekty výstavby jeden funkční celek. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. [spisová značka] při posuzování existence funkční souvislosti pozemků se stavbou, je nutné přihlížet k celkovému účelovému propojení dotčených pozemků s ostatními nemovitostmi, které tvoří vzájemně provázaný areál. K tvrzené námitce nevydatelnosti, že se nachází na území památky, lze uvést lze konstatovat, že se nenachází celou svou výměrou, ale svou menší částí (týká se pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [Anonymizováno] [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa]). V takovýchto situacích Ministerstvo životního prostředí ČR souhlas s jejich vydáním vydá, zejména vzhledem k okolnosti, že jsou předmětné pozemky v současné době zemědělsky využívány, což je doloženo žalovanou výřezem z veřejného registru půdy LPIS. Námitku, že na pozemku se nachází oblast archeologického naleziště nelze podřadit pod příslušná ustanovení zákona o SPÚ, na základě kterého by převodu pozemku bránila jakákoliv překážka. Rovněž nebylo zjištěno, že by podle územního plánu obce [jméno FO] na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] byla plánována výstavba lyžařského vleku. I kdyby tomu tak bylo, lze dospět k závěru, že ani tato skutečnost netvoří překážku převoditelnosti s odkazem na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni, č. j. [spisová značka], které dospělo k závěru, že sjezdovka není veřejně prospěšnou stavbou ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b) zákona o SPÚ a i skutečnost, že zemědělské hospodaření je s provozem případné sjezdovky slučitelné, neboť každá z těchto činností se provozuje v jiném ročním období. Ohledně tvrzené nemožnosti převodu s ohledem na blokaci pro pozemkové úpravy – MŽP – USES, lze odkázat na ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) zákona o SPÚ, kdy tato překážka převoditelnosti pouze v případě, kdy je vyznačena poznámka o zahájení pozemkových úprav. V případě pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], taková poznámka vyznačena není. K námitce existence staveb na pozemku jako překážky vydatelnosti lze uvést, že z dostupných ortofotomap a z leteckých snímků, které předložila sama žalovaná, nelze určit, že by se na těchto pozemcích nacházely jakékoliv stavby, s výjimkou pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], ale ani na tomto pozemku není stavba, která by byla evidována v katastru nemovitostí. K této parcele lze ještě uvést, že o ní nebylo rozhodnuto v již pravomocném rozsudku Okresního soudu v Českém Krumlově č. j. [spisová značka].
17. Hodnota vydaných pozemků činí 733 431,48 Kč, přičemž dle názoru žalované prekludovaný, a tedy nevypořádaný restituční nárok představuje částku 1 662 509,37 Kč.
18. Na základě správních rozhodnutích uvedených shora bylo dle ZoP rozhodnuto o restitučních nárocích restituentky tak, že se pozemky v nich specifikované nevydávají, jejím právním nástupcem je žalobce. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám, kterým nelze vydat pozemek odňatý způsobem podle § 6 odst. 1 a 2 zákona, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Za oprávněnou osobu se považuje také osoba, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním. V řízení nebyly shledány důvody nevydatelnosti žalovaných pozemků (§ 6 zákona o SPÚ. Judikatura Nejvyššího soudu i Ústavního soudu postupně dospěla k závěru, že lze uspokojovat nároky oprávněných osob i mimo veřejné nabídky pozemků podle § 11a zákona o půdě, a to i když se domáhají pozemků nenabízených ve veřejné nabídce, které jsou k převodu vhodné, a to při prokázání liknavého či svévolného postupu žalované, který soud shledává v její argumentaci o prekluzi nároku. Z důvodů výše uvedených bylo žalobě vyhověno.
19. Krajský soud v [právnická osoba] rozsudkem čj. [spisová značka] řízení ohledně pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] u [jméno FO], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] zrušil a řízení zastavil. Ve výroku II. rozsudek soudu I. stupně potvrdil ohledně pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], parcel č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], parcely č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [Anonymizováno] [Anonymizováno], parcel č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] u [jméno FO], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] u [jméno FO] a parcely č. [hodnota] v k. ú. [adresa]. Ohledně pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [Anonymizováno] [Anonymizováno], parcel č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a parcely č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] zrušil a řízení vrátil zpět k dalšímu řízení. U prvních dvou citovaných pozemků odvolací soud dospěl k závěru, že se na nich částečně nachází přírodní památka. Podle § 6 odst. 1 písm. f) zákona o Státním pozemkovém úřadu nelze z vlastnictví státu na jiné osoby převádět pozemky v přírodních památkách s výjimkou zemědělských pozemků, k jejichž zcizení vydalo souhlas Ministerstvo životního prostředí ČR. V daném případě se jedná o zemědělské pozemky, soud I. stupně si tento souhlas nevyžádal, přestože ho žalobce v řízení uváděl, že tak učiní sám. Pokud by souhlas k vydání těchto pozemků nebyl Ministerstvem životního prostředí dán, pak žalobce již v řízení před soudem I. stupně navrhoval, že lze části pozemků ležící v přírodní památce oddělit geometrickým plánem, k čemuž však nebylo přistoupeno. V případě pozemků v k. ú. [adresa], soud vycházel pouze z ortofoto map, leteckých snímků se závěrem, že na pozemcích se nenacházejí žádné stavby s výjimkou pozemku parc. č. [hodnota] s tím, že ani na tomto pozemku není stavba, která by byla evidována v katastru nemovitostí. Takováto zjištění odvolací soud považuje za nedostatečná.
20. Soud prvního stupně doplnil dokazování následovně.
21. Žalobce předložil geometrický plán č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] k oddělení nepřevoditelné části pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a geometrický plán č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] k oddělení nepřevoditelné části pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [Anonymizováno] [Anonymizováno], které jsou dotčené přírodními památkami. Předmětem řízení se staly pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 67 144 m2 a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 62 712 m2. Geometrické plány (čl. 1233 spisu) tvoří přílohu tohoto rozsudku.
22. Z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky čj. [spisová značka] soud zjistil, že byl zrušen rozsudek Krajského soudu v Plzni čj. [spisová značka] a věc vrácena k dalšímu řízení. Následně Krajský soud v Plzni vyhověl žalobě, přičemž v rámci posouzení oprávněnosti nároku žalobce mimo jiné dospěl k závěru, že lze dovodit, s ohledem na vztah, který panoval mezi právním předchůdcem žalobce panem [jméno FO], narozen [datum] a restituentkou, nelze na postoupení části nároku na právního předchůdce žalobce vztahovat následky tzv. první restituční tečky. Rozsudek byl napaden dovoláním žalované. Nejvyšší soud České republiky v rámci rozsudku čj. [spisová značka] dovolání odmítnul, protože se ztotožnil se závěrem odvolacího soudu, že se v daném případě na žalobce nevztahuje restituční tečka.
23. Žalovaná ještě v době před rozhodnutím Nejvyššího soudu České republiky (shora) podala dovolání proti rozsudku Krajského soudu v [právnická osoba] čj. [spisová značka], kterým byl rozsudek soudu I. stupně částečně změněn, částečně zrušen a z části bylo řízení zastaveno z důvodu zpětvzetí.
24. Nejvyšší soud České republiky rozsudkem čj. [spisová značka] rozsudek Krajského soudu v [právnická osoba] ve výroku II. zrušil (nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], parcely č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]a parcely č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], pozemku parc. č. [hodnota]-[Anonymizováno] v k. ú. [Anonymizováno] [Anonymizováno], pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] u [jméno FO], pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] u [jméno FO] a pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa]), přičemž zrušil i rozsudek Okresního soudu v Českém Krumlově čj. [spisová značka], ve znění opravného usnesení čj. [spisová značka] a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Nejvyšší soud České republiky dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce ([Jméno zainteresované osoby 0/0], ročník [Anonymizováno]) získal pohledávku, o kterou jde v daném řízení, dne 25. 6. 2003 postoupením od původní oprávněné osoby [jméno FO]. Tato pohledávka tudíž následně nemohla být a ani nebyla zahrnuta do aktiv dědictví po restituentky zesnulé dne [datum]. V rozsahu postoupeného restitučního nároku tak žalobce získal pouze restituční nárok samý a nikoli též status původní oprávněné osoby. Nabyl-li žalobce v rámci dědického řízení po zesnulé restituentce další neuspokojené restituční nároky, které předmětem postupní smlouvy nebyly, nemohlo dojít ke změně právního postavení žalobce vůči restitučnímu nároku nabytému již dříve postoupením. Ústavní soud svým nálezem sp. zn. Pl. ÚS 6/05 zřetelně rozlišil právo postupníků a právo původních oprávněných osob (včetně jejich dědiců), přičemž citovaný nález neposkytuje prostor pro modifikace práv a povinností postupníka ve vztahu k restitučnímu nároku nabytému postupní smlouvou, stane-li se tentýž subjekt dědicem jiných restitučních nároků, jichž se daná postupní smlouva netýkala. K nastolení spravedlivé rovnováhy mezi obecným zájmem a právem na pokojné užívání majetku ve vazbě na konkrétní okolnosti případu směřuje výjimka z prekluze práva postupníka na převod náhradního pozemku, pro jejíž aplikaci je požadováno, aby – stručně řečeno – postupník restitučního nároku podle zákona o půdě provozoval zemědělskou činnost, resp. předmětem podnikání postupníka byla zemědělská výroba. Závěr rozsudku odvolacího soudu o aktivní věcné legitimaci žalobce ve vztahu k žalobou uplatněnému nároku dosud neobstojí, jestliže dovodil status žalobce, coby dědice původní oprávněné osoby en bloc vůči všem dosud neuspokojeným restitučním nárokům, jimiž žalobce disponuje, bez ohledu na právní důvod nabytí jednotlivých restitučních nároků, přičemž se důsledně nezabýval ani tím, zda jsou v projednávané věci dány mimořádné okolnosti, které by umožňovaly rozhodnout ve prospěch nároku postupníka na náhradní pozemek. Z obsahu spisu se do současné doby ani nepodává, že by postupník ze smlouvy uzavřené 25. 6. 2003 ([Jméno zainteresované osoby 0/0], ročník [Anonymizováno]) byl v poměru k oprávněné osobě osobou vyjmenovanou v ustanovení § 13 odst. 8 písm. b) ZoP, na kterou by se v souladu s ustanovením § 13 odst. 8 citovaného zákona, vztahovala výjimka z pravidla o zániku práva na převod náhradního pozemku ke dni 31. 12. 2005 (§ 13 odst. 6 a 7 ZoP). Jmenovaný sice byl závětí oprávněné restituentky, které vznikl nárok na náhradní pozemek, ustanoven dědicem, nicméně zemřel dříve než zůstavitelka. Dědicem oprávněné osoby pak sice byl [Jméno zainteresované osoby 0/0], ročník [Anonymizováno], ale ten zemřel dne [datum]. Právní účinky spojené s osobou dědice oprávněné osoby dle ustanovení § 13 odst. 8 písm. a) zákona o půdě, se tak nemohou vztahovat na žalobce, který není postupníkem ze smlouvy o postoupení pohledávek (restitučního nároku), jež by zakládala právo na jeho uspokojení vydáním náhradního pozemku a současně dědicem oprávněné osoby, které takové právo náleželo. Může však být nositelem práva na vydání náhradního pozemku, pokud by jako třetí v dědické posloupnosti, jenž zdědil postoupený restituční nárok, odvozoval své právo od postupníka ([jméno FO], ročník 1930), který by byl osobou, jež byla v poměru k osobě oprávněné dle ustanovení § 13 odst. 8 písm. b) ZoP. Pokud totiž postupník zemřel v době před nastoupením účinků tzv. restituční tečky a byl osobou definovanou v citovaném ustanovení, pak by jeho právo v kvalitativně nezměněné podobě přešlo postupně na jeho dědice.
25. Z přehledu výše restitučních nároků ke dni 7. 6. 2023 soud zjistil, že postoupený nárok žalobce činil 1 658 350,20 Kč a zděděný 8 890 805,80 Kč (celkem 10 549 156 Kč). Ke dni vydání rozsudku Krajského soudu v Plzni (bod 22. odůvodnění) tak zůstal nárok žalobce neuspokojen ve výši 1 750 118,86 Kč.
26. Z protokolů o jednání Krajského soudu v Plzni (sp. zn. [spisová značka]) z ledna a února 2023 soud zjistil, že paní [jméno FO] potvrdila, že její manžel a děd žalobce, pan [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozen 1930, byl partnerem restituentky. Popsala, že se nechtěla rozvádět a respektovala toto rozhodnutí svého muže, který se k ní následně choval dobře. Uvedla, že s restituentkou jezdil do Rakouska i s jejich společnou dcerou. Důvodem postoupení pohledávky smlouvou ze dne 25. 6. 2003 bylo uspořádání majetkových poměrů mezi partnery – osobami blízkými. Restituentka fakticky darovala dědovi žalobce, jako svému partnerovi, v té době nespornou část restitučních nároků plynoucích z rozhodnutí, která jsou tam specifikována, aby s nimi mohl nakládat místo ní ještě před její smrtí. Postoupila mu část nároku, aby se [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozen 1930, mohl začít starat jednak o uspokojení uvedené části nároku, ale rovněž, aby mohl učinit kroky k jeho přecenění, což také započal ihned činit. Jednalo se o uspořádání majetkových poměrů mezi restituentkou a předchůdcem žalobce. Ze závěti, která byla sepsána v roce 2001, vyplývá, že byl pouze nastolen stav, který byl již mezi oběma po několik let zamýšlen. Účel a důvod postoupení pak nebyl jakkoli spekulativní, jednalo se o ryze praktický důvod v rámci již předchozího uspořádání majetkových poměrů, navíc dávno předtím, než vůbec došlo k přijetí právní úpravy ohledně tzv. první restituční tečky. [tituly před jménem] [jméno FO], bratranec restituentky, jako svědek potvrdil, že vztah pana [jméno FO], ročník 1930 s ní se velmi zúžil. Jeho tehdejší manželství již nebylo funkční a mezi nimi, tedy [jméno FO] a restituentkou vznikl vztah. Jezdili spolu na dovolené, sdíleli společnou domácnost.
27. Z notářského zápisu sp. zn. NZ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], N [Anonymizováno]/[Anonymizováno] soud zjistil, že byl vypracován [tituly před jménem] [jméno FO], notářem se sídlem v [adresa], dne 4. prosince 2001. [jméno FO] ve formě notářského zápisu učinila závěť, kterou mimo jiné povolala [jméno FO], narozeného [datum], dědicem v poměru 45 %. Pokud by z jakéhokoli důvodu nedědil [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozen 1930, ustanovila tímto místo něj náhradní dědičku jeho manželku [jméno FO], pokud by ani ona nedědila, ustanovila jako náhradní dědice [jméno FO], narozeného [datum]. Pokud by ani on nebyl ke dni jejího úmrtí naživu, ustanovila místo něj náhradním dědicem jeho jediného syna [jméno FO][Datum narození zainteresované osoby 0/0], tedy žalobce.
28. Ze sdělení [právnická osoba], stavebního úřadu [adresa] soud zjistil, že byla z převodu vyloučena část pozemku parc. č. 1215/4 a 1215/8. Převod pozemku p. č. [hodnota] není vyloučen.
29. Z reakce na výzvu žalované k poskytnutí součinnosti žalobce ze dne 2. 8. 2023 (předžalobní výzva) a přiložených informací o pozemcích soud zjistil, že v době, kdy žalobce byl zapsán jako vlastník následujících nemovitostí, došlo k jejich převodu na společnost [právnická osoba]. Týká se to pozemků parc. č. [hodnota] zapsaném na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], k. ú. [adresa], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] zapsaný na LV č. [hodnota] pro obec [jméno FO], k. ú. [adresa] u [jméno FO], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] zapsaný na LV č. [hodnota] pro k. ú. a obec [adresa], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] zapsaný na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], k. ú. [adresa], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] zapsaný na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], k. ú. [adresa], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] zapsaný na LV č. [právnická osoba] obec [jméno FO], k. ú. [adresa] u [jméno FO], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] zapsaný na LV č. [právnická osoba] obec [jméno FO], k. ú. [adresa] u [jméno FO], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] zapsaný na LV č. [hodnota] pro obec [jméno FO], k. ú. [Anonymizováno] [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] zapsaný na LV č. [hodnota] pro obec a k. ú. [adresa] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] zapsaný na LV č. [hodnota] pro obec a k. ú. [adresa].
30. Dne 31. 10. 2023 proběhlo ohledání pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. a obci [adresa]. Bylo zjištěno, že na části těchto pozemků vede příjezdová cesta (na fotografiích jsou zachycena vyjeté koleje) k chatě na parcele č. [hodnota] přes pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], stejně tak částečně vede cesta dále pokračující po pozemku [Anonymizováno] ve vlastnictví třetí osoby. Na pozemku parc. č. [hodnota] byla zjištěna existence dřevěné kolny (z malé části částečně zasahující na pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]), která má z části plechovou podlahu, z části dlažbu a není spojena se zemí pevným základem. Plechová část kolny je umístěna na volně položeném panelu. Ohledání byl bez předvolání přítomen [jméno FO], vlastník domu na pozemku parc. č. stav. [Anonymizováno], který uvedl, že kolna byla postavena na cizím pozemku již jeho otcem na plechových základech. Na plechovou část navazuje dřevěná kolna, rovněž bez pevného základu. Výsledkem ohledání byla aktivita ze strany žalobce, který nechal vypracovat geometrický plán č. [hodnota]-[Anonymizováno]/2023 ověřený [tituly před jménem] [jméno FO] (čl. 1448 spisu), kterým došlo k oddělení části pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], na kterých se již nenachází příjezdové komunikace jak k domu na pozemku parc. č. stav. [Anonymizováno], tak k chatě na parcele stav. č. [hodnota]. Další část byla oddělena z pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], po které vede komunikace ke stavební parcele č. [hodnota]. I tento geometrický plán pro rozdělení pozemku je přílohou rozsudku.
31. Soud po doplněném dokazování nemá důvod se odchýlit od svého právního hodnocení uvedeného v prvním rozhodnutí (bod 16. až 18. odůvodnění), ke kterému doplňuje následující. Aktivní legitimaci žalobce k uplatnění projednávaného nároku, má soud za prokázanou s odkazem na závěry učiněné Krajským soudem v Plzni ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] (bod 22. odůvodnění), který vyhověl žalobě žalobce, když dovodil, že s ohledem na vztah, který panoval mezi právním předchůdcem žalobce ([jméno FO], roč. 1930) a restituentkou, nelze na postoupení části nároku na právního předchůdce žalobce vztahovat následky tzv. první restituční tečky. Tento závěr byl potvrzen rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. srpna 2023, č. j. [spisová značka], kterým bylo zamítnuto dovolání žalované. Nejvyšší soud k předmětné otázce uvedl, že z obsahu spisu se sice nepodává, že by postupník ze smlouvy uzavřené dne 25. 6. 2003 ([Jméno zainteresované osoby 0/0], roč. 1930) byl v poměru k původní oprávněné osobě osobou explicitně uvedenou v ustanovení § 13 odst. 8 písm. b) zákona o půdě, na níž by se v souladu s citovaným ustanovením vztahovala výjimka z pravidla o zániku práva na převod náhradního pozemku ke dni 31. 12. 2005 (§ 13 odst. 6 a 7 zákona o půdě), kteroužto okolnost měl ve smyslu závazného právního názoru Nejvyššího soudu v dalším řízení odvolací soud prověřit, nicméně na základě doplněného dokazování výpověďmi dvou svědků a účastnickou výpovědí žalobce byl zjištěn takový vztah původní oprávněné osoby a postupníka (děda žalobce), jenž byl důvodem pro takové dispozice, na jejichž základě by majetek získaný původní oprávněnou osobou byl uchován pro osoby, jež jsou jí blízké, byť ve smyslu faktického přátelství, náklonnosti či podpory a pomoci při vyřizování různých záležitostí. Takový vztah nepochybně může být takovou mimořádnou okolností, jež postupníka (dědu žalobce), vyjímá z okruhu postupníků restitučních nároků, s nimiž spojené právo na náhradní pozemek ke dni 31. 12. 2005, nebylo-li uspokojeno, zaniklo. Restituční nárok v kvalitativně nezměněné podobě pak mohl z postupníka přejít na [jméno FO], ročník 1955, a po jeho smrti na další osobu v dědické posloupnosti, kterou je žalobce. Sluší se doplnit, že judikatura Nejvyššího soudu, byť převážně pocházející z doby před novelizací zákona o půdě provedené zákonem č. 75/2012 Sb., nemůže být opomenuta ani ve světle ustanovení § 13 odst. 8 písm. b) zákona o půdě obsahujícího výčet osob, na něž restituční tečka nedopadá, Předobrazem této judikatury je nález Ústavního soudu z13.12. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 6/05, rozlišující mezi postupníky sledující spekulativní (komerční) cíle a těmi, jež takové cíle nesledují, a právě z této diferenciace novelizované ustanovení vychází. Významným Nejvyšší soud shledává i ohled na ústavněprávní souvislosti rozhodování o vynětí určité osoby z důsledků tzv. první restituční tečky (tyto souvislosti byly zdůrazněny v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2007, sp. zn. [spisová značka]), jež jsou spojeny při existenci mimořádných okolností s potřebou poskytnutí individuální spravedlnosti korespondující ústavně zaručenému právu na jedinečné posouzení věci (článek 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a článek 6 odst. 1 Úmluvy o lidských právech a základních svobodách). Nejvyšší soud se neztotožnil s námitkou žalované nesenou argumentací o nesprávném právním posouzení věci spočívajícím v nerespektování závazného právního názoru Nejvyššího soudu vyjádřeném v rozsudku ze dne 14. 9. 2022, č. j. [spisová značka], odvolacím soudem. Odvolací soud byl pro potřeby dalšího řízení sice vázán pokynem prověřit, zda právní předchůdce žalobce, pan [Jméno zainteresované osoby 0/0], ročník 1930, byl některou z osob vyjmenovaných v ustanovení § 13 odst. 8 písm. c) zákona o půdě, a odvolací soud v této otázce uzavřel, že postupník ve vztahu k původní oprávněné osobě některou z uvedených osob nebyl, nicméně současně se měl odvolací soud zabývat ve smyslu závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2007, sp. zn. [spisová značka], existencí takových mimořádných okolností, jež by umožňovaly rozhodnout ve prospěch nároku postupníka na náhradní pozemek. Těmito mimořádnými okolnostmi se odvolací soud zabýval a po právní stránce je promítl do dalšího závěru o postavení žalobce jako oprávněné osoby mající právo na uspokojení restitučního nároku formou vydání náhradních pozemků.
32. K námitkám nevydatelnosti soud uvádí, že archeologické naleziště na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v [Anonymizováno] u [jméno FO] nebylo prokázáno, neboť není ani uvedeno v územním plánu obce. Bylo naopak prokázáno, že tento pozemek je zemědělsky obhospodařovaný a je tak vhodným náhradním pozemkem. Soud současně rozhodl o pozemcích, které již byly v mezidobí žalobcem převedeny na třetí osobu, byť je zjevné, že již nebudou podkladem pro zápis změny vlastnického práva v katastru nemovitostí, ale bude najisto postaveno, že společnost [právnická osoba]. ho nabyla od osoby oprávněné (bod. 29. odůvodnění). V případě pozemků p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú [Anonymizováno] [Anonymizováno], obec [jméno FO] (překážka dle § 6 odst. 1 písm. f/ zák. č. 503/2012 Sb.) a v k. ú. a obci [adresa] byly překážky uvedené ve zrušujícím rozhodnutí Krajského soudu v [právnická osoba] (bod 19. odůvodnění) vyřešeny oddělovacími plány, které tvoří přílohy tohoto rozsudku. V případě pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. a obci [adresa] nebrání vydání existence plechovo – dřevěné kůlny volně položené na pozemku, která byla postavena na pozemku žalované bez oprávnění právním předchůdcem současného vlastníka sousedních nemovitostí (§ 10 odst. 4 zák. o č. 503/2012 Sb.) (bod 30. odůvodnění).
33. Ceny pozemků v pořadí dle výroku II. rozsudku činí 1 852,90 Kč za 1 568 m oddělených GP (1,181704 Kč/m), 919 Kč, 4 434,70 Kč za 3 528 m oddělených GP (1,257006 Kč/m), 2 396 Kč, 1 026,87 Kč, 41 694, 30 Kč za 67 144 m oddělených GP (0,62096836 Kč/m), 84 326,60 Kč za 62 712 m oddělených GP (1,344664/m), 3 712,45 Kč, 6 920,80 Kč, 5 162 Kč, 102 956,68 Kč, 9 345,80 Kč, 19 649,30 Kč, 50 441,54 Kč, 38 754,85 Kč a 1 647,75 Kč, celkem 375 241,54 Kč.
34. Je obecně známou skutečností, že v daným řízeních dochází k četným změnám žalob (částečná zpětvzetí, rozšíření o další pozemky), přičemž lze jen výjimečně dospět k závěru o procesním zavinění jedné ze stran sporu (až v průběhu řízení, po dokazovaní doplněném mimo jiné o vyjádření více správních orgánů, lze objektivně zjistit, zda žalované pozemky jsou vydatelné, příp. mohly být v průběhu času již i pravomocně vydány v jiném restitučním sporu), k čemuž i v tomto řízení také došlo. Soud sice rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., ale za spravedlivou odměnu považuje její výpočet pouze z ceny pozemků, u kterých byl úspěšný, tedy z částky 375 241,54 Kč. Proto mu přiznal právo na náhradu nákladů, které je tvořeno 21,5 úkony advokáta (příprava a převzetí, rozšíření žaloby o pozemky v obvodu Okresního soudu v Českém Krumlově, písemné vyjádření k převoditelnosti ze dne 11. 5. 2020, porada s klientem v délce 1,5 hodiny, sepis částečného zpětvzetí žaloby ze dne 8. 2. 2021 – jízdné z [adresa] (jednou do [právnická osoba]) a zpět písemné vyjádření ze dne 25. 11. 2021, dvě jednání soudu ve dnech 19. 8. 2020 a 30. 11. 2021, polovina úkonu za písemné vyjádření - návrh na opravu rozsudku, jednání odvolacího soudu dne 19. 5. 2022, návrh na vydání předběžného opatření se změnou žaloby z 24. 5. 2022, změna žaloby ze dne 15. 9. 2022,, písemné vyjádření k dovolání ze dne 11. 1. 2023, písemná vyjádření ze 7. 6. 2023 a 29. 6. 2023, jednání dne 8. 9. 2023, písemné vyjádření ze 14. 9. 2023, místní ohledání ve [adresa] 30. 10. 2023, písemná vyjádření z 13. 11. 2023, 21. 12. 2023, 7. 3. 2024 a jednání dne 20. 3. 2024) po 9 820 Kč (hodnota vydávaných pozemků 375 241,54 Kč), 22 režijními paušály po 300 Kč. Jízdné v roce 2020 činilo 2 167,75 Kč (osobní automobil [jméno FO] 245g, reg. zn. [SPZ], ujeto 354 km průměrné spotřebě - norma 2017/1347AG - 6,2 l benzinu Natural/100 km v ceně 27,80 Kč/l s paušální náhradou 4,20 Kč/km), jízdné 2 173,84 Kč v roce 2021 (osobní automobil BMW X4, reg. zn. [SPZ], ujeto 354 km při průměrné spotřebě motorové nafty 6,4 l/100 km (norma 2018/1832) v ceně 27,20 Kč/l s paušální náhradou 4,40 Kč/km) , jízdné 2 329,75 Kč k odvolacímu jednání v roce 2022 (BMW X4, reg. zn. [SPZ], ujeto 302 km při průměrné spotřebě motorové nafty 6,4 l/100 km v ceně 47,10 Kč/l s paušální náhradou 4,70 Kč/km), jízdné 2 745 Kč v roce 2023 ([jméno FO] 245g, reg. zn. [SPZ], ujeto 354 km při průměrné spotřebě 6,2 l benzinu Natural/100 km v ceně 41,20 Kč/l s paušální náhradou 5,20 Kč/km) a jízdné 2 585,20 Kč v roce 2024 (osobní automobil Škoda rapid, reg. zn. [SPZ], ujeto 354 km při průměrné spotřebě nafty 4,4 l/100 km s paušální náhradou 5,60 Kč/km) a náhradou za ztrátu času za 50 půlhodin po 100 Kč, to vše zvýšené o 21 % DPH. Soud nepřiznal účtovanou odměnu za písemné vyjádření ze dne 5. 8. 2022, protože se jedná o oznámení o podané žalobě u jiného soudu (po rozhodnutí o vydání předběžných opatření a nepřipuštění změny žaloby) a jízdné k místnímu ohledání ve [adresa], které již bylo účtováno a přiznáno ve věci stejných účastníků vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. [spisová značka], které se uskutečnilo téhož den jako pokračování ohledání v této věci). Náklady řízení v celkové výši 234 731,59 Kč byly dále navýšeny o 21 % DPH.
35. O lhůtě plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.