21 Azs 112/2026

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Tomáše Rychlého a JUDr. Faisala Husseiniho v právní věci žalobce: V. H. N., zastoupený Mgr. Markem Eichlerem, advokátem se sídlem Praha 1, Nekázanka 888/20, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem Praha 4, nám. Hrdinů 1634/3, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2026, č. j. 45 A 11/2026 - 39, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalobci s e v r a c í zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč, který mu bude vrácen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení, a to k rukám jeho zástupce Mgr. Marka Eichlera, advokáta.

Odůvodnění

1. Městský soud v Praze shora označeným rozsudkem zamítl žalobu žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 3. 2026, č. j. MV-30821-4/SO-2026. Žalovaná jím zamítla odvolání stěžovatele a potvrdila rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 29. 12. 2025, č. j. OAM-17373-19/DP-2025, kterým byla zamítnuta jeho žádost o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ostatní/jiné.

2. Stěžovatel podal proti uvedenému rozsudku dne 25. 6. 2026 blanketní kasační stížnost. Uvedl v ní pouze, že podává kasační stížnost spolu s návrhem na přiznání odkladného účinku a že ji odůvodní do 15 dnů. Kasační stížnost neobsahovala důvody, pro které stěžovatel rozsudek městského soudu napadá, ani údaj o tom, čeho se domáhá (petit).

3. Podle § 106 odst. 1 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) kromě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení § 37 platí obdobně.

4. Podle § 37 odst. 3 s. ř. s., první věty z každého podání musí být zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno.

5. Z § 106 odst. 3 s. ř. s. vyplývá, že, nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.

6. Ustanovení § 37 odst. 5 s. ř. s. pak stanoví, že předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.

7. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 9. 7. 2026, č. j. 21 Azs 112/2026 - 4, mj. vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení kasační stížnost doplnil o konkrétní důvody, pro které napadá rozsudek městského soudu, a uvedl, co navrhuje (petit). Současně jej poučil, že nebude-li vada ve stanovené lhůtě odstraněna a nebude-li pro tento nedostatek možné v řízení pokračovat, kasační stížnost odmítne. Toto usnesení bylo zástupci stěžovatele doručeno téhož dne. Lhůta k doplnění kasační stížnosti proto uplynula v pondělí 10. 8. 2026 (§ 40 odst. 1 až 3 s. ř. s.).

8. Stěžovatel ve lhůtě stanovené usnesením ze dne 9. 7. 2026 zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost i za návrh na přiznání odkladného účinku. Podáním ze dne 16. 7. 2026 kasační stížnost doplnil. Uvedl, že rozsudek napadá v rozsahu obou jeho výroků z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. Namítal, že městský soud nedostatečně přezkoumal postup správních orgánů, které nevycházely ze spolehlivě zjištěného skutkového stavu; napadený rozsudek nadto není přesvědčivě odůvodněn. Ani v tomto doplnění však neuvedl, čeho se kasační stížností domáhá. Zbývající část podání obsahovala návrh na přiznání odkladného účinku, který Nejvyšší správní soud zamítl usnesením ze dne 25. 8. 2026, č. j. 21 Azs 112/2026 - 22.

9. Jak již bylo uvedeno, stěžovatel byl usnesením ze dne 9. 7. 2026 výslovně vyzván k uvedení toho, čeho se kasační stížností domáhá, a o následcích nesplnění této výzvy byl řádně poučen. Přesto petit kasační stížnosti nezformuloval ani v jejím doplnění ze dne 16. 7. 2026, ani později, ačkoli byl zastoupen advokátem, tj. právním profesionálem, který si musí být vědom toho, že povinnou náležitostí kasační stížnosti je její petit (o čemž byl nadto kasačním soudem poučen). Kasační stížnost proto nadále postrádá základní náležitost podle § 37 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 106 odst. 1 s. ř. s. Není tak zřejmé, vydání jakého rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se stěžovatel domáhá (srov. usnesení tohoto soudu ze dne 3. 11. 2016, č. j. 9 Azs 232/2016 - 25, a ze dne 7. 4. 2016, č. j. 9 Azs 36/2016 - 45).

10. Nad rámec uvedeného Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatel řádně nedoplnil ani kasační důvody. Pouhé označení důvodů podle § 103 odst. 1 s. ř. s. ani obecná tvrzení o vadách skutkových zjištění, nesprávném právním posouzení či deficitech odůvodnění napadeného rozsudku nepostačují. Z kasační stížnosti musí být patrné, jaké konkrétní pochybení stěžovatel napadenému soudnímu rozhodnutí vytýká. Nejvyšší správní soud přitom není povinen ani oprávněn kasační námitky za stěžovatele vytvářet nebo je dohledávat v napadeném rozsudku či ve správním spise (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2014, č. j. 7 As 252/2014 - 95, a ze dne 15. 4. 2009, č. j. 2 Afs 62/2008 - 72). Jakkoli stěžovatel ve stanovené lhůtě doplnil kasační stížnost o výše uvedená tvrzení, takto formulované výhrady zůstaly zcela obecné. Stěžovatel neoznačil konkrétní skutkové závěry, které nemají oporu ve spisech, ani pochybení při zjišťování skutkového stavu. Neuvedl, jakou právní otázku měl městský soud posoudit nesprávně, v čem spatřuje nepřesvědčivost jeho rozsudku, ani vůči kterým konkrétním závěrům městského soudu jeho výtky směřují.

11. Již absence petitu brání věcnému projednání kasační stížnosti. Totéž platí pro nedostatek konkrétního vymezení kasačních důvodů. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle § 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl.

12. O nákladech řízení Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. Byla-li kasační stížnost odmítnuta, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

13. Podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Nejvyšší správní soud proto rozhodl o vrácení soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč prostřednictvím zástupce stěžovatele ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. Poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku se nevrací, neboť o tomto návrhu bylo samostatně rozhodnuto usnesením ze dne 25. 8. 2026, č. j. 21 Azs 112/2026 - 22.

Poučení

Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.). V Brně dne 10. září 2026 Mgr. Radovan Havelec předseda senátu