10 C 89/2021 - 516

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Bělohlávkem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupena advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Anonymizováno] za níž jedná [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 6 616 641,80 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni 106 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. II Zamítá se žaloba ve zbývajícím žalobním požadavku na zaplacení 6 510 641,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. III Žalobkyně je povinna uhradit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 3 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně (dále též i jen „žalobce“) se podanou žalobou ze dne [datum] domáhá úhrady částky 6 616 641,80 Kč jakožto finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním, kterému byla žalobkyně vystavena v řízení vedeném [Anonymizováno] soudem v [Anonymizováno] pod sp. zn. [sp. zn.]. Žalobkyně v žalobě a jejím doplnění popisuje zásahy do osobnostní sféry, pokud jde o poškození dobrého jména, cti a důstojnosti, medializaci případu, profesní zásahy, zdravotní zásahy, rodinné zásahy a zdůrazňuje nezákonný způsob vedení trestního stíhání, kdy zejména zdůrazňuje, že státní zástupkyně byla z kauzy odvolána a předseda senátu [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] byl kárně stíhán za manipulaci s protokoly. Žalobkyně uvádí, že byla dvakrát nepravomocně odsouzena a až poté došlo ke zproštění. Žalobkyně se původně domáhala na této újmě částky 12 000 000 Kč, žalobou uplatněná částka 6 616.641,80 Kč je částí tohoto nároku poté, co žalobkyně tento právně překvalifikovala a ve zbývající části jej uplatňuje jakožto škodu v jiném civilním řízení.

2. Žalobkyně se původně žalobou domáhala ještě úhrady částky 916 514,50 Kč na náhradě škody tvořené vynaloženými náklady na obhajobu, a dále částky 5 039 358,20 Kč, jakožto ušlého zisku. Žalobu původně podala žalobkyně ještě se žalobcem b) [právnická osoba]., který se domáhal škody ve výši 158 996,42 Kč, jakožto nákladů tvořených úhradou za vypracované znalecké posudky. Ohledně všech těchto nároků bylo řízení zastaveno usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. 10 C 89/2021-78, proto předmětem řízení zůstává pouze nárok na náhradu nemajetkové újmy žalobkyně za vydání nezákonného rozhodnutí popsaný výše.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním z [datum]. Konstatovala, že ve věci došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, kterým je usnesení o zahájení trestního stíhání, k vydání jiného nezákonného rozhodnutí nedošlo. Žalovaná posoudila zásahy v osobnostní sféře žalobkyně, délku trestního stíhání a povahu trestní věci a dospěla k závěru, že adekvátním zadostiučiněním je omluva a finanční zadostiučinění ve výši 344 000 Kč.

4. Mezi stranami bylo nesporným, že žalobkyně u žalované nárok předběžně uplatnila, a to dne [datum]. Dále bylo mezi stranami nesporným, že žalovaná uhradila žalobkyni na finančním zadostiučinění na nemajetkové újmě za vydání nezákonného rozhodnutí částku 344 000 Kč, dále za nesprávný úřední postup ve formě nepřiměřené délky řízení finanční zadostiučinění ve výši 64 750 Kč, a dále na náhradě škody na obhajném částku ve výši 607 843,50 Kč, to vše dne [datum].

5. Ohledně průběhu řízení vedeného [Anonymizováno] soudem v [Anonymizováno] pod sp. zn. [sp. zn.] soud zjistil následující. Dne [datum] vydala [právnická osoba], pod č. j. [sp. zn.]-292100 usnesení ve smyslu § 160 odst. 1 tr. řádu, kterým zahájila mj. trestní stíhání žalobkyně, jakožto obviněné, ze spáchání zločinu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle ustanovení § 248 odst. 2 a odst. 4 písm. a) tr. zákoníku v jednočinném souběhu se zločinem porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1, 3 tr. zákoníku. [Anonymizováno] soud v [Anonymizováno] poté rozhodl usnesením [datum], pod sp. zn. [sp. zn.], tak, že věc se podle § 188 odst. 1 písm. e) tr. řádu vrací státnímu zástupci k došetření k odstranění vad přípravného řízení. Vrchní soud v [Anonymizováno] poté usnesením z [datum], pod sp. zn. [sp. zn.], toto usnesení Městského soudu v Praze z [datum] zrušil a soudu prvého stupně uložil, aby o věci znovu jednal a rozhodl. [Anonymizováno] soud v [Anonymizováno] poté rozhodl rozsudkem, pod sp. zn. [sp. zn.], ze dne [datum]. Tímto byla žalobkyně [Jméno žalobkyně] uznána vinnou spácháním zločinu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2 a 4 písm. a), b) tr. zákoníku a zločinu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1 odst. 3 tr. zákoníku a byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání tří let podmíněně s odkladem na zkušební dobu tří let. Usnesením Vrchního soudu v Praze z [datum], pod sp. zn. [sp. zn.], pak byl rozsudek [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] z [datum] zrušen, mimo jiné v odsuzující části právě ve vztahu k [tituly před jménem] Evě [jméno FO] a věc byla vrácena soudu prvního stupně. [Anonymizováno] soud v [Anonymizováno] poté rozhodl rozsudkem ze [datum], pod sp. zn. [sp. zn.], a to tak, že [tituly před jménem] Evu [jméno FO] shledal vinnou ze zločinu dle § 248 odst. 2 a 4 písm. a), b) tr. zákoníku a dle § 220 odst. 1, 3 tr. zákoníku. Vrchní soud v Praze poté usnesením z [datum], pod č. j. [sp. zn.]-13236, zrušil rozsudek [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] ze [datum] a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení a zároveň rozhodl tak, že věc má být projednána a rozhodnuta v jiném složení senátu. Rozsudkem [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] z [datum], č.j. [sp. zn.]-14491, pak tento soud rozhodl tak, že [Jméno žalobkyně] se podle § 226 písm. b) tr. řádu zprošťuje obžaloby; tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Závěry o průběhu tohoto trestního řízení soud učinil z výše citovaných rozhodnutí, která byla v průběhu tohoto trestního řízení vydána.

6. Ze stanoviska Ministerstva spravedlnosti z [datum] soud zjistil, že žalobkyně u žalované nárok předběžně uplatnila [datum] a že žalovaná žalobkyni uhradila na nároku za nemajetkovou újmu způsobenou vydáním nezákonného rozhodnutí 344 000 Kč. Žalovaná dále žalobkyni odškodnila na náhradě škody tvořené náklady na obhajobu částkou 607 843,50 Kč a na nemajetkové újmě způsobené délkou řízení částkou 64 750 Kč. Žalovaná dále poskytla další poškozené [právnická osoba]. odškodnění ve výši 152 426 Kč na nákladech vynaložených na znalecké posudky v naříkaném trestním řízení. Celkově tak žalovaná plnila částku 1 169 019,50 Kč. Ze schvalovací doložky k plnění [Anonymizováno] pak soud zjistil, že tuto částku uhradila žalovaná na účet žalobkyně dne [datum].

7. Z omluvy [Anonymizováno] soud zjistil, že toto se omluvilo žalobkyni omluvou z [datum] za negativní následky a útrapy vyvolané u žalobkyně naříkaným trestním stíháním.

8. Z lékařské zprávy [tituly před jménem] [jméno FO] [právnická osoba]. z [datum] soud zjistil, že od roku [Anonymizováno] se žalobkyně léčila s nespavostí a úzkostnými stavy, že v [Anonymizováno] žalobkyně podstoupila punkci štítné žlázy a že žalobkyně trpěla náhlým vzestupem krevního tlaku. Soud dále zjistil, že [datum] v souvislosti se soudním jednáním musela být žalobkyně pro tlak na hrudi a stres urychleně odvezena na oddělení urgentního příjmu pro vyloučení srdeční příhody. Rovněž má soud za zjištěné, že na přelomu roku [Anonymizováno] a [Anonymizováno] došlo u žalobkyně k významnému vzestupu kataru horních cest dýchacích a bronchitid. Dále soud zjistil, že od roku [Anonymizováno] je žalobkyně v psychiatrické péči [tituly před jménem] [jméno FO]. Ze zprávy [tituly před jménem] [jméno FO] z [datum] soud zjistil, že žalobkyně se léčí pro poruchu přizpůsobení a depresivní reakce na vleklé soudní spory. S tím, že v péči psychiatra je žalobkyně od [Anonymizováno], nicméně psychické obtíže přetrvávají již několik let, tyto se žalobkyně snažila řešit sama a nese tak znaky protrahované traumatizace a její problémy se projevují nespavostí, nočními můrami, masivními úzkostmi a depresemi, pocity marnosti, absurdity a vzpomínkami na předrevoluční persekuci. Z této zprávy soud zjistil i to, že k úlevě u žalobkyně došlo po ukončení sporů, tj. v prvé polovině roku [Anonymizováno].

9. Z přehledu článků za období [Anonymizováno] soud zjistil, že trestní stíhání ve věci kauzy [právnická osoba], a to včetně uzavření smluv ze společností [právnická osoba] v souvislosti s jejich tvrzenou předražeností a uzavření těchto smluv nikoliv v otevřeném výběrovém řízení, ale tzv. jednacím řízení bez uveřejnění, bylo předmětem časté medializace, kdy média o této kauze informovala s měsíční pravidelností, a to v četnosti i několikrát za měsíc.

10. Z článků: [Anonymizováno] Znalecké posudky v kauze [právnická osoba] jsou pro [jméno FO] a Svobodu zdrcující z [datum], dále z článku Česká pozice [Anonymizováno] s názvem [Anonymizováno] z [datum], dále z článku [Anonymizováno] [jméno FO] z [datum], dále z článku [Anonymizováno].cz [adresa], dále z článku [Anonymizováno] z [datum]: [adresa] [anonymizováno] [adresa], dále z článku [Anonymizováno] z [datum]: [právnická osoba], a dále z článku [Anonymizováno] z [datum]: [právnická osoba] - a z připojeného přehledu těchto článků (tabulka na č.l. 314 a násl.) soud zjistil, že média o naříkaném trestním řízení informovala i jmenovitě ve vztahu k žalobkyni, kdy tato byla zmiňována jménem zejména společně s primátorem [jméno FO] a bývalým primátorem [Anonymizováno], přičemž v novinových článcích bylo opakovaně zdůrazňováno, že došlo k uzavření předmětných smluv s firmou [právnická osoba] v kauze [Anonymizováno] bez vyhlášení otevřeného výběrového řízení, přičemž média poukazovala na to, že obžaloba je postavena na znaleckých posudcích, které mají jednoznačně prokazovat vinu účastníků včetně žalobkyně, konkrétně médii považovanou za prokázanou v posudcích ústavu [Anonymizováno] a [právnická osoba].

11. Z článku ze serveru [Anonymizováno] s názvem „[právnická osoba]“ soud zjistil, že i tímto článkem došlo k obecné medializaci trestního stíhání bezprostředně po jeho zahájení; žalobkyně z tomto článku však není zmiňována. Dále soud zjistil, že trestní stíhání bylo využíváno ze strany [Anonymizováno] k politickému boji. Z tohoto článku nebylo možno zjistit, že by obecně trestní stíhání žalobkyně bylo vnímáno jako srovnatelné se stíháním [tituly před jménem] [jméno FO], pouze bylo možné zjistit, že si toto myslel, resp. toto veřejně vyjadřoval p. [adresa], což není pro toto řízení relevantní.

12. Z článků - zprávy.[Anonymizováno] z [datum] s názvem [jméno FO], dále článku na [Anonymizováno] s názvem [jméno FO], dále článku na [Anonymizováno] z [datum] s názvem [jméno FO], dále z článku z [Anonymizováno] ze dne [datum] s názvem [jméno FO], dále z článku [Anonymizováno] z [datum] s názvem [právnická osoba], dále z článku [Anonymizováno] s názvem [právnická osoba], dále z článku ze [právnická osoba] s názvem [právnická osoba] - soud zjistil, že média výslovně informovala, a to i ve vztahu k žalobkyni o tom, že žalobkyně byla obžaloby zproštěna a že se ve vztahu ke kauze [právnická osoba] ničeho trestněprávně relevantního nedopustila.

13. Z programu 12. jednání [Anonymizováno] z [datum] soud zjistil, že na programu jednání této [Anonymizováno] byly od 10.00 hod., a dále témata týkající se revitalizace [Anonymizováno] náměstí, dále získání akciových podílů ve společnosti [právnická osoba] [Anonymizováno]. a personální změny ve vedení [Anonymizováno]. Tento program jednání má soud za potvrzený i ze zápisu z tohoto 12. jednání [Anonymizováno] z [datum]. Ze zpráv [anonymizováno] má soud dále za zjištěné, že dne [datum] od 10.21 hod. [anonymizováno] informovala o tom, že policie obvinila [Anonymizováno] v souvislosti s projektem [právnická osoba], když je podezírá z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Další zprávou z 10.28 hod. pak [anonymizováno] informuje, že policie obvinila [Anonymizováno] přímo na jednání [Anonymizováno], článkem z 10.48 hod. pak přináší [anonymizováno] již obsáhlejší informace o zahájeném trestním stíhání s tím, že je výslovně zmiňována i žalobkyně, a to jak se ve věci hájí. Navazující články zejména po 13.00 hod. pak detailněji informují ať už o kauze [právnická osoba], tak o trestním řízení, které bylo vůči radním zahájeno. Z rozhovoru [Anonymizováno] z [datum], který poskytla žalobkyně, pak soud zjistil, že žalobkyně byla dotazována moderátorem na předmětné trestní stíhání a soud zjistil, že k tomuto žalobkyně skutečně neměla bližší informace a nemohla se proto detailněji vyjádřit, neboť usnesení jí bylo předáno tentýž den v dopoledních hodinách. Soud ze souhrnu těchto listinných důkazů však neučinil závěr, že by bylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že došlo k úniku informací z trestního řízení. Tedy, že by za medializaci zahájení trestního řízení nesly odpovědnost orgány činné v trestním řízení. Soud má však za zjištěné, že policie předala usnesení o zahájení trestního stíhání obviněným, tedy i žalobkyni, na jednání [Anonymizováno] dne [datum], nicméně nemá za prokázané, že by tak bylo v úmyslu dosáhnout tímto krokem medializace celé kauzy. Ani z programu [Anonymizováno] soud nezjistil, že by se ten den projednávala natolik exkluzivní témata, aby toto bylo spojeno s nadstandardní účastí novinářů. Rovněž z historie zpráv [anonymizováno] se podává, že [anonymizováno] informovala o zahájení předmětného trestního stíhání od 10.21 hod., a to zpočátku velmi stroze, tedy soud nezjistil, že by [anonymizováno] disponovala informacemi před zahájením trestního stíhání, neboť jednak se prvé zprávy [anonymizováno] neobjevují před časem, který označila žalobkyně jako dobu, kdy jí bylo oznámeno zahájení trestního stíhání, a dále ani rozsah informací jednotlivých článků [anonymizováno] tomuto neodpovídá, když tyto v 10.21 hodin začínají strohou informací o zahájení trestního stíhání a teprve postupně jsou tyto zprávy doplňovány o další detailnější údaje.

14. Z kárného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu čj. [sp. zn.]-367 z [datum] soud zjistil, že soudce [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO] byl shledán vinným tím, že ve věci vedené u [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] pod sp. zn. [sp. zn.], tj. v naříkaném trestním řízení, poté, co byla provedena hlavní líčení, o nichž byl protokolující úřednicí pořizován zvukový záznam a na jejich základě vyhotoven písemný přepis protokolace výpovědí, které mu byly předloženy k podpisu, upravoval písemné obsahy protokolace ve významovém rozporu se skutečnou výpovědí vyslýchaných osob, tak jak byla tato zachycena na zvukovém záznamu, a to přesto, že vyslýchané osoby ve skutečnosti vypovídaly odlišně. Přičemž takovéto změny neporovnal se zvukovým záznamem a nadto tyto upravil až po nepřiměřeně dlouhé době, v řádu měsíců, někdy i let. Konkrétně je pak v kárném rozhodnutí zmiňováno dvanáct úprav protokolů. Soud dále zjistil, že u jmenovaného soudce bylo shledáno kárné provinění a bylo mu uloženo kárné opatření odvolání z funkce předsedy senátu.

15. Ze závěrečné zprávy [Anonymizováno], vypracované na základě usnesení [Anonymizováno] z [datum] soud zjistil, že tato vyšetřovací komise dospěla k závěru, že v naříkaném trestním řízení nepostupovalo státní zastupitelství dostatečně důsledně a že se vyjadřovala v tom směru, že dosavadní výsledky vyšetřování jsou neúspěchem státního zastupitelství, že lze shledat nestandardní přístup ze strany státního zastupitelství a nedošetření celého případu kauzy [právnická osoba]. Přičemž je patrné, že vyšetřovací komise vychází z předpokladu, že došlo k protiprávnímu jednání, tj. včetně jednání žalobkyně, a že může docházet i k pokračování takovéhoto protiprávního jednání úředníků a [Anonymizováno], a proto je navrhováno případ řádně došetřit.

16. Z výsledku [Anonymizováno] [Anonymizováno] 15.10.–[datum], z výsledku [Anonymizováno] obcí 10.10.-.[datum] a z výpisu z internetových stránek [právnická osoba] ohledně [Anonymizováno] za roky [Anonymizováno] soud zjistil, že pokud jde o [Anonymizováno] [Anonymizováno] konaných 10. 10. až [datum], pak žalobkyně kandidovala za [anonymizováno], a že získala [Anonymizováno], což bylo 1,60 % [Anonymizováno] [anonymizováno] jakožto [Anonymizováno]. Soud z těchto dokumentů však nemohl učinit konkrétní závěr, jak se trestní řízení promítlo do [Anonymizováno] výsledků v roce [Anonymizováno]; [Anonymizováno] jsou výsledkem projevu aktuální vůle [Anonymizováno], na který má vliv řada faktorů a nelze tak mechanicky přepočítávat dříve, v roce [Anonymizováno], obdržené hlasy pomocí přepočtu přes dřívější počet [Anonymizováno]) na tvrzenou ztrátu [Anonymizováno], jak to činí žalobkyně – toto se z těchto listin nepodává a jedná se o nepodloženou domněnku. Relevantním je tak závěr, že i přes trestní stíhání žalobkyně nebyla její [Anonymizováno] trestním stíháním postižena natolik, aby [Anonymizováno] nebyla, resp. lze uzavřít, že [Anonymizováno] s výše uvedenými hlasy [Anonymizováno] [anonymizováno] [Anonymizováno], více z těchto listin dovodit nelze. Z internetových stránek [právnická osoba] k [Anonymizováno] pak soud zjistil, že žalobkyně již [Anonymizováno], tedy v seznamu [Anonymizováno] osob nefiguruje.

17. Ze stenozápisu ze zasedání [Anonymizováno] [adresa] z [datum], číslo [hodnota] z [datum], číslo [hodnota] z [datum], číslo [hodnota] z [datum], číslo [hodnota] z [datum] a číslo [hodnota] ze [datum] soud zjistil (tedy s výjimkou u zápisu číslo [hodnota]), že na jednání zastupitelstva [Anonymizováno] byla v obecné rovině probírána skutečnost trestního stíhání v kauze [právnická osoba], přičemž bylo výslovně i ve vztahu k žalobkyni a obecně ve vztahu k [anonymizováno] vyčítáno, že je vedeno vůči těmto osobám trestní stíhání za uzavření nevýhodných smluv se společností [právnická osoba] a.s, konkrétně smlouvy o poskytování základní podpory programového vybavení a smlouvy o poskytování rozšířené podpory programového vybavení, kdy je k tíži obviněných přičítáno způsobení škody dosahující cca 25 000 000 Kč, přičemž pochybení je shledáváno v tom, že byla porušena pravidla pro zadávání veřejných zakázek. Soud tak má z těchto zápisů za zjištěné, že trestní stíhání žalobkyně se negativně promítlo na její [Anonymizováno] činnosti, neboť bylo využíváno k [Anonymizováno] boji v rámci [Anonymizováno], a že se žalobkyně musela bránit tomuto nařčení, a dále, že bylo navrženo její odvolání z funkce [Anonymizováno].

18. Z protokolu o výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že tento bývalý detektiv [Anonymizováno] se podílel na prověřování předmětné trestné činnosti a že u soudu vypověděl v tom smyslu, že se o možné trestné činnosti dozvěděl z novin a z [Anonymizováno]. Z protokolu o výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že tento se rovněž podílel na prověřování této trestné činnosti Policií ČR a že rovněž on se měl dle svých tvrzení dozvědět o trestné činnosti až z veřejně dostupných zdrojů. Tento svědek dále potvrzoval, že policie čerpala při sepisu usnesení z veřejně dostupných informací, čímž vysvětloval, že mohla být zapracována část seminární práce [jméno FO] právě do tohoto usnesení. Soud z těchto protokolů neučinil závěry ohledně konkrétních zásahů do osobnostní sféry žalobkyně, z těchto se pouze podává, že tito svědci vypovídali jinak, než tomu dle žalobkyně bylo, resp. že tito dle žalobkyně v tomto směru lhali, což je však skutečnost, kterou nelze připisovat k tíži trestního stíhání vedeného státem (šlo výpověď svědků).

19. Ze složky s názvem „CD – smlouvy“, založené na flash disku, který žalobkyně založila do spisu, soud zjistil, že předmětné zakázky [právnická osoba] se týkaly desítky smluv čítající v souhrnu tisíce stran a že s ohledem na tuto skutečnost bylo po skutkové stránce naříkané trestní řízení skutkově nadstandardně rozsáhlým, a to i pro žalobkyni, která v tomto směru musela vysvětlovat v rámci své obhajoby, jaká část smluv se týkala servisních služeb a jaká část právě služeb na podporu celého systému. Soud z tohoto má za zjištěné, že trestní řízení bylo pro žalobkyni náročné právě i objemem listinných důkazů, se kterými se musela seznámit pro účely své obhajoby.

20. Z protokolů o hlavních líčení - obsahujících viditelné revize žalobkyně, které reagují na rozdíly písemného vyhotovení protokolů a zvukového záznamu -, konkrétně pokud jde o protokoly z hlavních líčeních konaných v roce [Anonymizováno] ve dnech [Anonymizováno]. a v roce [Anonymizováno] ve dnech [Anonymizováno] soud zjistil, že žalobkyně prováděla revizi písemného vyhotovení těchto protokolů ve vztahu k zvukovému záznamu toho, jak tato hlavní líčení probíhala. Soud má z tohoto za zjištěné, že tato činnost byla pro žalobkyni extrémně časově náročnou, což se podává z objemu takto revidovaných dokumentů čítajících stovky stran a v kombinaci s výpovědí svědků [jméno FO] a [jméno FO] pak soud uvěřil tomu, že žalobkyně revizí těchto protokolů strávila fakticky v přepočtu desítky pracovních dnů.

21. Z usnesení krajského předsednictva [anonymizováno] ze dne [datum] má soud za zjištěné, že předsednictvo [anonymizováno] k tomuto datu doporučilo, aby na [Anonymizováno] nebyli lidé, jejichž účast přináší možný negativní dopad do [Anonymizováno], a to i jako kritéria pro sestavování [Anonymizováno] do [Anonymizováno]. V tomto směru tak došlo k zásahu do sféry politické činnosti žalobkyně, když byla tímto znevýhodněna pro nezákonně vedené trestní stíhání; konkrétnější dopady však z tohoto důkazu možno učinit nebylo.

22. Z odvolání sepsaného [datum] synem žalobkyně [jméno FO] má soud za potvrzené, že trestní stíhání společně s žalobkyní prožívala celá její rodina, když i sám syn využil svého oprávnění dle tr. řádu a podal odvolání ve prospěch své matky. Rovněž má z tohoto soud za potvrzené, že rodina žalobkyni v průběhu trestního řízení podporovala.

23. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil následující. Žalobkyně působila v politice od roku [Anonymizováno], kdy se spolupodílela na založení místní organizace [anonymizováno]; v [Anonymizováno] a v [Anonymizováno] působila ještě před zahájením trestního stíhání. Soud má za zjištěné, že žalobkyně se důvodně cítila dotčena na své cti a pověsti, kdy se snažila v rámci své činnosti pro [Anonymizováno] naopak napravit dřívější nedostatky, zejména v oblasti veřejných zakázek, a právě naopak byla v posledku za tuto svoji činnost stíhána, když řešila smluvní problémy v rámci kauzy [právnická osoba], které rada převzala po svých předchůdcích. Soud má rovněž ze zjištěné, že žalobkyně vnímala úkorně samotný průběh trestního řízení, v rámci kterého byla odvolána státní zástupkyně, která je aktuálně stíhána, a dále zejména v souvislosti s úpravami protokolů, pro které byl následně kárně postižen předseda senátu [tituly před jménem] [jméno FO] a kterému byla po opakovaném rozhodnutí odvolacího soudu z tohoto důvodu věc odňata a přikázána jinému senátu [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno]. Soud má dále za zjištěné, že žalobkyně úkorně vnímala situaci, kdy znalecké posudky dvou znaleckých ústavů, na základě kterých bylo po většinu času trestní řízení vedeno, byly nakonec shledané nezákonnými, což žalobkyně od počátku tvrdila. Soud má rovněž za zjištěné, že předmětné trestní stíhání přispělo k tomu, že žalobkyně vystoupila v roce [Anonymizováno] z [anonymizováno] a že se rozhodla v dalším [Anonymizováno] období pro rok [Anonymizováno] již [Anonymizováno]. Z výpovědi žalobkyně má soud rovněž za potvrzené, že předmětné trestní stíhání ji zatěžovalo po stránce časové i ekonomické, neboť musela vynakládat finanční prostředky na znalecké posudky ke své obhajobě a zejména strávila stovky hodin porovnáváním zvukových záznamů z hlavních líčení a protokolů založených ve spise, a dále studiem skutkově obsáhlých podkladů pro trestní řízení, tj. zejména smluv, které se týkaly kauzy [právnická osoba]. Soud má rovněž za zjištěné, že vzhledem k této časové náročnosti tímto byla zasažena i podnikatelská aktivita žalobkyně, kdy došlo k omezení ekonomických aktivit společnosti, kterou v té době jakožto ekonomka řídila. Soud naopak nezjistil zásahy ve sféře rodinné, když žalobkyně potvrdila, že rodina ji podporovala, syn za ni sepsal odvolání, a manžel i blízké okolí žalobkyně jí dodávalo v době trestního řízení podporu. Z výpovědi žalobkyně lze mít za potvrzené, že tato obtížně vnímala rozsáhlou medializaci celé kauzy, a to včetně přesahu této medializace právě do politické činnosti žalobkyně, když tato byla zneužívána [Anonymizováno], zejména ze strany [Anonymizováno], k argumentaci v rámci [Anonymizováno] boje. Pokud jde o zásahy ve sféře zdravotní, pak soud zjistil, že žalobkyně po psychické stránce trestní stíhání obtížně snášela, což vedlo v roce [Anonymizováno] až k tomu, že musela brát antidepresiva. Žalobkyně rovněž v průběhu trestního řízení řešila problémy s náhlým vzestupem krevního tlaku a tyto problémy řeší i po skončení trestního stíhání. V obecné rovině pak má soud rovněž za zjištěný zásah spočívající v tom, že žalobkyně vstoupila do [Anonymizováno] ve snaze napravit zejména problematiku veřejných zakázek, a naopak se v této souvislosti stala sama předmětem nezákonného trestního stíhání, což obzvláště úkorně snášela i s ohledem na to, že byla stíhána již za předchozího režimu a ztratila tak důvěru v právní stát budovaný v porevoluční éře. Žalobkyni zasáhlo trestní stíhání i v rovině volnočasových aktivit, kdy byla činná pro dva spolky, zejména jako ekonomka, a v době trestního řízení musela tuto aktivitu utlumit, což bylo pro oba spolky komplikací v jejich jinak dobročinné či kulturní činnosti.

24. Z výpovědi svědka [jméno FO], manžela žalobkyně, soud zjistil následující. Z výpovědi tohoto svědka má soud zejména za zjištěné, že žalobkyně obzvláště obtížně vnímala fakt, že je stíhána za situace, kdy se rozhodla věnovat [Anonymizováno] činnosti ve snaze napravit fungování [Anonymizováno], především pokud jde o otázku veřejných zakázek v oblasti IT. V kombinaci s tím, že žalobkyně se zasazovala o ochranu práv již v době předrevoluční, pak lze z výpovědi svědka mít za potvrzené, že žalobkyně vnímala své trestní stíhání jako naprosto nepochopitelné, a toto pro ni znamenalo hluboký zásah, neboť byla nedůvodně stíhána právě pro činnosti, proti kterým bojovala. Z výpovědi svědka lze mít rovněž za prokázané, že trestní stíhání mělo u žalobkyně zásadní vliv na její zdraví, konkrétně pokud jde o psychický stav, žalobkyně musela v průběhu trestního stíhání navštívit psychiatra a léčit se s psychikou a rovněž došlo ke zhoršení fyzického zdraví, kdy trpěla takzvaně stresovou nadváhou a zhoršily se jí již dříve existující problémy s krevním tlakem. Obecně lze mít za zjištěné i zásahy v oblasti chování žalobkyně, kdy v důsledku trestního stíhání se tato stala až paranoidní a nedůvěřivou vůči svému okolí, kdy trpěla obavami, aby jí například nebyly podstrčeny nějaké falešné materiály a podobně. Soud má rovněž za zjištěné, že u žalobkyně došlo ke změně chování v tom směru, že se více uzavřela do sebe, neměla chuť ani vůli účastnit se běžného fungování rodiny, ani volnočasových aktivit s přáteli. Soud rovněž zjistil, že pokud jde o chod rodiny, pak se o tento nadále staral svědek, jakožto manžel žalobkyně, a dál jejich společný syn. Z výpovědi svědka lze mít rovněž za zjištěné, že žalobkyně trpěla pocitem deziluze a byla vystavena strachu z obavy o uložení trestu odnětí svobody, kterého se reálně obávala. Z výpovědi svědka dále soud zjistil, že žalobkyně výrazně omezila i své volnočasové aktivity, zejména pokud jde o činnost pro spolky, především [právnická osoba]. Aktivity pro tento spolek žalobkyně vykonávala v době stíhání pouze omezeně a spíše jako terapii, než jako faktickou činnost. Z výpovědi svědka lze mít za zjištěné, že rodina, zejména manžel a syn, žalobkyni výrazně podporovali, což bylo pro rodinu zatěžující, nicméně lze uvěřit tomu, že bez podpory rodiny by žalobkyně trestní stíhání snášela hůře. Na základě výpovědi svědka soud rovněž uvěřil tomu, že v důsledku trestního stíhání žalobkyně opustila stranu [anonymizováno] a dále se rozhodla politicky již neangažovat. Soud dále zjistil, že žalobkyně trávila velkou většinu času přípravou na svoji obhajobu a kontrolou písemného znění protokolů v porovnání se zvukovým záznamem protokolů, když lze uvěřit tvrzení svědka, že žalobkyně tímto v součtu strávila desítky pracovních dní, neboť buď sama nebo pomocí přepisů od kamarádek kontrolovala průběh celkem [hodnota] jednacích dnů, což samo o sobě zahrnuje časovou náročnost přesahující dob konání těchto hlavních líčení již jen proto, že je třeba zkontrolovat jejich průběh a následně zaznamenat změny. Z výpovědi tohoto svědka lze mít rovněž za potvrzené, že zásahem pro žalobkyni byla i skutečnost, kdy několik dnů po zahájení trestní stíhání zemřel její otec, což žalobkyně klade pocitově do souvislosti se zahájením trestního stíhání žalobkyně, neboť tato informace, a to jak o tomto trestním stíhání referovala média, se časově shodovalo s výrazným zhoršením zdravotního stavu jejího otce a následným úmrtím. Jakožto nejzávažnější zásahy z výpovědi tohoto svědka soud zjistil, že žalobkyně byla dotčena na své cti a důstojnosti v důsledku toho, že je stíhána pro nekorektní nakládání s veřejnými financemi, když právě proti tomuto bojovala a vymezovala se již v období předrevolučním. Špatně tak nesla, že byla právě z tohoto důvodu stíhána a takto veřejností vnímána, a dále žalobkyně obzvláště úkorně, právě pro zkušenost před revoluční režimem, kdy byla [Anonymizováno], obtížně snášela i to, že v rámci jejího řízení došlo k manipulaci s protokoly z hlavního líčení, a že státní zástupkyně byla odvolána z důvodu, že je rovněž trestně stíhána. Lze tak mít za zjištěné, že toto celkově vedlo k deziluzi na straně žalobkyně a pocitu marnosti a beznaděje.

25. Z výpovědi syna [jméno FO] lze mít rovněž za potvrzené, že žalobkyně se cítila dotčena na své cti a důstojnosti zejména tím, že se dobrovolně rozhodla věnovat [Anonymizováno] činnosti ve snaze napravit věci veřejné a výsledkem toho byla naopak skutečnost, že byla sama trestně stíhána. Z výpovědi svědka soud zjistil, že s tímto se nemohla žalobkyně smířit, celou věc intenzivně prožívala, neustále ji řešila, a to i několik hodin denně po návratu z práce. Trestní stíhání mělo zásadní vliv na chod rodiny, kdy péči o domácnost převzal fakticky manžel žalobkyně společně se synem. Rodina žalobkyni výrazně podporovala a dodávala jí v rámci trestního řízení sílu. Z výpovědi svědka lze mít rovněž za zjištěné změny v chování žalobkyně v důsledku trestního stíhání, a to v tom směru, že žalobkyně se více uzavřela, nechtěla trávit čas se svými přáteli a neměla již prostor, ani radost z činností dříve vykonávaných, zejména v rámci spolkové činnosti. Z výpovědi tohoto svědka má soud rovněž za potvrzené, že žalobkyně v důsledku trestního stíhání vystoupila v roce [Anonymizováno] ze strany [anonymizováno], což pak fakticky vedlo k tomu, že již v roce [Anonymizováno] znovu nekandidovala a politického dění se dále neúčastnila. Z výpovědi tohoto svědka rovněž soud zjistil, že žalobkyně obzvláště obtížně snášela to, že dochází k manipulaci s protokolací a že trávila desítky hodin právě porovnáváním zvukových záznamů a písemného znění protokolů. Z výpovědi svědka soud rovněž zjistil zásahy ve sféře zdravotní, spočívající v psychických obtížích, zejména pokud jde o nespavost, úzkostné stavy a stavy až paranoidní, rovněž z výpovědi tohoto svědka lze mít za potvrzený zásah spočívající v tom, že žalobkyně kladla do přímé souvislosti úmrtí svého otce s informací o tom, že je žalobkyně trestně stíhána. Z výpovědi tohoto svědka, tak má soud za zjištěný jako nejzávažnější zásah zejména ten, že žalobkyně se dlouhodobě i s odkazem na historii své rodiny a svoji [Anonymizováno] [Anonymizováno] činnost dostala do situace, kdy se snažila v rámci [Anonymizováno] napravit chod věcí veřejných a přitom naopak byla stíhána pro činnost, kterou sama chtěla potírat,[Anonymizováno]což pro ni bylo zcela nepochopitelné, neboť se ničeho takového nedopustila.

26. Z výpovědi svědka pana [jméno FO] soud zjistil, že svědek je kamarádem žalobkyně, s kterým se žalobkyně věnovala zejména spolkové činnosti, přičemž z výpovědi tohoto svědka lze mít za potvrzené, že žalobkyně obzvláště úkorně snášela zejm. to, že je stíhána fakticky za to, že měla způsobit škodu při hospodaření na komunální úrovni v řádech desítek milionů korun českých, a to za situace, kdy žalobkyně vstoupila do [Anonymizováno] plná entuziasmu naopak ve snaze napravit právě i otázku financování věcí veřejných v hlavním městě [adresa]. Z výpovědi svědka lze mít za potvrzené, že tímto došlo k poškození dobrého jména žalobkyně v očích veřejnosti, částečně pokud jde o okolí na [Anonymizováno], kde se toto projevilo i v činnosti [Anonymizováno] spolku, kdy jí bylo trestní stíhání žalobkyně rovněž vyčítáno. Z výpovědi svědka lze mít rovněž za potvrzené, že rodina žalobkyně tuto podporovala v rámci trestního stíhání; nicméně, že toto bylo obtížné, neboť žalobkyně vnímala trestní stíhání velmi intenzivně, nedokázala se od něj oddělit a stále jej prožívala. Z výpovědi svědka rovněž soud zjistil, že žalobkyně se do sebe uzavřela, cítila pocit beznaděje a reálně se obávala toho, že bude muset nastoupit výkon trestu odnětí svobody. Rovněž má soud z výpovědi tohoto svědka za potvrzené, že žalobkyně omezila svoji činnost pro spolky, v rámci kterých předtím působila. Z výpovědi svědka lze mít rovněž za potvrzené, že žalobkyně v důsledku trestního stíhání ztratila zájem o aktivní účast na politickém životě, když v tomto směru ztratila iluze.

27. Z výpovědi svědka [Anonymizováno] soud zjistil zejm. zásahy v době zahájení trestního stíhání, když svědek v té době bydlel ve společné domácnosti se žalobkyní a její rodinou, a kdy z výpovědi tohoto svědka má soud za zjištěné, že žalobkyně nemohla pochopit, jak může být trestně stíhána, když naopak její snahou bylo fungování veřejných financí v oblasti veřejných zakázek napravit. Žalobkyně se proto cítila výrazně dotčena právě tím, že je takto nedůvodně stíhána na základě znaleckých posudků, které nepovažuje za správné, naopak má je za zmanipulované. Z výpovědi svědka má rovněž soud za potvrzené, že rodina žalobkyni podporovala a že bez její podpory by žalobkyně trestní stíhání obtížněji zvládala. Rovněž z výpovědi tohoto svědka soud zjistil, že žalobkyně se v důsledku trestního stíhání stranila svému okolí, ať už jde o kamarády, či spolkovou činnost; více se uzavřela do sebe a trestní stíhání prožívala velmi intenzivně, přičemž se reálně obávala uložení trestu odnětí svobody. I z výpovědi tohoto svědka soud zjistil, že trestní stíhání mělo vliv na to, že žalobkyně ukončila politickou činnost, respektive v této dále nepokračovala.

28. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [právnická osoba] soud zjistil, že žalobkyně vnímala úkorně celé trestní stíhání, zejména s ohledem na jeho průběh, konkrétně ve vztahu k tomu, že byl odvolán prvý soudce, který věc řešil pro údajnou podjatost. Poté věc řešil [tituly před jménem] [jméno FO], kterému byla však věc odňata pro manipulaci s protokolací a následně věc rozhodl jiný soudce, což bylo umocněno ještě tím, že v průběhu trestního řízení došlo k výměně státního zástupce, neboť původní státní zástupkyně byla trestně stíhána. Žalobkyně rovněž obzvláště úkorně snášela činnost znalců v trestním řízení, a to pro jejich neodbornost, zejména pokud jde o neschopnost relevantně reagovat na námitky stran vyčíslení škody, např. pokud jde o otázku DPH, jehož [Anonymizováno] [adresa] není plátcem. Z výpovědi svědka lze mít rovněž za potvrzené, že žalobkyně si kladla za vinu, že trestní stíhání vůbec bylo zahájeno, neboť věc IT problematiky spadala do její gesce, což jí tížilo i s ohledem na to, že byly stíhány i jiné osoby nejen ona sama. Rovněž lze mít výpovědi tohoto svědka za potvrzené, že žalobkyně se obávala trestu odnětí svobody, a zejména povinnosti nahradit škodu v řádu desítek milionů, což by pro ni bylo ekonomicky likvidační. Svědek rovněž potvrdil, že žalobkyně se v důsledku trestního stíhání více uzavřela do sebe, omezila styk se svým okolím a fakticky veškerou svoji aktivitu věnovala obhajobě v rámci trestního řízení či přípravě na něj. Z výpovědi tohoto svědka lze mít dále za potvrzené, že rodina žalobkyni podporovala. Nicméně trestní stíhání bylo i pro rodinu zatěžující. Obecně tak lze z výpovědi tohoto svědka mít zejména za potvrzené, že žalobkyně se cítila zejména dotčena na své cti a důstojnosti, když jako [Anonymizováno] se snažila zapojit do napravení [Anonymizováno], čehož výsledkem bylo naopak to, že byla nedůvodně trestně stíhána. Navíc způsobem, kdy došlo k manipulaci s protokoly v rámci trestního řízení.

29. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] soud rovněž zjistil, že žalobkyně byla dotčena na své cti a důstojnosti zejména způsobem průběhu trestního řízení, tedy skutečností, že docházelo k manipulaci s protokoly z hlavního líčení, dále tím, že byla odvolána státní zástupkyně a že znalci vykonávali velmi nekvalitní činnost. Obecně má soud pak za zjištěné, že žalobkyně se cítila dotčena na své cti a pověsti právě tím, že se snažila bojovat svým vstupem do politiky proti nekalým praktikám předchozího vedení [Anonymizováno] a naopak byla za neexistující pochybení sama stíhána. Z výpovědi svědka lze mít rovněž za potvrzené, že trestní stíhání žalobkyni psychicky velmi vyčerpávalo, že si jej kladla za vinu i ve vztahu k dalším obviněným a že fakticky dlouhá léta nebyla schopna řešit se svým okolím nic jiného, než právě trestní stíhání. Výpověď svědka byla podpořena i tím, že svědek bydlel v období roku [Anonymizováno] vždy po dobu několika dnů (2-3 dnů v týdnu) v domě žalobkyně, neboť měl jinak bydliště v [adresa]. Tedy se žalobkyní trestní stíhání intenzivně probíral, když bylo vedeno i proti němu. Z výpovědi svědka lze mít za potvrzené, že pro rodinu bylo trestní stíhání zatěžující, ale že manžel a syn žalobkyni podporovali. Z výpovědi tohoto svědka lze mít rovněž za potvrzené dopady do [Anonymizováno] činnosti žalobkyně, když soud uvěřil tomu, že skutečnost trestního stíhání byla ve vztahu k žalobkyni opakovaně používána v rámci nikoliv korektní komunikace při [Anonymizováno], kdy jejímu názoru nebylo dopřáváno sluchu právě s odkazem na to, že je trestně stíhána a že by se k věci vyjadřovat tedy neměla. Soud z výpovědi tohoto svědka má za potvrzené, že žalobkyně byla v roce [Anonymizováno] [Anonymizováno], avšak [Anonymizováno] [anonymizováno] již [Anonymizováno] nevyhrála a vzhledem k těsnému [Anonymizováno] výsledku lze uvěřit tomu, že další [Anonymizováno] aktivita žalobkyně tak byla v důsledku trestního stíhání žalobkyně (a dalších osob z [anonymizováno]) negativně ovlivněna tím, že po roce [Anonymizováno] vykonávala svoji [Anonymizováno] činnost již jako člen [Anonymizováno], nikoliv jako člen [Anonymizováno]. Z výpovědi tohoto svědka pak soud tedy zejména zjistil zásahy na cti a důstojnosti žalobkyně a zásahy, pokud jde o psychické zdraví a pocit deziluze související s tím, že i v době porevoluční může být vedeno takto evidentně nezákonné trestní stíhání, a dále zásahy v politické činnosti žalobkyně.

30. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Toto se týká zejm. průběhu trestního řízení a úkonů v něm učiněných.

31. Pokud jde o zásahy vyvolané trestním řízením (nezákonným rozhodnutím) v osobnostní sféře žalobkyně, pak s odkazem na níže uvedené podrobnosti lze shrnout, že soud (zejména z výpovědi svědků a žalobkyně) má za zjištěné, že žalobkyně se cítila výrazně dotčena na své cti a důstojnosti tím, že je nezákonně stíhána pro způsobení škody při nakládání s [Anonymizováno] financemi [Anonymizováno] za situace, kdy se ničeho nedopustila, a kdy naopak do [Anonymizováno] vstoupila s tím, že chce fungování veřejných financí v oblasti IT napravit. Tento zásah byl u žalobkyně umocněn tím, že již v období před [Anonymizováno] podepsala [Anonymizováno], tedy zasazovala se o ochranu práv ještě v době před [Anonymizováno], a naopak v době [Anonymizováno], kdy se aktivně snažila o organizaci veřejného života na [Anonymizováno] úrovni je nedůvodně stíhána pro věci, proti nimž se snaží bojovat. Zásahy na cti a důstojnosti byly u žalobkyně znásobeny způsobem vedení trestního řízení, kdy docházelo k manipulaci s protokolací v neprospěch mj. i žalobkyně, což žalobkyně přímo odhalila. Soud dále zjistil, že rodina žalobkyni v průběhu trestního stíhání výrazně podporovala, zejména pokud jde o syna a manžela, kteří se snažili žalobkyni vytvořit prostředí, které jí umožní, pokud možno co nejvíce na trestní stíhání zapomenout a nebude jí např. chodem do rodiny zatěžovat. Soud má rovněž za zjištěné, že žalobkyně se v důsledku trestního stíhání více uzavřela do sebe, neměla zájem se účastnit ani spolkové činnosti, ani kontaktu se svými přáteli v takovém rozsahu jako dříve. Dále má soud za zjištěné, že žalobkyně v důsledku trestního stíhání trpěla i zdravotními obtížemi, zejména pokud jde o zhoršení vysokého krevního tlaku a stresovou nadváhu a pokud jde o psychickou sféru, pak byla zasažena tím, že došlo k rozvoji pocitů úzkosti a až paranoidním stavům, které byla nucena řešit s psychiatrem. Dále soud zjistil, že žalobkyně v důsledku trestního stíhání ztratila elán být veřejně aktivní a došlo u ní k výrazné deziluzi právě v souvislosti s tím, že za snahu být [Anonymizováno] aktivní a organizovat k lepšímu chod [Anonymizováno] byla naopak nedůvodně trestně stíhána. Obecně pak soud zjistil i to, že žalobkyni podporovalo i širší okolí, zejména pokud jde o přátele ze spolkové činnosti; z výpovědi svědků se podává, že odsouzení její osoby v rámci blízkého okolí bylo ojedinělé. Z listinných důkazů pak soud zjistil zejm., že trestní stíhání bylo rozsáhle medializováno, a to i pokud jde o osobu přímo žalobkyně. Soud však nezjistil, že by negativní medializace byla vyvolána ať přímo nebo nepřímo státem, tedy že by byla státu přičitatelná. Z listinných důkazů se dále podává, že žalobkyně strávila svojí obhajobu značné množství času, což bylo dáno jednak nutností vypořádat se velkým objemem smluv a zejm. tím, že opravovala písemná znění protokolů z hlavních líčení podle skutečného průběhu dle jejich zvukového záznamu. Pokud jde o zásahy v [Anonymizováno] činnosti žalobkyně, pak jak z výpovědi svědků, tak z listin má soud za zjištěné, že žalobkyně dobrovolně vystoupila z [anonymizováno] z důvodu trestního stíhání a po roce [Anonymizováno] se již politické činnosti nevěnovala, když ztratila zájem být [Anonymizováno] aktivní; v roce [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] byla, ale obecně výsledek [Anonymizováno] ovlivnilo trestní stíhání vícero osob z [anonymizováno], tedy po roce [Anonymizováno] se trestní stíhání i pro žalobkyni projevilo tak, že působila nikoli ve vedení [Anonymizováno], ale v [Anonymizováno]. Soud rovněž zjistil částečné omezení podnikatelských aktivit žalobkyně, spojených spíše s nedostatkem času a elánu věnovat se této činnosti pro vytížení trestním stíháním.

32. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku. Soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel.

33. Soud provedl veškeré účastníky navržené důkazy, na kterých účastníci s ohledem na vývoj řízení trvali. K tomuto soud uvádí, že žalobce netrval na výslechu svědka [jméno FO], a dále na provedení listinných důkazů, které se vázaly k původně uplatněným nárokům na náhradu ušlého zisku a škody ve formě nákladů vynaložených na odstranění nezákonného rozhodnutí. Soud tak nemusel zamítat žádný z účastníky navržených důkazů.

34. Soud posoudil věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

35. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

36. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

37. Žalobce se žalobou domáhá finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou vydáním nezákonného rozhodnutí, a to ve výši 6 616 641,80 Kč. Žalovaná žalobci na tento nárok poskytla finanční zadostiučinění, nárok odškodnila před podáním žaloby a ve lhůtě pro předběžné projednání nároku, konkrétně dne [datum] úhradou finančního odškodnění ve výši 344 000 Kč (žalobou se žalobkyně domáhá plnění poníženého o tuto částku, uhrazenou před podáním žaloby).

38. Usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu je nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1487/2001). V daném případě byl žalobce obžaloby zproštěn, čímž je dána odpovědnost žalované za škodu a nemajetkovou újmu vzniklou žalobci z titulu vydání nezákonného rozhodnutí dle § 7 odst. 1 OdpŠk.

39. Nezákonným rozhodnutím je tak usnesení Policie České republiky, Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, expozitura [právnická osoba] ze dne [datum], č.j. [sp. zn.]-292100, kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně, jakožto obviněné, ze spáchání zločinu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 odst. 2 a odst. 4 písm. a) tr. zákoníku, v jednočinném souběhu se zločinem porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1, 3 tr. zákoníku. Toto nezákonné rozhodnutí bylo v posledku odklizeno ve vztahu k žalobkyni rozsudkem [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] z [datum], č.j. [sp. zn.]-14491, který nabyl právní moci dne [datum].

40. Na jednání soudu konaném dne [datum] žalobkyně potvrdila, že se domáhá pochybení na straně státu spočívajícího právě ve vydání tohoto nezákonného rozhodnutí. Pokud jde o odsuzující rozsudky vydané [Anonymizováno] soudem v [Anonymizováno] vůči žalobkyni dne [datum] a [datum], pak tyto žalobkyně zmiňuje v rámci tvrzení ohledně rozsahu újmy jí způsobené, neoznačuje tyto jakožto odpovědnostní tituly. K tomuto soud doplňuje, že ani po právní stránce se nejedná o nezákonná rozhodnutí ve smyslu § 8 odškodňovací zákona, neboť tyto rozsudky nenabyly nikdy právní moci.

41. Pro úplnost soud uvádí, že ze skutkových tvrzení žalobkyně se ani nepodává, že by se domáhala nároků z titulu nesprávného úředního postupu ve formě manipulace s protokoly v rámci trestního řízení, když tuto skutečnost výslovně označila jako okolnost, která měla vliv na jí způsobenou újmu, která jí vznikla právě v důsledku trestního stíhání jako takového, tj. vydáním nezákonného rozhodnutí. Žalobkyně tedy netvrdí v tomto směru samostatný odpovědnostní titul, který by měl spočívat v tomto nesprávném úředním postupu, ale jedná se o okolnost zvyšující újmu způsobenou odpovědnostním titulem ve formě vydání nezákonného rozhodnutí.

42. V případě vydání nezákonného rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, není dána vyvratitelná domněnka, že jím byla dotčené osobě způsobena imateriální újma. Naopak, v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce, a vznik nemajetkové újmy vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobce a že v důsledku toho vznikla žalobci nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk [k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1747/2014, uveřejněný pod číslem 67/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek].

43. Soud se tak zabýval tím, zda je dostačujícím zadostiučiněním konstatování nezákonnosti rozhodnutí nebo zda žalobci náleží zadostiučinění v penězích (§ 31a odst. 2 OdpŠk). Při stanovení formy či výše zadostiučinění soud vychází především z povahy trestní věci, z délky trestního řízení a následků způsobených trestním řízením v osobnostní sféře poškozeného, přičemž přihlédne i k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Kritéria uvedená v § 31a odst. 3 OdpŠk se nepoužijí, neboť se týkají výlučně stanovení odškodnění v případě nesprávného úředního postupu spočívajícího v porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 nebo ze dne 21. 8. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2256/2011). Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, uveřejněný pod číslem 122/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

44. Povahou trestní věci se má na mysli zejména závažnost trestného činu, kladeného osobě poškozené za vinu, neboť ta zpravidla přímo úměrně zvyšuje intenzitu, s jakou osoba poškozená konkrétní trestní řízení proti ní vedené negativně vnímá. Ta souvisí i s hrozbou trestního postihu (druhem a výší trestu) a případného společenského odsouzení, jež se zrcadlí v charakteru veřejného zájmu chráněného trestními předpisy v konkrétním případě (tedy v těch veřejných hodnotách, které jsou chráněny konkrétní skutkovou podstatou obsaženou ve zvláštní části trestního zákoníku).

45. Pokud jde o povahu trestné činnosti, pak žalobkyně byla stíhána pro porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, a dále pro porušení povinnosti při správě cizího majetku. Obecně se jedná o trestnou činnost, která nevyvolává zvýšenou míru společenského odsouzení, jako například trestné činy násilné či se sexuálním podtextem. V kontextu žalobkyně je však třeba zohlednit skutečnost, že žalobkyně byla aktivním odpůrcem [Anonymizováno] a vymezovala se vůči korupci a že stíhání právě pro tuto majetkovou trestnou činnost ji výrazněji zasáhlo. Soud proto pro toto kritérium dospívá k závěru o nutnosti finančního odškodnění vzniklé újmy, a dále charakter trestné činnosti, pro kterou byla žalobkyně stíhána, zohlední tím, že bude vycházet z porovnání s případy, kde se jednalo o stejný či obdobný druh trestné činnosti, přičemž zásahy vyvolané právě povahu trestné činnosti zohlední v kritériu osobnostních zásahů.

46. Délka trestního řízení zohledňuje zejména to, po jak dlouhou dobu zásah do osobnostních složek jednotlivce v důsledku proti němu vedeného trestního řízení trval. Je však na místě porovnávat vliv tohoto kritéria s ostatními a nečinit z něj mechanicky určující hledisko, neboť trvání trestního stíhání může způsobovat jak kontinuální nárůst újmy projevující se v osobnosti člověka tak i uvadající zájem společenského prostředí o daný případ, tedy pokles zásahů do sféry poškozeného.

47. Trestní stíhání vůči žalobkyni trvalo 7 let a 2 měsíce, nicméně v tomto ohledu bylo mezi stranami nesporným, že za nesprávný úřední postup ve formě nepřiměřené délky naříkaného trestního řízení byla žalobkyně již odškodněna finančním zadostiučiněním ve výši 64 750 Kč. Soud proto pouze pro toto kritérium nebude odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou vydáním nezákonného rozhodnutí zvyšovat, nicméně s kritériem délky řízení bude soud pracovat v rámci porovnání s obdobnými případy.

48. Následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře poškozené osoby zohledňují individuálních následky trestního stíhání v osobnostní sféře poškozené osoby, jež mohou být umocněny či zmírněny v důsledku objektivních skutečností daného případu formulovaných výše. Jinými slovy řečeno, negativní dopady zahájeného trestního stíhání do osobnosti člověka – morální narušení osobnosti (integrity) poškozeného v době trestního stíhání a narušení její profesní, soukromé, rodinné, popřípadě i jiné sféry života (viz výše) - mohou být zvýrazněny či naopak potlačeny podle intenzity naplnění prvních dvou kritérií. Které konkrétní složky osobnosti mohou být zahájením a vedením trestního stíhání v konkrétním případě narušeny, nelze předem taxativně stanovit.

49. Obecně lze říci, že každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04). Již samotné trestní stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíše, jedná-li se o obvinění „liché“, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 6. 2008, sp. zn. II. ÚS 590/08). Toto samo je však (bohužel) průvodním jevem každého takového trestního stíhání, tedy nelze pouze z těchto skutečností dovozovat nárok na zadostiučinění každého poškozeného za tvrzenou nemajetkovou újmu, ale právě naopak je třeba konkrétně u každého poškozeného individuálně zkoumat zásahy do jeho osobnostní sféry a jejich konkrétní projevy.

50. Žalobkyně tvrdí po skutkové stránce na zásazích do osobnostní sféry následující: Vydáním nezákonného rozhodnutí, respektive nezákonným trestním stíháním byla zasažena na svém dobrém jménu, cti a důstojnosti. Toto se projevilo tím, že vykonávala funkci [Anonymizováno], byla po ní požadována náhrada škody ve výši 20 000 000 Kč, hrozil jí trest odnětí svobody v rozmezí 2-8 let a trestní stíhání přesáhlo 7 let. Rovněž bylo poškozeno dobré jméno žalobkyně v očích jejích [Anonymizováno], byla pošramocena její předtím vynikající pověst budovaná díky [Anonymizováno]. Poškozena byla i charakterem trestné činnosti, pro kterou byla stíhána, neboť sama dříve bojovala proti totalitnímu režimu a proti korupci. Žalobkyně dále uvádí zásahy vyvolané přímo medializací, v tomto směru konkrétně uvádí, že bylo zveřejněno přes 70 zpráv o zahájení trestního stíhání a jeho průběhu, o zproštění pak bylo informováno velmi sporadicky. Konkrétně, pokud jde o medializaci, kterou lze přičítat státu, pak usnesení o zahájení trestního stíhání bylo žalobkyni doručeno takřka v přímém přenosu na jednání [Anonymizováno] [Anonymizováno], právě s cílem dosáhnout medializace; policisté čekali v místnosti [Anonymizováno], přičemž věděli, že jsou přítomni novináři kvůli jiným mediálním tématům; žalobkyně pak byla po jednání dotazována, aniž měla možnost se s usnesením detailně seznámit; média evidentně disponovala informací o tom, že bude zahájeno trestní stíhání s předstihem, tedy muselo dojít k úniku této informace. Žalobkyně dále popisuje zásahy do sféry profesní, konkrétně uvádí, že došlo ke ztrátě [Anonymizováno], když trestní stíhání mělo negativní vliv na její [Anonymizováno] kariéru a zejména ve vztahu k navazujícím [Anonymizováno]. Politická činnost žalobkyně již nebyla nikdy obnovena v původním rozsahu. Dále žalobkyně zmiňuje zásahy ve sféře zdravotní, konkrétně uvádí, že od roku [Anonymizováno] trpí bolestmi žaludku, což je léčeno medikamenty, od roku [Anonymizováno] trpí nespavostí a úzkostí, což je rovněž léčeno medikamenty, v [Anonymizováno] [Anonymizováno] byl u žalobkyně diagnostikován benigní hyperplastický uzel v terénu lymfocytární thyreoditida, což je rovněž léčeno medikamenty, dále v [Anonymizováno] došlo k vzestupu krevního tlaku u žalobkyně, rovněž léčeno medikamenty, na přelomu roku [Anonymizováno] se objevila vyšší četnost kataru horních cest dýchacích, dále žalobkyně uvádí, že [datum] došlo k psychickému i fyzickém kolapsu v důsledku konkrétního soudního jednání, a dále žalobkyně uvádí od [Anonymizováno] je pod dohledem psychiatra [tituly před jménem] [jméno FO] pro poruchy přizpůsobení a deprese, úzkosti, pocit marnosti, vzpomínky na předrevoluční perzekuci, vyvolanou i tímto trestním řízení, což rovněž léčí medikamenty. Žalobkyně dále uvádí zásahy ve sféře rodinné. V tomto směru uvádí, že jí syn [jméno FO] ztratil v důsledku tohoto trestního stíhání iluzi o práci orgánů činných v trestním řízení a justici, nedlouho poté, co bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně, zemřel její otec. Dále žalobkyně poukazuje na nezákonný způsob vedení trestního stíhání, v tomto směru, konkrétně uvádí kárné odsouzení [tituly před jménem] A. [jméno FO], který manipuloval se spisy a v důsledku toho došlo k opakovanému (2x) odsouzení žalobkyně, za což byl kárně opotrestán [datum] Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. [sp. zn.] a věc mu byla odňata a rozhodoval ve věci jiný senát. Dále k tomu žalobkyně uvádí, že GIBS prověřovala státní zástupkyni [tituly před jménem] [jméno FO] a následně ji odvolala poté, co začala být stíhána.

51. Soud má za prokázané tyto zásahy do osobnostní sféry žalobkyně: Z lékařských zpráv [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] a z účastnické výpovědi žalobkyně má soud za zjištěné následující zásahy ve zdravotní sféře žalobkyně. Trestní stíhání se negativně projevilo zejména na psychickém stavu žalobkyně, který se postupně zhoršoval a začal se projevovat po psychické stránce nespavostí, úzkostnými stavy, stav se postupně zhoršoval a žalobkyně nadále trpěla nočními můrami, masivní úzkostí a depresemi, pocitem marnosti, absurdity a vzpomínkami na předrevoluční persekuci. Toto vše pak kulminovalo v roce [Anonymizováno], kdy v [Anonymizováno] navštívila psychiatra [tituly před jménem] [jméno FO], u kterého byla léčena až do doby ukončení naříkaného trestního řízení. Soud tak má za zjištěné, že na psychickém zdraví se trestní řízení u žalobkyně promítlo tím, že u žalobkyně se rozvinuly psychické obtíže charakterizované jako porucha přizpůsobení, deprese a úzkostné stavy. Pokud jde o fyzické zdraví, pak soud zjistil, že u žalobkyně došlo v souvislosti s trestním stíháním ke zhoršení zdraví, konkrétně pokud jde o četnost frekvenci katarů horních cest dýchacích a bronchitid, a dále se trestní řízení projevilo vzestupem krevního tlaku, což vedlo v roce [Anonymizováno] i k nutnosti odvezení žalobkyně na urgentní příjem. Soud zjistil, že trestní řízení v kauze [právnická osoba] bylo rozsáhle medializováno, a to výslovně i ve vztahu k žalobkyni, když tato byla zmiňována jménem i obrazem. Média informovala o průběhu trestního řízení a z počátku trestního řízení vycházela z informací obžaloby, tedy ze skutečností, které měly být podloženy znaleckými posudky, z nichž obžaloba dovozovala, že ve věci smluv uzavřených v kauze [právnická osoba] došlo ke spáchání trestné činnosti, a to právě i žalobkyní. Soud má za zjištěné, že o celém trestním řízení média informovala průběžně, zejména v návaznosti na jednotlivá stadia vyšetřování a průběh soudních jednání. Soud má rovněž za zjištěné, že média obsáhle informovala i o tom, že žalobkyně byla obžaloby zproštěna. Soud v řízení nezjistil, že by medializace celé trestní kauzy [právnická osoba], a to ani ve vztahu k žalobkyni, byla vyvolána či zapříčiněna orgány činnými v trestním řízení. Soud má pouze za zjištěné, že policie předala usnesení o zahájení trestního stíhání obviněným, včetně žalobkyně, dne [datum] na [Anonymizováno]. Soud však nezjistil, že by tak policie učinila v úmyslu zajistit medializaci celé kauzy a soud dále ani nezjistil, že by média informovala o zahájení trestního stíhání před tím, než bylo usnesení předáno obviněným, tj. i žalobkyni, a ani z rozsahu a obsahu článků, které [datum] [anonymizováno] publikovala, a z jejich načasování se nepodává, že by média měla informace předem, neboť články byly zpočátku velmi strohé a až postupně byly doplňovány o navazující informace, avšak časově až následně. Soud tak nedospěl k závěru, že by ve věci došlo k medializaci, která je přičitatelná k tíži státu. Pokud jde o závěry ohledně toho, že obecná medializace není přičitatelná státu, a že jde o důsledek zásady veřejnosti trestního řízení, pak soud odkazuje zejména na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1141/2018, neboť z provedeného dokazování se nepodává, že by se orgány činné v trestním řízení vyjadřovaly hodnotícím způsobem k tvrzené trestné činnosti žalobkyně, ani že by tuto medializaci orgány činné v trestním řízení nějak iniciovaly, či negativně ovlivnily. Soud zjistil, že žalobkyně byla vystavena újmě z důvodu postupu orgánů činných v trestním řízení, konkrétně pak [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] tím, že v naříkaném řízení došlo k rozsáhlé manipulaci s přepisy protokolů z jednotlivých hlavních líčení, a to minimálně ve dvanácti případech, za což byl kárně postižen tehdejší předseda senátu [tituly před jménem] A. [jméno FO]. Soud tak má tedy za zjištěné, že žalobkyně byla dotčena naříkaným trestním řízením zejména způsobem, jakým toto bylo ve fázi soudního řízení soudem I. instance vedeno, když bylo prokázáno, že v řízení docházelo k manipulaci s protokolací v neprospěch obžalovaných, tedy i žalobkyně, což vyvolávalo odůvodněně na straně žalobkyně zvýšenou újmu a obavu z nezákonně vedeného trestního stíhání. Pokud jde o zásahy ve sféře rodinné, pak soud tyto nezjistil, resp. naopak má soud za zjištěné, že rodinné prostředí žalobkyni v trestním stíhání podporovalo. Jakkoliv ostatní členové rodiny nesli trestní stíhání žalobkyně rovněž obtížně. Soud má za zjištěné částečné zásahy ve sféře profesní, neboť žalobkyně musela omezit svoji aktivitu ekonomky v společnosti, se kterou od devadesátých let podnikala. Soud má za zjištěné zásahy ve sféře cti, důstojnosti a obecně osobního života žalobkyně. Tyto se projevily zejména tím, že žalobkyně jakožto člověk, který bojoval proti korupci, byl naopak vystaven nedůvodnému trestnímu stíhání pro podezření v souvislosti s porušením pravidel hospodářské soutěže a porušení povinnosti při správě cizího majetku, což žalobkyni poškodilo v očích jejího okolí a veřejnosti, zejména pokud jde o její důvěryhodnost. Žalobkyně rovněž úkorně vnímala způsob vedení trestního řízení (viz výše) a zásahy do jejího osobního života znamenal fakticky i skutkový rozsah věci, tj. materiálů, které žalobkyně musela v pozici obžalované studovat za účelem svojí obhajoby (desítky smluv čítající tisíce stran textu). Rovněž byla žalobkyně dotčena na své cti a důstojnosti obecnou medializací, kdy v tomto kontextu o ní média hovořila jako o člověku, který měl, nikoliv řádně nakládat s veřejnými prostředky, proti čemuž naopak žalobkyně bojovala v rámci [Anonymizováno]. Soud má dále za zjištěné, že žalobkyně byla v důsledku trestního stíhání negativně vnímána veřejností, tedy byla dotčena na své cti a důstojnosti, i z toho, že vyšetřovací [Anonymizováno] ve své závěrečné zprávě z roku [Anonymizováno] vychází z předpokladu, že trestná činnost se jednoznačně stala a navrhuje celou kauzu řádně došetřit. Žalobkyně byla dotčena rovněž na volnočasových aktivitách, zejména pokud jde o činnost ekonomky pro dva spolky, zabývající se dobročinnou či kulturní činností, když soud uvěřil tomu, že tyto aktivity musela v důsledku vytíženosti trestním řízením zejména v období po roce [Anonymizováno] výrazně utlumit. Soud má dále za zjištěné, a to zejména z objemu smluv, kterým musela žalobkyně projít v rámci své obhajoby a dále zejména z objemu protokolů, které musela kontrolovat v rámci trestního stíhání, co do souladu písemného vyhotovení znění protokolu se zvukovými záznamy, což je dále potvrzeno i z výslechu manžela žalobkyně a jejího syna, že žalobkyně byla zasažena trestním stíháním i v tom směru, že pro ni bylo psychicky obtížné znovu toto absolvovat tím, že musela opakovaně prožívat hlavní líčení, když si rekapitulovala jejich obsah a kontrolovala písemná znění protokolu, a dále i že toto trestní stíhání takto žalobkyni časově velmi zaneprázdnilo, když lze uvěřit tomu, že jen kontrolou protokolů musela strávit v součtu několik desítek pracovních dnů. Ze stenozápisů ze zasedání [Anonymizováno] má dále soud za zjištěné, že trestní stíhání žalobkyně se negativně promítlo na její [Anonymizováno] činnosti, neboť bylo využíváno k [Anonymizováno] boji v rámci [Anonymizováno] a že se žalobkyně musela bránit tomuto nařčení, a dále, že bylo navrženo její odvolání z funkce radní. Zejména z výpovědi svědků, konkrétně z výpovědi svědka [jméno FO] a [jméno FO], má soud za zjištěné, že trestní stíhání se dotklo i [Anonymizováno] činnosti žalobkyně, a to jednak v tom směru, že na úrovni běžného [Anonymizováno] fungování trestní stíhání komplikovalo činnost žalobkyně v tom směru, že jí bylo trestní stíhání často, nikoliv věcně, připomínáno ve snaze relativizovat její vyjádření či námitky k tématům, zejména v oblasti IT. Dále má soud za zjištěné, že žalobkyně i přes trestní stíhání v roce [Anonymizováno] do [Anonymizováno] byla, nicméně že [anonymizováno] jakožto strana ve [Anonymizováno] [Anonymizováno] a vzhledem k tomu, že došlo k trestnímu stíhání většího počtu osob z [anonymizováno], pak lze zásah ve sféře žalobkyně, pokud jde o její [Anonymizováno] činnost, shledávat i v tom, že díky trestnímu stíhání celkově strana [anonymizováno] nezískala tolik [Anonymizováno], aby mohla výrazněji prosazovat v [Anonymizováno] svůj vliv a teoreticky být i ve [Anonymizováno]. Soud tak má za zjištěné, že po roce [Anonymizováno] se žalobkyně účastnila [Anonymizováno] jakožto [Anonymizováno], přičemž jedním z faktorů, který k tomuto vedl, bylo i trestní stíhání žalobkyně a jejích [Anonymizováno] kolegů, a že byla konfrontována s trestním stíháním, což tuto její opoziční činnost komplikovalo, a že nakonec v důsledku trestního stíhání již na jakoukoliv [Anonymizováno] aktivitu rezignovala a v roce [Anonymizováno] již [Anonymizováno].

52. Soud ve věci neshledal žádné další zvláštní okolnosti, které by bylo třeba zohlednit. Pokud jde o okolnosti, které jsou pro souzený případ mimořádné, tj. zejména pokud jde o manipulaci s protokoly v rámci trestního řízení, pak tuto soud zohlednil v rámci zásahu do osobnostní sféry žalobkyně, konkrétně pokud jde o zásahy do cti a důstojnosti.

53. Jak délka trestního stíhání žalobkyně, tak povaha trestné činnosti, pro kterou byla stíhána, tak zásahy do osobnostní sféry žalobkyně hovoří pro závěr o tom, že žalobkyni se má dostat finančního zadostiučinění, a že konstatování porušení práva není zadostiučiněním dostačujícím.

54. Nejvyšší soud v rozhodnutí R 67/2016 uzavřel, že „Výše zadostiučinění přiznaného podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) na náhradě nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, které skončilo zproštěním obžaloby nebo zastavením, musí odpovídat výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují; významnější odchylka je možná jen tehdy, bude-li soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna. Nelze-li nalézt takový případ, který by se v podstatných znacích shodoval s projednávanou věcí, je třeba provést srovnání s jinými případy náhrad nemajetkové újmy (např. z titulu odpovědnosti státu za nezákonné omezení osobní svobody, nepřiměřenou délku řízení, náhrady nemajetkové újmy na zdraví ve formě bolestného nebo ztížení společenského uplatnění, újmy na osobnostních právech v rámci ochrany osobnosti, újmy z titulu porušení zákazu diskriminace podle obecné úpravy i v pracovněprávních vztazích apod.). Soud přitom neopomene uvést podstatné společné a rozdílné znaky a v odůvodnění svého rozhodnutí vysvětlit, jakým způsobem se tyto společné a rozdílné znaky promítly do výše stanoveného zadostiučinění, tj. z jakého důvodu je přiznané zadostiučinění přiměřené ve srovnání s jiným zadostiučiněním přiznaným z jiného právního důvodu.“.

55. Porovnáním s obdobnými případy odškodnění nemajetkový újem, způsobených jiným poškozeným ve srovnatelných případech, pak soud dospěl k závěru, že adekvátní výši odškodnění ve vztahu k žalobkyni je částka 450 000 Kč.

56. Soud v tomto směru vyšel primárně z případu řešeného ve vztahu ke spoluobviněnému [jméno FO] v souvislosti s odškodněním jeho nemajetkové újmy ve věci řešené Obvodním soudem pro [adresa] pod. sp. zn. [sp. zn.], která byla řešena [Anonymizováno] soudem v [Anonymizováno] pod sp. zn. [sp. zn.]. Ze závěrů obou soudů se totiž podává, že tento případ je případem zcela nejblíže srovnatelným s případem žalobkyně, a to zejména proto, že se jednalo o stejné trestní stíhání, zásahy obou poškozených jsou částečně shodné, přičemž okolnosti, které u tamního poškozeného nebyly zohledněny, lze v tomto případě odůvodnit právě navýšením částky odškodnění, kterého se dostalo tomuto poškozenému. Z níže uvedených důvodů dospěl soud proto k závěru, že žalobkyni by se mělo dostat částky o polovinu vyšší, než obdržel tento poškozený. Tedy, jestliže tento obdržel 300 000 Kč, pak adekvátní výší finančního zadostiučinění ve vztahu k žalobkyni je částka právě 450 000 Kč. Porovnáním případu žalobkyně právě s pravomocně přiznaným odškodněním poškozeného, který byl nezákonně trestně stíhán v témže trestním stíhání, pak soud i nejlépe naplní nejen požadavky kladené na toto odškodnění judikaturou dovolacího soudu (viz výše), ale i požadavky § 13 občanského zákoníku týkající se předvídatelnosti výsledku soudního řízení. Soud poté provedl porovnání i s dalšími případy, které byly označeny žalobcem, zejména pak s případem řešeným Obvodním soudem pro [adresa] pod. sp. zn. [sp. zn.], řešený [Anonymizováno] soudem v [Anonymizováno] pod sp. zn. [sp. zn.], kde bylo tamnímu poškozenému přiznáno odškodnění ve výši 100 000 Kč, a dále s případem řešeným Obvodním soudem pro [adresa] pod sp. zn. [sp. zn.], který byl [Anonymizováno] soudem v [Anonymizováno] řešen pod sp. zn. [sp. zn.] a tamnímu poškozenému se dostalo částky 679 000 Kč. Fakticky se tedy i z těchto žalobcem k porovnání označených rozhodnutí podává - jakkoliv jsou přiznané částky odškodnění rozdílné -, že částka 450 000 Kč je zhruba uprostřed rozmezí těchto odškodnění, které sám žalobce označil k porovnání u poškozených, s nimiž má případ žalobkyně za plně porovnatelný.

57. Soud tak předně vyšel z věci řešené [Anonymizováno] soudem v [Anonymizováno] pod sp. zn. [sp. zn.]. Poškozeným v tamním případě byl [tituly před jménem] [jméno FO], který byl rovněž obviněn v témže trestním stíhání, tedy byl stíhán pro porušení povinnosti při správě cizího majetku a pro porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže právě v souvislosti s kauzou [právnická osoba]. Ve vztahu k tomuto poškozenému bylo trestní řízení vedeno 4 roky a 4 měsíce a u tohoto poškozeného byly shledány zásahy v osobnostní sféře, pokud jde o jeho čest a důstojnost, dobrou pověst, profesní sféru a soukromý osobní život. I trestní stíhání tohoto poškozeného bylo značně medializováno a v rámci usnesení o zahájení trestního stíhání byly dokonce převzaty doslovně pasáže ze studentské práce jeho syna. V průběhu trestního řízení došlo k odvolání státní zástupkyně [tituly před jménem] [jméno FO] pro její trestní stíhání, tedy ještě v době, kdy byl stíhán i tento poškozený. Tento poškozený byl dále vystaven důsledkům stíhání ve sféře zdravotní, konkrétně psychické tím, že trpěl značným stresem, nespavostí, stavem velké nejistoty a v rodinné sféře byl zasažen tím, že v té době pečoval o dvě nezletilé děti v útlém věku, o jejichž osud se obával. Rovněž tomuto poškozenému hrozila povinnost k náhradě škody ve výši cca 25 000 000 Kč a v souvislosti s trestním stíháním trpěla psychickými problémy i manželka tohoto poškozeného a s ohledem na medializaci tímto trpěli i oba zletilí synové žalobce. Tamní poškozený se přestal věnovat svým koníčkům, zejména vytrvalostním sportům, a rovněž tamní poškozený byl zasažen na své politické činnosti, když byl odvolán z pozice [Anonymizováno]. I tento poškozený však v roce [Anonymizováno] [Anonymizováno] za [anonymizováno] a i po roce [Anonymizováno] působil v [Anonymizováno]. Trestní stíhání tamního poškozeného bylo medializováno shodným způsobem. Případ tohoto poškozeného je porovnatelný s případem žalobkyně, pokud jde o povahu trestné činnosti a průběh trestního řízení po dobu 4 let a 4 měsíců tohoto trestního řízení, neboť se jednalo o trestní řízení stejné. Rovněž zásahy vyvolané u tamního poškozeného jsou porovnatelné, neboť i žalobkyně čelila stejné míře medializace, rovněž žalobkyně byla zasažena ve zdravotní sféře, zejména pokud jde o psychiku, pocity úzkosti a obav, tamní poškozený byl více zasažen ve sféře rodinné, avšak zatížení, pokud jde o rodinné příslušníky, lze shledat i u žalobkyně. I žalobkyně byla zasažena na své [Anonymizováno] činnosti, a to fakticky shodným způsobem jako tento poškozený. I žalobkyně omezila své volnočasové aktivity jako tento poškozený. U žalobkyně lze shledat zásadnější zásahy ve sféře osobnostní, prohloubení fyzických zdravotních problémů, částečné ovlivněním pracovního života, pokud jde o podnikatelskou činnost, a zejména u žalobkyně lze shledat zásadnější zásahy ve cti a důstojnosti dané zejména tím, že žalobkyně v [Anonymizováno] [Anonymizováno] proti [Anonymizováno] a korupci a po [Anonymizováno], ve snaze napravit fungování veřejného života, byla naopak nezákonně trestně stíhána pro podezření z nehospodárného nakládání s veřejnými prostředky. Tyto zvýšené zásahy, které soud shledal u žalobkyně, odůvodňuje přiznání vyššího zadostiučinění, než je tomu u poškozeného. K tomu pak přistupuje i fakt, že žalobkyně byla stíhána dobou delší, konkrétně sedmi let a dvou měsíců, a dále k tomuto přistupuje fakt, že tamní poškozený se neúčastnil trestního řízení v době, kdy došlo k manipulaci s protokoly; tedy nebyl vystaven obavám, i pokud jde o způsob vedení trestního stíhání, jako tomu bylo u žalobkyně. Na straně žalobkyně je pak třeba zohlednit právě i její [Anonymizováno] činnost v období před [Anonymizováno] a s tím související zvýšené zásahy do cti a důstojnosti, jakož i to, že žalobkyně byla 2× odsouzena, což u tamního poškozeného nenastalo. Pro tyto rozdíly, tak má soud za odůvodněné, že žalobkyni by se mělo dostat odškodnění vyššího, než je tomu u poškozeného v porovnávaném případě, a soud považuje za adekvátní navýšení této částky o jednu polovinu odškodnění, kterého se dostalo poškozenému [jméno FO]. Soud tímto způsobem dospěl k částce 450 000 Kč.

58. Soud dále provedl porovnání se žalobcem označeným případem, který byl v druhé instanci řešen [Anonymizováno] soudem v [Anonymizováno] pod sp. zn. [sp. zn.]. Tamní poškozený byl stíhán 3 roky a 1 měsíc pro porušení povinnosti při správě cizího majetku a hrozil mu trest odnětí svobody až na 6 měsíců nebo zákaz činnosti. U tamního poškozeného byly shledány zásahy ve sféře pracovní, rodinného života a volnočasových aktivit, byly narušeny příbuzenské i přátelské vztahy a tamní poškozený pociťoval stres, úzkost psychické nepohodlí a musel se přetvařovat před svým okolím. Dotčena byla i rodina poškozeného tím, že docházelo k hádkám s manželkou, neshodám s rodiči a k zdravotním problémům dcery. Švagrová se s poškozeným dočasně přestala stýkat z obavy o výkon své vlastní činnosti. Případ tamního poškozeného byl rovněž masivně medializován. Tamní poškozený musel odstoupit ze 4. místa [Anonymizováno] do [Anonymizováno] v roce [Anonymizováno] z důvodu sdělení obvinění. Tamnímu poškozenému hrozilo i stažení z [Anonymizováno] do [Anonymizováno], avšak na této byl nakonec ponechán. Tamní poškozený byl dotčen na své cti a důstojnosti vyšší měrou i v tom směru, že předtím vykonal záslužnou činnost pro stát, když byl ve vojenských misích v [Anonymizováno]. U tamního poškozeného došlo k ohrožení i jeho podnikatelské činnosti. V porovnání se žalobkyní zdejší soud dospívá k závěru, že u tamního poškozeného došlo k obdobným zásahům do osobnostní sféry, u žalobkyně lze shledat vyšší zásahy ve sféře fyzického zdraví, a dále vyšší zásahy vyvolané tím, že to byla žalobkyně, kdo odhalil manipulaci s protokoly v rámci trestního řízení. Rovněž byla žalobkyně zasažena větší měrou na své důstojnosti a cti s ohledem na svoji [Anonymizováno] činnost a obecně v souvislosti s tím, že do [Anonymizováno] šla právě ve snaze napravit nehospodárné nakládání s finančními prostředky ve veřejné sféře, za což byla pak naopak nezákonně stíhána. Tamnímu poškozenému bylo přiznáno odškodnění ve výši 100 000 Kč. Pokud soud dospěl k závěru, že ve vztahu k žalobkyni je adekvátním odškodnění ve výši 450 000 Kč, pak tento porovnávaný případ toto plně odůvodňuje. Zdejšímu žalobci bylo přiznáno odškodnění sice výrazně nižší, nicméně ve vztahu k žalobkyni odůvodňuje jeho navýšení na přiznanou částku právě shledání rozsáhlejší zásahů ve sféře osobnostní, jak tyto soud popisuje, a dále skutečnost, že trestní stíhání vůči žalobkyni trvalo 7 let a 2 měsíce, tedy o 4 roky a 1 měsíc déle, a dále, že žalobkyni hrozila náhrada škody ve výši cca 25 000 000 Kč a rovněž jí hrozil výrazně vyšší trest až 8 let odnětí svobody. Porovnání s tímto případem, který k porovnání označila sama žalobkyně, pak soud dospívá k závěru, že přiznané zadostiučinění není nízkým, když v porovnávaném případě se tamnímu poškozenému dostalo částky 100 000 Kč a u žalobkyně shledané rozdíly navýšení odškodnění o celkem o 350 000 Kč plně kompenzují.

59. Žalobce dále založil k porovnání případ řešeným [Anonymizováno] soudem v [Anonymizováno] pod sp. zn. [sp. zn.]. Jednalo se o trestní stíhání poškozeného, které bylo vedeno 8 let a 1 měsíc pro zneužití informací a postavení v obchodním styku a tamnímu poškozenému hrozil trest odnětí svobody až 10 let. Tamní poškozený byl zásadně zasažen ve sféře rodinného života, neboť odložil s manželkou početí druhého potomka, a došlo k narušení jeho vztahů s dalšími členy rodiny, rovněž tamnímu poškozenému bylo kladeno k vině, že díky němu přišel otec o firmu, kterou založil ještě se svým dědou, a byl dotčen i profesní život tamního poškozeného, který po určitou dobu nemohl vykonávat činnost soudního znalce. Rovněž byl shledán zásah v podobě neumožnění kariérního postupu a v ekonomických problémech v souvislosti se snížením mzdy. Poškozený byl zasažen i na dobrém jménu a cti ve svém zaměstnání i v okolí a došlo rovněž k zásadní medializaci celého případu. U tamního poškozeného rovněž byly shledány zásahy vyvolané tím, že subjektivně tento vnímal trestní stíhání jako nestandardně vedené, až excesivní. Soud u tamního poškozeného dospěl k závěru, že došlo k významným dopadům do osobnostní složky života poškozeného, primárně do sféry profesní a do cti a důstojnosti. Tamnímu poškozenému se dostalo odškodnění v celkové výši 679 000 Kč. V porovnání s případem žalobkyně lze dospět k tomu, že zásahy, co do rozsahu, do osobností sféry u tamního poškozeného byly intenzivnější než u žalobkyně. Porovnatelné jsou zásahy, pokud jde o dobré jméno a čest, zejména v tom směru, že žalobkyně byla zasažena zejména povahou trestné činnosti ve vztahu ke své disidentské činnosti. Oproti tomu tamní poškozený trpěl pro trestní stíhání nemožností nadále plnohodnotně vykonávat činnost soudního znalce. U tamního poškozeného byly shledány výrazně vyšší zásahy ve sféře rodinné, zejména pokud jde o odložení početí druhého potomka a narušení vztahů v rodině, včetně vztahů s rodiči. Žalobkyni naopak rodina podporovala. Shodně vnímali oba poškození trestní řízení jako nestandardně vedené, rovněž shodně docházelo k medializaci celého řízení. Vyšší míra zásahu v osobnostní sféře tamního poškozeného v kombinaci s tím, že tamní poškozený byl ohrožen vyšší trestní sazbou až 10 let odnětí svobody a byl vystaven delší době trvání trestního řízení cca o 1 rok pak soud má za odůvodněné, že žalobkyni se má dostat odškodnění nižšího než tamnímu poškozenému. I tento případ tak odůvodňuje přiznání soudem shledané částky 450 000 Kč jakožto adekvátní.

60. Žalobkyně dále označila k porovnání odškodnění, kterého se dostalo [tituly před jménem] [Anonymizováno] v souvislosti s nezákonným trestním stíháním, které bylo vůči němu vedeno jakožto vůči nejvyššímu představiteli Policie ČR, konkrétně [Anonymizováno] Policie ČR. Ze stanoviska Ministerstva spravedlnosti z [datum] (předmětná kauza nebyla předmětem soudního přezkumu) soud však mohl pouze zjistit, že tamní poškozený působil v pozici [Anonymizováno] Policie ČR a že jeho kauza byla rozsáhle medializována. Soud dále zjistil, že tamnímu poškozenému se dostalo na odškodnění částky 600 000 Kč. Žalobkyně v tomto směru poukazovala na to, že ona rovněž vykonávala veřejnou funkci plně srovnatelnou s funkcí [Anonymizováno] Policie ČR, a že i jí by se mělo dostat shodného odškodnění, respektive odškodnění vyššího, neboť by měl soud přepočíst tomuto poškozenému poskytnutou částku odškodnění na dobu vedení řízení a tuto pak násobit délkou řízení žalobkyně. K tomuto soud uvádí, že případ [tituly před jménem] [Anonymizováno] není s případem žalobkyně porovnatelný, zejména proto, že ze stanoviska [Anonymizováno] nelze vůbec seznat, jaké zásahy v osobnostní sféře tohoto poškozeného byly trestním stíhání vyvolány a odškodněny, přičemž se jedná o kritérium pro porovnání nejzásadnější. Pokud jde o závěry žalobkyně, že porovnání je možné učinit čistě na základě toho, že oba jsou veřejnými funkcionáři, pak soud odkazuje na závěry přijaté Nejvyšším soudem, např. v rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 3858/2013, z nichž se podává, že samotný fakt, že poškozený je osobou veřejně činnou nezakládá nárok na odškodnění za nemajetkovou újmy ani větší, ani menší, než je tomu u osoby jiné (nikoli veřejně známe) a že je vždy třeba přihlížet právě ke konkrétním zásahům do osobnostní sféry daného poškozeného. To však právě pro absenci hodnocení těchto zásahů do osobnostní sféry tamního poškozeného (Lessy) ve srovnání s žalobkyní učinit nelze. Soud tedy v tomto směru relevantní porovnání učinit nemohl.

61. Pokud jde o další porovnání, pak žalobkyně ve svém podání z [datum] nad rámec výše uvedených rozhodnutí odkázala obecně na judikaturu Ústavního soudu a ESLP. Z této se však nepodávají žádné konkrétní částky odškodnění, které by byly ve vztahu ke konkrétním poškozeným přisouzeny a i žalobkyně toto pouze obecně uvádí ve vztahu k tomu, jak má soud obecně k problematice odškodnění přistupovat, a k tomu, že dle názoru žalobkyně jsou přiznaná odškodnění příliš nízká, což má akcentovat dle citovaných nálezů i Ústavní soud.

62. Soud k tomuto doplňuje, že při stanovení výše finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu za pochybení na straně státu dle zák. č. 82/1998 Sb. je obecně třeba vycházet z povahy poskytovaného odškodnění, které nemá sankční charakter, jako je tomu například u bulvárních médií, u nichž je přiznáváno finanční zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu výrazně vyšší, a to právě i jako sankce za to, že ve snaze dosáhnout senzace či zisku zasahují tyto subjekty do osobnostní sféry poškozených osob. V případě odškodnění za vydání nezákonného rozhodnutí však jde o nápravu pochybení státu, které však nebylo vedeno snahou po zisku, senzaci či jinými obdobnými zájmy, ale tím, že příslušné orgány vykonávaly činnosti a funkce, které jsou jim svěřeny, a v rámci těchto bohužel došlo k vydání nezákonného rozhodnutí. Rovněž je na místě v této situaci připomenout, že Nejvyšším soudem přijatý závěr, že samotné usnesení o zahájení trestního stíhání je vůbec nezákonným rozhodnutím, je značně rozšiřujícím výkladem ustanovení odškodňovacího zákona, neboť toto se z tohoto zákona, co do formálních požadavků na nezákonné rozhodnutí, bezprostředně nepodává a toto bylo dovozeno až judikatorně. Je zde totiž zcela evidentní rozdíl mezi podmínkami pro vydání usnesení o zahájení trestního stíhání dle § 160 tr. řádu, kdy trestní stíhání má být zahajováno policií za situace, kdy nasvědčují prověřováním zjištěné a odůvodněné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin, a okamžikem, kdy je o vině a trestu rozhodováno trestním soudem, kdy tento naopak musí vycházet z toho, zda provedenými důkazy byly zjištěny a prokázány okolnosti svědčící bez pochyb o spáchání trestného činu. Z tohoto porovnání se tak podává, že podmínky pro rozhodnutí policie při zahájení trestního stíhání a podmínky pro rozhodnutí trestního soudu na konci trestního řízení jsou založeny na jiných předpokladech - pokud tedy za těchto okolností Nejvyšší soud dospěl k závěru, že i tak lze zprošťující rozsudek považovat za odklizující rozhodnutí ve vztahu k usnesení o zahájení trestního stíhání, pak je třeba výší finančního zadostiučinění, která je příp. přiznávána za takovýto odpovědností titul ve formě nezákonného rozhodnutí, reflektovat i to, že se jedná právě o výklad rozšiřující, v němž z rozdílné povahy zmiňovaných institutů nutně musí docházet k situacím, kdy trestní stíhání, která byla řádně zahájena, nakonec budou po provedení komplexního dokazování vést k závěru o zproštění obžaloby. Pokud by za této situace mělo být všem poškozeným poskytováno odškodnění na úrovni sankčního odškodnění, nikoliv odškodnění reparačního, pak by toto ve svém posledku limitovalo nebo až paralyzovalo činnost státních orgánů, což je nutno eliminovat.

63. Jak uvedeno výše, soud tedy za nejvíce relevantní považuje porovnání s případem poškozeného [jméno FO], který byl obviněn v téže kauze [právnická osoba], a zejména na základě tohoto případu pak soud dospěl k přiznané částce odškodnění ve výši 450 000 Kč. Tento závěr je pak podporován i zbývající judikaturou označenou žalobkyní - zde je však třeba uvést, že skutkové okolnosti již jsou odlišnější, než je tomu u pana [jméno FO], avšak i tam přiznaná odškodnění ve svém komplexním vyhodnocení hovoří o tom, že žalobkyni má být přiznáno odškodnění v této výši (jedná se o částku v cca průměru odškodnění žalobcem vymezeného porovnáním).

64. Žalobkyni se dostalo na finančním zadostiučinění za vydání nezákonného rozhodnutí před podáním žaloby již částky 344 000 Kč. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 106 000 Kč, jakožto rozdílu 450 000 Kč a 344 000 Kč, a žalobu zamítl ve zbytku žalobního požadavku, co do částky 6 510 641,80 Kč.

65. Úrok z prodlení je odůvodněn § 1968, § 1970 a § 605 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010, dle kterého má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona (§ 605 odst. 2 o. z.). Soud proto přiznal žalobci úrok z prodlení z prodlení z částek, které shledal důvodnými, ve výši dané právními předpisy (jak žalobce žádal).

66. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobkyni jakoukoliv újmu.

67. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3, § 146 odst. 2 a § 151 odst. 1 o.s.ř. V souzeném případě se žalobkyně původně domáhala částky 12 572 514,50 Kč tvořené v částce 6 616 641,80 Kč zadostiučiněním za nemajetkovou újmu (tarifní hodnota 50 000 Kč za nemajetkovou újmu; dle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3378/2013) a dále majetkové škody 916 514,50 Kč na nákladech obhajoby a 5 039 358,20 Kč na ušlém zisku (v obou případech je tarifní hodnotou výše nárokované škody). Tarifní hodnota předmětu řízení tak činila 6 005 872,70 Kč. Žalobce byl z pohledu nákladů řízení tarifně úspěšný co do částky 50.000,- Kč, neboť výsledek řízení projevující se tím, že poškozený dosáhne satisfakce uložením povinnosti škůdce nahradit mu nemateriální újmu nebo i jen konstatováním porušení práva, lze hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch, byť poškozenému nebylo přiznáno jím požadované plnění v celé jeho výši (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2707/2013). Pokud jde o škodní nároky byl žalobce zcela neúspěšný, neboť řízení bylo co do částky 5 955 872,70 Kč zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku, tedy žalobce je s odkazem na § 146 odst. 2 o.s.ř. povinen hradit náklady řízení, když zastavení řízení v této části procesně zavinil. Úspěch žalované v řízení tak činí 99,17%, což soud vyhodnotil dle § 142 odst. 3 o.s.ř. jakožto úspěch zcela dominantní, resp. neúspěch zcela nepatrný (0,83%) a přiznal proto žalované plnou náhradu nákladů řízení.

68. Pro úplnost soud uvádí, že o nákladech řízení mezi žalobcem b) a žalovaným bylo rozhodnuto již usnesením ze dne [datum] vydaným pod č.l. 78.

69. Žalované soud přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v režijních paušálech á 300 Kč dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za tyto úkony: vyjádření k žalobě [datum] a ze dne [datum]; 4x účast na jednání ([datum]; [datum] /2x/; [datum] /2x/; [datum] /2x/); 4x příprava na ÚJ - tedy celkově za 13 úkonů ve výši celkově 3 900 Kč. Lhůta k plnění ve výroku o náhradě nákladů řízení byla stanovena ve lhůtě 3 dnů dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvod pro stanovení lhůty delší, či plnění ve splátkách.

Poučení