18 C 198/2019- 216

Rubrum

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu [titul] Martinou Volfovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [titul]. [jméno] [jméno] sídlem [adresa] o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobcem tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“): 1) Žalovaná, Česká republika – [název žalované], [IČO], se sídlem [adresa žalované] (dále jen„ [název žalované]“), spravuje pozemky ve vlastnictví státu, a to pozemky: parc [číslo] v k.ú. [obec], obec Kolín; parc. [číslo] v k.ú. [obec], obec Oleška; parc. [číslo] v k.ú. Lošánky, obec Lošany; parc. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec], obec Třebovle; parc. č. 1934 v k.ú. [obec], obec Týnec nad Labem; parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Oleška; parc. [číslo] parc. [číslo] oba v k.ú. [obec], obec Zalešany; parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec], obec Vrbčany; parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Zásmuky; parc. [číslo] v k.ú. [příjmení], obec Kořenice; parc. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec], obec Kolín; parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k.ú. [obec], obec Kostelec nad Černými lesy; parc. [číslo] v k.ú. [obec], obec Vyžlovka; parc. [číslo] v k.ú. [obec], obec Býchory; parc. [číslo] v k.ú. [obec], obec Jestřábí Lhota; parc. [číslo] v k.ú. [obec], obec Krakovany; parc. [číslo] v k.ú. [obec], obec Velký Osek; parc. [číslo] v k.ú. [obec], obec Kolín; parc. [číslo] v k.ú. [obec], obec Český Brod; 2) Žalobce, [titul] [celé jméno žalobce], [datum narození], je oprávněnou osobou ve smyslu ustanovení § 4 zákona o půdě. 3) Žalobce má na základě rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu PÚ [číslo], k.ú. [část obce], ze dne [datum], Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu Praha PÚ [číslo] ze dne [datum], PÚ [číslo] ze dne [datum], PÚ [číslo] ze dne [datum], PÚ 2068 ze dne [datum], PÚ [číslo] ze dne [datum], PÚ [číslo] ze dne [datum], Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hl. m. Prahu SPU [číslo] 2018 ze dne [datum], SPU [číslo] 2019 ze dne [datum], SPU [číslo] 2018 ze dne [datum], SPU [číslo] 2019 ze dne [datum] nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky žalobci v restituci, z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě, nevydané. 4) Žalovaná k uspokojení nároku žalobce na náhradu za pozemky v restituci nevydané touto smlouvou bezúplatně převádí žalobci pozemky: parc [číslo] v k.ú. [obec], obec Kolín; parc. [číslo] v k.ú. [obec], obec Oleška; parc. [číslo] v k.ú. Lošánky, obec Lošany; parc. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec], obec Třebovle; parc. č. 1934 v k.ú. [obec], obec Týnec nad Labem; parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Oleška; parc. [číslo] parc. [číslo] oba v k.ú. [obec], obec Zalešany; parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec], obec Vrbčany; parc. [číslo] v k.ú. [příjmení], obec Kořenice; parc. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec], obci [obec] vymezených geometrickým plánem, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, [číslo] 2019 vyhotoveným společností [právnická osoba], pro rozdělení pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec], obec Kolín; parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k. ú. [obec], obec Kostelec nad Černými lesy; parc. [číslo] v k.ú. [obec], obec Jestřábí Lhota; parc. [číslo] v k.ú. [obec], obec Velký Osek; parc. [číslo] v k.ú. [obec], obci [obec] vymezený geometrickým plánem, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, [číslo] vyhotoveným společností [právnická osoba], pro rozdělení pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec], obec Český Brod, to vše zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín a žalobce tyto pozemky do svého výlučného vlastnictví přijímá.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu, v němž se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona o půdě, pokud jde o pozemky parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Zásmuky; parc. [číslo] v k.ú. [obec], obec Vyžlovka; parc. [číslo] v k.ú. [obec], obec Býchory; parc. [číslo] v k.ú. [obec], obci [obec] vymezeným geometrickým plánem, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, [číslo] 2019 vyhotoveným společností [právnická osoba], pro rozdělení pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], obec Krakovany, parc. [číslo] v k.ú. [obec], obec Kolín.

III. Státu se náklady řízení nepřiznávají.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhal nahrazení projevu vůle žalované uzavřít se žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu. Žalobce je na základě rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu č.j. PÚ 199/01 ze dne 14. 3. 2002, dále na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu Praha č.j. PÚ 1741/98 ze dne 21. 1. 2004, č.j. PÚ 105/05 ze dne 21. 4. 2005, č.j. PÚ 1283/04 ze dne 26. 7. 2005, č.j. PÚ 2068/05 ze dne 16. 8. 2005, č.j. PÚ 1134/05 ze dne 10. 8. 2007, č.j PÚ [číslo] ze dne [datum], dále na základě rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hl. m. [část Prahy] ze dne 3. 8. 2018, č.j. SPU 007393/2019 ze dne 22. 1. 2019, č.j. SPU 058468/2018 ze dne 4. 3. 2019 a č.j SPU [číslo] 2019 ze dne [datum], oprávněnou osobou podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“). Do dnešního dne nebylo ze strany státu rozhodnuto o všech pozemcích, které byly rodině žalobce odňaty v katastrálních území [část obce] a [část obce], přestože právní předchůdkyně žalobce, jeho matka [titul]. [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemř. [datum], uplatnila svůj restituční nárok v zákonné lhůtě. Zároveň v případě pozemků, o kterých již žalovaná v minulosti rozhodla, že se matce žalobce, případně žalobci, nevydávají, žalovaná nesprávně stanovila jejich charakter, v důsledku čehož je nesprávně ocenila, a proto eviduje restituční nárok žalobce v nesprávné výši. Žalobce se i přes uvedené účastní od roku 2018 veřejných nabídek náhradních pozemků vyhlašovaných žalovanou a svůj restituční nárok se marně snaží uspokojit, neboť jeho přihlášky byly zamítnuty jako neplatné pro nedostatečnou výši restitučního nároku. Další přihlášky žalobce do veřejných nabídek jsou tak z důvodu nesprávného ocenění nároku již předem určeny k nezdaru. Žalovaná přitom nejméně od roku 2008 ví o existenci územně plánovací dokumentace odůvodňující přecenění žalobcova nároku. Opakované výzvy žalobce, aby žalovaná jeho restituční nároky zaevidovala daným způsobem a ve správné výši, zůstaly bez odezvy. Žalobce uvedl, že žalovaná ke dni [datum] evidovala jeho restituční nárok ve výši [částka], avšak správná výše jeho restitučního nároku, jak je určena podle znaleckého ocenění, které si žalobce nechal na své náklady vypracovat, činí [částka]. Tento významný rozdíl je způsoben skutečností, že žalovaná neurčila hodnotu pozemků odňatých právním předchůdcům žalobce podle územně plánovací dokumentace platné ke dni přechodu vlastnického práva k pozemkům na stát, ale trvá na pro ni výhodnějším ocenění podle evidence v pozemkových knihách, kde byly i pozemky určené k zastavění, vedeny jako„ role“. Žalobce se cítí jednáním žalované diskriminován, když žalovaná nároky vybraných restituentů podle územně plánovací dokumentace oceňuje, ale v jeho případě je mu znemožněno uspokojit jeho restituční nárok v plné výši. Žalovaná tímto svévolným jednáním protiprávně přenesla břemeno správného ocenění na žalobce, který si musel všechny podklady pro správné ocenění zajistit sám. Účast žalovaného ve veřejných nabídkách, výzvy ke správnému ocenění restitučního nároku adresované žalované a odmítání tohoto ocenění ze strany žalované, představují dostatečnou aktivitu žalobce a zároveň svévoli žalované k tomu, aby bylo žalobci umožněno uspokojit jeho skutečný nárok soudní cestou. Žalobce rovněž upozornil na skutečnost, že žalovaná do dnešního dne nebyla schopná rozhodnout vůbec o samotném základu restitučního nároku (vydání či nevydání odňatých pozemků) žalobce, přičemž již takováto délka rozhodování o restitučních nárocích žalobce, zakládá liknavost žalované.

2. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla zamítnuta, neboť žalobce neprokázal důvodnost svého návrhu na přímý převod pozemků. Nebyly kumulativně naplněny podmínky spočívající v dlouhodobé, aktivní leč marné snaze oprávněné osoby získat náhradní pozemek ve veřejných nabídkách a v kvalifikovaném nezákonném postupu žalované vůči této osobě. Žalobci nebo jeho právnímu předchůdci svědčí řad nároků z let 2002 – 2007 a dále nároky z let 2018 – 2019. Nároky byly přiznány žalobci nebo jeho právnímu předchůdci celkem 11 rozhodnutími. V těchto rozhodnutích je označena celá řada pozemků, za které byla žalobci přiznána náhrada, přičemž tyto pozemky byly oceněny na základě znaleckých posudků, které byly objednány žalovanou. Žalobce ani jeho právní předchůdce však nebyl v rámci těchto nároků aktivní vůbec, když právní předchůdce měl účast ve veřejných nabídkách nulovou a žalobce se účastnil neúspěšně dvou nabídek až v roce 2018. Žalobce tak neprokázal, že by ani po marném úsilí nemohl uspokojit restituční nárok, když se o to ani dostatečně nesnažil a neprokázal ani, že se vůči němu žalovaná chovala diskriminačně. O řadě nároků bylo rozhodnuto již před řadou let a rozhodnutími vydanými v posledních letech tak byly řešeny již zbytkové výměry pozemků, které vznikly či zbyly v průběhu let různým oddělováním pozemků, pozemkovými úpravami či digitalizací. Žalobce nijak nezdůvodnil, proč se neúčastnil veřejných nabídek dříve, ani proč dříve neuplatnil nesouhlas s oceněním nároku. Z žádného ustanovení zákona neplyne, že by měla či musela oprávněná osoba čekat, až budou vydána všechna rozhodnutí o nárocích. Žalobce se mohl a může účastnit veřejných nabídek, do mezi stranami nesporné výše nároku. Ohledně ocenění pozemků žalovaná uvedla, že rozhodující pro ocenění odňatého pozemku, který nelze vrátit, je jeho stav ke dni jeho odnětí. Z řady rozhodnutí je totiž zřejmé, že pozemky byly vyvlastněny na základě zákona o pozemkové reformě a v době odnětí nebyly určeny k zastavění, ale jednalo se zcela zjevně o pozemky zemědělského charakteru. Žalovaná trvá na tom, že restituční nárok je majetkové právo, restituční nárok se nepromlčuje, ale nárok na jeho přecenění, se kterým byla oprávněná osoba seznámena před řadou let, ano. Žalovaná nejprve pozemky - parc. [číslo] k.ú. [obec], parc. [číslo] k.ú. [část obce] u [obec], parc. č. 1934, k.ú. [obec], parc. [číslo] k.ú. [obec], parc. [číslo] k.ú. [část obce], parc. [číslo] k.ú. [příjmení], parc. [číslo] k.ú. [obec], parc. [číslo] k.ú. [obec], parc. [číslo] k.ú. [obec] parc. [číslo] k.ú. Lošánky, považovala za převodu schopné, což potvrdila na jednání dne [datum], avšak když do řízení vstoupil právní zástupce žalované, podáním ze dne [datum] nepovažoval ani jeden z vybraných náhradních pozemků za převodu schopný, a to zejména protože žalobce žádný ze sousedních pozemků nevlastní, že jsou pozemky součástí funkčních celků, že by měli být obdělávány jednotným způsobem, že se jedná o zahradu rodinného domu, či že je v KN zapsáno předkupní právo.

3. Žalobce podáním ze dne [datum] se souhlasem soudu rozšířil žalobu o nové náhradní pozemky parc. [číslo] v k.ú. [obec], parc. [číslo] v k.ú. [obec] a část parc. [číslo] v k.ú. [obec]. V průběhu řízení vzal žalobce žalobu částečně zpět co do nároku na nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s ním dohodu o bezúplatném převodu pozemků parc. č. 2071, [číslo] a [číslo], vše v k.ú. [obec] a pozemků parc. [číslo] oba v k.ú. [obec]. Žalovaná vyslovila s částečným zpětvzetím žaloby souhlas. Řízení tak bylo usnesením zdejšího soudu č.j. 18 C 198/2019-97 ze dne 9. 6. 2020 v tomto rozsahu částečně zastaveno. Žalobce dále vzal žalobu částečně zpět ohledně pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Žalovaná s tímto zpětvzetím souhlasila. Řízení tak bylo v tomto rozsahu částečně zastaveno usnesením zdejšího soudu č.j. 18 C 198/2019-132 ze dne 8. 9. 2020.

4. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, že žalobce je právním nástupcem [titul]. [jméno] [celé jméno žalobce], narozené [datum] a zemřelé [datum], a rovněž oprávněnou osobou ve smyslu ust. § 4 zákona o půdě na základě rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu, č.j. PÚ 199/01, k.ú. [část obce], ze dne [datum], rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu, č.j. PÚ 1741/98, k.ú. [část obce], ze dne [datum], rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu, č.j. PÚ 105/05, k.ú. [část obce], ze dne [datum], rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu, č.j. PÚ 1283/04, k.ú. [část obce] ze dne [datum], rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu, č.j. PÚ 2068/05, k.ú. [část obce] ze dne [datum], rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu, č.j. PÚ 1134/05, k.ú. [část obce] ze dne [datum], rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu, č.j. PÚ 7/06, k.ú. [část obce] ze dne [datum], rozhodnutím Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hl. m. [část Prahy], k.ú. [část obce], ze dne [datum], rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hl. m. [část Prahy], k.ú. [část obce], ze dne [datum], rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hl. m. [část Prahy], k.ú. [část obce], ze dne [datum] a rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hl. m. [část Prahy] ze dne [datum].

5. Znaleckým posudkem [číslo] 2019 ze dne [datum] vypracovaným znalkyní [titul] [titul]. [jméno] [příjmení] [příjmení], [titul za jménem] byla zjištěna administrativní cena nemovitostí vyvlastněných a nevydaných restituentovi (žalobcovy podíly na pozemcích parc. č. PK 958, [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], 145, 343, 345, [číslo], 466, [číslo], 637, 962, 984, 483, 484, 485 + 486, 988 v katastrálním území Hlubočepy; [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] vše v katastrálním území Hostivař) podle jejich stavu ke dni přechodu na stát v celkové výši [částka]. Znalkyně ze zdrojů Institutu plánování a rozvoje hl. m. [obec] dohledala územně plánovací dokumentaci regulující území k.ú. [část obce] v době přechodu vlastnického práva na stát. Dále byly obstarány ortografické letecké snímky [obec] zachycující lokalizaci a podobu nové výstavby mezi lety 1945 a 1953, a lety 1953 a 1975, která odpovídá regulaci v územně plánovací dokumentaci. Všechny pozemky v k.ú. [část obce] pak byly odkoupeny nebo vyvlastněny za účelem výstavby továrních objektů národního podniku [příjmení] [jméno]. Ocenění bylo provedeno dle ust. § 14 vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., podle něhož činí cena za 1 m2 pozemku nebo jeho části určeného pro stavbu nebo ke zřízení zahrady nebo pozemku vedeného v evidenci nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří, zahrada, v hlavním městě [obec] částku 250 Kčs. Touto částkou byly oceněny PK parcely, které podle RP [část obce] spadaly do funkčních ploch určených pro zástavbu a rovněž PK parcely v k.ú. [část obce], jejichž stavební charakter vyplývá z právních titulů převodu či přechodu pozemků na stát. Ty PK parcely, nebo jejich části, které nebyly podle regulačního plánu určeny k zastavění vůbec, byly dle § 14 odst. 3 vyhl. č. 182/1988 Sb. oceněny jako zemědělská, orná půda. Jelikož žádný z těchto oceňovaných pozemků neměl v katastru nemovitostí přidělenou BPEJ, byla pro ocenění využita průměrná cena pozemků orné půdy pro k.ú. [část obce], která činila částku 3 Kčs/m2.

6. Při jednání znalkyně uvedla, že na závěrech znaleckého posudku trvá. Podkladem pro ocenění byla zejména historická územně plánovací dokumentace, tj. regulační plán, a dále vyvlastňovací tituly jako rozhodnutí o výkupu, rozhodnutí o vyvlastnění. Ohledně pozemků týkajících se k.ú. [část obce] vycházela z návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [obec] XVI (Zlíchov, [část obce] a Klukovic), SRK000667, který byl schvalován ve 30. letech 20. století. Pozemky byly vyvlastněny v roce 1951. Co se týká zakreslení určitých pozemků, tak se nejdříve zobrazí historický katastr (PK parcely) a poté se zobrazí dnešní katastr nemovitostí. Je třeba vytvořit podklad, do kterého se promítne starý katastr a ten se dá do regulačního plánu. Pak je třeba doověřovat soulad s příslušnými rozhodnutími o nevydání konkrétních pozemků. U pozemků v k.ú. [část obce] znalkyně neřešila zakreslování pozemků do regulačního plánu, jelikož dané pozemky byly vyvlastněny nebo vykoupeny výslovně za účelem výstavby, což bylo uvedeno přímo v samotných vyvlastňovacích titulech.

7. Z přehledu nároků oprávněné osoby bylo zjištěno, že ke dni [datum] činil restituční nárok žalobce podle žalované částku [částka].

8. Ze sdělení Institutu plánování a rozvoje hlavní města Prahy k dotazům SPÚ ze dne [datum] bylo zjištěno, že IPR [obec], resp. jeho právní předchůdce Útvar rozvoje hl. m. [obec] (ÚRM), eviduje první žádost od Pozemkového fondu ČR, týkající se poskytnutí územně plánovací dokumentace platné v období let 1935 – 1970, k datu [datum], na kterou bylo řádně odpovězeno dne [datum]. Do dne [datum] bylo evidováno 22 žádostí adresovaných ÚRM a IPR [obec] od Pozemkového fondu ČR nebo jeho nástupce SPÚ ČR, týkajících se poskytnutí územně plánovací dokumentace platné v období let 1935 1970.

9. Rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu, č.j. PÚ 199/01, k.ú. [část obce], ze dne [datum], bylo mj. rozhodnuto, že [titul]. [jméno] [celé jméno žalobce] není vlastníkem podílu id. [číslo] nemovitosti dle PK části parc. [číslo] v k.ú. [část obce]. Pozemkový úřad uvedl, že [titul]. [jméno] [celé jméno žalobce] jako oprávněná osoba uplatnila v zákonem stanovené lhůtě svůj restituční nárok a doložila je vyžádanými matričními doklady. Oprávněná byla dcerou původní spoluvlastnice paní [jméno] [příjmení] a současně dědičkou ze závěti jedné poloviny pozůstalosti další spoluvlastnice předmětných pozemků paní [jméno] [příjmení]. Pozemkový úřad uvedl, že oprávněné přísluší náhrada.

10. Rozhodnutím Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu, č.j. PÚ 1741/98, k.ú. [část obce], ze dne [datum] bylo rozhodnuto, že [titul]. [jméno] [celé jméno žalobce] jako oprávněná osoba (dcera a dědička [jméno] [příjmení]) je vlastníkem nemovitostí dle KN parc. [číslo] 2043 [číslo], 2060 a 2061 v k.ú. [část obce] (vše dříve dle PK části parc. [číslo] les). Dále bylo rozhodnuto, že oprávněná není vlastníkem nemovitosti dle PK části parc. [číslo] les, o výměře 742 m2 (dle KN části parc. č. 2043, ost. pl.), neboť tuto část předmětného pozemku nelze vydat. Za nevydanou část pozemku náleží oprávněné náhrada.

11. Rozhodnutím Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu, č.j. PÚ 105/05, k.ú. [část obce], ze dne [datum] bylo mj. rozhodnuto, že se zrušuje výrok I. rozhodnutí č.j. PÚ 199/01 ze dne 14. 3. 2002 v části týkající se parcely dle KN [číslo] o výměře 570 m2 v k.ú. [část obce] (dříve dle PK část parc. [číslo]) a [titul]. [jméno] [celé jméno žalobce] jako oprávněná osoba (dcera původního vlastníka [jméno] [příjmení] a současně dědička ze závěti dalšího spoluvlastníka [jméno] [příjmení]) není vlastníkem podílu id. [číslo] k uvedené nemovitosti. Uvedený pozemek nebyl vydán v důsledků své zastavěnosti trvalou zkolaudovanou stavbou a oprávněné osobě tak náleží příslušná náhrada.

12. Rozhodnutím Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu, č.j. PÚ 1283/04, k.ú. [část obce] ze dne [datum] bylo rozhodnuto, že [titul]. [jméno] [celé jméno žalobce] jako oprávněná osoba (dcera a dědička původního vlastníka [jméno] [příjmení]) není vlastníkem nemovitosti dle PK části parc. [číslo] v k.ú. [část obce]. Uvedený pozemek je od roku 1961 zahrádkářskou kolonii a proto jej nelze oprávněné osobě vydat, náleží však za něj náhrada.

13. Rozhodnutím Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu, č.j. PÚ 2068/05, k.ú. [část obce] ze dne [datum] bylo rozhodnuto, že [titul]. [jméno] [celé jméno žalobce] jako oprávněná osoba (dcera a dědička původního vlastníka [jméno] [příjmení]) není vlastníkem nemovitosti dle PK částí parc. [číslo] (dle KN parc. [číslo] o výměře 218 m2, parc. [číslo] o výměře 25 m2, parc. [číslo] o výměře 606 m2), vše v k.ú. [část obce]. Vzhledem k existenci zahrádkářské kolonie před rokem 1967 nelze uvedenou nemovitost oprávněné osobě vydat, náleží však za ni náhrada.

14. Rozhodnutím Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu, č.j. PÚ 1134/05, k.ú. [část obce] ze dne [datum] bylo mj. rozhodnuto, že [titul]. [jméno] [celé jméno žalobce] jako oprávněná osoba (dcera původního vlastníka [jméno] [příjmení] a současně dědička ze závěti dalšího spoluvlastníka [jméno] [příjmení]) je vlastníkem podílu id. [číslo] nemovitostí dle KN parc. [číslo] o výměře 1041 m2 a parc. [číslo] o výměře 164 m2 (oboje dříve dle PK části parc. [číslo] role). Dále bylo rozhodnuto, že oprávněná není vlastníkem nemovitosti dle PK části parc. [číslo] role, o výměře 445 m2 (dle KN parc. [číslo] ost. pl.), neboť tento pozemek je užívám jako veřejná komunikace a nelze jej vydat. Za nevydaný pozemek náleží oprávněné osobě a jejím dědicům náhrada.

15. Rozhodnutím Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu, č.j. PÚ 7/06, k.ú. [část obce] ze dne [datum] bylo rozhodnuto, že [titul]. [jméno] [celé jméno žalobce] jako oprávněná osoba (dcera a dědička původního vlastníka [jméno] [příjmení]) není vlastníkem nemovitosti dle PK částí parc. [číslo] o výměře 1377 m2 a dle PK části parc. [číslo] o výměře 590 m2, vše v k.ú. [část obce]. Pozemky nelze oprávněné osobě vydat, neboť jsou zastavěny trvalými stavbami postavenými před nabytím účinnosti zákona o půdě. Oprávněné osobě přísluší náhrada.

16. Rozhodnutím Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hl. m. [část Prahy], k.ú. [část obce], ze dne [datum] bylo rozhodnuto, že žalobce, jakožto dědic oprávněné osoby [titul]. [jméno] [celé jméno žalobce], zemř. [datum], není vlastníkem podílu id. [číslo] nemovitosti dle PK parc. [číslo] v k.ú. [část obce], role, o výměře 11 913 m2. Nástupnické pozemky dle KN nelze vydat a žalobci přísluší náhrada.

17. Rozhodnutím Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hl. m. [část Prahy], k.ú. [část obce], ze dne [datum] bylo rozhodnuto, že žalobce, jakožto dědic oprávněné osoby [titul]. [jméno] [celé jméno žalobce], zemř. [datum] není vlastníkem podílu id. [číslo] nemovitosti dle PK parc. [číslo] zahrada, 343 role, 345 role, části [číslo] les, 466 zahrada, [číslo] zahrada, části 637 cesta, části 962 role, části 984 role, části 483 role, 484 pastivna, 485 pastvina + 486 role a 988 role, vše v k.ú. [část obce]. Nástupnické pozemky dle KN nelze vydat a žalobci přísluší náhrada.

18. Rozhodnutím Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hl. m. [část Prahy], k.ú. [část obce], ze dne [datum] bylo rozhodnuto, že žalobce, jakožto dědic oprávněné osoby [titul]. [jméno] [celé jméno žalobce], zemř. [datum] není vlastníkem podílu id. [číslo] nemovitosti dle PK parc. č. části [číslo], části [číslo] a části 637, vše v k.ú. [část obce]. Nástupnické pozemky dle KN nelze vydat a žalobci přísluší náhrada.

19. Rozhodnutím Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hl. m. [část Prahy] ze dne [datum], bylo rozhodnuto, že žalobce, jakožto jediný dědic oprávněné osoby [titul]. [jméno] [celé jméno žalobce], zemř. [datum] není vlastníkem nemovitosti dle PK parc. [číslo] podílu id na movitostech dle PK parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce]. Nástupnické pozemky dle KN nelze vydat a žalobci přísluší náhrada. Vlastnící pozemků nemovitosti dle PK parc. [číslo] žili v emigraci, proto náhrada za vyvlastněné pozemky, byť byla stanovena, nebyla nikdy vyplacena. Vlastnice pozemků parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce] pak uzavřela smlouvu v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek.

20. Žalobce žádostí ze dne [datum] požádal o převod zemědělského pozemku podle ust. § 11a zákona o půdě z vlastnictví státu, s nímž je příslušný hospodařit [název žalované], a to konkrétně pozemku parc. [číslo] v obci a katastrálním území Oselce, cena v nabídce [částka]. Nárok uplatňoval na základě rozhodnutí č.j. PÚ 7/06 (prokázáno citovanou žádostí). Uvedený pozemek však žalovaná vyřadila z nabídky (prokázáno sdělením žalované ze dne [datum]). Žádostí ze dne [datum] žalobce požádal o převod zemědělského pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], cena v nabídce [částka], přičemž nárok uplatňoval na základě rozhodnutí č.j. PÚ 1283/04, č.j PÚ 2068 a č.j. PÚ 7/06 (prokázáno citovanou žádostí). Žalovaná k této žádosti nepřihlédla, neboť žalobce podal do veřejné nabídky žádost, kde uplatněné restituční nároky převyšují evidovaný zůstatek restitučních nároků (prokázáno sdělením žalované ze dne [datum]). Dále žalobce žádostí ze dne [datum] požádal o převod zemědělského pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], cena v nabídce [částka], přičemž nárok uplatňoval na základě rozhodnutí č.j. PÚ 1283/04, č.j PÚ 2068, č.j. PÚ 7/06, č.j PÚ [číslo], č.j. SPU007393/19, SPU0548468/19 a SPU [číslo] 2019 (prokázáno citovanou žádostí). Žalovaná uvedla, že tato žádost se stala neplatnou, protože zůstatek zděděných i vlastních restitučních nároků oprávněné osoby je nižší než vyhlášená cena pozemku (prokázáno sdělením žalované ze dne [datum]).

21. Sdělením ze dne [datum] byl žalobce informován, že žalovaná zamítla jeho žádost o převod pozemků parc. [číslo] vše v k.ú. [obec], neboť dle jejího zjištění žalobce jako oprávněná osoba nedisponuje restitučními nároky, které byly předmětem žádosti (prokázáno sdělením žalované ze dne [datum]).

22. Dne [datum] žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovanou k řádnému ocenění restitučního nároku a k rozhodnutí o odňatých pozemcích, přičemž žalovaná byla upozorněna, že v době přechodu odňatých pozemků na stát byla část těchto pozemků určena k zastavění dobovou územně plánovací dokumentací (prokázáno výzvou k řádnému ocenění ze dne [datum]). Žalované v odpovědi uvedla, že žalobcova žádost bude postoupena na ústředí SPÚ k posouzení, přičemž vzhledem ke složitosti a obsáhlosti si zpracování vyžádá delší časové období (prokázáno sdělením ze dne [datum]).

23. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byla žalovaná opětovně požádána o zaevidování restitučního nároku ve správné výši, a to bez zbytečného odkladu. Žalovaná byla rovněž upozorněna, že v opačném případě se žalobce bude domáhat svých práv soudní cestou (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum]).

24. Dne [datum] opověděla žalovaná (SPÚ, Krajský pozemkový úřad pro Středočeský kraj a hl. m. [část Prahy], že Oddělení restitucí dospělo k závěru, že v době převzetí pozemků státem byl regulační a zastavovací plán užívanou územně plánovací dokumentací a že části nevydaných pozemků v k.ú. [část obce] p. [číslo] ve výměře 4 823 m2, p. [číslo] ve výměře 300 m2, p. [číslo] ve výměře 1 377 m2 a p. [číslo] ve výměře 4 013 m2 byly tímto regulačním a zastavovacím plánem z r. 1938 určeny pro stavbu a zahrady, a proto v souladu s ust. § 4 vyhl. [číslo] Ú.I. uvedené pozemky v celkové výměře 10 513 m2 je možné ocenit dle § 14 odst. 1 vyhl. č. 316/1990 Sb. Pozemky nevydané v druhu zahrada, tj. p. [číslo] o výměře 1 144 m2, p. [číslo] o výměře 60 m2 a p. [číslo] o výměře 4 480 m2, tj. v celkové výměře 5 684 m2 budou oceněny shodným způsobem. U pozemků v k.ú. [část obce] dle názoru Oddělení restitucí není určení pozemků pro stavbu v době převzetí státem prokázáno územním rozhodnutím, a proto není možné je jako stavební ocenit. Závěrem žalovaná uvedla, že část nevydaných pozemků o celkové výměře 16 197 m2 lze ocenit dle § 14 vyhl. č. 316/1990 Sb. a na základě uvedeného vyjádření objednala vyhotovení znaleckého posudku.

25. Vyvlastňovacími tituly v daném případě byly Rozhodnutí o výkupu – Výměru Ústředního národního výboru hl. m. [obec] ze dne 23. 2. 1951, zn. [číslo] XVI/63-49 (pro pozemky PK 958, [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], 145, 343, 345, [číslo], 466, [číslo], 637, 962, 984, 483, 484, 485 + 486, 988, vše v k. ú. [část obce]), Rozhodnutí o vyvlastnění – Rozhodnutí odboru výstavby ONV [obec a číslo] ze dne [datum], č.j. výst.- [číslo] 1967 (pozemky PK [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] v k.ú. [část obce]), Rozhodnutí o vyvlastnění – Rozhodnutí odboru výstavby ONV [obec a číslo] ze dne [datum], č.j. výst.- [číslo] 1967 (pozemek PK [číslo] v k.ú. [část obce]) a Kupní smlouva ze dne [datum], uzavřená mezi [jméno] [příjmení] a národním podnikem [příjmení] [jméno] (pozemky PK [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], vše v k.ú. [část obce]).

26. Z přehledu požadovaných náhradních pozemků žalobce bylo zjištěno, které pozemky si zvolil žalobce jako náhradní pozemky.

27. Dálkově pořízenými výpisy z evidence v katastru nemovitostí bylo zjištěno, že požadované pozemky jsou ve vlastnictví žalované.

28. Oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů obsahuje seznam městských a místních národních výborů, které byly stavebními úřady ke dni [datum].

29. Cena nově požadovaných pozemků byla dle vyhlášky [číslo] stanovena v případě pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] na částku [částka], v případě pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] na částku [částka] a v případě pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] na částku [částka].

30. Znalec [titul]. [jméno] [příjmení] vypracoval pro žalovanou znalecký posudek [číslo] 2018, kterým stanovil mj. cenu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] o výměře 2 105 m2 na 8 841 Kčs (plus cena trvalých porostů [částka] Kčs), cenu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] o výměře 23 598 m2 na 199 373,35 Kčs, cenu pozemku parc. [číslo] v k.ú. Lošánky o výměře 4 388 m2 na 42 783 Kčs, cenu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec] o výměře 1 722 m2 na 22 420,44 Kčs (plus cena trvalých porostů [částka] Kčs), cenu pozemku parc. č. 1934 v k.ú. [obec] o výměře 8 912 Kčs na 39 707,80 Kčs, cenu pozemku parc. [číslo] v k..ú. [část obce] o výměře 2 590 m2 na 18 814, [částka], cenu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] o výměře 3552 m2 na 33 518 Kčs (plus cena trvalých porostů ve výši 1 2 [částka]), cenu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] o výměře 607 m2 na 12 140 Kčs (plus cena trvalých porostů 140 Kčs), cenu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] o výměře 1 408 m2 na 4 224 Kčs (plus cena trvalých porostů [částka] Kčs), cenu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] o výměře 300 m2 na 5 400 Kčs (plus cena trvalých porostů [částka] Kčs), cenu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] o výměře 1 216 m2 na [částka] (plus cena trvalých porostů 3 242 Kčs), cenu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [příjmení] o výměře 882 m2 na [částka] (plus cena trvalých porostů [částka] Kčs) a cenu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec] o výměře 25 130 m2 na 662 424 Kčs.

31. Znalec [titul]. [jméno] [příjmení] vypracoval pro žalovanou znalecký posudek [číslo] 2019, kterým stanovil mj. cenu pozemků v k.ú. [obec] nad Černými Lesy, a to parc. [číslo] o výměře 4 181 m2 na 22 995,50 Kčs (plus cena trvalých porostů [částka] Kčs), parc. [číslo] o výměře 2 078 m2 na [částka] (plus cena trvalých porostů [částka] Kčs) a parc. [číslo] o výměře 1 098 m2 na 6 039 Kčs (plus cena trvalých porostů [částka] Kčs). Dále znalec stanovil cenu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] o výměře 1 824 m2 na 36 480 Kčs (plus cena trvalých porostů ve výši [částka]), cenu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] o výměře 2 577 m2 na 51 540 Kčs (plus cena trvalých porostů 1 730 Kčs), cenu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] o výměře 10 911 m2 na 218 220 Kčs (plus cena trvalých porostů [částka] Kčs) a cenu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] o výměře 2 147 m2 na 42 940 Kčs (plus cena trvalých porostů [částka] Kčs).

32. Dále znalec [titul]. [jméno] [příjmení] vypracoval pro žalovanou znalecký posudek [číslo] 2018, kterým stanovil mj. cenu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] o výměře 2 900 m2 na částku 58 000 Kčs.

33. Znalec [titul]. [jméno] [příjmení] vypracoval pro žalovanou znalecký posudek [číslo] 2019, v němž určil cenu nemovitostí – pozemků oprávněné osobě nevydané na pozemcích parc. č. PK [číslo], [číslo], [číslo], 145, 466, [číslo], 984 v katastrálním území Hlubočepy; tyto pozemky byly oceněny celkem na částku [částka]. Znalec pozemky 640/ 11, [číslo] rozdělil na zastavitelné a nezastavitelné části, a ještě uplatnil srážky dle přílohy 7 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.

34. Při jednání znalec [titul]. [jméno] [příjmení] sdělil, že na závěrech svých znaleckých posudků trvá. K dotazům uvedl, že u pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] použil sazbu [částka] dle vyhlášky [číslo] sazba je stanovena dle důležitosti obce a dle toho, zda má městský úřad. Nezkoumal, jestli v obci [část obce] někdy historicky působil MěNV. Je pouze důležité, zda je tam městský úřad či nikoliv. Rovněž uvedl, že nezkoumá, zda je obec nyní obcí s rozšířenou působností či je nějak významnější. K dotazu, jak došel k tomu, že na pozemku na straně [číslo] posudku [číslo] 2019 PK [číslo] nebyly inženýrské sítě v době odnětí v 50 letech, znalec uvedl, že vyšel z historického snímku, pozemek je v polích a není pravděpodobné, že by tam sítě byly, zcela jistě chybí vodovod a kanalizace. Kolem se nenachází žádné stavby a tak není důvod, proč by se tam vodovod nacházel. V historických archivech existenci inž. sítí nezjišťoval, ani se neobracel na správce sítí. U pozemku PK 984 došel k tomu, že na něm nejsou inženýrské sítě tak, že sousední pozemky jsou pole, a proto zde napojení na vodovod a kanalizace chybí, opět vycházel z letecké fotografie. Uvedený postup je běžně zavedená praxe, má pocit, že k tomu existuje nějaký výklad ze Státního pozemkového fondu. Znalec uvedl, že praxe je taková, že udělá pozemek, pošle ho žalované, oni to zkontrolují a pokud s tím souhlasí, tak posudek schválí, pokud je to v rozporu, tak mu k tomu dají výklad, dělá to oddělení tvorby cen a verifikací. Znalec zašle žalované podepsaný a hotový posudek, oni ho potvrdí přes protokol o přijetí nebo protokolem o nepřijetí. Když přijde protokol o nepřijetí, tak je v něm výklad, proč nebyl přijat, znalec se k tomu vyjádří a doberou se výsledku. SPÚ mu nic nenutí, je to spíše otázka posouzení určitých specifických pozemků, jedná se o spolupráci. Znalec dále uvedl, že se mu ještě nestalo, že by se se žalovanou nedobrali společného výsledku, ale v takovém případě by mu posudek patrně žalovanou nebyl zaplacen. Při oceňování pozemků vychází z vyhl. č. 316/1990 Sb., z map pozemkového katastru, z leteckých historických snímků, platných územních plánů, rozhodnutí pozemkového úřadu, případně rozhodnutí soudu. Zpracování posudku probíhá tak, že všechny potřebné podklady jsou znalci z 99 % znalci poslány SPÚ. Pošlou pozemkovou mapu, rozhodnutí o nevydání pozemku i rozsudky ve stejných věcech. V případě zemědělské půdy zašlou i BPEJ. Územní plány si znalec většinou hledá sám na internetu, musí mu stačit veřejně dostupné informace, protože když má na zpracování posudku 14 dní, takto jinak nejde. Pokud by něco dohledával v archivech, bylo by to velice časově náročné.

35. Z rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi č.j. 8 C 232/2019-378, který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Praze č.j. 26 Co 199/2020-427 a z rozsudku Okresního soudu v Pardubicích č.j. 10 C 107/2019-535 vyplývá, že žalobci na základě těchto rozsudků budou převedeny náhradní pozemky, přičemž příslušné soudy uznaly ocenění restitučního nároku žalobce v plné výši.

36. Z nároků vybrané oprávněné osoby vyplývá, že žalovaná evidovala ke dni [datum] na základě v rozsudku výše uvedených rozhodnutí restituční nárok žalobce ve výši [částka] a ke dni [datum] restituční nárok ve výši [částka].

37. K pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] bylo zjištěno, že předmětný pozemek je ve vlastnictví žalované, jedná se o druh pozemku trvalý travní porost (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Pozemek je zatravněný, řádně udržovaný a obhospodařovaný, na části pozemku se nachází vzrostlé stromy (prokázáno streetview pozemku, ortofotomapou a fotodokumentací k předmětnému pozemku). V územním plánu města Kolín se pozemek nachází v ploše smíšené nezastavěného území – DRZ, tj. doprovodná a rozptýlená zeleň (prokázáno výřezem z územního plánu města Kolín). Žalovaná do svých veřejných nabídek běžně zařazuje pozemky druhu, ostatní plocha, vodní plocha, zastavěná plocha a nádvoří (prokázáno Výňatky z veřejné nabídky pozemků žalované ze dne [datum], [datum]) K pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] bylo zjištěno, že je využíván jako pole, je využíván k zemědělským účelům (prokázáno ortofotomapou), je ve vlastnictví žalované a jedná se o druh pozemku orná půda (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). K pozemku parc. [číslo] v k.ú. Lošánky bylo zjištěno, že je využíván jako pole, je využíván k zemědělským účelům (prokázáno ortofotomapou). Pozemek je ve vlastnictví žalované, jedná se o druh pozemku orná půda (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). K pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec] bylo zjištěno, že pozemek je ve vlastnictví žalované, přičemž se jedná o druh pozemku zahrada (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Pozemek je oplocen, nachází se na něm vzrostlé stromy (prokázáno streetview pozemku, leteckým snímkem pozemku). V územním plánu obce Třebovle je pozemek veden v ploše BV, tj. venkovské bydlení (prokázáno výřezem z územního plánu obce Třebovle). Občané obce Miškovice a přilehlé části obce Zalešany uvedli, že je v jejich zájmu zachovat stávající stav a ponechat pozemek v rukou státu, neboť vydáním pozemku soukromému subjektu by byl znemožněn volny přístup na pozemek a průchod dále ke splavu a na přilehlé pozemky (prokázáno prohlášení občanů obce Miškovice ze dne [datum]). Vlastnice sousedních pozemků sdělila, že pozemek je osázen ovocnými stromy. Pozemek pravidelně několikrát ročně sekají, prořezávají stromy apod., na pozemek je špatný přístup s těžkou technikou, vede přes něj veřejná cesta ke splavu. Z uvedených důvodu považuje převedení dotčeného pozemku na žalobce za nevhodné a měl by být zachován současný stav (prokázáno prohlášením vlastnice sousedních pozemků ze dne [datum]). Miškovický spolek sdělil, že souhlasí se zachováním stávajícího stavu a ponecháním pozemku v rukou státu, neboť pozemek využívá pro organizované aktivity sloužící především místním dětem (prokázáno vyjádřením Miškovického spolku ze dne [datum]). Pozemek parc. č. 1934 v k.ú. [obec] je využíván jako pole, je využíván k zemědělským účelům (prokázáno ortofotomapou). Tento pozemek je ve vlastnictví žalované a jedná se o druh pozemku orná půda (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). K pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] bylo zjištěno, že tento pozemek je ve vlastnictví žalované, přičemž se jedná o druh pozemku orná půda (prokázáno výpisem z katastru nemovitosti). Pozemek slouží fakticky jako dobývací prostor (prokázáno leteckým snímkem a ortofotomapou pozemku). Pozemek se nachází v dobývacím prostoru lomu [část obce], kde byla povolena hornická činnost v 80. letech, všechny přilehlé pozemky vlastní společnost [právnická osoba] (prokázáno emailem [právnická osoba] a.s. ze dne [datum]). [ulice] úřad [obec] nad Černými Lesy se vyjádřil, že pozemek není vyloučen z převodu a není určen k zastavění (prokázáno sdělením stavebního úřadu [obec] nad Černými Lesy ze dne [datum]). Rovněž [název žalované] uvedl, že pozemek není vyloučen z převodu (prokázáno sdělením SPÚ ze dne [datum] k žádosti ze dne [datum]). Předmětný pozemek byl určen k těžbě nerostů (prokázáno sdělením Státního pozemkového úřadu ze dne [datum] s přílohami). Žalovaná sama pozemky určené pro těžbu zařazuje do veřejných nabídek (prokázáno veřejnou nabídkou pozemků vyhlášenou dne [datum]). K pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] bylo zjištěno, že předmětný pozemek je ve vlastnictví žalované a jedná se o druh pozemku zahrada (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Na pozemku se nachází stromy a drobné stavby (prokázáno fotografií z Google Maps, ortofotomapou, streetview pozemku). Dle sdělení Městského úřadu Kouřim pozemek není vyloučen z převodu a není určen k zastavění (prokázáno vyjádřením MÚ [obec], stavebního úřadu ze dne [datum]). Vlastnice sousedního pozemku sdělila, že předmětný pozemek využívá spolu s přítelem a dětmi jako zahradu a starají se o něj, děti mají na předmětném pozemku fotbalovou branku a trampolínu (vyjádření vlastnice sousedního pozemku ze dne [datum]). Fotografie pozemku zachycují zahradu a dokládají přítomnost fotbalové branky, ohniště, dřeva a záhonků (prokázáno fotografií pozemku). K pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] bylo zjištěno, že tento pozemek je vlastnictví žalované, jedná se o druh pozemku orná půda (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Dle sdělení Městského úřadu Kouřim pozemek není vyloučen z převodu a není určen k zastavění (prokázáno vyjádřením MÚ [obec], stavebního úřadu ze dne [datum]). Pozemek je využíván jako pole, jsou na něm umístěny drobné stavby (prokázáno ortofotomapou a leteckým snímkem pozemku). K pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] bylo zjištěno, že tento pozemek je ve vlastnictví žalované, přičemž se jedná o druh pozemku ostatní plocha, způsob využití neplodná půda (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Na pozemku se nachází stromy a keře (prokázáno ortofotomapou). K pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] bylo zjištěno, že předmětný pozemek je ve vlastnictví žalované, jedná se o druh pozemku ostatní plocha, způsob využití neplodná půda (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Na pozemku se nachází vzrostlé stromy (prokázáno ortofotomapou pozemku). K pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] bylo zjištěno, že tento pozemek je ve vlastnictví žalované, jedná se o druh pozemku zahrada (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Majitelé bytových jednotek domu [adresa] na parcele [číslo] v [obec] – [část obce] uvedli, že předmětný požadovaný pozemek je funkčně spojen hospodářským určením s jejich nemovitostí. Užívání pozemku bylo formalizováno uzavřením pachtovní smlouvy [číslo] na dobu neurčitou od [datum], na základě které byl pozemek přenechán do užívání vlastníků bytového domu [číslo] za účelem„ přídomovní zahrady“. Užívání pozemku je nedílnou součástí života vlastníků bytového domu, slouží k parkování a dopravní obslužnosti, k rekreaci a volnočasovému odpočinku, pěstování ovoce a zeleniny apod. Převod pozemku na žalobce tak vlastníci považují za nevhodný a mají za to, že podmínka funkčního spojení pozemku s jejich nemovitostmi je jednoznačně naplněna (prokázáno vyjádřením vlastníků domu [adresa] v [část obce] ze dne [datum], pachtovní smlouvou [číslo]). Fotografie zachycují, že pozemek leží v blízkosti bytového domu, na pozemku parkující automobily, travní porost, několik vzrostlých stromů a nádrž na vodu. Pozemek sousedí s parcelou [číslo] na níž se nachází bytový dům (prokázáno ortofotomapou, streetview pozemku parc. č. st. 87, k.ú. [část obce] (Příloha [číslo] č.l. A 197) K pozemku parc. [číslo] v k.ú. [příjmení] bylo zjištěno, že tento pozemek je ve vlastnictví žalované, přičemž se jedná o druh pozemku orná půda (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Pozemek je z převážné části využíván k zemědělské činnosti (prokázáno ortofotomapou). K pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec] bylo zjištěno, že tento pozemek je ve vlastnictví žalované, přičemž se jedná o druh pozemku orná půda (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Městský úřad v Kolíně sdělil, že, že část pozemku je vyloučena z převodu, neboť je určena k zastavění stavbou místní komunikace, avšak geometrickým plánem byla tato část pozemku oddělena (prokázáno vyjádřením MÚ [obec], stavebního úřadu ze dne [datum] včetně přílohy). Na pozemku probíhá zemědělská činnost (prokázáno ortofotomapou). K pozemkům parc. [číslo] vše v k.ú. [obec] nad Černými Lesy bylo zjištěno, že všechny tyto pozemky jsou ve vlastnictví žalované (prokázáno výpisy z katastru nemovitostí). Na pozemcích parc. [číslo] se nachází travní porost a vzrostlé stromy (prokázáno orotofotomapou těchto pozemků). Na pozemku parc. [číslo] se nachází vzrostlé stromy (prokázáno ortofotomapou). Městský úřad Kostelec nad Černými Lesy sdělil, že pozemky nejsou z převodu vyloučeny, nejsou určeny k zastavění stavbou a nejsou určeny k realizaci zeleně či veřejně prospěšných opatření (prokázáno sdělením MÚ [obec] nad Černými Lesy, stavebního úřadu včetně přílohy ze dne [datum]). [název žalované] taktéž sdělil, že uvedené pozemky nejsou z převodu vyloučeny (prokázáno sděleními SPÚ – pobočka [obec] ze dnů [datum] a [datum]) K pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] bylo zjištěno, že požadovaný pozemek je ve vlastnictví žalované, jedná se o druh pozemku zahrada (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Na pozemku se nachází vzrostlé stromy, pozemek je v blízkosti silnice a je součástí zemědělského areálu, se kterým tvoří funkční spojení (prokázáno ortofotomapou a streetview). K pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] bylo zjištěno, že požadovaný pozemek je ve vlastnictví žalované, jedná se o druh pozemku ovocný sad (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Pozemek obklopuje pozemek parc. č. st. 196, na němž se nachází obytný dům, nachází se na něm stromy, keře, skleník apod., směrem z ulice je pozemek oplocen (prokázáno ortofotomapou a fotodokumentací pozemku). K pozemku parc. [číslo] v k.ú. Jestřábí [obec] bylo zjištěno, že požadovaný pozemek je ve vlastnictví žalované, jedná se o druh pozemku trvalý travní porost (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Městský úřad Kolín sdělil, že z hlediska územního plánu obce Jestřabí Lhota v území„ výroba nespecifikovaná“. Tato území představují monofunkční plochy průmyslové výroby nebo skladů, nepřipouštějí kombinaci s bydlením. Lze tedy umisťovat provozy zemědělské výroby, které nevyžadují zvláštní ochranná pásma. Předpokládá se umístění spíše menších provozoven a kombinace s prodejem výrobků. Na pozemku není plánována žádná veřejně prospěšná stavba, pozemek není vyloučen z převodu. Součástí pozemku jsou zemědělské stavby na pozemcích parc. č. st. 282, 285, 286 a 325 v k.ú. [obec]. Pozemek není určen k zastavění stavbou (prokázáno sděleními Městského úřadu Kolín, stavebního úřadu ze dne [datum], výřezem z územního plánu). [název žalované] sdělil, že pozemek není vyloučen z převodu, nebude využit pro společná zařízení v rámci pozemkových úprav a není potřebný pro pozemkové úpravy (prokázáno vyjádřením SPÚ ze dne [datum]). O úplatný převod pozemku parc. [číslo] požádala [právnická osoba] z.s., se sídlem [adresa], [IČO], jakožto vlastník zemědělské stavby bez č.p. na parc. [číslo] v k.ú. Jestřábí [obec] (prokázáno žádostí o úplatný převod zemědělského pozemku ze dne [datum]). Předseda spolku RPZ-48 z.s. uvedl, že jejich spolek se zabývá údržbou a záchranou historické vojenské techniky a za tímto účelem chtějí využívat také dotčený pozemek. Zmíněnou parcelu zatím užívají jako obslužný prostor pro jejich budovy a pozemky a také pro chov drobné drůbeže. V budoucnu na pozemku chtějí pořádat různé akce, např. dětské dny, srazy, výstavy historické techniky apod. Pozemek pravidelně udržují, usilují o jeho koupi nebo pronájem (prokázáno emailem předsedky spolku RPZ-48 z.s. ze dne [datum]). Na pozemku se nachází zemědělské budovy, probíhá zde chov slepic, je zde uskladněn materiál a parkují zde historická vojenská vozidla (prokázáno fotografiemi). K pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] bylo zjištěno, že požadovaný pozemek je ve vlastnictví žalované, jedná se o druh pozemku zahrada (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Na pozemku se nachází travní porost, vzrostlé stromy a drobná stavba. Pozemek je v těsné blízkosti pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] na nichž stojí obytné domy, parkuje zde automobil (prokázáno ortofotomapou, fotodokumentací). V územním plánu obce se pozemek nachází v ploše BH (prokázáno výřezem z územního plánu obce Krakovany). [ulice] bytové družstvo [obec] uvedlo, že předmětný pozemek je spojen hospodářským určením s pozemkem parc. č. st. 255 a domem [adresa] v k.ú. [obec] ve vlastnictví družstva. Pozemek je využíván obyvateli domů č.p 231 a [adresa] jako zahrada. Ke třem stranám domu [adresa] není možný jiný přístup, provádění oprav a údržby než přes pozemek parc. [číslo]. Na pozemku jsou mimo jiné umístěny 3 studny pro výše uvedené domy, 2 sklady, altán, přístřešek na popelnice, 2 přístřešky pro auta, 2 přípojky ke kanalizaci pro uvedené domy, pískoviště, sklad, aj. (prokázáno vyjádřením [ulice] bytového družstva [obec] ze dne [datum]). K pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] bylo zjištěno, že požadovaný pozemek je ve vlastnictví žalované, jedná se o druh pozemku orná půda (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Ze sdělení Městského úřadu v Kolíně ze dne [datum] včetně přílohy plyne, že pozemek je zčásti vyloučen z převodu, neboť jeho část je určena ke stavbě veřejně prospěšné komunikace, avšak tento pozemek dotčen není, jde o zemědělský pozemek, tudíž je možné jej vydat. K pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] bylo zjištěno, že požadovaný pozemek je ve vlastnictví žalované, jedná se o druh pozemku zahrada (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Příslušný stavební úřad sdělil, že nedohledal skutečnost, že by rozhodnutím o umístění stavby či územním souhlasem byl tento pozemek určen k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbou dopravní infrastruktury nebo touto stavbou již zastavěn. Pozemek je dle územního plánu v zastavitelném území (určen k zastavění obytnou stavbou – plocha SO2), není z převodu vyloučen, není určen k realizaci veřejné zeleně, veřejně prospěšných opatření nebo již k těmto účelům využitý a není dotčen předkupním právem obce (prokázáno vyjádřením Městského úřadu Kolín, stavebního úřadu ze dne [datum], výřezem z územního plánu). Na pozemku se nachází travní porost a vzrostlé stromy, je v sousedství pozemku parc. [číslo] na němž se nachází dům (prokázáno ortofotomapou). Pozemek leží v blízkosti sousední budovy, nachází se na něm sloup elektrického vedení (prokázáno fotografií pozemku). [příjmení] vedlejšího domu uvedl, že tento žalobcem požadovaný pozemek má pronajatý; vede přes něj jeho nová plynová přípojka, kterou financoval a realizoval; dále přes pozemek vede elektrická, kanalizační a vodovodní přípojka, na pozemku je vchod do sklepa a kůlna, má zájem na zachování současného stavu, převod pozemku je naprosto nevhodný (prokázáno emailem [jméno] [příjmení] vč. fotografií). Pozemek je pronajat [jméno] [příjmení] na základě nájemní smlouvy ze dne [datum], a to od [datum] na dobu neurčitou za účelem provozování přídomovní zahrady k drobné zemědělské činnosti (prokázáno nájemní smlouvou č. 9N12/15 ze dne [datum]) K pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] bylo zjištěno, že tento pozemek je ve vlastnictví žalované, přičemž se jedná o druh pozemku ovocný sad (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Příslušný stavební úřad se vyjádřil, že část pozemku je z převodu vyloučena a určena k zastavění stavbou, neboť se část pozemku nachází v zastavitelné ploše OH (obč. vybavenost – hřbitov) a je současně vedena jako VPS. Celý pozemek je dotčen předkupním právem. Část pozemku je v ZP (plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň), která je vedena jako VPS/VPO pro předkupní právo. Část pozemku je v dopravní infrastruktuře – pozemní komunikace jako VPS/VPO pro vyvlastnění části pozemku v zastavitelné ploše BI, tj. bydlení individuální (prokázáno sdělením MÚ [obec], stavebního úřadu ze dne [datum] včetně přílohy, výřezem z územního plánu).

38. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné pro věc relevantní skutečnosti.

39. Další navržené důkazy soud neprováděl, neboť skutkové okolnosti relevantní pro právní posouzení věci byly dostatečně zjištěny.

40. Po právní stránce je věc posuzována podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění účinném ke dni podání žaloby, zejména podle § 4 a § 11a uvedeného zákona, a aplikována je judikatura Ústavního soudu a Nejvyššího soudu, zejména nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 495/02, a dále judikatura citovaná níže. Podle § 4 odst. 1 zákona o půdě je oprávněnou osobou státní občan [obec] a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od [datum] do [datum] způsobem uvedeným v § 6 odst. 1. zákona o půdě. Podmínky vydání původních pozemků upravuje § 6 zákona o půdě, § 11 uvedeného zákona pak stanoví, kdy vydání takovýchto pozemků není možné. Podle §11a odst. 1 zákona o půdě, ve znění účinném ke dni podání žaloby, oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. [příjmení], na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby. Podle odstavce 2 téhož ustanovení sestavuje veřejné nabídky pozemkový úřad jak z pozemků, které se nacházejí v zastavěném území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí schválené územně plánovací dokumentace, pokud jejich převodu nebrání zákonná překážka, tak z pozemků, které se nacházejí mimo zastavěné území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí územně plánovací dokumentace. Pozemky nepřevedené na základě této nabídky budou předmětem převodu podle zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů. Podle ustanovení § 11a odst. 13 zákona ve znění účinném ke dni podání žaloby, cena pozemků uvedená ve veřejné nabídce se stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., (dále také jen„ oceňovací vyhláška“, přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Ustanovení § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, se nepoužijí. [příjmení] způsobem se ocení i pozemky převáděné mimo veřejnou nabídku podle odstavce 11. Podle ustanovení § 14 odst. 1 zákona o půdě oprávněné osobě náleží náhrada (…) za pozemek, který podle tohoto zákona se nevydává a za který nebyl poskytnut jiný pozemek. Podle § 28a zákona o půdě, pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni [datum], a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky c. 316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny. Žalobce je oprávněnou osobou (dědicem oprávněných osob) podle zákona o půdě. Rozhodnutími příslušných orgánů bylo pravomocně rozhodnuto o tom, že žalobci se nevydávají odňaté pozemky, žalobce má podle uvedených rozhodnutí nárok na vydání náhradních pozemků. Žalovaná nyní eviduje restituční nárok žalobce v celkové výši [částka] ke dni [datum], avšak ke dni podání žaloby to bylo pouze [částka], s tímto oceněním ale žalobce nesouhlasí. Žalobce vyzval žalovanou několikrát k přecenění restitučního nároku, to však žalovaná sice učinila, avšak trvá na správnosti svého ocenění ve výši [částka] ke dni [datum], když žalobce má dle posudku znalkyně [titul] [titul]. [příjmení] [příjmení], [titul za jménem], nárok ve výši [částka].

41. K naplnění předpokladů pro právo domáhat se žalobou na nahrazení projevu vůle bezúplatného převodu náhradních pozemků Předpoklady pro úspěšnost žaloby musí být naplněny až ve fázi po rozhodnutí o nevydání odňatých pozemků, tj. ve fázi, kdy byla žalovaná (její právní předchůdkyně) v pozici povinné osoby k vydání náhradního pozemku dle §11a zákona o půdě ve vztahu ke konkrétní oprávněné osobě. Zároveň musí být vždy níže uvedené předpoklady pro právo domáhat se náhradních pozemků žalobou shledány přímo v konkrétním případě dané oprávněné osoby (rozhodnutí NS 28 Cdo 4190/2015, 28 Cdo 2673/2012). Pouze v těch individuálních případech, kde žalovaná nebo její právní předchůdkyně ve fázi vydávání náhradního pozemku jednala liknavě, účelově a proti smyslu právního předpisu přímo ve vztahu k oprávněné osobě, se lze cestou autoritativního rozhodnutí soudem domoci nahrazení souhlasu žalované s dohodou o vydání konkrétních náhradních pozemků. Předpoklady pro právo domáhat se žalobou vydání náhradních pozemků jsou zbytečné průtahy přičítané povinné osobě, její liknavý či svévolný postup vůči konkrétnímu oprávněnému. Zásadně kumulativně s uvedenými předpoklady na straně povinné osoby musí být splněna podmínka aktivního jednání oprávněné osoby k získání náhradních pozemků postupem dle § 11a zákona o půdě. Výjimečně není aktivní jednání žalované, projevující se účastí ve veřejných nabídkách vyžadováno. Projevem svévolného jednání žalované je totiž podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2015, sp. zn. 28 Cdo 5389/2014, skutečnost, že žalovaná odmítá přecenit výši zjištěného restitučního nároku oprávněné osoby. V takové situaci pokládá Nejvyšší soud účast oprávněné osoby ve veřejných nabídkách a její vyžadování pro možnost podání žaloby za neúčelné. Shodně judikoval Nejvyšší soud např. i v usnesení ze dne 24. 1.2018, sp. zn. 28 Cdo 5487/2017 a usnesení ze dne 10. 12. 2015, sp. zn. 28 Cdo 2597/2015. V posuzovaném případě bylo zjištěno, že žalobce se v průběhu roku 2018, 2019 domáhal různými prostředky, aby žalovaná jeho restituční nárok přecenila, dokonce se i hlásil do veřejné nabídky, ačkoliv žalovaná k přecenění nepřistoupila.

42. K ocenění odňatých pozemků Soud vyšel ze sdělení Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, že žádná jiná územně plánovací dokumentace neexistuje než zmíněná ve znaleckém posudku znalkyně [titul] [titul]. [příjmení] [příjmení], [titul za jménem], a dále ze znaleckého posudku znalkyně [titul] [titul]. [příjmení] [příjmení], [titul za jménem], která odňaté pozemky posoudila a ocenila jako zastavitelné. Z judikatury Nejvyššího soudu (rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 2956/2014, sp. zn. 28 Cdo 444/2014) je zřejmé že sleduje primární cíl zákona o půdě, jimž je odčinění historických křivd. Z těchto pozic přistupuje i k zjištění charakteru pozemku pro účely ocenění restitučních nároků a stanovení kritérií, podle kterých tak činí. Nejvyšší soud v rozhodnutí ve věci 28 Cdo 1013/2016 uvádí, že je sice správné primárně řešit charakter pozemku podle toho, jaký byl v době jeho převodu na stát, ale pokud byl zemědělský, je třeba se ještě zajímat, zda nebyly pozemky určeny k zastavění (bez ohledu na jejich evidenční charakter v pozemkových knihách, pozn. soudu). V souladu s přístupy stanovenými Ústavním soudem vykládá zákon tak, aby byl ve prospěch oprávněných osob. Tedy pokud byl evidenční charakter pozemku stavební v době odejmutí, není co dále zkoumat, pokud však byl zemědělský, je třeba se zajímat o skutečný účel vyvlastnění, šlo-li o účel stavební, pak je třeba pozemek ocenit jako stavební. Uvedený přístup tak zároveň eliminuje případnou účelovost v evidenčním charakteru pozemků před jejich odnětím, kterou nelze v tehdejší době nesvobody vyloučit. Soud považuje ocenění pozemku odejmutých rodině žalobců jako stavebních za správné, neboť znalkyně při určení jejich charakteru respektovala zmíněnou judikaturu, když pro určení charakteru pozemků bylo rozhodujícím kritériem jejich začlenění do funkční plochy v územně plánovací dokumentaci. Rovněž tvrzení žalované, že jednotlivé regulační plány, ze kterých znalkyně vycházela při oceňování pozemků, nebyly v době přechodu pozemků na stát platné, že pozbyly platnost s účinností zákona č. 84/1958 Sb., o územním plánování, je liché V době přechodu pozemků na stát jiná územně plánovací dokumentace pro dané území neexistovala, jak vyplynulo ze sdělení IPR hl. m. [obec], ani žalovaná netvrdila, že by existovala jiná územně plánovací dokumentace – výstavba v daném území však nadále probíhala, a to právě na základě dosud existujících regulačních plánů. Fakticky tedy i pozemky odňaté předkům žalobci byly v době přechodu na stát podle této dobové územně plánovací dokumentace z třicátých let zastavitelné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2017, sp. zn. 28 Cdo 1964/2017, a ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. 28 Cdo 3078/2017, která rovněž pracují s oceněním dle územně plánovací dokumentace z třicátých let). Není ani podstatné, zda výstavba na odňatých pozemcích proběhla bezprostředně po jejich přechodu na stát. Podle judikatury Nejvyššího soudu je dostačující, že pozemky, přestože byly v době převodu vedeny v evidenci nemovitostí jako zemědělské, byly fakticky již určeny k výstavbě, výstavba na nich byla posléze realizována, a tudíž měly být oceněny jako pozemky stavební (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 28 Cdo 2956/2014). Samotná existence územního plánu a následné zastavění pozemků jsou tedy podle judikatury dostačující pro to, aby byly pozemky oceněny jako stavební. Na tom nemůže nic změnit ani tvrzení žalované, že část pozemků byla fakticky zastavěna až v době, kdy již platila nová územně plánovací dokumentace. Ohledně pozemků v [část obce] vyšel soud ze skutečnosti, že k rozhodnému dni převodu na stát bylo ohledně něj již vydáno územní rozhodnutí – stavební povolení, kterým bylo povoleno umístění a výstavba objektů - altánů, altánků, chat, objektu budoucí klubovny, nádrže na užitkovou vodu, záchodů. Podle tohoto rozhodnutí byl tedy pozemek jednoznačně v době převodu na stát určen k zastavění. Pozemky v [část obce] pak byly vyvlastněny nebo odkoupeny výslovně za účelem výstavby národního podniku [příjmení], tudíž se jednalo o pozemky stavební. Žalovaná namítla, že se pokud byly pozemky odkoupeny, byla sjednána cena dle platných právních předpisů, pak se nejedná o odnětí bez právního důvodu. S tímto však soud nesouhlasí, když je zjevné, že smlouvy byly uzavřeny za nápadně nevýhodných podmínek a v tísni, či náhrada nebyla vůbec vyplacena, jak plyne z rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hl. m. [část Prahy] ze dne [datum].

43. K uplatnění srážek při oceňování odňatých pozemků Znalecký posudek [titul] [titul]. [příjmení] [příjmení], [titul za jménem], považuje soud za správný, přesvědčivý, úplný ve vztahu k zadání, s logickým odůvodněním. Znalkyně při jednání perfektně vysvětlila, jak ocenění došla, podkladem pro ocenění byla zejména historická územně plánovací dokumentace, tj. regulační plán, a dále vyvlastňovací tituly jako rozhodnutí o výkupu, rozhodnutí o vyvlastnění. Ohledně pozemků týkajících se k.ú. [část obce] vycházela z návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [obec] XVI (Zlíchov, [část obce] a Klukovic), SRK000667, který byl schvalován ve 30. letech 20. století. Pozemky byly vyvlastněny v roce 1951. Při jednání dovysvětlila, jak pracuje se zakreslením určitých pozemků, kdy se nejdříve zobrazí historický katastr (PK parcely) a poté se zobrazí dnešní katastr nemovitostí. Poté je třeba vytvořit podklad, do kterého se promítne starý katastr a ten se dá do regulačního plánu, poté se ověří soulad s příslušnými rozhodnutími o nevydání konkrétních pozemků. Znalkyně při ocenění odňatých pozemků v k.ú. [část obce] neuplatnila srážky podle přílohy [číslo] oceňovací vyhlášky. Při ocenění odňatých pozemků v k.ú. [část obce] jejich stavební charakter vyplynul z právních titulů převodu či přechodu na stát. Soud je tedy přesvědčen o správnosti znaleckého posudku. Naopak znalecký posudek na odňaté pozemky v k.ú. [část obce], který vypracoval [titul]. [jméno] [příjmení], kde jsou srážky podle přílohy [číslo] oceňovací vyhlášky uplatněny u některých odňatých pozemků, před soudem neobstál. Zejména poté, co znalec při svém výslechu popsal, že všechny podklady dostává od žalované, některé si sám najde na internetu, na zpracování posudku má tak 14 dní, a proto na dohledávání v archivu není čas. Dále se vlastně jedná o spolupráci s žalovanou, neboť zašle žalované podepsaný a hotový posudek, která ho potvrdí přes protokol o přijetí nebo protokolem o nepřijetí. Když přijde protokol o nepřijetí, tak je v něm výklad, proč nebyl přijat, znalec se k tomu vyjádří a doberou se výsledku. Znalec dále uvedl, že se mu ještě nestalo, že by se se žalovanou nedobrali společného výsledku. Takový posudek soud považuje za nevěrohodný. Žalovaná navrhla zpracování revizního posudku k posudku znalkyně [titul] [titul]. [příjmení] [příjmení], [titul za jménem], a to zejména, protože s ním nesouhlasila a pak protože sama znalecký posudek na pozemky v k.ú. [část obce] nepředložila. Soud však k tomuto postupu neshledal důvod, když jak výše uvedl, má posudek znalkyně [titul] [titul]. [příjmení] [příjmení], [titul za jménem], za zcela správný. Bylo tedy prokázáno, že se žalobce neúspěšně od roku 2018 domáhá přecenění restitučního nároku a tento jeho požadavek je důvodný, neboť ocenění provedené žalovanou nebylo provedeno správně. Již sama skutečnost, že žalovaná odmítá od roku 2018 přecenit špatně oceněný restituční nárok a tím účast oprávněných osob ve veřejných nabídkách postrádá smyslu, je dostatečným odůvodněním pro podání žaloby. Jednání žalované vůči žalobci v rámci vydávání náhradních pozemků, již s ohledem na nekonání v otázce přecenění restitučního nároku, soud hodnotí jako liknavé a svévolné. Žalobce neměl jiný prostředek obrany proti libovůli státu, než domáhat se na podkladě nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 495/02 vydání náhradních pozemků žalobu před soudem. Z tohoto pohledu je v tomto konkrétním případě irelevantní kolikrát se žalobce účastnil veřejných nabídek.

44. K námitce promlčení nároku žalobců na přecenění jejich restitučního nároku, vznesené žalovanou Požadavek na zjištění hodnoty restitučního nároku, který nebyl oprávněné osobě pro překážky stanovené zákonem o půdě vydán, nepředstavuje samostatné majetkové právo, které by podléhalo promlčení (§ 611 o. z., srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2018, sp. zn. 28 Cdo 4173/2017). Navíc konstantní judikatura zdůrazňuje, že při posuzování nároků vyplývajících ze zákona o půdě je třeba mít na zřeteli i nejasnosti, které provázely jejich uplatňování. To platí i pro nárok na převod pozemků podle § 11a zákona o půdě, kdy jsou oprávněné osoby zásadně odkázány na veřejné nabídky pozemků realizované pozemkovým úřadem. Zejména je dále nutné zdůraznit, že ocenit řádně výši restitučního nároku tak, aby odpovídala všem zákonným a tedy i judikaturním požadavkům, je především povinností povinné osoby, tedy žalované, což vyplývá z logiky restituční legislativy, s přihlédnutím k jejímu účelu. Je tedy věcí žalované, nikoliv žalobce, aby restituční nárok žalobců včas a řádně ocenila. Z tohoto důvodu nemůže být postup žalobce v rozporu s dobrými mravy, jak uvádí žalovaná.

45. K vhodnosti požadovaných náhradních pozemků a k překážkám jejich vydání Vydání náhradního pozemku, který spravuje žalovaná a je ve vlastnictví státu, upravuje § 11a zákona o půdě a překážky jeho vydání jsou totožné jako překážky pro vydání odejmutého pozemku uvedené v §11 odst. 1. zákona o půdě. Vhodnost pozemku je třeba hodnotit individuálně v každém konkrétním případě i s ohledem na faktický stav. Definice vhodnosti pozemku k vydání není obsahem žádného právního předpisu, hlediska, z kterých je nutno pozemek jako vhodný k vydání posuzovat, naznačila postupně judikatura vyšších soudů. Podle judikatury vyšších soudů by náhradní pozemky měly být ekvivalentní k odejmutým. Podle zákona o půdě § 11 a odst. 2 sestavuje pozemkový úřad veřejné nabídky jak z pozemků, které se nacházejí v zastavěném území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí schválené územně plánovací dokumentace, tak z pozemků, které se nacházejí mimo zastavěné území obce nebo zastavitelné plochy. Aplikujíc uvedené shledává soud za možné vydat žalobci ne jen zemědělskou půdu (orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty), ale i nezemědělskou půdu (lesní půda, vodní plochy, zastavěné plocha a nádvoří, ostatní plochy), čemuž oponovala žalovaná s odkazem na účel zákona o půdě. Není správný výklad zákona žalovanou, že při vydání pozemku má být sledován účel jejich budoucího zemědělského využití, tento cíl je totiž podřazen požadavku zmírnění majetkových křivd, který zákon sleduje primárně.

46. K jednotlivým požadovaným náhradním pozemkům K pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] V katastru nemovitostí není žádný záznam o skutečnostech, které by bránily převodu, pozemek není zatížen právy třetích osob, které by znemožňovaly převod, pozemek je možné zemědělsky obhospodařovat, proto je pozemek k převodu vhodný. K pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] V katastru nemovitostí není žádný záznam o skutečnostech, které by bránily převodu, pozemek není zatížen právy třetích osob, které by znemožňovaly převod, pozemek je možné zemědělsky obhospodařovat, proto je pozemek k převodu vhodný. K pozemku parc. [číslo] k.ú. Lošánky V katastru nemovitostí není žádný záznam o skutečnostech, které by bránily převodu, pozemek není zatížen právy třetích osob, které by znemožňovaly převod, pozemek je možné zemědělsky obhospodařovat, proto je pozemek k převodu vhodný. K pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce] u [obec] Pozemek nepředstavuje pozemek nezbytně nutný pro provoz přilehlých staveb. Nelze rovněž přehlédnout, že předmětný pozemek nevykazuje takovou potřebnost, že by jeho vydáním žalobci došlo k jakémukoliv zhoršení či dokonce znemožnění užívání ostatních pozemků a rodinného domu ve vlastnictví třetích osob. V katastru nemovitostí není žádný záznam o skutečnostech, které by bránily převodu, pozemek není zatížen právy třetích osob, které by znemožňovaly převod, pozemek je možné zemědělsky obhospodařovat, proto je pozemek k převodu vhodný. K pozemku parc. č. 1934, k.ú. [obec] V katastru nemovitostí není žádný záznam o skutečnostech, které by bránily převodu, pozemek není zatížen právy třetích osob, které by znemožňovaly převod, pozemek je možné zemědělsky obhospodařovat, proto je pozemek k převodu vhodný. K pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce] Co se týká pozemků, které jsou součástí dobývacího prostoru dle zákona č. 44/1998 Sb., horní zákon žádné omezení převoditelnosti neupravuje, zákon o půdě v § 10 vydání takových pozemků nevylučuje a zároveň v 11a odst. 6 předvídá, že pozemky s dobývacím prostorem budou zařazovány do veřejných nabídek. Pozemek je veden jako orná půda, žalovaná neprokázala, že existují důvody nevhodnosti převodu pozemku. Faktické využití pro těžbu a zahrnutí do dobývacího prostoru nebrání převodu pozemku. V katastru nemovitostí není žádný záznam o skutečnostech, které by bránily převodu, pozemek není zatížen právy třetích osob, které by znemožňovaly převod, pozemek je možné zemědělsky obhospodařovat, proto je pozemek k převodu vhodný. K pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] Pozemek lze vydat nebránili stavba zemědělskému využití nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou nebo jednoduchou nebo drobnou. Tedy pouze takovou stavbu, kterou nelze bez nežádoucích obtíží spočívající zejména v neúměrných nákladech, technické náročnosti přemístit z pozemku, na němž stojí, na jiné místo. V daném případě je zde fotbalová branka a trampolína, které mohou být snadno přemístěny, proto je pozemek k převodu vhodný. K pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] V katastru nemovitostí není žádný záznam o skutečnostech, které by bránily převodu, pozemek není zatížen právy třetích osob, které by znemožňovaly převod, pozemek je možné zemědělsky obhospodařovat, proto je pozemek k převodu vhodný. K pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] V katastru nemovitostí není žádný záznam o skutečnostech, které by bránily převodu, pozemek není zatížen právy třetích osob, které by znemožňovaly převod, pozemek je možné zemědělsky obhospodařovat, proto je pozemek k převodu vhodný. K pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] V katastru nemovitostí není žádný záznam o skutečnostech, které by bránily převodu, pozemek není zatížen právy třetích osob, které by znemožňovaly převod, pozemek je možné zemědělsky obhospodařovat, proto je pozemek k převodu vhodný. To, že jsou pozemky evidovány jako ostatní plocha, neplodná půda samo o sobě neznamená, že se jedná o zemědělský půdní fond, který tvoří nejen pozemky zemědělsky obhospodařované, ale i půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávaná není, a protože se jedná o pozemky, na nichž jsou vzrostlé listnaté a jehličnaté stromy, pak není zemědělské obhospodařování těchto pozemků vyloučeno. K pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce] Předmětný pozemek obklopuje bytový dům, jenž je ve vlastnictví jiné osoby, je oplocen a užíván jako zahrada vlastníky bytového domu na základě nájemní smlouvy, jiné než dosavadní využití pozemku není reálné., proto tento pozemek není k převodu vhodný. K pozemku parc. [číslo] k.ú. [příjmení] V katastru nemovitostí není žádný záznam o skutečnostech, které by bránily převodu, pozemek není zatížen právy třetích osob, které by znemožňovaly převod, pozemek je možné zemědělsky obhospodařovat, proto je pozemek k převodu vhodný. K pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce] u [obec] Vzhledem k tomu, že žalobce předložil geometrický plán, který oddělil stavbu místní komunikace, pak zde není žádná překážka, která by bránila vydání. V katastru nemovitostí není žádný záznam o skutečnostech, které by bránily převodu, pozemek není zatížen právy třetích osob, které by znemožňovaly převod, pozemek je možné zemědělsky obhospodařovat, proto je pozemek k převodu vhodný. K pozemku parc. [číslo] vše v k.ú. [obec] V katastru nemovitostí není žádný záznam o skutečnostech, které by bránily převodu, pozemek není zatížen právy třetích osob, které by znemožňovaly převod, pozemek je možné zemědělsky obhospodařovat, proto je pozemek k převodu vhodný. K pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] Pozemek je součástí zemědělského areálu, se kterým tvoří funkční spojení, je zde prostorová návaznost uceleného souboru nemovitostí, proto tento pozemek není k převodu vhodný. K pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] Předmětný pozemek obklopuje bytový dům, jenž je ve vlastnictví jiné osoby, je oplocen a užíván jako zahrada členy bytového družstva, jiné než dosavadní využití pozemku není reálné, proto tento pozemek není k převodu vhodný. K pozemku parc. [číslo] k.ú. Jestřábí [obec] Pozemek je sice součást areálu, ale sama existence areálu nevylučuje vydání některých (zpravidla okrajových) pozemků. Nelze rovněž přehlédnout, že předmětné pozemky nevykazují takovou potřebnost, že by jejich vydáním žalobci došlo k jakémukoliv zhoršení či dokonce znemožnění užívání ostatních pozemků, a ani nedojde k porušení některé z funkcí, které areál plní.V katastru nemovitostí není žádný záznam o skutečnostech, které by bránily převodu, pozemek není zatížen právy třetích osob, které by znemožňovaly převod, pozemek je možné zemědělsky obhospodařovat, proto je pozemek k převodu vhodný. K pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] Předmětný pozemek obklopuje bytový dům, jenž je ve vlastnictví jiné osoby, je oplocen a užíván jako zahrada členy bytového družstva, jiné než dosavadní využití pozemku není reálné, proto není k převodu vhodný. K pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] V katastru nemovitostí není žádný záznam o skutečnostech, které by bránily převodu, pozemek není zatížen právy třetích osob, které by znemožňovaly převod, pozemek je možné zemědělsky obhospodařovat, proto je pozemek k převodu vhodný. K pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] Předmětný pozemek obklopuje bytový dům, jenž je ve vlastnictví jiné osoby, je oplocen a užíván jako zahrada na základě nájemní smlouvy, jiné než dosavadní využití pozemku není reálné, proto tento pozemek není k převodu vhodný. K pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] Vzhledem k tomu, že žalobce předložil geometrický plán, který oddělil část pozemku, která nezasahuje do plochy rozšíření hřbitova, pak zde není žádná překážka, která by bránila vydání. V katastru nemovitostí není žádný záznam o skutečnostech, které by bránily převodu, pozemek není zatížen právy třetích osob, které by znemožňovaly převod, pozemek je možné zemědělsky obhospodařovat, proto je pozemek k převodu vhodný.

47. Cena náhradních pozemků Žalobce výslovně souhlasil s oceněním všech vybraných náhradních pozemků podle znaleckých posudků, které předložila žalovaná, kromě pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce], kde má za to, že měl být oceněn částkou 20 kč/ m2, nikoliv částkou 70 kč/m2, avšak vzhledem k tomu, že tento pozemek nebyl převodu vhodný, soud tento rozpor neřešil. Cena pozemků, které jsou tímto rozsudkem žalobci převedeny, podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a podle stavu, v němž se vydávají, je k okamžiku rozhodnutí v této věci celkem [částka]. Hodnota restitučního nároku žalobce podle posudku [titul] [titul]. [příjmení] [příjmení] je celkem [částka].

48. K oddělení pozemků geometrickým plánem Co se týká rozdělení pozemků geometrickým plánem pro účely jeho převodu jako náhradního pozemku oprávněné osobě, pak rozhodnutí soudu, jímž se ukládá žalované uzavřít s oprávněnou osobou smlouvu o bezúplatném převodu náhradního pozemku dle zákona o půdě, je rozhodnutím podle zvláštního předpisu podle zákona č. 229/1991 Sb., přičemž dle ustálené soudní praxe jde o rozhodnutí státního orgánu o nabytí vlastnictví, podle něhož se oprávněná osoba stává vlastníkem pozemku dnem právní moci rozhodnutí soudu (viz usnesení NS ČR ze dne 28. 4. 2016 sp. Zn. 21 Cdo 2669/2015). Soud si je vědom nálezu Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 3804/19, který lze charakterizovat jako excesivní (vybočující z nastolené judikaturní linie), a proto se přiklonil k odlišnému stanovisku soudce [jméno] [příjmení], který uvedl zejména tyto důvody: Obecně platí, že smlouva je uzavřena nabytím právní moci rozsudku o nahrazení – postupem podle § 161 odst. 3 občanského soudního řádu – projevu vůle jedné ze smluvních stran, která k převodu vlastnického práva k nemovitosti je zavázána ze zákona. Přitom je třeba od sebe odlišit, že smlouva má pouze účinky obligační, zatímco věcněprávní účinky mohou nastat teprve vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí, neboť soud svým rozhodnutím nahradil projev vůle žalovaného vedoucí k uzavření smlouvy, která je pouze titulem nabytí vlastnického práva. K provedení vkladu musí být splněny podmínky stanovené zákonem, zahrnující obvykle i rozhodnutí správního orgánu. Podle § 82 odst. 3 stavebního zákona se však rozhodnutí správního orgánu nevyžaduje, vyplývá-li to, mj., ze„ zvláštního právního předpisu“. Rozhodnutí soudu, jímž se státu jako vlastníku ukládá uzavřít s oprávněnou osobou smlouvu o bezúplatném převodu náhradního pozemku podle zákona o půdě, je právě takovým rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu; ne [titul] tím k faktické záměně s řízením o určení vlastnického práva. Argumentace a contrario, totiž že zákon o půdě není výslovně uveden v poznámce pod čarou [číslo] k tomuto ustanovení, která na takový případ odkazuje, nedbá smyslu řízení o restitučních náhradách, jenž vede – je-li možné více výkladových variant – k volbě té z nich, která je příznivější naplnění účelu restitučního zákonodárství, a nikoliv té, jež by směřovala k jeho zmaření. Taková argumentace postrádá ústavněprávní rozměr, který by měl ospravedlňovat výrok vyhovujícího nálezu. Podle § 15 odst. 1 písm. d) katastrálního zákona jsou přílohou návrhu na zahájení vkladového řízení i„ listiny, pokud jejich potřeba vyplývá z jiného právního předpisu, například souhlas příslušného orgánu veřejné moci s dělením nebo scelováním pozemků“. Přílohou podle citovaného ustanovení, bez níž nelze návrhu na vklad vyhovět, je sice běžně souhlas stavebního úřadu (srov. [příjmení], P. [příjmení] k § 82 zákona č. 183/2006 Sb., Wolters Kluwer), v posuzované věci, podobně jako v jiných katastrálních řízeních s restitučním pozadím, jí bude soudní rozhodnutí a na něm založená smlouva mezi žalobcem a stěžovatelkou o bezúplatném převodu náhradního pozemku.

49. Závěrem Soud dospěl k závěru, že žalovaná postupovala svévolně a liknavě, když neocenila restituční nárok žalobce v souladu se zákonem a judikaturou, čímž žalobci fakticky znemožnila uspokojit jeho restituční nárok ve veřejných nabídkách. Pozemky, které byly žalobci odňaty, a které byly znaleckým posudkem znalkyně [titul] [titul]. [příjmení] [příjmení], [titul za jménem], oceněny jako stavební, byly takto posouzeny správně a v souladu s judikaturou. Vzhledem k tomu, že pozemky citované ve výroku I. soud považuje za převoduschopné, bylo v této části žalobě vyhověno. Žaloba byla částečně zamítnuta ohledně pozemků citovaných ve výroku II., neboť tyto pozemky převoduschopné nejsou.

50. Náhrada nákladů řízení O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 a § 149 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“. Soud posoudil výsledek řízení jako plný úspěch žalobce ve věci, a to v souladu s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 20. 2. 2020, č. j. 27 Co 294/2019-628, kde je uvedeno, že doposud neuspokojení restituenti jsou v situaci, kdy je výběr náhradních pozemků obtížný, je omezen počtem i existencí řady zákonných překážek nebo důvodů nevhodnosti, které žalobci nemohou v době zahájení řízení znát. Za daných okolností se soudu nejeví jako spravedlivé, aby žalobci byli z hlediska náhrady nákladů řízení posuzováni jako částečně neúspěšní ve věci (resp. aby na ně bylo nahlíženo tak, že zavinili zastavení řízení ve smyslu § 146 odst. 2 o. s. ř.). Zejména je tomu tak v části, ve které bylo řízení již dříve zastaveno z důvodu částečného zpětvzetí žaloby žalobci, neboť k částečnému zpětvzetí došlo proto, že žalovaná již převedla právo k některým požadovaným pozemkům jiné osobě v rámci konkurenčního řízení - což žalobci nemohli v době zahájení řízení vědět. Ale ani v části, ve které byla žaloba zamítnuta, není spravedlivé posuzovat žalobce jako neúspěšné, když až na posledním jednání ve věci bylo provedenými důkazy najisto prokázáno, že existují zákonné překážky vydání některých pozemků žalobcům – což žalobcům v době zahájení řízení a ani v průběhu řízení nemohlo být známo. Soud vyšel z tarifní hodnoty věci [částka], což je hodnota požadovaných náhradních pozemků podle oceňovací vyhlášky, ohledně nichž soud žalobě vyhověl. V tomto ohledu soud postupoval podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2018, sp. zn. 28 Cdo 6064/2017. Vzhledem k výše uvedenému náleží žalobci plná náhrada nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce má právo na náhradu následujících částek: a) částky [částka] jako mimosmluvní odměna za 14 úkonů právní služby - převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], a ze dne [datum] a účast při soudních jednání dne [datum], [datum] (více než dvě hodiny), dne [datum] a dne [datum], [datum], [datum] (§ 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/, vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu); mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby činí [částka] (§ 9 odts.4 písm. b)., ve spojení s § 11 odst.1 písm g) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu) (14 460 x 14 = 202 440), b) částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění ze dne [datum] žalobce (§ 11 odst. 2 písm. h/ advokátního tarifu), c) paušální náhrady hotových výdajů advokáta [částka] x [částka], celkem tedy [částka] (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu), d) náhrada cestovních výdajů za cesty k soudnímu jednání z [obec] do [obec] a zpět ve výši [částka] (§ 157 odst. 3, 4 zákoníku práce). e) náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z výše uvedených částek ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem tak má žalobce právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka], kterou je žalovaná povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) ve standardní třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Ve výroku III. soud rozhodl, že státu se náhrada nákladů řízení nepřiznává, jedná se o vyplacené znalečné znalkyni, neboť sama žalovaná je správní úřad České republiky podřízený ministerstvu zemědělství, je organizační složkou státu a účetní jednotkou, a plnění z uložené povinnosti by se tak pouze přesouvalo z jedné části státního rozpočtu do části jiné.