3 C 247/2022 - 515

Rubrum

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Mörtlem ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0], [adresa] proti žalované: [právnická osoba], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0], [adresa] zastoupená advokátem prof. [údaje právního zastoupení]. sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0], [adresa] o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Řízení se v části, v níž se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalované uzavřít se žalobcem dohodu o bezúplatném převodu: - pozemku parc. č[Anonymizováno], kat. území [adresa], obec [adresa], - pozemku parc. č. [Anonymizováno] kat. území [adresa], obec [adresa], - pozemku parc. č. [Anonymizováno], kat. území [adresa], obec [adresa], - pozemku parc. č. [Anonymizováno], kat. území [adresa], obec [adresa], - pozemku parc. č. [Anonymizováno], kat. území [adresa], obec [adresa], - pozemku parc. č. [Anonymizováno], kat. území [adresa], obec [adresa], - pozemku parc. č. [hodnota], kat. území [adresa], obec [adresa], - pozemku parc. č. [hodnota], kat. území [adresa], obec [adresa], - pozemku parc. č. [Anonymizováno], kat. území [adresa], obec [adresa], - pozemku parc. č. [Anonymizováno], kat. území [adresa], obec [adresa], - pozemku parc. č. [Anonymizováno], kat. území [adresa], obec [adresa], - pozemku parc. č. [Anonymizováno], kat. území [adresa], obec [adresa], - pozemku parc. č. [Anonymizováno], kat. území [adresa], obec [adresa], - pozemku parc. č. [Anonymizováno], kat. území [adresa], obec [adresa], - pozemku parc. č. [Anonymizováno], kat. území [adresa], obec [adresa], nově odděleného od pozemku parc. č. [Anonymizováno], kat. území [adresa], obec [adresa], geometrickým plánem č. [hodnota] vyhotoveným [jméno FO] – [Anonymizováno], zastavuje.

II. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít se žalobcem tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemku ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“): 1) Žalovaná [právnická osoba], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0], sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0], [adresa], spravuje pozemek ve vlastnictví státu parc. č. [Anonymizováno], kat. území [adresa], obec [adresa], zapsaný v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [číslo]. 2) Žalobce [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 0/0], bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0], je oprávněnou osobou ve smyslu ust. § 4 zákona o půdě. 3) Žalobce má na základě rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy – Pozemkového úřadu ze dne 14. 3. 2002, č. j. [Anonymizováno], na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha ze dne 21. 1. 2004, č. j. [Anonymizováno], ze dne 21. 4. 2005, č. j. [Anonymizováno], ze dne 26. 7. 2005, č. j. [Anonymizováno], ze dne 16. 8. 2005, č. j. [Anonymizováno], ze dne 10. 8. 2007, č. j. PÚ [Anonymizováno], ze dne 25. 9. 2007, č. j. [Anonymizováno], dále na základě rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hl. m. Prahu ze dne 3. 8. 2018, č. j. [Anonymizováno], ze dne 22. 1. 2019, č. j. [Anonymizováno][Anonymizováno] ze dne 4. 3. 2019, č. j. [Anonymizováno] a ze dne 21. 3. 2019, č. j. [Anonymizováno], nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky žalobci v restituci nevydané z důvodu překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě. 4) Žalovaná k uspokojení nároku žalobce na náhradu za pozemky nevydané v restituci touto smlouvou bezúplatně převádí žalobci do jeho vlastnictví pozemek parc. č. [Anonymizováno], kat. území [adresa], obec [adresa], který je nově oddělený od původního pozemku parc. č. [Anonymizováno], kat. území [adresa], obec [adresa], geometrickým plánem č. [hodnota] vyhotoveným [jméno FO] – [Anonymizováno].

III. Nedílnou součástí tohoto rozsudku je geometrický plán č. [hodnota] vyhotovený [jméno FO] – [Anonymizováno].

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 133 368,50 Kč do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Písku dne 27. 9. 2022 se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalované uzavřít se žalobcem ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“), smlouvu o bezúplatném převodu celkem 15 pozemků ve vlastnictví státu nacházejících se v [adresa]. Podání žaloby odůvodnil tím, že je oprávněnou osobou ve smyslu zákona o půdě, neboť jeho rodině byl znárodněn takřka celý majetek (část rodinného majetku pak byla pod nátlakem nevýhodně odprodána). Právní předchůdkyně žalobce – jeho matka [jméno FO] – uplatnila u žalované restituční nárok ve stanovené lhůtě, nicméně o všech nárokovaných pozemcích bylo definitivně rozhodnuto teprve v roce 2019, to je po více než 25 letech. U pozemků, které v rámci restituce vydány nebyly, žalovaná navíc nesprávně stanovila jejich charakter (v rozporu s judikaturou nevycházela z obsahu územně plánovací dokumentace platné ke dni přechodu vlastnického práva k dotčeným pozemkům na stát, ale z obsahu úřední evidence v pozemkových knihách), v důsledku čehož eviduje nesprávnou výši restitučního nároku. Žalobce se od roku 2018 hlásí do veřejných nabídek náhradních pozemků vyhlašovaných žalovanou, avšak žalovaná jeho přihlášky zamítá jako neplatné, a to právě kvůli tvrzené nedostatečné výši restitučního nároku. Teprve na základě soudních žalob podaných v roce 2019 žalovaná alespoň částečně přehodnotila své původní ocenění pozemků (existující např. již z roku 2004), čímž sama uznala své liknavé a svévolné jednání. Liknavost a svévolnost přístupu žalované byla opakovaně konstatována jednotlivými rozhodnutími soudů rozhodujících o nároku uplatněném žalobcem, a to včetně Nejvyššího soudu České republiky a Ústavního soudu České republiky. Ke dni 12. 6. 2019 žalovaná evidovala restituční nárok žalobce ve výši 132 358,35 Kč, správná původní výše nároku však podle žalobce činila 2 939 511 Kč. Po zohlednění vydání několika náhradních pozemků žalobci na základě pravomocných soudních rozhodnutí v celkové ceně 1 156 680,50 Kč tak žalobci zbývá nevyčerpaný restituční nárok ve výši 1 782 830,50 Kč, žalovaná jej však nesprávně eviduje ve výši 810 368 Kč. Další přihlášky žalobce do veřejných nabídek se jeví nadbytečné vzhledem k tomu, že žalovaná odmítá i přes výzvy žalobce cenu nevydaných pozemků správně přehodnotit, a skutečný nárok žalobce proto objektivně nelze ve veřejných nabídkách uspokojit. Jelikož jiná možnost uspokojení skutečného nároku žalobce neexistuje, musí být žalobci umožněno uspokojit jej soudní cestou. Žalobce si za účelem uspokojení jeho restitučního nároku vybral celkem 15 náhradních pozemků nacházejících se v [adresa], jejichž převodu se domáhá, které jsou ve vlastnictví České republiky a ve správě žalované. U celkem 5 pozemků pak požaduje pouze jejich části oddělené geometrickými plány. Celková hodnota požadovaných pozemků (či jejich částí) činí ve smyslu § 28a zákona o půdě částku 1 193 669 Kč, nepřevyšuje tak aktuální výši nároku žalobce.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. V písemném vyjádření ze dne 15. 11. 2022 uvedla, že žalobce sice odvozuje svůj nárok od oprávněné osoby [jméno FO], nicméně převedení nároku na svoji osobu nikterak neprokazuje. Zdůraznila, že primárním způsobem uspokojování restitučního nároku jsou veřejné nabídky náhradních pozemků, přičemž podle ustálené judikatury je možný převod pozemků nezahrnutých do veřejných nabídek pouze zcela výjimečně tehdy, kdy se oprávněná osoba nemůže přes svůj aktivní přístup dlouhodobě domoci svých práv. Liknavost žalované nelze dovodit pouze z délky trvání správního řízení vedoucího k rozhodnutí o vydání či nevydání původních pozemků restituenta. Není současně prokázáno, že by žalobce či jeho právní předchůdkyně vyvíjeli jakoukoli aktivitu ve vztahu k získání náhradních pozemků až do roku 2018, nepokoušeli se ani svůj nárok uspokojit alespoň v části, která byla mezi stranami v dané chvíli nesporná. Nelze tak dovodit, že by žalovaná vůči žalobci postupovala svévolným nebo liknavým způsobem, ani že by žalobce vyvíjel dlouhodobou aktivitu směřující k uspokojení jeho restitučního nároku a tento nemohl uspokojit v rámci účasti ve veřejných nabídkách náhradních pozemků. Vzhledem ke spornosti výše restitučního nároku žalobce pak žalovaná navrhuje zpracování revizního znaleckého posudku, neboť závěry znaleckých posudků zpracovaných k dané otázce soudními znalci [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], a [tituly před jménem] [jméno FO] se zcela zásadně liší. Dále žalovaná upozornila, že v mezidobí bylo nepravomocně rozhodnuto Okresním soudem v Karlových Varech o vydání dalších náhradních pozemků žalobci v celkové hodnotě 1 329 846,07 Kč, v důsledku čehož hrozí přečerpání nároku žalobcem.

3. Co se týká převoditelnosti jednotlivých žalobou nárokovaných náhradních pozemků, žalovaná ve svém doplňujícím vyjádření ze dne 30. 12. 2022 upozornila na zákonné překážky převodu jednotlivých pozemků či důvody nevhodnosti pozemků pro převod žalobci. Konkrétně ve vztahu k pozemku č. parc. [Anonymizováno], kat. území [adresa], pak uvedla, že podle sdělení [právnická osoba] [adresa] je část tohoto pozemku vyloučena z převodu podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o SPÚ“), neboť daný pozemek je z větší poloviny zahrnutý do plochy bydlení v rodinných domech a dále do plochy veřejných prostranství, která bude částečně sloužit jako komunikace do obce [adresa]. Je zřejmé, že se jedná o pozemek určený do budoucna k dalšímu rozvoji města, který je navíc předmětem dalšího soudního sporu vedeného u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 7 C 175/2018.

4. V reakci na jednotlivá obranná tvrzení žalované žalobce v písemném podání ze dne 24. 2. 2023 v podstatě zopakoval a dále podrobněji rozvedl svá dílčí žalobní tvrzení. Ve vztahu k převoditelnosti pozemku č. parc. [Anonymizováno], kat. území [adresa], zdůraznil, že dotčený pozemek sice je dotčen dle platného územního plánu veřejně prospěšnou stavbou, přičemž však právě z toho důvodu žalobce nárokuje pouze převod části pozemku, která bude oddělena geometrickým plánem tak, aby převáděná část zůstala nedotčená veřejně prospěšnou stavbou, v důsledku čehož odpadne překážka převoditelnosti. Překážku převoditelnosti pak podle žalobce nezakládá ani zařazení části pozemku do plochy SM-M (plochy smíšené obytné městské), když fakticky je navíc pozemek veden a využíván jako orná půda. Převoditelnosti pozemku nebrání ani skutečnost, že tento je předmětem soudního řízení, v jehož rámci se jeho vydání domáhá jiná oprávněná osoba.

5. Po prvním ústním jednání konaném ve věci dne 22. 5. 2023 žalobce v písemném podání ze dne 20. 6. 2023 mimo jiné rozvedl důvody i argumentaci dříve ve věci nároků žalobce rozhodujících obecných soudů, na jejichž základě je namístě vycházet při stanovení výše restitučního nároku ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] Dále zdůraznil, že nesporná hodnota restitučního nároku již byla vyčerpána, neboť v mezidobí pravomocně rozhodl Krajský soud v Plzni ohledně odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 10. 8. 2022, č. j. 9 C 154/2020-673 tak, že žalobci budou vydány náhradní pozemky v celkové hodnotě 1 136 995,43 Kč. V důsledku toho žalobce eviduje aktuální výši neuspokojeného restitučního nároku v částce 645 835,07 Kč, žalovaná pak v záporné [Anonymizováno] [částka]. Ve vztahu k pozemku č. parc. [Anonymizováno], kat. území [adresa], žalobce předložil geometrický plán, jímž byl pozemek nově rozdělen na část označenou jako parc. č. [Anonymizováno] a část označenou jako parc. č. [Anonymizováno], přičemž současně vzal žalobce částečně zpět žalobu týkající se části pozemku označené nově jako parc. č. [Anonymizováno]. Cena části pozemku nově označená č. parc. [Anonymizováno] má podle žalobce a jím předloženého znaleckého posudku hodnotu téměř přesně odpovídající zbývající výši restitučního nároku žalobce, její vydání se tedy jeví pro účely probíhajícího řízení jako nejefektivnější, když po oddělení části původního pozemku geometrickým plánem neexistují na požadované části pozemku žádné překážky bránící převodu žalobci. Ve vztahu k předmětnému pozemku ani neběží žádné jiné soudní řízení, rovněž není evidována žádost třetí osoby o jeho převod či směnu.

6. Žalovaná v písemném vyjádření ze dne 27. 7. 2023 k pozemku č. parc. [Anonymizováno], kat. území [adresa], uvedla, že i po realizaci geometrického plánu je část pozemku č. parc. [Anonymizováno] pro převod nadále nevhodná, neboť spadá do plochy BI1 (plocha bydlení v rodinných domech), postup žalobce tak žalovaná shledává spekulativním za účelem právního obchodu.

7. V rámci písemného závěrečného návrhu ve věci ze dne 13. 11. 2023 vzal žalobce svoji žalobu částečně zpět v rozsahu týkajícím se převodu veškerých zbývajících pozemků vyjma pozemku č. parc. [Anonymizováno], kat. území [adresa] (takto nově označeného zpracovaným geometrickým plánem). S částečným zpětvzetím žaloby vyslovila žalovaná souhlas ve sdělení doručeném soudu dne 20. 11. 2023.

8. Na základě jednotlivých provedených důkazů učinil soud níže uvedená skutková zjištění:

9. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 2. 5. 2017, č. j. 34 D 2688/2016-172, je soudem zjištěno, že žalobce je na základě zůstavitelkou pořízené závěti jediným dědicem oprávněné [tituly před jménem] [jméno FO], narozené [datum], zemřelé dne [datum] (jediným dědicem by byl i ze zákona).

10. Podle listiny označené jako „Přehled nároků oprávněné osoby § 11“ činila ke dni 12. 6. 2019 výše restitučního nároku žalobce evidovaná žalovanou částku 132 358,35 Kč. Ke dni 6. 1. 2020 pak podle listiny označené jako „Nároky vybraných oprávněných osob“ činila výše žalovanou evidovaného restitučního nároku žalobce částku 1 966 568,93 Kč.

11. Soud měl k dispozici tabulkový přehled veškerých pozemků odňatých právním předchůdcům žalobce, z něhož je zjištěno, že celková cena celkem 33 parcel nacházejících se v kat. územích [adresa] evidovaná žalobcem činí částku 4 557 210 Kč (v případě některých těchto parcel byl odňat pouze spoluvlastnický podíl na pozemku).

12. Ze Sdělení k žádosti o poskytnutí informace zpracovaného dne 3. 7. 2018 Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy, příspěvková organizace, je soudem zjištěno, že v období od 1. 1. 2007 bylo ze strany žalované požádáno o poskytnutí informací a územně plánovací dokumentace platné v období let 1935 - 1970 a týkající se území hlavního města Prahy či její části v celkem 22 případech.

13. Žalovaná soudu předložila seznam pozemků zařazených do nabídek podle zákona č. 229/1991 Sb., o půdě, za období od 28. 9. 2017 do 3. 3. 2020. Soudem je zjištěno, že formou veřejných nabídek žalovaná nabízela řádově tisíce pozemků v různých katastrálních územích na území celé České republiky.

14. Z výpisu pozemků nabízených žalovanou v rámci veřejných nabídek ze dne 11. 3. 2022, 27. 5. 2022 a 5. 9. 2022, který sestavil žalobce, je soudem zjištěno, že žalovaná v rámci veřejných nabídek pravidelně nabízí k převodu pozemky určené k zastavění či zastavitelné na základě platné územně plánovací dokumentace i pozemky, které jsou zatíženy věcným břemenem.

15. V rámci sdělení ze dne 15. 9. 2021 žalovaná k dotazu právního zástupce žalobce uvedla, že v nabídkách pozemků vyhlašovaných podle § 11a zákona o půdě se mohou vyskytovat a sporadicky vyskytují i pozemky, které jsou platnou územně plánovací dokumentací určené k zastavění či zastavitelné nebo jsou v katastru nemovitostí vedeny jako zastavěná plocha a nádvoří, musí však splňovat podmínky § 6 odst. 1 písm. b) zákona o Státním pozemkovém fondu.

16. Podle Žádostí oprávněné osoby o převod zemědělského pozemku ze dne 5. 12. 2018, 8. 4. 2019 a 3. 7. 2019 uplatnil žalobce opakovaně v rámci veřejných nabídek žalované svůj nárok na uspokojení restitučního nároku ve formě vydání náhradních pozemků.

17. Ze sdělení žalované datovaných dnem 11. 12. 2018, 27. 5. 2019 a 12. 7. 2019 je soudem zjištěno, že jednotlivé žádosti žalobce byly z veřejných nabídek vyřazeny, respektive k těmto nebylo přihlíženo, a sice z důvodu, že podle žalované hodnota žádostmi nárokovaných pozemků převyšuje evidovaný zůstatek restitučního nároku žalobce.

18. Opakovanou výzvou ze dne 12. 10. 2018 právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k řádnému ocenění restitučního nároku u několika oprávněných osob, mimo jiné i v případě žalobce; současně vyzval žalovanou k neprodlenému rozhodnutí o vydání či nevydání všech zbývajících odňatých pozemků.

19. Na výzvu právního zástupce žalobce reagovala žalovaná sdělením ze dne 9. 11. 2018, v rámci něhož mimo jiného uvedla, že ohledně vydání či nevydání odňatých pozemků nebylo doposud rozhodnuto z důvodů na straně oprávněných osob.

20. Předžalobní výzvou podle ust. § 142a občanského soudního řádu ze dne 2. 7. 2019 vyzval právní zástupce žalobce žalovanou k řádnému ocenění restitučního nároku žalobce, přičemž současně v negativním případě avizoval případné uplatnění práv žalobce soudní cestou.

21. Žalobce soudu předložil rovněž tabulkový přehled nárokovaných náhradních pozemků nacházejících se na [adresa]. Jedná se o celkem 15 pozemků či jejich částí v katastrálních územích [adresa], [adresa]. Celková cena nárokovaných pozemků činí 1 193 660 Kč. Přílohou seznamu náhradních pozemků je současně výpočet ceny jednotlivých pozemků pro účely restitučních sporů ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb. a grafické znázornění jednotlivých dotčených pozemků.

22. Podle předložených výpisů z katastru nemovitostí ke dni 13. 9. 2022 je vlastníkem veškerých 15 žalobou nárokovaných pozemků Česká republika, přičemž příslušnou k hospodaření s těmito pozemky je ve všech případech žalovaná.

23. Žalovaná soudu předložila ve vztahu ke všem žalobcem nárokovaným náhradním pozemkům snímky ortofotomapy, vyjádření jednotlivých správních orgánů k převoditelnosti těchto pozemků a další listiny (nájemní smlouvy apod.). Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby se soudu jeví zcela bezpředmětným konstatovat obsah těchto jednotlivých listin, byť byly v rámci řízení provedeny jako důkaz, vyjma listin vztahujících se k pozemku č. parc. [Anonymizováno], katastrální území [adresa].

24. K pozemku č. parc. [Anonymizováno], katastrální území [adresa], [právnická osoba] [adresa], odbor výstavy a územního plánování, dne 4. 7. 2022 žalované sdělil, že část tohoto pozemku je vyloučena z převodu, neboť pozemek je z větší poloviny zahrnut do plochy bydlení v rodinných domech a dále do plochy veřejných prostranství, která bude sloužit jako komunikace do obce [adresa]. V trase komunikace jsou přitom navrženy veřejně prospěšné stavby (P 23 – plyn, K 28, K 5 – kanalizace, V 2 – vodovod), západní část pozemku je nezastavitelná a je zahrnuta do ploch zeleně na veřejných prostranstvích.

25. Podle dalšího sdělení téhož úřadu ze dne 28. 6. 2022 není pozemek č. parc. [Anonymizováno], katastrální území [adresa], vyloučen z převodu, nicméně jeho část je určena k zastavění stavbou (plynovod podle kolaudačního souhlasu ze dne 6. 11. 2012). Dále je konstatováno, že pozemek je zahrnutý do návrhové plochy bydlení v rodinných domech s označením [číslo] těchto plochách je jako převažující účel využití uvedeno bydlení v rodinných domech koncentrované převážně v městské zástavbě.

26. Podle sdělení [adresa], odboru investic a rozvoje, ze dne 3. 8. 2023 je pozemek č. parc.[Anonymizováno][Anonymizováno], kat. území [adresa], z hlediska dotčeného odboru poměrně významný, neboť podle platné územně plánovací dokumentace je zde navržena dopravní a technická infrastruktura pro obsluhu a napojení rozvojových lokalit důležitých pro rozvoj města. Předmětný pozemek je v územním plánu zahrnutý částečně jako součást zastavitelné plochy [číslo] - návrhová plocha bydlení v rodinných domech (zde pro pěší a místní komunikace) a částečně jako součást návrhové plochy zeleně na veřejných prostranství ZV v nezastavěném území. V ploše [číslo] jsou navrženy trasy technické infrastruktur vymezené jako veřejně prospěšné stavby, pro které lze právo věcného břemene k předmětným pozemkům vyvlastnit. Jedná se o trasy pro napojení územním plánem navržených a zastavitelných a přestavbových ploch, a sice splaškovou kanalizací K28, vodovodní řád V2 a STL plynovodní řad P23. K danému sdělení jsou připojeny výřezy výkresu územního plánu [adresa].

27. Ze sdělení Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky ze dne 13. 6. 2022 je zjištěno, že pozemek č. parc. [Anonymizováno] kat. území [adresa], není vyloučen z převodu podle ust. § 6 odst. 1 písm. f) zákona č. 503/2012 Sb., o státním pozemkovém úřadu.

28. Podle informativního výpisu z katastru nemovitostí je pozemek č. parc. [Anonymizováno], katastrální území [adresa], veden v katastru nemovitostí se zařazením pozemku do kategorie „orná půda“.

29. Ve vztahu k předmětnému pozemku měl soud dále k dispozici i výřez územního plánu vztahujícího se k dané lokalitě, z něhož je zřejmé zařazení pozemku č. parc. [Anonymizováno] částečně do návrhové plochy veřejných prostranství a částečně do návrhové plochy smíšené obytné městské.

30. Z návrhu dělení pozemku parc. č. [Anonymizováno], katastrální území [adresa], připojeného žalobcem k písemnému vyjádření ze dne 24. 2. 2023 bylo soudem zjištěno zamýšlené oddělení části dotčeného pozemku tak, aby oddělená část nezasahovala a nebyla dotčena veřejně prospěšnou stavbou ani plochou vedenou v územním plánu jako plochu zeleně a veřejných prostranství.

31. Z Územního plánu [adresa] je soudem zjištěno, že podle výkladové části územního plánu jsou plochy bydlení v rodinných domech [číslo]) převážně určeny za účelem využití bydlení v rodinných domech koncentrované převážně v městské zástavbě.

32. Žalobce soudu předložil geometrický plán pro rozdělní pozemku zpracovaný dne 30. 5. 2023 zhotovitelem [jméno FO] – [Anonymizováno] pod číslem [hodnota], jímž došlo k rozdělení původní parcely č. [Anonymizováno] na nové parcely č. [Anonymizováno] o výměře 10 246 m2 a č. [Anonymizováno] o výměře 7 449 m2.

33. Rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 18. 6. 2020, č. j. 8 C 232/2019-378, bylo ve věci žaloby o nahrazení projevu vůle uplatněné žalobcem proti žalované rozhodnuto o uspokojení nároku žalobce na náhradu za pozemky nevydané v restituci bezúplatným převodem pozemků ve vlastnictví státu a správě žalované v celkové hodnotě 235 313 Kč. Předmětný rozsudek Okresního soudu v Mladé Boleslavi byl k odvolání žalované potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 2. 12. 2020, č. j. 26 Co 199/2020-427. Usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 4. 2021, č. j. 28 Cdo 979/2021-465, bylo rozhodnuto o odmítnutí dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 2. 12. 2020, č. j. 26 Co 199/2020-427. Nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne 25. 10. 2021, sp. zn. II. ÚS 1778/21, byla zamítnuta ústavní stížnost žalované proti citovaným rozhodnutím Okresního soudu v Mladé Boleslavi, Krajského soudu v Praze a Nejvyššího soudu České republiky.

34. Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 22. 10. 2020, č. j. 10 C 107/2019-535, bylo ve věci žaloby o nahrazení projevu vůle uplatněné žalobcem proti žalované rozhodnuto o uspokojení nároku žalobce na náhradu za pozemky nevydané v restituci ve formě bezúplatného převodu několika pozemků v celkové ceně 372 726 Kč. Předmětný rozsudek byl jako věcně správný potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 27. 4. 2021, č. j. 22 Co 55/2021-588. Dovolání žalované pak bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího 35. Rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 26. 1. 2021, č. j. 18 C 198/2019-216 bylo rozhodnuto o nahrazení projevu vůle žalované a o bezúplatném převodu několika pozemků za účelem uspokojení restitučního nároku žalobce v celkové ceně 1 535 300 Kč. Rozsudek Okresního soud v Kolíně byl následně změněn odvolacím Krajským soudem v Praze, a to konkrétně rozsudkem ze dne 3. 2. 2022, č. j. 27 Co 118/2021-327, jímž bylo nově rozhodnuto o bezúplatném převodu pozemků žalobci v celkové ceně 548 641,50 Kč. Usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 4. 10. 2022, č. j. 28 Cdo 2658/2022-366, bylo dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 3. 2. 2022, č. j. 27 Co 118/2021-327, odmítnuto.

36. Rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 10. 8. 2022, č. j. 9 C 154/2020-673, bylo ve věci žaloby o nahrazení projevu vůle uplatněné žalobcem vůči žalované rozhodnuto o uspokojení nároku žalobce na náhradu za pozemky nevydané v restituci formou bezúplatného převodu pozemků v celkové ceně 1 329 846,07 Kč. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 3. 2023, č. j. 10 Co 303/2022-993, byl k odvolání žalované změněn původní rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech tak, že žalobci byly vydány náhradní pozemky v ceně 1 136 995,43 Kč. Usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 10. 10. 2023, č. j. 28 Cdo 2125/2023-1058, bylo dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni opět odmítnuto.

37. Usnesením Okresního soudu v Písku ze dne 21. 12. 2022, č. j. 7 C 175/218-667, bylo zastaveno řízení vedené proti žalované oprávněnými třetími osobami mimo jiné v části, jíž se domáhali nahrazení projevu vůle žalované spočívající v uzavření smlouvy o bezúplatném převodu vlastnického práva k pozemku č. parc. [Anonymizováno], katastrální území [adresa].

38. Obdobně rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 9. 3. 2022, č. j. [spisová značka], bylo v návaznosti na zpětvzetí žaloby zastaveno řízení vedené proti žalované v části, jíž se oprávněné třetí osoby domáhaly nahrazení projevu vůle žalované spočívající v uzavření smlouvy o bezúplatném převodu vlastnického práva k uvedenému pozemku v katastrálním území [adresa].

39. Soud ve věci provedl dále důkaz celkem třemi znalecké posudky:

40. Ze znaleckého posudku č. [číslo] zpracovaného dne 4. 5. 2023 soudní znalkyní [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], soud zjistil, že cena pozemku č. parc. [Anonymizováno] o výměře 10 246 m2 nově vzniklého podle geometrického plánu zpracovaného dne 30. 5. 2023 zhotovitelem [jméno FO] – [Anonymizováno] pod číslem [hodnota], která byla stanovena soudní znalkyní ke dni 24. 6. 1991 v souladu s vyhláškou č. 316/1990 Sb., činí 645 498 Kč. Podle obsahu znaleckého posudku je původní pozemek evidován v katastru nemovitostí jako orná půda, v současné době je zemědělsky využíván, přičemž celá oceňovaná část se nachází v území vymezeném jako plochy bydlení v rodinných domech ([číslo]) a z hlediska ocenění se jedná o stavební pozemek. Vyhlášková cena pozemku činí podle § 14 vyhlášky č. 316/1990 Sb. částku 70 Kč za 1 metr čtvereční plochy. Po srážkách ve výši 10 % (přístup po nezpevněné komunikaci) činí výsledná cena právě 645 498 Kč.

41. Z dalšího znaleckého posudku č. [číslo] zpracovaného soudní znalkyní [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], dne 28. 6. 2019 je soudem zjištěno, že cena 33 pozemků nacházejících se v kat. územích [adresa], které byly dotčené vyvlastněním a následně nebyly v restitučním řízení vydané žalobci, činí ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb., o půdě, a vyhlášky č. 316/1990 Sb. celkem 4 557 210 Kč. Vzhledem k tomu, že v případě některých pozemků se jednalo pouze o spoluvlastnické podíly k pozemkům, činí celková výše nároku žalobce v souvislosti s nevydáním pozemků v restitučním řízení výslednou částku 2 939 511 Kč. Znalkyně ve svém znaleckém posudku podrobně popisuje způsob stanovení administrativní ceny pozemků ke dni přechodu vlastnického práva na stát (v případě pozemků v kat. území [adresa] ke dni 23. 2. 1951, v případě pozemků v kat. území [adresa] k roku 1967). Konstatuje, že veškeré pozemky v kat. území [adresa] byly vyvlastněny či nuceně vykoupeny za účelem výstavby továrních objektů národního podniku [právnická osoba], což vyplývá z obsahu samotných právních titulů. Pozemky v kat. území [adresa] pak podle platného „Přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [číslo]“ spadaly v rozhodném období buďto do funkčních ploch určených pro zástavbu rodinnými domy a komunikacemi nebo do funkční plochy veřejné sady a nezastavitelné plochy (nestavební části). Přílohy znaleckého posudku tvořily mimo jiné podrobné zákresy jednotlivých parcel do regulačního a zastavovacího plánu, ortofotografické snímky z let 1945 – 1975, jednotlivé právní tituly pro převod vlastnického práva na stát (konkrétně Rozhodnutí o výkupu – Výměr Ústředního národního výboru hl. m. Prahy ze dne 23. 2. 1951, sp. zn. [Anonymizováno], Kupní smlouva ze dne 30. 5. 1967, Rozhodnutí o vyvlastnění – Rozhodnutí odboru výstavby ONV [adresa] ze dne 26. 8. 1967, č. j. [Anonymizováno], Rozhodnutí o vyvlastnění – Rozhodnutí odboru výstavby ONV [adresa] ze dne 4. 9. 1967, č. j. [Anonymizováno]). Přílohami znaleckého posudku pak byly i jednotlivá rozhodnutí ohledně vydání či nevydání jednotlivých odňatých pozemků, a to rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy – Pozemkového úřadu ze dne 14. 3. 2002, č. j. [Anonymizováno], na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu [adresa] ze dne 21. 1. 2004, č. j. [Anonymizováno], ze dne 21. 4. 2005, č. j. [Anonymizováno], ze dne 26. 7. 2005, č. j. [Anonymizováno], ze dne 16. 8. 2005, č. j. [Anonymizováno], ze dne 10. 8. 2007, č. j. [Anonymizováno], ze dne 25. 9. 2007, č. j. [Anonymizováno], dále na základě rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hl. m. Prahu ze dne 3. 8. 2018, č. j. [Anonymizováno], ze dne 22. 1. 2019, č. j. [Anonymizováno], ze dne 4. 3. 2019, č. j. [Anonymizováno] a ze dne 21. 3. 2019, č. j. [Anonymizováno].

42. Znalecký posudek ve vztahu ke stanovení ceny pozemků odňatých a následně nevydaných v restitučním řízení byl zpracován dne 19. 12. 2019 pod č. [hodnota] i soudním znalcem [tituly před jménem] [jméno FO]. Podle závěrů prezentovaných znalcem činí celková cena předmětných pozemků částku 3 930 693,20 Kč. Znalec podobně jako [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], vycházel při stanovení ceny z obsahu zákona č. 229/1991 Sb., o půdě, a vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. Zásadní rozdíl ve výsledném ocenění vznikl zcela zjevně v důsledku odlišného typologického zařazení pozemků v kat. území [adresa] ve smyslu §14 vyhlášky č. 316/1990 Sb. oběma znalci (charakter pozemků při jejich odnětí).

43. Z protokolu o jednání konaného dne 9. 6. 2020 u Okresního soudu v Kolíně ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] je zjištěno, že v rámci ústního jednání byla vyslechnuta soudní znalkyně [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], která se podrobně vyjádřila k obsahu svého znaleckého posudku. Mimo jiné zdůraznila, že podkladem pro ocenění byla zejména historická územně plánovací dokumentace, což je regulační plán, a dále vyvlastňovací tituly jako jsou rozhodnutí o výkupu či rozhodnutí o vyvlastnění.

44. Z protokolu o jednání téhož soudu v dané věci ze dne 8. 9. 2020 je zjištěno, že v daném řízení byl vyslechnut i soudní znalec [tituly před jménem] [jméno FO]. Znalec v rámci své výpovědi mimo jiné zmínil, že měl omezené časové možnosti pro zpracování posudku. Při oceňování pozemků vycházel znalec z vyhlášky č. 316/1990 Sb., z map pozemkového katastru, z leteckých historických snímků, platných územních plánů, rozhodnutí pozemkového úřadu, popř. rozhodnutí soudu. Veškeré potřebné podklady byly připojeny k objednávce žalované, na zpracování posudku pak znalec mívá zpravidla 14 dní.

45. Ke konfrontaci obou soudních znalců došlo podle protokolu o jednání dne 15. 10. 2020 před Okresním soudem v Pardubicích ve věci vedené pod sp. zn. 10 C 107/2019. Soudní znalec [tituly před jménem] [jméno FO] zdůraznil, že znalecký posudek vypracoval podle jasného zadání žalované, kdy mu bylo sděleno, které pozemky má ocenit jako stavební a které jako nestavební. Proto tedy nezkoumal zastavěnost předmětných pozemků podle regulačních plánů, jak bývá obvyklé, a jak učinila soudní znalkyně [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO] [jméno FO].

46. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobce je oprávněnou osobou ve smyslu zákona o půdě, jehož nárok na náhradu za pozemky nacházející se v kat. územích [adresa], které byly rodině žalobce odňaty státem v 50. a 60. letech 20. století, a které nebyly následně vydané v rámci probíhajícího restitučního řízení, dosahoval původně částky 2 939 511 Kč. Žalobce v průběhu let 2018 a 2019 opakovaně (celkem třikrát) žádal žalovanou o převod náhradních pozemků v rámci veřejných nabídek, žalovaná však vždy konstatovala neplatnost jednotlivých žádostí z důvodu, že sama evidovala nárok žalobce v podstatně nižší částce vzhledem k odlišné klasifikaci charakteru odňatých pozemků (ke dni 12. 6. 2019 v částce 132 358,35 Kč, po přecenění v částce 1 966 568,93 Kč). Vzhledem k uvedenému přístupu žalované následně žalobce uplatnil svůj nárok na vydání náhradních pozemků formou několika soudních žalob na nahrazení projevu vůle žalované, přičemž postupně byl tímto způsobem nárok žalobce uspokojen co do částky [částka], zbývající výše nároku žalobce z titulu náhrady za nevydané pozemky tak činí 645 835,07 Kč. Geometrickým plánem zpracovaným dne 30. 5. 2023 zhotovitelem [jméno FO] pod číslem [hodnota] došlo k rozdělení původní parcely č. [Anonymizováno], kat. území [adresa], na nové parcely č. [Anonymizováno] o výměře 10 246 m2 a č. [Anonymizováno] o výměře 7 449 m2, přičemž v případě nově vzniklé parcely č. [Anonymizováno], jejíž cena stanovená v souladu s vyhláškou č. 316/1990 Sb. činí 645 498 Kč, nejsou dány žádné zákonné překážky převoditelnosti ve prospěch žalobce jako oprávněné osoby.

47. Podle § 4 odst. 1 zákona o půdě je oprávněnou osobou státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným v § 6 odst.

1. Podle odst. 2 citovaného ustanovení zemřela-li osoba, jejíž nemovitost přešla v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby v případech uvedených v § 6, před uplynutím lhůty uvedené v § 13, nebo byla-li před uplynutím této lhůty prohlášena za mrtvou, jsou oprávněnými osobami, pokud jsou státními občany České a Slovenské Federativní Republiky, fyzické osoby v tomto pořadí: a) dědic ze závěti, jež byla předložena při dědickém řízení, který nabyl celé dědictví, b) dědic ze závěti, který nabyl vlastnictví, avšak pouze v míře odpovídající jeho dědickému podílu; c) děti a manžel osoby uvedené v odstavci 1, všichni rovným dílem; d) rodiče osoby uvedené v odstavci 1, e) sourozenci osoby uvedené v odstavci 1. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Podle § 11a odst. 7 zákona o půdě pokud osoba, která žádá o převod pozemku, v rámci jedné veřejné nabídky podá jednu nebo více žádostí, přičemž součet cen žádaných pozemků v nich je vyšší, než činí celková výše nároků této osoby uplatněných v těchto žádostech, jsou všechny tyto žádosti neplatné. Podle § 11a odst. 14 citovaného zákona cena pozemků uvedená ve veřejné nabídce se stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Ustanovení § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, se nepoužijí. Stejným způsobem se ocení i pozemky převáděné mimo veřejnou nabídku podle odstavce 11. Podle § 14 odst. 1 věta druhá zákona o půdě náleží oprávněné osobě obdobně náhrada za pozemek, který se podle tohoto zákona nevydá a za který nebyl poskytnut jiný pozemek. Podle § 17 odst. 3 písm. b) zákona o půdě nemovitosti ve vlastnictví státu, na které nebylo ve lhůtě uvedené v § 13 uplatněno právo na vydání, může pozemkový úřad převést do vlastnictví oprávněných osob k uspokojení jejich nároku na náhradu podle § 14 až 16 nebo § 20.

48. Podle § 6 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, dále jen „zákon o SPÚ“, podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby a) zemědělské pozemky, na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle jiného právního předpisu a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto, b) zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků 1. převáděných podle § 7 nebo § 10 odst. 1 nebo 2, 2. převáděných se souhlasem obce nebo kraje na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., 3. převáděných se souhlasem obce nebo kraje směnou za jiné nemovitosti podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., nebo 4. určených platnou územně plánovací dokumentací nebo již využitých ke zřízení technické infrastruktury; c) zemědělské pozemky určené k řešení podle § 2 zákona č. 139/2002 Sb., u kterých je v katastru nemovitostí vyznačena poznámka o zahájení pozemkových úprav, d) majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle jiného právního předpisu, e) zemědělské pozemky ve vojenských újezdech, f) zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a na územích národních parků; dále nelze převádět zemědělské pozemky v přírodních rezervacích a v přírodních památkách, s výjimkou zemědělských pozemků, k jejichž zcizení vydalo souhlas Ministerstvo životního prostředí podle jiného právního předpisu1, g) pozemky, u nichž bylo Státním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle § 3 odst. 3, do doby vydání pravomocného rozhodnutí, nebo h) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b).

49. Soud v souladu s částečným zpětvzetím žaloby řízení výrokem I. tohoto rozsudku částečně zastavil podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). S částečným zpětvzetím žaloby žalovaná vyjádřila svůj souhlas v písemném podání doručeném soudu před vyhlášením rozsudku dne 20. 11. 2023.

50. S ohledem na částečné zastavení řízení zůstalo předmětem meritorního rozhodování pouze posouzení nároku žalobce ve vztahu k parcele č. [Anonymizováno], kat. území [adresa], která nově vznikla v souvislosti s geometrickým plánem zpracovaným dne 30. 5. 2023. Přes četné námitky žalované, k nimž se soud podrobněji vyjádří níže, shledal soud žalobu důvodnou a rozhodl o nahrazení projevu vůle žalované uzavřít se žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu dotčeného pozemku nacházejícího se ve vlastnictví státu a správě žalované.

51. V obecné rovině je nutno uvést, že podle názoru soudu je zcela nadbytečné podrobně rozebírat sporné otázky mezi účastníky, které byly již v minulosti pravomocně vyřešeny v totožných soudních řízeních vedených nejen několika prvoinstančními a odvolacími soudy, ale i Nejvyšším soudem České republiky a Ústavním soudem České republiky. Vzhledem k existenci zásady právní jistoty účastníků řízení a předvídatelnosti soudních rozhodnutí tak zcela nepochybně není možno očekávat, že co se týká základu nároku žalobce bude zdejší soud postupovat v rozporu se skutkovými či právními závěry ostatních dříve rozhodujících soudů. Soud v daném směru musí položit otázku, zda postup žalované, která bez ohledu na závěry všech ve věci rozhodujících soudů opakovaně neúspěšně vznáší námitky ve vztahu k žalobě, je skutečně hospodárný, a to zejména s poukazem na narůstající náklady vedených soudních řízení.

52. Žalovaná předně zpochybňovala skutečnost, že žalobce vůbec je oprávněnou osobou ve smyslu ust. § 4 zákona o půdě, neboť není prokázán přechod restitučního nároku na jeho osobu z oprávněné [tituly před jménem] [jméno FO]. K námitce žalované předložil žalobce soudu usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 2. 5. 2017, č. j. 34 D 2688/2016-172, z něhož právní nástupnictví žalobce po oprávněné [tituly před jménem] [jméno FO], zemřelé dne [datum], vyplývá, neboť žalobce je ve smyslu ust. § 4 odst. 2 zákona o půdě dědicem ze závěti, jež byla předložena při dědickém řízení, který nabyl celé dědictví. Navíc je třeba zmínit, že žalovaná zpochybňující oprávněnost osoby žalobce domáhat se restitučního nároku paradoxně žalobce sama po dobu několika let vede ve své evidenci jako osobu oprávněnou.

53. Další námitka žalované spočívající v nedostatečně aktivním přístupu žalobce ve vztahu k účasti ve veřejných nabídkách realizovaných žalovanou, jakož i v absenci svévole a liknavosti na straně žalované, byla v minulosti rovněž opakovaně řešena několika soudy s totožným výsledkem. V konkrétním případě je namístě konstatovat svévolnost jednání žalované, která v rozporu s jednoznačnými závěry všech rozhodujících soudů doposud eviduje nárok žalobce v nesprávné výši, když odmítá přecenění odňatých a nevydaných pozemků nacházejících se v kat. území [adresa] v návaznosti na obsah územně plánovací dokumentace (míněn Přehledný regulační a zastavovací plán pro část území [Anonymizováno] účinný ke dni 23. 2. 1951), která dotčené pozemky – byť formálně evidované jako pozemky zemědělské - předurčovala k rozhodnému datu ke stavebnímu využití. V daném směru soud odkazuje na obsah znaleckého posudku č. [Anonymizováno] zpracovaného soudní znalkyní [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], dne 28. 6. 2019, který soud považuje za bezvadný, přičemž je možno konstatovat, že původní výše nároku žalobce za nevydané pozemky správně činí 2 939 511 Kč. Znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] [jméno FO] ve svém posudku i v rámci následně podaných výpovědí u prvoinstančních soudů konstatovala a z jednotlivých příloh posudku jednoznačně vyplývá, že sporné pozemky v kat. území [adresa] spadaly na základě platného územního plánu dané lokality v rozhodném období buďto do funkčních ploch určených pro zástavbu rodinnými domy a komunikacemi nebo do funkční plochy veřejné sady a nezastavitelné plochy. Oproti tomu soudní znalec [tituly před jménem] [jméno FO] v rámci své výpovědi u Okresního soudu v Pardubicích dne 15. 10. 2020 v podstatě připustil, že jednotlivé odňaté pozemky zařadil do kategorií dle zadání žalované, aniž sám z důvodu nedostatku času zkoumal další materiály a obsah územního plánu podobně, jako učinila znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] [jméno FO]. V případě pozemků v kat. území [adresa] je pak zřejmé, že jejich určení ke stavebnímu využití vyplývá ze samotných právních titulů, na jejichž základě došlo k převodu majetku na stát (Kupní smlouva ze dne 30. 5. 1967, Rozhodnutí o vyvlastnění – Rozhodnutí odboru výstavby ONV [adresa] ze dne 26. 8. 1967, č. j. [Anonymizováno], Rozhodnutí o vyvlastnění – Rozhodnutí odboru výstavby ONV [adresa] ze dne 4. 9. 1967, č. j. [Anonymizováno]). V souvislosti se správností kategorizace jednotlivých odňatých pozemků v návaznosti na obsah platného územního plánu lze v dalším odkázat na bohatou judikaturu Nejvyššího soudu České republiky (rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], v konkrétní věci pak rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]). V důsledku rozhodnutí žalované nepřecenit ve správné výši odňaté a nevydané pozemky žalovanou nastala situace, kdy žádosti jednotlivé žalobce o vydání náhradních pozemků byly žalovanou v letech 2018 a 2019 opakovaně (celkem ve 3 případech) žalovanou klasifikovány jako neplatné. Takový postup žalované je možno, jak je uvedeno výše, označit za liknavý a svévolný (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 28 Cdo 155/2016, v konkrétní věci pak sp. zn. 28 Cdo 2784/2021). Žalobci podle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu i Ústavního soudu České republiky v takovém případě nezbývá než uplatnit svůj nárok v soudním řízení a požadovat nahrazení projevu vůle žalované ve vztahu k bezúplatnému převodu konkrétního pozemku ve vlastnictví státu a správě žalované (viz např. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 495/02, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 3767/2009).

54. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby soudu zůstala k vyřešení fakticky pouze otázka převoditelnosti nově vzniklé parcely č. [Anonymizováno], katastrální území [adresa], která vznikla rozdělením původní parcely č. [Anonymizováno] na základě geometrického plánu zpracovaného dne 30. 5. 2023 [jméno FO] pod č. [hodnota]. Ve vztahu k předmětné parcele č. [Anonymizováno] žalovaná namítala s odkazem na vyjádření jednotlivých odborů [adresa] (resp. [právnická osoba] [adresa]) existenci zákonných překážek a nevhodnost parcely pro převod žalobci jako oprávněné osobě ve smyslu zákona o půdě, když zdůraznila: - vyloučení převodu podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona zákon o SPÚ z důvodu zahrnutí větší části pozemku do plochy bydlení v rodinných domech a dále do plochy veřejných prostranství, která bude částečně sloužit jako komunikace do obce [adresa], v jejíž trase jsou navrženy veřejně prospěšné stavby plynovodu, kanalizační stoky a vodovodní sítě, - skutečnost, že pozemek je do budoucna určený k dalšímu rozvoji města, - probíhající další soudní spor vedený u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 7 C 175/2018, - spekulativnost postupu žalobce za účelem právního obchodu s pozemkem.

55. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že převodu nově vymezené parcely č. [Anonymizováno], kat. území [adresa], žádná zákonná překážka nebrání. Žalovaná sice správně argumentuje prvotní existencí zákonné překážky ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b) zákona o SPÚ, podle něhož nelze převádět z majetku státu na jiné osoby zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné, nicméně tato překážka odpadla v souvislosti s rozdělením původní parcely č. [Anonymizováno] geometrickým plánem, jímž došlo k vymezení nové parcely č. [Anonymizováno] tak, aby tato nezasahovala právě do části původní parcely určené územním plánem (kolaudačním rozhodnutím) k zastavění veřejně prospěšnými stavbami. Daná skutečnost jednoznačně vyplývá ze snímků dané lokality i obsahu zpracovaného geometrického plánu. Další námitka žalované spočívající v nemožnosti převodu z důvodu zařazení parcely č. [Anonymizováno] platným územním plánem do plochy určené pro bydlení v rodinných domech rovněž neobstojí. Namítaná skutečnost totiž není sama o sobě překážkou převoditelnosti. Jak vyplynulo z přehledu pozemků zařazených do veřejných nabídek předložených žalobcem i ze sdělení samotné žalované ze dne 15. 9. 2021, žalovaná pravidelně do veřejných nabídek zařazuje pozemky nacházející se v zastavitelném území. Se zařazením pozemků určených platnou územně plánovací dokumentací do veřejných nabídek počítá i sám zákon (§ 11a odst. 14 zákona o půdě) a ostatně i rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky přijaté v dané věci pod sp. zn. 28 Cdo 265/2022. S přihlédnutím k zásadě ekvivalence odňatých a náhradních pozemků vyslovené mimo jiné v rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [spisová značka] pak nelze v případě vydání zastavitelného pozemku žalobci hovořit o jakékoli spekulativnosti, když pozemek, který je určen k vydání, svým charakterem zcela odpovídá pozemkům, které byly odňaty právní předchůdkyni žalobce. V současné době je navíc dotčený pozemek č. [Anonymizováno], kat. území [adresa], fakticky zemědělsky obhospodařován a veden v katastru nemovitostí jako orná půda. Rovněž není zjištěno, že by v dané lokalitě měla být v blízkém časovém horizontu plánovaná konkrétní výstavba, nelze tak hovořit o tom, že by se žalobci dostávalo kvalitativně vyššího pozemku než tomu bylo v případě pozemků odňatých. I v případě odňatých pozemků se jednalo o pozemky sloužící k dalšímu rozvoji hlavního města Prahy, jak je nyní argumentováno žalovanou v případě pozemku náhradního. V současné chvíli není možno tvrdit, jakým konkrétním způsobem žalobce s vydaným pozemkem dále naloží, úvahy o zamýšleném právním obchodu z jeho strany jsou tak minimálně předčasné. Co se týká další námitky žalované ve vztahu k souběžně probíhajícímu obdobnému řízení vedenému u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 7 C 175/2018, tato je bezpředmětnou vzhledem k tomu, že v části týkající se dotčeného pozemku č. [Anonymizováno], kat. území [adresa], bylo soudní řízení zastaveno. Z předmětného usnesení ani z rozsudku Okresního soudu v Písku sp. zn. [spisová značka], jímž došlo rovněž k zastavení řízení ve vztahu k dotčenému pozemku z důvodu zpětvzetí žaloby, pak nelze dovozovat žádné právní závěry (žalovaná argumentuje předvídatelností rozhodnutí a právní jistotou účastníků), neboť věc vydání pozemku č. [Anonymizováno], kat. území [adresa], nebyla ani v jednom případě řešena meritorně. Cena náhradního pozemku byla stanovena znaleckým posudkem zpracovaným dne 4. 5. 2023 pod č. [Anonymizováno] soudní znalkyní [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], a to v souladu s vyhláškou č. 316/1990 Sb. Byť je původní pozemek č. [Anonymizováno] evidován v katastru nemovitostí jako orná půda a v současné době je zemědělsky využíván, jedná se z hlediska ocenění se jedná o stavební pozemek s cenou stanovenou § 14 vyhlášky č. 316/1990 Sb. v částce 70 Kč za 1 metr čtvereční. Po srážkách ve výši 10 % z důvodu přístupu pouze po nezpevněné komunikaci činí výsledná cena náhradního pozemku 645 498 Kč, což je částka nižší než je výše zbývajícího nároku žalobce (tento činí 645 835,07 Kč). Nárok žalobce tak po převedení pozemku zůstává nadále nevyčerpán již pouze do částky 337,07 Kč. Soud nemá o žádných pochybností ohledně závěrů znaleckého posudku, jehož správnost ostatně ani nebyla napadána žalovanou. Jelikož soudem nebyly zjištěny ani žádné jiné skutečnosti bránící vydání nově vymezenému pozemku č. [Anonymizováno], kat. území [adresa], bylo žalobě vyhověno a rozhodnuto o nahrazení projevu vůle žalované uzavřít se žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu tohoto pozemku.

56. Pro úplnost nutno poznamenat, že soud neprovedl důkaz revizním znaleckým posudkem navrhovaný žalovanou ve vztahu k posudkům zpracovaným v roce 2019 soudními znalci [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], neboť k takovém postupu neměl žádný důvod. Není sporu o tom, že se oba soudní znalci ve svých závěrech ohledně hodnoty odňatých pozemků zásadním způsobem lišili, nicméně, jak je konstatováno výše, soud obdobně jako jiné dříve ve věci rozhodující soudy považuje bez jakýchkoli pochybností a z důvodů výše uvedených za správný znalecký posudek soudní znalkyně [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO] [jméno FO], tedy zadání zpracování dalšího znaleckého posudku není namístě.

57. O náhradě nákladů řízení bylo soudem rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud přiznal nárok na náhradu nákladů řízení žalobci jako v řízení z procesního hlediska úspěšné straně (k otázce úspěchu v řízení o nahrazení projevu vůle blíže viz rozhodnutí Ústavního soudu České republiky sp. zn. I. ÚS 3392/20 či sp. zn. IV. ÚS 3063/2021). Tarifní hodnota pro účely výpočtu odměny advokáta činí přitom v daném řízení částku 645 498 Kč, která odpovídá hodnotě předmětu sporu, tedy ceně vydaného náhradního pozemku (viz rozhodnutí Nevyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]). Náklady řízení žalobce jsou přitom tvořeny odměnou advokáta ve výši 103 550 Kč za celkem 9 úkonů po 10 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby dne 27. 9. 2022, písemné vyjádření ve věci samé ze dne 24. 2. 2023, účast na jednání před soudem dne 22. 5. 2023, písemné vyjádření ve věci samé ze dne 20. 6. 2023, písemné vyjádření ve věci samé ze dne 30. 8. 2023, písemné vyjádření ve věci samé ze dne 5. 10. 2023, účast na jednání před soudem dne 1. 11. 2023 a písemné podání ve věci samé – závěrečný návrh) a za 1 úkon po 5 450 Kč (předžalobní výzva ze dne 2. 7. 2019) podle § 7 bod 6., § 11 odst. 1 písm. a), d), g), odst. 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, paušální náhradou hotových výdajů ve výši 3 000 Kč (10 x 300 Kč) podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, nárokovanou 21 % DPH z celkové částky 106 550 Kč ve výši 22 375,50 Kč, dále náhradou za promeškaný čas v celkové výši 1 400 Kč za celkem 14 započatých půlhodin na cestách [adresa] a zpět (2 x 7 započatých půlhodin) k ústním jednáním konaným ve dnech 22. 5. 2023 a 1. 11. 2023 podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu a jízdným ve smyslu ust. § 13 odst. 5 advokátního tarifu v celkové výši 3 043 Kč za 2 cesty z [adresa] a zpět k ústním jednáním konaným dne 22. 5. 2023 a 1. 11. 2023 osobním automobilem tov. zn. Hyundai i20, reg. zn. [SPZ], s průměrnou kombinovanou spotřebou podle technického průkazu ve výši 4,8 l benzinu na 100 km, při ujeté vzdálenosti celkem 424 km (2 x 212 km), průměrné ceně benzinu Natural podle příslušné vyhlášky 41,20 Kč/litr a základní sazbě náhrady v roce 2023 ve výši 5,20 Kč/1 km (účtované parkovné ze dne 1. 11. 2023 nebylo žalobcem doloženo). Celkem tedy náklady řízení žalobce činí částku 133 368,50 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalovaného a podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě 3 dnů.

Poučení