27 C 61/2020- 188

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr Lucií Šenkovou v právní věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [titul]. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa ] o zadostiučinění nemajetkové újmy takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 90 301 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 8. 6. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 13. 7. 2020 domáhala finančního zadostiučinění nemajetkové újmy ve výši 90 301 Kč, která jí vznikla nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 95 K 7/2002 (dále jen„ řízení“). Předmětem řízení je konkurs na majetek společnosti [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] prohlášený dne 13. 6. 2002. Žalobkyně do řízení přihlásila dne 12. 8. 2002 svou pohledávku ve výši 1 053 063 Kč. Řízení dosud nebylo skončeno a jeho délka k podání žaloby tak činila více než 17 let. Nesprávný úřední postup soudu spatřovala žalobkyně v nepřiměřené délce řízení. Složitost řízení žalobkyně spatřuje v četnosti věřitelů. Na délce řízení se žalobkyně nepodílela. Odkázala na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 58 Co 188/2019, vydaný ve skutkově obdobné věci. Žalobkyně požadovala odškodnění za 6 545 dnů řízení, a to za každý den řízení 45,99 Kč. Základní částku 301 004,55 Kč žalobkyně ponížila o 50% z důvodu procesní složitosti a o 30% z důvodu nízkého významu pro žalobkyni související s nízkou mírou uspokojení její pohledávky. Základní částku naopak zvýšila o 10 % pro postup soudu. Žalobkyně svůj nárok na poskytnutí zadostiučinění uplatnila u žalované dne 4. 12. 2019. Žalovaná doručila žalobkyni dne 3. 6. 2020 stanovisko, kterým shledala délku řízení nepřiměřenou a jako postačující satisfakci shledala konstatování porušení práva.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala skutečnost, že u ní žalobkyně předběžně uplatnila dne 4. 12. 2019 nárok na poskytnutí zadostiučinění nemajetkové újmy ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen„ OdpŠk“ /. Žalovaná po předběžném posouzení nároku dne 2. 6. 2020 shledala, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení a žalobci poskytla zadostiučinění v podobě konstatování porušení práva na přiměřenou délku řízení. Stanovisko bylo žalobkyni doručeno dne 3. 6. 2020. Řízení bylo zahájeno dle žalované dne 12. 4. 2002 návrhem na prohlášení konkursu na majetek společnosti [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO]. Žalobkyně se dne 12. 8. 2012 přihlásila do řízení jako věřitel [číslo] se svou pohledávkou ve výši 1 053 063 Kč. Konkurzní řízení dosud neskončilo a ve vztahu k žalobkyni a dalším žadatelům činila jeho celková délka ke dni stanoviska žalované 17 let a 6 měsíců až 17 let a 9 měsíců. Žalobkyně nepodala v řízení stížnost ani návrh na určení lhůty k procesnímu úkonu. Do konkurzního řízení se přihlásilo cca 15 000 věřitelů, přičemž správce konkurzní podstaty popřel pohledávky cca 6 000 věřitelů. V rámci konkurzu probíhalo několik set incidenčních sporů. Správce konkurzní podstaty předložil soudu dne 31. 7. 2017 návrh na částečný rozvrh, jenž zahrnoval věřitele toliko do pořadového č. 3400 s návrhem na uspokojení ve výši 3 % zjištěných pohledávek s předpokládaným konečným uspokojením ve výši 6 až 8 %. V současné době probíhá ze strany správce konkurzní podstaty kontrola seznamu přihlášených pohledávek, kdy je třeba provést hromadnou lustraci v CEO ohledně cca 13 000 věřitelů, jež je pro ukončení konkurzního řízení zásadní. Ze seznamu 472 věřitelů, u nichž se nepodařilo doručit písemnost, byla provedena lustrace v CEO, včetně dožádání na Slovensko. U již zemřelých věřitelů byly obeslány dědické soudy k určení jejich procesního nástupce. V případech, kde došlo k zastavení dědického řízení pro nedostatek majetku, bylo řízení ohledně těchto věřitelů zastaveno, o čemž konkurzní soud zveřejňuje vyhlášky o zastavení řízení. Do doby kompletní lustrace věřitelů nelze vydat rozvrhové usnesení. Dne 21. 2. 2020 správce konkurzní podstaty předložil opravenou konečnou zprávu, přičemž ta nemá vypovídající hodnotu pro svou neúplnost a nesprávnost. Ke složitosti tohoto konkrétního řízení přispěl fakt, že zde bylo velké množství konkursních věřitelů, přičemž velká část z nich jsou občany Slovenské republiky, což je spojeno se složitější kooperací věřitelů a správce konkurzní podstaty či konkurzního soudu. Především bylo konkurzní řízení komplikováno probíhajícími incidenčními spory vedenými Městským soudem v Praze, které čítaly celkem 1 032 sporů s celkovou částkou dosud neskončených řízení o sporných pohledávkách ve výši 1 486 029,80 Kč. V daném případě lze při mimořádně vysoké konkurenci věřitelů předpokládat velmi nízkou výtěžnost pro každého věřitele a lze očekávat plnění v bagatelní výši. Konečně pro nízký význam věci pro žalobkyně dále svědčí i skutečnost, že řada věřitelů nepodala žalobu na určení popřené pohledávky tam, kde byla pohledávka popřena, nebo svou žalobu na určení popřené pohledávky vzali zpět. Předmětné řízení není jediným způsobem vymožení pohledávky, když se dále celá řada věřitelů připojila se svými nároky k adheznímu řízení v rámci trestního řízení vedeného proti členům managementu úpadce vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. V závěru žalovaná odkázala na rozhodnutí zdejšího soudu ve věci vedené pod sp. zn. 25 C 161/2019 týkajícího se jiného věřitele z téhož řízení.

3. Soud učinil na základě nesporných tvrzení účastníků následující zjištění o průběhu posuzovaného řízení u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 95 K 7/2002. Dne 12. 4. 2002 podala [země] – [název soudu], na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] návrh na prohlášení konkurzu. Dne 22. 4. 2002 soud vyzval navrhovatele, aby odstranil vady svého návrhu, doplnil svůj návrh, dále dne 23. 5. 2012 soud uložil dlužníku, aby se vyjádřil k návrhu na prohlášení konkurzu, dne 13. 6. 2002 soud usnesením na majetek dlužníka [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] prohlásil konkurz s právní mocí dne 5. 7. 2002 a ustanovil správce konkurzní podstaty a vyzval věřitele, aby ve lhůtě 60 dnů od vyvěšení tohoto usnesení, přihlásili u soudu pohledávky za dlužníkem. Dne 12. 8. 2002 podává správce konkurzní podstaty soudu dílčí zprávu a soupis konkurzní podstaty a téhož dne přihlásila žalobkyně svoji pohledávku ve výši 111 153 Kč. Svou přihlášku následně opravila podáním ze dne 16. 8. 2002, kterým uvedla výši své pohledávky 1 053 063 Kč. Přezkumné jednání přihlášených pohledávek bylo nařízeno na den 30. 9. 2002, [anonymizována tři slova] vstoupilo do konkurzního řízení dne 21. 8. 2002. Dne 30. 9. 2002 se konalo přezkumné jednání, předmětem bylo přezkoumání přihlášených pohledávek podle seznamu sestaveného správcem. Pohledávka žalobkyně byla uznána v plné výši. Dne 30. 9. 2002 se konala schůze konkurzních věřitelů, bylo přítomno 83% věřitelů konkurzních pohledávek, bylo prohlášeno usnesení, že soud potvrdil členy věřitelského výboru a náhradníky. Dne 1. 11. 2002 byl soudu doložen průběžný soupis konkurzní podstaty, dne 31. 10. 2002 došlo k popření pohledávky konkurzním věřitelem [právnická osoba] Dne 13. 11. 2002 se konala schůze věřitelského výboru, seznam incidenčních sporů ve věci 95 K 7/2002, celkem 39. Dne 15. 1. 2003 byl dán pokyn k předložení spisu 15. 3. 2003 z důvodu další zprávy o činnosti s mimosoudního řešení sporu ohledně administrativní budovy na [anonymizováno]. Dne 24. 1. 2003 požádal věřitel [anonymizováno] o odstranění zřejmé nesprávnosti z protokolu. Dne 23. 5. 2003 podal správce konkurzní podstaty dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty, upozornil na velký počet incidenčních žalob. Dne 9. 12. 2003 správce konkurzní podstaty podal dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty. Počet konkurzních věřitelů dosáhl 14 557, celková výše přihlášených pohledávek představovala částku 2 685 422 820,04 Kč. Správci bylo uloženo, aby podal další zprávu do 24. 10. 2003. Dne 9. 12. 2003 podal správce dílčí zprávu, výše přihlášených pohledávek činila 2 685 540 014,02 Kč. V mezidobí byl spis zapůjčen Obvodnímu soudu pro Prahu 4. Dne 7. 4. 2004 správce konkurzní podstaty podal aktualizaci soupisu konkurzní podstaty, dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty s tím, že upozornil na počet incidenčních sporů, jichž se správce účastní. Součástí majetku úpadce jsou budovy, administrativní komplex [obec] [anonymizováno] na [anonymizováno], stroje a dopravní prostředky, tažná zvířata, obchodní podíly a cenné papíry, zvířata, polotovary, pohledávka 652 000 000 Kč z titulu náhrady škody, vypořádací podíly jiných úpadců, účty v bankách a pokladnách. Dne 26. 8. 2004 podal správce dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty, 30. 9. 2004 aktualizace soupisu konkurzní podstaty, schůze věřitelského výboru 20. 9. 2004. Dne 3. 12. 2004 správce konkurzní podstaty podal zprávu o aktuálním stavu konkurzního řízení, soud požádal Městský soud v Praze, 5 Cmo 246/2002 o urychlené vydání rozhodnutí. Dne 11. 1. 2005 byla podána zpráva o aktuálním stavu konkurzního řízení správce konkurzní podstaty. Dále dne 12. 1. 2005 soud uložil správci konkurzní podstaty, aby předložil soudu aktuální zprávu o své činnosti, výzvy na odstranění vad podaných přihlášek, seznam přihlášených pohledávek zpracovaný, seznam pohledávek, ke kterým se nepřihlíží. Dne 18. 4. 2005 správce konkurzní podstaty požádal o prodloužení lhůty o 6 měsíců z důvodu velkého množství podaných přihlášek, zhruba 14 000. Dne 19. 4. 2005 soud žádal, aby ve lhůtě do 1. 8. 2005 soudu předložil správce konkurzní podstaty dílčí zprávu o své činnosti, aktuální zprávu o přezkoumávání přihlášených pohledávek. Dne 11. 8. 2005 správce konkurzní podstaty podal dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty a aktuální zprávu o přezkoumaných přihlášených pohledávek. Dne 2. 2. 2006 podal zprávu o průběhu konkurzního řízení, 55 incidenčních sporů. Dne 16. 2. 2006 správce podal návrh na nařízení prvního zvláštního přezkumného jednání. Jednání bylo nařízeno na 26. 5. 2006. Dne 13. 3. 2006 správce konkurzní podstaty podal návrh na povolení čerpání zálohy na jeho dosavadní činnost. Soud povolil zálohu, čerpání první zálohy ve výši 2 000 000 Kč, správci konkurzní podstaty dne 14. 3. 2006. Dne 26. 5. 2006 proběhlo první zvláštní přezkumné jednání, kde byly uvedené pohledávky popřeny v rozsahu 20 stran. Listy seznamu vykonatelných pohledávek konkurzních věřitelů se nacházejí ve zvláštní příloze spisu, jako příloha C, 16 svazků. Dne 25. 10. 2006 byla podána dílčí zpráva o činnosti správce konkurzní podstaty. Dne 10. 1. 2007 soud uložil správci konkurzní podstaty, aby ve lhůtě 30 dnů podal aktuální zprávu o stavu řízení. Dne 6. 3. 2007 správce konkurzní podstaty podal dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty. Dne 20. 3. 2007 správce konkurzní podstaty na povolení čerpání za odměny. Dne 20. 3. 2007 soud povolil čerpání odměny, druhou zálohu ve výši [částka]. Dne 30. 8. 2007 soud uložil správci konkurzní podstaty, aby podal aktuální zprávu o stavu řízení. Dílčí zprávu o činnosti správce podal dne 1. 10. 2007. Bylo nařízeno druhé zvláštní přezkumné jednání dne 17. 12. 2007, které se konalo, uveden i seznam incidenčních žalob. Celkem 584 přihlášek z pravomocných titulů, 216 přihlášek opřených o listiny prokazující nárok, 6 130 přihlášek popřeno. Dne 15. 4. 2008 návrh správce konkurzní podstaty na povolení čerpání zálohy na odměnu za jeho dosavadní činnosti. Soud povolil třetí zálohu na odměnu ve výši [částka] usnesením ze dne 19. 6. 2008. Dále dne 30. 6. 2008 soud požádal správce konkurzní podstaty, aby dodal ve lhůtě 30 dnů zprávu incidenčních sporů, aktuální soupis konkurzní podstaty, návrh na další postup v řízení. Správce konkurzní podstaty podal dne 10. 10. 2000 dílčí zprávu o činnosti konkurzní podstaty, seznam incidenčních sporů. Dne 13. 10. 2008 bylo nařízeno na den 16. 12. 2008 třetí zvláštní přezkumné jednání. Seznam incidenčních sporů po druhém zvláštním přezkumném jednání v rozsahu 10 stran (přes 200 incidenčních sporů). Dne 16. 12. 2008 třetí zvláštní přezkumné jednání. Dne 16. 12. 2008 soud vyzval správce konkurzní podstaty k doložení zprávy o stavu incidenčních sporů, aktuální soupis konkurzní podstaty, zprávy o dosavadních nákladech konkurzu, odsouhlaseno věřitelským výborem. Seznam incidenčních žalob napadlý v období říjen, listopad 2008 v rozsahu: 77 stran. Dále dne 14. 4. 2009 soud vyzval správce konkurzní podstaty, aby podal zprávu o stavu incidenčních sporů, aktuální soupis konkurzní podstaty, dílčí zprávy činnosti správce konkurzní podstaty podána dne 22. 4. 2009. Dne 4. 6. 2009 soud vyzval správce konkurzní podstaty, aby předložil aktuální přehled příjmů a výdajů konkurzu odsouhlasený věřitelským výborem. Dne 8. 6. 2009 správce konkurzní podstaty podal dodatečné uznání pohledávky a návrh na jejich dodatečné zjištění, soud o tomto rozhodl dne 11. 6. 2009. Dále dne 18. 6. 2009 podal rovněž dodatečné uznání pohledávky, návrh na její dodatečné zjištění. Soud o tomto rozhodl dne 11. 6. 2009. Dále dne 18. 6. 2009 podal rovněž dodatečné uznání pohledávky, návrh na její dodatečné zjištění. Soud rozhodl dne 18. 6. 2009. Stejně tak podal dne 3. 8. 2009 a 18. 8. 2009. Soud opakovaně uložil správci konkurzní podstaty, aby předložil aktuální přehled příjmů a výdajů konkurzu odsouhlasený věřitelským výborem dne 24. 8. 2009. Dále rozhodl o pohledávce dne 24. 8. 2009, která se pokládá za zjištěnou, dne 21. 8. 2009 správce konkurzní podstaty podal návrh na dodatečné uznání pohledávky, návrh na její dodatečné zjištění. Soud rozhodl dne 24. 8. 2009. Stejně tak dne 28. 8. 2009 podal správce konkurzní podstaty další návrhy na uznání pohledávek a jejich návrh na další dodatečné zjištění, stejně tak 31. 8. 2009, 3. 9. 2009. Soud dodatečně pokládal za zjištěnou pohledávku dne 22. 9. 2009. Městské státní zastupitelství dne 3. 11. 2009 vystoupilo z konkurzního řízení. Dále dne 22. 12. 2009 správce konkurzní podstaty podal návrh na uznání pohledávky a návrh na její dodatečné zjištění. Dále dne 30. 12. 2009 předložil aktuální přehled dosavadních příjmů a výdajů konkurzu. Soud rozhodl o pohledávce konkurzního věřitele, pokládal ji za zjištěnou dne 6. 1. 2010. Dále 11. 2. 2010 správce konkurzní podstaty učinil návrh na dodatečné uznání pohledávky, návrh na dodatečné zjištění, stejně tak dne 19. 2. 2010. Soud o tomto rozhodl dne 23. 2. 2010 a 1. 3. 2010. Dne 15. 3. 2010 soud uložil věřitelskému výboru, aby předložil soudu dílčí zprávu o své činnosti a sdělil soudu své stanovisko o dosavadní činnosti správce konkurzní podstaty 15. 3. 2010. Zprávu o činnosti v právní věci úpadce podal věřitelský výbor dne 1. 3. 2010. Dále dne 23. 3. 2010 soud uložil správci konkurzní podstaty, aby předložil vyjádření k podání věřitelky, dále 31. 3. 2010 byl soudu předložen zápis jednání věřitelského výboru ze dne 31. 3. 2010. Dne 10. 12. 2009 proběhla schůze věřitelského výboru. Správce konkurzní podstaty se vyjádřil k návrhu věřitelky dne 14. 4. 2010. Dne 15. 4. 2010 byl předložen zápis ze schůze věřitelského výboru, konané dne 10. 12. 2009. Dne 10. 6. 2010 soud uložil správci konkurzní podstaty, aby předložil zprávu o aktuálním stavu konkurzního řízení. Dne 24. 6. 2010 správce konkurzní podstaty podal návrh na vyplacení odměny věřitelskému orgánu, dále oznámení, došlé soudu dne 21. 7. 2010 s tím, že eviduje 136 věřitelů, kteří v průběhu řízení zemřeli. Dále další věřitelé, kteří v průběhu řízení zemřeli, oznámil správce konkurzní podstaty 2. 8. 2010. Dne 9. 9. 2010 podal dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty o stavu konkurzního řízení. Byla konána 4 přezkumná jednání dne 30. 9. 2002, 26. 5. 2006, 17. 12. 2007, 16. 12. 2008. Řada incidenčních sporů, odhaduje na 180 neukončených incidenčních sporů. Velké množství i zemřelých věřitelů. Dále 3. 3. 2011 soud uložil správci konkurzní podstaty, aby podal dílčí zprávu o konkurzu, přehled příjmů, aktualizovaný soupis majetku, stejně tak dne 3. 3. 2011 soud uložil věřitelskému výboru, aby předložil dílčí zprávu o své činnosti. Dne 20. 4. 2011 podal správce konkurzní podstaty dílčí zprávu o činnosti a o stavu konkurzního řízení a upozornil na incidenční spory, dále řadu probíhajících dědických řízení, disponibilní částka je 136 856,11 Kč a na vkladovém účtu 95 267 881,74 Kč. Dne 16. 6. 2010 proběhla schůze věřitelského výboru. Dále 23. 6. 2011 bylo podáno dodatečné uznání pohledávky a návrh na dodatečné zjištění správcem konkurzní podstaty, stejně tak dne 27. 6. 2011, 9. 8. 2011, kdy soud o tomto rozhodl dne 11. 8. 2011. Dále 14. 3. 2012 soud uložil správci konkurzní podstaty, aby předložil aktuální zprávu o stavu konkurzního řízení, kdy podal dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty a stavu konkurzního řízení dne 24. 4. 2012. Dne 10. 7. 2012 byl podán návrh na vyplacení odměny věřitelského orgánu. Dále dne 18. 9. 2012 soud uložil správci konkurzní podstaty, aby předložil předběžnou konečnou zprávu. Tuto předložil správce konkurzní podstaty dne 16. 10. 2012 s tím, že z předložené konečné zprávy vyplývá, že čistý výtěžek zpeněžení konkurzní podstaty, učiněný v rozvrhu pro uspokojení pohledávek věřitelů náležejících do II. třídy, částku 88 882 878,81 Kč. Schůze věřitelského výboru proběhla dne 30. 5. 2012. Dne 10. 7. 2012 věřitelský výbor požádal vyplacení odměny. Dne 18. 9. 2012 bylo uloženo správci, aby předložil předběžnou konečnou zprávu, což učinil dne 16. 10. 2012. Dne 4. 12. 2012 byl urgován návrh na vyplacení odměny věřitelského orgánu. Dne 16. 12. 2013 soud uložil správci konkurzní podstaty, aby podal dílčí zprávu o stavu řízení, zahrnující rovněž aktuální přehled stavu neukončených incidenčních sporů, aktualizovaný soupis majetkové podstaty, přehled příjmů a výdajů. Dne 30. 1. 2014 správce konkurzní podstaty podal dílčí zprávu správci konkurzní podstaty, dále 14. 2. 2014 soud uložil věřitelskému výboru, aby předložil soudu zprávu o své činnosti. Věřitelský výbor doložil dne 10. 3. 2014, schůze věřitelského výboru dne 16. 1. 2014. Dále 27. 3. 2014 soud uložil správci konkurzní podstaty, aby předložil kompletní vyúčtování hotových výdajů, aktualizovanou zprávu o dosavadních příjmech, návrh na částečný rozvrh. Přehled příjmů a výdajů za dosavadní průběh konkurzního řízení doložil správce konkurzní podstaty dne 27. 5. 2014. Dne 11. 7. 2014 byl správce vyzván ke zvážení částečného rozvrhu. Vzhledem k počtu konkurzních věřitelů, množství sporných pohledávek, okruhu nedořešených procesních nástupnictví po zemřelých účastnících konkurzního řízení bylo zřejmé, že příprava návrhu na částečný rozvrh je technicky a administrativně velice náročná záležitost, a proto byla soudem vyčleněna speciální administrativní pracovnice. Dne 3. 11. 2014 soud vyzval správce, aby připravil částečný rozvrh ve spolupráci s asistentkou soudce konkursního soudu. Správci konkurzní podstaty byla uložena pořádková pokuta dne 18. 3. 2015, neboť nesplnil povinnost zpracovat návrh částečného rozvrhu. Správce konkurzní podstaty podal odvolání dne 8. 4. 2015. Spis byl předložen dne 30. 4. 2015 odvolacímu soudu, tento pořádkovou pokutu potvrdil dne 14. 5. 2015. Správce konkurzní podstaty soud vyzval, aby předložil aktualizovanou zprávu o dosavadních příjmech a výdajích a aby soudu sdělil, kdy lze očekávat kvalifikovaný návrh na částečný rozvrh dne 4. 12. 2015. Dne 18. 12. 2015 byl urgován správce konkurzní podstaty, 28. 12. 2015 správce konkurzní podstaty sdělil, že bylo k předmětnému dni zkontrolováno cca 2 000 věřitelů. Zjistil, že dochází k dalším úmrtím věřitelů a začínají se řešit nástupnictví a dědictví. Dne 12. 2. 2016 správce sdělil přehled příjmů, výdajů za celý průběh konkurzního řízení. Nebyl schopen sdělit konkrétní datum předložení kvalifikovaného návrhu na částečný rozvrh. Dále 18. 3. 2016 bylo věřitelskému výboru uloženo, aby předložil soudu dílčí zprávu o své činnosti, opětovně byla povinnost uložena 9. 8. 2016. Byla předložena 1. 9. 2016. Dne 6. 10. 2016 konkurzní úpadce učinil návrh na opakované svolání věřitelského výboru. Svolán věřitelský výbor na den 28. 11. 2016. Protokol o jednání dne 28. 11. 2016. Správci konkurzní podstaty byla uložena pořádková pokuta ve výši 50 000 Kč s tím, že hrubě stěžuje a brání dalšímu postupu konkurzního řízení, a to dne 17. 1. 2017. Dne 24. 2. 2017 byla schůzka správce, místopředsedkyně [anonymizována tři slova] [obec] a vyřizující soudkyně [příjmení] za účelem zajištění rychlejšího postupu ve věci. Správce konkurzní podstaty podal odvolání do pořádkové pokuty, věc byla předložena odvolacímu soudu 2. 3. 2017. Dále 24. 4. 2017 požádal o poskytnutí součinnosti s doručením a s procesním nástupnictvím s tím, že existuje skupina, tvrdí, 457 osob, které je třeba dořešit. Dále 15. 5. 2017 požádal správce konkurzní podstaty o náhradní doručení. Dále soud vyzval k doložení kompletní zprávy, aktuálního stavu majetkové podstaty, přehledný aktuální seznam přihlášených pohledávek, včetně zjištěných, nezjištěných, popřených, včetně vyrozumění věřitelů soudu návrh částečného rozvrhu dne 22. 5. 2017. Dne 16. 6. 2017 reagoval správce konkurzní podstaty s tím, že požádal soud o trpělivost a doložil soudu seznam věřitelů, celkem cca 15 000. Správce zdůraznil, že se jedná o náročný a v České republice ojedinělý konkurzní případ s 15 tisíci věřiteli a pohledávkami ve výši mnoha set miliónů korun. Dále ohledně doručení seznam věřitelů náhradního doručení, dále podal 31. 7. 2017 návrh na částečný rozvrh. Žalobkyně jako věřitel [číslo] měla být uspokojena částkou 31 591,89 Kč. Tato částka představuje uspokojení ve výši 3%. V návrhu je konstatováno, že s přihlédnutím k dosavadnímu zpeněžení majetkové podstaty lze očekávat, že veškeré zjištěné pohledávky konkurzních věřitelů určených do rozvrhu budou uspokojeny poměrně ve výši 6 – 8 %. Dne 22. 9. 2017 odvolací soud rozhodl tak, že pokuta správci se mění co do výše pouze 20 000 Kč s tím, že uložení další pořádkové pokuty je sice opodstatněno, nicméně jeho zjištění pochybení v popsaném celkovém kontextu neměl za tak závažná, aby odůvodňovalo ve výši 50 000 Kč, zvláště když po udělení této sankce správce činil úkony potřebné k zásadnímu postupu v řízení, s nimiž byl i věřitelský výbor srozuměn, zatím, co soud I. stupně setrval ve svém, poněkud nekonstruktivním, přístupu k věci, jaký od poloviny roku 2016 zaujal. Soud nevzal náležitě v úvahu specifické procesní akcepty konkurzního řízení a obtížnost úspěšného zvládnutí daného konkurzu, zejména extrémní počet věřitelů. Dále dne 15. 11. 2017 byl správce konkurzní podstaty zproštěn funkce, nově byl ustanoven [titul]. [jméno] [jméno]. Současně byl dosavadní správce vyzván k vysvětlení. Dosavadní správce konkurzní podstaty nesplnil své povinnosti, které mu soud uložil v usnesení ze dne 11. 10. 2016. Dosavadní správce konkurzní podstaty sdělil údaje soudu z 28. 11. 2017 a 1. 12. 2017 podal odvolání proti svému zproštění správce konkurzní podstaty. Spis byl předložen odvolacímu soudu dne 11. 1. 2018. Tento zrušil usnesení o odvolání zproštění správce konkurzní podstaty dne 16. 5. 2018 a nařídil, aby věc v dalším řízení projednal a rozhodl jiný samosoudce s tím, že vytkl, že nepředcházela procesní kooperace soudu se správcem a nebyla vytýčena jasná představa soudu o tom, jak má být částečně rozvrh sestaven a jak se tohoto dobrat. Přestože z usnesení odvolacího soudu bylo zcela zřejmé, že bez tohoto nelze žádný správce kýženého postupu v řízení dosáhnout a že je za potřebí věcí soudu neprodleně věc projednat a udělat pro další postup další úkony, nikoliv ponechávat to na úvaze správce či věřitelského výboru a omezovat se přitom na pasivní a procesně neefektivní písemnou komunikaci. Dne 31. 5. 2018 byl spis vrácen. Dne 6. 6. 2018 předseda soudu rozhodl, že věc bude projednána jiným soudcem a přidělil věc [titul]. [jméno] [příjmení]. Dne 11. 9. 2018 byl spis vyžádán Obvodním soudem pro Prahu 2 ke sp. zn. 14 C 465/2014, spis byl vrácen dne 10. 10. 2018. Byl učiněn záznam, že správce konkurzní podstaty nedoložil ke dni 18. 12. 2018 do spisu seznam věřitelů, jimž nebyly doručeny výzvy k podání žaloby, jak bylo dohodnuto na jednání soudce se správcem konkurzní podstaty dne 31. 10. 2018. Dne 30. 1. 2019 správce požádal o součinnost při doručování a zjištění údajů o věřitelích. O součinnost s lustracemi bylo požádáno [anonymizována dvě slova]. Správce konkurzní podstaty požádal dne 14. 3. 2019 o poskytnutí další součinnosti, co se týče náhradního doručení. Dne 25. 3. 2019 správce sdělil, že soud poskytl adresy z Centrální evidence obyvatel, zasláno 77 výzev, správce dále komunikuje s věřiteli a poskytuje informace dědicům. Správce konkurzní podstaty požádal dne 26. 6. 2019 o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy, tato byla prodloužena dne 19. 7. 2019 do 30. 9. 2019 Konečná zpráva s vyúčtováním hotových výdajů odměny správce konkurzní podstaty byla předložena soudu dne 18. 10. 2019. Výdaje 20 077 512,17 Kč, příjmy 95 667 719,49 Kč, bylo žádáno o odměnu správce ve výši 13 500 335,61 Kč. Dne 30. 10. 2019 soud uložil, aby do dne 18. 10. 2019 zpracoval předloženou konečnou zprávu, doložil souhlas věřitelského výboru s výší hotových výdajů správce. Dále probíhá lustrace zasílání adresy věřitelů, co se týče Slovenské republiky. Dne 10. 12. 2019 soud uložil správci konkurzní podstaty splnit povinnosti uložené mu soudem prostřednictvím jeho pracovnice. Předložil zprávu o doručení dosud nedoručených výzev v podání incidenčních žalob, včetně dokladů o jejich doručení či nedoručení, a aby v této lhůtě požádal soud u nedoručených výzev o jejich doručení prostřednictvím soudu. Dále dne 10. 12. 2019 uložil soud, aby předložil konečnou zprávu, zpracovanou dle poskytnutého vzoru, doložil souhlas věřitelského výboru s výší hotových výdajů správce nákladů spojených s udržováním a správou podstaty a další povinnosti se lhůtou pro splnění 18. 2. 2020. Dne 19. 12. 2019 předložil správce aktuální přehled stavu dodatečných výzev a žádost o součinnost. Dne 30. 1. 2020 soud vyžádal od správce předložení 80 výzev k náhradnímu doručení a 78 výzev, kde žádá zjistit údaje z CEO, dne 7. 2. 2020 správce reagoval. Dne 10. 2. 2020 soud vyzval správce, zda vyrozuměl některé věřitele o nepřihlížení k jejich pohledávkám, předložil zpracované seznamy pohledávek, zda eviduje některé přihlášky. Správce reagoval dne 17. 2. 2020 a požádal o prodloužení lhůty pro finální konečnou zprávu z důvodu neschválení některých výdajů. Dne 11. 3. 2020 byl spis vrácen od Obvodního soudu pro Prahu 2, kam byl zapůjčen. Dne 21. 5. 2020 byl správce opakovaně vyzván na splnění povinnosti, aby předal kompletní zprávu o nedoručených výzvách a vysvětlil zpoždění výzvy k podání incidenční žaloby, předložil opravenou konečnou zprávu, doložil souhlasy věřitelského výboru s výdaji, předložil návrh na přiznání odměny pro členy věřitelského výboru, předložil specifikaci všech sporů, které v rámci konkurzu probíhaly. Současně soud dne 21. 5. 2020 vyzval věřitelský výbor k podání zprávy ze dne 21. 1. 2020, na což bylo reagováno věřitelským výborem dne 3. 6. 2020. Dne 11. 6. 2020 byl vyzván k součinnosti [anonymizována tři slova] [územní celek], zda úpadce podal daňové přiznání za rok 2004. V poskytnutí informací z daňového řízení [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [část Prahy] pracoviště pro [část Prahy] dne 1. 7. 2020, na č. l. 1156 se uvádí, že 1) daňový subjekt (úpadce) podal dne 1. 8. 2005 přiznání k dani z příjmu právnických osob za zdaňovací období roku 2004 s nulovou daňovou povinností, 2) u daňového subjektu je evidován ke dni 1. 7. 2020 nedoplatek na dani z příjmů právnických osob ve výši 117 504 Kč, tento nedoplatek vznikl z úroků z prodlení. Dne 13. 6. 2020 reagoval správce na výzvy soudu s informací, že některé věřitele musí vyzvat k odstranění nedostatků přihlášek, a proto je nutné nařídit mimořádné přezkumné jednání a současně správce informoval, že dosud nedošlo ke schválení závěrečné zprávy, přičemž se čeká na součinnosti finančního úřadu pro [část Prahy] výdaje budou projednány v září na jednání věřitelského výboru u soudu. Dne 14. 7. 2020 soud prodloužil lhůtu pro vypracování návrhu na přiznání odměny věřitelskému výboru, což bylo doloženo dne 3. 8. 2020. Dne 5. 8. 2020 bylo správci uloženo, aby předložil zpracované listy seznamu pohledávek některých věřitelů včetně výzev k opravě, aby soud mohl nařídit jednání k přezkoumání. Dne 12. 8. 2020 byl spis zapůjčen Obvodnímu soudu pro Prahu 2 k projednávané věci. Řízení není skončeno.

4. Z žádosti o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu dle zákona č. 82/1998 Sb. ze dne 3. 12. 2019 adresované žalované, přípisu žalované ze dne 9. 12. 2019 adresovaného právnímu zástupci žalobkyně, stanoviska žalované ze dne 2. 6. 2020 adresovaného právnímu zástupci žalobkyně a potvrzení o dodání a doručení do DS s identifikátorem zprávy v ISDS: 790541001 s příjemcem [titul]. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že podáním doručeným žalované dne 4. 12. 2019 uplatnila žalobkyně svůj nárok na zadostiučinění nemajetkové újmy, která jí vznikla nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 95 K 7/2002. Žalobkyně požadovala zadostiučinění ve výši 87 210,84 Kč. Žalovaná po prostudování předmětného spisu konstatovala, že v daném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, neboť celková délka řízení byla vzhledem k okolnostem dané věci nepřiměřená. Stanovisko bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno dne 3. 6. 2020.

5. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

6. Podle ust. § 1 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle ust. § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“).

7. Podle ust. § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

8. Podle ust. § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle ust. § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

9. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení, toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Žirovnický proti České republice ze dne 9.7.2002). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne 21.6.2005).

10. Kritéria § 31a odst. 3 OdpŠk se použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená.

11. Na úvod soud podotýká, že posuzované konkursní řízení dosud není skončeno. Není-li řízení, ve kterém došlo k porušení práva účastníka na projednání věci v přiměřené lhůtě, skončeno ke dni rozhodování soudu o tomto nároku, musí soud, a to prvního i druhého stupně, vyjít ze stavu řízení ke dni svého rozhodování v souladu s § 154 odst. 1 o. s. ř. (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2019, sp. zn. 30 Cdo 5522/2017). Lze tedy shrnout, že ve vztahu k žalobkyni posuzované řízení pro účely přiznání nároku na přiměřené zadostiučinění započalo podáním přihlášky pohledávky dnem 12. 8. 2002 (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3908/2009) a dosud neskončilo. Celková délka řízení tak dosud činí 18 let a 4 měsíce. V přípravné fázi řízení (od podání návrhu dne 12. 4. 2002 do prohlášení konkursu dne 13. 6. 2002) byl postup soudu plynulý. Tato fáze trvala pouze dva měsíce. Přezkumné jednání bylo nařízeno již na den 30. 9. 2002. Realizační fáze konkursu (tj. od prohlášení konkursu) dosud trvá a je ovlivněna řadou okolností.

12. Z pohledu složitosti řízení se jedná o konkursní řízení s počtem 14 557 přihlášených věřitelů s pohledávkami ve výši 2 685 540 014,02 Kč. S takto vysokým počtem věřitelů souvisí bezpochyby problémy s doručováním, průběžné lustrace a probíhající dědická řízení, neboť někteří věřitelé v průběhu řízení zemřeli. Správce konkursní podstaty popřel pohledávky 6 130 věřitelů a s tím souviselo celkem 1 032 incidenčních sporů s celkovou částkou dosud neskončených řízení o sporných pohledávkách ve výši 1 486 029,80 Kč. Součástí původního majetku úpadce byly budovy, administrativní komplex [právnická osoba] v [obec], ulice [ulice], stroje, dopravní prostředky, tažná zvířata, obchodní podíly, cenné papíry, zvířata, polotovary, pohledávka ve výši 652 000 000 Kč, vypořádací podíly jiných úpadců, peníze na účtech a v pokladně. Soud v průběhu řízení povoloval konkursnímu správci čerpání záloh na činnost správce konkursní podstaty a věřitelského výboru. Dále soud opakovaně uložil konkursnímu správci pořádkovou pokutu za včasné nesplnění povinnosti. Dne 15. 11. 2017 soud navíc nepravomocně rozhodl o zproštění funkce správce, což odvolací soud zrušil a věc byla následně přidělena jinému soudci.

13. Podíl žalobkyně na délce řízení soud neshledal.

14. V souvislosti s postupem soudu vzal soud v potaz povahu nesprávného úředního postupu a postavení správce konkursní podstaty v konkursním řízení coby zvláštního procesního subjektu, jenž není státním orgánem nebo státní organizací ve smyslu zákona OdpŠk a nese vlastní majetkovou odpovědnost za škodu vzniklou porušením povinností, které mu ukládá zákon nebo které mu uloží soud. Soud vykonává dohled nad jeho činností a schvaluje významné úkony správce, což, jak vyplynulo ze zkoumaného spisu, soud řádně činil. Nutno však konstatovat, že celková délka řízení 18 let a 4 měsíce je nepřiměřená.

15. Význam předmětu řízení soud hodnotí jakožto zanedbatelný, a to s ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2888/2010 a povahu konkursního řízení. Žalobkyně není v řízení věřitelkou, která by podala návrh na zahájení konkursního řízení, nýbrž je věřitelkou, která žádá uspokojení své pohledávky. Konkursní řízení jako takové je řízením s obecně nižším významem řízení pro účastníka, neboť v tomto věřitelé hromadně uplatňují své pohledávky vůči majetku úpadce a jsou si plně vědomi toho, že budou uspokojeni jen poměrně. Z provedeného dokazování se podává, že žalobkyni je dlouhodobě známo, že uspokojení její pohledávky se bude pohybovat v rozmezí 6 – 8 %. Tedy žalobkyně fakticky nejistotě ohledně výsledku tohoto konkurzního řízení vystavena není, když je jí zřejmé, jakým procentem bude uspokojena, a to, zda dojde k odchylce v řádech jednoho či dvou procent ji nemůže objektivně vystavit nejistotě ohledně výsledku tohoto řízení. Soud rovněž poukazuje na skutečnost, že u konkursního řízení a vzniku nemajetkové újmy je nutné pro jeho posouzení vycházet z konečné částky, které se má žalobkyni v rámci rozvrhového řízení dostat. V tomto směru soudu odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2012/2010 ze dne 31. 5. 2012, ve kterém Nejvyšší soud dospěl k závěru, že jestliže v řízení o přiznání přiměřeného zadostiučinění za porušení práva na přiměřenou délku konkurzního řízení nevyjdou najevo skutečnosti, z nichž by bylo možno dovodit, že konkurzní věřitel mohl v průběhu konkurzního řízení důvodně očekávat vyšší míru uspokojení přihlášené pohledávky, je z hlediska významu předmětu řízení pro tohoto věřitele, co do výše peněžitého nároku určující částka, jaké se mu v konkurzu dostalo na uspokojení jeho pohledávky. Za uvedené situace, kdy žalobkyně měla na základě návrhu na částečný rozvrh, jenž zahrnoval věřitele toliko do pořadového č. 3400, dostat částku 31 591,89 Kč představující 3% její pohledávky, lze dojít k závěru, že význam pro žalobkyni je zanedbatelný a žalobkyni nemohla vzniknout nesprávným úředním postupem žádná újma. Z průběhu konkursního řízení potom nevyplynuly žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly závěr, že by žalobkyně mohla očekávat vyšší míru uspokojení přihlášené pohledávky, než které se jí má dostat. Nad rámec soud uvádí, že žalobkyně netvrdila skutečnosti, pro které by bylo nutno dovodit, že částka 63 000 – 85 000 Kč, která by mohla představovat maximální možné uspokojení žalobkyně ve výši 6 – 8 % z přihlášené pohledávky, je pro její existenci natolik zásadní, že u ní zvyšuje subjektivní význam řízení tak, aby jej nebylo možno považovat za zanedbatelný. Ze samotné výše této částky dosahující nejvýše 85 000 Kč zvýšený subjektivní význam řízení dovozovat nelze, to vše za situace, když je žalobkyni známo, že uspokojení zhruba v těchto řádech se jí dostane, tedy nejistotě ohledně výsledku vystavena není.

16. Soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu a dospěl k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě, neboť celková délka řízení (zejm. realizační fáze konkursního řízení) nebyla s ohledem na shora uvedené závěry přiměřená (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28. 7. 2020, č. j. 30 Co 144/2020 – 91). Došlo tedy k nesprávnému úřednímu postupu představovanému jeho nepřiměřenou délkou a tím k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě a v důsledku toho ke vzniku nemajetkové újmy. Presumovaný vznik újmy žalovaná v řízení ani nevyvracela. Soudu se však shodně se žalovanou jeví samotné konstatování porušení práva, jehož se však již žalobkyni dostalo od žalované v jejím stanovisku k žalobcem uplatněnému nároku ze dne 2.6.2020, tedy ještě před podáním žaloby v této věci. Poskytnutí žalobcem požadovaného zadostiučinění v penězích není důvodné, nenaplňuje požadavek přiměřenosti odškodnění, tuto zde plní již konstatování porušení práva. Konstatování porušení práva je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2828/2011 či usnesení ze dne 10. 9. 2019, sp. zn. 30 Cdo 757/2018) plnohodnotnou formou morální kompenzace utrpěné újmy, jejíž poskytnutí předpokládá ustanovení § 31a odst. 2 OdpŠk. Konstatování porušení práva soud shledal za dostačující zejména z důvodu zanedbatelného významu předmětu řízení pro žalobkyni.

17. S ohledem na shora uvedené soud výrokem I. žalobu zamítl jako nedůvodnou.

18. O nákladech řízení před soudem I. stupně rozhodl soud v souladu s ustavením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť v řízení zcela úspěšné žalované s odkazem na ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. náleží náhrada nákladů řízení ve výši 300 Kč, když žalovaná učinila ve věci 1 úkon, a to písemné vyjádření k žalobě. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení