45 C 248/2023 - 32

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená [Adresa zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/1] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] pro zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 23.102,84 Kč, spolu s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 23.102,84 Kč od 12.10.2023 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 76.897,16 Kč spolu s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 23.102,84 Kč od 15.6.2023 do 11.10.2023 a s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 76.897,16 Kč od 15.6.2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce částku 21 602 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 100 000,- Kč, způsobené jí v řízení sp. zn. [Anonymizováno] před Městským soudem v Praze. K uvedené věci žalobkyně uvedla, že jakožto věřitelka společnosti [právnická osoba]. v likvidaci řádně přihlásila dne 26. srpna 2002 svoji pohledávku ve výši 224 654,08 Kč do konkursu, prohlášeného na majetek uvedené společnosti 13. června 2002. Dne 21. listopadu 2022 bylo vyvěšeno na úřední desce soudu rozvrhové usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. listopadu 2022 č. j. [Anonymizováno], v němž je stanovena míra uspokojení věřitelů na 10, 2837400560091 %. Toto usnesení nabylo právní moci dne 22. prosince 2022. Žalobkyně obdržela na základě výše uvedeného usnesení po jeho právní moci částku ve výši 23 102,84Kč, v tuto dobu tak byla ukončena nejistota žalobkyně ohledně plnění. Celková doba konkurzního řízení je vůči žalobkyni více než dvacet let. Konkurzní řízení není skončeno. Žalobkyně se na délce řízení nijak nepodílela. Žalobkyně navrhla srovnání s jiným případem odškodnění délky řízení v témže řízení s tím, že ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 14 C 465/2014, následně u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 58 Co 188/2019 bylo poškozené, která přihlásila do řízení přihlášku ve výši přesahující 500 000,- Kč, přiznána částka . ve výši 71 500,- Kč (to představuje 45, 995 Kč za den řízení). Soud měl v daném případě vycházet ze základní částky 100 000,- Kč, která byla ponížena o 70%. Žalobkyně podala dne 11. dubna 2023 žádost o odškodnění nemajetkové újmy vzniklé jí průtahy řízení, kdy žádala částku přesahující 100 000,- Kč. Žalovaná vydala dne 9. května 2023 stanovisko, které bylo žalobkyni doručeno 14. června 2023. Stanoviskem žalovaná uznala, že doba řízení je nepřiměřená, avšak jako postačující satisfakci shledává konstatování porušení práva. S ohledem na to navrhla žalobkyně, aby soud žalobě vyhověl a přiznal jí náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobkyní neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že u ní žalobkyně dne 9.5.2023 podala žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., za nepřiměřenou délku řízení sp. zn. [Anonymizováno] před Městským soudem v Praze. Obdobné žádosti podalo od roku 2019 několik desítek dalších žadatelů. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení a dospěla k závěru, že délka řízení je nepřiměřená. Proto poskytla žalobkyni zadostiučinění v podobě konstatování porušení práva na přiměřenou délku řízení, což považuje s ohledem na okolnosti daného případu za dostatečné. Při hodnocení přiměřenosti délky konkurzního řízení, je třeba vzít na zřetel specifikum tohoto řízení. Na rozdíl od většiny jiných soudních řízení, konkurzní řízení nesměřuje k vyřešení sporu mezi stranami, ale k uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku. Ústřední roli nemá v konkurzním řízení soudce, ale správce konkurzní podstaty, na jehož úkony není možno nahlížet s ohledem na platné zákony jako na úkony soudu nebo orgánu státu. Správce konkurzní podstaty je soukromou osobou, která činí úkony v konkurzním řízení vlastním jménem a na svou odpovědnost. Soud zejména vykonává dohled nad činností správce a schvaluje významné úkony správce, což, jak vyplynulo ze zkoumaného spisu, soud řádně činil. Je sporné, zda jednotlivé úkony správce směřující ke zjištění, sepsání a zpeněžení konkurzní podstaty lze s ohledem na uvedené přičítat státu k tíži při hodnocení přiměřenosti délky konkurzního řízení. Pouze na první fázi konkurzního řízení (od podání návrhu na prohlášení konkurzu do vydání usnesení o prohlášení konkurzu) je možno nahlížet jako na typické soudní řízení, v němž soud rozhoduje o vyřešení sporu a v němž činnost, respektive nečinnost soudu lze přičítat státu k tíži. V daném případě trvala tato první fáze 2 měsíce, což je délka přiměřená. Druhá fáze konkurzu, vlastní konkurzní řízení, je ovlivňována řadou okolností subjektivních a objektivních. Délka konkurzu je z pohledu subjektivního ovlivněna chováním účastníků řízení, kterými jsou konkurzní věřitelé a úpadce a také chováním třetích osob dotčených řízením, kterými jsou zejména dlužníci úpadce. Ke složitosti tohoto konkrétního řízení tedy přispěl fakt, že zde bylo velké množství konkursních věřitelů, přičemž velká část z nich jsou občany Slovenské republiky, což je spojeno se složitější kooperací věřitelů a správce konkurzní podstaty či konkurzního soudu. Především bylo konkurzní řízení komplikováno probíhajícími incidenčními spory vedenými Městským soudem v Praze, které čítaly celkem 1.032 sporů s celkovou částkou dosud neskončených řízení o sporných pohledávkách ve výši 1.486.029,80,- Kč. Přes uvedenou mimořádnou složitost je třeba objektivně celkovou délku řízení (přes 20 let) hodnotit jako nepřiměřenou. Sama žalobkyně stížnost na průtahy ani návrh na určení lhůty k procesnímu úkonu nepodávala. V předmětném konkurzním řízení vystupuje značné množství věřitelů, kdy vzhledem k jejich konkurenci lze očekávat velmi nízkou procentuální výtěžnost pro každého z nich, kdy lze očekávat plnění jen v bagatelní výši. Naopak délka řízení může pro věřitele přinášet i pozitivní efekt v podobě vyššího zůstatku pro jeho osobu daného snížením množství věřitelů ohledně těch osob, ohledně nichž bylo řízení zastaveno pro neexistenci jejich právního nástupce. V daném případě se při mimořádně vysoké konkurenci věřitelů jedná o částku bagatelní, pokud vůbec nějakou. Pro nepatrný význam věci svědčí i skutečnost, že řada konkurzních věřitelů v dané věci ani nepodala žalobu na určení popřené pohledávky, tam kde byla pohledávka popřena v plné výši či částečně, nebo svou žalobu na určení popřené pohledávky vzali i zpět. Předmětné konkurzní řízení pak není jediným způsobem vymožení pohledávky, když se dále celá řada stejných konkurzních věřitelů připojila se svými nároky rovněž do adheze v rámci trestního řízení vedeného proti členům managementu úpadce vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 40T 14/2014. Na základě výše uvedeného žalovaná poskytla žalobkyni zadostiučinění ve formě konstatování, že došlo k porušení jejího práva na přiměřenou délku řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [Anonymizováno], avšak nebyl shledán důvod pro poskytnutí zadostiučinění v penězích, neboť konstatování porušení práva se v dané věci jeví jako dostačující. V této souvislosti žalovaná uvedla, že s jejím právním závěrem se ztotožnily i soudy, které rozhodovaly o žalobách o zadostiučinění za nepřiměřenou délku předmětného konkurzního řízení jiných konkurzních věřitelů v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 30.1.2020, č.j. 25C 161/2019, který byl potvrzen rozsudkem odvolacího soudu, Městského soudu v Praze ze dne 28.7.2020, č.j. 30Co 144/2020,[Anonymizováno]dále rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 8.12.2020, č.j. 19C 98/2020, který byl potvrzen rozsudkem odvolacího soudu, Městského soudu v Praze ze dne 28.7.2020, č.j. 30Co 61/2021, dále rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 23.11.2020, č.j. 43C 60/2020, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 15.12.2020, č.j. 10C 88/2020, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 14.1.2021, č.j. 27C 61/2020, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 30.3.2021, č.j. 47C 194/2020, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 26.3.2021, č.j. 44 C 24/2020, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 22.3.2021, č.j. 43C 127/2020, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 27.4.2021, č.j. 19C 235/2020, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 18.5.2021, č.j. 26C 237/2020, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 20.4.2021, č.j. 23C 99/2020 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 6.5.2021, č.j. 20 Co 111/2021. Soudy v uvedených věcech rozhodly, že postačujícím odškodněním je konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, když hodnotily význam konkurzu pro tamní žalobce jako nepatrný, přičemž zejména akcentovaly samotnou povahu konkurzního řízení jako zcela specifického řízení před soudem, také postavení žalobců v konkurzu jako pouhých konkurzních věřitelů a také velmi nízké uspokojení, nebo předpokládané uspokojení pohledávek jednotlivých věřitelů. Vzhledem k výše uvedenému žalovaná navrhla, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl a žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení.

3. Žádostí o zadostiučinění za nemajetkovou újmu ze dne 5.5.2023 uplatnila žalobkyně svůj nárok u žalované.

4. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne 14.6.2023 byl nárok žalobkyně vypořádán a žalobkyni byla přiznána kompenzace formou konstatování porušení práva na přiměřenou délku řízení.

5. Z vyjádření vyřizujícího soudce Mgr. Erika Ambruse ze dne 13. 3. 2020 k [Anonymizováno] soud zjistil, že zpeněžování konkurzní podstaty bylo dokončeno v roce 2004 – 2005 a konečná zpráva proto mohla být konkurznímu soudu předložena a projednána v přiměřené době po dokončení tohoto zpeněžování, tj. před přidělením spisu současnému vyřizujícímu soudci. V průběhu konkursního řízení nebyly řádně doručovány veškeré výzvy a k datu vydání této zprávy je třeba dořešit 158 nedoručení výzev.

6. Dále byla založena Tabulka průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců v národním hospodářství podle ekonomické činnosti, k jednotlivým rokům, od roku 2005 do roku 2022, resp. od roku 1993 až do roku 2022.

7. Rozsudkem Městského soudu v Praze ve věci č.j. 54 Co 218/2021 – 129 ze dne 13.7.2021 (potvrzujícího rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 22.3.2021, č.j. 43 C 134/2020 – 99), rozsudkem č.j. 55 Co 285/2021 – 128, ze dne 3.11.2021 (potvrzujícím rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7.6.2021, čj. 46 C 215/2020 – 108), rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. 15 Co 230/2021 – 132 (potvrzujícím rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 27.4.2021 č.j. 19 C 235/2020-107) či rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. 58 Co 75/2023 – 163 (potvrzujícím rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7.12.2022 č.j. 46 C 106/2022-150), bylo tamním poškozeným přiznáno konstatování porušení práva ze strany žalované, což soudy shledaly s ohledem na předčasnost žalob za dostatečné, když dosud nebylo známo konečné rozvrhové usnesení.

8. Ze Zkráceného znění usnesení o prohlášení konkursu ze dne 13.6.2002 ve věci č.j. [Anonymizováno] byl na majetek dlužníka [právnická osoba]. v likvidaci, prohlášen konkurs, ustanoven správce konkursní podstaty a současně byli věřitelé dlužníka vyzváni k podání přihlášek.

9. Mezi účastníky nebyl sporný průběh řízení, vedeného u Městského soudu v Praze sp. zn. [Anonymizováno], konkrétně že: Řízení bylo zahájeno dne 12.4.2002 návrhem na prohlášení konkurzu na majetek společnosti [právnická osoba]. v likvidaci, IČ: [IČO]. Žadatelka se jako konkurzní věřitel č. 2413 dne 26.8.2002 přihlásila s pohledávkou, která byla uznána v celkové výši 224. 654,08 Kč. Dne 12. 4. 2002 podala Česká republika – Okresní soud v Benešově, na společnost [právnická osoba]. v likvidaci návrh na prohlášení konkurzu. Dne 22. 4. 2002 soud vyzval navrhovatele, aby odstranil vady svého návrhu a doplnil svůj návrh. Dne 23. 5. 2012 soud uložil dlužníku, aby se vyjádřil k návrhu na prohlášení konkurzu. Dne 13. 6. 2002 soud prohlásil usnesením na majetek dlužníka [právnická osoba]. v likvidaci konkurz, ustanovil správce konkurzní podstaty a vyzval věřitele, aby ve lhůtě 60 dnů od vyvěšení tohoto usnesení přihlásili u soudu pohledávky za dlužníkem. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 5. 7. 2002. Dne 12. 8. 2002 podal správce konkurzní podstaty soudu dílčí zprávu a soupis konkurzní podstaty. Na den 30. 9. 2002 bylo nařízeno přezkumné jednání přihlášených pohledávek. Městské státní zastupitelství dne 21. 8. 2002 vstoupilo do konkurzního řízení. Dne 30. 9. 2002 se konalo přezkumné jednání, předmětem bylo přezkoumání přihlášených pohledávek podle seznamu sestaveného správcem. Dne 30. 9. 2002 se konala schůze konkurzních věřitelů, přítomno bylo 83 % věřitelů konkrzních pohledávek a soud potvrdil členy věřitelského výboru a náhradníky. Dne 1. 11. 2002 byl soudu doložen průběžný soupis konkurzní podstaty, dne 31. 10. 2002 došlo k popření pohledávky konkurzního věřitelem [právnická osoba]., dne 13. 11. 2002 se konala schůze věřitelského výboru, přičemž seznam incidenčních sporů ve věci [Anonymizováno] byl v té době 39. Dne 15. 1. 2003 byl dán pokyn k předložení spisu 15. 3. 2003 z důvodu další zprávy o činnosti s mimosoudním řešením sporu ohledně administrativní budovy na [Anonymizováno]. Dne 24. 1. 2003 požádal věřitel [Anonymizováno] o odstranění zřejmé nesprávnosti z protokolu. Dne 23. 5. 2003 podal správce konkurzní podstaty dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty a upozornil na velký počet incidenčních žalob. Dne 9. 12. 2003 správce konkurzní podstaty podal další dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty. Počet konkurzních věřitelů v té době byl 14 557, přičemž celková výše přihlášených pohledávek představovala částku 2 685 422 820,04 Kč. Správci bylo uloženo, aby podal další zprávu do 24. 10. 2003. Dne 9. 12. 2003 podal správce dílčí zprávu, výše přihlášených pohledávek činila 2 685 540 014,02 Kč. V mezidobí byl spis zapůjčen Obvodnímu soudu pro Prahu 4. Dne 7. 4. 2004 správce konkurzní podstaty předložil aktualizaci soupisu konkurzní podstaty a dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty s tím, že upozornil na velký počet incidenčních sporů, jichž se správce účastní. Jako součást majetku úpadce byly uvedeny budovy, administrativní komplex [právnická osoba] na Budějovické, stroje a dopravní prostředky, tažná zvířata, obchodní podíly a cenné papíry, zvířata, polotovary, pohledávka 652 000 000 Kč z titulu náhrady škody, vypořádací podíly jiných úpadců, účty v bankách a pokladnách. Dne 26. 8. 2004 podal správce dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty a dne 30. 9. 2004 došlo i k aktualizaci soupisu konkurzní podstaty, přičemž v meziobdobí, dne 20. 9. 2004 byla konána schůze věřitelského výboru. Dne 3. 12. 2004 správce konkurzní podstaty podal zprávu o aktuálním stavu konkurzního řízení a soud požádal Městský soud v Praze ke sp. zn. 5 Cmo 246/2002 o urychlené vydání rozhodnutí. Další zpráva správce konkurzní podstaty byla podána dne 11. 1. 2005 podstaty. Dne 12. 1. 2005 soud uložil správci konkurzní podstaty, aby předložil soudu aktuální zprávu o své činnosti, výzvy na odstranění vad podaných přihlášek, seznam přihlášených pohledávek a zpracovaný seznam pohledávek, ke kterým se nepřihlíží. Dne 18. 4. 2005 správce konkurzní podstaty požádal o prodloužení lhůty o 6 měsíců z důvodu velkého množství podaných přihlášek, zhruba 14 000. Dne 19. 4. 2005 soud vyzval správce, aby ve lhůtě do 1. 8. 2005 soudu předložil dílčí zprávu o své činnosti a aktuální zprávu o přezkoumávání přihlášených pohledávek. Dne 11. 8. 2005 správce konkurzní podstaty podal dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty a aktuální zprávu o přezkoumaných přihlášených pohledávkách. Dne 2. 2. 2006 podal správce zprávu o průběhu konkurzního řízení a upozornil na 55 incidenčních sporů. Dne 16. 2. 2006 správce podal návrh na nařízení prvního zvláštního přezkumného jednání. Jednání bylo nařízeno na 26. 5. 2006. Dne 13. 3. 2006 správce konkurzní podstaty podal návrh na povolení čerpání zálohy na jeho dosavadní činnost. Soud povolil správci konkurzní podstaty čerpání první zálohy ve výši 2 000 000 Kč dne 14. 3. 2006. Dne 26. 5. 2006 proběhlo první zvláštní přezkumné jednání, kde jsou uvedeny popřené pohledávky v rozsahu 20 stran. Listy seznamu vykonatelných pohledávek konkurzních věřitelů se nacházejí ve zvláštní příloze spisu, jako příloha C - 16 svazků. Dne 25. 10. 2006 byla podána dílčí zpráva o činnosti správce konkurzní podstaty. Dne 10. 1. 2007 soud uložil správci konkurzní podstaty, aby ve lhůtě 30 dnů podal aktuální zprávu o stavu řízení. Dne 6. 3. 2007 správce konkurzní podstaty podal dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty a dne 20. 3. 2017 správce konkurzní podstaty podal návrh na povolení čerpání odměny. Dne 20. 3. 2007 soud povolil správci druhou zálohu na odměnu ve výši 2 000 000 Kč. Dne 30. 8. 2007 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby podal aktuální zprávu o stavu řízení. Dílčí zprávu o činnosti správce podal dne 1. 10. 2007. Na den 17. 12. 2007 bylo nařízeno druhé zvláštní přezkumné jednání, které se konalo a byl vyhotoven i seznam incidenčních žalob. Bylo uznáno celkem 584 přihlášek z pravomocných titulů a 216 přihlášek opřených o listiny prokazující nárok, přičemž 6 130 přihlášek popřeno. Dne 15. 4. 2008 návrh správce konkurzní podstaty podal návrh na povolení čerpání zálohy na odměnu za jeho dosavadní činnost. Dne 19. 6. 2008 soud povolil čerpání třetí zálohy na odměnu správce ve výši 2 000 000 Kč. Dne 30. 6. 2008 soud požádal správce konkurzní podstaty, aby ve lhůtě 30 dnů dodal zprávu o incidenčních sporech, aktuální soupis konkurzní podstaty a návrh na další postup v řízení. Správce konkurzní podstaty podal dne 10. 10. 2008 dílčí zprávu o činnosti a seznam incidenčních sporů. Dne 13. 10. 2008 bylo na den 16. 12. 2008 nařízeno třetí zvláštní přezkumné jednání. Seznam incidenčních sporů byl po druhém zvláštním přezkumném jednání v rozsahu 10 stran (přes 200 incidenčních sporů). Dne 16. 12. 2008 se konalo třetí zvláštní přezkumné jednání. Dne 16. 12. 2008 soud vyzval správce konkurzní podstaty k doložení zprávy o stavu incidenčních sporů, aktuálního soupisu konkurzní podstaty, zprávy o dosavadních nákladech konkurzu. Spis dále obsahuje seznam incidenčních žalob napadlých v období října až listopadu 2008 v rozsahu 77 stran. Dne 14. 4. 2009 soud vyzval správce konkurzní podstaty, aby podal zprávu o stavu incidenčních sporů, předložil aktuální soupis konkurzní podstaty a zprávy o dílčí činnosti správce konkurzní podstaty. Zpráva byla podána dne 22. 4. 2009. Dne 4. 6. 2009 soud vyzýval správce konkurzní podstaty, aby předložil aktuální přehled příjmů a výdajů konkurzu odsouhlasený věřitelským výborem. Dne 8. 6. 2009 správce konkurzní podstaty předložil dodatečné uznání pohledávky a návrh na její dodatečné zjištění. Soud o tomto návrhu rozhodl dne 11. 6. 2009. Dne 18. 6. 2009 správce předložil další dodatečné uznání pohledávky a návrh na její dodatečné zjištění, přičemž soud o tomto návrhu rozhodl dne 11. 6. 2009. Dále dne 18. 6. 2009 podává správce další návrh na dodatečné uznání pohledávky a návrh na její dodatečné zjištění, přičemž soud o tomto návrhu rozhodl dne 18. 6. 2009. Další návrhy pak ještě byly podány dne 3. 8. 2009 a 18. 8. 2009. Soud pak dne 24. 8. 2009 uložil správci konkurzní podstaty, aby předložil aktuální přehled příjmů a výdajů konkurzu odsouhlasený věřitelským výborem, dále soud dne 24. 8. 2009 rozhodl o pohledávce, která se pokládá za zjištěnou. Dne 21. 8. 2009 správce konkurzní podstaty podal návrh na dodatečné uznání pohledávky a návrh na její dodatečné zjištění. Soud ve věci návrhu rozhodl dne 24. 8. 2009. Dne 28. 8. 2009 podal správce konkurzní podstaty další návrhy na uznání pohledávek a návrh na jejich další dodatečné zjištění, stejně tak jako dne 31. 8. 2009 a 3. 9. 2009. Soud dne 22. 9. 2009 rozhodl o tom, že pohledávka se pokládá za dodatečně zjištěnou. Městské státní zastupitelství dne 3. 11. 2009 vystoupilo z konkurzního řízení. Dne 10. 12. 2009 se konala schůze věřitelského výboru. Dne 22. 12. 2009 správce konkurzní podstaty podal návrh na uznání pohledávky a návrh na její dodatečné zjištění. Dále dne 30.12. 2009 předložil správce soudu aktuální přehled dosavadních příjmů a výdajů konkurzu. Soud dne 6. 1. 2010 k návrhu správce rozhodl o pohledávce konkurzního věřitele tak, že ji pokládá za zajištěnou. Dále 11. 2. 2010 správce konkurzní podstaty podal návrh na dodatečné uznání pohledávky a návrh na dodatečné zjištění, a stejně tak podal návrh i dne 19. 2. 2010. Soud o těchto návrzích rozhodl dne 23. 2. 2010 a 1. 3. 2010. Dne 15. 2. 2010 soud uložil věřitelskému výboru, aby předložil soudu dílčí zprávu o své činnosti a sdělil soudu své stanovisko k dosavadní činnosti správce konkurzní podstaty. Zprávu o činnosti v právní věci úpadce podal věřitelský výbor dne 1. 3. 2010. Dále dne 23. 3. 2010 soud uložil správci konkurzní podstaty, aby předložil vyjádření k podání věřitelky. Dne 31. 3. 2010 byl soudu předložen zápis z jednání věřitelského výboru ze dne 31. 3. 2010. Správce konkurzní podstaty se dne 14. 4. 2010 vyjádřil k návrhu věřitelky. Dne 15. 4. 2010 byl soudu předložen zápis ze schůze věřitelského výboru konané dne 10. 12. 2009. Dne 10. 6. 2010 soud uložil správci konkurzní podstaty, aby předložil zprávu o aktuálním stavu konkurzního řízení. Dne 24. 6. 2010 správce konkurzní podstaty podal návrh na vyplacení odměny věřitelskému orgánu. Dne 21. 7. 2010 bylo soudu oznámeno, že je evidováno 136 věřitelů, kteří v průběhu řízení zemřeli. Další věřitele, kteří v průběhu řízení zemřeli, oznamuje správce konkurzní podstaty 2. 8. 2010. Dne 9. 9. 2010 podává správce dílčí zprávu o činnosti a o stavu konkurzního řízení s tím, že byla konána 4 přezkumná jednání, a to dne 30. 9. 2002, 26. 5. 2006, 17. 12. 2007, 16. 12. 2008, že je nadále vedena celá řada incidenčních sporů s tím, že se odhaduje, že cca 180 je doposud neukončených a zpráva konstatuje i velké množství zemřelých věřitelů. Dne 3. 3. 2011 soud uložil správci konkurzní podstaty, aby podal dílčí zprávu o konkurzu, přehled příjmů a aktualizovaný soupis majetku a stejně tak dne 3. 3. 2011 soud uložil věřitelskému výboru, aby předložil dílčí zprávu o své činnosti. Dne 20. 4. 2011 podává správce konkurzní podstaty dílčí zprávu o činnosti a o stavu konkurzního řízení a upozorňuje na incidenční spory a dále i na řadu probíhajících dědických řízení. Sděluje, že disponibilní částka je 136 856,11 Kč a na vkladovém účtu je 95 267 881,74 Kč. Dne 16. 6. 2010 je konána schůze věřitelského výboru (zasláno správcem). Dále 23. 6. 2011 podáno dodatečné uznání pohledávky a návrh na dodatečné zjištění správcem konkurzní podstaty, stejně tak dne 27. 6. 2011 a 9. 8. 2011 s tím, že soud o těchto návrzích rozhodl dne 11. 8. 2011. Dne 14. 3. 2012 soud uložil správci konkurzní podstaty, aby předložil aktuální zprávu o stavu konkurzního řízení, kdy podává dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty a stavu konkurzního řízení. Zpráva následně podána. Dne 30. 5. 2012 se konala schůze věřitelského výboru. Dne 10. 7. 2012 podán návrh na vyplacení odměny věřitelského orgánu. Dne 18. 9. 2012 soud uložil správci konkurzní podstaty, aby předložil předběžnou konečnou zprávu. Tuto zprávu předkládá správce konkurzní podstaty dne 16. 10. 2012 s tím, že z předložené zprávy vyplývá, že čistý výtěžek zpeněžení konkurzní podstaty učiněný v rozvrhu pro uspokojení pohledávek věřitelů náležejících do II. třídy je částka 88 882 878,81 Kč. Dne 4. 12. 2012 urgován návrh na vyplacení odměny věřitelského orgánu. Dne 16. 12. 2013 soud uložil správci konkurzní podstaty, aby podal dílčí zprávu o stavu řízení zahrnující rovněž aktuální přehled stavu neukončených incidenčních sporů, aktualizovaný soupis majetkové podstaty, přehled příjmů a výdajů. Dne 16. 1. 2014 byla konána schůze věřitelského výboru. Dne 30. 1. 2014 správce konkurzní podstaty podal dílčí zprávu. Dne 14. 2. 2014 soud uložil věřitelskému výboru, aby předložil soudu zprávu o své činnosti. Věřitelský výbor dokládá zprávu dne 10. 3. 2014. Dále 27. 3. 2014 soud uložil správci konkurzní podstaty, aby předložil kompletní vyúčtování hotových výdajů, aktualizovanou zprávu o dosavadních příjmech, návrh na částečný rozvrh. Přehled příjmů a výdajů za dosavadní průběh konkurzního řízení doložil správce konkurzní podstaty dne 27. 5. 2014. Dne 11. 7. 2014 byl správce vyzván ke zvážení částečného rozvrhu. Vzhledem k počtu konkurzních věřitelů, množství sporných pohledávek, okruhu nedořešených procesních nástupnictví po zemřelých účastnících konkurzního řízení je zřejmé, že příprava návrhu na částečný rozvrh je technicky a administrativně velice náročná záležitost, a proto byla soudem vyčleněna speciální administrativní pracovnice. Dne 3. 11. 2014 soud vyzval správce, aby připravil částečný rozvrh ve spolupráci s asistentkou soudce. Správci konkurzní podstaty byla soudem uložena dne 18. 3. 2015 pořádková pokuta, neboť nesplnil povinnost zpracovat návrh částečného rozvrhu. Správce konkurzní podstaty podal dne 8. 4. 2015 odvolání a spis byl dne 30. 4. 2015 předložen odvolacímu soudu. Odvolací soud usnesení o uložení pořádkové pokuty potvrdil dne 14. 5. 2015. Správce konkurzní podstaty byl soudem dne 4. 12. 2015 vyzván, aby předložil aktualizovanou zprávu o dosavadních příjmech a výdajích a aby soudu sdělil, kdy lze očekávat kvalifikovaný návrh na částečný rozvrh. Dne 18. 12. 2015 urguje soud správce konkurzní podstaty. Dne 28. 12. 2015 správce konkurzní podstaty sdělil, že bylo k dnešnímu dni zkontrolováno cca 2 000 věřitelů, přičemž bylo zjištěno, že došlo k dalším úmrtím věřitelů a začínají se řešit nástupnictví a dědictví. Dne 12. 2. 2016 správce soudu zaslal přehled příjmů a výdajů za celý průběh konkurzního řízení. Zároveň oznámil, že není schopen sdělit konkrétní datum předložení kvalifikovaného návrhu na částečný rozvrh. Dne 18. 3. 2016 soud věřitelskému výboru se uložil, aby předložil soudu dílčí zprávu o své činnosti do 9. 8. 2016. Zpráva byla předložena 1. 9. 2016. Dne 6. 10. 2016 konkurzní úpadce učinil návrh na opakované svolání věřitelského výboru. Věřitelský výbor svolán na den 28. 11. 2016, kdy se jeho jednání konalo. Dne 17. 1. 2017 byla správci konkurzní podstaty soudem uložena pořádková pokuta ve výši 50 000 Kč s tím, že stěžuje a brání dalšímu postupu konkurzního řízení. Dne 24. 2. 2017 byla konána schůzka správce, místopředsedkyně Městského sodu v Praze a vyřizující soudkyně Štefkové za účelem zajištění rychlejšího postupu ve věci. Správce konkurzní podstaty podal odvolání do usnesení o uložení pořádkové pokuty s tím, že odvolání je předloženo odvolacímu soudu 2. 3. 2017. Dne 24. 4. 2017 bylo požádáno o poskytnutí součinnosti s doručením a s procesním nástupnictvím s tím, že existuje skupina, cca 457 osob, které je třeba dořešit. Dne 15. 5. 2017 požádal správce konkurzní podstaty o náhradní doručení. Dne 22. 5. 2017 soud vyzval správce k doložení kompletní zprávy o aktuálním stavu majetkové podstaty, přehledném aktuálním seznam přihlášených pohledávek, včetně zjištěných, nezjištěných, popřených, včetně vyrozumění věřitelů a návrhu částečného rozvrhu. Dne 16. 6. 2017 správce konkurzní podstaty požádal soud o trpělivost a doložil soudu seznam věřitelů, celkem cca 15 000. Správce zdůrazňoval, že se jedná o náročný a v České republice ojedinělý konkurzní případ s 15 tisíci věřiteli a pohledávkami ve výši mnoha set miliónů korun a upozorňuje ohledně seznamu věřitelů na náhradní doručení. Dne 31. 7. 2017 podal správce návrh na částečný rozvrh. Věřitelé měli být dle návrhu uspokojeni v rozsahu 3 % s tím, že je předpoklad, že jinak zajištěné pohledávky by mohly být pravděpodobně uspokojeny v rozsahu 6-8 %. Dne 22. 9. 2017 odvolací soud rozhodl tak, že usnesení o uložení pořádkové pokuty správci se mění na částku 20 000 Kč s tím, že uložení další pořádkové pokuty je sice opodstatněno, nicméně že zjištěná pochybení v popsaném celkovém kontextu řízení nejsou tak závažná, aby odůvodňovaly pokutu ve výši 50 000 Kč, zvláště, když po udělení této sankce správce činil úkony potřebné k zásadnímu postupu v řízení, s nimiž byl i věřitelský výbor srozuměn s tím, že soud prvního stupně nevzal náležitě v úvahu specifické procesní akcepty konkurzního řízení a obtížnost úspěšného zvládnutí daného konkurzu, zejména v důsledku extrémního počet věřitelů. Dne 15. 11. 2017 soud rozhodl o zproštění správce konkurzní podstaty funkce a nově se byl správcem ustanoven Mgr. [jméno FO]. Současně byl dosavadní správce vyzván k vysvětlení, proč nesplnil své povinnosti, které mu soud uložil v usnesení ze dne 11. 10. 2016. Dosavadní správce konkurzní podstaty sdělil údaje soudu dne 28. 11. 2017 a 1. 12. 2017 a podal odvolání proti svému zproštění z funkce správce konkurzní podstaty. Spis byl předložen odvolacímu soudu dne 11. 1. 2018. Dne 16. 5. 2018 odvolací soud zrušil usnesení o zproštění správce konkurzní podstaty a nařídil, aby věc v dalším řízení projednal a rozhodl jiný samosoudce s tím, že rozhodnutí nepředcházela procesní kooperace soudu se správcem a vytýčení jasných představ soudu o tom, jak má být částečně rozvrh sestaven a jak se tohoto dobrat. Dne 31. 5. 2018 byl spis vrácen Městskému soudu v Praze. Dne 6. 6. 2018 předseda soudu rozhodl, že věc bude projednána jiným soudcem a věc byla přidělena Mgr. Eriku Ambrusovi. Dne 11. 9. 2018 byl spis vyžádán Obvodním soudem pro Prahu 2 ke sp. zn. 14 C 465/2014, přičemž spis byl vrácen dne 10. 10. 2018. Dne 18. 12 2018 byl učiněn záznam, že správce konkurzní podstaty nedoložil ke dni 18. 12. 2018 do spisu seznam věřitelů, jimž nebyly doručeny výzvy k podání žaloby, jak bylo dohodnuto na jednání soudce se správcem konkurzní podstaty dne 31. 10. 2018. Dne 30. 1. 2019 správce požádal o součinnost při doručování a zjištění údajů o věřitelích. O součinnost s lustracemi bylo požádáno Ministerstvo vnitro. Dne 14. 3. 2019 byla podána další žádost správce konkurzní podstaty o poskytnutí další součinnosti, co se týče náhradního doručení. Dne 25. 3. 2019 do spisu přišlo sdělení správce konkurzní podstaty s tím, že soud poskytl adresy z Centrální evidence obyvatel, že bylo zasláno 77 výzev a správce dále komunikuje s věřiteli a poskytuje informace dědicům. Správce konkurzní podstaty dne 26. 6. 2019 požádal o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy. Tato lhůta byla soudcem prodloužena dne 19. 7. 2019 do 30. 9. 2019. Konečná zpráva s vyúčtováním hotových výdajů odměny správce konkurzní podstaty byla soudu předložena dne 18. 10. 2019. Výdaje byly uvedeny v částce 20 077 512,17 Kč, v částce příjmy 95 667 719,49 Kč a bylo žádáno o odměnu správce ve výši 13 500 335,61 Kč. Dne 30. 10. 2019 soud uložil správci, aby do dne 18. 10. 2019 zpracoval předloženou konečnou zprávu, doložil souhlas věřitelského výboru s výší a správností hotových výdajů správce. Dále probíhala lustrace adres věřitelů ze Slovenské republiky. Dne 10. 12. 2019 soud uložil správci konkurzní podstaty splnit povinnosti uložené mu soudem prostřednictvím jeho pracovnice, tedy, aby předložil zprávu o doručení dosud nedoručených výzev k podání incidenčních žalob, včetně dokladů o jejich doručení či nedoručení a aby v této lhůtě požádal soud u nedoručených výzev o jejich doručení prostřednictvím soudu. Dále dne 10. 12. 2019 uložil soud správci, aby předložil konečnou zprávu, zpracovanou dle poskytnutého vzoru, doložil souhlas věřitelského výboru z výší a správností hotových výdajů správce, nákladů spojených s udržováním a správou podstaty a další povinnosti se lhůtou pro splnění 18. 2. 2020. Dne 19. 12. 2019 předložil správce aktuální přehled stavu dodatečných výzev a žádost o součinnost. Dne 30. 1. 2020 soud vyžádal od správce předložení 80 výzev k náhradnímu doručení a 78 výzev, kde žádá zjistit údaje z CEO. Dne 7. 2. 2020 správce reagoval. Dne 10. 2. 2020 soud vyzval správce, zda vyrozuměl některé věřitele o nepřihlížení k jejich pohledávkám, předložil zpracované seznamy pohledávek a sdělil, zda eviduje některé přihlášky. Správce reagoval dne 17. 2. 2020 a požádal o prodloužení lhůty pro finální konečnou zprávu z důvodu neschválení některých výdajů. V konečné zprávě správce konkurzní podstaty ze dne 19. ledna 2020 (předložená soudu 17. února 2020, č. l. 1075 – 1080 posuzovaného spisu) je konstatováno, že: „Problematika řešení zemřelých věřitelů v současnosti činí spolu s komunikací s ostatními věřiteli hlavní objem činnosti správce a spolupracujícího týmu. Intenzivní komunikace s konkursními věřiteli (resp. s jejich právními zástupci) je čím dále tím více velmi významnou činností správce, kdy správce a spolupracující tým zodpovídá jejich dotazy, a to písemně (poštovní styk), prostřednictvím e-mailu či telefonicky. Ne zřídka probíhá komunikace také formou osobního jednání, když konkursní věřitelé navštěvují (zpravidla nečekaně) přímo kancelář správce dožadujíce se informací a vysvětlení ohledně stavu jejich pohledávek. Tato komunikace s konkursními věřiteli je časově i finančně náročná, jelikož právní vědomí mnohých konkursních věřitelů je na velmi nízké úrovni a v osobě správce stále mnohdy vidí jakéhosi „pokračovatele“ neúspěšného podnikání úpadce či osobu, která jim odmítá vyplatit jejich vklady od počátku 90. let minulého století. Celý tento proces navíc rapidně zesílil poté, co v roce 2017 se správce rozhodl oslovit všechny věřitele s uznanými pohledávkami pro verifikaci údajů o adrese, čísle účtu věřitelů i ověření, zda nedošlo k podědění pohledávek v případě, že původní věřitel zemřel.“ Dne 11. 3. 2020 byl spis vrácen od Obvodního soudu pro Prahu 2, kam byl v meziobdobí znovu zapůjčen. Dne 21. 5. 2020 byl správce opakovaně vyzván na splnění povinnosti, aby předal kompletní zprávu o nedoručených výzvách a vysvětlil zpoždění výzvy k podání incidenční žaloby, předložil opravenou konečnou zprávu, doložil souhlasy věřitelského výboru s výdaji, předložil návrh na přiznání odměny pro členy věřitelského výboru, předložil specifikaci všech sporů, které v rámci konkurzu probíhaly. Současně soud dne 21. 5. 2020 vyzval věřitelský výbor k podání zprávy ze dne 21. 1. 2020, na což bylo reagováno věřitelským výborem dne 3. 6. 2020. Dne 11. 6. 2020 byl vyzván k součinnosti Finanční úřad pro hlavní město Prahu s žádostí o sdělením, zda úpadce podal daňové přiznání za rok 2004. Dne 13. 6. 2020 reagoval správce na výzvy soudu s informací, že některé věřitele musí vyzvat k odstranění nedostatků přihlášek, a proto je nutné nařídit mimořádné přezkumné jednání a současně správce informoval, že dosud nedošlo ke schválení závěrečné zprávy, přičemž se čeká n a součinnosti finančního úřadu pro Prahu 3 a že výdaje budou projednány v září 2020 na jednání věřitelského výboru u soudu. Dne 14. 7. 2020 soud prodloužil lhůtu pro vypracování návrhu na přiznání odměny věřitelskému výboru. Dne 5. 8. 2020 bylo správci uloženo, aby předložil zpracované listy seznamu pohledávek některých věřitelů včetně výzev k opravě, aby soud mohl nařídit přezkumné jednání. Dne 12. 8. 2020 byl spis zapůjčen Obvodnímu soudu pro Prahu 2. Dne 23. 10. 2020 se konkurzní soud dotázal člena věřitelského výboru, kdo bude jednat za člena věřitelského výboru - [právnická osoba]. Dne 18. 11. 2020 tento svaz požádal o prodloužení lhůty k vyjádření. V mezidobí, dne 11. 11. 2020, dal soud podnět ke vstupu státního zastupitelství do řízení, když konkurzní správce uvádí v předložené zprávě nedoložené a neschválené výdaje a neuspokojený výdaj 20 milionů Kč očekávané daně z příjmu, ačkoliv v konečné zprávě je již uveden výdaj za daň ve výši 386 460 Kč a kdy správce dále v nákladech majetkové podstaty uvádí výdaje na mzdy zaměstnanců správce ve výši 5 358 344 Kč, které by však měly být dle soudu hrazeny z prostředků správce a kdy správce nedostatečně zohlednil výdaje a příjmy u incidenčních sporů s tím, že to vše by dle konkurzního soudu mohlo naplnit trestný čin např. zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění. Dne 3. 12. 2020 Městské státní zastupitelství oznámilo, že nebude vstupovat do konkurzního řízení, neboť neshledalo dostatečný veřejný zájem s tím, že podezření na porušení trestně právních předpisů bylo postoupeno trestnímu úseku. Dne 8. 12. 2020 byl spis zapůjčen Obvodnímu soudu pro Prahu 2 jako důkaz k dalším probíhajícím řízením o náhradu újmy proti žalované. Dne 16. 12. 2020 správce požádal o součinnost s lustrací v CEO. Dne 21. 12. 2020 [právnická osoba] sdělil k výzvě soudu, kdo jej bude v řízení zastupovat. Dne 5. 1. 2021 soud opakovaně uložil správci, aby předložil kompletní zprávu o dosud nedoručených výzvách. Dne 7. 1. 2021 správce reagoval. Dne 3. 2. 2021soud svolal schůzi věřitelského výboru na 6. 5. 2021 a uložil správci, aby sdělil, kde jsou uloženy finanční prostředky konkurzní podstaty, předložil účetní doklady, předložil originály vrácených výzev k podání incidenčních žalob a podal doplňující vysvětlení k zprávě o stavu doručování. Dne 15. 2. 2021 správce zaslal originály požadovaných dodejek, dne 19. 2. 2021 předložil správce aktuální stav doručování výzev a dne 24. 2. 2021 podal doplňující vysvětlení. Dne 4. 3. 2021 byl spis zapůjčen Městskému soudu v Praze jako soudu odvolacímu. Dne 1. 4. 2021 správce předložil seznam účtů se složenými peněžními prostředky majetkové podstaty. Dne 15. 4. 2021 správce předložil účetní doklady. Dne 26. 4. 2021 předložil přehled vyúčtování odeslaných zásilek. Dne 3. 5.2021 správce předložil dílčí zprávu. Dne 6. 5. 2021 se konala schůze věřitelského výboru, přičemž zhruba 90 věřitelům nebyly doručeny výzvy k uplatnění popřených pohledávek. Následně byl spis zapůjčen Obvodnímu soudu pro Prahu 2. Dne 7. 9. 2021 soud prodloužil správci konkurzní podstaty lhůtu ke splnění povinností uložených mu na schůzi věřitelského výboru. Dne 15. 10. 2021 správce předložil soudu konečnou zprávu s vyúčtováním jeho odměny. Dne 13. 1. 2022 soud uložil správci povinnosti ohledně dosud nedoručených výzev věřitelům k podání incidenční žaloby. Dne 9. 2. 2022 byla soudu doručena odpověď správce. Dne 17. 2. 2022 soud opětovně uložil správci povinnosti ohledně dosud nedoručených výzev věřitelům k podání incidenční žaloby. Dne 15. 3. 2022 bylo doručeno sdělení správce k výzvě soudu. Dne 3. 5. 2022 soud poslal dožádání Okresnímu soudu v Bánské Bystrici k provedení lustrace v CEO občanů Slovenska. Dne 29.8.2022 se konala schůze věřitelského výboru. Dne 30.8.2022 soud schválil vyloučení věcí z konkurzní podstaty. Dne 31.8.2022 se konalo jednání o projednání konečné zprávy správce konkurzní podstaty. Dne 31.8.2022 soud usnesením schválil konečnou zprávu. Dne 21.11.2022 soud vydal rozvrhové usnesení, které nabylo pr. moci dne 22.12.2022, respektive dne 26.11.2022. Dne 26.2.2023 správce předložil soudu zprávu o plnění rozvrhového usnesení. Konkurzní řízení není skončeno.

10. Další v řízení předložené důkazy soud nehodnotil, když pro své rozhodnutí má dostatek podkladů.

11. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

12. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

13. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

14. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

15. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

16. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

17. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

18. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

19. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

20. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

21. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k: a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

22. Z nesporných tvrzení účastníků soud má za prokázané, že žalobkyně přihlásila svou pohledávku ve výši 224 654,08 Kč dne 26.8.2002 jako věřitel č. 2413. Žalobkyně se jako věřitelka domáhala zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí měla být způsobena v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce posuzovaného konkursního řízení, přičemž řízení trvalo ve vztahu k žalobkyni od podání přihlášky 26.8.2002 do nabytí právní moci rozvrhového usnesení dne 26.11.2022. Ve vztahu k žalobkyni tak řízení trvalo 20 let a 3 měsíce.

23. Soud především konstatuje, že konkursní řízení je řízením zcela specifickým, které na rozdíl od většiny jiných soudních řízení nesměřuje k vyřešení sporu mezi stranami, nýbrž k uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku. Přiměřenost délky konkursního řízení je tak třeba posuzovat s ohledem na specifika tohoto typu řízení. Konkursní řízení se přitom člení na několik relativně samostatných fází, z nichž první, přípravná fáze, začíná podáním návrhu na prohlášení konkursu, druhá, realizační fáze, se v době od prohlášení konkursu do podání konečné zprávy správcem konkursní podstaty pojí s přihlašováním pohledávek věřitelů, zjišťováním majetku patřícího do konkursní podstaty a zpeněžováním tohoto majetku, a třetí, závěrečná fáze počínající rozvrhovým usnesením, postihuje vlastní rozvrh výtěžku konkursní podstaty mezi věřitele a zrušení konkursu. K tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 6. 2009, sp. zn. 29 Cdo 2917/2007, dostupný na www.nsoud.cz).

24. Soud tak dále zkoumal, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu nemajetkové újmy ve smyslu OdpŠk. K založení odpovědnosti státu za újmu podle OdpŠk je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení (nesprávný úřední postup); vznik újmy a příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou.

25. S ohledem na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Cdo 2012/2010, dle kterých platí, že co do určení počátku konkursního řízení pro účely přiznání nároku na přiměřené zadostiučinění ve smyslu § 31a odst. 3 OdpŠk je v případě konkursního věřitele, který sám nepodal návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka, rozhodující den, kdy přihláška jeho pohledávky došla soudu. Pro určení konce doby konkursního řízení rozhodné pro posouzení přiměřenosti celkové délky konkursního řízení je u konkursního věřitele podstatné, kdy správce konkursní podstaty úpadce vůči němu splnil pravomocné rozvrhové usnesení, nikoli to, kdy byl konkurs formálně ukončen vydáním usnesení o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení. Žalobkyně však uváděla, že její nejistota ohledně výsledku řízení skončila právní mocí rozvrhového usnesení, tj. v prosinci 2022. Žalobkyně uplatnila svou pohledávku dne 26.8.2002 a její nejistota ohledně výsledků řízení trvala 20 let a 3 měsíce. Takovou délku posuzovaného řízení je nutno vyhodnotit jako nepřiměřenou, neboť ze skutkových zjištění nevyplývají žádné okolnosti, které by nepřiměřenost celkové délky řízení vylučovaly. Ostatně uvedené nesporovala ani žalovaná. Vzhledem k celkové délce řízení tak nelze mít za to, že by ostatní kritéria dle § 31a odst. 3 odškodňovacího zákona převážila samotnou délku tohoto řízení v tom směru, že by řízení mělo být považováno za přiměřeně dlouhé. Ačkoli je řízení extrémně složité co do počtu věřitelů, vedených incidenčních řízení, pak ani toto neodůvodňuje dobu trvání konkursního řízení přesahující 20 let, tuto pak nelze odůvodnit ani chováním žalobce, ani postupem orgánu veřejné moci, kdy nelze konstatovat, že tento by byl zcela plynulý a odůvodňoval závěr o přiměřenosti délky řízení, a ani sama povaha řízení svým významem neodůvodňuje takto dlouhou délku trvání řízení.

26. V důsledku porušení práva žalobkyně na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě jí vznikla nemajetková újma. Pokud jde o formu zadostiučinění, soud dospěl k závěru, že s ohledem na značnou délku konkursního řízení s přihlédnutím k tomu, že rozvrhová částka není částkou bagatelní (10 000 Kč a méně), je nutné poskytnout peněžité zadostiučinění. Tomu ostatně odpovídá i legitimní očekávání žalobkyně, že její věc bude posouzena podobně jako u dalších poškozených (kromě provedených rozhodnutí rovněž např. rozhodnutími zdejšího soudu sp. zn. 28 C 271/2023, 27 C 266/2023 či 37 C 232/2023 či 27 C 198/2023, v nichž byla poškozeným přiznána zásadně totožná částka, které se jim dostalo i v rámci rozvrhového usnesení v dané věci), kdy soud nemá důvod se od peněžité satisfakce odchylovat. Soud pro úplnost konstatuje, že v obdobné věci již bylo vydáno značné množství rozhodnutí. S ohledem na rozdílnou praxi Obvodního soudu pro Prahu 2 a Městského soudu v Praze soud vyšel z rozhodnutí nejaktuálnějších, a to s ohledem na postup protrahovaného řízení, když rozhodnutí sp.zn. 43 C 134/2020, 46 C 215/2020, 19 C 235/2020 či 46 C 106/2022 byla vydána před právní moci rozvrhového usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21.11.2022, č. j. [Anonymizováno]), což doprovodil informacemi z úřední činnosti. Starší rozhodnutí pro rozhodnutí proto neměla význam, když převážně většina z nich byla odůvodněna předčasností žaloby, některá z rozhodnutí předložených žalovanou byla odůvodněna bagatelní částkou k rozvrhu. Soud přihlédl dále k rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 26. 6. 2023 č.j. 28 Co 171/2023-208, kdy bylo poskytnuto zadostiučinění 43 687,50 Kč. Odvolací soud přitom přihlédl k závěrům Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2023, č.j. 29 Cdo 3623/2021-242, které lze shrnout, že z povahy konkursního řízení nelze dovozovat nepatrný význam. Soud dále ve srovnávaném případě vyšel z délky řízení 20 let a 5 měsíců při základní částce 15 000 Kč (za první dva roky poloviční), snížil o 50 % pro složitost (shodně i č.j. 12 Co 97/2021-262), zvýšil o 10 % za postup soudu, poškozený v daném případě nedosáhl věku 75 let a při rozvrhu mu bylo vyplaceno 32 259,28 Kč, proto odvolací soud s ohledem na význam řízení snížil o 45 %, na celkových minus 85 % se zadostiučiněním 43 687,50 Kč.

27. Při určování výše přiměřeného zadostiučinění proto soud i v daném případě vycházel ze základní částky 15 000 Kč za první dva roky řízení a dále pak za každý další rok řízení, resp. 1 250 Kč za měsíc, obdobně jako ve shora uvedeném případě, neboť sice řízení bylo extrémně dlouhé (přes 20 let), avšak jednalo se o řízení konkursní, spojené již jen z důvodu svého charakteru s menší mírou uspokojení přihlášených věřitelů a určitou časovou náročností v důsledku zjištění zpeněžitelného majetku k uspokojení těchto věřitelů. Nelze než uzavřít, že základní částka ve výši 290 625,- Kč, stanovená shora uvedeným způsobem je zcela odpovídající.

28. Tuto částku pak je však nutno dále upravit, a to v důsledku demonstrativně vyčtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím ke: složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Řízení bylo mimořádně složité, zejména po procesní stránce. Řízení vykazovalo mimořádně vysokou obtížnost. Ta spočívala v počtu přihlášených věřitelů, kterých bylo cca 15 000, nutnosti každou jednotlivou přihlášku přezkoumat a v rozsahu majetkové podstaty dlužníka. Nelze pominout ani vysokou úmrtnost věřitelů (cca 600) a s tím spojenou nutnost vyčkat rozhodnutí v dědických řízeních, potřeba v nemalé míře lustrovat věřitele v rámci doručování, a to i na Slovensko. V souvislosti s původním řízením proběhlo přes 1 000 incidenčních sporů, a to i na více stupních soudní soustavy. Soud tak shledal důvod pro modifikaci základní částky s ohledem na složitost posuzovaného řízení snížením o 50 %. Žalobkyně se na délce řízení nepodílela, věk 75 let překročila cca 1 rok a čtyři měsíce před rozvrhovým usnesením. Základní částku soud s ohledem na toto kritérium nemodifikoval. Postup orgánů veřejné moci byl liknavý v rámci poskytování součinnosti správci. Jednalo se o závažné pochybení, které vyústilo i ve změnu soudce, což ostatně hodnotil i Vrchní soud v Praze. Soud s ohledem na toto kritérium shledal namístě základní částku navýšit o 10 %. Základní částku by tak soud moderoval na částku 174 375,- Kč.

29. Soud dále hodnotil kritérium významu předmětu řízení pro žalobkyni, jakožto kritéria nejdůležitějšího. Konkursní řízení není řazeno mezi řízení, kterým přisuzuje zvýšený význam pro účastníky (za taková řízení jsou považována řízení trestní, ochrany osobnosti, rodinně-právní vztahy, osobního stavu, pracovně právní spory, spory o zdraví či řízení o poskytnutí různých plnění ze strany státu jako jsou sociální dávky, dávky důchodového pojištění, dávky zdravotního pojištění, podpora v nezaměstnanosti). Z rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Cdo 3623/2021-242, se podává, že v poměrech konkursních řízení obecně platí, že nevyjdou-li v řízení o přiznání přiměřeného zadostiučinění za porušení práva na přiměřenou délku konkursního řízení najevo skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že konkursní věřitel mohl v průběhu konkursního řízení důvodně očekávat vyšší míru uspokojení přihlášené pohledávky, je z hlediska významu předmětu řízení pro tohoto věřitele co do výše peněžitého nároku určující částka, jaké se mu v konkursu dostalo na uspokojení jeho pohledávky (srov. R 132/2012 a důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2021, sp. zn. 29 Cdo 1885/2019, uveřejněného pod číslem 7/2022 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2012, sp. zn. 29 Cdo 2012/2010, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3412/2011).

30. Další kritéria soud neupravoval, neboť pro to neshledal důvodu.

31. S ohledem na výši částky, která se žalobkyni dostala, představující význam daného řízení pro žalobkyni dospěl soud k závěru, že je na místě základní částku dále ponížit pro význam daného řízení pro žalobkyni a přiznat jí stejné částky, jaké se jí dostalo na základě rozvrhového usnesení. Soud proto ve výroku ad. I přiznal žalobkyni tuto částku včetně úroku z prodlení, počítaného od prvního dne prodlení žalované s vypořádáním nároku žalobkyně.

32. Ve výroku ad. II. soud žalobu zamítl co do rozdílu mezi přiznanou částkou a žalovanou částku, a to společně s požadovaným úrokem z prodlení nejen z nepřiznaného rozdílu mezi oběma částkami, ale také z přiznané částky, kterou žalobkyně požadovala ode dne následujícího po vypořádání žádosti o předběžné projednání nároku. Vzhledem k tomu, že se žalovaná ocitla v prodlení až uplynutím 6 měsíců od podání žádosti, nemá žalobkyně na tento úrok nárok.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 602 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 100 000 Kč sestávající z částky 5 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 5 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 5 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 6. 6. 2024 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 200 Kč ve výši 3 402 Kč.

Poučení